Výsledky hledání pro výraz: pero

3815909000 80-Ostatní

3815 90 10 a 3815 90 90-Ostatní

Do těchto podpoložek patří směsi založené na sloučeninách, jejichž podstata a poměry se různí podle chemické reakce, která má být katalyzována. Často jsou používány ve výrobě plastů, mnohdy pod označeními jako iniciátory, přenosová činidla, terminátory nebo telomery a síťovací činidla.
Patří mezi ně:
1. „radikálové“ katalyzátory
Jsou to přípravky, založené na organických sloučeninách, které se zvolna rozkládají za reakčních podmínek a poskytují fragmenty, které při srážkách s původním monomerem upřednostňují tvorbu vazby a vznik nového volného radikálu schopného opakovat proces a propagovat řetězec.
Mezi nimi jsou:
a) přípravky na bázi organických peroxidů typu R–O–O–R′ (organické roztoky peroxidů jako jsou acetyl a dibenzoyl peroxidy). Během reakce vznikají radikály RO· a R′O· a působí jako aktivátory;
b) přípravky založené na azosloučeninách (jako je azobisisobutyronitril), které se rozkládají v průběhu reakce, uvolňují dusík a tvoří volné radikály;
c) redoxní přípravky (například směs peroxidu draselného a dodecylmerkaptanu), u kterých vzniká aktivující radikál v důsledku redoxní reakce.
2. iontové katalyzátory
Jsou to obvykle organické roztoky sloučenin, které generují ionty schopné se připojit na dvojnou vazbu a reprodukovat aktivní místo ve vzniklém produktu.
Zahrnují:
a) katalyzátory zieglerova typu pro výrobu polyolefinů (například směs titanu a triethylaluminia);
b) katalyzátory ziegler-nattova typu (stereokatalyzátory, orientující katalyzátory), jako je směs chloridu titanitého a trialkylaluminia, pro přípravu izotaktického polypropylenu a blokových kopolymerů ethylenu-olefinu;
c) katalyzátory pro přípravu polyuretanů (například směs triethylendiaminu a sloučenin cínu);
d) katalyzátory pro výrobu aminoplastů (například kyselina fosforečná v organickém rozpouštědle).
3. katalyzátory pro polykondenzační reakce
Jsou to přípravky založené na rozličných sloučeninách (například směs octanu vápenatého, oxidu antimonitého, alkoholátů titanu atd.).

–

3815 90 90

3815909016 80-Iniciátor na bázi (dimethylaminopropyl)močoviny

3815 90 10 a 3815 90 90-Ostatní

Do těchto podpoložek patří směsi založené na sloučeninách, jejichž podstata a poměry se různí podle chemické reakce, která má být katalyzována. Často jsou používány ve výrobě plastů, mnohdy pod označeními jako iniciátory, přenosová činidla, terminátory nebo telomery a síťovací činidla.
Patří mezi ně:
1. „radikálové“ katalyzátory
Jsou to přípravky, založené na organických sloučeninách, které se zvolna rozkládají za reakčních podmínek a poskytují fragmenty, které při srážkách s původním monomerem upřednostňují tvorbu vazby a vznik nového volného radikálu schopného opakovat proces a propagovat řetězec.
Mezi nimi jsou:
a) přípravky na bázi organických peroxidů typu R–O–O–R′ (organické roztoky peroxidů jako jsou acetyl a dibenzoyl peroxidy). Během reakce vznikají radikály RO· a R′O· a působí jako aktivátory;
b) přípravky založené na azosloučeninách (jako je azobisisobutyronitril), které se rozkládají v průběhu reakce, uvolňují dusík a tvoří volné radikály;
c) redoxní přípravky (například směs peroxidu draselného a dodecylmerkaptanu), u kterých vzniká aktivující radikál v důsledku redoxní reakce.
2. iontové katalyzátory
Jsou to obvykle organické roztoky sloučenin, které generují ionty schopné se připojit na dvojnou vazbu a reprodukovat aktivní místo ve vzniklém produktu.
Zahrnují:
a) katalyzátory zieglerova typu pro výrobu polyolefinů (například směs titanu a triethylaluminia);
b) katalyzátory ziegler-nattova typu (stereokatalyzátory, orientující katalyzátory), jako je směs chloridu titanitého a trialkylaluminia, pro přípravu izotaktického polypropylenu a blokových kopolymerů ethylenu-olefinu;
c) katalyzátory pro přípravu polyuretanů (například směs triethylendiaminu a sloučenin cínu);
d) katalyzátory pro výrobu aminoplastů (například kyselina fosforečná v organickém rozpouštědle).
3. katalyzátory pro polykondenzační reakce
Jsou to přípravky založené na rozličných sloučeninách (například směs octanu vápenatého, oxidu antimonitého, alkoholátů titanu atd.).

–

3815 90 90 16

3815909018 80-Oxidační katalyzátor s účinnou látkou di[manganum(1+)]-1,2-bis(oktahydro-4,7-dimethyl-1H-1,4,7-triazonin-1-yl-kN$1, kN$4, kN$7)ethan-di-µ-oxo-µ-(-(ethanoato-kO, kO')-di[chlorid(1-)], který se používá k urychlení chemické oxidace nebo bělení (CAS RN 1217890-37-3)

3815 90 10 a 3815 90 90-Ostatní

Do těchto podpoložek patří směsi založené na sloučeninách, jejichž podstata a poměry se různí podle chemické reakce, která má být katalyzována. Často jsou používány ve výrobě plastů, mnohdy pod označeními jako iniciátory, přenosová činidla, terminátory nebo telomery a síťovací činidla.
Patří mezi ně:
1. „radikálové“ katalyzátory
Jsou to přípravky, založené na organických sloučeninách, které se zvolna rozkládají za reakčních podmínek a poskytují fragmenty, které při srážkách s původním monomerem upřednostňují tvorbu vazby a vznik nového volného radikálu schopného opakovat proces a propagovat řetězec.
Mezi nimi jsou:
a) přípravky na bázi organických peroxidů typu R–O–O–R′ (organické roztoky peroxidů jako jsou acetyl a dibenzoyl peroxidy). Během reakce vznikají radikály RO· a R′O· a působí jako aktivátory;
b) přípravky založené na azosloučeninách (jako je azobisisobutyronitril), které se rozkládají v průběhu reakce, uvolňují dusík a tvoří volné radikály;
c) redoxní přípravky (například směs peroxidu draselného a dodecylmerkaptanu), u kterých vzniká aktivující radikál v důsledku redoxní reakce.
2. iontové katalyzátory
Jsou to obvykle organické roztoky sloučenin, které generují ionty schopné se připojit na dvojnou vazbu a reprodukovat aktivní místo ve vzniklém produktu.
Zahrnují:
a) katalyzátory zieglerova typu pro výrobu polyolefinů (například směs titanu a triethylaluminia);
b) katalyzátory ziegler-nattova typu (stereokatalyzátory, orientující katalyzátory), jako je směs chloridu titanitého a trialkylaluminia, pro přípravu izotaktického polypropylenu a blokových kopolymerů ethylenu-olefinu;
c) katalyzátory pro přípravu polyuretanů (například směs triethylendiaminu a sloučenin cínu);
d) katalyzátory pro výrobu aminoplastů (například kyselina fosforečná v organickém rozpouštědle).
3. katalyzátory pro polykondenzační reakce
Jsou to přípravky založené na rozličných sloučeninách (například směs octanu vápenatého, oxidu antimonitého, alkoholátů titanu atd.).

–

3815 90 90 18

3815909020 80-Katalyzátor, ve formě prášku, sestávající ze směsi chloridu titanitého a chloridu hlinitého, obsahující : – 20 % hmotnostních nebo více, avšak nejvýše 30 % hmotnostních titanu a – 55 % hmotnostních nebo více, avšak nejvýše 72 % hmotnostních chlóru

3815 90 10 a 3815 90 90-Ostatní

Do těchto podpoložek patří směsi založené na sloučeninách, jejichž podstata a poměry se různí podle chemické reakce, která má být katalyzována. Často jsou používány ve výrobě plastů, mnohdy pod označeními jako iniciátory, přenosová činidla, terminátory nebo telomery a síťovací činidla.
Patří mezi ně:
1. „radikálové“ katalyzátory
Jsou to přípravky, založené na organických sloučeninách, které se zvolna rozkládají za reakčních podmínek a poskytují fragmenty, které při srážkách s původním monomerem upřednostňují tvorbu vazby a vznik nového volného radikálu schopného opakovat proces a propagovat řetězec.
Mezi nimi jsou:
a) přípravky na bázi organických peroxidů typu R–O–O–R′ (organické roztoky peroxidů jako jsou acetyl a dibenzoyl peroxidy). Během reakce vznikají radikály RO· a R′O· a působí jako aktivátory;
b) přípravky založené na azosloučeninách (jako je azobisisobutyronitril), které se rozkládají v průběhu reakce, uvolňují dusík a tvoří volné radikály;
c) redoxní přípravky (například směs peroxidu draselného a dodecylmerkaptanu), u kterých vzniká aktivující radikál v důsledku redoxní reakce.
2. iontové katalyzátory
Jsou to obvykle organické roztoky sloučenin, které generují ionty schopné se připojit na dvojnou vazbu a reprodukovat aktivní místo ve vzniklém produktu.
Zahrnují:
a) katalyzátory zieglerova typu pro výrobu polyolefinů (například směs titanu a triethylaluminia);
b) katalyzátory ziegler-nattova typu (stereokatalyzátory, orientující katalyzátory), jako je směs chloridu titanitého a trialkylaluminia, pro přípravu izotaktického polypropylenu a blokových kopolymerů ethylenu-olefinu;
c) katalyzátory pro přípravu polyuretanů (například směs triethylendiaminu a sloučenin cínu);
d) katalyzátory pro výrobu aminoplastů (například kyselina fosforečná v organickém rozpouštědle).
3. katalyzátory pro polykondenzační reakce
Jsou to přípravky založené na rozličných sloučeninách (například směs octanu vápenatého, oxidu antimonitého, alkoholátů titanu atd.).

–

3815 90 90 20

3815909030 80-Katalyzátor sestávající ze suspenze těchto složek v minerálním oleji: – tetrahydrofuranových komplexních sloučenin chloridu hořečnatého a chloridu titanitého; a – oxidu křemičitého – obsahující 6,6 % (± 0,6 %) hmotnostních hořčíku a – obsahující 2,3 % (± 0,2 %) hmotnostních titanu

3815 90 10 a 3815 90 90-Ostatní

Do těchto podpoložek patří směsi založené na sloučeninách, jejichž podstata a poměry se různí podle chemické reakce, která má být katalyzována. Často jsou používány ve výrobě plastů, mnohdy pod označeními jako iniciátory, přenosová činidla, terminátory nebo telomery a síťovací činidla.
Patří mezi ně:
1. „radikálové“ katalyzátory
Jsou to přípravky, založené na organických sloučeninách, které se zvolna rozkládají za reakčních podmínek a poskytují fragmenty, které při srážkách s původním monomerem upřednostňují tvorbu vazby a vznik nového volného radikálu schopného opakovat proces a propagovat řetězec.
Mezi nimi jsou:
a) přípravky na bázi organických peroxidů typu R–O–O–R′ (organické roztoky peroxidů jako jsou acetyl a dibenzoyl peroxidy). Během reakce vznikají radikály RO· a R′O· a působí jako aktivátory;
b) přípravky založené na azosloučeninách (jako je azobisisobutyronitril), které se rozkládají v průběhu reakce, uvolňují dusík a tvoří volné radikály;
c) redoxní přípravky (například směs peroxidu draselného a dodecylmerkaptanu), u kterých vzniká aktivující radikál v důsledku redoxní reakce.
2. iontové katalyzátory
Jsou to obvykle organické roztoky sloučenin, které generují ionty schopné se připojit na dvojnou vazbu a reprodukovat aktivní místo ve vzniklém produktu.
Zahrnují:
a) katalyzátory zieglerova typu pro výrobu polyolefinů (například směs titanu a triethylaluminia);
b) katalyzátory ziegler-nattova typu (stereokatalyzátory, orientující katalyzátory), jako je směs chloridu titanitého a trialkylaluminia, pro přípravu izotaktického polypropylenu a blokových kopolymerů ethylenu-olefinu;
c) katalyzátory pro přípravu polyuretanů (například směs triethylendiaminu a sloučenin cínu);
d) katalyzátory pro výrobu aminoplastů (například kyselina fosforečná v organickém rozpouštědle).
3. katalyzátory pro polykondenzační reakce
Jsou to přípravky založené na rozličných sloučeninách (například směs octanu vápenatého, oxidu antimonitého, alkoholátů titanu atd.).

–

3815 90 90 30

3815909033 80-Katalyzátor, sestávající ze směsi různých alkylnaftalen-sulfonových kyselin, s alifatickými uhlovodíkovými řetězci obsahující 12 – 56 uhlíkových atomů

3815 90 10 a 3815 90 90-Ostatní

Do těchto podpoložek patří směsi založené na sloučeninách, jejichž podstata a poměry se různí podle chemické reakce, která má být katalyzována. Často jsou používány ve výrobě plastů, mnohdy pod označeními jako iniciátory, přenosová činidla, terminátory nebo telomery a síťovací činidla.
Patří mezi ně:
1. „radikálové“ katalyzátory
Jsou to přípravky, založené na organických sloučeninách, které se zvolna rozkládají za reakčních podmínek a poskytují fragmenty, které při srážkách s původním monomerem upřednostňují tvorbu vazby a vznik nového volného radikálu schopného opakovat proces a propagovat řetězec.
Mezi nimi jsou:
a) přípravky na bázi organických peroxidů typu R–O–O–R′ (organické roztoky peroxidů jako jsou acetyl a dibenzoyl peroxidy). Během reakce vznikají radikály RO· a R′O· a působí jako aktivátory;
b) přípravky založené na azosloučeninách (jako je azobisisobutyronitril), které se rozkládají v průběhu reakce, uvolňují dusík a tvoří volné radikály;
c) redoxní přípravky (například směs peroxidu draselného a dodecylmerkaptanu), u kterých vzniká aktivující radikál v důsledku redoxní reakce.
2. iontové katalyzátory
Jsou to obvykle organické roztoky sloučenin, které generují ionty schopné se připojit na dvojnou vazbu a reprodukovat aktivní místo ve vzniklém produktu.
Zahrnují:
a) katalyzátory zieglerova typu pro výrobu polyolefinů (například směs titanu a triethylaluminia);
b) katalyzátory ziegler-nattova typu (stereokatalyzátory, orientující katalyzátory), jako je směs chloridu titanitého a trialkylaluminia, pro přípravu izotaktického polypropylenu a blokových kopolymerů ethylenu-olefinu;
c) katalyzátory pro přípravu polyuretanů (například směs triethylendiaminu a sloučenin cínu);
d) katalyzátory pro výrobu aminoplastů (například kyselina fosforečná v organickém rozpouštědle).
3. katalyzátory pro polykondenzační reakce
Jsou to přípravky založené na rozličných sloučeninách (například směs octanu vápenatého, oxidu antimonitého, alkoholátů titanu atd.).

–

3815 90 90 33

3815909040 80-Katalyzátor: – obsahující oxid molybdenu a oxidy dalších kovů, v matrici oxidu křemičitého, – ve formě dutých válcovitých těles o délce 4 mm nebo větší, avšak nejvýše 12 mm, pro použití při výrobě kyseliny akrylové

3815 90 10 a 3815 90 90-Ostatní

Do těchto podpoložek patří směsi založené na sloučeninách, jejichž podstata a poměry se různí podle chemické reakce, která má být katalyzována. Často jsou používány ve výrobě plastů, mnohdy pod označeními jako iniciátory, přenosová činidla, terminátory nebo telomery a síťovací činidla.
Patří mezi ně:
1. „radikálové“ katalyzátory
Jsou to přípravky, založené na organických sloučeninách, které se zvolna rozkládají za reakčních podmínek a poskytují fragmenty, které při srážkách s původním monomerem upřednostňují tvorbu vazby a vznik nového volného radikálu schopného opakovat proces a propagovat řetězec.
Mezi nimi jsou:
a) přípravky na bázi organických peroxidů typu R–O–O–R′ (organické roztoky peroxidů jako jsou acetyl a dibenzoyl peroxidy). Během reakce vznikají radikály RO· a R′O· a působí jako aktivátory;
b) přípravky založené na azosloučeninách (jako je azobisisobutyronitril), které se rozkládají v průběhu reakce, uvolňují dusík a tvoří volné radikály;
c) redoxní přípravky (například směs peroxidu draselného a dodecylmerkaptanu), u kterých vzniká aktivující radikál v důsledku redoxní reakce.
2. iontové katalyzátory
Jsou to obvykle organické roztoky sloučenin, které generují ionty schopné se připojit na dvojnou vazbu a reprodukovat aktivní místo ve vzniklém produktu.
Zahrnují:
a) katalyzátory zieglerova typu pro výrobu polyolefinů (například směs titanu a triethylaluminia);
b) katalyzátory ziegler-nattova typu (stereokatalyzátory, orientující katalyzátory), jako je směs chloridu titanitého a trialkylaluminia, pro přípravu izotaktického polypropylenu a blokových kopolymerů ethylenu-olefinu;
c) katalyzátory pro přípravu polyuretanů (například směs triethylendiaminu a sloučenin cínu);
d) katalyzátory pro výrobu aminoplastů (například kyselina fosforečná v organickém rozpouštědle).
3. katalyzátory pro polykondenzační reakce
Jsou to přípravky založené na rozličných sloučeninách (například směs octanu vápenatého, oxidu antimonitého, alkoholátů titanu atd.).

–

3815 90 90 40

KAPITOLA 32-TŘÍSELNÉ NEBO BARVÍŘSKÉ VÝTAŽKY; TANINY A JEJICH DERIVÁTY; BARVIVA, PIGMENTY A JINÉ BARVICÍ LÁTKY; NÁTĚROVÉ BARVY A LAKY; TMELY A JINÉ NÁTĚROVÉ HMOTY; INKOUSTY

KAPITOLA 32-TŘÍSELNÉ NEBO BARVÍŘSKÉ VÝTAŽKY; TANINY A JEJICH DERIVÁTY; BARVIVA, PIGMENTY A JINÉ BARVICÍ LÁTKY; NÁTĚROVÉ BARVY A LAKY; TMELY A JINÉ NÁTĚROVÉ HMOTY; INKOUSTY

Poznámka 4 Výraz „roztoky“, použitý jak v této poznámce, tak i v poznámce 6 a) ke kapitole 39 se nevztahuje na koloidní roztoky.

KAPITOLA 32-TŘÍSELNÉ NEBO BARVÍŘSKÉ VÝTAŽKY; TANINY A JEJICH DERIVÁTY; BARVIVA, PIGMENTY A JINÉ BARVICÍ LÁTKY; NÁTĚROVÉ BARVY A LAKY; TMELY A JINÉ NÁTĚROVÉ HMOTY; INKOUSTY

Poznámky
1. Do této kapitoly nepatří:
a) samostatné chemicky definované prvky nebo sloučeniny (kromě výrobků čísel 3203 nebo 3204, anorganických výrobků
používaných jako luminofory (číslo 3206), skla získaného z taveného křemene nebo jiných druhů taveného oxidu křemičitého ve
formách uvedených v čísle 3207 a také barev a jiných barviv čísla 3212 v úpravě nebo v balení pro drobný prodej);
b) tanáty a jiné taninové deriváty výrobků čísel 2936 až 2939, 2941 nebo 3501 až 3504; nebo
c) asfaltové tmely nebo jiné živičné (bitumenové) tmely (číslo 2715).
2. Do čísla 3204 patří směsi stabilizovaných diazoniových solí a kopulačních složek pro výrobu azobarviv.
3. Do čísel 3203, 3204, 3205 a 3206 patří též přípravky založené na barvicích látkách (v případě čísla 3206 též včetně barvicích
pigmentů čísla 2530 nebo kapitoly 28, kovových vloček a kovových prášků) druhů, které jsou používány pro barvení jakýchkoliv
materiálů nebo používané jako přísady při výrobě barvicích přípravků. Do těchto čísel však nepatří pigmenty dispergované
v nevodném prostředí, v kapalné nebo pastovité formě, používané při výrobě nátěrových hmot, včetně emailů (číslo 3212), nebo jiné
přípravky čísel 3207, 3208, 3209, 3210, 3212, 3213 nebo 3215.
4. Číslo 3208 zahrnuje roztoky (jiné než kolodia) sestávající z jakýchkoliv výrobků uvedených v číslech 3901 až 3913 v těkavých
organických rozpouštědlech, jestliže hmotnost rozpouštědla převyšuje 50 % hmotnostních roztoku.
5. Výraz „barvivo“ v této kapitole nezahrnuje výrobky používané jako plnivo do olejových nátěrových barev, ani pokud jsou vhodné také
k barvení temperových barev.
6. Výraz „ražební fólie“ v čísle 3212 se týká pouze tenkých fólií používaných k potiskování například knižních desek nebo pásků do
klobouků a složených:
a) z kovového prášku (včetně prášku z drahých kovů) nebo pigmentu aglomerovaného klihem, želatinou nebo jiným pojivem; nebo
b) z kovu (včetně drahého kovu) nebo pigmentu naneseného na podložku z jakéhokoliv materiálu.

KAPITOLA 32

2914699010 80-2-Ethylanthrachinon (CAS RN 84-51-5)

2914 61 00 až 2914 69 90-Chinony

Do těchto podpoložek patří produkty uvedené ve vysvětlivkách k HS k číslu 2914, částech E) a F). Ve smyslu těchto podpoložek je třeba rozumět slovu „chinony“ v širším smyslu, tj. „chinony, též s jinou kyslíkatou funkcí“; sem patří tedy chinony bez jiné kyslíkaté funkce (jiné než chinonové funkce), chinonalkoholy, chinonfenoly, chinonaldehydy, a chinony s jinou kyslíkatou funkcí (jiné než výše uvedené).
VII. KARBOXYLOVÉ KYSELINY A JEJICH ANHYDRIDY, HALOGENIDY, PEROXIDY A PEROXYKYSELINY A JEJICH HALOGEN-, SULFO-, NITRO NEBO NITROSODERIVÁTY

–

2914 69 90 10

2914699020 80-2-Pentylanthrachinon (CAS RN 13936-21-5)

2914 61 00 až 2914 69 90-Chinony

Do těchto podpoložek patří produkty uvedené ve vysvětlivkách k HS k číslu 2914, částech E) a F). Ve smyslu těchto podpoložek je třeba rozumět slovu „chinony“ v širším smyslu, tj. „chinony, též s jinou kyslíkatou funkcí“; sem patří tedy chinony bez jiné kyslíkaté funkce (jiné než chinonové funkce), chinonalkoholy, chinonfenoly, chinonaldehydy, a chinony s jinou kyslíkatou funkcí (jiné než výše uvedené).
VII. KARBOXYLOVÉ KYSELINY A JEJICH ANHYDRIDY, HALOGENIDY, PEROXIDY A PEROXYKYSELINY A JEJICH HALOGEN-, SULFO-, NITRO NEBO NITROSODERIVÁTY

–

2914 69 90 20