Výsledky hledání pro výraz: vany

8423811000 80-Kontrolní váhy a automatická kontrolní zařízení k určování hmotnosti pracující na základě porovnávání s předem určenou hmotností

8423 81 10 až 8423 89 00-Ostatní přístroje a zařízení k určování hmotnosti

Do těchto podpoložek patří elektromechanické váhy, v nichž se hmotnost předmětu převádí na elektrický signál (proudový) pomocí převodníku umístěného ve váhách, tento proud se pak měří měřicím zařízením, které je zabudováno v těchto váhách. Zpravidla měřicí převodníky v takových váhách sestávají z dynamometru nebo tyčí s tenzometry (elektrické odpory) zapojených tak, aby vytvářely elektrický můstek. Síla vyvolávaná váženou hmotou deformuje dynamometr a způsobuje změnu délky tenzometru (smrštění nebo prodloužení) a tím změnu odporu, která je úměrná vážené hmotě a která se přenáší ve formě změny proudu do měřicího zařízení na stupnici můstkem, jenž měří odpor.
Kromě měřicího zařízení, známého jako vážící jednotka, váhová zobrazovací jednotka nebo indikátor vážení, které se normálně nachází pod jedním uzavřením, mohou mít elektromechanické váhy také jiné jednotky, které jsou navzájem propojeny (např. klávesnice, paměťová jednotka, tiskárna, VDU, regulátor a čtecí zařízení štítků nebo karet pro kontrolu vstupu do vah). V systémech vážení tohoto typu lze několik vah připojit ke společnému měřicímu přístroji (známé také jako „dálkové vážící terminály“).
Váhy uvedené výše je rovněž možné vybavit propojovací jednotkou („interface“), přes kterou lze váhy připojit k jednotce automatizovaného zpracování dat.
Elektromechanické váhy se pokládají za „elektronické váhy“, jsou-li do měřicího zařízení vah zabudovány mikroprocesory, například, aby počítaly cenu váženého množství za pomoci jednotkové ceny (např. ceny za kilogram) zavedené do vah.

–

8423 81 10

8423811010 80-Využívající elektronické prostředky k určování hmotnosti

8423 81 10 až 8423 89 00-Ostatní přístroje a zařízení k určování hmotnosti

Do těchto podpoložek patří elektromechanické váhy, v nichž se hmotnost předmětu převádí na elektrický signál (proudový) pomocí převodníku umístěného ve váhách, tento proud se pak měří měřicím zařízením, které je zabudováno v těchto váhách. Zpravidla měřicí převodníky v takových váhách sestávají z dynamometru nebo tyčí s tenzometry (elektrické odpory) zapojených tak, aby vytvářely elektrický můstek. Síla vyvolávaná váženou hmotou deformuje dynamometr a způsobuje změnu délky tenzometru (smrštění nebo prodloužení) a tím změnu odporu, která je úměrná vážené hmotě a která se přenáší ve formě změny proudu do měřicího zařízení na stupnici můstkem, jenž měří odpor.
Kromě měřicího zařízení, známého jako vážící jednotka, váhová zobrazovací jednotka nebo indikátor vážení, které se normálně nachází pod jedním uzavřením, mohou mít elektromechanické váhy také jiné jednotky, které jsou navzájem propojeny (např. klávesnice, paměťová jednotka, tiskárna, VDU, regulátor a čtecí zařízení štítků nebo karet pro kontrolu vstupu do vah). V systémech vážení tohoto typu lze několik vah připojit ke společnému měřicímu přístroji (známé také jako „dálkové vážící terminály“).
Váhy uvedené výše je rovněž možné vybavit propojovací jednotkou („interface“), přes kterou lze váhy připojit k jednotce automatizovaného zpracování dat.
Elektromechanické váhy se pokládají za „elektronické váhy“, jsou-li do měřicího zařízení vah zabudovány mikroprocesory, například, aby počítaly cenu váženého množství za pomoci jednotkové ceny (např. ceny za kilogram) zavedené do vah.

–

8423 81 10 10

8423811090 80-Ostatní

8423 81 10 až 8423 89 00-Ostatní přístroje a zařízení k určování hmotnosti

Do těchto podpoložek patří elektromechanické váhy, v nichž se hmotnost předmětu převádí na elektrický signál (proudový) pomocí převodníku umístěného ve váhách, tento proud se pak měří měřicím zařízením, které je zabudováno v těchto váhách. Zpravidla měřicí převodníky v takových váhách sestávají z dynamometru nebo tyčí s tenzometry (elektrické odpory) zapojených tak, aby vytvářely elektrický můstek. Síla vyvolávaná váženou hmotou deformuje dynamometr a způsobuje změnu délky tenzometru (smrštění nebo prodloužení) a tím změnu odporu, která je úměrná vážené hmotě a která se přenáší ve formě změny proudu do měřicího zařízení na stupnici můstkem, jenž měří odpor.
Kromě měřicího zařízení, známého jako vážící jednotka, váhová zobrazovací jednotka nebo indikátor vážení, které se normálně nachází pod jedním uzavřením, mohou mít elektromechanické váhy také jiné jednotky, které jsou navzájem propojeny (např. klávesnice, paměťová jednotka, tiskárna, VDU, regulátor a čtecí zařízení štítků nebo karet pro kontrolu vstupu do vah). V systémech vážení tohoto typu lze několik vah připojit ke společnému měřicímu přístroji (známé také jako „dálkové vážící terminály“).
Váhy uvedené výše je rovněž možné vybavit propojovací jednotkou („interface“), přes kterou lze váhy připojit k jednotce automatizovaného zpracování dat.
Elektromechanické váhy se pokládají za „elektronické váhy“, jsou-li do měřicího zařízení vah zabudovány mikroprocesory, například, aby počítaly cenu váženého množství za pomoci jednotkové ceny (např. ceny za kilogram) zavedené do vah.

–

8423 81 10 90

8423813000 80-Stroje a zařízení k určování hmotnosti a označování předem zabaleného zboží

8423 81 10 až 8423 89 00-Ostatní přístroje a zařízení k určování hmotnosti

Do těchto podpoložek patří elektromechanické váhy, v nichž se hmotnost předmětu převádí na elektrický signál (proudový) pomocí převodníku umístěného ve váhách, tento proud se pak měří měřicím zařízením, které je zabudováno v těchto váhách. Zpravidla měřicí převodníky v takových váhách sestávají z dynamometru nebo tyčí s tenzometry (elektrické odpory) zapojených tak, aby vytvářely elektrický můstek. Síla vyvolávaná váženou hmotou deformuje dynamometr a způsobuje změnu délky tenzometru (smrštění nebo prodloužení) a tím změnu odporu, která je úměrná vážené hmotě a která se přenáší ve formě změny proudu do měřicího zařízení na stupnici můstkem, jenž měří odpor.
Kromě měřicího zařízení, známého jako vážící jednotka, váhová zobrazovací jednotka nebo indikátor vážení, které se normálně nachází pod jedním uzavřením, mohou mít elektromechanické váhy také jiné jednotky, které jsou navzájem propojeny (např. klávesnice, paměťová jednotka, tiskárna, VDU, regulátor a čtecí zařízení štítků nebo karet pro kontrolu vstupu do vah). V systémech vážení tohoto typu lze několik vah připojit ke společnému měřicímu přístroji (známé také jako „dálkové vážící terminály“).
Váhy uvedené výše je rovněž možné vybavit propojovací jednotkou („interface“), přes kterou lze váhy připojit k jednotce automatizovaného zpracování dat.
Elektromechanické váhy se pokládají za „elektronické váhy“, jsou-li do měřicího zařízení vah zabudovány mikroprocesory, například, aby počítaly cenu váženého množství za pomoci jednotkové ceny (např. ceny za kilogram) zavedené do vah.

–

8423 81 30

8423813010 80-Využívající elektronické prostředky k určování hmotnosti

8423 81 10 až 8423 89 00-Ostatní přístroje a zařízení k určování hmotnosti

Do těchto podpoložek patří elektromechanické váhy, v nichž se hmotnost předmětu převádí na elektrický signál (proudový) pomocí převodníku umístěného ve váhách, tento proud se pak měří měřicím zařízením, které je zabudováno v těchto váhách. Zpravidla měřicí převodníky v takových váhách sestávají z dynamometru nebo tyčí s tenzometry (elektrické odpory) zapojených tak, aby vytvářely elektrický můstek. Síla vyvolávaná váženou hmotou deformuje dynamometr a způsobuje změnu délky tenzometru (smrštění nebo prodloužení) a tím změnu odporu, která je úměrná vážené hmotě a která se přenáší ve formě změny proudu do měřicího zařízení na stupnici můstkem, jenž měří odpor.
Kromě měřicího zařízení, známého jako vážící jednotka, váhová zobrazovací jednotka nebo indikátor vážení, které se normálně nachází pod jedním uzavřením, mohou mít elektromechanické váhy také jiné jednotky, které jsou navzájem propojeny (např. klávesnice, paměťová jednotka, tiskárna, VDU, regulátor a čtecí zařízení štítků nebo karet pro kontrolu vstupu do vah). V systémech vážení tohoto typu lze několik vah připojit ke společnému měřicímu přístroji (známé také jako „dálkové vážící terminály“).
Váhy uvedené výše je rovněž možné vybavit propojovací jednotkou („interface“), přes kterou lze váhy připojit k jednotce automatizovaného zpracování dat.
Elektromechanické váhy se pokládají za „elektronické váhy“, jsou-li do měřicího zařízení vah zabudovány mikroprocesory, například, aby počítaly cenu váženého množství za pomoci jednotkové ceny (např. ceny za kilogram) zavedené do vah.

–

8423 81 30 10

8423813090 80-Ostatní

8423 81 10 až 8423 89 00-Ostatní přístroje a zařízení k určování hmotnosti

Do těchto podpoložek patří elektromechanické váhy, v nichž se hmotnost předmětu převádí na elektrický signál (proudový) pomocí převodníku umístěného ve váhách, tento proud se pak měří měřicím zařízením, které je zabudováno v těchto váhách. Zpravidla měřicí převodníky v takových váhách sestávají z dynamometru nebo tyčí s tenzometry (elektrické odpory) zapojených tak, aby vytvářely elektrický můstek. Síla vyvolávaná váženou hmotou deformuje dynamometr a způsobuje změnu délky tenzometru (smrštění nebo prodloužení) a tím změnu odporu, která je úměrná vážené hmotě a která se přenáší ve formě změny proudu do měřicího zařízení na stupnici můstkem, jenž měří odpor.
Kromě měřicího zařízení, známého jako vážící jednotka, váhová zobrazovací jednotka nebo indikátor vážení, které se normálně nachází pod jedním uzavřením, mohou mít elektromechanické váhy také jiné jednotky, které jsou navzájem propojeny (např. klávesnice, paměťová jednotka, tiskárna, VDU, regulátor a čtecí zařízení štítků nebo karet pro kontrolu vstupu do vah). V systémech vážení tohoto typu lze několik vah připojit ke společnému měřicímu přístroji (známé také jako „dálkové vážící terminály“).
Váhy uvedené výše je rovněž možné vybavit propojovací jednotkou („interface“), přes kterou lze váhy připojit k jednotce automatizovaného zpracování dat.
Elektromechanické váhy se pokládají za „elektronické váhy“, jsou-li do měřicího zařízení vah zabudovány mikroprocesory, například, aby počítaly cenu váženého množství za pomoci jednotkové ceny (např. ceny za kilogram) zavedené do vah.

–

8423 81 30 90

8419500000 80-Výměníky tepla

8419 50 00-Výměníky tepla

Výměníky tepla se používají:
1. k přivození změny teploty kapalin nebo plynů bez změny jejich stavu, přičemž tato změna teploty v některých případech postačuje pro provedení sterilizace nebo pasterizace;
2. pro odpařování nebo kondenzování tekutin.
Do této podpoložky patří:
1. kondenzátory pro dusík a jiné plyny;
2. zařízení zvaná „mrazničky“ pro chlazení a kondenzaci rozpouštědel používaných hlavně při barvení a chemickém čištění;
3. chladící přístroje pro kapaliny, páry nebo plyny, používané v různých průmyslových odvětvích (např. v mlékárnách, pivovarech);
4. kontinuální pasterizační přístroje používané zejména v mlékárnách (deskové pasterizátory).
Do této podpoložky nepatří:
a) průtokové nebo zásobníkové ohřívače vody podpoložky 8419 11 00 nebo 8419 19 00;
b) přístroje v nichž:
— se používá tepelná výměna pro převedení kapalné nebo plynné látky do pevného stavu (například sušení rozstřikováním);
— tepelná výměna mezi dvěma tekutinami neprobíhá přes stěnu (například s přímým stykem proudícího vzduchu).
Takové přístroje se obecně zařazují do podpoložky 8419 89 10 nebo 8419 89 98.

–

8419 50

8419500010 80-Pro použití v civilních letadlech

8419 50 00-Výměníky tepla

Výměníky tepla se používají:
1. k přivození změny teploty kapalin nebo plynů bez změny jejich stavu, přičemž tato změna teploty v některých případech postačuje pro provedení sterilizace nebo pasterizace;
2. pro odpařování nebo kondenzování tekutin.
Do této podpoložky patří:
1. kondenzátory pro dusík a jiné plyny;
2. zařízení zvaná „mrazničky“ pro chlazení a kondenzaci rozpouštědel používaných hlavně při barvení a chemickém čištění;
3. chladící přístroje pro kapaliny, páry nebo plyny, používané v různých průmyslových odvětvích (např. v mlékárnách, pivovarech);
4. kontinuální pasterizační přístroje používané zejména v mlékárnách (deskové pasterizátory).
Do této podpoložky nepatří:
a) průtokové nebo zásobníkové ohřívače vody podpoložky 8419 11 00 nebo 8419 19 00;
b) přístroje v nichž:
— se používá tepelná výměna pro převedení kapalné nebo plynné látky do pevného stavu (například sušení rozstřikováním);
— tepelná výměna mezi dvěma tekutinami neprobíhá přes stěnu (například s přímým stykem proudícího vzduchu).
Takové přístroje se obecně zařazují do podpoložky 8419 89 10 nebo 8419 89 98.

–

8419 50 00 10

8419500090 80-Ostatní

8419 50 00-Výměníky tepla

Výměníky tepla se používají:
1. k přivození změny teploty kapalin nebo plynů bez změny jejich stavu, přičemž tato změna teploty v některých případech postačuje pro provedení sterilizace nebo pasterizace;
2. pro odpařování nebo kondenzování tekutin.
Do této podpoložky patří:
1. kondenzátory pro dusík a jiné plyny;
2. zařízení zvaná „mrazničky“ pro chlazení a kondenzaci rozpouštědel používaných hlavně při barvení a chemickém čištění;
3. chladící přístroje pro kapaliny, páry nebo plyny, používané v různých průmyslových odvětvích (např. v mlékárnách, pivovarech);
4. kontinuální pasterizační přístroje používané zejména v mlékárnách (deskové pasterizátory).
Do této podpoložky nepatří:
a) průtokové nebo zásobníkové ohřívače vody podpoložky 8419 11 00 nebo 8419 19 00;
b) přístroje v nichž:
— se používá tepelná výměna pro převedení kapalné nebo plynné látky do pevného stavu (například sušení rozstřikováním);
— tepelná výměna mezi dvěma tekutinami neprobíhá přes stěnu (například s přímým stykem proudícího vzduchu).
Takové přístroje se obecně zařazují do podpoložky 8419 89 10 nebo 8419 89 98.

–

8419 50 00 90

8419200000 80-Sterilizační přístroje pro lékařské, chirurgické nebo laboratorní účely

8419 20 00-Sterilizační přístroje pro lékařské, chirurgické nebo laboratorní účely

Přístroje patřící do této podpoložky, určené jako vybavení klinik, operačních sálů, lékařských středisek atd., sestávají z úložných nádob, ve kterých se lékařské a chirurgické nástroje, jakož i bavlněná vata, absorpční cupanina a jiné obvazy vystavují teplotě 100 °C nebo vyšší, aby se zničily přítomné mikroorganismy.
Mají obvykle formu rovnoběžnostěnu nebo válce na podstavci a obsahují vyjímatelné mřížky. Obecně je taková nádoba zhotovená z oceli nebo hliníku a opatřená izolačním materiálem. Dvířka mohou být zasklená, aby bylo vidět nástroje umístěné uvnitř. Některé přístroje mají formu skříňky nebo jiného nábytku. V takovém případě, může vlastní sterilizátor obsahovat stojan pro uložení nástrojů nebo jiných předmětů, které se mají sterilizovat; to však neovlivňuje jeho zařazení do této podpoložky.
Tyto přístroje se vytápějí lihem, ropným produktem, plynem nebo elektřinou a sterilizace se provádí vroucí vodou (vany), párou pod tlakem (autoklávy) nebo horkým suchým vzduchem (trouby), v závislosti na konstrukci přístroje.

–

8419 20