Výsledky hledání pro výraz: síla

8423813000 80-Stroje a zařízení k určování hmotnosti a označování předem zabaleného zboží

8423 81 10 až 8423 89 00-Ostatní přístroje a zařízení k určování hmotnosti

Do těchto podpoložek patří elektromechanické váhy, v nichž se hmotnost předmětu převádí na elektrický signál (proudový) pomocí převodníku umístěného ve váhách, tento proud se pak měří měřicím zařízením, které je zabudováno v těchto váhách. Zpravidla měřicí převodníky v takových váhách sestávají z dynamometru nebo tyčí s tenzometry (elektrické odpory) zapojených tak, aby vytvářely elektrický můstek. Síla vyvolávaná váženou hmotou deformuje dynamometr a způsobuje změnu délky tenzometru (smrštění nebo prodloužení) a tím změnu odporu, která je úměrná vážené hmotě a která se přenáší ve formě změny proudu do měřicího zařízení na stupnici můstkem, jenž měří odpor.
Kromě měřicího zařízení, známého jako vážící jednotka, váhová zobrazovací jednotka nebo indikátor vážení, které se normálně nachází pod jedním uzavřením, mohou mít elektromechanické váhy také jiné jednotky, které jsou navzájem propojeny (např. klávesnice, paměťová jednotka, tiskárna, VDU, regulátor a čtecí zařízení štítků nebo karet pro kontrolu vstupu do vah). V systémech vážení tohoto typu lze několik vah připojit ke společnému měřicímu přístroji (známé také jako „dálkové vážící terminály“).
Váhy uvedené výše je rovněž možné vybavit propojovací jednotkou („interface“), přes kterou lze váhy připojit k jednotce automatizovaného zpracování dat.
Elektromechanické váhy se pokládají za „elektronické váhy“, jsou-li do měřicího zařízení vah zabudovány mikroprocesory, například, aby počítaly cenu váženého množství za pomoci jednotkové ceny (např. ceny za kilogram) zavedené do vah.

–

8423 81 30

8423813010 80-Využívající elektronické prostředky k určování hmotnosti

8423 81 10 až 8423 89 00-Ostatní přístroje a zařízení k určování hmotnosti

Do těchto podpoložek patří elektromechanické váhy, v nichž se hmotnost předmětu převádí na elektrický signál (proudový) pomocí převodníku umístěného ve váhách, tento proud se pak měří měřicím zařízením, které je zabudováno v těchto váhách. Zpravidla měřicí převodníky v takových váhách sestávají z dynamometru nebo tyčí s tenzometry (elektrické odpory) zapojených tak, aby vytvářely elektrický můstek. Síla vyvolávaná váženou hmotou deformuje dynamometr a způsobuje změnu délky tenzometru (smrštění nebo prodloužení) a tím změnu odporu, která je úměrná vážené hmotě a která se přenáší ve formě změny proudu do měřicího zařízení na stupnici můstkem, jenž měří odpor.
Kromě měřicího zařízení, známého jako vážící jednotka, váhová zobrazovací jednotka nebo indikátor vážení, které se normálně nachází pod jedním uzavřením, mohou mít elektromechanické váhy také jiné jednotky, které jsou navzájem propojeny (např. klávesnice, paměťová jednotka, tiskárna, VDU, regulátor a čtecí zařízení štítků nebo karet pro kontrolu vstupu do vah). V systémech vážení tohoto typu lze několik vah připojit ke společnému měřicímu přístroji (známé také jako „dálkové vážící terminály“).
Váhy uvedené výše je rovněž možné vybavit propojovací jednotkou („interface“), přes kterou lze váhy připojit k jednotce automatizovaného zpracování dat.
Elektromechanické váhy se pokládají za „elektronické váhy“, jsou-li do měřicího zařízení vah zabudovány mikroprocesory, například, aby počítaly cenu váženého množství za pomoci jednotkové ceny (např. ceny za kilogram) zavedené do vah.

–

8423 81 30 10

8423813090 80-Ostatní

8423 81 10 až 8423 89 00-Ostatní přístroje a zařízení k určování hmotnosti

Do těchto podpoložek patří elektromechanické váhy, v nichž se hmotnost předmětu převádí na elektrický signál (proudový) pomocí převodníku umístěného ve váhách, tento proud se pak měří měřicím zařízením, které je zabudováno v těchto váhách. Zpravidla měřicí převodníky v takových váhách sestávají z dynamometru nebo tyčí s tenzometry (elektrické odpory) zapojených tak, aby vytvářely elektrický můstek. Síla vyvolávaná váženou hmotou deformuje dynamometr a způsobuje změnu délky tenzometru (smrštění nebo prodloužení) a tím změnu odporu, která je úměrná vážené hmotě a která se přenáší ve formě změny proudu do měřicího zařízení na stupnici můstkem, jenž měří odpor.
Kromě měřicího zařízení, známého jako vážící jednotka, váhová zobrazovací jednotka nebo indikátor vážení, které se normálně nachází pod jedním uzavřením, mohou mít elektromechanické váhy také jiné jednotky, které jsou navzájem propojeny (např. klávesnice, paměťová jednotka, tiskárna, VDU, regulátor a čtecí zařízení štítků nebo karet pro kontrolu vstupu do vah). V systémech vážení tohoto typu lze několik vah připojit ke společnému měřicímu přístroji (známé také jako „dálkové vážící terminály“).
Váhy uvedené výše je rovněž možné vybavit propojovací jednotkou („interface“), přes kterou lze váhy připojit k jednotce automatizovaného zpracování dat.
Elektromechanické váhy se pokládají za „elektronické váhy“, jsou-li do měřicího zařízení vah zabudovány mikroprocesory, například, aby počítaly cenu váženého množství za pomoci jednotkové ceny (např. ceny za kilogram) zavedené do vah.

–

8423 81 30 90

KAPITOLA 84-JADERNÉ REAKTORY, KOTLE, STROJE A MECHANICKÁ ZAŘÍZENÍ; JEJICH ČÁSTI A SOUČÁSTI

KAPITOLA 84-JADERNÉ REAKTORY, KOTLE, STROJE A MECHANICKÁ ZAŘÍZENÍ; JEJICH ČÁSTI A SOUČÁSTI

Všeobecné vysvětlivky
Pro účely podpoložek 8407 34 10, 8407 90 50 a 8408 20 10 „pro průmyslovou montáž“ se vztahuje pouze na sériovou montáž nových vozidel v továrnách, které vyrábějí nebo montují motorová vozidla (včetně subdodavatelů).
Tyto podpoložky lze použít pouze pro motory skutečně používané při výrobě nových vozidel typů, na které se v těchto podpoložkách odkazuje. Proto do těchto podpoložek nepatří podobné motory, používané jako náhradní díly.

KAPITOLA 84-JADERNÉ REAKTORY, KOTLE, STROJE A MECHANICKÁ ZAŘÍZENÍ; JEJICH ČÁSTI A SOUČÁSTI

Poznámky
1. Do této kapitoly nepatří:
a) mlýnské kameny, brusné kameny a jiné výrobky kapitoly 68;
b) stroje nebo přístroje (například čerpadla) z keramických materiálů a keramické části a součásti strojů nebo přístrojů z jakéhokoliv
materiálu (kapitola 69);
c) laboratorní skleněné zboží (číslo 7017); stroje, přístroje nebo jiné výrobky pro technické účely nebo jejich části a součásti, ze skla
(číslo 7019 nebo 7020);
d) výrobky čísel 7321 nebo 7322 nebo podobné výrobky z ostatních obecných kovů (kapitoly 74 až 76 nebo 78 až 81);
e) vysavače čísla 8508;
f) elektromechanické přístroje pro domácnost čísla 8509; digitální fotoaparáty čísla 8525 nebo
g) ruční mechanické zametače podlah, bez motoru (číslo 9603).
2. S výhradou použití poznámky 3 ke třídě XVI a s výhradou poznámky 9 k této kapitole se stroje a přístroje, které mohou být zařazeny
současně jak do čísel 8401 až 8424 nebo 8486, tak i do čísel 8425 až 8480, zařazují do čísel 8401 až 8424 nebo 8486, podle
případu, a ne do čísel 8425 až 8480.
Do čísla 8419 však nepatří:
a) zařízení na klíčení rostlin, inkubátory nebo umělé líhně (číslo 8436);
b) stroje pro navlhčování zrn (číslo 8437);
c) difuzní přístroje pro získávání cukerné šťávy (číslo 8438);
d) stroje a přístroje pro tepelné zpracování textilních přízí, vláken, textilií nebo zcela zhotovených textilních výrobků (číslo 8451)
nebo
e) stroje nebo zařízení konstruované pro mechanické operace, u kterých má změna teploty, i když je nezbytná, jen podružný
význam.
Do čísla 8422 nepatří:
a) šicí stroje na uzavírání pytlů nebo podobných obalů (číslo 8452) nebo
b) kancelářské stroje a přístroje čísla 8472.
Do čísla 8424 nepatří:
a) tryskové tiskařské stroje a tiskárny (číslo 8443);
b) stroje pro obrábění vodním paprskem (číslo 8456).
3. Obráběcí stroje pro opracování jakéhokoliv materiálu, které mohou být zařazeny současně jak do čísla 8456, tak i do čísel 8457,
8458, 8459, 8460, 8461, 8464 nebo 8465 se zařazují do čísla 8456.
4. Do čísla 8457 patří pouze obráběcí stroje pro opracování kovů, jiné než soustruhy (včetně soustružnických obráběcích center), které
mohou provádět různé typy obráběcích operací, a to buď:
a) pomocí automatické výměny obráběcích nástrojů ze zásobníku nebo podobného zařízení podle obráběcího programu (obráběcí
centra);
b) pomocí automatického použití, současného nebo postupného, různých hlav obrábějících pevně upevněné obrobky (stroje
stavebnicové konstrukce, jednopolohové) nebo
c) pomocí automatického posunu obrobku k různým hlavám (vícepolohový postupový obráběcí stroj).
5. A) Ve smyslu čísla 8471 se výrazem „zařízení pro automatizované zpracování dat“ rozumějí zařízení schopná
1) ukládat do paměti zpracovatelský program nebo programy a alespoň ukládat do paměti data bezprostředně potřebná pro
realizaci tohoto programu;
2) být volně programovatelná v souladu s požadavky uživatele;
3) provádět aritmetické výpočty specifikované uživatelem; a
4) realizovat, bez lidského zásahu, zpracovatelský program, který vyžaduje změny jeho průběhu realizace, na základě logického
rozhodnutí během zpracování.
B) Zařízení pro automatizované zpracování dat může být ve formě systémů sestávajících z různého počtu samostatných jednotek.
C) S výhradou níže uvedených odstavců D) a E) je jednotka považována za část systému automatizovaného zpracování dat, jestliže
splňuje všechny následující podmínky:
1) její výhradní nebo hlavní použití je v systému automatizovaného zpracování dat;
2) je možné ji k centrální procesorové jednotce připojit buď přímo nebo prostřednictvím jedné nebo více dalších jednotek;
a
3) je schopná přijímat nebo předávat data v takové formě (kódy nebo signály), kterou může používat celý systém.
Samostatně předkládané jednotky k zařízením pro automatizované zpracování dat se zařazují do čísla 8471.
Avšak klávesnice, vstupní souřadnicová zařízení, disketové a diskové paměťové jednotky, které splňují ustanovení výše uvedených
odstavců C) 2) a C) 3), se vždy zařazují jako jednotky čísla 8471.
D) Do čísla 8471 nepatří následující, pokud jsou předkládány samostatně, i když splňují všechny podmínky stanovené
v poznámce 5 C) výše:
1) tiskárny, kopírovací stroje, faxové stroje, též kombinované;
2) přístroje pro vysílání nebo příjem hlasu, obrazů nebo jiných dat, včetně přístrojů pro komunikaci v drátových nebo
bezdrátových sítích (jako jsou lokální nebo dálkové sítě);
3) reproduktory a mikrofony;
4) televizní kamery, digitální fotoaparáty a videokamery se záznamem obrazu i zvuku (kamkordéry);
5) monitory a projektory, neobsahující televizní přijímací přístroje.
E) Stroje obsahující nebo pracující ve spojení se zařízením pro automatizované zpracování dat a vykonávající specfickou funkci,
jinou než je zpracování dat, se zařazují do čísel odpovídajících jejich specifické funkci nebo, v případě že takové číslo neexistuje,
do zbytkových čísel.
6. Do čísla 8482 patří, inter alia, kalibrované leštěné ocelové kuličky, jejichž maximální a minimální průměr se neliší od jmenovitého
průměru o více než 1 % nebo o více než 0,05 mm, podle toho, která z tolerancí je menší.
Ostatní ocelové kuličky se zařazují do čísla 7326.
7. Na stroje, které se používají pro více než jeden účel se, pro účely zařazování, pohlíží jako by jejich základní účel byl jejich jediným
účelem.
S výhradou poznámky 2 k této kapitole a poznámky 3 ke třídě XVI, stroj, jehož základní účel není popsán v žádném z čísel nebo
u kterého žádný účel není výhradním účelem, se, pokud není stanoveno jinak, zařadí do čísla 8479. Do čísla 8479 patří též stroje na
výrobu provazů nebo kabelů (například splétací, zkrucovací stroje nebo stroje na splétání kabelů) z kovových drátů, textilních vláken
nebo z jakéhokoliv jiného materiálu, případně z kombinací těchto materiálů.
8. Pro účely čísla 8470 se výrazem „kapesní přístroje“ rozumějí pouze stroje a přístroje, jejichž rozměry nepřesahují
170 mm × 100 mm × 45 mm.
9. A) Poznámky 8 a) a 8 b) ke kapitole 85 se použijí příslušně též ve vztahu k výrazům „polovodičové součástky“ a „elektronické
integrované obvody“, jak jsou použity v této poznámce a v čísle 8486. Nicméně, pro účely této poznámky a čísla 8486 výraz
„polovodičové součástky“ rovněž zahrnuje fotosenzitivní polovodičová zařízení a diody vyzařující světlo (LED).
B) Pro účely této poznámky a čísla 8486 výraz „výroba plochých panelových displejů“ zahrnuje vytvoření substrátů do plochých
panelů. Tento výraz nezahrnuje výrobu skla nebo montáž desek tištěných obvodů nebo jiných elektronických komponentů na
ploché panely. Výraz „plochý panelový displej“ nezahrnuje technologii katodových trubic (CRT).
C) Do čísla 8486 patří též stroje, přístroje a zařízení výhradně nebo hlavně používané pro:
1) výrobu nebo opravu masek a ohniskových destiček;
2) montáž polovodičových součástek nebo elektronických integrovaných obvodů;
3) zvedání, manipulaci, nakládání nebo vykládání ingotů (boules), destiček, polovodičových součástek, elektronických
integrovaných obvodů a plochých panelových displejů.
D) S výhradou poznámky 1 ke třídě XVI a poznámky 1 ke kapitole 84, stroje, přístroje a zařízení odpovídající popisu v čísle 8486 se
zařazují do tohoto čísla a ne do jiného čísla nomenklatury.
Poznámky k položkám
1. Ve smyslu položky 8471 49 se výrazem „systémy“ rozumí zařízení pro automatizované zpracování dat, jejichž jednotky splňují
podmínky uvedené v poznámce 5 C) ke kapitole 84 a které obsahují nejméně centrální procesorovou jednotku, jednu vstupní
jednotku (například klávesnici nebo snímač) a jednu výstupní jednotku (například obrazovkový terminál nebo tiskárnu).
2. Do položky 8482 40 patří pouze jehlová ložiska s válečky s jednotným průměrem nepřesahujícím 5 mm a o délce, která je nejméně
trojnásobkem průměru. Konce válečků mohou být zaobleny.
Doplňkové poznámky
1. Ve smyslu položek 8407 10 a 8409 10 se výrazem „letecké motory“ rozumí pouze motory konstruované pro spojení s vrtulí nebo rotorem.
2. Do podpoložky 8471 70 30 patří též mechaniky CD-ROM, jedná-li se o paměťové jednotky k zařízení pro automatizované zpracování dat, které
sestávají z mechanik konstruovaných pro čtení signálů z CD–ROM, audio CD a fotografických CD a které jsou vybaveny zdířkou pro sluchátka,
regulátorem hlasitosti a spínačem start/stop.

KAPITOLA 84

KAPITOLA 64-OBUV, KAMAŠE A PODOBNÉ VÝROBKY; ČÁSTI A SOUČÁSTI TĚCHTO VÝROBKŮ

KAPITOLA 64-OBUV, KAMAŠE A PODOBNÉ VÝROBKY; ČÁSTI A SOUČÁSTI TĚCHTO VÝROBKŮ

Všeobecné vysvětlivky
1. Pro definici výrazů „zevní podešev“ a „svršek“ viz všeobecné vysvětlivky k HS k této kapitole, odstavce C) a D).
Kromě toho se u „svršků“ sestávajících ze dvou nebo více materiálů (poznámka 4 a) a doplňková poznámka 1 ke kapitole 64), použijí následující ustanovení:
a) „Svršek“ je ta část obuvi, která pokrývá strany a horní část chodidla a rovněž může pokrývat nohu. Dosahuje až dolů a je připevněn k podešvi. Může dokonce přecházet do podešve.
Základními materiály, které tvoří svršek, jsou takové materiály, jejichž povrch je částečně nebo zcela odkryt na vnějším povrchu obuvi. Proto podšívka není svrškem. Materiály svršku jsou mezi sebou navzájem připevněny.
Po odstranění doplňků a výztuh, když se počítá celkový povrch části materiálů tvořících svršek, se nezapočítávají ty části, které se nacházejí pod překrývajícími se částmi, kde byly materiály k sobě navzájem připevněny.
Například, useň (A), textilní materiál (B), část (C) je část textilního materiálu (B), která se nachází pod překrývající usní (A). Když se počítá celkový povrch materiálů tvořících svršek, nezapočítává se textilní část (C).
Nezapočítávají se žádné zapínací systémy, např. tkaničky, zapínací proužek suchého zipu atd. (viz všeobecné vysvětlivky k HS k této kapitole, část D), poslední odstavec).
b) „Podšívka“ může být vyrobena z jakýchkoliv materiálů. Může sestávat z jednoho nebo z více materiálů. Podšívka je v kontaktu s chodidlem a slouží jako vycpávka, ochrana nebo pouze jako ozdoba. Podšívka není odkryta na vnějším povrchu obuvi, s výjimkou vycpávky např. okolo horního okraje.
c) „Doplňky“ a „výztuhy“ jsou definovány v poznámce 4 a) ke kapitole 64 a v doplňkové poznámce 1 ke kapitole 64 a ve všeobecných vysvětlivkách k HS, část D), poslední odstavec.
Doplňky mají všeobecně ozdobnou funkci a výztuhy mají ochrannou nebo zpevňovací funkci. Jelikož jsou výztuhy příslušenstvím svršku, které mu dodávají dodatečnou pevnost, jsou připevněny k vnějšímu povrchu svršku a ne pouze k podšívce. Malá část podšívky se však může objevit pod výztuhou za předpokladu, že se tím nesníží její vyztužovací funkce. Výztuhy nebo doplňky mohou být, kromě svršku, rovněž připevněny k podešvi nebo mohou jít až do podešve. Materiál se nepovažuje za doplňky nebo výztuhy, ale považuje se za část svršku, za předpokladu, že způsob spojení spodních materiálů není trvalý (šití je příkladem trvalého způsobu spojení).
Ve smyslu poznámky 4 a) mohou být „podobným příslušenstvím“ rovněž např. loga nebo ozdoby špiček.
Při určování materiálu „svršku“ se nebere v úvahu částečně či zcela zakrytý jazyk (vnitřní jazyk).
Viz obrázek níže, kde je vnitřní jazyk označen přerušovanou čarou.
Obrázky a text níže ukazují příklady jak stanovit materiál „svršku“:
Bota na obrázcích výše je bota z usně a textilie. Aby bylo možno stanovit materiál „svršku“ ve smyslu kapitoly 64 a vyřadit „doplňky“ a „výztuhy“, bylo provedeno následující posouzení:
1 a 2. Odstranění usňové ozdoby špičky (1) a příštipku na špičce (2) odhalilo spodní textilní materiál (který není podšívkou). Vzhledem k tomu, že tyto části usně (1 a 2) mají ochranou funkci, považují se za výztuhy. Jelikož textilní materiál pod částmi usně (1 a 2) je částečně odkryt na povrchu, započítává se textilní materiál jako část svršku.
3. Odstranění části usně (3) odhalilo část textilie (na obrázku označené jako A) a část podšívkového materiálu umístěného pod částí 3. Vzhledem k tomu, že se textilie neprostírá zcela pod částí 3, vzhledem k tomu, že podšívka se nepovažuje za svršek, a jelikož je pod usní především podšívka, nevyztužuje tato část usně žádný svrchní materiál, a započítává se tak jako část svršku.
4. Tato část usně (4) byla našita na část textilie a též překrývá (A) část 3 usně. Vzhledem k tomu, že pod částí (4) je částečně odkrytý textilní materiál a pod překrytím (A) je částečně odkrytá část z usně (3), a jelikož část z usně (4) dodává dodatečnou pevnost straně svršku, část (4) se považuje za výztuhu. Tedy, část z usně (3) a textilní materiál pod částí (4), s výjimkou textilní části pod částí (3), se započítávají jako části svršku.
5. Odstranění této části z usně (5) odhalilo částečně odkrytý spodní textilní materiál. Vzhledem k tomu, že část z usně (5) je výztuhou svrškové části paty a jelikož je pod ní částečně odkrytý textilní materiál, useň se považuje za výztuhu.
6. Odstranění překrytí paty z usně (6) odhalilo část podšívkového materiálu a částečně odkrytý textilní materiál. Vzhledem k tomu, že se textilie neprostírá zcela pod usní, překrytí paty z usně (6) nemá výztužnou funkci pro materiál svršku, a proto se započítává jako část svršku (a ne jako výztuha).
7. Odstranění této části z usně (7) odhalilo pod ní částečně odkrytý textilní materiál. Vzhledem k tomu, že část z usně (7) dodává dodatečnou pevnost straně svršku, považuje se useň za výztuhu.
8. Odstranění loga z usně (8) odhalilo pod ním částečně odkrytý textilní materiál. Proto, a jelikož logo je „podobným příslušenstvím“ ve smyslu poznámky 4 a) ke kapitole 64, nejedná se o část svršku.
Po vypočítání procent částí z usně a procent textilních částí, které byly identifikovány jako části svršku, převažuje textilie (70 % textilního materiálu). Bota proto bude zařazena jako obuv se svrškem z textilních materiálů.
2. Výraz „kaučuk“ je definován v poznámce 1 ke kapitole 40 pro celou kombinovanou nomenklaturu; poznámka 3 a) k této kapitole, rozšiřuje rozsah tohoto výrazu pro účely této kapitoly.
3. Výraz „plasty“ je definován v poznámce 1 ke kapitole 39 pro celou kombinovanou nomenklaturu; poznámka 3 a) k této kapitole, rozšiřuje rozsah tohoto výrazu pro účely této kapitoly.
4. Pro účely této kapitoly je výraz „useň“ definován v poznámce 3 b) ke kapitole 64.
5. Výraz „textilní materiály“ je definován ve všeobecných vysvětlivkách k HS, části E) a F). Tedy, vlákna (např. textilní postřižky), nitě, textilie, plsti, netkané textilie, motouzy, šňůry, provazy, lana atd., jak jsou definovány v kapitolách 50 až 60, jsou „textilními materiály“ ve smyslu kapitoly 64. Pokud jde o textilie kapitoly 59, poznámky ke kapitole 59 jsou použitelné pouze s výhradou ustanovení poznámky 3 a) ke kapitole 64.

KAPITOLA 64-OBUV, KAMAŠE A PODOBNÉ VÝROBKY; ČÁSTI A SOUČÁSTI TĚCHTO VÝROBKŮ

Poznámky
1. Do této kapitoly nepatří:
a) jednorázové prostředky ke krytí nohou nebo obuv vyrobená z lehkých nebo málo odolných materiálů (například z papíru,
z plastových fólií) bez připevněných podešví. Tyto výrobky se zařazují podle jejich základního materiálu;
b) obuv z textilního materiálu bez přilepené, přišité nebo jinak upevněné nebo nahoře aplikované zevní podešve (třída XI);
c) obnošená obuv čísla 6309;
d) výrobky z osinku (azbestu) (číslo 6812);
e) ortopedická obuv nebo jiné ortopedické prostředky nebo jejich části a součásti (číslo 9021); nebo
f) obuv mající povahu hraček nebo obuv s připevněnými bruslemi nebo kolečkovými bruslemi; chrániče holení nebo podobné
ochranné sportovní potřeby (kapitola 95).
2. Pro účely čísla 6406 výraz „části a součásti“ nezahrnuje obuvnické kolíčky (floky), chrániče, očka, háčky, přezky, ozdoby, prýmky,
tkaničky, střapce a jiné lemovky (které se zařazují do svých odpovídajících čísel) nebo knoflíky nebo jiné zboží čísla 9606.
3. Pro účely této kapitoly:
a) výrazy „kaučuk“ a „plasty“ zahrnují tkaniny nebo jiné textilní výrobky s vnější vrstvou z kaučuku nebo plastu viditelnou pouhým
okem; pro účely tohoto ustanovení se nebere v úvahu žádná výsledná změna barvy; a
b) výraz „useň“ označuje zboží čísel 4107 a 4112 až 4114.
4. S výhradou ustanovení poznámky 3 k této kapitole:
a) za svrškový materiál se považuje základní materiál, který pokrývá největší plochu povrchu, nehledě na doplňky nebo výztuhy, jako
jsou obruby, chrániče kotníků, ozdoby, přezky a spony, poutka, očka nebo podobné příslušenství;
b) za základní materiál zevní podešve se považuje materiál, jehož plocha stýkající se se zemí je největší, nehledě na doplňky nebo
výztuhy, jako jsou špičky, hřeby, kolíky, cvoky, chrániče nebo podobné příslušenství.
Poznámka k položkám
1. Pro účely položek 6402 12, 6402 19, 6403 12, 6403 19 a 6404 11 se výraz „sportovní obuv“ používá pouze pro:
a) obuv, která je určena k provádění sportovní činnosti a je nebo může být opatřena špičkami, hřeby, kolíky, sponkami, pružinami
apod.;
b) bruslařská obuv, lyžařská obuv, běžkařská obuv, obuv pro snowboard, zápasnická obuv, boxerská obuv a cyklistická obuv.
Doplňkové poznámky
1. Ve smyslu poznámky 4 písm. a) jsou za „výztuhy“ považovány všechny kusy materiálů (např. plasty nebo useň) připevněné ke svrchnímu materiálu
svršku, aby jej dodatečně zpevnily, též připevněné k podešvi. Po odstranění výztuh musí mít viditelný materiál znaky svrchního, nikoli podšívkového
materiálu, a dostatečně chodidlo držet, aby uživatel mohl obuv se zachovaným původním upevňovacím systémem používat k chůzi.
Pro určení základního svrchního materiálu se musí brát v úvahu části pokryté doplňky a/nebo výztuhami.
2. Ve smyslu poznámky 4 písm. b), jedna nebo více vrstev textilního materiálu, který nemá charakteristiku obvykle požadovanou pro normální použití
zevních podešví (např. odolnost, trvanlivost, pevnost apod.), se neberou na zřetel pro klasifikační účely.

KAPITOLA 64

6307909200 10-Ostatní

6307 90 92-Jednorázové roušky vyrobené z textilií čísla 5603, které se používají během chirurgických zákroků

Tato podpoložka zahrnuje zcela zhotovené chirurgické roušky na jedno použití speciálně navržené pro využití při chirurgických operacích za účelem předcházení přenosu potenciálně infekčních látek (suchou cestou, mokrou cestou či vzduchem) přímým stykem z týmu chirurgů na pacienta nebo obráceně. Chirurgické roušky se obvykle skládají z více vrstev netkané textilie a jsou opatřeny lemováním.
Chirurgické roušky se používají k zajištění mikrobiologicky čistého pracovního prostoru kolem pacienta. Chirurgické roušky mohou být impregnovány fluorovanými uhlovodíky nebo silikonem, aby se zlepšila jejich nepropustnost. Mohou být částečně laminované plastovou fólií pro zajištění větší odolnosti a ochrany v místech, jež jsou pravděpodobně více vystavena tělesným tekutinám. Navíc mohou být pokryty hedvábným papírem pro větší pohodlí při styku s pacientovou pokožkou. Roušky používané pro pacienty mohou být opatřeny otvory nebo okénky pro usnadnění přístupu k pacientovi.
Tato podpoložka nezahrnuje:
— roušky, které jsou impregnované nebo potažené farmaceutickými látkami nebo upravené ve formě nebo v balení pro drobný prodej k léčebným a chirurgickým účelům a pro účely zubního nebo veterinárního lékařství (číslo 3005), a
— výrobky, jež mají zřejmé vlastnosti toaletního prádla (např. ručníky na ruce nebo obličej a žínky) nebo kuchyňské prádlo jako kuchyňské utěrky nebo utěrky na sklo (číslo 6302).

–

6307 90 92

6307909200 80-Jednorázové roušky vyrobené z textilií čísla 5603, které se používají během chirurgických zákroků

6307 90 92-Jednorázové roušky vyrobené z textilií čísla 5603, které se používají během chirurgických zákroků

Tato podpoložka zahrnuje zcela zhotovené chirurgické roušky na jedno použití speciálně navržené pro využití při chirurgických operacích za účelem předcházení přenosu potenciálně infekčních látek (suchou cestou, mokrou cestou či vzduchem) přímým stykem z týmu chirurgů na pacienta nebo obráceně. Chirurgické roušky se obvykle skládají z více vrstev netkané textilie a jsou opatřeny lemováním.
Chirurgické roušky se používají k zajištění mikrobiologicky čistého pracovního prostoru kolem pacienta. Chirurgické roušky mohou být impregnovány fluorovanými uhlovodíky nebo silikonem, aby se zlepšila jejich nepropustnost. Mohou být částečně laminované plastovou fólií pro zajištění větší odolnosti a ochrany v místech, jež jsou pravděpodobně více vystavena tělesným tekutinám. Navíc mohou být pokryty hedvábným papírem pro větší pohodlí při styku s pacientovou pokožkou. Roušky používané pro pacienty mohou být opatřeny otvory nebo okénky pro usnadnění přístupu k pacientovi.
Tato podpoložka nezahrnuje:
— roušky, které jsou impregnované nebo potažené farmaceutickými látkami nebo upravené ve formě nebo v balení pro drobný prodej k léčebným a chirurgickým účelům a pro účely zubního nebo veterinárního lékařství (číslo 3005), a
— výrobky, jež mají zřejmé vlastnosti toaletního prádla (např. ručníky na ruce nebo obličej a žínky) nebo kuchyňské prádlo jako kuchyňské utěrky nebo utěrky na sklo (číslo 6302).

–

6307 90 92

6210109200 10-Z textilií čísla 5603

6210 10 92-Jednorázové pláště, používané pacienty nebo chirurgy během chirurgických zákroků

Pláště pro pacienty a chirurgy jsou výrobky na jedno použití, jež se obvykle zapínají na zádech a jsou určeny k použití ve zdravotnických zařízeních. Pláště se používají pro předcházení přenosu potenciálně infekčních látek (suchou cestou, mokrou cestou či vzduchem) přímým stykem z týmu chirurgů na pacienta nebo obráceně. Pláště jsou obvykle zhotoveny z více vrstev netkané textilie a mohou být částečně laminované plastovou fólií pro zajištění větší odolnosti a ochrany v místech, jež jsou pravděpodobně více vystavena tělesným tekutinám (např. předloktí a břicho). Chirurgické pláště mohou být impregnovány fluorovanými uhlovodíky nebo silikonem, aby se zlepšila jejich nepropustnost.

–

6210 10 92

6210109200 80-Jednorázové pláště, používané pacienty nebo chirurgy během chirurgických zákroků

6210 10 92-Jednorázové pláště, používané pacienty nebo chirurgy během chirurgických zákroků

Pláště pro pacienty a chirurgy jsou výrobky na jedno použití, jež se obvykle zapínají na zádech a jsou určeny k použití ve zdravotnických zařízeních. Pláště se používají pro předcházení přenosu potenciálně infekčních látek (suchou cestou, mokrou cestou či vzduchem) přímým stykem z týmu chirurgů na pacienta nebo obráceně. Pláště jsou obvykle zhotoveny z více vrstev netkané textilie a mohou být částečně laminované plastovou fólií pro zajištění větší odolnosti a ochrany v místech, jež jsou pravděpodobně více vystavena tělesným tekutinám (např. předloktí a břicho). Chirurgické pláště mohou být impregnovány fluorovanými uhlovodíky nebo silikonem, aby se zlepšila jejich nepropustnost.

–

6210 10 92

KAPITOLA 62-ODĚVY A ODĚVNÍ DOPLŇKY, JINÉ NEŽ PLETENÉ NEBO HÁČKOVANÉ

KAPITOLA 62-ODĚVY A ODĚVNÍ DOPLŇKY, JINÉ NEŽ PLETENÉ NEBO HÁČKOVANÉ

Všeobecné vysvětlivky
1. Pro zařazování, v rámci čísel, výrobků složených ze dvou nebo více textilních materiálů, viz všeobecné vysvětlivky k této třídě.
2. Pro zařazování oděvů předkládaných v soupravách (sadách) pro drobný prodej viz, poznámka 14 k této třídě.
3. Když má součást obleku, kostýmu nebo kompletu čísla 6203 nebo 6204 připevněné nášivky nebo ozdoby, které na jiné součásti nebo součástech nejsou, veškeré toto oblečení zůstává zařazeno jako obleky, kostýmy nebo komplety, pokud tyto nášivky nebo ozdoby nejsou významné a omezují se na jedno nebo dvě místa na oděvu (např. jsou na límci a koncích rukávů nebo na klopách a kapsách).
Když se však tyto ozdobné prvky vytvářejí během tkaní oděvu, je zařazení jako obleky, kostýmy nebo komplety vyloučeno, vyjma případů, kdy je touto ozdobou logo nebo jiný podobný symbol.
4. Do této kapitoly patří též pracovní oděvy, které odpovídají typům uvedeným v podpoložkách kombinované nomenklatury a u kterých je, vzhledem k jejich celkovému vzhledu (jednoduchý nebo speciální střih nebo vzor odpovídající funkci oděvu) a povaze jejich textilie, která je všeobecně pevná a nesrážlivá, zřejmé, že jsou určeny k nošení výhradně nebo hlavně, aby zajišťovaly ochranu (fyzickou nebo zdravotní) jiným oděvům a/nebo osobám během průmyslových, odborných nebo domácích činností.
Obvykle oděvy tohoto typu nejsou zdobeny. Pro tento účel se označení a značky vyjadřující vykonávanou činnost nepovažují za zdobení.
Oděvy tohoto typu jsou vyrobeny z bavlněných, syntetických nebo umělých vláken nebo ze směsi těchto textilních materiálů.
Aby se zvýšila jejich pevnost, jsou při dokončování nejčastěji používány dva typy švů, a to „bezpečnostní“ šev a dvojitý šev.
Pracovní oděvy mají nejčastěji zapínání na zdrhovadlo, stiskací knoflíky, suchý zip nebo na šněrovací či vázací zapínání používající šňůrky nebo podobné výrobky.
Oděvy tohoto typu mohou mít kapsy, které jsou většinou našity na povrchu. Prostřižení kapes (kapsové otvory) jsou obvykle vyrobeny ze stejné textilie, jako je vyroben oděv a nejsou podšity stejným způsobem jako ostatní kusy oděvu.
Z pracovních oděvů lze jmenovat oděvy používané mechaniky, továrními dělníky, zedníky, zemědělci atd., což jsou obvykle oděvy ve dvou kusech, kombinézy, kombinézy s náprsenkou a šlemi a kalhoty. Pro jiné činnosti to mohou být zástěry, pláště proti prachu atd. (pro doktory, zdravotní sestry, uklízečky, kadeřníky, pekaře, řezníky atd.).
Za pracovní oděvy se považují pouze oděvy obchodní velikosti 158 (výška těla = 158 cm) nebo větší.
Uniformy nebo jiné podobné služební oděvy (například soudcovské taláry, kněžská roucha) se nepovažují za pracovní oděvy.
5. Použijí se, mutatis mutandis, všeobecné vysvětlivky ke kapitole 61, bod 4.

KAPITOLA 62-ODĚVY A ODĚVNÍ DOPLŇKY, JINÉ NEŽ PLETENÉ NEBO HÁČKOVANÉ

Poznámky
1. Do této kapitoly patří pouze zcela zhotovené výrobky z jakékoliv textilie, jiné než vata, kromě pletených nebo háčkovaných výrobků
(jiných než čísla 6212).
2. Do této kapitoly nepatří:
a) obnošené oděvy nebo jiné použité textilní výrobky čísla 6309; nebo
b) ortopedické pomůcky, chirurgické pásy, kýlní pásy nebo podobné výrobky (číslo 9021).
3. Pro účely čísel 6203 a 6204:
a) se výrazem „oblek“ nebo „kostým“ rozumí souprava oblečení skládající se ze dvou nebo tří kusů vyrobených ze stejné textilie,
pokud jde o vnější povrch, a zahrnující:
— jeden kabátek nebo sako, jehož vnějšek, kromě rukávů, je vytvořen ze čtyř nebo více dílů, určený k odění horní části těla,
popřípadě doplněný ušitou vestou, jejíž přední díly jsou zhotoveny z textilie, která je zároveň vnější textilií ostatních částí
soupravy a jejíž zadní díl je zhotoven ze stejné textilie jako podšívka kabátku nebo saka, a
— jednu část určenou k odění dolní části těla a skládající se z kalhot dlouhých, krátkých nebo šortek (jiných než plavky), sukně
nebo kalhotové sukně bez šlí a bez náprsenky.
Všechny součásti „obleku“ nebo „kostýmu“ musí být z textilie stejné struktury, barvy a složení; musí být také stejného stylu a mít
odpovídající nebo slučitelnou velikost. Všechny tyto části mohou mít lemování (proužek textilie našitý na švu) z jiné textilie.
Jestliže je několik jednotlivých částí určených k odění dolní části těla předkládáno současně (například dvoje dlouhé kalhoty nebo
dlouhé a krátké kalhoty nebo sukně nebo kalhotová sukně a kalhoty), považují se za hlavní dolní části obleku kalhoty
a u dámského nebo dívčího kostýmu sukně nebo kalhotová sukně; ostatní části oděvu se posuzují odděleně.
Výraz „oblek“ nebo „kostým“ zahrnuje také soupravy oblečení uvedené níže, a to i v případech, kdy nesplňují všechny shora
uvedené podmínky:
— žaketový oblek skládající se z jednobarevného kabátku (žaketu) se zaoblenými šosy, na zadním díle visícími hodně dolů,
a z vertikálně proužkovaných kalhot,
— frak, zhotovený obvykle z černé textilie; kabátek, který je vpředu poměrně krátký, neuzavřený a má úzké rozstřižené šosy
visící od boků přes zadní část dolů,
— smoking, u kterého je sako podobného střihu jako obyčejné sako (snad jen odhalující více náprsenku), ale klopy má lesklé,
hedvábné nebo z imitace hedvábí.
b) výrazem „komplet“ se rozumí souprava oblečení (jiná než obleky nebo kostýmy a výrobky čísel 6207 nebo 6208) skládající se
z několika kusů zhotovených ze stejné textilie, upravená pro drobný prodej a zahrnující:
— jeden oděv určený k odění horní části těla s výjimkou vest, které mohou mít také povahu druhého horního oděvu, a
— jeden nebo dva různé oděvy, určené k odění dolní části těla a skládající se z dlouhých kalhot, náprsenkových kalhot se šlemi,
krátkých kalhot a šortek (jiných než plavky), sukně nebo kalhotové sukně.
Všechny části kompletu musí být z textilie stejné struktury, stylu, barvy a složení; musí mít též odpovídající nebo slučitelnou
velikost. Výraz „komplet“ se nevztahuje na teplákové soupravy ani na lyžařské kombinézy a komplety čísla 6211.
4. Pro účely čísla 6209:
a) se výrazem „kojenecké oděvy a oděvní doplňky“ rozumějí výrobky pro malé děti do výšky postavy nepřesahující 86 cm;
b) výrobky, které, prima facie, mohou být zařazeny současně do čísla 6209 a do dalších čísel této kapitoly, se zařadí do čísla 6209.
5. Oděvy, které, prima facie, mohou být zařazeny současně do čísla 6210 a do jiných čísel této kapitoly, kromě čísla 6209, se zařazují do
čísla 6210.
6. Pro účely čísla 6211 se výrazem „lyžařské kombinézy a komplety“ rozumějí oděvy nebo soupravy oděvů, které lze rozpoznat podle
jejich celkového vzhledu a použité textilie jako oděvy určené pro lyžování (klasické nebo alpské). Skládají se buď:
a) z „lyžařské kombinézy“, tj. jednodílný oděv určený k odění horní i dolní části těla; kromě rukávů a límce může mít kombinéza též
kapsy nebo podpínky; nebo
b) z „lyžařského kompletu“, tj. souprava oděvů skládající se ze dvou nebo tří kusů, upravená pro drobný prodej a zahrnující:
— jeden oděv, jako je bunda, větrovka nebo podobné výrobky zapínané na zdrhovadlo, popřípadě doplněné vestou, a
— jedny kalhoty, též prodloužené nad pas, jedny krátké kalhoty nebo jedny náprsenkové kalhoty se šlemi.
„Lyžařský komplet“ se může také skládat z kombinézy popsané shora v odstavci a) a z oteplovací bundy bez rukávů, určené
k oblékání přes kombinézu.
Všechny součásti „lyžařského kompletu“ musí být vyrobeny z textilie stejné struktury, stylu a složení, stejné, popřípadě odlišné
barvy, a musí mít též odpovídající nebo slučitelnou velikost.
7. Šátky a podobné výrobky čtvercového nebo přibližně čtvercového tvaru, u kterých žádná strana nepřesahuje 60 cm, se zařazují jako
kapesníky (číslo 6213). Kapesníky, u kterých kterákoliv strana převyšuje 60 cm, se zařazují do čísla 6214.
8. Oděvy této kapitoly, které jsou navrženy se zapínáním zleva doprava na přední straně, budou považovány za pánské nebo chlapecké
oděvy a ty oděvy, které jsou navrženy na zapínání zprava doleva na přední straně, za dámské nebo dívčí. Tato ustanovení neplatí,
pokud střih oděvu jasně ukazuje, že je oděv navržen pro jedno nebo druhé pohlaví.
Oděvy, u nichž nelze určit, zda se jedná o pánské nebo chlapecké či dámské nebo dívčí, se zařazují do příslušného čísla pro dámské
nebo dívčí oděvy.
9. Výrobky této kapitoly mohou být vyrobeny z kovových nití.
Doplňkové poznámky
1. Ve smyslu poznámky 3 písm. b) k této kapitole musí být části kompletu zcela zhotoveny ze stejné textilie a musí být splněny i ostatní podmínky
související s uvedenou poznámkou.
Pro tyto účely může být použitá textilie nebělená, bělená, barvená, z různobarevných nití nebo potištěná.
Souprava oděvů není považována za komplet, pokud jsou její části vyrobeny z různých textilií, i když je rozdíl pouze v jejich barvě.
Všechny části kompletu musí být pro drobný prodej upraveny jako celek. Na zařazení kompletu jako celku nemá vliv samostatné balení nebo
označení jednotlivých částí.
2. Do čísel 6209 a 6216 patří prstové rukavice, palčáky a rukavice bez prstů impregnované, povrstvené nebo potažené plasty nebo kaučukem, i když
jsou:
— vyrobeny z textilií (jiných než pletených nebo háčkovaných) impregnovaných, povrstvených nebo potažených plasty nebo kaučukem čísel 5903
nebo 5906, nebo
— vyrobeny z neimpregnovaných, nepovrstvených nebo nepotažených textilií (jiných než pletených nebo háčkovaných) a následně jsou
impregnovány, povrstveny nebo potaženy plasty nebo kaučukem.
Pokud textilie (jiné než pletené nebo háčkované) slouží pouze jako podložka, zařazují se prstové rukavice, palčáky nebo rukavice bez prstů
impregnované, povrstvené nebo potažené lehčenými plasty nebo lehčeným kaučukem do kapitoly 39 nebo 40, i když jsou vyrobeny
z neimpregnovaných, nepovrstvených nebo nepotažených textilií (jiných než pletených nebo háčkovaných) a dodatečně jsou impregnovány, povrstveny
nebo potaženy lehčenými plasty nebo lehčeným kaučukem (poznámka 2 písm. a) bod 5 a poznámka 4 poslední odstavec ke kapitole 59).

KAPITOLA 62