Výsledky hledání pro výraz: síť

3815909030 80-Katalyzátor sestávající ze suspenze těchto složek v minerálním oleji: – tetrahydrofuranových komplexních sloučenin chloridu hořečnatého a chloridu titanitého; a – oxidu křemičitého – obsahující 6,6 % (± 0,6 %) hmotnostních hořčíku a – obsahující 2,3 % (± 0,2 %) hmotnostních titanu

3815 90 10 a 3815 90 90-Ostatní

Do těchto podpoložek patří směsi založené na sloučeninách, jejichž podstata a poměry se různí podle chemické reakce, která má být katalyzována. Často jsou používány ve výrobě plastů, mnohdy pod označeními jako iniciátory, přenosová činidla, terminátory nebo telomery a síťovací činidla.
Patří mezi ně:
1. „radikálové“ katalyzátory
Jsou to přípravky, založené na organických sloučeninách, které se zvolna rozkládají za reakčních podmínek a poskytují fragmenty, které při srážkách s původním monomerem upřednostňují tvorbu vazby a vznik nového volného radikálu schopného opakovat proces a propagovat řetězec.
Mezi nimi jsou:
a) přípravky na bázi organických peroxidů typu R–O–O–R′ (organické roztoky peroxidů jako jsou acetyl a dibenzoyl peroxidy). Během reakce vznikají radikály RO· a R′O· a působí jako aktivátory;
b) přípravky založené na azosloučeninách (jako je azobisisobutyronitril), které se rozkládají v průběhu reakce, uvolňují dusík a tvoří volné radikály;
c) redoxní přípravky (například směs peroxidu draselného a dodecylmerkaptanu), u kterých vzniká aktivující radikál v důsledku redoxní reakce.
2. iontové katalyzátory
Jsou to obvykle organické roztoky sloučenin, které generují ionty schopné se připojit na dvojnou vazbu a reprodukovat aktivní místo ve vzniklém produktu.
Zahrnují:
a) katalyzátory zieglerova typu pro výrobu polyolefinů (například směs titanu a triethylaluminia);
b) katalyzátory ziegler-nattova typu (stereokatalyzátory, orientující katalyzátory), jako je směs chloridu titanitého a trialkylaluminia, pro přípravu izotaktického polypropylenu a blokových kopolymerů ethylenu-olefinu;
c) katalyzátory pro přípravu polyuretanů (například směs triethylendiaminu a sloučenin cínu);
d) katalyzátory pro výrobu aminoplastů (například kyselina fosforečná v organickém rozpouštědle).
3. katalyzátory pro polykondenzační reakce
Jsou to přípravky založené na rozličných sloučeninách (například směs octanu vápenatého, oxidu antimonitého, alkoholátů titanu atd.).

–

3815 90 90 30

3815909033 80-Katalyzátor, sestávající ze směsi různých alkylnaftalen-sulfonových kyselin, s alifatickými uhlovodíkovými řetězci obsahující 12 – 56 uhlíkových atomů

3815 90 10 a 3815 90 90-Ostatní

Do těchto podpoložek patří směsi založené na sloučeninách, jejichž podstata a poměry se různí podle chemické reakce, která má být katalyzována. Často jsou používány ve výrobě plastů, mnohdy pod označeními jako iniciátory, přenosová činidla, terminátory nebo telomery a síťovací činidla.
Patří mezi ně:
1. „radikálové“ katalyzátory
Jsou to přípravky, založené na organických sloučeninách, které se zvolna rozkládají za reakčních podmínek a poskytují fragmenty, které při srážkách s původním monomerem upřednostňují tvorbu vazby a vznik nového volného radikálu schopného opakovat proces a propagovat řetězec.
Mezi nimi jsou:
a) přípravky na bázi organických peroxidů typu R–O–O–R′ (organické roztoky peroxidů jako jsou acetyl a dibenzoyl peroxidy). Během reakce vznikají radikály RO· a R′O· a působí jako aktivátory;
b) přípravky založené na azosloučeninách (jako je azobisisobutyronitril), které se rozkládají v průběhu reakce, uvolňují dusík a tvoří volné radikály;
c) redoxní přípravky (například směs peroxidu draselného a dodecylmerkaptanu), u kterých vzniká aktivující radikál v důsledku redoxní reakce.
2. iontové katalyzátory
Jsou to obvykle organické roztoky sloučenin, které generují ionty schopné se připojit na dvojnou vazbu a reprodukovat aktivní místo ve vzniklém produktu.
Zahrnují:
a) katalyzátory zieglerova typu pro výrobu polyolefinů (například směs titanu a triethylaluminia);
b) katalyzátory ziegler-nattova typu (stereokatalyzátory, orientující katalyzátory), jako je směs chloridu titanitého a trialkylaluminia, pro přípravu izotaktického polypropylenu a blokových kopolymerů ethylenu-olefinu;
c) katalyzátory pro přípravu polyuretanů (například směs triethylendiaminu a sloučenin cínu);
d) katalyzátory pro výrobu aminoplastů (například kyselina fosforečná v organickém rozpouštědle).
3. katalyzátory pro polykondenzační reakce
Jsou to přípravky založené na rozličných sloučeninách (například směs octanu vápenatého, oxidu antimonitého, alkoholátů titanu atd.).

–

3815 90 90 33

3815909040 80-Katalyzátor: – obsahující oxid molybdenu a oxidy dalších kovů, v matrici oxidu křemičitého, – ve formě dutých válcovitých těles o délce 4 mm nebo větší, avšak nejvýše 12 mm, pro použití při výrobě kyseliny akrylové

3815 90 10 a 3815 90 90-Ostatní

Do těchto podpoložek patří směsi založené na sloučeninách, jejichž podstata a poměry se různí podle chemické reakce, která má být katalyzována. Často jsou používány ve výrobě plastů, mnohdy pod označeními jako iniciátory, přenosová činidla, terminátory nebo telomery a síťovací činidla.
Patří mezi ně:
1. „radikálové“ katalyzátory
Jsou to přípravky, založené na organických sloučeninách, které se zvolna rozkládají za reakčních podmínek a poskytují fragmenty, které při srážkách s původním monomerem upřednostňují tvorbu vazby a vznik nového volného radikálu schopného opakovat proces a propagovat řetězec.
Mezi nimi jsou:
a) přípravky na bázi organických peroxidů typu R–O–O–R′ (organické roztoky peroxidů jako jsou acetyl a dibenzoyl peroxidy). Během reakce vznikají radikály RO· a R′O· a působí jako aktivátory;
b) přípravky založené na azosloučeninách (jako je azobisisobutyronitril), které se rozkládají v průběhu reakce, uvolňují dusík a tvoří volné radikály;
c) redoxní přípravky (například směs peroxidu draselného a dodecylmerkaptanu), u kterých vzniká aktivující radikál v důsledku redoxní reakce.
2. iontové katalyzátory
Jsou to obvykle organické roztoky sloučenin, které generují ionty schopné se připojit na dvojnou vazbu a reprodukovat aktivní místo ve vzniklém produktu.
Zahrnují:
a) katalyzátory zieglerova typu pro výrobu polyolefinů (například směs titanu a triethylaluminia);
b) katalyzátory ziegler-nattova typu (stereokatalyzátory, orientující katalyzátory), jako je směs chloridu titanitého a trialkylaluminia, pro přípravu izotaktického polypropylenu a blokových kopolymerů ethylenu-olefinu;
c) katalyzátory pro přípravu polyuretanů (například směs triethylendiaminu a sloučenin cínu);
d) katalyzátory pro výrobu aminoplastů (například kyselina fosforečná v organickém rozpouštědle).
3. katalyzátory pro polykondenzační reakce
Jsou to přípravky založené na rozličných sloučeninách (například směs octanu vápenatého, oxidu antimonitého, alkoholátů titanu atd.).

–

3815 90 90 40

3809910000 10-Ostatní

3809 91 00 až 3809 93 00-Ostatní

Do těchto podpoložek patří výrobky a přípravky popsané ve vysvětlivkách k HS k číslu 3809, třetí odstavec, části A), B) a C), pouze pokud škrobovité látky netvoří základ těchto výrobků a přípravků:
1. různé apretury používané v textilním průmyslu k nemačkavé nebo nesráživé úpravě textilií. Mezi ně patří močovinoformaldehyd, melaminoformaldehyd a glyoxaldimočovina, prekondenzované, za předpokladu, že nemají charakter ani polykondenzátů ve smyslu kapitoly 39, ani chemicky definovaných sloučenin (kapitola 29). Navíc do těchto podpoložek patří vodné sloučeniny (například dimethylolmočovina, trimethylolmelamin), ke kterým byl přidán parfém maskující zápach formaldehydu, způsobený částečným rozkladem výrobku;
2. apretury, které vedle nepromokavosti, poskytují textiliím i značnou odolnost vůči olejům a špíně, přičemž nezamezují prostupu vzduchu;
3. antistatické apretury, tj. přípravky, které zabraňují akumulaci statické elektřiny v textilních vláknech nebo v textiliích. Obvykle to jsou přípravky tvořené prekondenzovanými vodorozpustnými polyelektrolyty, které, po krátkém působení střední teploty, jsou schopny vytvořit na vlákně síťované polykondenzáty, které jsou dostatečně nerozpustné, aby odolaly opakovanému praní nebo čištění. Tato kategorie zahrnuje produkty vytvořené zásaditým, vodorozpustným, lineárním polyamidem, připraveným z dikarboxylové kyseliny (např. adipové, jantarové nebo tereftalové) s polyaminy obsahujícími jednu či více sekundárních aminových skupin (například diethylentriamin, triethylentetramin) a alkylant (schopný síťovat polyamid a tak zaručovat nerozpustnost po vhodném tepelném působení) sestávající například z příslušných dihalogenidů (dijodidy polyethylenglykolu o relativně nízké molekulové hmotnosti, epichlorhydrin atd.);
4. nehořlavé apretury, které snižují hořlavost obzvláště textilií a kůže. Jsou to obvykle přípravky na bázi amonných solí, kyseliny borité, chlorovaných parafinů, oxidu antimonu, oxidu zinku, jiných kovových oxidů a některých organických sloučenin dusíku a/nebo fosforu.

–

3809 91

3809910000 80-Druhy používané v textilním nebo podobném průmyslu

3809 91 00 až 3809 93 00-Ostatní

Do těchto podpoložek patří výrobky a přípravky popsané ve vysvětlivkách k HS k číslu 3809, třetí odstavec, části A), B) a C), pouze pokud škrobovité látky netvoří základ těchto výrobků a přípravků:
1. různé apretury používané v textilním průmyslu k nemačkavé nebo nesráživé úpravě textilií. Mezi ně patří močovinoformaldehyd, melaminoformaldehyd a glyoxaldimočovina, prekondenzované, za předpokladu, že nemají charakter ani polykondenzátů ve smyslu kapitoly 39, ani chemicky definovaných sloučenin (kapitola 29). Navíc do těchto podpoložek patří vodné sloučeniny (například dimethylolmočovina, trimethylolmelamin), ke kterým byl přidán parfém maskující zápach formaldehydu, způsobený částečným rozkladem výrobku;
2. apretury, které vedle nepromokavosti, poskytují textiliím i značnou odolnost vůči olejům a špíně, přičemž nezamezují prostupu vzduchu;
3. antistatické apretury, tj. přípravky, které zabraňují akumulaci statické elektřiny v textilních vláknech nebo v textiliích. Obvykle to jsou přípravky tvořené prekondenzovanými vodorozpustnými polyelektrolyty, které, po krátkém působení střední teploty, jsou schopny vytvořit na vlákně síťované polykondenzáty, které jsou dostatečně nerozpustné, aby odolaly opakovanému praní nebo čištění. Tato kategorie zahrnuje produkty vytvořené zásaditým, vodorozpustným, lineárním polyamidem, připraveným z dikarboxylové kyseliny (např. adipové, jantarové nebo tereftalové) s polyaminy obsahujícími jednu či více sekundárních aminových skupin (například diethylentriamin, triethylentetramin) a alkylant (schopný síťovat polyamid a tak zaručovat nerozpustnost po vhodném tepelném působení) sestávající například z příslušných dihalogenidů (dijodidy polyethylenglykolu o relativně nízké molekulové hmotnosti, epichlorhydrin atd.);
4. nehořlavé apretury, které snižují hořlavost obzvláště textilií a kůže. Jsou to obvykle přípravky na bázi amonných solí, kyseliny borité, chlorovaných parafinů, oxidu antimonu, oxidu zinku, jiných kovových oxidů a některých organických sloučenin dusíku a/nebo fosforu.

–

3809 91

3809910010 80-Směs 5-ethyl-2-methyl-2-oxo-1,3,2λ$5-dioxafosforan-5-ylmethyl methyl methylfosfonát a bis(5-ethyl-2-methyl-2-oxo-1,3,2λ$5-dioxafosforan-5-ylmethyl) methylfosfonát

3809 91 00 až 3809 93 00-Ostatní

Do těchto podpoložek patří výrobky a přípravky popsané ve vysvětlivkách k HS k číslu 3809, třetí odstavec, části A), B) a C), pouze pokud škrobovité látky netvoří základ těchto výrobků a přípravků:
1. různé apretury používané v textilním průmyslu k nemačkavé nebo nesráživé úpravě textilií. Mezi ně patří močovinoformaldehyd, melaminoformaldehyd a glyoxaldimočovina, prekondenzované, za předpokladu, že nemají charakter ani polykondenzátů ve smyslu kapitoly 39, ani chemicky definovaných sloučenin (kapitola 29). Navíc do těchto podpoložek patří vodné sloučeniny (například dimethylolmočovina, trimethylolmelamin), ke kterým byl přidán parfém maskující zápach formaldehydu, způsobený částečným rozkladem výrobku;
2. apretury, které vedle nepromokavosti, poskytují textiliím i značnou odolnost vůči olejům a špíně, přičemž nezamezují prostupu vzduchu;
3. antistatické apretury, tj. přípravky, které zabraňují akumulaci statické elektřiny v textilních vláknech nebo v textiliích. Obvykle to jsou přípravky tvořené prekondenzovanými vodorozpustnými polyelektrolyty, které, po krátkém působení střední teploty, jsou schopny vytvořit na vlákně síťované polykondenzáty, které jsou dostatečně nerozpustné, aby odolaly opakovanému praní nebo čištění. Tato kategorie zahrnuje produkty vytvořené zásaditým, vodorozpustným, lineárním polyamidem, připraveným z dikarboxylové kyseliny (např. adipové, jantarové nebo tereftalové) s polyaminy obsahujícími jednu či více sekundárních aminových skupin (například diethylentriamin, triethylentetramin) a alkylant (schopný síťovat polyamid a tak zaručovat nerozpustnost po vhodném tepelném působení) sestávající například z příslušných dihalogenidů (dijodidy polyethylenglykolu o relativně nízké molekulové hmotnosti, epichlorhydrin atd.);
4. nehořlavé apretury, které snižují hořlavost obzvláště textilií a kůže. Jsou to obvykle přípravky na bázi amonných solí, kyseliny borité, chlorovaných parafinů, oxidu antimonu, oxidu zinku, jiných kovových oxidů a některých organických sloučenin dusíku a/nebo fosforu.

–

3809 91 00 10

3809910090 80-Ostatní

3809 91 00 až 3809 93 00-Ostatní

Do těchto podpoložek patří výrobky a přípravky popsané ve vysvětlivkách k HS k číslu 3809, třetí odstavec, části A), B) a C), pouze pokud škrobovité látky netvoří základ těchto výrobků a přípravků:
1. různé apretury používané v textilním průmyslu k nemačkavé nebo nesráživé úpravě textilií. Mezi ně patří močovinoformaldehyd, melaminoformaldehyd a glyoxaldimočovina, prekondenzované, za předpokladu, že nemají charakter ani polykondenzátů ve smyslu kapitoly 39, ani chemicky definovaných sloučenin (kapitola 29). Navíc do těchto podpoložek patří vodné sloučeniny (například dimethylolmočovina, trimethylolmelamin), ke kterým byl přidán parfém maskující zápach formaldehydu, způsobený částečným rozkladem výrobku;
2. apretury, které vedle nepromokavosti, poskytují textiliím i značnou odolnost vůči olejům a špíně, přičemž nezamezují prostupu vzduchu;
3. antistatické apretury, tj. přípravky, které zabraňují akumulaci statické elektřiny v textilních vláknech nebo v textiliích. Obvykle to jsou přípravky tvořené prekondenzovanými vodorozpustnými polyelektrolyty, které, po krátkém působení střední teploty, jsou schopny vytvořit na vlákně síťované polykondenzáty, které jsou dostatečně nerozpustné, aby odolaly opakovanému praní nebo čištění. Tato kategorie zahrnuje produkty vytvořené zásaditým, vodorozpustným, lineárním polyamidem, připraveným z dikarboxylové kyseliny (např. adipové, jantarové nebo tereftalové) s polyaminy obsahujícími jednu či více sekundárních aminových skupin (například diethylentriamin, triethylentetramin) a alkylant (schopný síťovat polyamid a tak zaručovat nerozpustnost po vhodném tepelném působení) sestávající například z příslušných dihalogenidů (dijodidy polyethylenglykolu o relativně nízké molekulové hmotnosti, epichlorhydrin atd.);
4. nehořlavé apretury, které snižují hořlavost obzvláště textilií a kůže. Jsou to obvykle přípravky na bázi amonných solí, kyseliny borité, chlorovaných parafinů, oxidu antimonu, oxidu zinku, jiných kovových oxidů a některých organických sloučenin dusíku a/nebo fosforu.

–

3809 91 00 90

3809920000 80-Druhy používané v papírenském nebo podobném průmyslu

3809 91 00 až 3809 93 00-Ostatní

Do těchto podpoložek patří výrobky a přípravky popsané ve vysvětlivkách k HS k číslu 3809, třetí odstavec, části A), B) a C), pouze pokud škrobovité látky netvoří základ těchto výrobků a přípravků:
1. různé apretury používané v textilním průmyslu k nemačkavé nebo nesráživé úpravě textilií. Mezi ně patří močovinoformaldehyd, melaminoformaldehyd a glyoxaldimočovina, prekondenzované, za předpokladu, že nemají charakter ani polykondenzátů ve smyslu kapitoly 39, ani chemicky definovaných sloučenin (kapitola 29). Navíc do těchto podpoložek patří vodné sloučeniny (například dimethylolmočovina, trimethylolmelamin), ke kterým byl přidán parfém maskující zápach formaldehydu, způsobený částečným rozkladem výrobku;
2. apretury, které vedle nepromokavosti, poskytují textiliím i značnou odolnost vůči olejům a špíně, přičemž nezamezují prostupu vzduchu;
3. antistatické apretury, tj. přípravky, které zabraňují akumulaci statické elektřiny v textilních vláknech nebo v textiliích. Obvykle to jsou přípravky tvořené prekondenzovanými vodorozpustnými polyelektrolyty, které, po krátkém působení střední teploty, jsou schopny vytvořit na vlákně síťované polykondenzáty, které jsou dostatečně nerozpustné, aby odolaly opakovanému praní nebo čištění. Tato kategorie zahrnuje produkty vytvořené zásaditým, vodorozpustným, lineárním polyamidem, připraveným z dikarboxylové kyseliny (např. adipové, jantarové nebo tereftalové) s polyaminy obsahujícími jednu či více sekundárních aminových skupin (například diethylentriamin, triethylentetramin) a alkylant (schopný síťovat polyamid a tak zaručovat nerozpustnost po vhodném tepelném působení) sestávající například z příslušných dihalogenidů (dijodidy polyethylenglykolu o relativně nízké molekulové hmotnosti, epichlorhydrin atd.);
4. nehořlavé apretury, které snižují hořlavost obzvláště textilií a kůže. Jsou to obvykle přípravky na bázi amonných solí, kyseliny borité, chlorovaných parafinů, oxidu antimonu, oxidu zinku, jiných kovových oxidů a některých organických sloučenin dusíku a/nebo fosforu.

–

3809 92

3809920020 80-Odpěňovač sestávající ze směsi oxydipropanolu a 2,5,8,11-tetramethyldodec-6-yn-5,8-diolu

3809 91 00 až 3809 93 00-Ostatní

Do těchto podpoložek patří výrobky a přípravky popsané ve vysvětlivkách k HS k číslu 3809, třetí odstavec, části A), B) a C), pouze pokud škrobovité látky netvoří základ těchto výrobků a přípravků:
1. různé apretury používané v textilním průmyslu k nemačkavé nebo nesráživé úpravě textilií. Mezi ně patří močovinoformaldehyd, melaminoformaldehyd a glyoxaldimočovina, prekondenzované, za předpokladu, že nemají charakter ani polykondenzátů ve smyslu kapitoly 39, ani chemicky definovaných sloučenin (kapitola 29). Navíc do těchto podpoložek patří vodné sloučeniny (například dimethylolmočovina, trimethylolmelamin), ke kterým byl přidán parfém maskující zápach formaldehydu, způsobený částečným rozkladem výrobku;
2. apretury, které vedle nepromokavosti, poskytují textiliím i značnou odolnost vůči olejům a špíně, přičemž nezamezují prostupu vzduchu;
3. antistatické apretury, tj. přípravky, které zabraňují akumulaci statické elektřiny v textilních vláknech nebo v textiliích. Obvykle to jsou přípravky tvořené prekondenzovanými vodorozpustnými polyelektrolyty, které, po krátkém působení střední teploty, jsou schopny vytvořit na vlákně síťované polykondenzáty, které jsou dostatečně nerozpustné, aby odolaly opakovanému praní nebo čištění. Tato kategorie zahrnuje produkty vytvořené zásaditým, vodorozpustným, lineárním polyamidem, připraveným z dikarboxylové kyseliny (např. adipové, jantarové nebo tereftalové) s polyaminy obsahujícími jednu či více sekundárních aminových skupin (například diethylentriamin, triethylentetramin) a alkylant (schopný síťovat polyamid a tak zaručovat nerozpustnost po vhodném tepelném působení) sestávající například z příslušných dihalogenidů (dijodidy polyethylenglykolu o relativně nízké molekulové hmotnosti, epichlorhydrin atd.);
4. nehořlavé apretury, které snižují hořlavost obzvláště textilií a kůže. Jsou to obvykle přípravky na bázi amonných solí, kyseliny borité, chlorovaných parafinů, oxidu antimonu, oxidu zinku, jiných kovových oxidů a některých organických sloučenin dusíku a/nebo fosforu.

–

3809 92 00 20

3809920090 80-Ostatní

3809 91 00 až 3809 93 00-Ostatní

Do těchto podpoložek patří výrobky a přípravky popsané ve vysvětlivkách k HS k číslu 3809, třetí odstavec, části A), B) a C), pouze pokud škrobovité látky netvoří základ těchto výrobků a přípravků:
1. různé apretury používané v textilním průmyslu k nemačkavé nebo nesráživé úpravě textilií. Mezi ně patří močovinoformaldehyd, melaminoformaldehyd a glyoxaldimočovina, prekondenzované, za předpokladu, že nemají charakter ani polykondenzátů ve smyslu kapitoly 39, ani chemicky definovaných sloučenin (kapitola 29). Navíc do těchto podpoložek patří vodné sloučeniny (například dimethylolmočovina, trimethylolmelamin), ke kterým byl přidán parfém maskující zápach formaldehydu, způsobený částečným rozkladem výrobku;
2. apretury, které vedle nepromokavosti, poskytují textiliím i značnou odolnost vůči olejům a špíně, přičemž nezamezují prostupu vzduchu;
3. antistatické apretury, tj. přípravky, které zabraňují akumulaci statické elektřiny v textilních vláknech nebo v textiliích. Obvykle to jsou přípravky tvořené prekondenzovanými vodorozpustnými polyelektrolyty, které, po krátkém působení střední teploty, jsou schopny vytvořit na vlákně síťované polykondenzáty, které jsou dostatečně nerozpustné, aby odolaly opakovanému praní nebo čištění. Tato kategorie zahrnuje produkty vytvořené zásaditým, vodorozpustným, lineárním polyamidem, připraveným z dikarboxylové kyseliny (např. adipové, jantarové nebo tereftalové) s polyaminy obsahujícími jednu či více sekundárních aminových skupin (například diethylentriamin, triethylentetramin) a alkylant (schopný síťovat polyamid a tak zaručovat nerozpustnost po vhodném tepelném působení) sestávající například z příslušných dihalogenidů (dijodidy polyethylenglykolu o relativně nízké molekulové hmotnosti, epichlorhydrin atd.);
4. nehořlavé apretury, které snižují hořlavost obzvláště textilií a kůže. Jsou to obvykle přípravky na bázi amonných solí, kyseliny borité, chlorovaných parafinů, oxidu antimonu, oxidu zinku, jiných kovových oxidů a některých organických sloučenin dusíku a/nebo fosforu.

–

3809 92 00 90