1702 11 00 a 1702 19 00-Laktóza a laktózový sirup
Viz vysvětlivky k HS k číslu 1702, část A), bod 1) a část B), první odstavec.
–
1702 11
1702 11 00 a 1702 19 00-Laktóza a laktózový sirup
Viz vysvětlivky k HS k číslu 1702, část A), bod 1) a část B), první odstavec.
–
1702 11
KAPITOLA 89-LODĚ, ČLUNY A PLOVOUCÍ KONSTRUKCE
Doplňková poznámka 1 Výraz „plavidla konstruovaná pro námořní plavbu“ označuje plavidla, která jsou z důvodu své konstrukce a vybavení schopná provozu na moři i za špatného počasí (vítr o síle asi 7 Beaufortovy stupnice). Taková plavidla jsou obecně vybavena vodotěsnými palubami a nadstavbami, které odolávají počasí.
Výraz „trup o celkové délce“ znamená délku trupu měřenou mezi nejpřednějším bodem přídě a nejzazším bodem zádě, ale nezahrnuje výčnělky, i když jsou vytvořené trupem (např. kormidla, kotevní čnělky, rybářské plošiny nebo potápěčské plošiny).
Výraz „plavidla pro námořní plavbu“ označuje lodě a vznášedla, která splňují výše uvedené podmínky, bez ohledu na to, zda se ve skutečnosti používají hlavně v pobřežních vodách, ústích řek nebo na jezerech atd.
Dále je třeba uvést, že:
1. plavidla kratší než 12 m, která jsou konstruovaná jako plavidla pro námořní dopravu, jsou zahrnuta do pojmu „rybářské čluny“ jen tehdy, jsou-li specificky konstruována a vybavena pro profesionální rybolov, i když mohou být příležitostně používána pro zábavní účely;
2. pojem „záchranné čluny“ zahrnuje plavidla umístěná na lodích pro námořní plavbu pro převzetí cestujících a posádky, jestliže jsou lodě v nebezpečí; označuje také záchranné čluny rozmístěné ve vhodných místech po pobřeží a určené pro vyslání na pomoc lodím v tísni.
KAPITOLA 89-LODĚ, ČLUNY A PLOVOUCÍ KONSTRUKCE
Poznámka
1. Trupy plavidel, nedokončená nebo nekompletní plavidla, smontovaná, nesmontovaná nebo rozmontovaná, nebo kompletní plavidla
nesmontovaná nebo rozmontovaná, se v případě pochybnosti o tom, k jakému druhu plavidel patří, zařazují do čísla 8906.
Doplňkové poznámky
1. Do podpoložek 8901 10 10, 8901 20 10, 8901 30 10, 8901 90 10, 8902 00 10, 8903 91 10, 8903 92 10, 8904 00 91 a 8906 90 10
patří pouze plavidla konstruovaná jako plavidla pro námořní plavbu, která mají trup o celkové délce (kromě jakýchkoliv vyčnívajících částí) nejméně
12 m. Rybářské čluny a záchranné čluny konstruované jako plavidla pro námořní plavbu se však považují za plavidla pro námořní plavbu bez
ohledu na jejich délku.
2. Do podpoložek 8905 10 10 a 8905 90 10 patří pouze plavidla a plovoucí doky konstruované jako plavidla pro námořní plavbu.
3. Ve smyslu čísla 8908 výraz „plavidla a jiné plovoucí konstrukce, určené do šrotu“ zahrnuje i následující výrobky, pokud jsou předkládány jako určené
do šrotu a pokud tvoří součást jejich obvyklého vybavení:
— náhradní díly (jako jsou např. lodní šrouby), též opravené,
— přenosné výrobky (nábytek, kuchyňské zařízení, stolní výrobky atd.) se zřetelnými znaky opotřebení.
KAPITOLA 89
8536 69 10 až 8536 69 90-Ostatní
Do těchto podpoložek patří elektromechanické zástrčky a zásuvky, které umožňují vícecestné propojení, například mezi přístroji, kabely a deskami s konektory, pouhým zastrčením připojených zástrček do připojených zásuvek bez nutnosti montáže.
Konektory mohou mít zástrčku či zásuvku na obou stranách nebo zástrčku či zásuvku na jedné straně a jiné kontaktní prvky na straně druhé (například s dutinkou pro zamačkávaný spoj, svorkové, pájené nebo šroubové).
Do těchto podpoložek rovněž patří zásuvné spojky (se zásuvnými kontakty) skládající se ze zástrčky a páru zásuvek (dvou kusů). Každý z těchto výrobků, tvořených zástrčkou a zásuvkou má vždy jednu zásuvku a jeden jiný kontaktní prvek.
Do těchto podpoložek nepatří propojovací nebo kontaktní prvky, s nimiž je elektrické propojení vytvořeno jinými prostředky (například koncovky s dutinkou pro zamačkávaný spoj, šroubové, pájené nebo svorkové koncovky). Tyto prvky patří do položky 8536 90.
8536 69 10-Pro koaxiální kabely
Do této podpoložky patří pouze zástrčky a zásuvky používané pro koaxiální propojení, kterým lze koaxiální kabely trvale připojit ke kontaktům na druhém konci (viz příklady na obrázcích 1 až 4).
–
8536 69 10
8536 69 10 až 8536 69 90-Ostatní
Do těchto podpoložek patří elektromechanické zástrčky a zásuvky, které umožňují vícecestné propojení, například mezi přístroji, kabely a deskami s konektory, pouhým zastrčením připojených zástrček do připojených zásuvek bez nutnosti montáže.
Konektory mohou mít zástrčku či zásuvku na obou stranách nebo zástrčku či zásuvku na jedné straně a jiné kontaktní prvky na straně druhé (například s dutinkou pro zamačkávaný spoj, svorkové, pájené nebo šroubové).
Do těchto podpoložek rovněž patří zásuvné spojky (se zásuvnými kontakty) skládající se ze zástrčky a páru zásuvek (dvou kusů). Každý z těchto výrobků, tvořených zástrčkou a zásuvkou má vždy jednu zásuvku a jeden jiný kontaktní prvek.
Do těchto podpoložek nepatří propojovací nebo kontaktní prvky, s nimiž je elektrické propojení vytvořeno jinými prostředky (například koncovky s dutinkou pro zamačkávaný spoj, šroubové, pájené nebo svorkové koncovky). Tyto prvky patří do položky 8536 90.
8536 69 30-Pro tištěné obvody
Do této podpoložky patří všechny zástrčkové a zásuvkové konektory, k nimž lze přímo připojit tištěné obvody na jedné nebo na obou stranách (přímé konektory; viz příklady na obrázcích 5 až 9).
1. Zástrčkové a zásuvkové konektory pro přímou vertikální montáž tištěných obvodů:
2. Jednostranné a dvoustranné zástrčkové a zásuvkové konektory pro horizontální montáž tištěných obvodů:
Do této podpoložky nepatří zástrčkové a zásuvné komponenty zástrčkové a zásuvkové propojky (například kolíková nebo zásuvková svorkovnice), které jsou trvale připojeny k desce s tištěnými obvody a lze je zastrčit do konektoru (podpoložka 8536 69 90).
–
8536 69 30
8419 89 10-Chladicí věže a podobná zařízení na přímé chlazení (bez přepážky) pomocí recirkulace vody
Do této podpoložky patří chladicí věže, ve kterých voda, která má být ochlazena uvolňuje teplo přímo do vzduchu pomocí odpařování. Teplá voda je čerpána na vrchol, pak pomalu volně stéká uvnitř chladicí věže dolů a tím je ochlazována stoupajícím vzduchem (komínový efekt).
–
8419 89 10
KAPITOLA 64-OBUV, KAMAŠE A PODOBNÉ VÝROBKY; ČÁSTI A SOUČÁSTI TĚCHTO VÝROBKŮ
Všeobecné vysvětlivky
1. Pro definici výrazů „zevní podešev“ a „svršek“ viz všeobecné vysvětlivky k HS k této kapitole, odstavce C) a D).
Kromě toho se u „svršků“ sestávajících ze dvou nebo více materiálů (poznámka 4 a) a doplňková poznámka 1 ke kapitole 64), použijí následující ustanovení:
a) „Svršek“ je ta část obuvi, která pokrývá strany a horní část chodidla a rovněž může pokrývat nohu. Dosahuje až dolů a je připevněn k podešvi. Může dokonce přecházet do podešve.
Základními materiály, které tvoří svršek, jsou takové materiály, jejichž povrch je částečně nebo zcela odkryt na vnějším povrchu obuvi. Proto podšívka není svrškem. Materiály svršku jsou mezi sebou navzájem připevněny.
Po odstranění doplňků a výztuh, když se počítá celkový povrch části materiálů tvořících svršek, se nezapočítávají ty části, které se nacházejí pod překrývajícími se částmi, kde byly materiály k sobě navzájem připevněny.
Například, useň (A), textilní materiál (B), část (C) je část textilního materiálu (B), která se nachází pod překrývající usní (A). Když se počítá celkový povrch materiálů tvořících svršek, nezapočítává se textilní část (C).
Nezapočítávají se žádné zapínací systémy, např. tkaničky, zapínací proužek suchého zipu atd. (viz všeobecné vysvětlivky k HS k této kapitole, část D), poslední odstavec).
b) „Podšívka“ může být vyrobena z jakýchkoliv materiálů. Může sestávat z jednoho nebo z více materiálů. Podšívka je v kontaktu s chodidlem a slouží jako vycpávka, ochrana nebo pouze jako ozdoba. Podšívka není odkryta na vnějším povrchu obuvi, s výjimkou vycpávky např. okolo horního okraje.
c) „Doplňky“ a „výztuhy“ jsou definovány v poznámce 4 a) ke kapitole 64 a v doplňkové poznámce 1 ke kapitole 64 a ve všeobecných vysvětlivkách k HS, část D), poslední odstavec.
Doplňky mají všeobecně ozdobnou funkci a výztuhy mají ochrannou nebo zpevňovací funkci. Jelikož jsou výztuhy příslušenstvím svršku, které mu dodávají dodatečnou pevnost, jsou připevněny k vnějšímu povrchu svršku a ne pouze k podšívce. Malá část podšívky se však může objevit pod výztuhou za předpokladu, že se tím nesníží její vyztužovací funkce. Výztuhy nebo doplňky mohou být, kromě svršku, rovněž připevněny k podešvi nebo mohou jít až do podešve. Materiál se nepovažuje za doplňky nebo výztuhy, ale považuje se za část svršku, za předpokladu, že způsob spojení spodních materiálů není trvalý (šití je příkladem trvalého způsobu spojení).
Ve smyslu poznámky 4 a) mohou být „podobným příslušenstvím“ rovněž např. loga nebo ozdoby špiček.
Při určování materiálu „svršku“ se nebere v úvahu částečně či zcela zakrytý jazyk (vnitřní jazyk).
Viz obrázek níže, kde je vnitřní jazyk označen přerušovanou čarou.
Obrázky a text níže ukazují příklady jak stanovit materiál „svršku“:
Bota na obrázcích výše je bota z usně a textilie. Aby bylo možno stanovit materiál „svršku“ ve smyslu kapitoly 64 a vyřadit „doplňky“ a „výztuhy“, bylo provedeno následující posouzení:
1 a 2. Odstranění usňové ozdoby špičky (1) a příštipku na špičce (2) odhalilo spodní textilní materiál (který není podšívkou). Vzhledem k tomu, že tyto části usně (1 a 2) mají ochranou funkci, považují se za výztuhy. Jelikož textilní materiál pod částmi usně (1 a 2) je částečně odkryt na povrchu, započítává se textilní materiál jako část svršku.
3. Odstranění části usně (3) odhalilo část textilie (na obrázku označené jako A) a část podšívkového materiálu umístěného pod částí 3. Vzhledem k tomu, že se textilie neprostírá zcela pod částí 3, vzhledem k tomu, že podšívka se nepovažuje za svršek, a jelikož je pod usní především podšívka, nevyztužuje tato část usně žádný svrchní materiál, a započítává se tak jako část svršku.
4. Tato část usně (4) byla našita na část textilie a též překrývá (A) část 3 usně. Vzhledem k tomu, že pod částí (4) je částečně odkrytý textilní materiál a pod překrytím (A) je částečně odkrytá část z usně (3), a jelikož část z usně (4) dodává dodatečnou pevnost straně svršku, část (4) se považuje za výztuhu. Tedy, část z usně (3) a textilní materiál pod částí (4), s výjimkou textilní části pod částí (3), se započítávají jako části svršku.
5. Odstranění této části z usně (5) odhalilo částečně odkrytý spodní textilní materiál. Vzhledem k tomu, že část z usně (5) je výztuhou svrškové části paty a jelikož je pod ní částečně odkrytý textilní materiál, useň se považuje za výztuhu.
6. Odstranění překrytí paty z usně (6) odhalilo část podšívkového materiálu a částečně odkrytý textilní materiál. Vzhledem k tomu, že se textilie neprostírá zcela pod usní, překrytí paty z usně (6) nemá výztužnou funkci pro materiál svršku, a proto se započítává jako část svršku (a ne jako výztuha).
7. Odstranění této části z usně (7) odhalilo pod ní částečně odkrytý textilní materiál. Vzhledem k tomu, že část z usně (7) dodává dodatečnou pevnost straně svršku, považuje se useň za výztuhu.
8. Odstranění loga z usně (8) odhalilo pod ním částečně odkrytý textilní materiál. Proto, a jelikož logo je „podobným příslušenstvím“ ve smyslu poznámky 4 a) ke kapitole 64, nejedná se o část svršku.
Po vypočítání procent částí z usně a procent textilních částí, které byly identifikovány jako části svršku, převažuje textilie (70 % textilního materiálu). Bota proto bude zařazena jako obuv se svrškem z textilních materiálů.
2. Výraz „kaučuk“ je definován v poznámce 1 ke kapitole 40 pro celou kombinovanou nomenklaturu; poznámka 3 a) k této kapitole, rozšiřuje rozsah tohoto výrazu pro účely této kapitoly.
3. Výraz „plasty“ je definován v poznámce 1 ke kapitole 39 pro celou kombinovanou nomenklaturu; poznámka 3 a) k této kapitole, rozšiřuje rozsah tohoto výrazu pro účely této kapitoly.
4. Pro účely této kapitoly je výraz „useň“ definován v poznámce 3 b) ke kapitole 64.
5. Výraz „textilní materiály“ je definován ve všeobecných vysvětlivkách k HS, části E) a F). Tedy, vlákna (např. textilní postřižky), nitě, textilie, plsti, netkané textilie, motouzy, šňůry, provazy, lana atd., jak jsou definovány v kapitolách 50 až 60, jsou „textilními materiály“ ve smyslu kapitoly 64. Pokud jde o textilie kapitoly 59, poznámky ke kapitole 59 jsou použitelné pouze s výhradou ustanovení poznámky 3 a) ke kapitole 64.
KAPITOLA 64-OBUV, KAMAŠE A PODOBNÉ VÝROBKY; ČÁSTI A SOUČÁSTI TĚCHTO VÝROBKŮ
Poznámky
1. Do této kapitoly nepatří:
a) jednorázové prostředky ke krytí nohou nebo obuv vyrobená z lehkých nebo málo odolných materiálů (například z papíru,
z plastových fólií) bez připevněných podešví. Tyto výrobky se zařazují podle jejich základního materiálu;
b) obuv z textilního materiálu bez přilepené, přišité nebo jinak upevněné nebo nahoře aplikované zevní podešve (třída XI);
c) obnošená obuv čísla 6309;
d) výrobky z osinku (azbestu) (číslo 6812);
e) ortopedická obuv nebo jiné ortopedické prostředky nebo jejich části a součásti (číslo 9021); nebo
f) obuv mající povahu hraček nebo obuv s připevněnými bruslemi nebo kolečkovými bruslemi; chrániče holení nebo podobné
ochranné sportovní potřeby (kapitola 95).
2. Pro účely čísla 6406 výraz „části a součásti“ nezahrnuje obuvnické kolíčky (floky), chrániče, očka, háčky, přezky, ozdoby, prýmky,
tkaničky, střapce a jiné lemovky (které se zařazují do svých odpovídajících čísel) nebo knoflíky nebo jiné zboží čísla 9606.
3. Pro účely této kapitoly:
a) výrazy „kaučuk“ a „plasty“ zahrnují tkaniny nebo jiné textilní výrobky s vnější vrstvou z kaučuku nebo plastu viditelnou pouhým
okem; pro účely tohoto ustanovení se nebere v úvahu žádná výsledná změna barvy; a
b) výraz „useň“ označuje zboží čísel 4107 a 4112 až 4114.
4. S výhradou ustanovení poznámky 3 k této kapitole:
a) za svrškový materiál se považuje základní materiál, který pokrývá největší plochu povrchu, nehledě na doplňky nebo výztuhy, jako
jsou obruby, chrániče kotníků, ozdoby, přezky a spony, poutka, očka nebo podobné příslušenství;
b) za základní materiál zevní podešve se považuje materiál, jehož plocha stýkající se se zemí je největší, nehledě na doplňky nebo
výztuhy, jako jsou špičky, hřeby, kolíky, cvoky, chrániče nebo podobné příslušenství.
Poznámka k položkám
1. Pro účely položek 6402 12, 6402 19, 6403 12, 6403 19 a 6404 11 se výraz „sportovní obuv“ používá pouze pro:
a) obuv, která je určena k provádění sportovní činnosti a je nebo může být opatřena špičkami, hřeby, kolíky, sponkami, pružinami
apod.;
b) bruslařská obuv, lyžařská obuv, běžkařská obuv, obuv pro snowboard, zápasnická obuv, boxerská obuv a cyklistická obuv.
Doplňkové poznámky
1. Ve smyslu poznámky 4 písm. a) jsou za „výztuhy“ považovány všechny kusy materiálů (např. plasty nebo useň) připevněné ke svrchnímu materiálu
svršku, aby jej dodatečně zpevnily, též připevněné k podešvi. Po odstranění výztuh musí mít viditelný materiál znaky svrchního, nikoli podšívkového
materiálu, a dostatečně chodidlo držet, aby uživatel mohl obuv se zachovaným původním upevňovacím systémem používat k chůzi.
Pro určení základního svrchního materiálu se musí brát v úvahu části pokryté doplňky a/nebo výztuhami.
2. Ve smyslu poznámky 4 písm. b), jedna nebo více vrstev textilního materiálu, který nemá charakteristiku obvykle požadovanou pro normální použití
zevních podešví (např. odolnost, trvanlivost, pevnost apod.), se neberou na zřetel pro klasifikační účely.
KAPITOLA 64
6110 20 10-Roláky
Za roláky v různém provedení se považují následující oděvy: lehké, těsně padnoucí jemně pletené oděvy, které zakrývají horní část těla, jsou jednobarevné nebo vícebarevné, s rukávy nebo bez nich a mají zarolovaný límec na nejrůznější způsob bez rozhalení.
Výraz „jemně pletené“ znamená jemné pletení tvořené nejméně 12-ti očky na cm jak ve vodorovném směru (řádky), tak i ve svislém směru (sloupky), počítáno na jedné straně vzorku, který má rozměry 10 × 10 cm.
Lehké roláky jsou zpravidla upleteny jako jednolícní pletenina (žerzej), žebrová pletenina (oboulícní pletenina) (1×1) nebo interlok.
Jednolícní pletenina (žerzej) je nejjednodušší forma zátažné pleteniny (Obrázek 1), očka na lícní straně vypadají jako malá „V“ nebo obrácená „V“ (Obrázek 2) a očka na rubu jako provázané smyčky (Obrázek 3).
Jemná pletenina žebrového typu (oboulícní pletenina) (Obrázek 4) má střídavě v každé řadě lícní a rubní očko (1×1)
(Obrázek 5); na jednom povrchu jsou tedy žebra, která odpovídají prolamování na povrchu druhém. Oba povrchy takové pleteniny vypadají stejně (Obrázky 6 a 7).
Interlok je dvojitá žebrová pletenina, která na obou stranách vypadá zcela stejně. Tento efekt se dosahuje provazováním
oček ze dvou oboulícních vazeb (Obrázek 8), takže na obou stranách pleteniny očko z jednoho žebra se střídá s očkem z odpovídajícího žebra na opačné straně textilie (Obrázek 9). Žebra na jedné straně pleteniny odpovídají tudíž žebrům na straně druhé (Obrázky 10 a 11).
–
6110 20 10
6111-Kojenecké oděvy a oděvní doplňky, pletené nebo háčkované
Viz poznámka 6 a) k této kapitole.
Do tohoto čísla patří řada oděvů, které jsou určeny pro malé děti, jejichž výška postavy nepřesahuje 86 cm (obvykle malé dítě ve věku přibližně 18 měsíců). Mezi ně patří: kabátky, pláštíky, prošívané zavinovačky, skřítkovské oděvy, župany, dvoudílné oblečky, dětské kombinézy, kalhoty, kalhotové návleky, lýtkové kalhoty, dupačky, vestičky, větrovky, šaty, sukně, bolera, saka, bundy, pláštěnky, tuniky, halenky, košilové halenky, šortky atd.
Některé z těchto oděvů jsou výrobky do výbavičky. U některých těchto výrobků do výbavičky nelze definovat velikost, ale zařazují se do tohoto čísla, pokud jsou jasně identifikovatelné jako oděvy pro kojence.
Do tohoto čísla tedy patří:
1. křestní dlouhé šatečky a župánky;
2. malé bezrukávové pláštěnky s kapucí;
3. skřítkovské oděvy: oděvy s kapucí a rukávy, které tvoří jak kabátek, tak i pytel (ve spodní části zcela uzavřený);
4. kombinézové pytle pro kojence, které mohou být též vycpávané, s rukávy nebo otvory pro ruce. Příklad je znázorněn níže uvedenou fotografií.
–
6111
4104 11 10 až 4104 19 90-V mokrém stavu (včetně wet-blue)
Kůže a kožky jednoduše vyčiněné jsou rozpoznatelné zejména podle jejich masové strany, kde zvláště na okrajích je viditelné určité množství původních podkožních žilek. Z tohoto důvodu má masová strana žilkovaný a hrubý povrch. Kůže a kožky částečně vyčiněné (předčiněné) se zařazují jako kůže a kožky jinak nezpracované než vyčiněním.
Procesy určené k správnému dokončení činění, během nichž jsou z kožek odstraněny činící látky a veškerá zbylá voda (například praní, ždímání, lisování, sušení a napínání), nemění zařazení těchto usní. To platí též o jednoduchém štípání kůží a kožek jinak nezpracovaných než vyčiněním.
–
4104 19 59
4104 11 10 až 4104 19 90-V mokrém stavu (včetně wet-blue)
Kůže a kožky jednoduše vyčiněné jsou rozpoznatelné zejména podle jejich masové strany, kde zvláště na okrajích je viditelné určité množství původních podkožních žilek. Z tohoto důvodu má masová strana žilkovaný a hrubý povrch. Kůže a kožky částečně vyčiněné (předčiněné) se zařazují jako kůže a kožky jinak nezpracované než vyčiněním.
Procesy určené k správnému dokončení činění, během nichž jsou z kožek odstraněny činící látky a veškerá zbylá voda (například praní, ždímání, lisování, sušení a napínání), nemění zařazení těchto usní. To platí též o jednoduchém štípání kůží a kožek jinak nezpracovaných než vyčiněním.
–
4104 19 90