Výsledky hledání pro výraz: počíta

8423813010 80-Využívající elektronické prostředky k určování hmotnosti

8423 81 10 až 8423 89 00-Ostatní přístroje a zařízení k určování hmotnosti

Do těchto podpoložek patří elektromechanické váhy, v nichž se hmotnost předmětu převádí na elektrický signál (proudový) pomocí převodníku umístěného ve váhách, tento proud se pak měří měřicím zařízením, které je zabudováno v těchto váhách. Zpravidla měřicí převodníky v takových váhách sestávají z dynamometru nebo tyčí s tenzometry (elektrické odpory) zapojených tak, aby vytvářely elektrický můstek. Síla vyvolávaná váženou hmotou deformuje dynamometr a způsobuje změnu délky tenzometru (smrštění nebo prodloužení) a tím změnu odporu, která je úměrná vážené hmotě a která se přenáší ve formě změny proudu do měřicího zařízení na stupnici můstkem, jenž měří odpor.
Kromě měřicího zařízení, známého jako vážící jednotka, váhová zobrazovací jednotka nebo indikátor vážení, které se normálně nachází pod jedním uzavřením, mohou mít elektromechanické váhy také jiné jednotky, které jsou navzájem propojeny (např. klávesnice, paměťová jednotka, tiskárna, VDU, regulátor a čtecí zařízení štítků nebo karet pro kontrolu vstupu do vah). V systémech vážení tohoto typu lze několik vah připojit ke společnému měřicímu přístroji (známé také jako „dálkové vážící terminály“).
Váhy uvedené výše je rovněž možné vybavit propojovací jednotkou („interface“), přes kterou lze váhy připojit k jednotce automatizovaného zpracování dat.
Elektromechanické váhy se pokládají za „elektronické váhy“, jsou-li do měřicího zařízení vah zabudovány mikroprocesory, například, aby počítaly cenu váženého množství za pomoci jednotkové ceny (např. ceny za kilogram) zavedené do vah.

–

8423 81 30 10

8423813090 80-Ostatní

8423 81 10 až 8423 89 00-Ostatní přístroje a zařízení k určování hmotnosti

Do těchto podpoložek patří elektromechanické váhy, v nichž se hmotnost předmětu převádí na elektrický signál (proudový) pomocí převodníku umístěného ve váhách, tento proud se pak měří měřicím zařízením, které je zabudováno v těchto váhách. Zpravidla měřicí převodníky v takových váhách sestávají z dynamometru nebo tyčí s tenzometry (elektrické odpory) zapojených tak, aby vytvářely elektrický můstek. Síla vyvolávaná váženou hmotou deformuje dynamometr a způsobuje změnu délky tenzometru (smrštění nebo prodloužení) a tím změnu odporu, která je úměrná vážené hmotě a která se přenáší ve formě změny proudu do měřicího zařízení na stupnici můstkem, jenž měří odpor.
Kromě měřicího zařízení, známého jako vážící jednotka, váhová zobrazovací jednotka nebo indikátor vážení, které se normálně nachází pod jedním uzavřením, mohou mít elektromechanické váhy také jiné jednotky, které jsou navzájem propojeny (např. klávesnice, paměťová jednotka, tiskárna, VDU, regulátor a čtecí zařízení štítků nebo karet pro kontrolu vstupu do vah). V systémech vážení tohoto typu lze několik vah připojit ke společnému měřicímu přístroji (známé také jako „dálkové vážící terminály“).
Váhy uvedené výše je rovněž možné vybavit propojovací jednotkou („interface“), přes kterou lze váhy připojit k jednotce automatizovaného zpracování dat.
Elektromechanické váhy se pokládají za „elektronické váhy“, jsou-li do měřicího zařízení vah zabudovány mikroprocesory, například, aby počítaly cenu váženého množství za pomoci jednotkové ceny (např. ceny za kilogram) zavedené do vah.

–

8423 81 30 90

7806001000 80-Kontejnery s olověnou ochrannou vrstvou proti radiaci určené pro přepravu a ukládání radioaktivních materiálů

7806 00 10-Kontejnery s olověnou ochrannou vrstvou proti radiaci určené pro přepravu nebo ukládání radioaktivních materiálů (Euratom)

S výjimkou kontejnerů pro přepravu uvedených v podpoložce 8609 00 10, patří do této podpoložky všechny typy úložných nádob, ať již z olova vyrobených nebo olovem vyložených, určených pro přepravu nebo ukládání radioaktivních materiálů tak, aby emitované záření nemohlo poškodit objekty nebo osoby v přímé blízkosti. Těchto úložných nádob je celá řada, od jednoduchých válcových bubnů s víkem nebo jednoduchých malých beden s poklopem, celých z olova, až po velké kontejnery, též uvnitř povlečené nerezavějící ocelí, a vně pokryté nebo vyztužené ocelovými pásy a opatřené háky (oky), výztuhou, dvojitými stěnami, přírubami, speciálními ventily, s cirkulátory chladící vody, spádnicí nebo i čepem atd.
V určitých případech mohou obsahovat dva nebo více souosých pouzder (plášťů) nebo větší počet oddělených prostor. Jsou konstruovány tak, aby byly tepelně izolované, otřesuvzdorné a vodotěsné, musí odolávat korozi vůči jejich obsahu a navíc musí být možno je jednoduše dekontaminovat, a to jak uvnitř, tak i vně.
Do této podpoložky nepatří malé válcové olověné úložné nádobky používané jako počítače pulsů radioaktivních materiálů (podpoložka 7806 00 80).

–

7806 00 10

7806008000 80-Ostatní

7806 00 80-Ostatní

Kromě výrobků uvedených ve vysvětlivkách k HS k číslu 7806, druhý a třetí odstavec, do této podpoložky patří:
1. olověné cihly nebo pláty (které nejsou výrobky čísla 7804), zpracované tak, že jejich tvar umožňuje, že se mohou spojovat dohromady, takže vytváří stěny nebo stropy, které jsou určeny k ochraně proti radiaci;
2. malé válcové olovněné úložné nádobky, které mohou být i rozebíratelné na více dílů, které se používají jako počítače pulsů pro radioaktivní materiály. Obsahují okénko pro Geiger-Müllerův počítač a je možno vložit i scintilační počítač a často jsou vybaveny okénkem (otvorem) pro vložení vzorku;
3. olověné rámy určené k nasazení speciálních tlustých skleněných tabulí, které vytváří okna k horkým buňkám, tj. k prostorám, kde se zpracovávají látky s vysokou radioaktivitou;
4. zařízení pro kolimaci radiace;
5. olověné trouby a trubky se zpravidla vyrábějí protlačováním. Olověné trouby, trubky a příslušenství (včetně odskokových kolen pro drenážní jímače) se převážně používají jako vodní potrubí, potrubí pro zemní plyn nebo kyseliny (např. sírová nebo chlorovodíková), jako plášť pro elektrické kabely atd.

–

7806 00 80

KAPITOLA 72-ŽELEZO A OCEL

KAPITOLA 72-ŽELEZO A OCEL

Všeobecné vysvětlivky
A. Existuje mnoho způsobů, jak rozlišovat kované a válcované výrobky tam, kde je to nutné, aby k rozlišení docházelo (čísla 7207, 7214, 7216, 7218, 7224 a 7228).
Je-li k dispozici celý kus, musí se nejdříve zjistit, jaké jsou rozdíly v jeho příčném řezu:
— jsou-li na něm rozdíly, které se pravidelně neopakují, pak je tento výrobek kovaný;
— na druhou stranu, jsou-li na příčném řezu rozdíly, které se pravidelně opakují, nebo je-li příčný řez konstantní, výrobek může být jak kovaný, tak i válcovaný. V tomto případě je nutné prověřit všechna následující kritéria:
1. rozměry příčného řezu
Jsou-li velké (příčný řez s plochou větší než 150 000 mm 2 ), bude výrobek pravděpodobně kovaný. Jsou-li malé (minimální rozměr menší než 15 mm), bude výrobek pravděpodobně válcovaný;
2. tvar příčného řezu
Je-li jednoduchý (například čtvercový, pravoúhlý, kruhový, šestiúhelníkový atd.), může být výrobek jak válcovaný, tak i kovaný, zatímco výrobek s mnohem složitějším tvarem je téměř vždy získán válcováním;
3. délka
Je-li výrobek delší než 5 m, je téměř jisté, že je válcovaný; je-li kratší, může být jak válcovaný, tak i kovaný;
4. rozměrová tolerance
Tolerance rozměrů příčného řezu je přesnější (menší) u válcovaných výrobků, než u kovaných výrobků;
5. metalografický aspekt
Jelikož, normálně, je redukční poměr válcovaných výrobků podstatně vyšší než u kovaných výrobků, je téměř vždy možné je od sebe rozlišit zkouškou pod mikroskopem.
Základní faktory k rozlišení jsou vměstky a struktura:
a) vměstky ve válcovaných výrobcích jsou tenké, velice prodloužené a téměř přesně paralelní ke směru válcování; u kovaných výrobků jsou, na druhé straně, tyto vměstky méně prodloužené (ve svém tvaru téměř eliptické) a nejsou přesně paralelní;
b) je-li výrobek kalený a temperovaný, struktura válcovaného výrobku zkoušeného po žíhání dává téměř přesně přímočaré dělící znaky, paralelní vůči směru válcování. Oproti tomu u kovaných výrobků dochází k dělícím znakům mnohem méně a někdy téměř vůbec neexistují;
6. množství
Kované výrobky jsou zpravidla dodávány v malém množství.
Válcování se provádí buď za tepla nebo za studena. V závislosti na tvaru kusu, který má být válcován a na tvaru a postavení válců, může být tento proces použit k výrobě plochých výrobků, jako jsou plechy a desky nebo obruče a pruhy, nebo tyče a pruty kruhového nebo polygonálního průřezu, či profily s různými průřezy, trubky, trouby atd.
B. Pro definici určitých typů plastických deformací (jako je válcování, kování, pěchování), viz všeobecné vysvětlivky k HS ke kapitole 72, část IV) A) a B).
C. Pro rozlišení mezi výrobky válcovanými nebo taženými za tepla a výrobky vyrobenými nebo dohotovenými za studena, viz všeobecné vysvětlivky k HS ke kapitole 72, část IV) B), poslední odstavec.
Některé z výše uvedených rozdílů mezi výrobky válcovanými za tepla a válcovanými za studena se mohou zmenšovat nebo zcela eliminovat, budou-li výrobky válcované za studena vyžíhány; obdobně, v případě výrobků válcovaných za tepla, které mají povrchovou úpravu provedenou lehkým dokončením za studena, rozdíly se omezí na povrchovou tvrdost a vzhled.
Za tepla válcované nebo tažené tyče, pruty, úhelníky, tvarovky a profily mohou mít povrchovou úpravu za studena provedenou tažením nebo jiným procesem – zejména rektifikace (narovnávání) nebo kalibrace – který dodává výrobku lepší povrchovou úpravu. Tento proces způsobuje, že se zařazují jako „tvářené za studena nebo povrchově upravené za studena“.
Nicméně, čištění za studena nebo hrubé odstranění okují, se nepovažuje za rektifikační nebo kalibrační proces, a proto tyto úpravy nemají vliv na zařazení tyčí, prutů, úhelníků, tvarovek a profilů jako za tepla válcovaných nebo vytlačovaných, avšak dále neupravených. Podobně, takové tyče a pruty, které jsou krouceny, nejsou považovány za výrobky povrchově upravené za studena.
D. Pro definici plátování, viz všeobecné vysvětlivky k HS k této kapitole, část IV) C), bod 2), písmeno e).
Obecné kovy plátované drahými kovy, bez ohledu na tloušťku plátování, patří do kapitoly 71 (viz vysvětlivky k HS ke kapitole 71).
E. Pro výklad povrchových úprav, viz všeobecné vysvětlivky k HS ke kapitole 72, část IV) C), bod 2), písmeno d).
F. Nedokončené výkovky, které již nemají hrubý vzhled kusů zhruba tvarovaných kováním čísel 7207, 7218 nebo 7224, se zařazují do čísel příslušných pro hotové výrobky, které jsou obecně v kapitolách 82, 84, 85 a 87. Takže výkovky ze železa nebo oceli určené pro výrobu klikových hřídelí patří do čísla 8483.
I. ZÁKLADNÍ MATERIÁLY; VÝROBKY VE FORMĚ GRANULÍ NEBO PRÁŠKU

KAPITOLA 72-ŽELEZO A OCEL

Poznámky
1. V této kapitole a v případě písmen d), e) a f) v celé nomenklatuře mají následující výrazy uvedený význam:
a) Surové železo:
železo-uhlíkové slitiny, které nejsou prakticky kujné (tvárné), obsahující více než 2 % hmotnostní uhlíku a které mohou
obsahovat jeden nebo více jiných prvků v následujících hmotnostních limitech:
— nejvýše 10 % chromu,
— nejvýše 6 % manganu,
— nejvýše 3 % fosforu,
— nejvýše 8 % křemíku,
— celkově nejvýše 10 % jiných prvků.
b) Vysokopecní zrcadlovina:
železo-uhlíkové slitiny obsahující více než 6 % hmotnostních, avšak nejvýše 30 % hmotnostních manganu a jinak odpovídající
popisu uvedenému v písmenu a) výše.
c) Feroslitiny:
slitiny v houskách, ingotech, blocích nebo v podobných primárních formách, ve formách získaných kontinuálním litím a rovněž
ve formě granulí nebo prášku, též aglomerované, používané obecně jako přísady při výrobě jiných slitin nebo jako odkysličovadla
(redukční činidla), odsiřovací činidla nebo pro podobné účely v hutnictví železa a oceli, které nejsou prakticky kujné (tvárné),
obsahující 4 % hmotnostní nebo více železa a jeden nebo více následujících prvků:
— více než 10 % chromu,
— více než 30 % manganu,
— více než 3 % fosforu,
— více než 8 % křemíku,
— celkově více než 10 % jiných prvků, kromě uhlíku, za podmínky, že maximální obsah mědi je 10 %.
d) Ocel:
železné materiály, jiné než čísla 7203, které (s výjimkou určitých druhů vyrobených ve formě odlitků) jsou kujné (tvárné) a které
obsahují 2 % hmotnostní nebo méně uhlíku. Chromové oceli však mohou obsahovat vyšší podíl uhlíku.
e) Nerezavějící ocel:
legované oceli obsahující 1,2 % hmotnostních nebo méně uhlíku a 10,5 % hmotnostních nebo více chromu, též s jinými prvky.
f) Ostatní legovaná ocel:
oceli, které neodpovídají definici nerezavějící oceli a které obsahují jeden nebo více následujících prvků v uvedených
hmotnostních poměrech:
— 0,3 % nebo více hliníku,
— 0,0008 % nebo více boru,
— 0,3 % nebo více chromu,
— 0,3 % nebo více kobaltu,
— 0,4 % nebo více mědi,
— 0,4 % nebo více olova,
— 1,65 % nebo více manganu,
— 0,08 % nebo více molybdenu,
— 0,3 % nebo více niklu,
— 0,06 % nebo více niobu,
— 0,6 % nebo více křemíku,
— 0,05 % nebo více titanu,
— 0,3 % nebo více wolframu,
— 0,1 % nebo více vanadu,
— 0,05 % nebo více zirkonu,
— 0,1 % nebo více jiných prvků (kromě síry, fosforu, uhlíku a dusíku), posuzováno jednotlivě.
g) Přetavené odpady ze železa nebo oceli v ingotech:
výrobky zhruba odlité do tvaru ingotů bez nálitků nebo hlavových nástavců nebo do tvaru housek, které mají jasné povrchové
vady a svým chemickým složením neodpovídají surovému železu, vysokopecní zrcadlovině nebo feroslitinám.
h) Granule:
výrobky, u kterých méně než 90 % hmotnostních propadne sítem o velikosti ok 1 mm a u kterých 90 % hmotnostních nebo více
propadne sítem o velikosti ok 5 mm.
ij) Polotovary:
výrobky s plným průřezem, kontinuálně lité, též podrobené primárnímu válcovaní za tepla; a jiné výrobky s plným průřezem,
které nebyly dále opracovány po primárním válcování za tepla nebo hrubém tvarování kováním, včetně předrobků pro úhelníky,
tvarovky nebo profily.
Tyto výrobky se nedodávají ve svitcích.
k) Ploché válcované výrobky:
válcované výrobky plného pravoúhlého (jiného než čtvercového) příčného průřezu, které neodpovídají definici uvedené
v písmenu ij) výše, ve formě:
— svitků z vrstev postupně ukládaných na sebe nebo
— nenavinutých výrobků, o šířce nejméně desetkrát větší, než je jejich tloušťka, pokud je tloušťka menší než 4,75 mm, nebo
o šířce větší než 150 mm, pokud je tloušťka 4,75 mm nebo větší, přičemž šířka je nejméně dvojnásobkem tloušťky.
Ploché válcované výrobky zahrnují i ty výrobky, které mají vzorek v reliéfu vyražený přímo při válcování (například žebrování,
drážky, mřížkování, kapky, perličky, kosočtverce), a ty výrobky, které jsou děrovány, zvlněny nebo leštěny, za předpokladu, že
tímto opracováním nezískaly charakter zboží nebo výrobků jiných čísel.
Ploché válcované výrobky jiného než obdélníkového nebo čtvercového tvaru, jakékoliv velikosti, se zařazují jako výrobky o šířce
600 mm nebo větší, za předpokladu, že nezískaly charakter zboží nebo výrobků jiných čísel.
l) Tyče a pruty, válcované za tepla, v nepravidelně navinutých svitcích:
výrobky válcované za tepla v nepravidelně navinutých svitcích, které mají plný příčný průřez ve tvaru kruhu, kruhové výseče,
oválu, pravoúhelníku (včetně čtverce), trojúhelníku nebo jiného vypouklého mnohoúhelníku (včetně „zploštělých kruhů“
a „modifikovaných pravoúhelníků“, jejichž dvě protilehlé strany jsou vypouklými oblouky a zbývající dvě strany jsou rovné, stejně
dlouhé a rovnoběžné). Tyto výrobky mohou mít vroubkování, žebrování, drážky nebo jiné deformace vytvořené během válcování
(výztužné tyče a pruty).
m) Ostatní tyče a pruty:
výrobky, které neodpovídají ani jedné z definic uvedených v písmenech ij), k) nebo l) výše ani definici drátu, které mají plný
a stejnoměrný příčný průřez po celé své délce ve tvaru kruhu, kruhové výseče, oválu, pravoúhelníku (včetně čtverce), trojúhelníku
nebo jiného vypouklého mnohoúhelníku (včetně „zploštělých kruhů“ a „modifikovaných pravoúhelníků“, jejichž dvě protilehlé
strany jsou vypouklými oblouky a zbývající dvě strany jsou rovné, stejně dlouhé a rovnoběžné).
Tyto výrobky mohou:
— mít vroubkování, žebrování, drážky nebo jiné deformace vytvořené během válcování (výztužné tyče a pruty),
— být zkrouceny po válcování.
n) Úhelníky, tvarovky a profily:
výrobky, které mají plný a stejnoměrný příčný průřez po celé své délce, které neodpovídají ani jedné z definic uvedených
v písmenech ij), k), l) nebo m) výše ani definici drátu.
Do kapitoly 72 nepatří výrobky čísel 7301 nebo 7302.
o) Dráty:
výrobky tvářené za studena ve svitcích, s jakýmkoliv plným a stejnoměrným příčným průřezem po celé své délce, které
neodpovídají definici plochých válcovaných výrobků.
p) Duté vrtné tyče a pruty:
duté tyče a pruty jakéhokoliv příčného průřezu, vhodné pro vrtání, jejichž největší vnější rozměr příčného průřezu převyšuje
15 mm, avšak nepřesahuje 52 mm a jejichž největší vnitřní rozměr nepřesahuje jednu polovinu největšího vnějšího rozměru.
Duté tyče a pruty ze železa nebo oceli, které neodpovídají této definici, se zařazují do čísla 7304.
2. Železné kovy plátované jinými železnými kovy se zařazují jako výrobky ze železného kovu, jehož hmotnost převažuje.
3. Výrobky ze železa nebo oceli získané elektrolytickým pokovováním, tlakovým litím nebo slinováním se zařazují podle své formy,
složení a vzhledu do čísel této kapitoly odpovídajících obdobným výrobkům vyrobeným válcováním za tepla.
Poznámky k položkám
1. V této kapitole mají následující výrazy uvedený význam:
a) Legované surové železo:
surové železo obsahující jeden nebo více z následujících prvků v uvedených hmotnostních podílech:
— více než 0,2 % chromu,
— více než 0,3 % mědi,
— více než 0,3 % niklu,
— více než 0,1 % některého z následujících prvků: hliník, molybden, titan, wolfram, vanad.
b) Nelegovaná automatová ocel:
nelegovaná ocel obsahující jeden nebo více z následujících prvků v uvedených hmotnostních podílech:
— 0,08 % nebo více síry,
— 0,1 % nebo více olova,
— více než 0,05 % selenu,
— více než 0,01 % teluru,
— více než 0,05 % bismutu.
c) Křemíková elektrotechnická ocel:
legovaná ocel obsahující nejméně 0,6 % hmotnostních, avšak nejvýše 6 % hmotnostních křemíku a nejvýše 0,08 % hmotnostních
uhlíku. Též může obsahovat nejvýše 1 % hmotnostní hliníku, avšak nesmí obsahovat žádný jiný prvek v poměru, který by oceli
dával charakter ostatní legované oceli.
d) Rychlořezná ocel:
legovaná ocel obsahující, též spolu s jinými prvky, nejméně dva z těchto tří prvků: molybden, wolfram a vanad, se společným
obsahem 7 % hmotnostních nebo více a obsahující 0,6 % hmotnostních nebo více uhlíku a 3 až 6 % hmotnostních chromu.
e) Křemíkomanganová ocel:
legovaná ocel obsahující v procentech hmotnostních:
— nejvýše 0,7 % uhlíku,
— 0,5 % nebo více, avšak nejvýše 1,9 % manganu, a
— 0,6 % nebo více, avšak nejvýše 2,3 % křemíku, ale neobsahuje žádný jiný prvek v poměru, který by oceli dával charakter ostatní
legované oceli.
2. Pro zařazování feroslitin do položek čísla 7202 platí následující pravidlo:
Feroslitina je považována za binární a zařazuje se do příslušné položky (pokud existuje), jestliže pouze jeden z prvků této slitiny
převyšuje minimální procentuální podíl uvedený v poznámce 1 c) k této kapitole; analogicky se považuje za ternární nebo kvartérní,
jestliže dva nebo tři z prvků této slitiny převyšují minimální podíly.
Pro použití tohoto pravidla musí každý z nejmenovaných „jiných prvků“ uvedených v poznámce 1 c) k této kapitole převyšovat 10 %
hmotnostních.
Doplňková poznámka
1. Následující výrazy mají uvedený význam:
— „Elektroplechy“: ve smyslu podpoložek 7209 16 10, 7209 17 10, 7209 18 10, 7209 26 10, 7209 27 10, 7209 28 10 a 7211 23 20,
ploché válcované výrobky, které mají při proudu 50 Hz a magnetickém toku 1 T činné (wattové) ztráty na kilogram, vypočítané Epsteinovou
metodou:
— 2,1 W nebo méně, pokud jejich tloušťka nepřesahuje 0,2 mm,
— 3,6 W nebo méně, pokud jejich tloušťka není menší než 0,2 mm, avšak je menší než 0,6 mm,
— 6 W nebo méně, pokud jejich tloušťka není menší než 0,6 mm, avšak není větší než 1,5 mm.
— „Pocínovaný plech“: ve smyslu podpoložek 7210 12 20, 7210 70 10, 7212 10 10 a 7212 40 20, ploché válcované výrobky (o tloušťce menší
než 0,5 mm), které jsou pokoveny vrstvou kovu s obsahem 97 % hmotnostních nebo více cínu.
— „Nástrojová ocel“: ve smyslu podpoložek 7224 10 10, 7224 90 02, 7225 30 10, 7225 40 12, 7226 91 20, 7228 30 20, 7228 40 10,
7228 50 20 a 7228 60 20, legovaná ocel, jiná než nerezavějící nebo rychlořezná ocel, která obsahuje, též spolu s jinými prvky, jednu z dále
uvedených složek v uvedeném hmotnostním poměru:
— méně než 0,6 % uhlíku
a
0,7 % nebo více křemíku a 0,05 % nebo více vanadu
nebo
4 % nebo více wolframu,
— 0,8 % nebo více uhlíku
a
0,05 % nebo více vanadu,
— více než 1,2 % uhlíku
a
nejméně 11 %, avšak nejvýše 15 % chromu,
— 0,16 % nebo více, avšak nejvýše 0,5 % uhlíku
a
3,8 % nebo více, avšak nejvýše 4,3 % niklu
a
1,1 % nebo více, avšak nejvýše 1,5 % chromu
a
0,15 % nebo více, avšak nejvýše 0,5 % molybdenu,
— 0,3 % nebo více, avšak nejvýše 0,5 % uhlíku
a
1,4 % nebo více, avšak nejvýše 2,1 % chromu
a
0,15 % nebo více, avšak nejvýše 0,5 % molybdenu
a
méně než 1,2 % niklu,
— 0,3 % nebo více uhlíku
a
méně než 5,2 % chromu
a
0,65 % nebo více molybdenu nebo 0,4 % nebo více wolframu,
— 0,5 % nebo více, avšak nejvýše 0,6 % uhlíku
a
1,25 % nebo více, avšak nejvýše 1,8 % niklu
a
0,5 % nebo více, avšak nejvýše 1,2 % chromu
a
0,15 % nebo více, avšak nejvýše 0,5 % molybdenu.

KAPITOLA 72

7201000000 10-I. ZÁKLADNÍ MATERIÁLY; VÝROBKY VE FORMĚ GRANULÍ NEBO PRÁŠKU

7201-Surové železo a vysokopecní zrcadlovina v houskách, blocích nebo v jiných primárních tvarech

Surové železo a vysokopecní zrcadlovina jsou definovány v poznámkách 1 a) a 1 b) k této kapitole.
Surové železo, jak je definováno v poznámce 1 a) k této kapitole, které obsahuje více než 6 % hmotnostních, avšak maximálně 30 % hmotnostních manganu, se zařazuje jako vysokopecní zrcadlovina (podpoložka 7201 50 90). Jestliže slitina, která má tento procentuální obsah manganu, obsahuje jiný prvek v množství větším, než je množství uvedené v poznámce 1 a), například obsah křemíku vyšší než 8 %, musí být zařazena jako feroslitina; v tomto jako příklad uvedeném případě, musí být slitina zařazena do podpoložek 7202 21 00 až 7202 29 90 (ferosilicium). (Pokud slitina obsahuje více než 30 % manganu a 8 % křemíku, musí být považována za ferosilikomangan patřící do podpoložky 7202 30 00 a pokud slitina obsahuje další legovací prvek v množství stanoveném v poznámce 1 c), musí být zařazena do podpoložky 7202 99 80).
Surové železo, jak je definováno v poznámce 1 a) k této kapitole, které není vysokopecní zrcadlovinou, musí být proto zařazeno do podpoložek 7201 10 11 až 7201 50 90, jelikož obsahuje 6 % nebo méně manganu. U tohoto druhu surového železa se rozdíl mezi nelegovaným surovým železem (podpoložky 7201 10 11 až 7201 20 00) a legovaným surovým železem (podpoložky 7201 50 10 nebo 7201 50 90) odvíjí od obsahu legovacího prvku.
Legované surové železo je definováno v poznámce k položce 1 a) k této kapitole; nelegované surové železo nesmí v hmotnosti obsahovat, počítáno samostatně nebo dohromady, více než:
— 0,2 % chromu,
— 0,3 % mědi,
— 0,3 % niklu,
— 0,1 % každého z následujících prvků: hliník, molybden, titan, wolfram, vanad.

–

7201

7201000000 80-Surové železo a vysokopecní zrcadlovina v houskách, ingotech nebo jiných primárních formách

7201-Surové železo a vysokopecní zrcadlovina v houskách, blocích nebo v jiných primárních tvarech

Surové železo a vysokopecní zrcadlovina jsou definovány v poznámkách 1 a) a 1 b) k této kapitole.
Surové železo, jak je definováno v poznámce 1 a) k této kapitole, které obsahuje více než 6 % hmotnostních, avšak maximálně 30 % hmotnostních manganu, se zařazuje jako vysokopecní zrcadlovina (podpoložka 7201 50 90). Jestliže slitina, která má tento procentuální obsah manganu, obsahuje jiný prvek v množství větším, než je množství uvedené v poznámce 1 a), například obsah křemíku vyšší než 8 %, musí být zařazena jako feroslitina; v tomto jako příklad uvedeném případě, musí být slitina zařazena do podpoložek 7202 21 00 až 7202 29 90 (ferosilicium). (Pokud slitina obsahuje více než 30 % manganu a 8 % křemíku, musí být považována za ferosilikomangan patřící do podpoložky 7202 30 00 a pokud slitina obsahuje další legovací prvek v množství stanoveném v poznámce 1 c), musí být zařazena do podpoložky 7202 99 80).
Surové železo, jak je definováno v poznámce 1 a) k této kapitole, které není vysokopecní zrcadlovinou, musí být proto zařazeno do podpoložek 7201 10 11 až 7201 50 90, jelikož obsahuje 6 % nebo méně manganu. U tohoto druhu surového železa se rozdíl mezi nelegovaným surovým železem (podpoložky 7201 10 11 až 7201 20 00) a legovaným surovým železem (podpoložky 7201 50 10 nebo 7201 50 90) odvíjí od obsahu legovacího prvku.
Legované surové železo je definováno v poznámce k položce 1 a) k této kapitole; nelegované surové železo nesmí v hmotnosti obsahovat, počítáno samostatně nebo dohromady, více než:
— 0,2 % chromu,
— 0,3 % mědi,
— 0,3 % niklu,
— 0,1 % každého z následujících prvků: hliník, molybden, titan, wolfram, vanad.

–

7201

KAPITOLA 64-OBUV, KAMAŠE A PODOBNÉ VÝROBKY; ČÁSTI A SOUČÁSTI TĚCHTO VÝROBKŮ

KAPITOLA 64-OBUV, KAMAŠE A PODOBNÉ VÝROBKY; ČÁSTI A SOUČÁSTI TĚCHTO VÝROBKŮ

Všeobecné vysvětlivky
1. Pro definici výrazů „zevní podešev“ a „svršek“ viz všeobecné vysvětlivky k HS k této kapitole, odstavce C) a D).
Kromě toho se u „svršků“ sestávajících ze dvou nebo více materiálů (poznámka 4 a) a doplňková poznámka 1 ke kapitole 64), použijí následující ustanovení:
a) „Svršek“ je ta část obuvi, která pokrývá strany a horní část chodidla a rovněž může pokrývat nohu. Dosahuje až dolů a je připevněn k podešvi. Může dokonce přecházet do podešve.
Základními materiály, které tvoří svršek, jsou takové materiály, jejichž povrch je částečně nebo zcela odkryt na vnějším povrchu obuvi. Proto podšívka není svrškem. Materiály svršku jsou mezi sebou navzájem připevněny.
Po odstranění doplňků a výztuh, když se počítá celkový povrch části materiálů tvořících svršek, se nezapočítávají ty části, které se nacházejí pod překrývajícími se částmi, kde byly materiály k sobě navzájem připevněny.
Například, useň (A), textilní materiál (B), část (C) je část textilního materiálu (B), která se nachází pod překrývající usní (A). Když se počítá celkový povrch materiálů tvořících svršek, nezapočítává se textilní část (C).
Nezapočítávají se žádné zapínací systémy, např. tkaničky, zapínací proužek suchého zipu atd. (viz všeobecné vysvětlivky k HS k této kapitole, část D), poslední odstavec).
b) „Podšívka“ může být vyrobena z jakýchkoliv materiálů. Může sestávat z jednoho nebo z více materiálů. Podšívka je v kontaktu s chodidlem a slouží jako vycpávka, ochrana nebo pouze jako ozdoba. Podšívka není odkryta na vnějším povrchu obuvi, s výjimkou vycpávky např. okolo horního okraje.
c) „Doplňky“ a „výztuhy“ jsou definovány v poznámce 4 a) ke kapitole 64 a v doplňkové poznámce 1 ke kapitole 64 a ve všeobecných vysvětlivkách k HS, část D), poslední odstavec.
Doplňky mají všeobecně ozdobnou funkci a výztuhy mají ochrannou nebo zpevňovací funkci. Jelikož jsou výztuhy příslušenstvím svršku, které mu dodávají dodatečnou pevnost, jsou připevněny k vnějšímu povrchu svršku a ne pouze k podšívce. Malá část podšívky se však může objevit pod výztuhou za předpokladu, že se tím nesníží její vyztužovací funkce. Výztuhy nebo doplňky mohou být, kromě svršku, rovněž připevněny k podešvi nebo mohou jít až do podešve. Materiál se nepovažuje za doplňky nebo výztuhy, ale považuje se za část svršku, za předpokladu, že způsob spojení spodních materiálů není trvalý (šití je příkladem trvalého způsobu spojení).
Ve smyslu poznámky 4 a) mohou být „podobným příslušenstvím“ rovněž např. loga nebo ozdoby špiček.
Při určování materiálu „svršku“ se nebere v úvahu částečně či zcela zakrytý jazyk (vnitřní jazyk).
Viz obrázek níže, kde je vnitřní jazyk označen přerušovanou čarou.
Obrázky a text níže ukazují příklady jak stanovit materiál „svršku“:
Bota na obrázcích výše je bota z usně a textilie. Aby bylo možno stanovit materiál „svršku“ ve smyslu kapitoly 64 a vyřadit „doplňky“ a „výztuhy“, bylo provedeno následující posouzení:
1 a 2. Odstranění usňové ozdoby špičky (1) a příštipku na špičce (2) odhalilo spodní textilní materiál (který není podšívkou). Vzhledem k tomu, že tyto části usně (1 a 2) mají ochranou funkci, považují se za výztuhy. Jelikož textilní materiál pod částmi usně (1 a 2) je částečně odkryt na povrchu, započítává se textilní materiál jako část svršku.
3. Odstranění části usně (3) odhalilo část textilie (na obrázku označené jako A) a část podšívkového materiálu umístěného pod částí 3. Vzhledem k tomu, že se textilie neprostírá zcela pod částí 3, vzhledem k tomu, že podšívka se nepovažuje za svršek, a jelikož je pod usní především podšívka, nevyztužuje tato část usně žádný svrchní materiál, a započítává se tak jako část svršku.
4. Tato část usně (4) byla našita na část textilie a též překrývá (A) část 3 usně. Vzhledem k tomu, že pod částí (4) je částečně odkrytý textilní materiál a pod překrytím (A) je částečně odkrytá část z usně (3), a jelikož část z usně (4) dodává dodatečnou pevnost straně svršku, část (4) se považuje za výztuhu. Tedy, část z usně (3) a textilní materiál pod částí (4), s výjimkou textilní části pod částí (3), se započítávají jako části svršku.
5. Odstranění této části z usně (5) odhalilo částečně odkrytý spodní textilní materiál. Vzhledem k tomu, že část z usně (5) je výztuhou svrškové části paty a jelikož je pod ní částečně odkrytý textilní materiál, useň se považuje za výztuhu.
6. Odstranění překrytí paty z usně (6) odhalilo část podšívkového materiálu a částečně odkrytý textilní materiál. Vzhledem k tomu, že se textilie neprostírá zcela pod usní, překrytí paty z usně (6) nemá výztužnou funkci pro materiál svršku, a proto se započítává jako část svršku (a ne jako výztuha).
7. Odstranění této části z usně (7) odhalilo pod ní částečně odkrytý textilní materiál. Vzhledem k tomu, že část z usně (7) dodává dodatečnou pevnost straně svršku, považuje se useň za výztuhu.
8. Odstranění loga z usně (8) odhalilo pod ním částečně odkrytý textilní materiál. Proto, a jelikož logo je „podobným příslušenstvím“ ve smyslu poznámky 4 a) ke kapitole 64, nejedná se o část svršku.
Po vypočítání procent částí z usně a procent textilních částí, které byly identifikovány jako části svršku, převažuje textilie (70 % textilního materiálu). Bota proto bude zařazena jako obuv se svrškem z textilních materiálů.
2. Výraz „kaučuk“ je definován v poznámce 1 ke kapitole 40 pro celou kombinovanou nomenklaturu; poznámka 3 a) k této kapitole, rozšiřuje rozsah tohoto výrazu pro účely této kapitoly.
3. Výraz „plasty“ je definován v poznámce 1 ke kapitole 39 pro celou kombinovanou nomenklaturu; poznámka 3 a) k této kapitole, rozšiřuje rozsah tohoto výrazu pro účely této kapitoly.
4. Pro účely této kapitoly je výraz „useň“ definován v poznámce 3 b) ke kapitole 64.
5. Výraz „textilní materiály“ je definován ve všeobecných vysvětlivkách k HS, části E) a F). Tedy, vlákna (např. textilní postřižky), nitě, textilie, plsti, netkané textilie, motouzy, šňůry, provazy, lana atd., jak jsou definovány v kapitolách 50 až 60, jsou „textilními materiály“ ve smyslu kapitoly 64. Pokud jde o textilie kapitoly 59, poznámky ke kapitole 59 jsou použitelné pouze s výhradou ustanovení poznámky 3 a) ke kapitole 64.

KAPITOLA 64-OBUV, KAMAŠE A PODOBNÉ VÝROBKY; ČÁSTI A SOUČÁSTI TĚCHTO VÝROBKŮ

Poznámky
1. Do této kapitoly nepatří:
a) jednorázové prostředky ke krytí nohou nebo obuv vyrobená z lehkých nebo málo odolných materiálů (například z papíru,
z plastových fólií) bez připevněných podešví. Tyto výrobky se zařazují podle jejich základního materiálu;
b) obuv z textilního materiálu bez přilepené, přišité nebo jinak upevněné nebo nahoře aplikované zevní podešve (třída XI);
c) obnošená obuv čísla 6309;
d) výrobky z osinku (azbestu) (číslo 6812);
e) ortopedická obuv nebo jiné ortopedické prostředky nebo jejich části a součásti (číslo 9021); nebo
f) obuv mající povahu hraček nebo obuv s připevněnými bruslemi nebo kolečkovými bruslemi; chrániče holení nebo podobné
ochranné sportovní potřeby (kapitola 95).
2. Pro účely čísla 6406 výraz „části a součásti“ nezahrnuje obuvnické kolíčky (floky), chrániče, očka, háčky, přezky, ozdoby, prýmky,
tkaničky, střapce a jiné lemovky (které se zařazují do svých odpovídajících čísel) nebo knoflíky nebo jiné zboží čísla 9606.
3. Pro účely této kapitoly:
a) výrazy „kaučuk“ a „plasty“ zahrnují tkaniny nebo jiné textilní výrobky s vnější vrstvou z kaučuku nebo plastu viditelnou pouhým
okem; pro účely tohoto ustanovení se nebere v úvahu žádná výsledná změna barvy; a
b) výraz „useň“ označuje zboží čísel 4107 a 4112 až 4114.
4. S výhradou ustanovení poznámky 3 k této kapitole:
a) za svrškový materiál se považuje základní materiál, který pokrývá největší plochu povrchu, nehledě na doplňky nebo výztuhy, jako
jsou obruby, chrániče kotníků, ozdoby, přezky a spony, poutka, očka nebo podobné příslušenství;
b) za základní materiál zevní podešve se považuje materiál, jehož plocha stýkající se se zemí je největší, nehledě na doplňky nebo
výztuhy, jako jsou špičky, hřeby, kolíky, cvoky, chrániče nebo podobné příslušenství.
Poznámka k položkám
1. Pro účely položek 6402 12, 6402 19, 6403 12, 6403 19 a 6404 11 se výraz „sportovní obuv“ používá pouze pro:
a) obuv, která je určena k provádění sportovní činnosti a je nebo může být opatřena špičkami, hřeby, kolíky, sponkami, pružinami
apod.;
b) bruslařská obuv, lyžařská obuv, běžkařská obuv, obuv pro snowboard, zápasnická obuv, boxerská obuv a cyklistická obuv.
Doplňkové poznámky
1. Ve smyslu poznámky 4 písm. a) jsou za „výztuhy“ považovány všechny kusy materiálů (např. plasty nebo useň) připevněné ke svrchnímu materiálu
svršku, aby jej dodatečně zpevnily, též připevněné k podešvi. Po odstranění výztuh musí mít viditelný materiál znaky svrchního, nikoli podšívkového
materiálu, a dostatečně chodidlo držet, aby uživatel mohl obuv se zachovaným původním upevňovacím systémem používat k chůzi.
Pro určení základního svrchního materiálu se musí brát v úvahu části pokryté doplňky a/nebo výztuhami.
2. Ve smyslu poznámky 4 písm. b), jedna nebo více vrstev textilního materiálu, který nemá charakteristiku obvykle požadovanou pro normální použití
zevních podešví (např. odolnost, trvanlivost, pevnost apod.), se neberou na zřetel pro klasifikační účely.

KAPITOLA 64

6110201000 80-Roláky

6110 20 10-Roláky

Za roláky v různém provedení se považují následující oděvy: lehké, těsně padnoucí jemně pletené oděvy, které zakrývají horní část těla, jsou jednobarevné nebo vícebarevné, s rukávy nebo bez nich a mají zarolovaný límec na nejrůznější způsob bez rozhalení.
Výraz „jemně pletené“ znamená jemné pletení tvořené nejméně 12-ti očky na cm jak ve vodorovném směru (řádky), tak i ve svislém směru (sloupky), počítáno na jedné straně vzorku, který má rozměry 10 × 10 cm.
Lehké roláky jsou zpravidla upleteny jako jednolícní pletenina (žerzej), žebrová pletenina (oboulícní pletenina) (1×1) nebo interlok.
Jednolícní pletenina (žerzej) je nejjednodušší forma zátažné pleteniny (Obrázek 1), očka na lícní straně vypadají jako malá „V“ nebo obrácená „V“ (Obrázek 2) a očka na rubu jako provázané smyčky (Obrázek 3).
Jemná pletenina žebrového typu (oboulícní pletenina) (Obrázek 4) má střídavě v každé řadě lícní a rubní očko (1×1)
(Obrázek 5); na jednom povrchu jsou tedy žebra, která odpovídají prolamování na povrchu druhém. Oba povrchy takové pleteniny vypadají stejně (Obrázky 6 a 7).
Interlok je dvojitá žebrová pletenina, která na obou stranách vypadá zcela stejně. Tento efekt se dosahuje provazováním
oček ze dvou oboulícních vazeb (Obrázek 8), takže na obou stranách pleteniny očko z jednoho žebra se střídá s očkem z odpovídajícího žebra na opačné straně textilie (Obrázek 9). Žebra na jedné straně pleteniny odpovídají tudíž žebrům na straně druhé (Obrázky 10 a 11).

–

6110 20 10

KAPITOLA 61-ODĚVY A ODĚVNÍ DOPLŇKY, PLETENÉ NEBO HÁČKOVANÉ

KAPITOLA 61-ODĚVY A ODĚVNÍ DOPLŇKY, PLETENÉ NEBO HÁČKOVANÉ

Všeobecné vysvětlivky
1. Pro zařazování, v rámci čísel, výrobků složených ze dvou nebo více textilních materiálů, viz všeobecné vysvětlivky k této třídě.
2. Pro zařazování oděvů předkládaných v soupravách (sadách) pro drobný prodej, viz poznámka 14 k této třídě.
3. Když má součást obleku, kostýmu nebo kompletu čísla 6103 nebo 6104 připevněné nášivky nebo ozdoby, které na jiné součásti nebo součástech nejsou, veškeré toto oblečení zůstává zařazeno jako obleky, kostýmy nebo komplety, pokud tyto nášivky nebo ozdoby nejsou významné a omezují se na jedno nebo dvě místa na oděvu (např. jsou na límci a koncích rukávů nebo na klopách a kapsách).
Když se však tyto ozdobné prvky vytvářejí během pletení oděvu, je zařazení jako obleky, kostýmy nebo komplety vyloučeno, vyjma případů, kdy je touto ozdobou logo nebo jiný podobný symbol.
4. Oděvy zakrývající horní část těla, na rozdíl od oděvů zakrývajících dolní část těla a oděvů zakrývajících celé tělo (např. kabáty, šaty), jsou oděvy, které:
— jsou na základě svých objektivních vlastností (stylu, střihu atd.) zjevně určeny k nošení například jako bundy, saka a horní části kompletů, košile a halenky, horní části pyžam, pulovry, zapínací vesty a vesty, horní části lyžařských kombinéz a kompletů atd. (Není-li stanoveno jinak, nemusí tyto oděvy zcela zakrývat horní část těla), a
— nesahají pod půli stehen. Avšak některé části těchto oděvů, zejména z módních důvodů, mohou dosahovat pod půli stehen (např. ozdobné módní třásně, ale také tradiční šosy fraků) a lze je zanedbat, pokud jde o délku oděvu, protože nemění funkci těchto oděvů, kterou je zakrytí horní části těla.

KAPITOLA 61-ODĚVY A ODĚVNÍ DOPLŇKY, PLETENÉ NEBO HÁČKOVANÉ

Poznámky
1. Do této kapitoly patří pouze zcela zhotovené pletené nebo háčkované výrobky.
2. Do této kapitoly nepatří:
a) výrobky čísla 6212;
b) obnošené oděvy a použité textilní výrobky čísla 6309; nebo
c) ortopedické pomůcky, chirurgické pásy, kýlní pásy nebo podobné výrobky (číslo 9021).
3. Pro účely čísel 6103 a 6104:
a) se výrazem „oblek“ nebo „kostým“ rozumí souprava oblečení skládající se ze dvou nebo tří kusů vyrobených ze stejné textilie,
pokud jde o vnější povrch, a zahrnující:
— jeden kabátek nebo sako, jehož vnějšek, kromě rukávů, je vytvořen ze čtyř nebo více dílů, určený k odění horní části těla,
popřípadě doplněný ušitou vestou, jejíž přední díly jsou zhotoveny z textilie, která je zároveň vnější textilií ostatních částí
soupravy a jejíž zadní díl je zhotoven ze stejné textilie jako podšívka kabátku nebo saka, a
— jednu část určenou k odění dolní části těla a skládající se z kalhot dlouhých, krátkých nebo šortek (jiných než plavky), sukně
nebo kalhotové sukně bez šlí a bez náprsenky.
Všechny součásti „obleku“ nebo „kostýmu“ musí být z textilie stejné struktury, barvy a složení; musí být také stejného stylu
a odpovídající nebo slučitelné velikosti. Všechny tyto části mohou mít lemování (proužek textilie našitý na švu) z jiné textilie.
Jestliže je několik jednotlivých částí určených k odění dolní části těla předkládáno současně (např. dvoje dlouhé kalhoty nebo
dlouhé a krátké kalhoty, nebo sukně nebo kalhotová sukně a kalhoty), považují se za hlavní dolní části obleku kalhoty
a u dámského nebo dívčího kostýmu sukně nebo kalhotová sukně; ostatní části oděvu se posuzují odděleně.
Výraz „oblek“ nebo „kostým“ zahrnuje také soupravy oblečení uvedené níže, a to i v případech, kdy nesplňují všechny shora
uvedené podmínky:
— žaketový oblek skládající se z jednobarevného kabátku (žaketu) se zaoblenými šosy, na zadním díle visícími hodně dolů,
a z vertikálně proužkovaných kalhot,
— frak, zhotovený obvykle z černé textilie; kabátek, který je vpředu poměrně krátký, neuzavřený a má úzké rozstřižené šosy
visící od boků přes zadní část dolů,
— smoking, u kterého je sako podobného střihu jako obyčejné sako (snad jen odhalující více náprsenku), ale klopy má lesklé,
hedvábné nebo z imitace hedvábí.
b) výrazem „komplet“ se rozumí souprava oblečení (jiná než obleky nebo kostýmy a výrobky čísel 6107, 6108 nebo 6109) skládající
se z několika kusů zhotovených ze stejné textilie, upravená pro drobný prodej a zahrnující:
— jeden oděv určený k odění horní části těla, s výjimkou pulovrů, které mohou tvořit druhý horní oděv pouze v případě
dvoudílné soupravy (twinsetu) a dále vestu, která může mít také povahu druhého horního oděvu, a
— jeden nebo dva různé oděvy, určené k odění dolní části těla a skládající se z dlouhých kalhot, náprsenkových kalhot se šlemi,
krátkých kalhot a šortek (jiných než plavky), sukně nebo kalhotové sukně.
Všechny části kompletu musí být z textilie stejné struktury, stylu, barvy a složení; musí mít též odpovídající nebo slučitelnou
velikost. Výraz „komplet“ se nevztahuje na teplákové soupravy ani na lyžařské kombinézy a komplety čísla 6112.
4. Do čísel 6105 a 6106 nepatří oděvy s kapsami umístěnými pod pasem, s žebrovaným pásem nebo s jiným prostředkem umožňujícím
utažení dolního kraje oděvu, ani oděvy, které mají v průměru méně než 10 oček na běžný centimetr v každém směru, počítáno na
ploše měřící alespoň 10 cm × 10 cm. Do čísla 6105 nepatří oděvy bez rukávů.
5. Do čísla 6109 nepatří oděvy se zdrhovací šňůrou, žebrovaným pásem nebo jiným řešením stahování v dolní části oděvu.
6. Pro účely čísla 6111:
a) se výrazem „kojenecké oděvy a oděvní doplňky“ rozumějí výrobky pro malé děti do výšky postavy nepřesahující 86 cm;
b) výrobky, které, prima facie, mohou být zařazeny současně do čísla 6111 a do dalších čísel této kapitoly, se zařadí do čísla 6111.
7. Pro účely čísla 6112 se výrazem „lyžařské kombinézy a komplety“ rozumějí oděvy nebo soupravy oděvů, které lze rozpoznat podle
jejich celkového vzhledu a použité textilie jako oděvy určené pro lyžování (klasické nebo alpské). Skládají se buď:
a) z „lyžařské kombinézy“, tj. jednodílný oděv určený k odění horní i dolní části těla; kromě rukávů a límce může mít kombinéza též
kapsy nebo podpínky; nebo
b) z „lyžařského kompletu“, tj. souprava oděvů skládající se ze dvou nebo tří kusů, upravená pro drobný prodej a zahrnující:
— jeden oděv, jako je bunda, větrovka nebo podobné výrobky zapínané na zdrhovadlo, popřípadě doplněné vestou, a
— jedny kalhoty, též prodloužené nad pas, jedny krátké kalhoty nebo jedny náprsenkové kalhoty se šlemi.
„Lyžařský komplet“ se může též skládat z kombinézy popsané shora v odstavci a) a z oteplovací bundy bez rukávů, určené
k oblékání přes kombinézu.
Všechny součásti „lyžařského kompletu“ musí být vyrobeny z textilie stejné struktury, stylu a složení, stejné, popřípadě odlišné
barvy, a musí mít též odpovídající nebo slučitelnou velikost.
8. Oděvy, které lze, prima facie, zařadit současně do čísla 6113 a do jiných čísel této kapitoly, kromě čísla 6111, se zařadí do čísla 6113.
9. Oděvy této kapitoly, které jsou navrženy se zapínáním zleva doprava na přední straně, budou považovány za pánské nebo chlapecké
oděvy a ty oděvy, které jsou navrženy na zapínání zprava doleva na přední straně, za dámské nebo dívčí. Tato ustanovení neplatí,
pokud střih oděvu jasně ukazuje, že je oděv navržen pro jedno nebo druhé pohlaví.
Oděvy, u nichž nelze určit, zda se jedná o pánské nebo chlapecké či dámské nebo dívčí, se zařazují do příslušného čísla pro dámské
nebo dívčí oděvy.
10. Výrobky této kapitoly mohou být vyrobeny z kovových nití.
Doplňkové poznámky
1. Ve smyslu poznámky 3 písm. b) k této kapitole musí být části kompletu zcela zhotoveny ze stejné textilie a musí být splněny i ostatní podmínky
související s uvedenou poznámkou.
Pro tyto účely:
— může být použitá textilie nebělená, bělená, barvená, z různobarevných nití nebo potištěná,
— pulovr nebo vesta s patentem jsou považovány jako část kompletu, i když není patent na části určené k odění dolní části těla, za předpokladu, že
patent není přišitý, ale je zhotoven přímo během pletacího procesu.
Souprava oděvů není považována za komplet, pokud jsou její části vyrobeny z různých textilií, i když je rozdíl pouze v jejich barvě.
Všechny části kompletu musí být pro drobný prodej upraveny jako celek. Na zařazení kompletu jako celku nemá vliv samostatné balení nebo
označení jednotlivých částí.
2. Pro účely čísla 6109 výraz „tílka a jiné nátělníky“ zahrnuje oděvy, též s ozdobným vzorem, které se nosí přímo na těle a které nemají límec, též
s rukávy, včetně těch, které mají prádlová ramínka.
Tyto oděvy, které jsou určeny k zakrytí horní části těla, mají mnohdy charakteristické znaky společné s vrchními tričky nebo s více tradičními druhy
tílek a jiných nátělníků čísla 6109.
3. Do čísla 6111 a podpoložek 6116 10 20 a 6116 10 80 patří prstové rukavice, palčáky a rukavice bez prstů impregnované, povrstvené nebo
potažené plasty nebo kaučukem, i když jsou:
— vyrobeny z pletených nebo háčkovaných textilií impregnovaných, povrstvených nebo potažených plasty nebo kaučukem čísel 5903 nebo 5906;
nebo
— vyrobeny z neimpregnovaných, nepovrstvených nebo nepotažených pletených nebo háčkovaných textilií a následně jsou impregnovány, povrstveny
nebo potaženy plasty nebo kaučukem.
Pokud pletená nebo háčkovaná textilie slouží pouze jako podložka, zařazují se prstové rukavice, palčáky nebo rukavice bez prstů impregnované,
povrstvené nebo potažené lehčenými plasty nebo lehčeným kaučukem do kapitoly 39 nebo 40, i když jsou vyrobeny z neimpregnovaných,
nepovrstvených nebo nepotažených pletených nebo háčkovaných textilií a dodatečně jsou impregnovány, povrstveny nebo potaženy lehčenými plasty
nebo lehčeným kaučukem (poznámka 2 písm. a) bod 5 a poznámka 4 poslední odstavec ke kapitole 59).

KAPITOLA 61