Výsledky hledání pro výraz: pera

2710122111 80-k použití jako palivo

2710 12 11 až 2710 19 99-Minerální oleje a oleje ze živičných nerostů (jiné než surové) a přípravky jinde neuvedené ani nezahrnuté, obsahující 70 % hmotnostních nebo více minerálních olejů nebo olejů ze živičných nerostů, jsou-li tyto oleje základní složkou těchto přípravků, jiné než obsahující bionaftu a kromě odpadních olejů

Pro definici těchto produktů, viz poznámka 2 k této kapitole a vysvětlivky k HS k číslu 2710, část I).
Pokud jde o podpoložky týkající se produktů:
— určených pro specifické procesy,
— určených pro chemickou přeměnu,
viz doplňkové poznámky 5 a 6 k této kapitole a příslušné vysvětlivky.
I. Minerální oleje a oleje ze živičných nerostů (jiné než surové)
Do této skupiny patří směsi izomerů (jiných než stereoizomerů) nasycených acyklických uhlovodíků obsahujících méně než 95 % zvláštních izomerů nebo nenasycených acyklických uhlovodíků obsahujících méně než 90 % zvláštních izomerů, jejichž procentní obsah byl přepočítán na hmotnost dehydrovaného produktu.
Do této skupiny rovněž patří samostatné izomery výše zmíněných uhlovodíků majících čistotu méně než 95 % nebo 90 % hmotnostních, podle příslušnosti.
Do této skupiny patří pouze minerální oleje a oleje ze živičných nerostů:
1. které mají bod krystalizace, měřeno dle metody ASTM D 938 ekvivalentní k metodě ISO 2207, nižší než 30 °C; nebo
2. které mají bod krystalizace 30 °C nebo vyšší a
a) hustotu menší než 0,942 g/cm 3 při 70 °C podle EN ISO 12185, a penetraci pracovním kuželem (worked cone penetration), měřeno dle metody ASTM D 217 ekvivalentní k metodě ISO 2137, nejméně 350 při 25 °C; nebo
b) minimální hustotu 0,942 g/cm 3 při 70 °C podle EN ISO 12185 a jehlovou penetraci, měřeno dle metody EN 1426, nejméně 400 při 25 °C.
Pro účely odstavce I) výše se k minerálním olejům a olejům ze živičných nerostů řadí též takové oleje, do nichž byly přidány ve velmi malém množství různé látky, například jako aditiva pro zlepšení kvality nebo odstranění zápachu, značkovací sloučeniny, barvicí činidla.
Viz též schéma uvedené níže:
Rozlišovací kritéria pro určité ropné produkty podpoložek 2710 12 11 až 2710 19 99 a čísel 2712 a 2713 (jiné než přípravky podpoložek 2710 12 11 až 2710 19 99)
II. Přípravky jinde neuvedené ani nezahrnuté, obsahující 70 % hmotnostních nebo více minerálních olejů nebo olejů ze živičných nerostů, jsou-li tyto oleje základní složkou těchto přípravků, jiné než obsahující bionaftu
Aby mohly být zařazeny do těchto podpoložek, musí tyto přípravky vyhovovat následujícím podmínkám:
1. poměr hmotnosti minerálních olejů nebo olejů ze živičných nerostů, jak je definováno v části I) výše, musí být 70 % nebo více.
Tento poměr je nutno zjišťovat analýzou a ne podle množství přidaných materiálů;
2. nesmí být nikde jinde ani uvedeny, ani zahrnuty;
3. minerální oleje nebo oleje ze živičných nerostů musí ve směsích představovat základní složku přípravku, to znamená podstatnou složku s ohledem na použití.
Mezi přípravky těchto podpoložek nepatří:
a) nátěrové barvy a laky (čísla 3208, 3209 a 3210 00);
b) kosmetické přípravky a kosmetika založená na minerálních olejích (všeobecně čísla 3304 nebo 3307);
c) ropné sulfonáty (čísla 3402 nebo 3824).
Ropné sulfonáty jsou obvykle ve formě suspenzí v minerálních olejích nebo v olejích ze živičných nerostů. Obsah čistého sulfonátu je obvykle tak velký, aby bylo vyloučeno jeho přímé využití jako mazadla;
d) přípravky na leštění, ochranu nebo jinou úpravu dřeva, nátěrů, kovu, skla nebo jiných materiálů (hlavně číslo 3405);
e) dezinfekční prostředky, insekticidy atd., ale připravené, sestávající z roztoků nebo disperzí účinných složek v minerálním oleji nebo oleji ze živičných nerostů (číslo 3808);
f) připravené apretury používané v textilním průmyslu (číslo 3809);
g) připravená aditiva pro minerální oleje (nazývané též dopanty) (číslo 3811);
h) složená organická rozpouštědla a ředidla (např. číslo 3814 00);
ij) pojidla pro licí jádra (podpoložka 3824 10 00);
k) některé antikorozní přípravky, zejména:
i) připravené například z lanolinu (asi 20 %) rozpuštěného v lakovém benzinu (podpoložka 3403 19 10);
ii) obsahující aminy jako účinné složky (podpoložka 3824 90 92).

2710 12 11 až 2710 12 90-Lehké oleje a přípravky

Viz poznámka 4 k položce k této kapitole.

2710 12 21 a 2710 12 25-Speciální druhy benzinu

Viz doplňková poznámka 2 a) k této kapitole.

2710 12 21-Lakový benzin (White spirit)

Viz doplňková poznámka 2 b) k této kapitole.

–

2710 12 21 11

KAPITOLA 27-NEROSTNÁ PALIVA, MINERÁLNÍ OLEJE A PRODUKTY JEJICH DESTILACE; ŽIVIČNÉ LÁTKY; MINERÁLNÍ VOSKY

KAPITOLA 27-NEROSTNÁ PALIVA, MINERÁLNÍ OLEJE A PRODUKTY JEJICH DESTILACE; ŽIVIČNÉ LÁTKY; MINERÁLNÍ VOSKY

Všeobecné vysvětlivky
Pokud není uvedeno jinak, výraz „metoda ASTM“ znamená metody stanovené Americkou společností pro zkoušení a materiály (American Society for Testing and Materials).
Poznámka 2 Obsah aromatických složek se určuje pomocí následujících metod:
— produkty s koncem destilace nepřesahujícím 315 °C: metoda EN 15553;
— produkty s koncem destilace převyšujícím 315 °C: viz příloha A vysvětlivek k této kapitole.
Doplňková poznámka 5 1. Je třeba poznamenat, že, s výjimkou ustanovení doplňkové poznámky 5 n), se osvobození bude vztahovat zcela na produkt použitý pro specifický proces.
Proto, pokud je ropný produkt podroben například alkylaci nebo polymerizaci, ta část, která se efektivně nepřeměnila (nealkylovala nebo nepolymerizovala) je rovněž osvobozena od cla.
2. V případech, kdy je nezbytné přípravné zpracování před „specifickým procesem“ (viz poslední odstavec doplňkové poznámky 5), musí být splněny dvě podmínky, aby mohlo být získáno osvobození od cla:
a) dovezený produkt musí být efektivně podroben „specifickému procesu“, například krakování;
b) přípravné zpracování musí být nezbytné pro „specifický proces“.
Za nezbytné přípravné zpracování produktů určených pro zpracování „specifickým procesem“ se považuje zejména následující:
a) odplynění;
b) dehydratace;
c) odstranění určitých lehkých nebo těžkých příměsí, které by mohly negativně ovlivnit zpracování;
d) odstranění nebo úprava merkaptanu (změkčování nebo odstraňování) ostatních sloučenin síry nebo jiných sloučenin, které by mohly záporně ovlivnit zpracování;
e) neutralizace;
f) dekantace;
g) odsolování.
Jakékoliv produkty, které mohou vzniknout v průběhu přípravného zpracování, ale které nebudou podrobeny specifickému procesu, podléhají clu, které se používá pro produkty „pro jiné účely“, podle druhu a hodnoty dovezeného zboží a na základě čisté hmotnosti produktů takto získaných.
Doplňková poznámka 5 a) Vakuová destilace znamená destilaci pod tlakem nepřesahujícím 400 mbar, měřeno v hlavě (horní části) destilační kolony.
Doplňková poznámka 5 b) Redestilace při velmi pečlivém dělení do frakcí znamená destilaci (jinou než oddestilování lehkých podílů) kontinuálním nebo diskontinuálním procesem používaném v průmyslových zařízeních využívajících destiláty podpoložek 2710 12 11 až 2710 19 48, 2711 11 00, 2711 12 91 až 2711 19 00, 2711 21 00 a 2711 29 00 (jiné než propan o čistotě 99 % nebo více), při které se získávají:
1. oddělené vysoce čisté uhlovodíky (90 % nebo více v případě olefinů a 95 % nebo více v případě ostatních uhlovodíků), směsi izomerů mající stejné organické složení jako oddělené uhlovodíky.
Za přípustné jsou považované pouze ty procesy, při nichž jsou získány nejméně tři různé produkty, ale toto omezení se nepoužívá v těch případech, kde se proces zakládá na oddělení izomerů. Pokud se toto týká xylenů, ethylbenzen je zahrnut s xylenovými izomery;
2. produkty podpoložek 2707 10 00 až 2707 30 00, 2707 50 00 a 2710 12 11 až 2710 19 48:
a) nepřekročí-li jejich konečný bod varu jedné frakce a počáteční bod varu následující frakce v teplotním intervalu ne větším než 60 °C mezi teplotami, při nichž se předestiluje dle metody EN ISO 3405 „(ekvivalentní k metodě ASTM D 86) 5 % a 90 % objemových (včetně ztrát);
b) překročí-li konečný bod varu jedné frakce a počáteční bod varu následující frakce v teplotním intervalu ne větším než 30 °C mezi teplotami, při nichž se předestiluje dle metody EN ISO 3405 „(ekvivalentní k metodě ASTM D 86) 5 % a 90 % objemových (včetně ztrát).
Doplňková poznámka 5 c) Krakování je průmyslový technologický proces pro úpravu chemického složení ropných produktů štěpením molekul pomocí tepla, který může probíhat i pod tlakem za nebo bez pomoci katalyzátoru a tím vytvořit hlavně směsi lehkých uhlovodíků, které mohou být kapalné nebo plynné při normálních teplotách a tlacích.
Hlavními krakovacími procesy jsou:
1. tepelné krakování;
2. katalytické krakování;
3. krakování parou, čímž se získají plynné uhlovodíky;
4. hydrokrakování (krakování plus hydrogenace);
5. dehydrogenace;
6. dealkylace;
7. koksování;
8. snižování viskozity ropných zbytků mírným tepelným krakováním.
Doplňková poznámka 5 d) Reformování je tepelný nebo katalytický proces lehkých nebo středních olejů, prováděný se záměrem zvýšit obsah aromatických látek. Katalytické reformování se používá například k přeměně přímo destilovaných lehkých olejů na lehké oleje s vyšším oktanovým číslem (s vyšším obsahem aromatických uhlovodíků) nebo na směs uhlovodíků obsahujících benzen, toluen, xyleny, ethylbenzen atd.
Základní katalytické reformační procesy jsou takové, které využívají jako katalyzátor platinu.
Doplňková poznámka 5 e) Extrakce pomocí selektivních rozpouštědel je proces, kterým se oddělují skupiny produktů s rozdílnými molekulárními strukturami pomocí látek majících převážně rozpouštěcí účinky (například furfural, fenol, dichlorethylether, anhydrid kyseliny sírové, nitrobenzen, močovina a některé její deriváty, aceton, propan, ethylmethylketon, isobutylmethylketon, glykol, N-methyl morfolin).
Doplňková poznámka 5 g) Polymerizace je průmyslový proces, též využívající teplo nebo používající katalyzátor, pomocí něhož se nenasycené uhlovodíky mění do formy jejich polymerů nebo kopolymerů.
Doplňková poznámka 5 h) Alkylace znamená jakoukoli tepelnou nebo katalytickou reakci, při níž jsou nenasycené uhlovodíky spojeny s jakýmikoli ostatními uhlovodíky, zvláště isoparafiny a aromatickými látkami.
Doplňková poznámka 5 ij) Izomerace je reformování struktury podstatných složek ropných produktů bez změny jejich celkového složení.
Doplňková poznámka 5 l) Pro účely této doplňkové poznámky jsou následující body příklady odparafinování:
1. odparafinování chlazením (s nebo bez rozpouštědel);
2. mikrobiologické zpracování;
3. odparafinování pomocí močoviny;
4. zpracování molekulárním sítem.
Doplňková poznámka 5 n) Atmosférická destilace znamená destilaci prováděnou při tlaku asi 1 013 mbar, měřeno v hlavě (horní části) destilační kolony.
Doplňková poznámka 6 1. „Chemická přeměna“ znamená jakýkoli proces molekulární přeměny jedné nebo více složek ropných produktů, které jsou podrobeny zpracování.
Pouhé smíchání ropného produktu s jiným produktem, ať již s ropou nebo bez ní, se nepovažuje za „chemickou přeměnu“. Například přidání lakového benzinu (white spirit) do barvy nebo dodání základového oleje do tiskařské barvy se nepovažuje za proces spadající pod definici „chemické přeměny“. Totéž platí v případě všech druhů použití ropných produktů jako rozpouštědel nebo paliv.
2. Příklady „chemické přeměny“:
a) zpracování halogeny nebo sloučeninami halogenů:
i) reakce s propylenem, který je přítomen v plynných ropných frakcích, se záměrem získat organické deriváty (například k získání propylenoxidu);
ii) zpracování ropných frakcí (motorový benzin, petrolej (kerosen), plynový olej), parafiny, ropné vosky nebo parafinové zbytky s chlorem nebo sloučeninami chloru se záměrem získat chloroparafiny;
b) zpracování se zásaditými látkami (například hydroxidem sodným, draselným nebo amonným), se záměrem získat kyseliny naftenové;
c) zpracování s kyselinou sírovou nebo jejím anhydridem:
i) k získání sulfonátů;
ii) k extrakci nebo získání isobutylenu;
iii) k sulfonaci plynových olejů a mazacích olejů.
Olej přidávaný po sulfonaci nelze osvobodit od cla;
d) sulfochlorace;
e) hydratace, zejména pro výrobu alkoholů modifikací nenasycených uhlovodíků obsažených v plynných ropných frakcích;
f) zpracování anhydridem kyseliny maleinové, zejména zpracování butadienu smíšeného s plynnými ropnými frakcemi obsahujícími čtyři atomy uhlíku, se záměrem získat kyselinu tetrahydroftalovou;
g) zpracování fenolem, například reakce ropných olefinů s fenoly za přítomnosti katalyzátoru, se záměrem získat alkylfenoly;
h) oxidace:
i) oxidace těžkých olejů se záměrem získat bitumeny podpoložky 2713 20 00;
ii) oxidace jakýchkoli ropných produktů, se záměrem získat komplexnější chemické produkty jako například kyseliny, aldehydy, ketony, alkoholy; například oxidace lehkých frakcí za tepla a tlaku se záměrem získat kyselinu octovou, kyselinu mravenčí, kyselinu propionovou a kyselinu jantarovou;
ij) dehydrogenace, např.:
i) naftenických uhlovodíků, se záměrem získat aromatické uhlovodíky (například benzol);
ii) parafinových uhlovodíků, se záměrem získat kapalné olefiny, které se používají například při výrobě bioodbouratelných alkylbenzenů;
k) oxosyntéza;
l) nevratné začlenění těžkých olejů do vyšších polymerů (například do latexu z přírodního nebo syntetického kaučuku, butylkaučuku, polystyrenu);
m) výroba produktů čísla 2803;
n) nitrace se záměrem získat nitroderiváty;
o) biologické zpracování určitých ropných frakcí obsahujících n-parafiny, se záměrem získat proteiny nebo jiné komplexní organické produkty.

KAPITOLA 27-NEROSTNÁ PALIVA, MINERÁLNÍ OLEJE A PRODUKTY JEJICH DESTILACE; ŽIVIČNÉ LÁTKY; MINERÁLNÍ VOSKY

Poznámky
1. Do této kapitoly nepatří:
a) samostatné chemicky definované organické sloučeniny, jiné než čistý methan a propan, které patří do čísla 2711;
b) léky čísel 3003 nebo 3004; nebo
c) směsi nenasycených uhlovodíků čísla 3301, 3302 nebo 3805.
2. Výraz „minerální oleje a oleje ze živičných nerostů“ v čísle 2710 zahrnuje nejen minerální oleje a oleje ze živičných nerostů, ale také
podobné oleje nebo směsi nenasycených uhlovodíků, v nichž hmotnost nearomatických složek převládá nad hmotností aromatických
složek, ať byly získány jakýmkoliv výrobním procesem.
Tento výraz však nezahrnuje kapalné syntetické polyolefiny, z nichž za použití vakuové destilace předestiluje při 300 °C – přepočteno
na 1 013 milibarů – méně než 60 % objemu (kapitola 39).
3. Pro účely čísla 2710 se „odpadními oleji“ rozumějí odpady obsahující zejména minerální oleje a oleje ze živičných nerostů (jak jsou
popsány v poznámce 2 k této kapitole), též smíšené s vodou. Zahrnují:
a) oleje dále nezpůsobilé k použití jako primární výrobky (například použité mazací oleje, použité hydraulické oleje a použité
transformátorové oleje);
b) olejové kaly ze skladovacích nádrží minerálních olejů obsahující zejména tyto oleje a vysokou koncentraci přísad (například
chemických látek) používaných při výrobě primárních výrobků; a
c) oleje ve formě emulzí ve vodě nebo směsí s vodou, jako například ty, které vznikají při úniku olejů, mytí skladovacích nádrží nebo
používání řezných olejů při obrábění.
Poznámky k položkám
1. Pro účely položky 2701 11 se výrazem „antracit“ rozumí černé uhlí s mezní hodnotou těkavých látek (počítáno
v sušině, bez minerálních látek) nepřesahující 14 %.
2. Pro účely položky 2701 12 se výrazem „živičné (bitumenové) uhlí“ rozumí černé uhlí s mezní hodnotou těkavých látek (počítáno
v sušině, bez minerálních látek) převyšující 14 %, jehož spalné teplo (počítáno na vlhký stav, bez minerálních látek) se rovná nebo je
větší než 5 833 kcal/kg.
3. Pro účely položek 2707 10, 2707 20, 2707 30 a 2707 40 se výrazy „benzol (benzen)“, „toluol (toluen)“, „xylol (xyleny)“ a „naftalen“
rozumějí výrobky, které jednotlivě obsahují více než 50 % hmotnostních benzenu, toluenu, xylenů nebo naftalenu.
4. Pro účely položky 2710 12 se „lehkými oleji a přípravky“ rozumějí oleje a přípravky, z nichž při 210 °C předestiluje 90 % objemu
nebo více (včetně ztrát) (podle metody ASTM D 86).
5. Pro účely položek čísla 2710 se výrazem „bionafta“ rozumí monoalkylestery mastných kyselin používané jako palivo získané
z živočišných nebo rostlinných tuků a olejů, též použitých.
Doplňkové poznámky (1)
1. Pro účely podpoložky 2707 99 80 se výrazem „fenoly“ rozumějí výrobky, které obsahují více než 50 % hmotnostních fenolů.
2. Pro účely čísla 2710 se následujícími výrazy rozumí:
a) „speciálními druhy benzinu“ (podpoložky 2710 12 21 a 2710 12 25) lehké oleje definované v poznámce 4 k položkám této kapitoly, které
neobsahují žádné antidetonační přípravky a z nichž v teplotním rozmezí nejvýše 60 °C předestiluje 5 % a 90 % objemu (včetně ztrát);
b) „lakovým benzinem“ (podpoložka 2710 12 21) speciální druh benzinu definovaný v písmenu a), který má bod vzplanutí podle metody
EN ISO 13736 vyšší než 21 °C;
c) „středními oleji“ (podpoložky 2710 19 11 až 2710 19 29) oleje a přípravky, z nichž při 210 °C předestiluje méně než 90 % objemu (včetně
ztrát) a při 250 °C předestiluje 65 % objemu nebo více (včetně ztrát) podle metody ISO 3405 (která je rovnocenná metodě ASTM D 86);
d) „těžkými oleji“ (podpoložky 2710 19 31 až 2710 19 99 a 2710 20 11 až 2710 20 90) oleje a přípravky, z nichž při 250 °C předestiluje
méně než 65 % objemu (včetně ztrát) podle metody ISO 3405 (která je rovnocenná metodě ASTM D 86), anebo jejichž procento destilace při
250 °C nemůže být touto metodou stanoveno;
e) „plynovými oleji“ (podpoložky 2710 19 31 až 2710 19 48 a 2710 20 11 až 2710 20 19) těžké oleje definované v písmenu d), z nichž při
350 °C předestiluje 85 % objemu nebo více (včetně ztrát) podle metody ISO 3405 (která je rovnocenná metodě ASTM D 86);
f) „topnými oleji“ (podpoložky 2710 19 51 až 2710 19 68 a 2710 20 31 až 2710 20 39) těžké oleje definované v písmenu d) (jiné než
plynové oleje definované v písmenu e)), které při odpovídající rozpustné barvě C mají viskozitu V:
— nepřesahující hodnoty uvedené v řádku I následující tabulky, je-li obsah sirnatých popelů podle metody ISO 3987 menší než 1 % a číslo
zmýdelnění podle metody ISO 6293-1 nebo ISO 6293-2 nižší než 4 (1),
— převyšující hodnoty uvedené v řádku II, je-li bod tuhnutí podle metody ISO 3016 nejméně 10 °C,
— převyšující hodnoty uvedené v řádku I, avšak nepřesahující hodnoty uvedené v řádku II, jestliže podle metody ISO 3405 (která je rovnocenná
metodě ASTM D 86) při 300 °C předestiluje 25 % objemu nebo více, anebo pokud při 300 °C předestiluje méně než 25 % objemu a je-li
bod tuhnutí podle metody ISO 3016 vyšší než – 10 °C. Tato ustanovení platí pouze u olejů, které mají rozpustnou barvu C nižší než 2.
Srovnávací tabulka: rozpustná barva C / viskozita V
Barva C 0 0,5 1 1,5 2 2,5 3 3,5 4 4,5 5 5,5 6 6,5 7 7,5 a více
Viskozita
(V)
I 4 4 4 5,4 9 15,1 25,3 42,4 71,1 119 200 335 562 943 1 580 2 650
II 7 7 7 7 9 15,1 25,3 42,4 71,1 119 200 335 562 943 1 580 2 650
Výrazem „viskozita V“ se rozumí kinematická viskozita při 50 °C vyjádřená jednotkou 10–6 m2 s–1 podle metody EN ISO 3104.
Výrazem „rozpustná barva C“ se rozumí barva produktu podle metody ISO 2049 (která je rovnocenná metodě ASTM D 1 500), kdy jeden
objemový díl tohoto produktu je smíchán se 100 objemovými díly xylenu, toluenu nebo jiného vhodného rozpouštědla. Barva musí být
stanovena okamžitě po rozpuštění.
Podpoložky 2710 19 51 až 2710 19 68 a 2710 20 31 až 2710 20 39 se vztahují pouze na topné oleje přírodní barvy.
Tyto podpoložky nezahrnují těžké oleje definované v písmenu d), pro něž není možné stanovit:
— procento destilace (nulová hodnota se též považuje za procento destilace) při 250 °C podle metody ISO 3405 (která je rovnocenná metodě
ASTM D 86),
— kinematickou viskozitu při 50 °C podle metody EN ISO 3104,
— nebo rozpustnou barvu C podle metody ISO 2049 (která je rovnocenná metodě ASTM D 1 500).
Tyto produkty patří do podpoložek 2710 19 71 až 2710 19 99 nebo 2710 20 90;
g) „obsahující bionaftu“ znamená, že výrobky položky 2710 20 mají minimální obsah bionafty, tj. monoalkylesterů mastných kyselin používaných
jako palivo, 0,5 % objemových (stanovení podle metody EN 14078).
3. Ve smyslu čísla 2712 se výrazem „surová vazelína“ (podpoložka 2712 10 10) rozumí vazelína, jejíž přírodní barva podle metody ISO 2049 (která
je rovnocenná metodě ASTM D 1 500) je vyšší než 4,5.
a) s obsahem oleje 3,5 % hmotnostních nebo více, pokud je viskozita při 100 °C méně než 9 × 10–6 m2 s–1 podle metody EN ISO 3104; nebo
b) jejichž přírodní barva podle metody ISO 2049 (která je rovnocenná metodě ASTM D 1 500) je vyšší než 3, je-li jejich viskozita podle metody
EN ISO 3104 při 100 °C 9 × 10–6 m2 s–1 nebo vyšší.
5. Ve smyslu čísel 2710, 2711 a 2712 se výraz „specifický proces“ používá pro tyto operace:
a) vakuová destilace;
b) redestilace při velmi pečlivém dělení do frakcí;
c) krakování (štěpení);
d) reformování (úprava);
e) extrakce pomocí selektivních rozpouštědel;
f) procesy využívající všechny tyto operace: reakce s koncentrovanou kyselinou sírovou, oleem (dýmavou kyselinou sírovou) nebo oxidem sírovým
(anhydridem kyseliny sírové); neutralizace pomocí alkalických činidel; odbarvování a čištění přírodní aktivní zeminou, aktivovanou zeminou,
aktivním uhlím nebo bauxitem;
g) polymerizace;
h) alkylace;
ij) isomerace;
k) pouze v případě produktů podpoložek 2710 19 31 až 2710 19 99: odsiřování vodíkem vedoucí k redukci nejméně 85 % obsahu síry ze
zpracovávaného produktu (podle metody EN ISO 20846, EN ISO 20884 nebo EN ISO 14596 nebo EN ISO 24260, EN ISO 20847
a EN ISO 8754);
l) pouze v případě produktů čísla 2710: odstraňování parafínů jinou metodou než filtrováním;
m) pouze v případě produktů podpoložek 2710 19 31 až 2710 19 99: zpracování produktů pomocí vodíku (jiné než při odsiřování) při tlaku
vyšším než 20 barů a teplotě vyšší než 250 °C s použitím katalyzátoru, kde vodík v chemické reakci představuje aktivní prvek. Další zpracování
mazacích olejů podpoložek 2710 19 71 až 2710 19 99 pomocí vodíku (např. hydrogenační dočišťování nebo odbarvování) pro zlepšení barvy
nebo stálosti není považováno za specifický proces;
n) pouze v případě produktů podpoložek 2710 19 51 až 2710 19 68: atmosférická destilace podle metody ISO 3405 (která je rovnocenná
metodě ASTM D 86), při níž při 300 °C předestiluje méně než 30 % objemu produktů včetně ztrát. Jestliže podle metody ISO 3405 (která je
rovnocenná metodě ASTM D 86) při 300 °C předestiluje 30 % nebo více objemu produktů včetně ztrát, pak množství produktů, které mohou
být získány atmosférickou destilací a které patří do podpoložek 2710 12 11 až 2710 12 90 nebo 2710 19 11 až 2710 19 29 se proclí
stejnou celní sazbou jako podpoložky 2710 19 62 až 2710 19 68 podle druhu a hodnoty použitých produktů a podle čisté váhy získaného
produktu. Toto pravidlo se nepoužívá u produktů takto získaných, které se v období šesti měsíců a za dalších podmínek stanovených příslušnými
orgány podrobí specifickému procesu nebo chemické přeměně, avšak jiným procesem než specifickým;
o) pouze v případě produktů podpoložek 2710 19 71 až 2710 19 99: zpracování pomocí elektrického vysokofrekvenčního koronového výboje;
p) pouze v případě produktů podpoložky 2712 90 31: odolejování frakční krystalizací.
Je-li přípravné zpracování před výše uvedenými zpracováními z technických důvodů nezbytné, vztahuje se osvobození od cla pouze na množství
produktů zamýšlených a skutečně podrobených výše zmíněným zpracováním; odpadní produkty vzniklé během přípravného zpracování jsou též
osvobozeny od cla.
6. Množství produktů, které může být získáno během chemické přeměny nebo během přípravného zpracování nezbytného z technických důvodů a které
patří do čísel, položek nebo podpoložek 2707 10 00, 2707 20 00, 2707 30 00, 2707 50 00, 2710, 2711, 2712 10, 2712 20, 2712 90 31
až 2712 90 99 a 2713 90, se proclí podle stejných sazeb, které jsou používány v případě produktů „pro jiné účely“, podle druhu a hodnoty
použitých produktů a podle čisté hmotnosti získaných produktů. Toto ustanovení se nevztahuje na produkty čísel 2710 až 2712, které se v období
do šesti měsíců a za dalších podmínek stanovených příslušnými orgány podrobí specifickému procesu nebo další chemické přeměně.

KAPITOLA 27

KAPITOLA 26-RUDY KOVŮ, STRUSKY A POPELY

KAPITOLA 26-RUDY KOVŮ, STRUSKY A POPELY

KAPITOLA 26-RUDY KOVŮ, STRUSKY A POPELY

Poznámky
1. Do této kapitoly nepatří:
a) struska nebo podobné průmyslové odpady zpracované na makadam (číslo 2517);
b) přírodní uhličitan hořečnatý (magnezit), též kalcinovaný (číslo 2519);
c) kaly ze skladovacích nádrží minerálních olejů, které jsou převážně složeny z těchto olejů (číslo 2710);
d) zásaditá struska (Thomasova struska) kapitoly 31;
e) strusková vlna, horninová vlna nebo podobné minerální vlny (číslo 6806);
f) odpad nebo úlomky drahých kovů nebo kovů plátovaných drahými kovy; jiný odpad nebo úlomky obsahující drahý kov nebo
sloučeniny drahých kovů, používané zejména k rekuperaci drahého kovu (číslo 7112); nebo
g) měděné, niklové nebo kobaltové kamínky (lechy), jež byly vytaveny z rud (třída XV).
2. Pro účely čísel 2601 až 2617 se výrazem „rudy kovů“ rozumějí nerosty mineralogických druhů skutečně používané v metalurgickém
průmyslu k získání rtuti, kovů čísla 2844 nebo kovů tříd XIV nebo XV, i když nejsou určeny k metalurgickým účelům. Do čísel 2601
až 2617 však nepatří ty nerosty, které byly podrobeny jiným úpravám, než které jsou běžné v metalurgickém průmyslu.
3. Do čísla 2620 patří pouze:
a) struska, popel a zbytky používané v průmyslu buď k získání kovů nebo jako výchozí materiál k výrobě chemických sloučenin
kovů, kromě popela a zbytků ze spalování komunálního odpadu (číslo 2621); a
b) struska, popel a zbytky obsahující arsen, též obsahující kovy, používané buď k získání arsenu nebo kovů nebo k výrobě jejich
chemických sloučenin.
Poznámky k položkám
1. Pro účely položky 2620 21 se „kaly olovnatého benzinu a kaly olovnatých antidetonačních sloučenin“ rozumějí kaly získané ze
skladovacích nádrží olovnatého benzinu a olovnatých antidetonačních sloučenin (například tetraethylolova), které se zejména skládají
z olova, sloučenin olova a oxidu železa.
2. Struska, popel a zbytky obsahující arsen, rtuť, thallium nebo jejich směsi, používané k získání arsenu nebo těchto kovů nebo k výrobě
jejich chemických sloučenin, se zařazují do položky 2620 60.

KAPITOLA 26

2501005100 10-Ostatní

2501 00 51-Denaturovaná nebo pro průmyslové účely (včetně rafinované), jiná než na konzervaci nebo přípravu potravin určených k lidskému požívání nebo k výživě zvířat

Za předpokladu, že odpovídají ustanovením stanoveným kompetentními orgány, tato podpoložka zahrnuje:
1. denaturovanou sůl pro jakékoli zamýšlené účely, s výjimkou denaturované soli podpoložky 2501 00 31;
2. sůl pro rafinaci; „rafinací“ se v tomto smyslu považuje pouze čištění takovými procesy, při nichž je sůl rozpouštěna;
3. sůl pro průmyslové účely, jiné než pro chemickou přeměnu, nebo na konzervaci či přípravu potravin určených k lidskému požívání nebo k výživě zvířat. „Sůl pro průmyslové účely“ znamená sůl určenou pro podniky jako surovina nebo jako meziprodukt při operacích průmyslové výroby (například v metalurgii, v barvírnách, v koželužském a kožešnickém průmyslu, při výrobě mýdla, při chlazení a v keramickém průmyslu).
Sůl, jiná než denaturovaná sůl používaná na solení komunikací, patří do podpoložky 2501 00 99.

–

2501 00 51

2501005100 80-Denaturovaná nebo pro průmyslové účely (včetně rafinované), jiná než na konzervaci nebo přípravu potravin určených k lidskému požívání nebo k výživě zvířat

2501 00 51-Denaturovaná nebo pro průmyslové účely (včetně rafinované), jiná než na konzervaci nebo přípravu potravin určených k lidskému požívání nebo k výživě zvířat

Za předpokladu, že odpovídají ustanovením stanoveným kompetentními orgány, tato podpoložka zahrnuje:
1. denaturovanou sůl pro jakékoli zamýšlené účely, s výjimkou denaturované soli podpoložky 2501 00 31;
2. sůl pro rafinaci; „rafinací“ se v tomto smyslu považuje pouze čištění takovými procesy, při nichž je sůl rozpouštěna;
3. sůl pro průmyslové účely, jiné než pro chemickou přeměnu, nebo na konzervaci či přípravu potravin určených k lidskému požívání nebo k výživě zvířat. „Sůl pro průmyslové účely“ znamená sůl určenou pro podniky jako surovina nebo jako meziprodukt při operacích průmyslové výroby (například v metalurgii, v barvírnách, v koželužském a kožešnickém průmyslu, při výrobě mýdla, při chlazení a v keramickém průmyslu).
Sůl, jiná než denaturovaná sůl používaná na solení komunikací, patří do podpoložky 2501 00 99.

–

2501 00 51

2501005110 80-Denaturovaná

2501 00 51-Denaturovaná nebo pro průmyslové účely (včetně rafinované), jiná než na konzervaci nebo přípravu potravin určených k lidskému požívání nebo k výživě zvířat

Za předpokladu, že odpovídají ustanovením stanoveným kompetentními orgány, tato podpoložka zahrnuje:
1. denaturovanou sůl pro jakékoli zamýšlené účely, s výjimkou denaturované soli podpoložky 2501 00 31;
2. sůl pro rafinaci; „rafinací“ se v tomto smyslu považuje pouze čištění takovými procesy, při nichž je sůl rozpouštěna;
3. sůl pro průmyslové účely, jiné než pro chemickou přeměnu, nebo na konzervaci či přípravu potravin určených k lidskému požívání nebo k výživě zvířat. „Sůl pro průmyslové účely“ znamená sůl určenou pro podniky jako surovina nebo jako meziprodukt při operacích průmyslové výroby (například v metalurgii, v barvírnách, v koželužském a kožešnickém průmyslu, při výrobě mýdla, při chlazení a v keramickém průmyslu).
Sůl, jiná než denaturovaná sůl používaná na solení komunikací, patří do podpoložky 2501 00 99.

–

2501 00 51 10

2501005190 80-Pro průmyslové účely (včetně rafinované), jiná než na konzervaci nebo přípravu potravin určených k lidskému požívání nebo k výživě zvířat

2501 00 51-Denaturovaná nebo pro průmyslové účely (včetně rafinované), jiná než na konzervaci nebo přípravu potravin určených k lidskému požívání nebo k výživě zvířat

Za předpokladu, že odpovídají ustanovením stanoveným kompetentními orgány, tato podpoložka zahrnuje:
1. denaturovanou sůl pro jakékoli zamýšlené účely, s výjimkou denaturované soli podpoložky 2501 00 31;
2. sůl pro rafinaci; „rafinací“ se v tomto smyslu považuje pouze čištění takovými procesy, při nichž je sůl rozpouštěna;
3. sůl pro průmyslové účely, jiné než pro chemickou přeměnu, nebo na konzervaci či přípravu potravin určených k lidskému požívání nebo k výživě zvířat. „Sůl pro průmyslové účely“ znamená sůl určenou pro podniky jako surovina nebo jako meziprodukt při operacích průmyslové výroby (například v metalurgii, v barvírnách, v koželužském a kožešnickém průmyslu, při výrobě mýdla, při chlazení a v keramickém průmyslu).
Sůl, jiná než denaturovaná sůl používaná na solení komunikací, patří do podpoložky 2501 00 99.

–

2501 00 51 90

KAPITOLA 22-NÁPOJE, LIHOVINY A OCET

KAPITOLA 22-NÁPOJE, LIHOVINY A OCET

Všeobecné vysvětlivky
Protože v této kapitole se rozlišuje mezi výrobky v nádobách o obsahu 2 litry nebo méně a v nádobách o obsahu více než 2 litry, množství se týká objemu tekutiny obsažené v nádobách a nikoliv kapacity nádob.
Do této kapitoly patří – v případě, že nejde o léky – tonické přípravky, které i když se berou v malých množstvích, například po lžících, jsou vhodné pro přímou spotřebu jako nápoje. Nealkoholické tonické přípravky, které je třeba před použitím rozředit, nepatří do kapitoly 22 (obvykle číslo 2106).
Doplňková poznámka 2 b) Potencionální objemový obsah alkoholu se vypočítá vynásobením hmotnosti cukrů (přepočítáno na kilogramy invertního cukru) obsažených ve 100 litrech předmětného výrobku činitelem 0,6.

KAPITOLA 22-NÁPOJE, LIHOVINY A OCET

Poznámky
1. Do této kapitoly nepatří:
a) výrobky této kapitoly (jiné než výrobky čísla 2209), které jsou připraveny pro kulinářské účely, a proto nejsou vhodné pro
spotřebu jako nápoje (všeobecně číslo 2103);
b) mořská voda (číslo 2501);
c) destilovaná nebo vodivostní voda nebo voda podobné čistoty (číslo 2853);
d) vodné roztoky kyseliny octové o koncentraci převyšující 10 % hmotnostních kyseliny octové (číslo 2915);
e) léky čísla 3003 nebo 3004; nebo
f) voňavkářské, kosmetické nebo toaletní přípravky (kapitola 33).
2. Pro účely této kapitoly a kapitol 20 a 21 se objemový obsah alkoholu stanovuje při teplotě 20 °C.
3. Pro účely čísla 2202 se výrazem „nealkoholické nápoje“ rozumějí nápoje, jejichž objemový obsah alkoholu nepřesahuje 0,5 % obj.
Alkoholické nápoje se zařazují podle druhu do čísel 2203 až 2206 nebo 2208.
Poznámka k položce
1. Pro účely položky 2204 10 se výrazem „šumivá vína“ rozumějí vína, která mají při uchovávání v uzavřených nádobách při teplotě
20 °C přetlak nejméně 3 bary.
Doplňkové poznámky
1. Podpoložka 2202 10 00 zahrnuje vody, včetně minerálních vod a sodovek, s přídavkem cukru nebo jiných sladidel nebo ochucené, za předpokladu,
že jsou určeny k přímé spotřebě jako nápoj.
2. Pro účely čísel 2204 a 2205 a podpoložky 2206 00 10 je:
a) „skutečný objemový obsah alkoholu“ počet objemových jednotek čistého alkoholu ve 100 objemových jednotkách daného výrobku při teplotě 20 °
C;
b) „potenciální objemový obsah alkoholu“ počet objemových jednotek čistého alkoholu, které mohou vzniknout úplným zkvašením cukru
obsaženého ve 100 objemových jednotkách daného výrobku při teplotě 20 °C;
c) „celkový objemový obsah alkoholu“ součet skutečného a potenciálního objemového obsahu alkoholu;
d) „přírodní objemový obsah alkoholu“ celkový objemový obsah alkoholu daného výrobku před jakýmkoliv obohacením;
e) „% obj“ symbol (zkratka) pro objemový obsah alkoholu.
3. Pro účely podpoložky 2204 30 10 se za „hroznový mošt částečně zkvašený“ považuje výrobek získaný kvašením hroznového moštu, který má
skutečný objemový obsah alkoholu vyšší než 1 % obj. a nižší než tři pětiny svého celkového objemového obsahu alkoholu.
4. Pro účely položek 2204 21 a 2204 29:
A. Výrazem „celkový suchý extrakt“ se rozumí obsah všech substancí v gramech na litr výrobku, které za daných fyzikálních podmínek nevyprchají.
Určení celkového suchého extraktu se musí provádět hustoměrem při teplotě 20 °C.
B. a) Přítomnost množství celkového suchého extraktu na 1 litr ve výrobcích patřících do podpoložek 2204 21 11 až 2204 21 98
a 2204 29 11 až 2204 29 98 uvedených níže v bodech 1, 2, 3 a 4 nemá vliv na jejich zařazování:
1. výrobky mající skutečný objemový obsah alkoholu nejvýše 13 % obj.: 90 g nebo méně celkového suchého extraktu na litr;
2. výrobky mající skutečný objemový obsah alkoholu vyšší než 13 % obj., avšak nejvýše 15 % obj.: 130 g nebo méně celkového suchého
extraktu na litr;
3. výrobky mající skutečný objemový obsah alkoholu vyšší než 15 % obj., avšak nejvýše 18 % obj.: 130 g nebo méně celkového suchého
extraktu na litr;
4. výrobky mající skutečný objemový obsah alkoholu vyšší než 18 % obj., avšak nejvýše 22 % obj.: 330 g nebo méně celkového suchého
extraktu na litr.
Výrobky, které vykazují celkový suchý extrakt převyšující maximum uvedené výše u každé kategorie, se zařadí vždy do první následující
kategorie, přičemž pokud celkový obsah suchého extraktu převyšuje 330 g/l, výrobky se zařadí do podpoložek 2204 21 98 a 2204 29 98;
b) výše uvedená pravidla se nevztahují na produkty podpoložek 2204 21 23 a 2204 29 11.
5. Podpoložky 2204 21 11 až 2204 21 98 a 2204 29 11 až 2204 29 98 by měly zahrnovat:
a) hroznový mošt z čerstvých hroznů, jehož kvašení bylo zastaveno přidáním alkoholu, tj. produkt, který:
— má skutečný objemový obsah alkoholu nejméně 12 % obj., avšak méně než 15 % obj., a
— byl získán přidáním produktu vzniklého destilací vína do nezkvašeného hroznového moštu, jehož přírodní objemový obsah alkoholu je
nejméně 8,5 % obj.;
b) víno s přísadou alkoholu, tj. produkt, který:
— má skutečný objemový obsah alkoholu nejméně 18 % obj., avšak nejvýše 24 % obj.,
— byl získán výhradně přidáním nerektifikovaného produktu pocházejícího z destilace vína a majícího skutečný objemový obsah alkoholu
nejvýše 86 % obj. k vínu, které neobsahuje zbytkový cukr, a
— má obsah těkavých kyselin nejvýše 1,5 g na 1 litr, vyjádřený jako kyselina octová;
c) likérové víno, tj. produkt, který:
— má celkový objemový obsah alkoholu nejméně 17,5 % obj. a skutečný objemový obsah alkoholu nejméně 15 % obj., avšak nejvýše
22 % obj., a
— byl získán z hroznového moštu nebo z vína, jež musí pocházet z odrůd vinné révy uznávaných v třetí zemi původu za způsobilé pro výrobu
likérového vína a které má přírodní objemový obsah alkoholu nejméně 12 % obj., a to
— zmrazením nebo
— přidáním níže uvedených produktů v průběhu kvašení nebo po něm:
— produktu z destilace vína,
— koncentrovaného hroznového moštu, nebo u některých likérových vín s označením původu nebo se zeměpisným označením, která
jsou na seznamu stanoveném v nařízení (ES) č. 607/2009 (Úř. věst. L 193, 24.7.2009, s. 60) a u nichž je takový postup
tradiční, hroznového moštu, jehož zvyšování koncentrace se provádělo přímým ohřevem a který odpovídá, s výjimkou této operace,
definici koncentrovaného hroznového moštu nebo
— směsi těchto produktů.
Avšak některá likérová vína s označením původu nebo se zeměpisným označením, která jsou na seznamu stanoveném v nařízení (ES) č. 607/2009 (Úř. věst. L 193, 24.7.2009, s. 60), mohou být vzhledem ke kategorii zboží, postupům při výrobě vína a příslušným omezením získána
z nekvašeného moštu z čerstvých hroznů, aniž by tento hroznový mošt musel mít přírodní objemový obsah alkoholu nejméně 12 % obj.
6. Pro účely položek 2204 10, 2204 21 a 2204 29:
a) se výrazy „vína s chráněným označením původu (CHOP)“ a „vína s chráněným zeměpisným označením (CHZO)“ rozumějí vína, která jsou
v souladu s ustanoveními článků 93 až 108 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013,
s. 671), s prováděcími předpisy k uvedenému nařízení, jakož i s vnitrostátními právními předpisy;
b) se výrazem „odrůdová vína“ rozumějí vína, která jsou v souladu s ustanoveními článku 120 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU)
č. 1308/2013 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671), s prováděcími předpisy k uvedenému nařízení, jakož i s vnitrostátními právními
předpisy;
c) se výrazem „vína vyráběná v Evropské unii“ rozumějí vína, která jsou v souladu s ustanoveními nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU)
č. 1308/2013 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671) a článkem 55 nařízení Komise (ES) č. 607/2009 (Úř. věst. L 193, 24.7.2009,
s. 60).
7. Pro účely podpoložek 2204 30 92 a 2204 30 96 se výrazem „koncentrovaný vinný mošt“ rozumí vinný mošt, jehož hodnota při teplotě 20 °C,
zjištěná refraktometrem (použitým podle metody uvedené ve Sborníku mezinárodních analytických metod pro vína a mošty Mezinárodní organizace
pro révu vinnou a víno, jak bylo zveřejněno v řadě C Úředního věstníku) je nejméně 50,9 %.
8. Za výrobky čísla 2205 jsou považovány pouze vermut a ostatní vína z čerstvých hroznů, ochucené bylinami nebo aromatickými látkami, které mají
skutečný objemový obsah alkoholu nejméně 7 % objemových.
9. Pro účely podpoložky 2206 00 10 se výrazem „matolinové víno“ rozumí výrobek získaný zkvašením výlisků čistých hroznů máčených ve vodě
(matolin) nebo vyluhováním prokvašených matolin vodou.
10. Pro účely podpoložek 2206 00 31 a2206 00 39 se výrazem „šumivé“ rozumějí:
— kvašené (fermentované) nápoje v lahvích uzavřených zátkou ve tvaru „hříbku“, přidržovanou svorkami nebo kovovými svěrkami,
— kvašené (fermentované) nápoje v jiné obchodní úpravě, které mají při teplotě 20 °C přetlak nejméně 1,5 baru.
11. Pro účely podpoložek 2209 00 11 a 2209 00 19 se výrazem „vinný ocet“ rozumí ocet, který byl vyroben výlučně octovým kvašením vína a má
celkový obsah kyselin, vyjádřený jako kyselina octová, nejméně 60 g na 1 litr.
12. Položka 2207 20 zahrnuje směsi ethylalkoholu používané jako surovina k výrobě paliv pro motorová vozidla, s obsahem alkoholu 50 % obj. nebo
více a denaturované jedním nebo více z těchto prostředků:
a) motorový benzin (vyhovující EN 228);
b) terc-butyl(ethyl)ether (ethyl-terc-butyl-ether, ETBE);
c) methyl-terc-butyl-ether (MTBE);
d) 2-methyl-2-propanol (terc-butylalkohol, terciární butylalkohol, TBA);
e) 2-methyl-1-propanol (2-methyl-propan-1-ol, isobutanol);
f) 2-propanol (isopropylalkohol, propan-2-ol, isopropanol).
Denaturační prostředky uvedené v odst. 1 písm. e) a f) musí být použity v kombinaci s alespoň jedním denaturačním prostředkem uvedeným
v odst. 1 písm. a) až d).

KAPITOLA 22

KAPITOLA 9-KÁVA, ČAJ, MATÉ A KOŘENÍ

KAPITOLA 9-KÁVA, ČAJ, MATÉ A KOŘENÍ

Všeobecné vysvětlivky
Zařazení koření, které bylo smícháno dohromady anebo obsahuje jiné přidané látky, je určeno poznámkou 1 k této kapitole.
V souladu s touto poznámkou, směsi koření s jinými látkami, nemají-li podstatný charakter koření, nepatří do této kapitoly. Patří do čísla 2103, pokud jde o kořenící směsi nebo o směsi přísad pro ochucení. V případě směsí používaných přímo k ochucení nápojů (drinků) nebo při přípravě extraktů určených k výrobě nápojů (drinků), tvořených kořením nebo rostlinami, částmi rostlin, semeny, plody nebo ořechy (celými, strouhanými, drcenými nebo v prášku) nebo kořením zahrnutým v jiných kapitolách (kapitoly 7, 11, 12 atd.), viz všeobecné vysvětlivky k HS k této kapitole, šestý a sedmý odstavec.
Zbytky a odpady koření, které nevyhnutelně vznikají během sklizně a následného zpracování (např. třídění nebo sušení) nebo během skladovacích operací nebo přepravy, se zařazují jako „nedrcené ani nemleté“, s výjimkou případů, kdy je produkt rozpoznatelný (např. v důsledku své homogenity) jako pocházející z úmyslného drcení.
Výraz „drcené nebo mleté“ používaný v různých číslech této kapitoly nezahrnuje výrobky nařezané na kusy.

KAPITOLA 9-KÁVA, ČAJ, MATÉ A KOŘENÍ

Poznámky
1. Směsi produktů čísel 0904 až 0910 se zařazují takto:
a) směsi dvou nebo více produktů téhož čísla se zařazují do tohoto čísla;
b) směsi dvou nebo více produktů patřících do různých čísel se zařazují do čísla 0910.
Přísada jiných látek k produktům čísel 0904 až 0910 (nebo ke směsím uvedeným v odstavci a) nebo b) výše) nemá vliv na jejich
zařazení za předpokladu, že si takto vzniklé směsi zachovají podstatný charakter zboží těchto čísel. V opačném případě tyto směsi
nepatří do této kapitoly; jde-li o kořenicí směsi nebo o směsi přísad pro ochucení, zařazují se do čísla 2103.
2. Do této kapitoly nepatří pepř kubebový (Piper cubeba) ani jiné produkty čísla 1211.
Doplňková poznámka
1. U směsí uvedených v poznámce 1 písm. a) se použije celní sazba pro složku s nejvyšším clem.

KAPITOLA 9

0505900000 80-Ostatní

0505 90 00-Ostatní

Do této podpoložky patří:
1. kůže a jiné části ptáků (hlavy, křídla, krky atd.) s peřím nebo prachovým peřím, určené, například, pro výrobu příslušenství čelenek do vlasů;
2. kůže ptáků bez krycích per, zvláště část kůže hus známá jako „labutí kůže“, používaná hlavně pro výrobu bambulek;
3. velká pera z křídla nebo ocasu nebo jiných částí opeření, nevhodná pro vycpávání zejména z důvodů jejich velikosti a pevnosti jejich stvolů;
4. ozdobné části určené, po zpracování, na výrobu ozdob pro čelenky, pro výrobu umělých květů atd. Takové části jsou například pera pštrosa, volavky bílé, volavky popelavé, bažanta, čápa marabu, ibise, páva, rajky, plameňáka, sojky, kolibříka, straky, supa, racka a čápa;
5. peří, obvykle stejné délky, používané pro výrobu péřových oprašovačů a péřových kartáčů;
6. určité jasně definované části peří jako jsou brky a stvoly, též vydrané (např. pro výrobu zubních párátek, rybářského náčiní), háčky vykrojené ze stvolů nebo připojené k tenkým odřezkům stvolu, též s ořezanými okraji (vytažená pera). Jestliže si však ponechají charakter peří pro vycpávání, bez ohledu na jakýkoliv proces zpracování, patří do položky 0505 10 10 nebo 0505 10 90.
Do této podpoložky také patří výrobky známé jako „gerissene Hahnenhälse“, což jsou stvoly per ořezané, s výjimkou ostrých konců, které zůstávají malými pery nebo špičkami, jež ořezáním nebylo možné odstranit;
7. prach (nebo moučka) a odpad z peří nebo částí peří.

–

0505 90