Výsledky hledání pro výraz: pero

8536693000 80-Pro desky plošných spojů

8536 69 10 až 8536 69 90-Ostatní

Do těchto podpoložek patří elektromechanické zástrčky a zásuvky, které umožňují vícecestné propojení, například mezi přístroji, kabely a deskami s konektory, pouhým zastrčením připojených zástrček do připojených zásuvek bez nutnosti montáže.
Konektory mohou mít zástrčku či zásuvku na obou stranách nebo zástrčku či zásuvku na jedné straně a jiné kontaktní prvky na straně druhé (například s dutinkou pro zamačkávaný spoj, svorkové, pájené nebo šroubové).
Do těchto podpoložek rovněž patří zásuvné spojky (se zásuvnými kontakty) skládající se ze zástrčky a páru zásuvek (dvou kusů). Každý z těchto výrobků, tvořených zástrčkou a zásuvkou má vždy jednu zásuvku a jeden jiný kontaktní prvek.
Do těchto podpoložek nepatří propojovací nebo kontaktní prvky, s nimiž je elektrické propojení vytvořeno jinými prostředky (například koncovky s dutinkou pro zamačkávaný spoj, šroubové, pájené nebo svorkové koncovky). Tyto prvky patří do položky 8536 90.

8536 69 30-Pro tištěné obvody

Do této podpoložky patří všechny zástrčkové a zásuvkové konektory, k nimž lze přímo připojit tištěné obvody na jedné nebo na obou stranách (přímé konektory; viz příklady na obrázcích 5 až 9).
1. Zástrčkové a zásuvkové konektory pro přímou vertikální montáž tištěných obvodů:
2. Jednostranné a dvoustranné zástrčkové a zásuvkové konektory pro horizontální montáž tištěných obvodů:
Do této podpoložky nepatří zástrčkové a zásuvné komponenty zástrčkové a zásuvkové propojky (například kolíková nebo zásuvková svorkovnice), které jsou trvale připojeny k desce s tištěnými obvody a lze je zastrčit do konektoru (podpoložka 8536 69 90).

–

8536 69 30

KAPITOLA 72-ŽELEZO A OCEL

KAPITOLA 72-ŽELEZO A OCEL

Všeobecné vysvětlivky
A. Existuje mnoho způsobů, jak rozlišovat kované a válcované výrobky tam, kde je to nutné, aby k rozlišení docházelo (čísla 7207, 7214, 7216, 7218, 7224 a 7228).
Je-li k dispozici celý kus, musí se nejdříve zjistit, jaké jsou rozdíly v jeho příčném řezu:
— jsou-li na něm rozdíly, které se pravidelně neopakují, pak je tento výrobek kovaný;
— na druhou stranu, jsou-li na příčném řezu rozdíly, které se pravidelně opakují, nebo je-li příčný řez konstantní, výrobek může být jak kovaný, tak i válcovaný. V tomto případě je nutné prověřit všechna následující kritéria:
1. rozměry příčného řezu
Jsou-li velké (příčný řez s plochou větší než 150 000 mm 2 ), bude výrobek pravděpodobně kovaný. Jsou-li malé (minimální rozměr menší než 15 mm), bude výrobek pravděpodobně válcovaný;
2. tvar příčného řezu
Je-li jednoduchý (například čtvercový, pravoúhlý, kruhový, šestiúhelníkový atd.), může být výrobek jak válcovaný, tak i kovaný, zatímco výrobek s mnohem složitějším tvarem je téměř vždy získán válcováním;
3. délka
Je-li výrobek delší než 5 m, je téměř jisté, že je válcovaný; je-li kratší, může být jak válcovaný, tak i kovaný;
4. rozměrová tolerance
Tolerance rozměrů příčného řezu je přesnější (menší) u válcovaných výrobků, než u kovaných výrobků;
5. metalografický aspekt
Jelikož, normálně, je redukční poměr válcovaných výrobků podstatně vyšší než u kovaných výrobků, je téměř vždy možné je od sebe rozlišit zkouškou pod mikroskopem.
Základní faktory k rozlišení jsou vměstky a struktura:
a) vměstky ve válcovaných výrobcích jsou tenké, velice prodloužené a téměř přesně paralelní ke směru válcování; u kovaných výrobků jsou, na druhé straně, tyto vměstky méně prodloužené (ve svém tvaru téměř eliptické) a nejsou přesně paralelní;
b) je-li výrobek kalený a temperovaný, struktura válcovaného výrobku zkoušeného po žíhání dává téměř přesně přímočaré dělící znaky, paralelní vůči směru válcování. Oproti tomu u kovaných výrobků dochází k dělícím znakům mnohem méně a někdy téměř vůbec neexistují;
6. množství
Kované výrobky jsou zpravidla dodávány v malém množství.
Válcování se provádí buď za tepla nebo za studena. V závislosti na tvaru kusu, který má být válcován a na tvaru a postavení válců, může být tento proces použit k výrobě plochých výrobků, jako jsou plechy a desky nebo obruče a pruhy, nebo tyče a pruty kruhového nebo polygonálního průřezu, či profily s různými průřezy, trubky, trouby atd.
B. Pro definici určitých typů plastických deformací (jako je válcování, kování, pěchování), viz všeobecné vysvětlivky k HS ke kapitole 72, část IV) A) a B).
C. Pro rozlišení mezi výrobky válcovanými nebo taženými za tepla a výrobky vyrobenými nebo dohotovenými za studena, viz všeobecné vysvětlivky k HS ke kapitole 72, část IV) B), poslední odstavec.
Některé z výše uvedených rozdílů mezi výrobky válcovanými za tepla a válcovanými za studena se mohou zmenšovat nebo zcela eliminovat, budou-li výrobky válcované za studena vyžíhány; obdobně, v případě výrobků válcovaných za tepla, které mají povrchovou úpravu provedenou lehkým dokončením za studena, rozdíly se omezí na povrchovou tvrdost a vzhled.
Za tepla válcované nebo tažené tyče, pruty, úhelníky, tvarovky a profily mohou mít povrchovou úpravu za studena provedenou tažením nebo jiným procesem – zejména rektifikace (narovnávání) nebo kalibrace – který dodává výrobku lepší povrchovou úpravu. Tento proces způsobuje, že se zařazují jako „tvářené za studena nebo povrchově upravené za studena“.
Nicméně, čištění za studena nebo hrubé odstranění okují, se nepovažuje za rektifikační nebo kalibrační proces, a proto tyto úpravy nemají vliv na zařazení tyčí, prutů, úhelníků, tvarovek a profilů jako za tepla válcovaných nebo vytlačovaných, avšak dále neupravených. Podobně, takové tyče a pruty, které jsou krouceny, nejsou považovány za výrobky povrchově upravené za studena.
D. Pro definici plátování, viz všeobecné vysvětlivky k HS k této kapitole, část IV) C), bod 2), písmeno e).
Obecné kovy plátované drahými kovy, bez ohledu na tloušťku plátování, patří do kapitoly 71 (viz vysvětlivky k HS ke kapitole 71).
E. Pro výklad povrchových úprav, viz všeobecné vysvětlivky k HS ke kapitole 72, část IV) C), bod 2), písmeno d).
F. Nedokončené výkovky, které již nemají hrubý vzhled kusů zhruba tvarovaných kováním čísel 7207, 7218 nebo 7224, se zařazují do čísel příslušných pro hotové výrobky, které jsou obecně v kapitolách 82, 84, 85 a 87. Takže výkovky ze železa nebo oceli určené pro výrobu klikových hřídelí patří do čísla 8483.
I. ZÁKLADNÍ MATERIÁLY; VÝROBKY VE FORMĚ GRANULÍ NEBO PRÁŠKU

KAPITOLA 72-ŽELEZO A OCEL

Poznámky
1. V této kapitole a v případě písmen d), e) a f) v celé nomenklatuře mají následující výrazy uvedený význam:
a) Surové železo:
železo-uhlíkové slitiny, které nejsou prakticky kujné (tvárné), obsahující více než 2 % hmotnostní uhlíku a které mohou
obsahovat jeden nebo více jiných prvků v následujících hmotnostních limitech:
— nejvýše 10 % chromu,
— nejvýše 6 % manganu,
— nejvýše 3 % fosforu,
— nejvýše 8 % křemíku,
— celkově nejvýše 10 % jiných prvků.
b) Vysokopecní zrcadlovina:
železo-uhlíkové slitiny obsahující více než 6 % hmotnostních, avšak nejvýše 30 % hmotnostních manganu a jinak odpovídající
popisu uvedenému v písmenu a) výše.
c) Feroslitiny:
slitiny v houskách, ingotech, blocích nebo v podobných primárních formách, ve formách získaných kontinuálním litím a rovněž
ve formě granulí nebo prášku, též aglomerované, používané obecně jako přísady při výrobě jiných slitin nebo jako odkysličovadla
(redukční činidla), odsiřovací činidla nebo pro podobné účely v hutnictví železa a oceli, které nejsou prakticky kujné (tvárné),
obsahující 4 % hmotnostní nebo více železa a jeden nebo více následujících prvků:
— více než 10 % chromu,
— více než 30 % manganu,
— více než 3 % fosforu,
— více než 8 % křemíku,
— celkově více než 10 % jiných prvků, kromě uhlíku, za podmínky, že maximální obsah mědi je 10 %.
d) Ocel:
železné materiály, jiné než čísla 7203, které (s výjimkou určitých druhů vyrobených ve formě odlitků) jsou kujné (tvárné) a které
obsahují 2 % hmotnostní nebo méně uhlíku. Chromové oceli však mohou obsahovat vyšší podíl uhlíku.
e) Nerezavějící ocel:
legované oceli obsahující 1,2 % hmotnostních nebo méně uhlíku a 10,5 % hmotnostních nebo více chromu, též s jinými prvky.
f) Ostatní legovaná ocel:
oceli, které neodpovídají definici nerezavějící oceli a které obsahují jeden nebo více následujících prvků v uvedených
hmotnostních poměrech:
— 0,3 % nebo více hliníku,
— 0,0008 % nebo více boru,
— 0,3 % nebo více chromu,
— 0,3 % nebo více kobaltu,
— 0,4 % nebo více mědi,
— 0,4 % nebo více olova,
— 1,65 % nebo více manganu,
— 0,08 % nebo více molybdenu,
— 0,3 % nebo více niklu,
— 0,06 % nebo více niobu,
— 0,6 % nebo více křemíku,
— 0,05 % nebo více titanu,
— 0,3 % nebo více wolframu,
— 0,1 % nebo více vanadu,
— 0,05 % nebo více zirkonu,
— 0,1 % nebo více jiných prvků (kromě síry, fosforu, uhlíku a dusíku), posuzováno jednotlivě.
g) Přetavené odpady ze železa nebo oceli v ingotech:
výrobky zhruba odlité do tvaru ingotů bez nálitků nebo hlavových nástavců nebo do tvaru housek, které mají jasné povrchové
vady a svým chemickým složením neodpovídají surovému železu, vysokopecní zrcadlovině nebo feroslitinám.
h) Granule:
výrobky, u kterých méně než 90 % hmotnostních propadne sítem o velikosti ok 1 mm a u kterých 90 % hmotnostních nebo více
propadne sítem o velikosti ok 5 mm.
ij) Polotovary:
výrobky s plným průřezem, kontinuálně lité, též podrobené primárnímu válcovaní za tepla; a jiné výrobky s plným průřezem,
které nebyly dále opracovány po primárním válcování za tepla nebo hrubém tvarování kováním, včetně předrobků pro úhelníky,
tvarovky nebo profily.
Tyto výrobky se nedodávají ve svitcích.
k) Ploché válcované výrobky:
válcované výrobky plného pravoúhlého (jiného než čtvercového) příčného průřezu, které neodpovídají definici uvedené
v písmenu ij) výše, ve formě:
— svitků z vrstev postupně ukládaných na sebe nebo
— nenavinutých výrobků, o šířce nejméně desetkrát větší, než je jejich tloušťka, pokud je tloušťka menší než 4,75 mm, nebo
o šířce větší než 150 mm, pokud je tloušťka 4,75 mm nebo větší, přičemž šířka je nejméně dvojnásobkem tloušťky.
Ploché válcované výrobky zahrnují i ty výrobky, které mají vzorek v reliéfu vyražený přímo při válcování (například žebrování,
drážky, mřížkování, kapky, perličky, kosočtverce), a ty výrobky, které jsou děrovány, zvlněny nebo leštěny, za předpokladu, že
tímto opracováním nezískaly charakter zboží nebo výrobků jiných čísel.
Ploché válcované výrobky jiného než obdélníkového nebo čtvercového tvaru, jakékoliv velikosti, se zařazují jako výrobky o šířce
600 mm nebo větší, za předpokladu, že nezískaly charakter zboží nebo výrobků jiných čísel.
l) Tyče a pruty, válcované za tepla, v nepravidelně navinutých svitcích:
výrobky válcované za tepla v nepravidelně navinutých svitcích, které mají plný příčný průřez ve tvaru kruhu, kruhové výseče,
oválu, pravoúhelníku (včetně čtverce), trojúhelníku nebo jiného vypouklého mnohoúhelníku (včetně „zploštělých kruhů“
a „modifikovaných pravoúhelníků“, jejichž dvě protilehlé strany jsou vypouklými oblouky a zbývající dvě strany jsou rovné, stejně
dlouhé a rovnoběžné). Tyto výrobky mohou mít vroubkování, žebrování, drážky nebo jiné deformace vytvořené během válcování
(výztužné tyče a pruty).
m) Ostatní tyče a pruty:
výrobky, které neodpovídají ani jedné z definic uvedených v písmenech ij), k) nebo l) výše ani definici drátu, které mají plný
a stejnoměrný příčný průřez po celé své délce ve tvaru kruhu, kruhové výseče, oválu, pravoúhelníku (včetně čtverce), trojúhelníku
nebo jiného vypouklého mnohoúhelníku (včetně „zploštělých kruhů“ a „modifikovaných pravoúhelníků“, jejichž dvě protilehlé
strany jsou vypouklými oblouky a zbývající dvě strany jsou rovné, stejně dlouhé a rovnoběžné).
Tyto výrobky mohou:
— mít vroubkování, žebrování, drážky nebo jiné deformace vytvořené během válcování (výztužné tyče a pruty),
— být zkrouceny po válcování.
n) Úhelníky, tvarovky a profily:
výrobky, které mají plný a stejnoměrný příčný průřez po celé své délce, které neodpovídají ani jedné z definic uvedených
v písmenech ij), k), l) nebo m) výše ani definici drátu.
Do kapitoly 72 nepatří výrobky čísel 7301 nebo 7302.
o) Dráty:
výrobky tvářené za studena ve svitcích, s jakýmkoliv plným a stejnoměrným příčným průřezem po celé své délce, které
neodpovídají definici plochých válcovaných výrobků.
p) Duté vrtné tyče a pruty:
duté tyče a pruty jakéhokoliv příčného průřezu, vhodné pro vrtání, jejichž největší vnější rozměr příčného průřezu převyšuje
15 mm, avšak nepřesahuje 52 mm a jejichž největší vnitřní rozměr nepřesahuje jednu polovinu největšího vnějšího rozměru.
Duté tyče a pruty ze železa nebo oceli, které neodpovídají této definici, se zařazují do čísla 7304.
2. Železné kovy plátované jinými železnými kovy se zařazují jako výrobky ze železného kovu, jehož hmotnost převažuje.
3. Výrobky ze železa nebo oceli získané elektrolytickým pokovováním, tlakovým litím nebo slinováním se zařazují podle své formy,
složení a vzhledu do čísel této kapitoly odpovídajících obdobným výrobkům vyrobeným válcováním za tepla.
Poznámky k položkám
1. V této kapitole mají následující výrazy uvedený význam:
a) Legované surové železo:
surové železo obsahující jeden nebo více z následujících prvků v uvedených hmotnostních podílech:
— více než 0,2 % chromu,
— více než 0,3 % mědi,
— více než 0,3 % niklu,
— více než 0,1 % některého z následujících prvků: hliník, molybden, titan, wolfram, vanad.
b) Nelegovaná automatová ocel:
nelegovaná ocel obsahující jeden nebo více z následujících prvků v uvedených hmotnostních podílech:
— 0,08 % nebo více síry,
— 0,1 % nebo více olova,
— více než 0,05 % selenu,
— více než 0,01 % teluru,
— více než 0,05 % bismutu.
c) Křemíková elektrotechnická ocel:
legovaná ocel obsahující nejméně 0,6 % hmotnostních, avšak nejvýše 6 % hmotnostních křemíku a nejvýše 0,08 % hmotnostních
uhlíku. Též může obsahovat nejvýše 1 % hmotnostní hliníku, avšak nesmí obsahovat žádný jiný prvek v poměru, který by oceli
dával charakter ostatní legované oceli.
d) Rychlořezná ocel:
legovaná ocel obsahující, též spolu s jinými prvky, nejméně dva z těchto tří prvků: molybden, wolfram a vanad, se společným
obsahem 7 % hmotnostních nebo více a obsahující 0,6 % hmotnostních nebo více uhlíku a 3 až 6 % hmotnostních chromu.
e) Křemíkomanganová ocel:
legovaná ocel obsahující v procentech hmotnostních:
— nejvýše 0,7 % uhlíku,
— 0,5 % nebo více, avšak nejvýše 1,9 % manganu, a
— 0,6 % nebo více, avšak nejvýše 2,3 % křemíku, ale neobsahuje žádný jiný prvek v poměru, který by oceli dával charakter ostatní
legované oceli.
2. Pro zařazování feroslitin do položek čísla 7202 platí následující pravidlo:
Feroslitina je považována za binární a zařazuje se do příslušné položky (pokud existuje), jestliže pouze jeden z prvků této slitiny
převyšuje minimální procentuální podíl uvedený v poznámce 1 c) k této kapitole; analogicky se považuje za ternární nebo kvartérní,
jestliže dva nebo tři z prvků této slitiny převyšují minimální podíly.
Pro použití tohoto pravidla musí každý z nejmenovaných „jiných prvků“ uvedených v poznámce 1 c) k této kapitole převyšovat 10 %
hmotnostních.
Doplňková poznámka
1. Následující výrazy mají uvedený význam:
— „Elektroplechy“: ve smyslu podpoložek 7209 16 10, 7209 17 10, 7209 18 10, 7209 26 10, 7209 27 10, 7209 28 10 a 7211 23 20,
ploché válcované výrobky, které mají při proudu 50 Hz a magnetickém toku 1 T činné (wattové) ztráty na kilogram, vypočítané Epsteinovou
metodou:
— 2,1 W nebo méně, pokud jejich tloušťka nepřesahuje 0,2 mm,
— 3,6 W nebo méně, pokud jejich tloušťka není menší než 0,2 mm, avšak je menší než 0,6 mm,
— 6 W nebo méně, pokud jejich tloušťka není menší než 0,6 mm, avšak není větší než 1,5 mm.
— „Pocínovaný plech“: ve smyslu podpoložek 7210 12 20, 7210 70 10, 7212 10 10 a 7212 40 20, ploché válcované výrobky (o tloušťce menší
než 0,5 mm), které jsou pokoveny vrstvou kovu s obsahem 97 % hmotnostních nebo více cínu.
— „Nástrojová ocel“: ve smyslu podpoložek 7224 10 10, 7224 90 02, 7225 30 10, 7225 40 12, 7226 91 20, 7228 30 20, 7228 40 10,
7228 50 20 a 7228 60 20, legovaná ocel, jiná než nerezavějící nebo rychlořezná ocel, která obsahuje, též spolu s jinými prvky, jednu z dále
uvedených složek v uvedeném hmotnostním poměru:
— méně než 0,6 % uhlíku
a
0,7 % nebo více křemíku a 0,05 % nebo více vanadu
nebo
4 % nebo více wolframu,
— 0,8 % nebo více uhlíku
a
0,05 % nebo více vanadu,
— více než 1,2 % uhlíku
a
nejméně 11 %, avšak nejvýše 15 % chromu,
— 0,16 % nebo více, avšak nejvýše 0,5 % uhlíku
a
3,8 % nebo více, avšak nejvýše 4,3 % niklu
a
1,1 % nebo více, avšak nejvýše 1,5 % chromu
a
0,15 % nebo více, avšak nejvýše 0,5 % molybdenu,
— 0,3 % nebo více, avšak nejvýše 0,5 % uhlíku
a
1,4 % nebo více, avšak nejvýše 2,1 % chromu
a
0,15 % nebo více, avšak nejvýše 0,5 % molybdenu
a
méně než 1,2 % niklu,
— 0,3 % nebo více uhlíku
a
méně než 5,2 % chromu
a
0,65 % nebo více molybdenu nebo 0,4 % nebo více wolframu,
— 0,5 % nebo více, avšak nejvýše 0,6 % uhlíku
a
1,25 % nebo více, avšak nejvýše 1,8 % niklu
a
0,5 % nebo více, avšak nejvýše 1,2 % chromu
a
0,15 % nebo více, avšak nejvýše 0,5 % molybdenu.

KAPITOLA 72

KAPITOLA 67-UPRAVENÁ PÉRA A PRACHOVÉ PEŘÍ A VÝROBKY Z NICH; UMĚLÉ KVĚTINY; VÝROBKY Z VLASŮ

KAPITOLA 67-UPRAVENÁ PÉRA A PRACHOVÉ PEŘÍ A VÝROBKY Z NICH; UMĚLÉ KVĚTINY; VÝROBKY Z VLASŮ

KAPITOLA 67-UPRAVENÁ PÉRA A PRACHOVÉ PEŘÍ A VÝROBKY Z NICH; UMĚLÉ KVĚTINY; VÝROBKY Z VLASŮ

Poznámky
1. Do této kapitoly nepatří:
a) filtrační plachetky z vlasů (číslo 5911);
b) květinové motivy z krajek, výšivek nebo jiných textilií (třída XI);
c) obuv (kapitola 64);
d) pokrývky hlavy nebo síťky na vlasy (kapitola 65);
e) hračky, sportovní potřeby nebo karnevalové výrobky (kapitola 95); nebo
f) péřové oprašovače, labutěnky a pudrovátka nebo síta z vlasů (kapitola 96).
2. Do čísla 6701 nepatří:
a) výrobky, u nichž jsou péra nebo prachové peří pouze výplní nebo vycpávkou (například ložní potřeby čísla 9404);
b) oděvy nebo oděvní doplňky, u nichž tvoří péra nebo prachové peří pouze ozdobu nebo vycpávku; nebo
c) umělé květiny nebo listoví nebo jejich části a součásti nebo zcela zhotovené výrobky čísla 6702.
3. Do čísla 6702 nepatří:
a) výrobky ze skla (kapitola 70); nebo
b) umělé květiny, listoví nebo ovoce z keramiky, kamene, kovu, dřeva nebo ostatních materiálů, zhotovené v jednom kuse litím,
kováním, vyřezáváním, ražením nebo jiným procesem, nebo sestávající z částí spojených jinak než vázáním, slepením, zasazením
jedné části do druhé nebo podobnými způsoby.

KAPITOLA 67

KAPITOLA 64-OBUV, KAMAŠE A PODOBNÉ VÝROBKY; ČÁSTI A SOUČÁSTI TĚCHTO VÝROBKŮ

KAPITOLA 64-OBUV, KAMAŠE A PODOBNÉ VÝROBKY; ČÁSTI A SOUČÁSTI TĚCHTO VÝROBKŮ

Všeobecné vysvětlivky
1. Pro definici výrazů „zevní podešev“ a „svršek“ viz všeobecné vysvětlivky k HS k této kapitole, odstavce C) a D).
Kromě toho se u „svršků“ sestávajících ze dvou nebo více materiálů (poznámka 4 a) a doplňková poznámka 1 ke kapitole 64), použijí následující ustanovení:
a) „Svršek“ je ta část obuvi, která pokrývá strany a horní část chodidla a rovněž může pokrývat nohu. Dosahuje až dolů a je připevněn k podešvi. Může dokonce přecházet do podešve.
Základními materiály, které tvoří svršek, jsou takové materiály, jejichž povrch je částečně nebo zcela odkryt na vnějším povrchu obuvi. Proto podšívka není svrškem. Materiály svršku jsou mezi sebou navzájem připevněny.
Po odstranění doplňků a výztuh, když se počítá celkový povrch části materiálů tvořících svršek, se nezapočítávají ty části, které se nacházejí pod překrývajícími se částmi, kde byly materiály k sobě navzájem připevněny.
Například, useň (A), textilní materiál (B), část (C) je část textilního materiálu (B), která se nachází pod překrývající usní (A). Když se počítá celkový povrch materiálů tvořících svršek, nezapočítává se textilní část (C).
Nezapočítávají se žádné zapínací systémy, např. tkaničky, zapínací proužek suchého zipu atd. (viz všeobecné vysvětlivky k HS k této kapitole, část D), poslední odstavec).
b) „Podšívka“ může být vyrobena z jakýchkoliv materiálů. Může sestávat z jednoho nebo z více materiálů. Podšívka je v kontaktu s chodidlem a slouží jako vycpávka, ochrana nebo pouze jako ozdoba. Podšívka není odkryta na vnějším povrchu obuvi, s výjimkou vycpávky např. okolo horního okraje.
c) „Doplňky“ a „výztuhy“ jsou definovány v poznámce 4 a) ke kapitole 64 a v doplňkové poznámce 1 ke kapitole 64 a ve všeobecných vysvětlivkách k HS, část D), poslední odstavec.
Doplňky mají všeobecně ozdobnou funkci a výztuhy mají ochrannou nebo zpevňovací funkci. Jelikož jsou výztuhy příslušenstvím svršku, které mu dodávají dodatečnou pevnost, jsou připevněny k vnějšímu povrchu svršku a ne pouze k podšívce. Malá část podšívky se však může objevit pod výztuhou za předpokladu, že se tím nesníží její vyztužovací funkce. Výztuhy nebo doplňky mohou být, kromě svršku, rovněž připevněny k podešvi nebo mohou jít až do podešve. Materiál se nepovažuje za doplňky nebo výztuhy, ale považuje se za část svršku, za předpokladu, že způsob spojení spodních materiálů není trvalý (šití je příkladem trvalého způsobu spojení).
Ve smyslu poznámky 4 a) mohou být „podobným příslušenstvím“ rovněž např. loga nebo ozdoby špiček.
Při určování materiálu „svršku“ se nebere v úvahu částečně či zcela zakrytý jazyk (vnitřní jazyk).
Viz obrázek níže, kde je vnitřní jazyk označen přerušovanou čarou.
Obrázky a text níže ukazují příklady jak stanovit materiál „svršku“:
Bota na obrázcích výše je bota z usně a textilie. Aby bylo možno stanovit materiál „svršku“ ve smyslu kapitoly 64 a vyřadit „doplňky“ a „výztuhy“, bylo provedeno následující posouzení:
1 a 2. Odstranění usňové ozdoby špičky (1) a příštipku na špičce (2) odhalilo spodní textilní materiál (který není podšívkou). Vzhledem k tomu, že tyto části usně (1 a 2) mají ochranou funkci, považují se za výztuhy. Jelikož textilní materiál pod částmi usně (1 a 2) je částečně odkryt na povrchu, započítává se textilní materiál jako část svršku.
3. Odstranění části usně (3) odhalilo část textilie (na obrázku označené jako A) a část podšívkového materiálu umístěného pod částí 3. Vzhledem k tomu, že se textilie neprostírá zcela pod částí 3, vzhledem k tomu, že podšívka se nepovažuje za svršek, a jelikož je pod usní především podšívka, nevyztužuje tato část usně žádný svrchní materiál, a započítává se tak jako část svršku.
4. Tato část usně (4) byla našita na část textilie a též překrývá (A) část 3 usně. Vzhledem k tomu, že pod částí (4) je částečně odkrytý textilní materiál a pod překrytím (A) je částečně odkrytá část z usně (3), a jelikož část z usně (4) dodává dodatečnou pevnost straně svršku, část (4) se považuje za výztuhu. Tedy, část z usně (3) a textilní materiál pod částí (4), s výjimkou textilní části pod částí (3), se započítávají jako části svršku.
5. Odstranění této části z usně (5) odhalilo částečně odkrytý spodní textilní materiál. Vzhledem k tomu, že část z usně (5) je výztuhou svrškové části paty a jelikož je pod ní částečně odkrytý textilní materiál, useň se považuje za výztuhu.
6. Odstranění překrytí paty z usně (6) odhalilo část podšívkového materiálu a částečně odkrytý textilní materiál. Vzhledem k tomu, že se textilie neprostírá zcela pod usní, překrytí paty z usně (6) nemá výztužnou funkci pro materiál svršku, a proto se započítává jako část svršku (a ne jako výztuha).
7. Odstranění této části z usně (7) odhalilo pod ní částečně odkrytý textilní materiál. Vzhledem k tomu, že část z usně (7) dodává dodatečnou pevnost straně svršku, považuje se useň za výztuhu.
8. Odstranění loga z usně (8) odhalilo pod ním částečně odkrytý textilní materiál. Proto, a jelikož logo je „podobným příslušenstvím“ ve smyslu poznámky 4 a) ke kapitole 64, nejedná se o část svršku.
Po vypočítání procent částí z usně a procent textilních částí, které byly identifikovány jako části svršku, převažuje textilie (70 % textilního materiálu). Bota proto bude zařazena jako obuv se svrškem z textilních materiálů.
2. Výraz „kaučuk“ je definován v poznámce 1 ke kapitole 40 pro celou kombinovanou nomenklaturu; poznámka 3 a) k této kapitole, rozšiřuje rozsah tohoto výrazu pro účely této kapitoly.
3. Výraz „plasty“ je definován v poznámce 1 ke kapitole 39 pro celou kombinovanou nomenklaturu; poznámka 3 a) k této kapitole, rozšiřuje rozsah tohoto výrazu pro účely této kapitoly.
4. Pro účely této kapitoly je výraz „useň“ definován v poznámce 3 b) ke kapitole 64.
5. Výraz „textilní materiály“ je definován ve všeobecných vysvětlivkách k HS, části E) a F). Tedy, vlákna (např. textilní postřižky), nitě, textilie, plsti, netkané textilie, motouzy, šňůry, provazy, lana atd., jak jsou definovány v kapitolách 50 až 60, jsou „textilními materiály“ ve smyslu kapitoly 64. Pokud jde o textilie kapitoly 59, poznámky ke kapitole 59 jsou použitelné pouze s výhradou ustanovení poznámky 3 a) ke kapitole 64.

KAPITOLA 64-OBUV, KAMAŠE A PODOBNÉ VÝROBKY; ČÁSTI A SOUČÁSTI TĚCHTO VÝROBKŮ

Poznámky
1. Do této kapitoly nepatří:
a) jednorázové prostředky ke krytí nohou nebo obuv vyrobená z lehkých nebo málo odolných materiálů (například z papíru,
z plastových fólií) bez připevněných podešví. Tyto výrobky se zařazují podle jejich základního materiálu;
b) obuv z textilního materiálu bez přilepené, přišité nebo jinak upevněné nebo nahoře aplikované zevní podešve (třída XI);
c) obnošená obuv čísla 6309;
d) výrobky z osinku (azbestu) (číslo 6812);
e) ortopedická obuv nebo jiné ortopedické prostředky nebo jejich části a součásti (číslo 9021); nebo
f) obuv mající povahu hraček nebo obuv s připevněnými bruslemi nebo kolečkovými bruslemi; chrániče holení nebo podobné
ochranné sportovní potřeby (kapitola 95).
2. Pro účely čísla 6406 výraz „části a součásti“ nezahrnuje obuvnické kolíčky (floky), chrániče, očka, háčky, přezky, ozdoby, prýmky,
tkaničky, střapce a jiné lemovky (které se zařazují do svých odpovídajících čísel) nebo knoflíky nebo jiné zboží čísla 9606.
3. Pro účely této kapitoly:
a) výrazy „kaučuk“ a „plasty“ zahrnují tkaniny nebo jiné textilní výrobky s vnější vrstvou z kaučuku nebo plastu viditelnou pouhým
okem; pro účely tohoto ustanovení se nebere v úvahu žádná výsledná změna barvy; a
b) výraz „useň“ označuje zboží čísel 4107 a 4112 až 4114.
4. S výhradou ustanovení poznámky 3 k této kapitole:
a) za svrškový materiál se považuje základní materiál, který pokrývá největší plochu povrchu, nehledě na doplňky nebo výztuhy, jako
jsou obruby, chrániče kotníků, ozdoby, přezky a spony, poutka, očka nebo podobné příslušenství;
b) za základní materiál zevní podešve se považuje materiál, jehož plocha stýkající se se zemí je největší, nehledě na doplňky nebo
výztuhy, jako jsou špičky, hřeby, kolíky, cvoky, chrániče nebo podobné příslušenství.
Poznámka k položkám
1. Pro účely položek 6402 12, 6402 19, 6403 12, 6403 19 a 6404 11 se výraz „sportovní obuv“ používá pouze pro:
a) obuv, která je určena k provádění sportovní činnosti a je nebo může být opatřena špičkami, hřeby, kolíky, sponkami, pružinami
apod.;
b) bruslařská obuv, lyžařská obuv, běžkařská obuv, obuv pro snowboard, zápasnická obuv, boxerská obuv a cyklistická obuv.
Doplňkové poznámky
1. Ve smyslu poznámky 4 písm. a) jsou za „výztuhy“ považovány všechny kusy materiálů (např. plasty nebo useň) připevněné ke svrchnímu materiálu
svršku, aby jej dodatečně zpevnily, též připevněné k podešvi. Po odstranění výztuh musí mít viditelný materiál znaky svrchního, nikoli podšívkového
materiálu, a dostatečně chodidlo držet, aby uživatel mohl obuv se zachovaným původním upevňovacím systémem používat k chůzi.
Pro určení základního svrchního materiálu se musí brát v úvahu části pokryté doplňky a/nebo výztuhami.
2. Ve smyslu poznámky 4 písm. b), jedna nebo více vrstev textilního materiálu, který nemá charakteristiku obvykle požadovanou pro normální použití
zevních podešví (např. odolnost, trvanlivost, pevnost apod.), se neberou na zřetel pro klasifikační účely.

KAPITOLA 64

6110201000 80-Roláky

6110 20 10-Roláky

Za roláky v různém provedení se považují následující oděvy: lehké, těsně padnoucí jemně pletené oděvy, které zakrývají horní část těla, jsou jednobarevné nebo vícebarevné, s rukávy nebo bez nich a mají zarolovaný límec na nejrůznější způsob bez rozhalení.
Výraz „jemně pletené“ znamená jemné pletení tvořené nejméně 12-ti očky na cm jak ve vodorovném směru (řádky), tak i ve svislém směru (sloupky), počítáno na jedné straně vzorku, který má rozměry 10 × 10 cm.
Lehké roláky jsou zpravidla upleteny jako jednolícní pletenina (žerzej), žebrová pletenina (oboulícní pletenina) (1×1) nebo interlok.
Jednolícní pletenina (žerzej) je nejjednodušší forma zátažné pleteniny (Obrázek 1), očka na lícní straně vypadají jako malá „V“ nebo obrácená „V“ (Obrázek 2) a očka na rubu jako provázané smyčky (Obrázek 3).
Jemná pletenina žebrového typu (oboulícní pletenina) (Obrázek 4) má střídavě v každé řadě lícní a rubní očko (1×1)
(Obrázek 5); na jednom povrchu jsou tedy žebra, která odpovídají prolamování na povrchu druhém. Oba povrchy takové pleteniny vypadají stejně (Obrázky 6 a 7).
Interlok je dvojitá žebrová pletenina, která na obou stranách vypadá zcela stejně. Tento efekt se dosahuje provazováním
oček ze dvou oboulícních vazeb (Obrázek 8), takže na obou stranách pleteniny očko z jednoho žebra se střídá s očkem z odpovídajícího žebra na opačné straně textilie (Obrázek 9). Žebra na jedné straně pleteniny odpovídají tudíž žebrům na straně druhé (Obrázky 10 a 11).

–

6110 20 10

6111000000 80-Kojenecké oděvy a oděvní doplňky, pletené nebo háčkované

6111-Kojenecké oděvy a oděvní doplňky, pletené nebo háčkované

Viz poznámka 6 a) k této kapitole.
Do tohoto čísla patří řada oděvů, které jsou určeny pro malé děti, jejichž výška postavy nepřesahuje 86 cm (obvykle malé dítě ve věku přibližně 18 měsíců). Mezi ně patří: kabátky, pláštíky, prošívané zavinovačky, skřítkovské oděvy, župany, dvoudílné oblečky, dětské kombinézy, kalhoty, kalhotové návleky, lýtkové kalhoty, dupačky, vestičky, větrovky, šaty, sukně, bolera, saka, bundy, pláštěnky, tuniky, halenky, košilové halenky, šortky atd.
Některé z těchto oděvů jsou výrobky do výbavičky. U některých těchto výrobků do výbavičky nelze definovat velikost, ale zařazují se do tohoto čísla, pokud jsou jasně identifikovatelné jako oděvy pro kojence.
Do tohoto čísla tedy patří:
1. křestní dlouhé šatečky a župánky;
2. malé bezrukávové pláštěnky s kapucí;
3. skřítkovské oděvy: oděvy s kapucí a rukávy, které tvoří jak kabátek, tak i pytel (ve spodní části zcela uzavřený);
4. kombinézové pytle pro kojence, které mohou být též vycpávané, s rukávy nebo otvory pro ruce. Příklad je znázorněn níže uvedenou fotografií.

–

6111

KAPITOLA 48-PAPÍR, KARTÓN A LEPENKA; VÝROBKY Z PAPÍROVINY, PAPÍRU, KARTÓNU NEBO LEPENKY

KAPITOLA 48-PAPÍR, KARTÓN A LEPENKA; VÝROBKY Z PAPÍRENSKÝCH VLÁKNIN, PAPÍRU, KARTÓNU NEBO LEPENKY

Všeobecné vysvětlivky
Kotouče papíru, jejichž vnější vrstvy byly částečně namáčeny ve vodě nebo jinak poškozeny, zůstávají zařazeny v příslušných podpoložkách čísel 4801 až 4811.

KAPITOLA 48-PAPÍR, KARTÓN A LEPENKA; VÝROBKY Z PAPÍROVINY, PAPÍRU, KARTÓNU NEBO LEPENKY

Poznámky
1. Pro účely této kapitoly, s výjimkou, kde je v textu stanoveno jinak, zmínka o „papíru“ zahrnuje též kartón a lepenku (bez ohledu na
tloušťku nebo hmotnost na m2).
2. Do této kapitoly nepatří:
a) výrobky kapitoly 30;
b) ražební fólie čísla 3212;
c) parfémované papíry nebo papíry impregnované nebo povrstvené kosmetickými prostředky (kapitola 33);
d) papírová nebo buničitá vata impregnovaná, povrstvená nebo potažená mýdlem nebo detergentem (číslo 3401) nebo leštícími
prostředky, leštícími pastami a podobnými přípravky (číslo 3405);
e) citlivý papír, kartón nebo lepenka čísel 3701 až 3704;
f) papír impregnovaný diagnostickými nebo laboratorními reagenciemi (číslo 3822);
g) papírem zesílené vrstvené fólie z plastů nebo vrstva papíru, kartónu nebo lepenky povrstvená nebo potažená vrstvou plastů,
přičemž tato vrstva představuje více než polovinu celkové tloušťky, nebo výrobky z těchto materiálů, jiné než krycí materiály na
stěny čísla 4814 (kapitola 39);
h) výrobky čísla 4202 (například cestovní potřeby);
ij) výrobky kapitoly 46 (výrobky z pletacích materiálů);
k) papírové příze nebo textilní výrobky z papírové příze (třída XI);
l) výrobky kapitoly 64 nebo kapitoly 65;
m) brusný papír, kartón nebo lepenka (číslo 6805) nebo slída na podložce z papíru, kartónu nebo lepenky (číslo 6814) (papír,
kartón a lepenka povrstvené slídovým práškem patří však do této kapitoly);
n) kovové fólie na podložce z papíru, kartónu nebo lepenky (obecně třída XIV nebo XV);
o) výrobky čísla 9209;
p) výrobky kapitoly 95 (například hračky, hry, sportovní potřeby); nebo
q) výrobky kapitoly 96 (například knoflíky, hygienické vložky a tampony, dětské pleny).
3. S výhradou ustanovení poznámky 7 patří do čísel 4801 až 4805 papír, kartón a lepenka, které byly podrobeny hlazení
kalandrováním, superkalandrováním, leštění nebo podobné úpravě, vytváření nepravých průsvitek (filigránů) nebo stíněnek,
povrchovému klížení, jakož i papír, kartón, lepenka, buničitá vata a zplstěné pásy buničiny, barvené či mramorované ve hmotě
jakýmkoliv způsobem. S výjimkou jiných ustanovení čísla 4803 nezahrnují tato čísla papír, kartón, lepenku, buničitou vatu nebo
zplstěné pásy buničiny, které byly zpracovány jinak.
4. V této kapitole výraz „novinový papír“ znamená druh nenatíraného papíru, který se používá pro tisk novin, u něhož nejméně 50 %
hmotnostních z celkového obsahu vláken tvoří dřevná vlákna získaná mechanickým nebo chemicko-mechanickým výrobním
postupem, neklížený nebo velmi slabě klížený, který má na obou stranách drsnost povrchu měřenou přístrojem Parker Print Surf
(1 MPa) převyšující 2,5 mikrometrů (mikronů), s plošnou hmotností nejméně 40 g/m2 a nejvýše 65 g/m2.
5. Pro účely čísla 4802 se výrazy „papír, kartón a lepenka určené ke psaní, tisku nebo k jiným grafickým účelům“ a „neděrovaný papír na
děrné štítky nebo na děrné pásky“ rozumí papír, kartón a lepenka vyrobené hlavně z bělené buničiny nebo buničiny získané
mechanickým nebo chemicko-mechanickým postupem a vyhovující některému z následujících kritérií:
— Pro papír, kartón nebo lepenku o plošné hmotnosti nejvýše 150 g/m2:
a) obsahující 10 % nebo více vláken získaných mechanickým nebo chemicko-mechanickým postupem a
1) s plošnou hmotností nejvýše 80 g/m2, nebo
2) barvené ve hmotě; nebo
b) obsahující více než 8 % popela, a
1) s plošnou hmotností nejvýše 80 g/m2, nebo
2) barvené ve hmotě; nebo
c) obsahující více než 3 % popela a s bělostí 60 % nebo více; nebo
d) obsahující více než 3 %, avšak nejvýše 8 % popela, s bělostí méně než 60 % a ukazatelem pevnosti v průtlaku rovným nebo
menším než 2,5 kPa?m2/g; nebo
e) obsahující 3 % nebo méně popela, s bělostí 60 % nebo více a ukazatelem pevnosti v průtlaku rovným nebo menším než
2,5 kPa?m2/g.
— Pro papír, kartón nebo lepenku s plošnou hmotností vyšší než 150 g/m2:
a) barvené ve hmotě; nebo
b) s bělostí 60 % nebo více, a
1) s tloušťkou měřenou posuvným měřítkem 225 mikrometrů (mikronů) nebo menší, nebo
2) s tloušťkou měřenou posuvným měřítkem větší než 225 mikrometrů (mikronů), avšak nejvýše 508 mikrometrů (mikronů)
a s obsahem popela více než 3 %; nebo
c) s bělostí méně než 60 % a s tloušťkou měřenou posuvným měřítkem 254 mikrometrů (mikronů) nebo méně a s obsahem
popela více než 8 %.
Číslo 4802 však nezahrnuje filtrační papír, kartón nebo lepenku (včetně papíru na čajové sáčky) ani plstěný papír, kartón nebo
lepenku.
6. V této kapitole výraz „papír, kartón a lepenka kraft“ znamená papír, kartón nebo lepenku, z jejichž celkového vlákninového složení
nejméně 80 % hmotnostních sestává z vlákniny získané sulfátovým nebo nátronovým postupem.
7. Kromě případů, kdy znění čísel stanoví jinak, papír, kartón, lepenka, buničitá vata a pásy zplstěných buničinových vláken, které
odpovídají popisu dvou nebo více z čísel 4801 až 4811, je nutno zařadit do posledního z těchto čísel nomenklatury, které přicházejí
v úvahu.
8. Čísla 4801 a 4803 až 4809 se vztahují pouze na papír, kartón, lepenku, buničitou vatu a pásy zplstěných buničinových vláken:
a) v pásech nebo kotoučích o šířce převyšující 36 cm; nebo
b) v pravoúhlých (včetně čtvercových) listech (arších) s jednou stranou převyšující 36 cm a druhou stranou převyšující
15 cm v nepřeloženém stavu.
9. Pro účely čísla 4814 se výraz „tapetový papír a podobné krycí materiály na stěny“ týká pouze:
a) papíru v kotoučích o šířce nejméně 45 cm a nejvýše 160 cm, vhodného ke zdobení stěn nebo stropů:
1) zrnitého, raženého, povrchově barveného, potištěného vzorem nebo jinak povrchově zdobeného (například textilními
vločkami), též natřeného nebo potaženého průhlednými ochrannými vrstvami plastů;
2) s nerovným povrchem vzniklým přidáním částeček dřeva, slámy apod.;
3) povrstveného nebo potaženého na lícové straně plasty, přičemž vrstva plastu je zrnitá, ražená, barvená, potištěná vzorem nebo
jinak zdobená; nebo
4) potaženého na lícové straně pletacím materiálem, též vzájemně svázané v rovnoběžných pramenech nebo protkané;
b) lemovky a vlysy z papíru, zpracované jak je uvedeno výše, též v kotoučích, vhodné pro zdobení stěn nebo stropů;
c) krycí materiál na stěny z papíru vyrobený z několika částí (panelů), v kotoučích nebo listech (arších), potištěné tak, že po sestavení
na stěně tvoří krajinu, obraz nebo motiv.
Výrobky na podkladě papíru, kartónu nebo lepenky, vhodné k použití jako podlahová krytina i jako krycí materiál na stěny, se
zařazují do čísla 4823.
10. Číslo 4820 nezahrnuje volné listy nebo lístky přiříznuté do určitých rozměrů, i když jsou potištěné, ražené nebo perforované.
11. Do čísla 4823 patří, inter alia, perforované papírové, kartónové nebo lepenkové karty pro žakárové nebo podobné stroje a papírové
krajky.
12. S výjimkou zboží čísel 4814 nebo 4821, patří papír, kartón, lepenka, buničitá vata a výrobky z nich, potištěné motivy, písmeny
nebo vyobrazeními, které nejsou pouze podružné povahy vzhledem k hlavnímu účelu použití zboží, do kapitoly 49.
Poznámky k položkám
1. Pro účely položek 4804 11 a 4804 19 se výrazem „kraftliner“ rozumí papír, kartón a lepenka, se strojově upraveným nebo strojově
hlazeným povrchem, z jehož celkového vlákninového složení nejméně 80 % hmotnostních sestává z dřevných vláken získaných
sulfátovým nebo nátronovým postupem, v kotoučích, s plošnou hmotností vyšší než 115 g/m2 a s minimální průtlakovou pevností
podle Mullena dle údajů uvedených v následující tabulce nebo lineárně interpolovanou nebo extrapolovanou ekvivalentní hodnotou
průtlakové pevnosti pro jakoukoliv jinou plošnou hmotnost.
Plošná hmotnost (g/m2) Minimální průtlaková pevnost podle Mullena (kPa)
115 393
125 417
200 637
300 824
400 961
2. Pro účely položek 4804 21 a 4804 29 se výrazem „pytlový papír kraft“ rozumí papír se strojně hlazeným povrchem, z jehož
celkového vlákninového složení nejméně 80 % hmotnostních sestává z vláken získaných sulfátovým nebo nátronovým postupem,
v kotoučích, s plošnou hmotností nejméně 60 g/m2, avšak nejvýše 115 g/m2 a odpovídající některému z následujících souborů
podmínek:
a) má ukazatel průtlakové pevnosti podle Mullena nejméně 3,7 kPa.m2/g a tažnost větší než 4,5 % v příčném směru a větší než 2 %
v podélném směru výroby na stroji;
b) má minimální pevnost v dotržení a pevnost v tahu dle údajů uvedených v následující tabulce nebo lineární interpolovanou
ekvivalentní hodnotu pro jakoukoliv jinou plošnou hmotnost:
Plošná hmotnost (g/m2) Minimální pevnost v dotržení (mN) Minimální pevnost v tahu (kN/m)
Podélný směr Podélný směr plus příčný směr Příčný směr Podélný směr plus příčný směr
60 700 1 510 1,9 6,0
70 830 1 790 2,3 7,2
80 965 2 070 2,8 8,3
100 1 230 2 635 3,7 10,6
115 1 425 3 060 4,4 12,3
3. Ve smyslu položky 4805 11 se výrazem „polochemický papír na zvlněnou vrstvu“ rozumí papír v kotoučích, z jehož celkového
vlákninového složení sestává nejméně 65 % hmotnostních z nebělených listnáčových vláken získaných kombinací mechanického
a chemického postupu a který má podle CMT 30 (Corrugated Medium Test s 30minutovou klimatizací) vzpěrovou pevnost
převyšující 1,8 newtonů/g/m2 při 50 % relativní vlhkosti a při 23 °C.
4. Položka 4805 12 zahrnuje papír, v kotoučích, vyrobený hlavně ze slámové buničiny získávané kombinací mechanického
a chemického postupu, s plošnou hmotností 130 g/m2 nebo vyšší, a který má podle CMT 30 (Corrugated Medium Test
s 30minutovou klimatizací) vzpěrovou pevnost převyšující 1,4 newtonů/g/m2 při 50 % relativní vlhkosti a při 23 °C.
5. Položky 4805 24 a 4805 25 zahrnují papír, kartón a lepenku vyrobené zcela nebo hlavně z buničiny ze sběrového (odpad a výměť)
papíru, kartónu nebo lepenky. Testliner může mít rovněž povrchovou vrstvu z barveného papíru nebo z papíru vyrobeného z bělené
nebo nebělené nesběrové buničiny. Tyto výrobky mají ukazatel průtlakové pevnosti podle Mullena nejméně 2 kPa.m2/g.
6. Pro účely položky 4805 30 se výrazem „sulfitový balicí papír“ rozumí strojově hlazený papír, z jehož celkového vlákninového složení
více než 40 % hmotnostních činí dřevná vlákna získaná chemickým sulfitovým postupem, s obsahem popela nepřesahujícím 8 %
a s ukazatelem průtlakové pevnosti podle Mullena nejméně 1,47 kPa.m2/g.
7. Pro účely položky 4810 22 se výrazem „tenký natíraný papír“, rozumí oboustranně natíraný papír o celkové plošné hmotnosti
nepřesahující 72 g/m2, s nátěrem, jehož plošná hmotnost na každé straně nepřesahuje 15 g/m2, na podkladovém papíru, z jehož
celkového vlákninového složení nejméně 50 % hmotnostních činí dřevná vlákna získaná mechanickým postupem.

KAPITOLA 48

4412000000 80-Překližky, dýhované desky a podobné vrstvené dřevo

4412-Překližky, dýhované desky a podobné vrstvené dřevo

Překližky z jehličnatých druhů mají často vady (například otvory) na vnější vrstvě, které jsou, během zpracovatelských procesů, opraveny materiály jako jsou dřevěné ucpávky, plastické výplňové směsi atd.
Takovéto materiály se nepovažují za přidané látky a nedávají překližkám charakter výrobků jiných čísel.
Překližky tohoto čísla mohou být nebroušené nebo dále upravené broušením. Výraz „nebroušené“ zahrnuje „dotykové broušení“; účelem dotykového broušení je pouze odstranit z vnější vrstvy nerovnosti vzniklé při vyspravování, ucpávání nebo vyplňování.
Viz rovněž vysvětlivky k HS k položkám 4412 10, 4412 31, 4412 32 a 4412 39.
Mezi překližky, dýhované desky a podobné vrstvené dřevo používané jako podlahové desky (viz zejména čtvrtý odstavec vysvětlivek k HS k tomuto číslu) patří pouze takové desky, které mají vrchní vrstvu dřeva o tloušťce menší než 2,5 mm (tenká dýha).
Příklad typického třívrstvého výrobku:
Pokud má vrchní vrstva dřeva tloušťku 2,5 mm nebo více, takovéto výrobky do tohoto čísla nepatří (podpoložka 4418 71 00 nebo 4418 72 00).

–

4412

3815909050 80-Katalyzátor obsahující chlorid titanitý, ve formě suspenze v hexanu nebo heptanu obsahující, ve hmotě bez hexanu nebo bez heptanu, 9 % hmotnostních nebo více, avšak nejvýše 30 % hmotnostních titanu

3815 90 10 a 3815 90 90-Ostatní

Do těchto podpoložek patří směsi založené na sloučeninách, jejichž podstata a poměry se různí podle chemické reakce, která má být katalyzována. Často jsou používány ve výrobě plastů, mnohdy pod označeními jako iniciátory, přenosová činidla, terminátory nebo telomery a síťovací činidla.
Patří mezi ně:
1. „radikálové“ katalyzátory
Jsou to přípravky, založené na organických sloučeninách, které se zvolna rozkládají za reakčních podmínek a poskytují fragmenty, které při srážkách s původním monomerem upřednostňují tvorbu vazby a vznik nového volného radikálu schopného opakovat proces a propagovat řetězec.
Mezi nimi jsou:
a) přípravky na bázi organických peroxidů typu R–O–O–R′ (organické roztoky peroxidů jako jsou acetyl a dibenzoyl peroxidy). Během reakce vznikají radikály RO· a R′O· a působí jako aktivátory;
b) přípravky založené na azosloučeninách (jako je azobisisobutyronitril), které se rozkládají v průběhu reakce, uvolňují dusík a tvoří volné radikály;
c) redoxní přípravky (například směs peroxidu draselného a dodecylmerkaptanu), u kterých vzniká aktivující radikál v důsledku redoxní reakce.
2. iontové katalyzátory
Jsou to obvykle organické roztoky sloučenin, které generují ionty schopné se připojit na dvojnou vazbu a reprodukovat aktivní místo ve vzniklém produktu.
Zahrnují:
a) katalyzátory zieglerova typu pro výrobu polyolefinů (například směs titanu a triethylaluminia);
b) katalyzátory ziegler-nattova typu (stereokatalyzátory, orientující katalyzátory), jako je směs chloridu titanitého a trialkylaluminia, pro přípravu izotaktického polypropylenu a blokových kopolymerů ethylenu-olefinu;
c) katalyzátory pro přípravu polyuretanů (například směs triethylendiaminu a sloučenin cínu);
d) katalyzátory pro výrobu aminoplastů (například kyselina fosforečná v organickém rozpouštědle).
3. katalyzátory pro polykondenzační reakce
Jsou to přípravky založené na rozličných sloučeninách (například směs octanu vápenatého, oxidu antimonitého, alkoholátů titanu atd.).

–

3815 90 90 50

3815909070 80-Katalyzátor, sestávající ze směsi (2-hydroxypropyl)trimethylammonium formiátu a dipropylenglykolů

3815 90 10 a 3815 90 90-Ostatní

Do těchto podpoložek patří směsi založené na sloučeninách, jejichž podstata a poměry se různí podle chemické reakce, která má být katalyzována. Často jsou používány ve výrobě plastů, mnohdy pod označeními jako iniciátory, přenosová činidla, terminátory nebo telomery a síťovací činidla.
Patří mezi ně:
1. „radikálové“ katalyzátory
Jsou to přípravky, založené na organických sloučeninách, které se zvolna rozkládají za reakčních podmínek a poskytují fragmenty, které při srážkách s původním monomerem upřednostňují tvorbu vazby a vznik nového volného radikálu schopného opakovat proces a propagovat řetězec.
Mezi nimi jsou:
a) přípravky na bázi organických peroxidů typu R–O–O–R′ (organické roztoky peroxidů jako jsou acetyl a dibenzoyl peroxidy). Během reakce vznikají radikály RO· a R′O· a působí jako aktivátory;
b) přípravky založené na azosloučeninách (jako je azobisisobutyronitril), které se rozkládají v průběhu reakce, uvolňují dusík a tvoří volné radikály;
c) redoxní přípravky (například směs peroxidu draselného a dodecylmerkaptanu), u kterých vzniká aktivující radikál v důsledku redoxní reakce.
2. iontové katalyzátory
Jsou to obvykle organické roztoky sloučenin, které generují ionty schopné se připojit na dvojnou vazbu a reprodukovat aktivní místo ve vzniklém produktu.
Zahrnují:
a) katalyzátory zieglerova typu pro výrobu polyolefinů (například směs titanu a triethylaluminia);
b) katalyzátory ziegler-nattova typu (stereokatalyzátory, orientující katalyzátory), jako je směs chloridu titanitého a trialkylaluminia, pro přípravu izotaktického polypropylenu a blokových kopolymerů ethylenu-olefinu;
c) katalyzátory pro přípravu polyuretanů (například směs triethylendiaminu a sloučenin cínu);
d) katalyzátory pro výrobu aminoplastů (například kyselina fosforečná v organickém rozpouštědle).
3. katalyzátory pro polykondenzační reakce
Jsou to přípravky založené na rozličných sloučeninách (například směs octanu vápenatého, oxidu antimonitého, alkoholátů titanu atd.).

–

3815 90 90 70