8433 11 10 až 8433 19 90-Sekačky na trávu k úpravě trávníků, parků nebo sportovních ploch
Viz vysvětlivky k HS k číslu 8433, část A), předposlední odstavec, s odkazem na jízdní žací stroje.
–
8433 19 10
Výsledky hledání pro výraz: stroje
8426410000 80-Na pneumatikách
8426 41 00 a 8426 49 00-Ostatní stroje, samohybné
Viz vysvětlivky k HS k číslu 8426, „samohybné a ostatní ‚mobilní‘ stroje“, písm. b), bod 2).
Pro rozlišení mezi samohybnými stroji těchto podpoložek na jedné straně a vozidly s vlastním pohonem pro zvláštní účely čísla 8705 na straně druhé, samohybné stroje patřící do těchto podpoložek mají všeobecně následující charakteristiky:
1. jsou poháněny motorem, který tvoří součást zdvihacího zařízení;
2. mají maximální rychlost 20 km za hodinu;
3. mají jednu kabinu, která je součástí zdvihacího zařízení;
4. obvykle se nepohybují, jsou-li naloženy, a pokud ano, pak jenom, když je tento pohyb omezen a souvisí s jejich zdvihací funkcí.
–
8426 41
8426490000 80-Ostatní
8426 41 00 a 8426 49 00-Ostatní stroje, samohybné
Viz vysvětlivky k HS k číslu 8426, „samohybné a ostatní ‚mobilní‘ stroje“, písm. b), bod 2).
Pro rozlišení mezi samohybnými stroji těchto podpoložek na jedné straně a vozidly s vlastním pohonem pro zvláštní účely čísla 8705 na straně druhé, samohybné stroje patřící do těchto podpoložek mají všeobecně následující charakteristiky:
1. jsou poháněny motorem, který tvoří součást zdvihacího zařízení;
2. mají maximální rychlost 20 km za hodinu;
3. mají jednu kabinu, která je součástí zdvihacího zařízení;
4. obvykle se nepohybují, jsou-li naloženy, a pokud ano, pak jenom, když je tento pohyb omezen a souvisí s jejich zdvihací funkcí.
–
8426 49
8424890090 80-Ostatní
8424 89 00-Ostatní
Do této podpoložky patří „mycí stroje“ pro čištění motorových vozidel, kovových součástek nebo jiných výrobků rozstřikováním vody, benzínu nebo jiných kapalin; jsou vybaveny čerpadlem, hadicemi s tryskami a také případně podávacím (přívodním) zařízením, topným zařízením atd., s nimiž tvoří kompletní jednotku.
Do této podpoložky však nepatří vysokotlaká vodní čisticí zařízení (podpoložky 8424 30 01 a 8424 30 08).
–
8424 89 00 90
8424301000 80-Na stlačený vzduch
8424 30 10-Na stlačený vzduch
Do této podpoložky patří pískovací stroje, které obsahují vzduchový kompresor, používané pro čištění zapalovacích svíček nebo úpravu monolitických elektrických kondenzátorů.
Touto úpravou se rozumí odstranění vodivého materiálu kondenzátoru pomocí proudu písku s cílem získat žádanou kapacitanci kondenzátoru.
–
8424 30 10
8424890000 80-Ostatní
8424 89 00-Ostatní
Do této podpoložky patří „mycí stroje“ pro čištění motorových vozidel, kovových součástek nebo jiných výrobků rozstřikováním vody, benzínu nebo jiných kapalin; jsou vybaveny čerpadlem, hadicemi s tryskami a také případně podávacím (přívodním) zařízením, topným zařízením atd., s nimiž tvoří kompletní jednotku.
Do této podpoložky však nepatří vysokotlaká vodní čisticí zařízení (podpoložky 8424 30 01 a 8424 30 08).
–
8424 89
8423815000 80-Váhy používané v prodejnách
8423 81 10 až 8423 89 00-Ostatní přístroje a zařízení k určování hmotnosti
Do těchto podpoložek patří elektromechanické váhy, v nichž se hmotnost předmětu převádí na elektrický signál (proudový) pomocí převodníku umístěného ve váhách, tento proud se pak měří měřicím zařízením, které je zabudováno v těchto váhách. Zpravidla měřicí převodníky v takových váhách sestávají z dynamometru nebo tyčí s tenzometry (elektrické odpory) zapojených tak, aby vytvářely elektrický můstek. Síla vyvolávaná váženou hmotou deformuje dynamometr a způsobuje změnu délky tenzometru (smrštění nebo prodloužení) a tím změnu odporu, která je úměrná vážené hmotě a která se přenáší ve formě změny proudu do měřicího zařízení na stupnici můstkem, jenž měří odpor.
Kromě měřicího zařízení, známého jako vážící jednotka, váhová zobrazovací jednotka nebo indikátor vážení, které se normálně nachází pod jedním uzavřením, mohou mít elektromechanické váhy také jiné jednotky, které jsou navzájem propojeny (např. klávesnice, paměťová jednotka, tiskárna, VDU, regulátor a čtecí zařízení štítků nebo karet pro kontrolu vstupu do vah). V systémech vážení tohoto typu lze několik vah připojit ke společnému měřicímu přístroji (známé také jako „dálkové vážící terminály“).
Váhy uvedené výše je rovněž možné vybavit propojovací jednotkou („interface“), přes kterou lze váhy připojit k jednotce automatizovaného zpracování dat.
Elektromechanické váhy se pokládají za „elektronické váhy“, jsou-li do měřicího zařízení vah zabudovány mikroprocesory, například, aby počítaly cenu váženého množství za pomoci jednotkové ceny (např. ceny za kilogram) zavedené do vah.
–
8423 81 50
8423815010 80-Využívající elektronické prostředky k určování hmotnosti
8423 81 10 až 8423 89 00-Ostatní přístroje a zařízení k určování hmotnosti
Do těchto podpoložek patří elektromechanické váhy, v nichž se hmotnost předmětu převádí na elektrický signál (proudový) pomocí převodníku umístěného ve váhách, tento proud se pak měří měřicím zařízením, které je zabudováno v těchto váhách. Zpravidla měřicí převodníky v takových váhách sestávají z dynamometru nebo tyčí s tenzometry (elektrické odpory) zapojených tak, aby vytvářely elektrický můstek. Síla vyvolávaná váženou hmotou deformuje dynamometr a způsobuje změnu délky tenzometru (smrštění nebo prodloužení) a tím změnu odporu, která je úměrná vážené hmotě a která se přenáší ve formě změny proudu do měřicího zařízení na stupnici můstkem, jenž měří odpor.
Kromě měřicího zařízení, známého jako vážící jednotka, váhová zobrazovací jednotka nebo indikátor vážení, které se normálně nachází pod jedním uzavřením, mohou mít elektromechanické váhy také jiné jednotky, které jsou navzájem propojeny (např. klávesnice, paměťová jednotka, tiskárna, VDU, regulátor a čtecí zařízení štítků nebo karet pro kontrolu vstupu do vah). V systémech vážení tohoto typu lze několik vah připojit ke společnému měřicímu přístroji (známé také jako „dálkové vážící terminály“).
Váhy uvedené výše je rovněž možné vybavit propojovací jednotkou („interface“), přes kterou lze váhy připojit k jednotce automatizovaného zpracování dat.
Elektromechanické váhy se pokládají za „elektronické váhy“, jsou-li do měřicího zařízení vah zabudovány mikroprocesory, například, aby počítaly cenu váženého množství za pomoci jednotkové ceny (např. ceny za kilogram) zavedené do vah.
–
8423 81 50 10
8423815090 80-Ostatní
8423 81 10 až 8423 89 00-Ostatní přístroje a zařízení k určování hmotnosti
Do těchto podpoložek patří elektromechanické váhy, v nichž se hmotnost předmětu převádí na elektrický signál (proudový) pomocí převodníku umístěného ve váhách, tento proud se pak měří měřicím zařízením, které je zabudováno v těchto váhách. Zpravidla měřicí převodníky v takových váhách sestávají z dynamometru nebo tyčí s tenzometry (elektrické odpory) zapojených tak, aby vytvářely elektrický můstek. Síla vyvolávaná váženou hmotou deformuje dynamometr a způsobuje změnu délky tenzometru (smrštění nebo prodloužení) a tím změnu odporu, která je úměrná vážené hmotě a která se přenáší ve formě změny proudu do měřicího zařízení na stupnici můstkem, jenž měří odpor.
Kromě měřicího zařízení, známého jako vážící jednotka, váhová zobrazovací jednotka nebo indikátor vážení, které se normálně nachází pod jedním uzavřením, mohou mít elektromechanické váhy také jiné jednotky, které jsou navzájem propojeny (např. klávesnice, paměťová jednotka, tiskárna, VDU, regulátor a čtecí zařízení štítků nebo karet pro kontrolu vstupu do vah). V systémech vážení tohoto typu lze několik vah připojit ke společnému měřicímu přístroji (známé také jako „dálkové vážící terminály“).
Váhy uvedené výše je rovněž možné vybavit propojovací jednotkou („interface“), přes kterou lze váhy připojit k jednotce automatizovaného zpracování dat.
Elektromechanické váhy se pokládají za „elektronické váhy“, jsou-li do měřicího zařízení vah zabudovány mikroprocesory, například, aby počítaly cenu váženého množství za pomoci jednotkové ceny (např. ceny za kilogram) zavedené do vah.
–
8423 81 50 90
8423819000 80-Ostatní
8423 81 10 až 8423 89 00-Ostatní přístroje a zařízení k určování hmotnosti
Do těchto podpoložek patří elektromechanické váhy, v nichž se hmotnost předmětu převádí na elektrický signál (proudový) pomocí převodníku umístěného ve váhách, tento proud se pak měří měřicím zařízením, které je zabudováno v těchto váhách. Zpravidla měřicí převodníky v takových váhách sestávají z dynamometru nebo tyčí s tenzometry (elektrické odpory) zapojených tak, aby vytvářely elektrický můstek. Síla vyvolávaná váženou hmotou deformuje dynamometr a způsobuje změnu délky tenzometru (smrštění nebo prodloužení) a tím změnu odporu, která je úměrná vážené hmotě a která se přenáší ve formě změny proudu do měřicího zařízení na stupnici můstkem, jenž měří odpor.
Kromě měřicího zařízení, známého jako vážící jednotka, váhová zobrazovací jednotka nebo indikátor vážení, které se normálně nachází pod jedním uzavřením, mohou mít elektromechanické váhy také jiné jednotky, které jsou navzájem propojeny (např. klávesnice, paměťová jednotka, tiskárna, VDU, regulátor a čtecí zařízení štítků nebo karet pro kontrolu vstupu do vah). V systémech vážení tohoto typu lze několik vah připojit ke společnému měřicímu přístroji (známé také jako „dálkové vážící terminály“).
Váhy uvedené výše je rovněž možné vybavit propojovací jednotkou („interface“), přes kterou lze váhy připojit k jednotce automatizovaného zpracování dat.
Elektromechanické váhy se pokládají za „elektronické váhy“, jsou-li do měřicího zařízení vah zabudovány mikroprocesory, například, aby počítaly cenu váženého množství za pomoci jednotkové ceny (např. ceny za kilogram) zavedené do vah.
–
8423 81 90