2620110000 10-Obsahující zejména zinek

2620 11 00-Zinkové kamínky

Zinkový kamínek je zbytek z galvanizačních lázní a bývá často označován jako galvanizační kamínek. Existují dva základní druhy:
1. Kamínky z intenzivní (tvrdé) galvanizace, což jsou kovové produkty velice proměnného a nehomogenního složení, hůře tavitelné a s větší hustotou než zinek, které se tvoří jako usazenina na dně nádoby lázně tekutého zinku při galvanizaci ocelových plechů, drátů, trubek, atd. v roztaveném zinku.
Tyto kamínky se získávají z nádoby lázně v konsistentní pastě a přetavují se na pláty nebo desky, které mohou mít hrubý nebo dokonce houbovitý povrch.
Obsahují od 2 % do 5 % hmotnostních železa. Obsah zinku se pohybuje od 92 % do 94 % hmotnostních. Obsah hliníku je zpravidla nízký a nepřesahuje 0,2 % až 0,3 % hmotnostní.
2. Kamínky z měkké galvanizace neboli „povrchové kamínky“, což jsou kovové produkty nepřetržitě stírané z galvanizační lázně procesem Senzimir, bez obsahu struskotvorného tavidla.
Tyto kamínky, které mají menší hustotu než zinek, zůstávají plavat na povrchu lázně. Po stažení z lázně jsou ve formě konsistentní pasty a tvarují se do desek, které mají méně nepravidelný povrch, než desky uvedené výše.
Jejich obsah železa je velice nízký, zpravidla nižší než 0,5 % hmotnostních. Obsah hliníku je mnohem vyšší: 1 % až 2 % hmotnostní. Obsah zinku je řádově 98 % hmotnostních.
Nesmí být zaměňovány se slitinami zinku (číslo 7901), které dle zkoušky ryzosti zpravidla obsahují od 3 % do 5 % hmotnostních hliníku a mohou obsahovat až 3 % hmotnostní mědi, ale které vyhovují specifickým technickým požadavkům, zatímco složení zinkových kamínků je takové, že mohou být užitečně využity pouze pro metalurgické nebo chemické zpracování.

2620 11

2620110000 80-Tvrdý zinek

2620 11 00-Zinkové kamínky

Zinkový kamínek je zbytek z galvanizačních lázní a bývá často označován jako galvanizační kamínek. Existují dva základní druhy:
1. Kamínky z intenzivní (tvrdé) galvanizace, což jsou kovové produkty velice proměnného a nehomogenního složení, hůře tavitelné a s větší hustotou než zinek, které se tvoří jako usazenina na dně nádoby lázně tekutého zinku při galvanizaci ocelových plechů, drátů, trubek, atd. v roztaveném zinku.
Tyto kamínky se získávají z nádoby lázně v konsistentní pastě a přetavují se na pláty nebo desky, které mohou mít hrubý nebo dokonce houbovitý povrch.
Obsahují od 2 % do 5 % hmotnostních železa. Obsah zinku se pohybuje od 92 % do 94 % hmotnostních. Obsah hliníku je zpravidla nízký a nepřesahuje 0,2 % až 0,3 % hmotnostní.
2. Kamínky z měkké galvanizace neboli „povrchové kamínky“, což jsou kovové produkty nepřetržitě stírané z galvanizační lázně procesem Senzimir, bez obsahu struskotvorného tavidla.
Tyto kamínky, které mají menší hustotu než zinek, zůstávají plavat na povrchu lázně. Po stažení z lázně jsou ve formě konsistentní pasty a tvarují se do desek, které mají méně nepravidelný povrch, než desky uvedené výše.
Jejich obsah železa je velice nízký, zpravidla nižší než 0,5 % hmotnostních. Obsah hliníku je mnohem vyšší: 1 % až 2 % hmotnostní. Obsah zinku je řádově 98 % hmotnostních.
Nesmí být zaměňovány se slitinami zinku (číslo 7901), které dle zkoušky ryzosti zpravidla obsahují od 3 % do 5 % hmotnostních hliníku a mohou obsahovat až 3 % hmotnostní mědi, ale které vyhovují specifickým technickým požadavkům, zatímco složení zinkových kamínků je takové, že mohou být užitečně využity pouze pro metalurgické nebo chemické zpracování.

2620 11

2620190000 80-Ostatní

2620 19 00-Ostatní

Tato podpoložka zahrnuje:
1. kamínky zbylé po rafinaci, které jsou získávány ze dna vany po rafinaci surového zinku. Obsahují od 4 % do 8 % hmotnostních olova a až 6 % hmotnostních železa;
2. zinková struska a prach (popel), obsahující zinek (od 65 % do 70 % hmotnostních) a oxid zinečnatý s uhlíkem a jinými nečistotami;
3. zinková pěna, která sestává z kovového zinku, chloridu zinečnatého a chloridu amonného, oxidu zinečnatého a oxidu železa, získávaná z povrchu galvanizační lázně nebo z vany, kde se přetavuje starý zinek;
4. zinkový kal, který vzniká jako zbytek při určitých průmyslových postupech využívajících zinek jako redukční činidlo;
5. zinkový stěr vznikající jako zbytek při výrobě oxidu zinečnatého ze zinkových kamínků; v tomto stavu obsahuje asi 60 % hmotnostních zinku, zbytek se skládá ze železa a jiných nečistot;
6. zbytky oxidu zinečnatého získané z plynů během regeneračního procesu různých kovů nebo slitin, jako je např. mosaz. Tyto zbytkové oxidy se nesmí zaměňovat za:
— zinkovou šeď (podpoložka 3206 49 70), což je velice znečištěný oxid zinečnatý dodávaný ve formě prášku homogenní barvy a jemnosti (zrnitosti) a používá se jako pigment;
— zinkový prášek vznikající rozprašováním roztaveného zinku (podpoložka 7903 90 00) nebo zinkový prach, který obsahuje od 80 % do 94 % hmotnostních kovového zinku, získaný regenerací ze základu oxidu zinečnatého (podpoložka 7903 10 00).

2620 19

2528000000 80-Přírodní boritany a jejich koncentráty (též kalcinované), kromě boritanů získaných z přírodních solanek; přírodní kyselina boritá obsahující nejvýše 85 % H@3BO@3 v sušině

2528 00 00-Přírodní boritany a jejich koncentráty (též kalcinované), kromě boritanů získaných z přírodních solanek; přírodní kyselina boritá obsahující nejvýše 85 % H 3 BO 3 v sušině

Do tohoto čísla patří:
1. kernit a tinkal, také známé jako „přírodní borax“;
2. pandermit a priceit, což jsou boritany vápenaté;
3. boracit, což jsou chloroboritany hořečnaté;
4. přírodní kyselina boritá, získaná odpařováním vody ze zbytků po kondenzaci přírodních výparů ze země v určitých lokalitách (v Itálii soffioni) nebo odpařováním vody čerpané z podzemních zdrojů v těchto regionech, za předpokladu, že neobsahuje více než 85 % H 3 BO 3 , počítáno v sušině. Kyselina boritá obsahující více než 85 % H 3 BO 3 se zařazuje do čísla 2810 00.
Do tohoto čísla nepatří boritan sodný (rafinovaný borax) získaný chemickým zpracováním kernitu nebo tinkalu nebo boritany sodné získané odpařováním solného roztoku z určitých solných jezer (číslo 2840).

2528

KAPITOLA 26-RUDY KOVŮ, STRUSKY A POPELY

KAPITOLA 26-RUDY KOVŮ, STRUSKY A POPELY

KAPITOLA 26-RUDY KOVŮ, STRUSKY A POPELY

Poznámky
1. Do této kapitoly nepatří:
a) struska nebo podobné průmyslové odpady zpracované na makadam (číslo 2517);
b) přírodní uhličitan hořečnatý (magnezit), též kalcinovaný (číslo 2519);
c) kaly ze skladovacích nádrží minerálních olejů, které jsou převážně složeny z těchto olejů (číslo 2710);
d) zásaditá struska (Thomasova struska) kapitoly 31;
e) strusková vlna, horninová vlna nebo podobné minerální vlny (číslo 6806);
f) odpad nebo úlomky drahých kovů nebo kovů plátovaných drahými kovy; jiný odpad nebo úlomky obsahující drahý kov nebo
sloučeniny drahých kovů, používané zejména k rekuperaci drahého kovu (číslo 7112); nebo
g) měděné, niklové nebo kobaltové kamínky (lechy), jež byly vytaveny z rud (třída XV).
2. Pro účely čísel 2601 až 2617 se výrazem „rudy kovů“ rozumějí nerosty mineralogických druhů skutečně používané v metalurgickém
průmyslu k získání rtuti, kovů čísla 2844 nebo kovů tříd XIV nebo XV, i když nejsou určeny k metalurgickým účelům. Do čísel 2601
až 2617 však nepatří ty nerosty, které byly podrobeny jiným úpravám, než které jsou běžné v metalurgickém průmyslu.
3. Do čísla 2620 patří pouze:
a) struska, popel a zbytky používané v průmyslu buď k získání kovů nebo jako výchozí materiál k výrobě chemických sloučenin
kovů, kromě popela a zbytků ze spalování komunálního odpadu (číslo 2621); a
b) struska, popel a zbytky obsahující arsen, též obsahující kovy, používané buď k získání arsenu nebo kovů nebo k výrobě jejich
chemických sloučenin.
Poznámky k položkám
1. Pro účely položky 2620 21 se „kaly olovnatého benzinu a kaly olovnatých antidetonačních sloučenin“ rozumějí kaly získané ze
skladovacích nádrží olovnatého benzinu a olovnatých antidetonačních sloučenin (například tetraethylolova), které se zejména skládají
z olova, sloučenin olova a oxidu železa.
2. Struska, popel a zbytky obsahující arsen, rtuť, thallium nebo jejich směsi, používané k získání arsenu nebo těchto kovů nebo k výrobě
jejich chemických sloučenin, se zařazují do položky 2620 60.

KAPITOLA 26

2519901010 80-Tavená magnézie (oxid hořečnatý) o čistotě 97 % hmotnostních nebo vyšší

2519 90 10-Oxid hořečnatý, jiný než kalcinovaný přírodní uhličitan hořečnatý

Do této podpoložky patří:
1. oxid hořečnatý získaný kalcinací buď hydroxidu hořečnatého nebo vysráženého uhličitanu hořečnatého a používaný převážně ve farmacii; tato látka je ve formě bílého prášku s čistotou nejméně 98 %;
2. oxid hořečnatý získaný tavením předem kalcinovaného uhličitanu hořečnatého; uhličitan hořečnatý se kalcinuje při 1 400 až 1 800 °C; získaná pálená magnézie se poté taví elektrickým obloukem při teplotě 2 800 až 3 000 °C, jakmile se zchladí, vytvoří se krystalický produkt sestávající téměř zcela z oxidu hořečnatého (tavená magnézie); tento produkt je extrémně čistý (nejméně 95 %) a sestává ze sklovitých krystalů;
3. oxid hořečnatý získaný z mořské vody; vzniká kalcinací hydroxidu hořečnatého vysráženého z mořské vody; tento produkt je zpravidla o čistotě 91 až 98 % a obsahuje více bóru, jako jeho charakteristické znečištění, než je u přepálené (slinuté) magnézie (asi 100 ppm oproti asi 40 ppm).

2519 90 10 10

2519901090 80-Ostatní

2519 90 10-Oxid hořečnatý, jiný než kalcinovaný přírodní uhličitan hořečnatý

Do této podpoložky patří:
1. oxid hořečnatý získaný kalcinací buď hydroxidu hořečnatého nebo vysráženého uhličitanu hořečnatého a používaný převážně ve farmacii; tato látka je ve formě bílého prášku s čistotou nejméně 98 %;
2. oxid hořečnatý získaný tavením předem kalcinovaného uhličitanu hořečnatého; uhličitan hořečnatý se kalcinuje při 1 400 až 1 800 °C; získaná pálená magnézie se poté taví elektrickým obloukem při teplotě 2 800 až 3 000 °C, jakmile se zchladí, vytvoří se krystalický produkt sestávající téměř zcela z oxidu hořečnatého (tavená magnézie); tento produkt je extrémně čistý (nejméně 95 %) a sestává ze sklovitých krystalů;
3. oxid hořečnatý získaný z mořské vody; vzniká kalcinací hydroxidu hořečnatého vysráženého z mořské vody; tento produkt je zpravidla o čistotě 91 až 98 % a obsahuje více bóru, jako jeho charakteristické znečištění, než je u přepálené (slinuté) magnézie (asi 100 ppm oproti asi 40 ppm).

2519 90 10 90

2508100000 80-Bentonit

2508 10 00-Bentonit

Viz vysvětlivky k HS k číslu 2508, třetí odstavec, bod 1).
Přirozeně se vyskytující bentonity mají normálně pH mezi 6 a 9,5 (pro 5 % vodnou suspenzi a poté, co stála 1 hodinu) a obsah uhličitanu sodného menší než 2 %; jejich celkový obsah vyměnitelného sodíku a vápníku nepřesahuje 80 meq/ 100 g. Jsou dvou typů: nízkobobtnající vápník a vysokobobtnající sodík (stupeň bobtnání menší než 7 ml/g nebo vyšší než 12 ml/g).
Některé přirozeně se vyskytující bentonity mohou mít vlastnosti, které se od těchto hodnot liší; pokud se liší několik vlastností, pak se bentonit obecně považuje za aktivovaný.
Aktivovaný bentonit patří obecně do podpoložky 3802 90 00.

2508 10