Výsledky hledání pro výraz: použitý olej

KAPITOLA 27-NEROSTNÁ PALIVA, MINERÁLNÍ OLEJE A PRODUKTY JEJICH DESTILACE; ŽIVIČNÉ LÁTKY; MINERÁLNÍ VOSKY

KAPITOLA 27-NEROSTNÁ PALIVA, MINERÁLNÍ OLEJE A PRODUKTY JEJICH DESTILACE; ŽIVIČNÉ LÁTKY; MINERÁLNÍ VOSKY

Všeobecné vysvětlivky
Pokud není uvedeno jinak, výraz „metoda ASTM“ znamená metody stanovené Americkou společností pro zkoušení a materiály (American Society for Testing and Materials).
Poznámka 2 Obsah aromatických složek se určuje pomocí následujících metod:
— produkty s koncem destilace nepřesahujícím 315 °C: metoda EN 15553;
— produkty s koncem destilace převyšujícím 315 °C: viz příloha A vysvětlivek k této kapitole.
Doplňková poznámka 5 1. Je třeba poznamenat, že, s výjimkou ustanovení doplňkové poznámky 5 n), se osvobození bude vztahovat zcela na produkt použitý pro specifický proces.
Proto, pokud je ropný produkt podroben například alkylaci nebo polymerizaci, ta část, která se efektivně nepřeměnila (nealkylovala nebo nepolymerizovala) je rovněž osvobozena od cla.
2. V případech, kdy je nezbytné přípravné zpracování před „specifickým procesem“ (viz poslední odstavec doplňkové poznámky 5), musí být splněny dvě podmínky, aby mohlo být získáno osvobození od cla:
a) dovezený produkt musí být efektivně podroben „specifickému procesu“, například krakování;
b) přípravné zpracování musí být nezbytné pro „specifický proces“.
Za nezbytné přípravné zpracování produktů určených pro zpracování „specifickým procesem“ se považuje zejména následující:
a) odplynění;
b) dehydratace;
c) odstranění určitých lehkých nebo těžkých příměsí, které by mohly negativně ovlivnit zpracování;
d) odstranění nebo úprava merkaptanu (změkčování nebo odstraňování) ostatních sloučenin síry nebo jiných sloučenin, které by mohly záporně ovlivnit zpracování;
e) neutralizace;
f) dekantace;
g) odsolování.
Jakékoliv produkty, které mohou vzniknout v průběhu přípravného zpracování, ale které nebudou podrobeny specifickému procesu, podléhají clu, které se používá pro produkty „pro jiné účely“, podle druhu a hodnoty dovezeného zboží a na základě čisté hmotnosti produktů takto získaných.
Doplňková poznámka 5 a) Vakuová destilace znamená destilaci pod tlakem nepřesahujícím 400 mbar, měřeno v hlavě (horní části) destilační kolony.
Doplňková poznámka 5 b) Redestilace při velmi pečlivém dělení do frakcí znamená destilaci (jinou než oddestilování lehkých podílů) kontinuálním nebo diskontinuálním procesem používaném v průmyslových zařízeních využívajících destiláty podpoložek 2710 12 11 až 2710 19 48, 2711 11 00, 2711 12 91 až 2711 19 00, 2711 21 00 a 2711 29 00 (jiné než propan o čistotě 99 % nebo více), při které se získávají:
1. oddělené vysoce čisté uhlovodíky (90 % nebo více v případě olefinů a 95 % nebo více v případě ostatních uhlovodíků), směsi izomerů mající stejné organické složení jako oddělené uhlovodíky.
Za přípustné jsou považované pouze ty procesy, při nichž jsou získány nejméně tři různé produkty, ale toto omezení se nepoužívá v těch případech, kde se proces zakládá na oddělení izomerů. Pokud se toto týká xylenů, ethylbenzen je zahrnut s xylenovými izomery;
2. produkty podpoložek 2707 10 00 až 2707 30 00, 2707 50 00 a 2710 12 11 až 2710 19 48:
a) nepřekročí-li jejich konečný bod varu jedné frakce a počáteční bod varu následující frakce v teplotním intervalu ne větším než 60 °C mezi teplotami, při nichž se předestiluje dle metody EN ISO 3405 „(ekvivalentní k metodě ASTM D 86) 5 % a 90 % objemových (včetně ztrát);
b) překročí-li konečný bod varu jedné frakce a počáteční bod varu následující frakce v teplotním intervalu ne větším než 30 °C mezi teplotami, při nichž se předestiluje dle metody EN ISO 3405 „(ekvivalentní k metodě ASTM D 86) 5 % a 90 % objemových (včetně ztrát).
Doplňková poznámka 5 c) Krakování je průmyslový technologický proces pro úpravu chemického složení ropných produktů štěpením molekul pomocí tepla, který může probíhat i pod tlakem za nebo bez pomoci katalyzátoru a tím vytvořit hlavně směsi lehkých uhlovodíků, které mohou být kapalné nebo plynné při normálních teplotách a tlacích.
Hlavními krakovacími procesy jsou:
1. tepelné krakování;
2. katalytické krakování;
3. krakování parou, čímž se získají plynné uhlovodíky;
4. hydrokrakování (krakování plus hydrogenace);
5. dehydrogenace;
6. dealkylace;
7. koksování;
8. snižování viskozity ropných zbytků mírným tepelným krakováním.
Doplňková poznámka 5 d) Reformování je tepelný nebo katalytický proces lehkých nebo středních olejů, prováděný se záměrem zvýšit obsah aromatických látek. Katalytické reformování se používá například k přeměně přímo destilovaných lehkých olejů na lehké oleje s vyšším oktanovým číslem (s vyšším obsahem aromatických uhlovodíků) nebo na směs uhlovodíků obsahujících benzen, toluen, xyleny, ethylbenzen atd.
Základní katalytické reformační procesy jsou takové, které využívají jako katalyzátor platinu.
Doplňková poznámka 5 e) Extrakce pomocí selektivních rozpouštědel je proces, kterým se oddělují skupiny produktů s rozdílnými molekulárními strukturami pomocí látek majících převážně rozpouštěcí účinky (například furfural, fenol, dichlorethylether, anhydrid kyseliny sírové, nitrobenzen, močovina a některé její deriváty, aceton, propan, ethylmethylketon, isobutylmethylketon, glykol, N-methyl morfolin).
Doplňková poznámka 5 g) Polymerizace je průmyslový proces, též využívající teplo nebo používající katalyzátor, pomocí něhož se nenasycené uhlovodíky mění do formy jejich polymerů nebo kopolymerů.
Doplňková poznámka 5 h) Alkylace znamená jakoukoli tepelnou nebo katalytickou reakci, při níž jsou nenasycené uhlovodíky spojeny s jakýmikoli ostatními uhlovodíky, zvláště isoparafiny a aromatickými látkami.
Doplňková poznámka 5 ij) Izomerace je reformování struktury podstatných složek ropných produktů bez změny jejich celkového složení.
Doplňková poznámka 5 l) Pro účely této doplňkové poznámky jsou následující body příklady odparafinování:
1. odparafinování chlazením (s nebo bez rozpouštědel);
2. mikrobiologické zpracování;
3. odparafinování pomocí močoviny;
4. zpracování molekulárním sítem.
Doplňková poznámka 5 n) Atmosférická destilace znamená destilaci prováděnou při tlaku asi 1 013 mbar, měřeno v hlavě (horní části) destilační kolony.
Doplňková poznámka 6 1. „Chemická přeměna“ znamená jakýkoli proces molekulární přeměny jedné nebo více složek ropných produktů, které jsou podrobeny zpracování.
Pouhé smíchání ropného produktu s jiným produktem, ať již s ropou nebo bez ní, se nepovažuje za „chemickou přeměnu“. Například přidání lakového benzinu (white spirit) do barvy nebo dodání základového oleje do tiskařské barvy se nepovažuje za proces spadající pod definici „chemické přeměny“. Totéž platí v případě všech druhů použití ropných produktů jako rozpouštědel nebo paliv.
2. Příklady „chemické přeměny“:
a) zpracování halogeny nebo sloučeninami halogenů:
i) reakce s propylenem, který je přítomen v plynných ropných frakcích, se záměrem získat organické deriváty (například k získání propylenoxidu);
ii) zpracování ropných frakcí (motorový benzin, petrolej (kerosen), plynový olej), parafiny, ropné vosky nebo parafinové zbytky s chlorem nebo sloučeninami chloru se záměrem získat chloroparafiny;
b) zpracování se zásaditými látkami (například hydroxidem sodným, draselným nebo amonným), se záměrem získat kyseliny naftenové;
c) zpracování s kyselinou sírovou nebo jejím anhydridem:
i) k získání sulfonátů;
ii) k extrakci nebo získání isobutylenu;
iii) k sulfonaci plynových olejů a mazacích olejů.
Olej přidávaný po sulfonaci nelze osvobodit od cla;
d) sulfochlorace;
e) hydratace, zejména pro výrobu alkoholů modifikací nenasycených uhlovodíků obsažených v plynných ropných frakcích;
f) zpracování anhydridem kyseliny maleinové, zejména zpracování butadienu smíšeného s plynnými ropnými frakcemi obsahujícími čtyři atomy uhlíku, se záměrem získat kyselinu tetrahydroftalovou;
g) zpracování fenolem, například reakce ropných olefinů s fenoly za přítomnosti katalyzátoru, se záměrem získat alkylfenoly;
h) oxidace:
i) oxidace těžkých olejů se záměrem získat bitumeny podpoložky 2713 20 00;
ii) oxidace jakýchkoli ropných produktů, se záměrem získat komplexnější chemické produkty jako například kyseliny, aldehydy, ketony, alkoholy; například oxidace lehkých frakcí za tepla a tlaku se záměrem získat kyselinu octovou, kyselinu mravenčí, kyselinu propionovou a kyselinu jantarovou;
ij) dehydrogenace, např.:
i) naftenických uhlovodíků, se záměrem získat aromatické uhlovodíky (například benzol);
ii) parafinových uhlovodíků, se záměrem získat kapalné olefiny, které se používají například při výrobě bioodbouratelných alkylbenzenů;
k) oxosyntéza;
l) nevratné začlenění těžkých olejů do vyšších polymerů (například do latexu z přírodního nebo syntetického kaučuku, butylkaučuku, polystyrenu);
m) výroba produktů čísla 2803;
n) nitrace se záměrem získat nitroderiváty;
o) biologické zpracování určitých ropných frakcí obsahujících n-parafiny, se záměrem získat proteiny nebo jiné komplexní organické produkty.

KAPITOLA 27-NEROSTNÁ PALIVA, MINERÁLNÍ OLEJE A PRODUKTY JEJICH DESTILACE; ŽIVIČNÉ LÁTKY; MINERÁLNÍ VOSKY

Poznámky
1. Do této kapitoly nepatří:
a) samostatné chemicky definované organické sloučeniny, jiné než čistý methan a propan, které patří do čísla 2711;
b) léky čísel 3003 nebo 3004; nebo
c) směsi nenasycených uhlovodíků čísla 3301, 3302 nebo 3805.
2. Výraz „minerální oleje a oleje ze živičných nerostů“ v čísle 2710 zahrnuje nejen minerální oleje a oleje ze živičných nerostů, ale také
podobné oleje nebo směsi nenasycených uhlovodíků, v nichž hmotnost nearomatických složek převládá nad hmotností aromatických
složek, ať byly získány jakýmkoliv výrobním procesem.
Tento výraz však nezahrnuje kapalné syntetické polyolefiny, z nichž za použití vakuové destilace předestiluje při 300 °C – přepočteno
na 1 013 milibarů – méně než 60 % objemu (kapitola 39).
3. Pro účely čísla 2710 se „odpadními oleji“ rozumějí odpady obsahující zejména minerální oleje a oleje ze živičných nerostů (jak jsou
popsány v poznámce 2 k této kapitole), též smíšené s vodou. Zahrnují:
a) oleje dále nezpůsobilé k použití jako primární výrobky (například použité mazací oleje, použité hydraulické oleje a použité
transformátorové oleje);
b) olejové kaly ze skladovacích nádrží minerálních olejů obsahující zejména tyto oleje a vysokou koncentraci přísad (například
chemických látek) používaných při výrobě primárních výrobků; a
c) oleje ve formě emulzí ve vodě nebo směsí s vodou, jako například ty, které vznikají při úniku olejů, mytí skladovacích nádrží nebo
používání řezných olejů při obrábění.
Poznámky k položkám
1. Pro účely položky 2701 11 se výrazem „antracit“ rozumí černé uhlí s mezní hodnotou těkavých látek (počítáno
v sušině, bez minerálních látek) nepřesahující 14 %.
2. Pro účely položky 2701 12 se výrazem „živičné (bitumenové) uhlí“ rozumí černé uhlí s mezní hodnotou těkavých látek (počítáno
v sušině, bez minerálních látek) převyšující 14 %, jehož spalné teplo (počítáno na vlhký stav, bez minerálních látek) se rovná nebo je
větší než 5 833 kcal/kg.
3. Pro účely položek 2707 10, 2707 20, 2707 30 a 2707 40 se výrazy „benzol (benzen)“, „toluol (toluen)“, „xylol (xyleny)“ a „naftalen“
rozumějí výrobky, které jednotlivě obsahují více než 50 % hmotnostních benzenu, toluenu, xylenů nebo naftalenu.
4. Pro účely položky 2710 12 se „lehkými oleji a přípravky“ rozumějí oleje a přípravky, z nichž při 210 °C předestiluje 90 % objemu
nebo více (včetně ztrát) (podle metody ASTM D 86).
5. Pro účely položek čísla 2710 se výrazem „bionafta“ rozumí monoalkylestery mastných kyselin používané jako palivo získané
z živočišných nebo rostlinných tuků a olejů, též použitých.
Doplňkové poznámky (1)
1. Pro účely podpoložky 2707 99 80 se výrazem „fenoly“ rozumějí výrobky, které obsahují více než 50 % hmotnostních fenolů.
2. Pro účely čísla 2710 se následujícími výrazy rozumí:
a) „speciálními druhy benzinu“ (podpoložky 2710 12 21 a 2710 12 25) lehké oleje definované v poznámce 4 k položkám této kapitoly, které
neobsahují žádné antidetonační přípravky a z nichž v teplotním rozmezí nejvýše 60 °C předestiluje 5 % a 90 % objemu (včetně ztrát);
b) „lakovým benzinem“ (podpoložka 2710 12 21) speciální druh benzinu definovaný v písmenu a), který má bod vzplanutí podle metody
EN ISO 13736 vyšší než 21 °C;
c) „středními oleji“ (podpoložky 2710 19 11 až 2710 19 29) oleje a přípravky, z nichž při 210 °C předestiluje méně než 90 % objemu (včetně
ztrát) a při 250 °C předestiluje 65 % objemu nebo více (včetně ztrát) podle metody ISO 3405 (která je rovnocenná metodě ASTM D 86);
d) „těžkými oleji“ (podpoložky 2710 19 31 až 2710 19 99 a 2710 20 11 až 2710 20 90) oleje a přípravky, z nichž při 250 °C předestiluje
méně než 65 % objemu (včetně ztrát) podle metody ISO 3405 (která je rovnocenná metodě ASTM D 86), anebo jejichž procento destilace při
250 °C nemůže být touto metodou stanoveno;
e) „plynovými oleji“ (podpoložky 2710 19 31 až 2710 19 48 a 2710 20 11 až 2710 20 19) těžké oleje definované v písmenu d), z nichž při
350 °C předestiluje 85 % objemu nebo více (včetně ztrát) podle metody ISO 3405 (která je rovnocenná metodě ASTM D 86);
f) „topnými oleji“ (podpoložky 2710 19 51 až 2710 19 68 a 2710 20 31 až 2710 20 39) těžké oleje definované v písmenu d) (jiné než
plynové oleje definované v písmenu e)), které při odpovídající rozpustné barvě C mají viskozitu V:
— nepřesahující hodnoty uvedené v řádku I následující tabulky, je-li obsah sirnatých popelů podle metody ISO 3987 menší než 1 % a číslo
zmýdelnění podle metody ISO 6293-1 nebo ISO 6293-2 nižší než 4 (1),
— převyšující hodnoty uvedené v řádku II, je-li bod tuhnutí podle metody ISO 3016 nejméně 10 °C,
— převyšující hodnoty uvedené v řádku I, avšak nepřesahující hodnoty uvedené v řádku II, jestliže podle metody ISO 3405 (která je rovnocenná
metodě ASTM D 86) při 300 °C předestiluje 25 % objemu nebo více, anebo pokud při 300 °C předestiluje méně než 25 % objemu a je-li
bod tuhnutí podle metody ISO 3016 vyšší než – 10 °C. Tato ustanovení platí pouze u olejů, které mají rozpustnou barvu C nižší než 2.
Srovnávací tabulka: rozpustná barva C / viskozita V
Barva C 0 0,5 1 1,5 2 2,5 3 3,5 4 4,5 5 5,5 6 6,5 7 7,5 a více
Viskozita
(V)
I 4 4 4 5,4 9 15,1 25,3 42,4 71,1 119 200 335 562 943 1 580 2 650
II 7 7 7 7 9 15,1 25,3 42,4 71,1 119 200 335 562 943 1 580 2 650
Výrazem „viskozita V“ se rozumí kinematická viskozita při 50 °C vyjádřená jednotkou 10–6 m2 s–1 podle metody EN ISO 3104.
Výrazem „rozpustná barva C“ se rozumí barva produktu podle metody ISO 2049 (která je rovnocenná metodě ASTM D 1 500), kdy jeden
objemový díl tohoto produktu je smíchán se 100 objemovými díly xylenu, toluenu nebo jiného vhodného rozpouštědla. Barva musí být
stanovena okamžitě po rozpuštění.
Podpoložky 2710 19 51 až 2710 19 68 a 2710 20 31 až 2710 20 39 se vztahují pouze na topné oleje přírodní barvy.
Tyto podpoložky nezahrnují těžké oleje definované v písmenu d), pro něž není možné stanovit:
— procento destilace (nulová hodnota se též považuje za procento destilace) při 250 °C podle metody ISO 3405 (která je rovnocenná metodě
ASTM D 86),
— kinematickou viskozitu při 50 °C podle metody EN ISO 3104,
— nebo rozpustnou barvu C podle metody ISO 2049 (která je rovnocenná metodě ASTM D 1 500).
Tyto produkty patří do podpoložek 2710 19 71 až 2710 19 99 nebo 2710 20 90;
g) „obsahující bionaftu“ znamená, že výrobky položky 2710 20 mají minimální obsah bionafty, tj. monoalkylesterů mastných kyselin používaných
jako palivo, 0,5 % objemových (stanovení podle metody EN 14078).
3. Ve smyslu čísla 2712 se výrazem „surová vazelína“ (podpoložka 2712 10 10) rozumí vazelína, jejíž přírodní barva podle metody ISO 2049 (která
je rovnocenná metodě ASTM D 1 500) je vyšší než 4,5.
a) s obsahem oleje 3,5 % hmotnostních nebo více, pokud je viskozita při 100 °C méně než 9 × 10–6 m2 s–1 podle metody EN ISO 3104; nebo
b) jejichž přírodní barva podle metody ISO 2049 (která je rovnocenná metodě ASTM D 1 500) je vyšší než 3, je-li jejich viskozita podle metody
EN ISO 3104 při 100 °C 9 × 10–6 m2 s–1 nebo vyšší.
5. Ve smyslu čísel 2710, 2711 a 2712 se výraz „specifický proces“ používá pro tyto operace:
a) vakuová destilace;
b) redestilace při velmi pečlivém dělení do frakcí;
c) krakování (štěpení);
d) reformování (úprava);
e) extrakce pomocí selektivních rozpouštědel;
f) procesy využívající všechny tyto operace: reakce s koncentrovanou kyselinou sírovou, oleem (dýmavou kyselinou sírovou) nebo oxidem sírovým
(anhydridem kyseliny sírové); neutralizace pomocí alkalických činidel; odbarvování a čištění přírodní aktivní zeminou, aktivovanou zeminou,
aktivním uhlím nebo bauxitem;
g) polymerizace;
h) alkylace;
ij) isomerace;
k) pouze v případě produktů podpoložek 2710 19 31 až 2710 19 99: odsiřování vodíkem vedoucí k redukci nejméně 85 % obsahu síry ze
zpracovávaného produktu (podle metody EN ISO 20846, EN ISO 20884 nebo EN ISO 14596 nebo EN ISO 24260, EN ISO 20847
a EN ISO 8754);
l) pouze v případě produktů čísla 2710: odstraňování parafínů jinou metodou než filtrováním;
m) pouze v případě produktů podpoložek 2710 19 31 až 2710 19 99: zpracování produktů pomocí vodíku (jiné než při odsiřování) při tlaku
vyšším než 20 barů a teplotě vyšší než 250 °C s použitím katalyzátoru, kde vodík v chemické reakci představuje aktivní prvek. Další zpracování
mazacích olejů podpoložek 2710 19 71 až 2710 19 99 pomocí vodíku (např. hydrogenační dočišťování nebo odbarvování) pro zlepšení barvy
nebo stálosti není považováno za specifický proces;
n) pouze v případě produktů podpoložek 2710 19 51 až 2710 19 68: atmosférická destilace podle metody ISO 3405 (která je rovnocenná
metodě ASTM D 86), při níž při 300 °C předestiluje méně než 30 % objemu produktů včetně ztrát. Jestliže podle metody ISO 3405 (která je
rovnocenná metodě ASTM D 86) při 300 °C předestiluje 30 % nebo více objemu produktů včetně ztrát, pak množství produktů, které mohou
být získány atmosférickou destilací a které patří do podpoložek 2710 12 11 až 2710 12 90 nebo 2710 19 11 až 2710 19 29 se proclí
stejnou celní sazbou jako podpoložky 2710 19 62 až 2710 19 68 podle druhu a hodnoty použitých produktů a podle čisté váhy získaného
produktu. Toto pravidlo se nepoužívá u produktů takto získaných, které se v období šesti měsíců a za dalších podmínek stanovených příslušnými
orgány podrobí specifickému procesu nebo chemické přeměně, avšak jiným procesem než specifickým;
o) pouze v případě produktů podpoložek 2710 19 71 až 2710 19 99: zpracování pomocí elektrického vysokofrekvenčního koronového výboje;
p) pouze v případě produktů podpoložky 2712 90 31: odolejování frakční krystalizací.
Je-li přípravné zpracování před výše uvedenými zpracováními z technických důvodů nezbytné, vztahuje se osvobození od cla pouze na množství
produktů zamýšlených a skutečně podrobených výše zmíněným zpracováním; odpadní produkty vzniklé během přípravného zpracování jsou též
osvobozeny od cla.
6. Množství produktů, které může být získáno během chemické přeměny nebo během přípravného zpracování nezbytného z technických důvodů a které
patří do čísel, položek nebo podpoložek 2707 10 00, 2707 20 00, 2707 30 00, 2707 50 00, 2710, 2711, 2712 10, 2712 20, 2712 90 31
až 2712 90 99 a 2713 90, se proclí podle stejných sazeb, které jsou používány v případě produktů „pro jiné účely“, podle druhu a hodnoty
použitých produktů a podle čisté hmotnosti získaných produktů. Toto ustanovení se nevztahuje na produkty čísel 2710 až 2712, které se v období
do šesti měsíců a za dalších podmínek stanovených příslušnými orgány podrobí specifickému procesu nebo další chemické přeměně.

KAPITOLA 27

KAPITOLA 39-PLASTY A VÝROBKY Z NICH

KAPITOLA 39-PLASTY A VÝROBKY Z NICH

Poznámka 6 Výraz „roztoky“, použitý jak v této poznámce, tak i v poznámce 4 ke kapitole 32 se nevztahuje na koloidní roztoky.
I. PRIMÁRNÍ FORMY
Pro definici výrazu „primární formy“ viz poznámka 6 k této kapitole a všeobecné vysvětlivky k HS k této kapitole, „Primární formy“.

KAPITOLA 39-PLASTY A VÝROBKY Z NICH

Poznámky
1. V celé nomenklatuře se výrazem „plasty“ rozumějí materiály čísel 3901 až 3914, které působením vnějšího vlivu (zpravidla tepla
a tlaku, případně rozpouštědla nebo plastifikátoru) jsou nebo byly schopné tváření buď v okamžiku polymerace, nebo v jiném dalším
stadiu lisováním, litím, protlačováním, válcováním nebo jiným způsobem do tvaru, který si zachovají, i když tento vnější vliv přestane
působit.
Jakákoliv zmínka o „plastech“ v nomenklatuře zahrnuje též vulkánfibr. Tento výraz však není možno použít pro materiály
považované za textilie třídy XI.
2. Do této kapitoly nepatří:
a) mazací prostředky čísla 2710 nebo 3403;
b) vosky čísel 2712 nebo 3404;
c) samostatné chemicky definované organické sloučeniny (kapitola 29);
d) heparin nebo jeho soli (číslo 3001);
e) roztoky (jiné než kolodia) jakýchkoli výrobků uvedených v číslech 3901 až 3913 v těkavých organických rozpouštědlech, jestliže
hmotnost rozpouštědla převyšuje 50 % hmotnostních roztoku (číslo 3208); ražební fólie čísla 3212;
f) organické povrchově aktivní látky nebo přípravky čísla 3402;
g) tavené pryskyřice nebo estery pryskyřic (číslo 3806);
h) připravená aditiva pro minerální oleje (včetně benzinu) nebo pro jiné kapaliny používané pro stejné účely jako minerální oleje
(číslo 3811);
ij) připravené hydraulické kapaliny založené na polyglykolech, silikonech nebo jiných polymerech kapitoly 39 (číslo 3819);
k) diagnostické nebo laboratorní reagencie na podložce z plastů (číslo 3822);
l) syntetický kaučuk definovaný v kapitole 40 nebo výrobky z něj;
m) sedlářské a řemenářské výrobky (číslo 4201) nebo kufry, kufříky, brašny, kabely, vaky a ostatní brašnářské výrobky čísla 4202;
n) košíkářské a proutěné výrobky nebo jiné výrobky kapitoly 46;
o) krycí materiály na stěny čísla 4814;
p) výrobky třídy XI (textilie a textilní výrobky);
q) výrobky třídy XII (například obuv, pokrývky hlavy, deštníky, slunečníky, vycházkové hole, biče, jezdecké bičíky a jejich části
a součásti);
r) bižuterie čísla 7117;
s) výrobky třídy XVI (stroje a přístroje nebo elektrická zařízení);
t) části a součásti leteckých nebo dopravních prostředků třídy XVII;
u) výrobky kapitoly 90 (například optické články, brýlové obruby a obroučky, kreslicí (rýsovací) nástroje a přístroje);
v) výrobky kapitoly 91 (například hodinková pouzdra, kryty a skříňky k hodinářským výrobkům);
w) výrobky kapitoly 92 (například hudební nástroje nebo jejich části a součásti);
x) výrobky kapitoly 94 (například nábytek, svítidla a osvětlovací zařízení, světelné ukazatele, montované stavby);
y) výrobky kapitoly 95 (například hračky, hry, sportovní potřeby); nebo
z) výrobky kapitoly 96 (například kartáče, knoflíky, zdrhovadla, hřebeny, náustky nebo troubele k dýmkám, cigaretové špičky nebo
podobné výrobky, části nebo součásti termosek nebo podobných výrobků, psací pera, patentní tužky).
3. Do čísel 3901 až 3911 se zařazují pouze výrobky vyrobené chemickou syntézou, patřící do následujících kategorií:
a) kapalné syntetické polyolefiny, z nichž za použití vakuové destilace předestiluje při 300 °C – přepočteno na 1 013 milibarů –
méně než 60 % objemu (čísla 3901 a 3902);
b) nízkomolekulární pryskyřice kumaron-indenového typu (číslo 3911);
c) ostatní syntetické polymery obsahující průměrně nejméně 5 monomerních jednotek;
d) silikony (číslo 3910);
e) resoly (číslo 3909) a ostatní předpolymery.
4. Výraz „kopolymery“ zahrnuje všechny polymery, ve kterých žádný z jednotlivých monomerů nepředstavuje 95 % hmotnostních nebo
více celkového obsahu polymeru.
Není-li stanoveno jinak, zařazují se ve smyslu této kapitoly kopolymery (včetně kopolykondenzátů, kopolyadičních produktů,
blokových kopolymerů a roubovaných kopolymerů) a směsi polymerů do čísla zahrnujícího polymery té komonomerní jednotky,
jejíž hmotnost převládá nad každou jinou jednoduchou komonomerní jednotkou. Ve smyslu této poznámky se konstituční
komonomerní jednotky polymerů, které patří do stejného čísla, započítávají společně.
Jestliže žádná jednoduchá komonomerní jednotka nepřevládá, zařazují se kopolymery nebo směsi polymerů do čísla, které je poslední
v pořadí čísel, která přicházejí v úvahu.
5. Chemicky modifikované polymery, tj. takové, ve kterých byly chemickou reakcí změněny pouze postranní řetězce hlavního řetězce
polymeru, se zařazují do čísla odpovídajícího nemodifikovanému polymeru. Toto ustanovení však neplatí pro roubované kopolymery.
6. V číslech 3901 až 3914 se výraz „primární formy“ používá pouze pro následující formy:
a) kapaliny a pasty včetně disperzí (emulzí a suspenzí) a roztoků;
b) bloky nepravidelného tvaru, kusy, prášky (včetně lisovacích prášků), granule, vločky a podobné tvary.
7. Číslo 3915 nezahrnuje odpady, úlomky a odřezky jednoduché termoplastické hmoty přeměněné na primární formu (čísla 3901 až
3914).
8. Pro účely čísla 3917 výraz „trubky, potrubí a hadice“ znamená duté výrobky, buď polotovary nebo hotové výrobky, všeobecně
používané pro vedení, rozvádění nebo distribuci plynů nebo kapalin (například žebrované zahradní hadice, děrované trubky). Tento
výraz zahrnuje též umělá uzenářská střeva a jiné ploché trubky a hadice. Avšak, kromě posledně uvedených, ty produkty, které mají
jiný vnitřní průřez než kruhový, oválný, pravoúhlý (jejichž délka nepřesahuje 1,5krát šířku) nebo ve tvaru pravidelného
mnohoúhelníku, nejsou považovány za trubky, potrubí a hadice, nýbrž za profily.
9. Pro účely čísla 3918 se výraz „obklady stěn nebo stropů z plastů“ používá pro výrobky v rolích o šířce nejméně 45 cm, vhodné pro
dekoraci stěn nebo stropů, skládající se z plastů pevně uchycených na podložce z jakéhokoliv materiálu jiného než papíru, přičemž
vrstva s nanesenými plasty (lícová strana) je zrnitá, s plastickým vzorem, barvená, potištěná motivy nebo jinak dekorovaná.
10. V číslech 3920 a 3921se výrazem „desky, listy, fólie, filmy a pásy“ rozumějí pouze desky, listy, fólie, filmy a pásy (jiné než kapitoly
54) a bloky pravidelného geometrického tvaru, též potištěné nebo jinak povrchově upravené, nerozřezané nebo rozřezané do
pravoúhlých (včetně čtvercových) tvarů, avšak dále neopracované (i když tímto rozřezáním získaly charakter výrobku vhodného
k použití).
11. Číslo 3925 zahrnuje pouze následující výrobky, pokud nepatří do některého jiného předcházejícího čísla podkapitoly II:
a) zásobníky, nádrže (včetně septiků), kádě a podobné nádoby o obsahu převyšujícím 300 litrů;
b) konstrukční dílce používané například pro podlahy, stěny, příčky, stropy nebo střechy;
c) okapové žlaby a jejich příslušenství;
d) dveře, okna a jejich rámy, zárubně a prahy;
e) balkóny, sloupkové zábradlí, ploty, brány a podobné bariéry;
f) okenice, rolety (včetně žaluzií) a podobné výrobky a jejich části, součásti a příslušenství;
g) velkorozměrné regály, pro sestavení a pevnou instalaci, například pro obchody, dílny a sklady;
h) dekorativní architektonické prvky, například kanelury, kopule, stavební sloupky; a
ij) příslušenství a kování určené pro trvalou instalaci na dveřích, oknech, schodištích, stěnách nebo jiných částech budov, například
otočné knoflíky, kliky, háky, konzoly, držáky na ručníky, kryty k vypínačům a jiné ochranné kryty.
Poznámky k položkám
1. V rámci každého čísla této kapitoly se polymery (včetně kopolymerů) a chemicky modifikované polymery zařazují podle následujících
pravidel:
a) Pokud v dotyčné řadě existuje položka označená „Ostatní“:
1) označení polymeru v položce předponou „poly“ (například. polyethylen a polyamid–6,6) znamená, že konstituční monomerní
jednotka nebo monomerní jednotky daného polymeru započtené společně musí tvořit 95 % hmotnostních nebo více
celkového obsahu polymeru;
2) kopolymery uvedené v položkách 3901 30, 3903 20, 3903 30 a 3904 30 se zařazují do těchto položek za předpokladu, že
komonomerní jednotky daného kopolymeru tvoří 95 % hmotnostních nebo více celkového obsahu polymeru;
3) chemicky modifikované polymery se zařazují do položky označené „Ostatní“ za předpokladu, že nejsou specifičtěji zahrnuty
v jiné položce;
4) polymery, které neodpovídají podmínkám uvedeným ve výše uvedených odstavcích 1., 2. nebo 3., se zařazují do položky, mezi
zbývajícími položkami v řadě, která zahrnuje polymery té monomerní jednotky, která hmotnostně převládá nad každou jinou
jednoduchou komonomerní jednotkou. Pro tento účel se konstituční monomerní jednotky polymerů, které patří do stejné
položky, započítávají společně. Porovnávat lze pouze konstituční komonomerní jednotky polymerů v řadě uvažovaných
položek.
b) Pokud v dotyčné řadě neexistuje položka označená „Ostatní“:
1) polymery se zařazují do položky zahrnující polymery té monomerní jednotky, jejíž hmotnost převládá nad každou jinou
jednoduchou komonomerní jednotkou. Pro tento účel se konstituční monomerní jednotky polymerů, které patří do stejné
položky, započítávají společně. Porovnávat lze pouze konstituční komonomerní jednotky polymerů v řadě uvažovaných
položek;
2) chemicky modifikované polymery se zařazují do položky odpovídající nemodifikovanému polymeru.
Směsi polymerů se zařazují do stejné položky jako polymery stejných monomerních jednotek ve stejném poměru.
2. Pro účely položky 3920 43 výraz „změkčovadla“ zahrnuje sekundární změkčovadla.
Doplňková poznámka
1. V případě, že tkaniny, pletené nebo háčkované textilie, plsť nebo netkané textilie slouží pouze jako výztuž, patří prstové rukavice, palčáky a rukavice
bez prstů, impregnované, povrstvené nebo potažené lehčenými plasty do kapitoly 39, i když jsou:
— vyrobeny z tkanin, pletených nebo háčkovaných textilií (jiných než čísla 5903), plstí nebo netkaných textilií, impregnovaných, povrstvených
nebo potažených lehčenými plasty, nebo
— vyrobeny z tkanin, pletených nebo háčkovaných textilií, plstí nebo netkaných textilií, neimpregnovaných, nepovrstvených ani nepotažených, které
byly následně impregnovány, povrstveny nebo potaženy lehčenými plasty.
(Poznámka 3 písm. c) ke kapitole 56 a poznámka 2 písm. a) bod 5 ke kapitole 59).

KAPITOLA 39

KAPITOLA 38-RŮZNÉ CHEMICKÉ VÝROBKY

KAPITOLA 38-RŮZNÉ CHEMICKÉ VÝROBKY

KAPITOLA 38-RŮZNÉ CHEMICKÉ VÝROBKY

Poznámky
1. Do této kapitoly nepatří:
a) samostatné chemicky definované prvky nebo sloučeniny, kromě následujících:
1) umělý grafit (číslo 3801);
2) insekticidy, rodenticidy, fungicidy, herbicidy, přípravky proti klíčení a regulátory růstu rostlin, dezinfekční prostředky
a podobné výrobky upravené tak, jak je popsáno v čísle 3808;
3) výrobky upravené jako náplně do hasicích přístrojů nebo používané v hasicích granátech nebo bombách (číslo 3813);
4) certifikované referenční materiály specifikované v níže uvedené poznámce 2;
5) výrobky specifikované v níže uvedené poznámce 3 písm. a) nebo c);
b) směsi chemikálií s potravinami nebo jinými látkami s výživnou hodnotou, používané při přípravě lidských potravin (zpravidla
číslo 2106);
c) struska, popel a zbytky (včetně kalů, jiných než splaškového kalu) obsahující kovy, arsen nebo jejich směsi a splňující požadavky
poznámky 3 písm. a) nebo b) ke kapitole 26 (číslo 2620);
d) léky (číslo 3003 nebo 3004); nebo
e) vyčerpané katalyzátory používané k získání obecných kovů nebo k výrobě chemických sloučenin obecných kovů (číslo 2620),
vyčerpané katalyzátory používané zejména k rekuperaci drahých kovů (číslo 7112) nebo katalyzátory složené z kovů nebo
kovových slitin, například ve formě jemně rozptýleného prášku nebo pletiva (třída XIV nebo XV).
2. A) Pro účely čísla 3822 se výrazem „certifikované referenční materiály“ rozumí referenční materiály, které jsou doprovázeny
certifikátem, v němž jsou uvedeny hodnoty certifikovaných vlastností, metody použité ke stanovení těchto hodnot a stupeň jistoty
jednotlivých hodnot, a které jsou vhodné pro analytické, kalibrační nebo referenční účely.
B) S výjimkou výrobků kapitoly 28 nebo 29 má při zařazování certifikovaných referenčních materiálů číslo 3822 přednost před
jakýmkoli jiným číslem nomenklatury.
3. Do čísla 3824 patří následující zboží, které nemá být zařazováno do jakéhokoliv jiného čísla nomenklatury:
a) umělé krystaly (jiné než optické články) z oxidu hořečnatého nebo halogenidů alkalických kovů nebo kovů alkalických zemin
o hmotnosti jednotlivých kusů nejméně 2,5 g;
b) přiboudlina; Dippelův olej;
c) odstraňovače inkoustových skvrn v balení pro drobný prodej;
d) přípravky k opravě chyb na rozmnožovacích blánách, jiné kapaliny k opravám a korekční pásky (jiné než zboží čísla 9612),
v balení pro drobný prodej; a
e) keramické žároměrky pro kontrolu teploty v pecích, tavitelné (například Segerovy jehlánky).
4. V celé nomenklatuře výraz „komunální odpad“ znamená odpad shromážděný z domácností, hotelů, restaurací, nemocnic, obchodů,
kanceláří atd., smetí ze silnic a chodníků, stejně jako stavební a demoliční odpad. Komunální odpad zpravidla obsahuje velké
množství různých materiálů, např. plasty, kaučuk, dřevo, papír, textilie, sklo, kovy, potraviny, rozbitý nábytek a jiné poškozené nebo
vyřazené výrobky. Výraz „komunální odpad“ však nezahrnuje:
a) jednotlivé materiály nebo výrobky vytříděné z odpadu, např. odpady z plastů, kaučuku, dřeva, papíru, textilií, skla nebo kovů
a použité baterie, které se zařazují do svých odpovídajících čísel v nomenklatuře;
b) průmyslový odpad;
c) farmaceutický odpad, jak je definován v poznámce 4 písm. k) ke kapitole 30; nebo
d) klinický odpad, jak je definován v níže uvedené poznámce 6 písm. a).
5. Pro účely čísla 3825 výraz „splaškový kal“ znamená kal, který vzniká v městských zařízeních na zpracování odpadních vod a který
obsahuje předzpracovaný odpad, zbytky z čištění a nestabilizovaný kal. Stabilizovaný kal vhodný pro použití jako hnojivo sem
nepatří (kapitola 31).
6. Pro účely čísla 3825 se výraz „ostatní odpady“ vztahuje na:
a) klinický odpad, tj. kontaminovaný odpad vznikající při lékařském výzkumu, vyšetření, ošetření nebo jiných lékařských,
chirurgických, stomatologických nebo veterinárních procedurách, který často obsahuje choroboplodné zárodky a farmaceutické
látky a u kterého je nutný zvláštní postup likvidace (například znečištěné oděvy, použité rukavice a použité injekční stříkačky);
b) odpadní organická rozpouštědla;
c) odpadní kapaliny z lázní na moření kovu, odpadní hydraulické, brzdové a nemrznoucí kapaliny; a
d) ostatní odpady z chemického průmyslu nebo příbuzných průmyslových odvětví.
Výraz „ostatní odpady“ však nezahrnuje odpady, které obsahují převážně minerální oleje nebo oleje ze živičných nerostů (číslo 2710).
7. Pro účely čísla 3826 se výrazem „bionafta“ rozumí monoalkylestery mastných kyselin používané jako palivo získané z živočišných
nebo rostlinných tuků a olejů, též použitých.
Poznámky k položkám
1. Do položky 3808 50 patří pouze zboží čísla 3808, které obsahuje jednu nebo více z následujících látek: aldrin (ISO); binapakryl (ISO);
kamfechlor (ISO) (toxafen); kaptafol (ISO); chlordan (ISO); chlordimeform (ISO); chlorbenzilát (ISO); DDT (ISO) (klofenotan (INN),
1,1,1-trichlor-2,2-bis(p-chlorfenyl)ethan); dieldrin (ISO, INN); 4,6-dinitro-o-kresol (DNOC (ISO)) nebo jeho soli; dinoseb (ISO), jeho
soli nebo estery; ethylendibromid (ISO) (1,2-dibromethan); ethylendichlorid (ISO) (1,2-dichlorethan); fluoracetamid (ISO); heptachlor
(ISO); hexachlorbenzen (ISO); 1,2,3,4,5,6-hexachlorcyklohexan (HCH (ISO)), včetně lindanu (ISO, INN); sloučeniny rtuti;
methamidofos (ISO); monokrotofos (ISO); oxiran (ethylenoxid); parathion (ISO); parathion-methyl (ISO) (methyl-parathion);
pentachlorfenol (ISO), jeho soli nebo estery; fosfamidon (ISO); 2,4,5-T (ISO) (kyselina 2,4,5-trichlorfenoxyoctová), její soli nebo estery,
sloučeniny tributylcínu.
Do položky 3808 50 patří rovněž přípravky ve formě popraše obsahující směs benomylu (ISO), karbofuranu (ISO) a thiramu (ISO).
2. Ve smyslu položek 3825 41 a 3825 49 se „odpadními organickými rozpouštědly“ rozumí odpady obsahující převážně organická
rozpouštědla, která bez ohledu na to, zda jsou určena k znovuzískání rozpouštědel či nikoliv, nejsou vhodná k dalšímu použití jako
původní výrobky.

KAPITOLA 38

KAPITOLA 32-TŘÍSELNÉ NEBO BARVÍŘSKÉ VÝTAŽKY; TANINY A JEJICH DERIVÁTY; BARVIVA, PIGMENTY A JINÉ BARVICÍ LÁTKY; NÁTĚROVÉ BARVY A LAKY; TMELY A JINÉ NÁTĚROVÉ HMOTY; INKOUSTY

KAPITOLA 32-TŘÍSELNÉ NEBO BARVÍŘSKÉ VÝTAŽKY; TANINY A JEJICH DERIVÁTY; BARVIVA, PIGMENTY A JINÉ BARVICÍ LÁTKY; NÁTĚROVÉ BARVY A LAKY; TMELY A JINÉ NÁTĚROVÉ HMOTY; INKOUSTY

Poznámka 4 Výraz „roztoky“, použitý jak v této poznámce, tak i v poznámce 6 a) ke kapitole 39 se nevztahuje na koloidní roztoky.

KAPITOLA 32-TŘÍSELNÉ NEBO BARVÍŘSKÉ VÝTAŽKY; TANINY A JEJICH DERIVÁTY; BARVIVA, PIGMENTY A JINÉ BARVICÍ LÁTKY; NÁTĚROVÉ BARVY A LAKY; TMELY A JINÉ NÁTĚROVÉ HMOTY; INKOUSTY

Poznámky
1. Do této kapitoly nepatří:
a) samostatné chemicky definované prvky nebo sloučeniny (kromě výrobků čísel 3203 nebo 3204, anorganických výrobků
používaných jako luminofory (číslo 3206), skla získaného z taveného křemene nebo jiných druhů taveného oxidu křemičitého ve
formách uvedených v čísle 3207 a také barev a jiných barviv čísla 3212 v úpravě nebo v balení pro drobný prodej);
b) tanáty a jiné taninové deriváty výrobků čísel 2936 až 2939, 2941 nebo 3501 až 3504; nebo
c) asfaltové tmely nebo jiné živičné (bitumenové) tmely (číslo 2715).
2. Do čísla 3204 patří směsi stabilizovaných diazoniových solí a kopulačních složek pro výrobu azobarviv.
3. Do čísel 3203, 3204, 3205 a 3206 patří též přípravky založené na barvicích látkách (v případě čísla 3206 též včetně barvicích
pigmentů čísla 2530 nebo kapitoly 28, kovových vloček a kovových prášků) druhů, které jsou používány pro barvení jakýchkoliv
materiálů nebo používané jako přísady při výrobě barvicích přípravků. Do těchto čísel však nepatří pigmenty dispergované
v nevodném prostředí, v kapalné nebo pastovité formě, používané při výrobě nátěrových hmot, včetně emailů (číslo 3212), nebo jiné
přípravky čísel 3207, 3208, 3209, 3210, 3212, 3213 nebo 3215.
4. Číslo 3208 zahrnuje roztoky (jiné než kolodia) sestávající z jakýchkoliv výrobků uvedených v číslech 3901 až 3913 v těkavých
organických rozpouštědlech, jestliže hmotnost rozpouštědla převyšuje 50 % hmotnostních roztoku.
5. Výraz „barvivo“ v této kapitole nezahrnuje výrobky používané jako plnivo do olejových nátěrových barev, ani pokud jsou vhodné také
k barvení temperových barev.
6. Výraz „ražební fólie“ v čísle 3212 se týká pouze tenkých fólií používaných k potiskování například knižních desek nebo pásků do
klobouků a složených:
a) z kovového prášku (včetně prášku z drahých kovů) nebo pigmentu aglomerovaného klihem, želatinou nebo jiným pojivem; nebo
b) z kovu (včetně drahého kovu) nebo pigmentu naneseného na podložku z jakéhokoliv materiálu.

KAPITOLA 32

KAPITOLA 8-JEDLÉ OVOCE A OŘECHY; KŮRA CITRUSOVÝCH PLODŮ NEBO MELOUNŮ

KAPITOLA 8-JEDLÉ OVOCE A OŘECHY; KŮRA CITRUSOVÝCH PLODŮ NEBO MELOUNŮ

Všeobecné vysvětlivky
Tato kapitola zahrnuje ovoce k destilačním účelům ve formě hrubé dužniny, dokonce i když přírodní kvašení už začalo.

KAPITOLA 8-JEDLÉ OVOCE A OŘECHY; KŮRA CITRUSOVÝCH PLODŮ NEBO MELOUNŮ

Poznámky
1. Do této kapitoly nepatří nejedlé ořechy nebo ovoce.
2. Chlazené ovoce a ořechy se zařazují jako čerstvé.
3. Sušené ovoce nebo sušené ořechy této kapitoly mohou být částečně rehydrovány nebo upraveny pro následující účely:
a) pro dodatečné konzervování nebo stabilizaci (např. mírným tepelným zpracováním, sířením, přidáním kyseliny sorbové nebo
sorbátu draselného);
b) pro zlepšení nebo zachování jejich vzhledu (např. přidáním rostlinného oleje nebo malého množství glukosového sirupu);
za předpokladu, že si zachovají charakter sušeného ovoce nebo sušených ořechů.
Doplňkové poznámky
1. Obsah různých cukrů, vyjádřených jako sacharóza (‚obsah cukru‘), u produktů této kapitoly odpovídá číselnému údaji naměřenému při teplotě 20 °C
refraktometrem (použitým v souladu s metodou popsanou v příloze prováděcího nařízení Komise (EU) č. 974/2014 (1)) a vynásobenému činitelem
0,95.
2. Pro účely podpoložek 0811 90 11, 0811 90 31 a 0811 90 85 se výrazem „tropické ovoce“ rozumějí kvajávy, manga, mangostany, papáje,
tamarindy, jablka kešú, liči, jackfruit, sapodilla, mučenky, karamboly a pitahaya.
3. Pro účely podpoložek 0811 90 11, 0811 90 31, 0811 90 85, 0812 90 70 a 0813 50 31 se výrazem „tropické ořechy“ rozumějí ořechy
kokosové, kešú, para, arekové (betelové), kola a makadamia.

KAPITOLA 8