7018101990 80-Ostatní

7018 10 11 a 7018 10 19-Skleněné perly

Do těchto podpoložek patří:
1. výrobky popsané ve vysvětlivkách k HS k číslu 7018, druhý odstavec, část A);
2. podobné výrobky obchodně označované jako „skleněné perly“, sestávající ze skleněných perel větších rozměrů (až do přibližné velikosti vlašského ořechu). Tyto výrobky, převážně určené pro výrobu náhrdelníků a náramků, jsou vyráběny ve velmi různých tvarech (například kuličky, polokoule, slzy, kostky, válečky, malé trubičky, kužely, mnohostěny) a jsou rovněž provrtané.
Malé trubičky jsou považovány za skleněné perly pro účely těchto podpoložek jen tehdy, pokud jejich průměr nepřesahuje 4 mm a délka nepřesahuje 24 mm. Nesmí být zaměňovány se speciálními standardizovanými trubicemi z olovnatého skla typu, který se používá pro výrobu žárovek se žhavicím vláknem; trubice tohoto typu jsou obvykle bezbarvé a patří do čísla 7002.
Výrobky patřící do těchto podpoložek jsou normálně baleny hromadně, v pytlích, v krabicích atd.
Do těchto podpoložek rovněž patří skleněné perly stejného rozměru a barvy svázané dohromady bez dělících uzlů a bez prostředků pro zapínání, pro ulehčení dopravy a pro účely balení. Takové návleky jsou obvykle spojeny do svazků svázáním volných konců nebo jejich nití a nemají proto povahu hotových výrobků připravených k použití.
Do těchto podpoložek nepatří:
a) návleky perel (též spojené do svazků svázáním), ve kterých jsou perly různých velikostí nebo barev uspořádané pravidelným způsobem (například střídáním barev nebo velikostí pravidelným způsobem nebo návlekem perel podle velikostí) nebo ve kterých jsou perly oddělovány uzlíky (číslo 7117);
b) návleky perel (i když obsahují pouze perly stejné velikosti, barvy nebo provedení), které mají zapínání nebo podobné mechanismy nebo které jsou v krátkých délkách vhodných pro nošení jako náhrdelníky (číslo 7117).

7018 10 19 90

KAPITOLA 70-SKLO A SKLENĚNÉ VÝROBKY

KAPITOLA 70-SKLO A SKLENĚNÉ VÝROBKY

Všeobecné vysvětlivky
Výraz „optické sklo“ zahrnuje různé typy speciálního skla používaného při výrobě optických přístrojů, zejména pro použití např. ve fotografii, astronomii, mikroskopii, navigaci, zbraňových systémech (teleskopické zaměřovače atd.), laboratorních zařízeních a pro výrobu určitých typů oftalmologických čoček ke korekci zrakových vad. Existuje široká škála optických skel, ale jejich obvyklým společným znakem je jejich výrazná (extremní) průhlednost a čistota, ačkoliv někdy jsou zabarveny tak, že do jisté míry pohlcují určité frekvence světla. Jsou dokonale homogenní, tj. normálně bez bublinek nebo nerovností a oproti ostatním typům skla mají mimořádné indexy lomu.
Tabule skla zasazené do dřevěných rámů, kovových rámů atd., ztratily podstatný charakter skla a patří do různých čísel, například:
1. k zarámování obrazů (čísla 4414 00, 8306 atd.);
2. pro stroje nebo vozidla (třída XVI nebo XVII);
3. do dveří, oken budov atd. (čísla 4418, 7610 atd.).

KAPITOLA 70-SKLO A SKLENĚNÉ VÝROBKY

Poznámky
1. Do této kapitoly nepatří:
a) výrobky čísla 3207 (například sklotvorné smalty a glazury, skleněné frity, jiná skla ve formě prášku, granulí nebo vloček);
b) výrobky kapitoly 71 (například bižuterie);
c) kabely z optických vláken čísla 8544, elektrické izolátory (číslo 8546) nebo elektroizolační části a součásti čísla 8547;
d) optická vlákna, opticky opracované optické články, hypodermické injekční stříkačky, umělé oči, teploměry, barometry, hustoměry
a ostatní výrobky kapitoly 90;
e) svítidla nebo osvětlovací zařízení, světelné reklamy, světelné znaky, světelné ukazatele a podobné výrobky s nesnímatelným pevně
připojeným světelným zdrojem, jakož i jejich části a součásti čísla 9405;
f) hračky, hry, sportovní potřeby, ozdoby na vánoční stromky nebo jiné výrobky kapitoly 95 (vyjma skleněných očí bez mechanismu
pro panenky nebo pro jiné výrobky kapitoly 95); nebo
g) knoflíky, montované termosky, rozprašovače voňavek nebo podobné rozprašovače nebo jiné výrobky kapitoly 96.
2. Pro účely čísel 7003, 7004 a 7005:
a) sklo se nepovažuje za „opracované“, i když bylo podrobeno některým operacím před jeho chlazením;
b) přiřezávání skla do tvarů neovlivňuje jeho zařazení do tabulového skla;
c) se výrazem „absorpční, reflexní nebo nereflexní vrstva“ rozumí mikroskopicky tenký povlak kovu nebo chemické sloučeniny
(například oxidu kovu), který absorbuje například infračervené záření nebo zlepšuje odrazové vlastnosti skla, přičemž je zachován
jistý stupeň průhlednosti nebo průsvitnosti, nebo který zabraňuje povrchu skla odrážet světlo.
3. Výrobky uvedené v čísle 7006 zůstávají zařazeny v tomto čísle, též pokud mají charakter hotových výrobků.
4. Pro účely čísla 7019 se výrazem „skleněná vlna“ rozumí:
a) minerální vlna obsahující nejméně 60 % hmotnostních oxidu křemičitého (SiO2);
b) minerální vlna obsahující méně než 60 % hmotnostních oxidu křemičitého (SiO2), avšak obsahující více než 5 % hmotnostních
alkalického oxidu (K2O nebo Na2O) nebo více než 2 % hmotnostních oxidu boritého (B2O3).
Minerální vlna, která nesplňuje výše uvedené podmínky, patří do čísla 6806.
5. V celé nomenklatuře výraz „sklo“ zahrnuje též tavený křemen a jiné křemenné sklo.
Poznámka k položkám
1. Pro účely položek 7013 22, 7013 33, 7013 41 a 7013 91 se výrazem „olovnatý křišťál“ rozumí pouze sklo obsahující nejméně 24 %
hmotnostních oxidu olovnatého (PbO).

KAPITOLA 70

KAPITOLA 67-UPRAVENÁ PÉRA A PRACHOVÉ PEŘÍ A VÝROBKY Z NICH; UMĚLÉ KVĚTINY; VÝROBKY Z VLASŮ

KAPITOLA 67-UPRAVENÁ PÉRA A PRACHOVÉ PEŘÍ A VÝROBKY Z NICH; UMĚLÉ KVĚTINY; VÝROBKY Z VLASŮ

KAPITOLA 67-UPRAVENÁ PÉRA A PRACHOVÉ PEŘÍ A VÝROBKY Z NICH; UMĚLÉ KVĚTINY; VÝROBKY Z VLASŮ

Poznámky
1. Do této kapitoly nepatří:
a) filtrační plachetky z vlasů (číslo 5911);
b) květinové motivy z krajek, výšivek nebo jiných textilií (třída XI);
c) obuv (kapitola 64);
d) pokrývky hlavy nebo síťky na vlasy (kapitola 65);
e) hračky, sportovní potřeby nebo karnevalové výrobky (kapitola 95); nebo
f) péřové oprašovače, labutěnky a pudrovátka nebo síta z vlasů (kapitola 96).
2. Do čísla 6701 nepatří:
a) výrobky, u nichž jsou péra nebo prachové peří pouze výplní nebo vycpávkou (například ložní potřeby čísla 9404);
b) oděvy nebo oděvní doplňky, u nichž tvoří péra nebo prachové peří pouze ozdobu nebo vycpávku; nebo
c) umělé květiny nebo listoví nebo jejich části a součásti nebo zcela zhotovené výrobky čísla 6702.
3. Do čísla 6702 nepatří:
a) výrobky ze skla (kapitola 70); nebo
b) umělé květiny, listoví nebo ovoce z keramiky, kamene, kovu, dřeva nebo ostatních materiálů, zhotovené v jednom kuse litím,
kováním, vyřezáváním, ražením nebo jiným procesem, nebo sestávající z částí spojených jinak než vázáním, slepením, zasazením
jedné části do druhé nebo podobnými způsoby.

KAPITOLA 67

KAPITOLA 64-OBUV, KAMAŠE A PODOBNÉ VÝROBKY; ČÁSTI A SOUČÁSTI TĚCHTO VÝROBKŮ

KAPITOLA 64-OBUV, KAMAŠE A PODOBNÉ VÝROBKY; ČÁSTI A SOUČÁSTI TĚCHTO VÝROBKŮ

Všeobecné vysvětlivky
1. Pro definici výrazů „zevní podešev“ a „svršek“ viz všeobecné vysvětlivky k HS k této kapitole, odstavce C) a D).
Kromě toho se u „svršků“ sestávajících ze dvou nebo více materiálů (poznámka 4 a) a doplňková poznámka 1 ke kapitole 64), použijí následující ustanovení:
a) „Svršek“ je ta část obuvi, která pokrývá strany a horní část chodidla a rovněž může pokrývat nohu. Dosahuje až dolů a je připevněn k podešvi. Může dokonce přecházet do podešve.
Základními materiály, které tvoří svršek, jsou takové materiály, jejichž povrch je částečně nebo zcela odkryt na vnějším povrchu obuvi. Proto podšívka není svrškem. Materiály svršku jsou mezi sebou navzájem připevněny.
Po odstranění doplňků a výztuh, když se počítá celkový povrch části materiálů tvořících svršek, se nezapočítávají ty části, které se nacházejí pod překrývajícími se částmi, kde byly materiály k sobě navzájem připevněny.
Například, useň (A), textilní materiál (B), část (C) je část textilního materiálu (B), která se nachází pod překrývající usní (A). Když se počítá celkový povrch materiálů tvořících svršek, nezapočítává se textilní část (C).
Nezapočítávají se žádné zapínací systémy, např. tkaničky, zapínací proužek suchého zipu atd. (viz všeobecné vysvětlivky k HS k této kapitole, část D), poslední odstavec).
b) „Podšívka“ může být vyrobena z jakýchkoliv materiálů. Může sestávat z jednoho nebo z více materiálů. Podšívka je v kontaktu s chodidlem a slouží jako vycpávka, ochrana nebo pouze jako ozdoba. Podšívka není odkryta na vnějším povrchu obuvi, s výjimkou vycpávky např. okolo horního okraje.
c) „Doplňky“ a „výztuhy“ jsou definovány v poznámce 4 a) ke kapitole 64 a v doplňkové poznámce 1 ke kapitole 64 a ve všeobecných vysvětlivkách k HS, část D), poslední odstavec.
Doplňky mají všeobecně ozdobnou funkci a výztuhy mají ochrannou nebo zpevňovací funkci. Jelikož jsou výztuhy příslušenstvím svršku, které mu dodávají dodatečnou pevnost, jsou připevněny k vnějšímu povrchu svršku a ne pouze k podšívce. Malá část podšívky se však může objevit pod výztuhou za předpokladu, že se tím nesníží její vyztužovací funkce. Výztuhy nebo doplňky mohou být, kromě svršku, rovněž připevněny k podešvi nebo mohou jít až do podešve. Materiál se nepovažuje za doplňky nebo výztuhy, ale považuje se za část svršku, za předpokladu, že způsob spojení spodních materiálů není trvalý (šití je příkladem trvalého způsobu spojení).
Ve smyslu poznámky 4 a) mohou být „podobným příslušenstvím“ rovněž např. loga nebo ozdoby špiček.
Při určování materiálu „svršku“ se nebere v úvahu částečně či zcela zakrytý jazyk (vnitřní jazyk).
Viz obrázek níže, kde je vnitřní jazyk označen přerušovanou čarou.
Obrázky a text níže ukazují příklady jak stanovit materiál „svršku“:
Bota na obrázcích výše je bota z usně a textilie. Aby bylo možno stanovit materiál „svršku“ ve smyslu kapitoly 64 a vyřadit „doplňky“ a „výztuhy“, bylo provedeno následující posouzení:
1 a 2. Odstranění usňové ozdoby špičky (1) a příštipku na špičce (2) odhalilo spodní textilní materiál (který není podšívkou). Vzhledem k tomu, že tyto části usně (1 a 2) mají ochranou funkci, považují se za výztuhy. Jelikož textilní materiál pod částmi usně (1 a 2) je částečně odkryt na povrchu, započítává se textilní materiál jako část svršku.
3. Odstranění části usně (3) odhalilo část textilie (na obrázku označené jako A) a část podšívkového materiálu umístěného pod částí 3. Vzhledem k tomu, že se textilie neprostírá zcela pod částí 3, vzhledem k tomu, že podšívka se nepovažuje za svršek, a jelikož je pod usní především podšívka, nevyztužuje tato část usně žádný svrchní materiál, a započítává se tak jako část svršku.
4. Tato část usně (4) byla našita na část textilie a též překrývá (A) část 3 usně. Vzhledem k tomu, že pod částí (4) je částečně odkrytý textilní materiál a pod překrytím (A) je částečně odkrytá část z usně (3), a jelikož část z usně (4) dodává dodatečnou pevnost straně svršku, část (4) se považuje za výztuhu. Tedy, část z usně (3) a textilní materiál pod částí (4), s výjimkou textilní části pod částí (3), se započítávají jako části svršku.
5. Odstranění této části z usně (5) odhalilo částečně odkrytý spodní textilní materiál. Vzhledem k tomu, že část z usně (5) je výztuhou svrškové části paty a jelikož je pod ní částečně odkrytý textilní materiál, useň se považuje za výztuhu.
6. Odstranění překrytí paty z usně (6) odhalilo část podšívkového materiálu a částečně odkrytý textilní materiál. Vzhledem k tomu, že se textilie neprostírá zcela pod usní, překrytí paty z usně (6) nemá výztužnou funkci pro materiál svršku, a proto se započítává jako část svršku (a ne jako výztuha).
7. Odstranění této části z usně (7) odhalilo pod ní částečně odkrytý textilní materiál. Vzhledem k tomu, že část z usně (7) dodává dodatečnou pevnost straně svršku, považuje se useň za výztuhu.
8. Odstranění loga z usně (8) odhalilo pod ním částečně odkrytý textilní materiál. Proto, a jelikož logo je „podobným příslušenstvím“ ve smyslu poznámky 4 a) ke kapitole 64, nejedná se o část svršku.
Po vypočítání procent částí z usně a procent textilních částí, které byly identifikovány jako části svršku, převažuje textilie (70 % textilního materiálu). Bota proto bude zařazena jako obuv se svrškem z textilních materiálů.
2. Výraz „kaučuk“ je definován v poznámce 1 ke kapitole 40 pro celou kombinovanou nomenklaturu; poznámka 3 a) k této kapitole, rozšiřuje rozsah tohoto výrazu pro účely této kapitoly.
3. Výraz „plasty“ je definován v poznámce 1 ke kapitole 39 pro celou kombinovanou nomenklaturu; poznámka 3 a) k této kapitole, rozšiřuje rozsah tohoto výrazu pro účely této kapitoly.
4. Pro účely této kapitoly je výraz „useň“ definován v poznámce 3 b) ke kapitole 64.
5. Výraz „textilní materiály“ je definován ve všeobecných vysvětlivkách k HS, části E) a F). Tedy, vlákna (např. textilní postřižky), nitě, textilie, plsti, netkané textilie, motouzy, šňůry, provazy, lana atd., jak jsou definovány v kapitolách 50 až 60, jsou „textilními materiály“ ve smyslu kapitoly 64. Pokud jde o textilie kapitoly 59, poznámky ke kapitole 59 jsou použitelné pouze s výhradou ustanovení poznámky 3 a) ke kapitole 64.

KAPITOLA 64-OBUV, KAMAŠE A PODOBNÉ VÝROBKY; ČÁSTI A SOUČÁSTI TĚCHTO VÝROBKŮ

Poznámky
1. Do této kapitoly nepatří:
a) jednorázové prostředky ke krytí nohou nebo obuv vyrobená z lehkých nebo málo odolných materiálů (například z papíru,
z plastových fólií) bez připevněných podešví. Tyto výrobky se zařazují podle jejich základního materiálu;
b) obuv z textilního materiálu bez přilepené, přišité nebo jinak upevněné nebo nahoře aplikované zevní podešve (třída XI);
c) obnošená obuv čísla 6309;
d) výrobky z osinku (azbestu) (číslo 6812);
e) ortopedická obuv nebo jiné ortopedické prostředky nebo jejich části a součásti (číslo 9021); nebo
f) obuv mající povahu hraček nebo obuv s připevněnými bruslemi nebo kolečkovými bruslemi; chrániče holení nebo podobné
ochranné sportovní potřeby (kapitola 95).
2. Pro účely čísla 6406 výraz „části a součásti“ nezahrnuje obuvnické kolíčky (floky), chrániče, očka, háčky, přezky, ozdoby, prýmky,
tkaničky, střapce a jiné lemovky (které se zařazují do svých odpovídajících čísel) nebo knoflíky nebo jiné zboží čísla 9606.
3. Pro účely této kapitoly:
a) výrazy „kaučuk“ a „plasty“ zahrnují tkaniny nebo jiné textilní výrobky s vnější vrstvou z kaučuku nebo plastu viditelnou pouhým
okem; pro účely tohoto ustanovení se nebere v úvahu žádná výsledná změna barvy; a
b) výraz „useň“ označuje zboží čísel 4107 a 4112 až 4114.
4. S výhradou ustanovení poznámky 3 k této kapitole:
a) za svrškový materiál se považuje základní materiál, který pokrývá největší plochu povrchu, nehledě na doplňky nebo výztuhy, jako
jsou obruby, chrániče kotníků, ozdoby, přezky a spony, poutka, očka nebo podobné příslušenství;
b) za základní materiál zevní podešve se považuje materiál, jehož plocha stýkající se se zemí je největší, nehledě na doplňky nebo
výztuhy, jako jsou špičky, hřeby, kolíky, cvoky, chrániče nebo podobné příslušenství.
Poznámka k položkám
1. Pro účely položek 6402 12, 6402 19, 6403 12, 6403 19 a 6404 11 se výraz „sportovní obuv“ používá pouze pro:
a) obuv, která je určena k provádění sportovní činnosti a je nebo může být opatřena špičkami, hřeby, kolíky, sponkami, pružinami
apod.;
b) bruslařská obuv, lyžařská obuv, běžkařská obuv, obuv pro snowboard, zápasnická obuv, boxerská obuv a cyklistická obuv.
Doplňkové poznámky
1. Ve smyslu poznámky 4 písm. a) jsou za „výztuhy“ považovány všechny kusy materiálů (např. plasty nebo useň) připevněné ke svrchnímu materiálu
svršku, aby jej dodatečně zpevnily, též připevněné k podešvi. Po odstranění výztuh musí mít viditelný materiál znaky svrchního, nikoli podšívkového
materiálu, a dostatečně chodidlo držet, aby uživatel mohl obuv se zachovaným původním upevňovacím systémem používat k chůzi.
Pro určení základního svrchního materiálu se musí brát v úvahu části pokryté doplňky a/nebo výztuhami.
2. Ve smyslu poznámky 4 písm. b), jedna nebo více vrstev textilního materiálu, který nemá charakteristiku obvykle požadovanou pro normální použití
zevních podešví (např. odolnost, trvanlivost, pevnost apod.), se neberou na zřetel pro klasifikační účely.

KAPITOLA 64

6110201000 80-Roláky

6110 20 10-Roláky

Za roláky v různém provedení se považují následující oděvy: lehké, těsně padnoucí jemně pletené oděvy, které zakrývají horní část těla, jsou jednobarevné nebo vícebarevné, s rukávy nebo bez nich a mají zarolovaný límec na nejrůznější způsob bez rozhalení.
Výraz „jemně pletené“ znamená jemné pletení tvořené nejméně 12-ti očky na cm jak ve vodorovném směru (řádky), tak i ve svislém směru (sloupky), počítáno na jedné straně vzorku, který má rozměry 10 × 10 cm.
Lehké roláky jsou zpravidla upleteny jako jednolícní pletenina (žerzej), žebrová pletenina (oboulícní pletenina) (1×1) nebo interlok.
Jednolícní pletenina (žerzej) je nejjednodušší forma zátažné pleteniny (Obrázek 1), očka na lícní straně vypadají jako malá „V“ nebo obrácená „V“ (Obrázek 2) a očka na rubu jako provázané smyčky (Obrázek 3).
Jemná pletenina žebrového typu (oboulícní pletenina) (Obrázek 4) má střídavě v každé řadě lícní a rubní očko (1×1)
(Obrázek 5); na jednom povrchu jsou tedy žebra, která odpovídají prolamování na povrchu druhém. Oba povrchy takové pleteniny vypadají stejně (Obrázky 6 a 7).
Interlok je dvojitá žebrová pletenina, která na obou stranách vypadá zcela stejně. Tento efekt se dosahuje provazováním
oček ze dvou oboulícních vazeb (Obrázek 8), takže na obou stranách pleteniny očko z jednoho žebra se střídá s očkem z odpovídajícího žebra na opačné straně textilie (Obrázek 9). Žebra na jedné straně pleteniny odpovídají tudíž žebrům na straně druhé (Obrázky 10 a 11).

6110 20 10

KAPITOLA 59-TEXTILIE IMPREGNOVANÉ, POVRSTVENÉ, POTAŽENÉ NEBO LAMINOVANÉ; TEXTILNÍ VÝROBKY VHODNÉ PRO PRŮMYSLOVÉ POUŽITÍ

KAPITOLA 59-TEXTILIE IMPREGNOVANÉ, POVRSTVENÉ, POTAŽENÉ NEBO LAMINOVANÉ; TEXTILNÍ VÝROBKY VHODNÉ PRO PRŮMYSLOVÉ POUŽITÍ

Všeobecné vysvětlivky
Pro zařazování, v rámci čísel, výrobků složených ze dvou nebo více textilních materiálů, viz všeobecné vysvětlivky k této třídě.

KAPITOLA 59-TEXTILIE IMPREGNOVANÉ, POVRSTVENÉ, POTAŽENÉ NEBO LAMINOVANÉ; TEXTILNÍ VÝROBKY VHODNÉ PRO PRŮMYSLOVÉ POUŽITÍ

Poznámky
1. Není-li stanoveno jinak, výrazem „textilie“ se pro účely této kapitoly rozumějí pouze tkaniny kapitol 50 až 55 a čísel 5803 a 5806,
prýmky a ozdobné lemovky v metráži čísla 5808 a pletené nebo háčkované textilie čísel 6002 až 6006.
2. Do čísla 5903 patří:
a) textilie impregnované, povrstvené, potažené nebo laminované plasty bez ohledu jak na plošnou hmotnost, tak i na charakter
plastů (nelehčené nebo lehčené), jiné než:
1) textilie, u nichž nejsou impregnace, povrstvení nebo potažení viditelné pouhým okem (zpravidla kapitoly 50 až 55, 58 nebo
60); pro účely tohoto ustanovení se nebere v úvahu žádná výsledná změna barvy;
2) výrobky, které nelze bez jejich popraskání ručně obtočit kolem válečku o průměru 7 mm při teplotě v rozmezí 15 až 30 °C
(zpravidla kapitola 39);
3) výrobky, u nichž je textilie buď zcela zalitá plasty nebo zcela povrstvená nebo potažená těmito materiály na obou stranách za
podmínky, že je toto povrstvení nebo potažení viditelné pouhým okem, bez ohledu na výslednou změnu barvy (kapitola 39);
4) textilie částečně povrstvené nebo částečně potažené plasty se vzorem vytvořeným tímto postupem (zpravidla kapitoly 50 až
55, 58 nebo 60);
5) desky, listy nebo pásy z lehčených plastů kombinovaných s textilií, u nichž textilie slouží pouze jako výztuž (kapitola 39); nebo
6) textilní výrobky čísla 5811;
b) textilie vyrobené z nití, pásků nebo podobných tvarů, impregnované, povrstvené, potažené nebo opláštěné plasty čísla 5604.
3. Pro účely čísla 5905 se výrazem „textilní tapety“ rozumějí výrobky v rolích o šířce nejméně 45 cm, vhodné ke zdobení stěn nebo
stropů, které sestávají z textilního povrchu, jenž byl upevněn na podložku nebo byl na rubu upraven (impregnací nebo nátěrem
umožňujícím nalepení).
Do tohoto čísla však nepatří textilní tapety, které mají povrch z textilních postřižků nebo textilního prachu upevněn přímo na
podložku z papíru (číslo 4814) nebo na textilní podložku (zpravidla číslo 5907).
4. Pro účely čísla 5906 se výrazem „pogumované textilie“ rozumějí:
a) textilie impregnované, povrstvené, potažené nebo laminované kaučukem:
— o plošné hmotnosti nejvýše 1 500 g/m2; nebo
— o plošné hmotnosti vyšší než 1 500 g/m2 a obsahující více než 50 % hmotnostních textilního materiálu;
b) textilie čísla 5604 vyrobené z nití, pásků nebo podobných tvarů, impregnované, povrstvené, potažené nebo opláštěné kaučukem;
a
c) textilie sestávající z paralelně uložených textilních nití spojených kaučukem bez ohledu na jejich plošnou hmotnost.
Do tohoto čísla však nepatří desky, listy nebo pásy z lehčeného kaučuku v kombinaci s textilií, u nichž textilie slouží pouze jako
výztuž (kapitola 40), nebo textilní výrobky čísla 5811.
5. Do čísla 5907 nepatří:
a) textilie, u nichž nejsou impregnace, povrstvení nebo potažení viditelné pouhým okem (zpravidla kapitoly 50 až 55, 58 nebo 60);
pro účely tohoto ustanovení se nebere v úvahu žádná výsledná změna barvy;
b) textilie s malovaným vzorem (jiné než malovaná plátna pro divadelní scénu, textilie pro pozadí ve studiích nebo podobné);
c) textilie částečně potažené postřižky, prachem, práškovým korkem nebo podobným materiálem se vzorem vytvořeným tímto
postupem. Napodobenina vlasové textilie se však zařazuje do tohoto čísla;
d) textilie upravené běžným prostředkem na bázi škrobových nebo podobných látek;
e) dřevěné dýhy na podložce z textilií (číslo 4408);
f) přírodní nebo umělá brusiva ve formě prášku nebo zrn na podložce z textilií (číslo 6805);
g) aglomerovaná nebo rekonstituovaná slída na podložce z textilií (číslo 6814); nebo
h) kovové fólie na podložce z textilií (obecně třída XIV nebo XV).
6. Do čísla 5910 nepatří:
a) převodové nebo dopravníkové pásy a řemeny, z textilních materiálů, o tloušťce menší než 3 mm; nebo
b) převodové nebo dopravníkové pásy nebo řemeny z textilií impregnované, povrstvené, potažené nebo laminované kaučukem nebo
vyrobené z textilních nití nebo šňůr impregnovaných, povrstvených, potažených nebo opláštěných kaučukem (číslo 4010).
7. Do čísla 5911 patří následující výrobky, které nepatří do žádného jiného čísla třídy XI:
a) textilní výrobky v metráži, řezané na určitou délku nebo jednoduše řezané do pravoúhlého (též čtvercového) tvaru (kromě těch,
které mají charakter výrobků čísel 5908 až 5910), a to pouze:
— textilie, plsti a tkaniny s plsťovou podšívkou, povrstvené, potažené nebo laminované kaučukem, usní nebo jinými materiály
používanými na mykací povlaky a podobné textilie pro jiné technické účely, včetně velurových stuh impregnovaných
kaučukem pro krytí osnovních vratidel;
— plátna k prosévání;
— filtrační plachetky z textilních materiálů nebo lidských vlasů používané v olejových lisech nebo podobných zařízeních;
— ploché tkaniny s násobnou osnovou nebo útkem, též zplstěné, impregnované nebo povrstvené, používané ve strojírenství
nebo pro jiné technické účely;
— textilie vyztužené kovem používané pro technické účely;
— šňůry, prýmky a podobné výrobky, též povrstvené, impregnované nebo vyztužené kovem, používané v průmyslu jako těsnicí
nebo mazací materiály;
b) textilní výrobky (jiné než čísel 5908 až 5910) používané pro technické účely (například textilie a plsti, nekonečné nebo opatřené
spojovacími částmi, používané na papírenských nebo podobných strojích (například na buničinu nebo azbestocement), těsnění,
podložky, leštící kotouče a jiné součásti strojů).

KAPITOLA 59

KAPITOLA 56-VATA, PLSŤ A NETKANÉ TEXTILIE; SPECIÁLNÍ NITĚ; MOTOUZY, ŠŇŮRY, PROVAZY A LANA A VÝROBKY Z NICH

KAPITOLA 56-VATA, PLSŤ A NETKANÉ TEXTILIE; SPECIÁLNÍ NITĚ; MOTOUZY, ŠŇŮRY, PROVAZY A LANA A VÝROBKY Z NICH

Všeobecné vysvětlivky
Pro zařazování, v rámci čísel, výrobků složených ze dvou nebo více textilních materiálů, viz všeobecné vysvětlivky k této třídě.

KAPITOLA 56-VATA, PLSŤ A NETKANÉ TEXTILIE; SPECIÁLNÍ NITĚ; MOTOUZY, ŠŇŮRY, PROVAZY A LANA A VÝROBKY Z NICH

Poznámky
1. Do této kapitoly nepatří:
a) vata, plsť a netkané textilie, impregnované, povrstvené nebo potažené substancemi nebo přípravky (například parfémy nebo
kosmetikou kapitoly 33, mýdly nebo detergenty čísla 3401, leštidly, krémy nebo podobnými přípravky čísla 3405, textilními
změkčovadly čísla 3809), kde je textilní materiál přítomen pouze jako nosič;
b) textilní výrobky čísla 5811;
c) přírodní nebo umělé brusné prášky nebo zrna na podložce z plsti nebo netkané textilie (číslo 6805);
d) aglomerovaná nebo rekonstituovaná slída na podložce z plsti nebo netkané textilie (číslo 6814);
e) kovová fólie na podložce z plsti nebo netkané textilie (obecně třída XIV nebo XV); nebo
f) hygienické vložky a tampony, dětské pleny a podobné hygienické výrobky čísla 9619.
2. Výraz „plsť“ zahrnuje vpichovanou plsť a textilie sestávající z rouna textilních vláken, jejichž soudržnost byla zpevněna proplétáním
za použití vláken tohoto rouna.
3. Do čísel 5602 a 5603 patří, jednotlivě, plsti a netkané textilie, impregnované, povrstvené, potažené nebo laminované plasty nebo
kaučukem bez ohledu na charakter těchto materiálů (nelehčené nebo lehčené).
Do čísla 5603 patří též netkané textilie obsahující jako pojivo plast nebo kaučuk.
Do čísel 5602 a 5603 však nepatří:
a) plsti impregnované, povrstvené, potažené nebo laminované plasty nebo kaučukem, obsahující 50 % hmotnostních nebo méně
textilního materiálu, nebo i plsti zcela zalité plasty nebo kaučukem (kapitoly 39 nebo 40);
b) netkané textilie, buď zcela zalité plasty nebo kaučukem nebo zcela povrstvené nebo potažené těmito materiály na obou stranách
za podmínky, že je toto povrstvení nebo potažení viditelné pouhým okem, přičemž se nebere do úvahy žádná výsledná změna
barvy (kapitoly 39 nebo 40); nebo
c) listy, desky nebo pásy z lehčených plastů nebo z lehčeného kaučuku v kombinaci s plstí nebo netkanými textiliemi, u nichž textilní
materiál slouží pouze jako výztuž (kapitoly 39 nebo 40).
4. Do čísla 5604 nepatří textilní nitě nebo pásky nebo podobné tvary čísel 5404 nebo 5405, u nichž nejsou impregnace, povrstvení
nebo potažení viditelné pouhým okem (zpravidla kapitoly 50 až 55); pro účely tohoto ustanovení se nebere do úvahy žádná výsledná
změna barvy.

KAPITOLA 56

5007201100 10-Krepy

5007 20 11 až 5007 20 71-Ostatní tkaniny obsahující 85 % hmotnostních nebo více hedvábí nebo hedvábného odpadu, jiného než buretového

Viz vysvětlivky k HS k položce 5007 20.

5007 20 11 a 5007 20 19-Krepy

Do těchto podpoložek patří tkaniny, které jsou zpravidla lehké a jejichž zrnitý nebo zvrásněný vzhled v hotovém stavu je výsledkem použití krepových nití, tj. nití s vysokým zákrutem (obvykle 2 000 až 3 600 zákrutů na metr), které mají přirozený sklon k tvorbě smyček.
Tyto nitě mohou být použity v osnově nebo útku nebo v obou směrech, a to buď samotné nebo v kombinaci s nitěmi s nízkým zákrutem. Nitě s opačným zákrutem se často střídají, tj. za nitěmi se zákrutem „S“ následují nitě se zákrutem „Z“, aby se sklon ke kroucení v opačném směru u přilehlých nití usměrnil a tak se zajistila vyváženost zkadeření.
Do těchto podpoložek patří pravé krepy, tj. takové, u nichž alespoň osnova nebo útek je většinou z krepové nitě. Nejznámější jsou krepdešín, marokén, krepžoržet, atlasový krep, šarmé a šifón.
Tkaniny s krepem pouze na jedné straně nebo na části jejich povrchu (pásky, pruhy nebo vzory) se rovněž zařazují do těchto podpoložek.
Do těchto podpoložek nepatří tkaniny, u nichž se krepový efekt získává jinak, než použitím krepových nití, například takové, u nichž krepový vzhled vzniká v důsledku kombinovaného použití speciálních vazeb (např. „sobol“) a nití různého rozměru a různého zákrutu.

5007 20 11

5007201100 80-Nebělené, odklížené nebo bělené

5007 20 11 až 5007 20 71-Ostatní tkaniny obsahující 85 % hmotnostních nebo více hedvábí nebo hedvábného odpadu, jiného než buretového

Viz vysvětlivky k HS k položce 5007 20.

5007 20 11 a 5007 20 19-Krepy

Do těchto podpoložek patří tkaniny, které jsou zpravidla lehké a jejichž zrnitý nebo zvrásněný vzhled v hotovém stavu je výsledkem použití krepových nití, tj. nití s vysokým zákrutem (obvykle 2 000 až 3 600 zákrutů na metr), které mají přirozený sklon k tvorbě smyček.
Tyto nitě mohou být použity v osnově nebo útku nebo v obou směrech, a to buď samotné nebo v kombinaci s nitěmi s nízkým zákrutem. Nitě s opačným zákrutem se často střídají, tj. za nitěmi se zákrutem „S“ následují nitě se zákrutem „Z“, aby se sklon ke kroucení v opačném směru u přilehlých nití usměrnil a tak se zajistila vyváženost zkadeření.
Do těchto podpoložek patří pravé krepy, tj. takové, u nichž alespoň osnova nebo útek je většinou z krepové nitě. Nejznámější jsou krepdešín, marokén, krepžoržet, atlasový krep, šarmé a šifón.
Tkaniny s krepem pouze na jedné straně nebo na části jejich povrchu (pásky, pruhy nebo vzory) se rovněž zařazují do těchto podpoložek.
Do těchto podpoložek nepatří tkaniny, u nichž se krepový efekt získává jinak, než použitím krepových nití, například takové, u nichž krepový vzhled vzniká v důsledku kombinovaného použití speciálních vazeb (např. „sobol“) a nití různého rozměru a různého zákrutu.

5007 20 11

5007201110 80-Ručně zhotovené

5007 20 11 až 5007 20 71-Ostatní tkaniny obsahující 85 % hmotnostních nebo více hedvábí nebo hedvábného odpadu, jiného než buretového

Viz vysvětlivky k HS k položce 5007 20.

5007 20 11 a 5007 20 19-Krepy

Do těchto podpoložek patří tkaniny, které jsou zpravidla lehké a jejichž zrnitý nebo zvrásněný vzhled v hotovém stavu je výsledkem použití krepových nití, tj. nití s vysokým zákrutem (obvykle 2 000 až 3 600 zákrutů na metr), které mají přirozený sklon k tvorbě smyček.
Tyto nitě mohou být použity v osnově nebo útku nebo v obou směrech, a to buď samotné nebo v kombinaci s nitěmi s nízkým zákrutem. Nitě s opačným zákrutem se často střídají, tj. za nitěmi se zákrutem „S“ následují nitě se zákrutem „Z“, aby se sklon ke kroucení v opačném směru u přilehlých nití usměrnil a tak se zajistila vyváženost zkadeření.
Do těchto podpoložek patří pravé krepy, tj. takové, u nichž alespoň osnova nebo útek je většinou z krepové nitě. Nejznámější jsou krepdešín, marokén, krepžoržet, atlasový krep, šarmé a šifón.
Tkaniny s krepem pouze na jedné straně nebo na části jejich povrchu (pásky, pruhy nebo vzory) se rovněž zařazují do těchto podpoložek.
Do těchto podpoložek nepatří tkaniny, u nichž se krepový efekt získává jinak, než použitím krepových nití, například takové, u nichž krepový vzhled vzniká v důsledku kombinovaného použití speciálních vazeb (např. „sobol“) a nití různého rozměru a různého zákrutu.

5007 20 11 10