8470100000 80-Elektronické kalkulačky provozuschopné bez vnějšího zdroje elektrické energie a kapesní přístroje k záznamu, vyvolání a zobrazení údajů s výpočetními funkcemi

8470 10 00-Elektronické kalkulačky provozuschopné bez vnějšího zdroje elektrické energie a kapesní přístroje k záznamu, vyvolání a zobrazení údajů s výpočetními funkcemi

Do této podpoložky patří, například:
1. elektronické kalkulačky obsahující zobrazení času a data a budík nebo, například, ještě stopky, časovací zařízení či hudební tlačítka;
2. elektronické bateriové kapesní přístroje, které, kromě toho, že vykonávají výpočetní operace, mají paměť, do které lze ukládat údaje o telefonních číslech, časovém rozvrhu, poznámky, kalendář atd. (někdy nazývané jako „digitální diáře“);
3. malá elektronická kapesní zařízení (rovněž nazývána „minipočítače“), která lze použít pro tvorbu slov a vět, jež jsou předkládány do zvoleného cizího jazyka, a to v závislosti na paměťových modulech použitých s těmito zařízeními; rovněž vykonávají jednoduché výpočty. Mají alfanumerickou klávesnici a pravoúhlý displej.
Do této podpoložky nepatří:
a) náramkové a kapesní hodinky se zabudovanou malou elektronickou kalkulačkou (číslo 9101 nebo 9102);
b) cigaretové zapalovače se zabudovanou malou elektronickou kalkulačkou a případně s elektronickými hodinkami (číslo 9613);
c) podobná zařízení bez výpočetních funkcí (číslo 8543).

8470 10

8452101100 10-Šicí stroje (pouze s prošívacím stehem), s hlavami o hmotnosti nepřesahující 16 kg bez motoru nebo 17 kg včetně motoru; hlavy šicích strojů (pouze s prošívacím stehem), o hmotnosti nepřesahující 16 kg bez motoru nebo 17 kg včetně motoru

8452 10 11 a 8452 10 19-Šicí stroje (pouze s prošívacím stehem), s hlavami o hmotnosti nepřesahující 16 kg bez motoru nebo 17 kg včetně motoru; hlavy šicích strojů (pouze s prošívacím stehem), o hmotnosti nepřesahující 16 kg bez motoru nebo 17 kg včetně motoru

1. Do těchto podpoložek patří šicí stroje a hlavy šicích strojů, které mají obě následující charakteristiky:
a) musí zhotovovat jenom prošívací steh (průběžný steh, klikatý steh, dekorativní steh), tj. pracovat se dvěma nitěmi, jednou navléknutou na jehle a druhou unášenou vespod člunkem;
b) hmotnost hlavy nesmí přesahovat 16 kg bez motoru nebo 17 kg včetně motoru (v případě neúplné hlavy, která se má zařadit jako úplná v souladu s všeobecným pravidlem 2 a) pro výklad kombinované nomenklatury, se počítá hmotnost hlavy v kompletním stavu).
2. Hlava šicího stroje obsahuje pracovní jednotku stroje (včetně případného motoru zabudovaného do nebo namontovaného na hlavě) a sestává v podstatě z ramena obsahujícího hnací mechanismus jehly a základny obsahující člunkový mechanismus a případně zařízení pro zvedání patky přitlačovače. Rám, stůl, kryt a jiné nábytkové díly (včetně pedálové desky) nejsou součástí hlavy.
3. Je třeba však poznamenat, že u některých přenosných šicích strojů slouží základna také jako podstavec. V takovém případě se považuje za šicí stroj a ne za hlavu šicího stroje.

8452 10 11

8452101900 80-Ostatní

8452 10 11 a 8452 10 19-Šicí stroje (pouze s prošívacím stehem), s hlavami o hmotnosti nepřesahující 16 kg bez motoru nebo 17 kg včetně motoru; hlavy šicích strojů (pouze s prošívacím stehem), o hmotnosti nepřesahující 16 kg bez motoru nebo 17 kg včetně motoru

1. Do těchto podpoložek patří šicí stroje a hlavy šicích strojů, které mají obě následující charakteristiky:
a) musí zhotovovat jenom prošívací steh (průběžný steh, klikatý steh, dekorativní steh), tj. pracovat se dvěma nitěmi, jednou navléknutou na jehle a druhou unášenou vespod člunkem;
b) hmotnost hlavy nesmí přesahovat 16 kg bez motoru nebo 17 kg včetně motoru (v případě neúplné hlavy, která se má zařadit jako úplná v souladu s všeobecným pravidlem 2 a) pro výklad kombinované nomenklatury, se počítá hmotnost hlavy v kompletním stavu).
2. Hlava šicího stroje obsahuje pracovní jednotku stroje (včetně případného motoru zabudovaného do nebo namontovaného na hlavě) a sestává v podstatě z ramena obsahujícího hnací mechanismus jehly a základny obsahující člunkový mechanismus a případně zařízení pro zvedání patky přitlačovače. Rám, stůl, kryt a jiné nábytkové díly (včetně pedálové desky) nejsou součástí hlavy.
3. Je třeba však poznamenat, že u některých přenosných šicích strojů slouží základna také jako podstavec. V takovém případě se považuje za šicí stroj a ne za hlavu šicího stroje.

8452 10 19

8447202000 80-Osnovní pletací stroje (včetně rašlových strojů); stroje na zpevnění prošitím

8447 20 20 a 8447 20 80-Ploché pletací stroje; stroje na zpevnění prošitím

Do těchto podpoložek patří háčkovací stroje, což jsou vlastně řetízkovací pletací stroje používané pro zhotovování ornamentálních ozdob, třásní, záclonovin, síťovin, krajek atd. (jako jsou prýmkovací galonové stavy, rámy na krajky, stroje na záclonoviny a stavy na stužky).

8447 20 20

8447208000 80-Ostatní

8447 20 20 a 8447 20 80-Ploché pletací stroje; stroje na zpevnění prošitím

Do těchto podpoložek patří háčkovací stroje, což jsou vlastně řetízkovací pletací stroje používané pro zhotovování ornamentálních ozdob, třásní, záclonovin, síťovin, krajek atd. (jako jsou prýmkovací galonové stavy, rámy na krajky, stroje na záclonoviny a stavy na stužky).

8447 20 80

8442309100 10-Ostatní

8442 30 91-Pro lití a sázení písma (například linotypů, monotypů, intertypů), též se zařízením pro odlévání

Písmo se může odlévat ručně nebo mechanicky pomocí více či méně složitých zařízení. K uvedeným přístrojům a zařízením patří:
1. matrice, destičky, obvykle z mědi nebo niklu, tištěné pomocí razníku. Používají se na odlévání oddělených tiskových písmen;
2. stoly na vyrovnávání povrchu tiskových písmen ručním hlazením. Tyto stoly v zásadě mívají naprosto hladký povrch a uprostřed se nachází prohlubeň; jsou vybaveny upínacím zařízením na uchycení písmen;
3. automatická zařízení na lití písma. V těchto zařízeních se tiskové typy odlévají písmeno za písmenem, avšak nedochází k sazbě. Obvykle sestávají z elektricky vyhřívaného tavicího kelímku obsahujícího roztavený kov, ze zařízení na zchlazení formy k urychlení vytvrzení a ze zařízení na hlazení a vyrovnávání písmen;
4. přístroje na odlévání linek, materiálu k vyplnění prostoru atd. využívající metodu protlačování;
5. sázítka používaná k zahájení sazby, jejichž pomocí se ručně sází jedna nebo více řádek písma. Nejčastěji sestávají z malé rovné dřevěné nebo kovové desky s přírubami na dvou přilehlých stranách a často s upínacím šoupátkem. Do této podpoložky patří loďky (sazebnice), podobné, avšak rozsáhlejší, ve kterých je uchyceno písmo celé strany;
6. formové rámy, litinové nebo ocelové rámy k upevnění několika stran pro tisk. Do rámu se uchytí jedna, dvě nebo čtyři strany pomocí kovového podpěrného klínu nebo mechanickým zakliňujícím zařízením (jako matice či šroub atd.), které rovněž patří do tohoto čísla.
Vedle výše uvedených strojů a přístrojů k lití a sázení písma existuje rozsáhlá skupina dalších strojů, které mechanicky odlévají písmena a rovněž je sázejí. K tomu dochází buď ve dvou rozličných pracovních postupech na dvou různých, avšak doplňujících se strojích (první stroj vytváří děrnou papírovou pásku, jejíž pomocí se ovládá druhý stroj určený k lití písma buď odděleně, nebo v řádkách), nebo v rámci jednoho pracovního postupu na témže stroji. K uvedeným, často velmi složitým strojům patří:
1. stroje na odlévání a sázení jednotlivých typů (monotyp), které používají děrovanou pásku vytvořenou tastrem, dále pomocí pneumatických relé vybírají zvláštní matrice obsažené ve stroji a které vytvářejí jednotlivé znaky a sázejí je do loďky (sazebnice – ta je též součástí stroje).
Tyto stroje se používají ve spojení s tastrem; předloha pro text se přenáší pomocí mechanické klávesnice a vytváří se děrovaná páska. Tastry rovněž patří do tohoto čísla.
2. stroje s klávesnicí pro odlévání a sázení oddělených typů; veškeré pracovní postupy se odehrávají na témže stroji (rototyp atd.);
3. zařízení na lití písma pro typové řádky. Matrice se ručně vysázejí do řádek a vloží se do stroje, který odlévá celé řádky (slug);
4. stroje pro sazbu a lití typových řádek. Jedná se o složité stroje různých typů (intertype, linograph atd.) s klávesnicí, které v rámci téhož stroje typy sázejí i odlévají po řádkách. Některé z těchto strojů jsou vybaveny zařízením umožňujícím používat papírové děrované pásky předem vyhotovené na jiném stroji, který rovněž patří do tohoto čísla.

8442 30 91

8442309100 80-Pro lití a sázení písma (například linotypů, monotypů, intertypů), též se zařízením pro odlévání

8442 30 91-Pro lití a sázení písma (například linotypů, monotypů, intertypů), též se zařízením pro odlévání

Písmo se může odlévat ručně nebo mechanicky pomocí více či méně složitých zařízení. K uvedeným přístrojům a zařízením patří:
1. matrice, destičky, obvykle z mědi nebo niklu, tištěné pomocí razníku. Používají se na odlévání oddělených tiskových písmen;
2. stoly na vyrovnávání povrchu tiskových písmen ručním hlazením. Tyto stoly v zásadě mívají naprosto hladký povrch a uprostřed se nachází prohlubeň; jsou vybaveny upínacím zařízením na uchycení písmen;
3. automatická zařízení na lití písma. V těchto zařízeních se tiskové typy odlévají písmeno za písmenem, avšak nedochází k sazbě. Obvykle sestávají z elektricky vyhřívaného tavicího kelímku obsahujícího roztavený kov, ze zařízení na zchlazení formy k urychlení vytvrzení a ze zařízení na hlazení a vyrovnávání písmen;
4. přístroje na odlévání linek, materiálu k vyplnění prostoru atd. využívající metodu protlačování;
5. sázítka používaná k zahájení sazby, jejichž pomocí se ručně sází jedna nebo více řádek písma. Nejčastěji sestávají z malé rovné dřevěné nebo kovové desky s přírubami na dvou přilehlých stranách a často s upínacím šoupátkem. Do této podpoložky patří loďky (sazebnice), podobné, avšak rozsáhlejší, ve kterých je uchyceno písmo celé strany;
6. formové rámy, litinové nebo ocelové rámy k upevnění několika stran pro tisk. Do rámu se uchytí jedna, dvě nebo čtyři strany pomocí kovového podpěrného klínu nebo mechanickým zakliňujícím zařízením (jako matice či šroub atd.), které rovněž patří do tohoto čísla.
Vedle výše uvedených strojů a přístrojů k lití a sázení písma existuje rozsáhlá skupina dalších strojů, které mechanicky odlévají písmena a rovněž je sázejí. K tomu dochází buď ve dvou rozličných pracovních postupech na dvou různých, avšak doplňujících se strojích (první stroj vytváří děrnou papírovou pásku, jejíž pomocí se ovládá druhý stroj určený k lití písma buď odděleně, nebo v řádkách), nebo v rámci jednoho pracovního postupu na témže stroji. K uvedeným, často velmi složitým strojům patří:
1. stroje na odlévání a sázení jednotlivých typů (monotyp), které používají děrovanou pásku vytvořenou tastrem, dále pomocí pneumatických relé vybírají zvláštní matrice obsažené ve stroji a které vytvářejí jednotlivé znaky a sázejí je do loďky (sazebnice – ta je též součástí stroje).
Tyto stroje se používají ve spojení s tastrem; předloha pro text se přenáší pomocí mechanické klávesnice a vytváří se děrovaná páska. Tastry rovněž patří do tohoto čísla.
2. stroje s klávesnicí pro odlévání a sázení oddělených typů; veškeré pracovní postupy se odehrávají na témže stroji (rototyp atd.);
3. zařízení na lití písma pro typové řádky. Matrice se ručně vysázejí do řádek a vloží se do stroje, který odlévá celé řádky (slug);
4. stroje pro sazbu a lití typových řádek. Jedná se o složité stroje různých typů (intertype, linograph atd.) s klávesnicí, které v rámci téhož stroje typy sázejí i odlévají po řádkách. Některé z těchto strojů jsou vybaveny zařízením umožňujícím používat papírové děrované pásky předem vyhotovené na jiném stroji, který rovněž patří do tohoto čísla.

8442 30 91

8441103000 80-Knihařské řezačky

8441 10 30-Knihařské řezačky

Do této podpoložky patří stroje, které řežou stohy papíru jedním břitem, zatímco rameno umístěné nad řezacím stolem drží papír na místě ve směru řezání.
Do této podpoložky rovněž patří stroje s jedním nožem a otočným řezacím stolem pro zařezávání knižních bloků, které po prvním a druhém řezání otočí knižní bloky o 90°.

8441 10 30

8423815000 80-Váhy používané v prodejnách

8423 81 10 až 8423 89 00-Ostatní přístroje a zařízení k určování hmotnosti

Do těchto podpoložek patří elektromechanické váhy, v nichž se hmotnost předmětu převádí na elektrický signál (proudový) pomocí převodníku umístěného ve váhách, tento proud se pak měří měřicím zařízením, které je zabudováno v těchto váhách. Zpravidla měřicí převodníky v takových váhách sestávají z dynamometru nebo tyčí s tenzometry (elektrické odpory) zapojených tak, aby vytvářely elektrický můstek. Síla vyvolávaná váženou hmotou deformuje dynamometr a způsobuje změnu délky tenzometru (smrštění nebo prodloužení) a tím změnu odporu, která je úměrná vážené hmotě a která se přenáší ve formě změny proudu do měřicího zařízení na stupnici můstkem, jenž měří odpor.
Kromě měřicího zařízení, známého jako vážící jednotka, váhová zobrazovací jednotka nebo indikátor vážení, které se normálně nachází pod jedním uzavřením, mohou mít elektromechanické váhy také jiné jednotky, které jsou navzájem propojeny (např. klávesnice, paměťová jednotka, tiskárna, VDU, regulátor a čtecí zařízení štítků nebo karet pro kontrolu vstupu do vah). V systémech vážení tohoto typu lze několik vah připojit ke společnému měřicímu přístroji (známé také jako „dálkové vážící terminály“).
Váhy uvedené výše je rovněž možné vybavit propojovací jednotkou („interface“), přes kterou lze váhy připojit k jednotce automatizovaného zpracování dat.
Elektromechanické váhy se pokládají za „elektronické váhy“, jsou-li do měřicího zařízení vah zabudovány mikroprocesory, například, aby počítaly cenu váženého množství za pomoci jednotkové ceny (např. ceny za kilogram) zavedené do vah.

8423 81 50

8423815010 80-Využívající elektronické prostředky k určování hmotnosti

8423 81 10 až 8423 89 00-Ostatní přístroje a zařízení k určování hmotnosti

Do těchto podpoložek patří elektromechanické váhy, v nichž se hmotnost předmětu převádí na elektrický signál (proudový) pomocí převodníku umístěného ve váhách, tento proud se pak měří měřicím zařízením, které je zabudováno v těchto váhách. Zpravidla měřicí převodníky v takových váhách sestávají z dynamometru nebo tyčí s tenzometry (elektrické odpory) zapojených tak, aby vytvářely elektrický můstek. Síla vyvolávaná váženou hmotou deformuje dynamometr a způsobuje změnu délky tenzometru (smrštění nebo prodloužení) a tím změnu odporu, která je úměrná vážené hmotě a která se přenáší ve formě změny proudu do měřicího zařízení na stupnici můstkem, jenž měří odpor.
Kromě měřicího zařízení, známého jako vážící jednotka, váhová zobrazovací jednotka nebo indikátor vážení, které se normálně nachází pod jedním uzavřením, mohou mít elektromechanické váhy také jiné jednotky, které jsou navzájem propojeny (např. klávesnice, paměťová jednotka, tiskárna, VDU, regulátor a čtecí zařízení štítků nebo karet pro kontrolu vstupu do vah). V systémech vážení tohoto typu lze několik vah připojit ke společnému měřicímu přístroji (známé také jako „dálkové vážící terminály“).
Váhy uvedené výše je rovněž možné vybavit propojovací jednotkou („interface“), přes kterou lze váhy připojit k jednotce automatizovaného zpracování dat.
Elektromechanické váhy se pokládají za „elektronické váhy“, jsou-li do měřicího zařízení vah zabudovány mikroprocesory, například, aby počítaly cenu váženého množství za pomoci jednotkové ceny (např. ceny za kilogram) zavedené do vah.

8423 81 50 10