Výsledky hledání pro výraz: přírodní olej

6804000000 80-Mlýnské kameny, brusné kameny, brusné kotouče a podobné výrobky, bez rámů, používané k mletí, drcení, broušení, ostření, leštění, hoblování nebo řezání, ruční brousky nebo lešticí kameny a jejich části a součásti, z přírodního kamene, z aglomerovaných přírodních nebo umělých brusiv nebo z keramiky, též s některými částmi z jiných materiálů

6804-Mlýnské kameny, brusné kameny, brusné kotouče a podobné výrobky, bez rámů, používané k mletí, drcení, broušení, ostření, leštění, hoblování nebo řezání, ruční brousky nebo lešticí kameny a jejich části a součásti, z přírodního kamene, z aglomerovaných přírodních nebo umělých brusiv nebo z keramiky, též s některými částmi z jiných materiálů

Odpad a šrot z ručních lešticích kamenů, brousků, olejových brousků, obtahovacích brousků, mlýnských kamenů, brusných kamenů, brusných kotoučů a podobných kamenů vyrobených z přírodních nebo aglomerovaných umělých brusiv, nepatří do tohoto čísla (podpoložka 2530 90 00).

–

6804

2936000000 80-Provitaminy a vitaminy, přírodní nebo reprodukované syntézou (včetně přírodních koncentrátů), jejich deriváty používané zejména jako vitaminy a jejich směsi, též v jakémkoliv rozpouštědle

2936-Provitaminy a vitaminy přírodní nebo reprodukované syntézou (včetně přírodních koncentrátů), jejich deriváty používané zejména jako vitaminy a jejich směsi, též v jakémkoliv rozpouštědle

Produkty tohoto čísla mohou být:
— stabilizované v olejovité formě;
— stabilizované pokrytím např. želatinou, voskem, tuky, různými druhy kaučuku nebo deriváty celulózy ve formě mikrotobolek;
— adsorbované na oxid křemičitý.
Na zařazení do tohoto čísla nemá vliv přidání plastifikátorů nebo prostředků proti spékání.
Adsorbenty měniče iontů jsou však z tohoto čísla vyloučeny a zařazují se podle jejich složení a použití.

–

2936

2715000000 80-Živičné směsi na bázi přírodního asfaltu, přírodní živice, ropné živice, minerálního dehtu nebo minerální dehtové smoly (například živičné tmely, ředěné produkty)

2715 00 00-Živičné směsi na bázi přírodního asfaltu, přírodní živice, ropné živice, minerálního dehtu nebo minerální dehtové smoly (například živičné tmely, ředěné produkty)

Složení živičných směsí tohoto čísla se mění podle zamýšleného použití.
1. Produkty používané k zajištění vodoodpudivosti a k ochraně povrchů nebo pro izolační účely
Produkty používané jako ochranné protikorozní povlaky, k izolaci elektrických zařízení, k vodoodpudivosti povrchů, k vyplňování trhlin atd. se zpravidla skládají z pojiva (živice, asfalt nebo dehet), ztužovacích plnidel jako např. minerálních vláken (azbest, sklo), jemných dřevěných pilin a z jakékoliv látky potřebné k tomu, aby dala produktu požadované vlastnosti nebo usnadnila jeho použití. Následující jsou příklady těchto produktů:
a) ž i v i č n é t ě s n í c í m a t e r i á l y
s obsahem rozpouštědla méně než 30 %, což umožňuje vytvořit povlak o tloušťce 3 až 4 mm nebo méně;
b) ž i v i č n é t m e l y
s obsahem rozpouštědla nepřesahujícím 10 %, což umožňuje následující: buď vytvořit povlak o tloušťce od 4 mm do 1 cm nebo utěsnit drážky větších rozměrů (2 až 8 cm);
c) o s t a t n í ž i v i č n é p ř í p r a v k y
obsahující plnidla, ale ne rozpouštědla. Tyto přípravky musí před použitím projít tepelným zpracováním. Kromě jiného využití, používají se pro ochranu podzemních nebo podvodních potrubí (trubkových rozvodů).
2. Produkty používané na povrchy silnic
Živičné produkty tohoto čísla používané na povrchy silnic se dělí do dvou hlavních kategorií:
a) ř e d ě n á p o j i v a a s i l n i č n í o l e j e
Ředěná pojiva jsou živice rozpouštěné ve velice těžkých rozpouštědlech, jejichž množství může být velice rozdílné podle požadované viskozity.
Obchodní označení těchto přípravků se mění podle toho, zda použitá ředidla jsou minerálního nebo jiného původu; ty přípravky, které obsahují minerální ředidla jsou „zkapalněné živice“, ostatní jsou „tavené živice“.
Silniční oleje jsou přípravky založené na živicích obsahující těžká rozpouštědla v množství, které může být rozdílné podle požadované viskozity.
Někdy se přidávají adheziva, aby se zabránilo odlupování těchto přípravků.
Všechny tyto živičné přípravky mají následující charakteristické odlišení:
— jehlovou penetraci, zjištěnou metodou EN 1426, ne méně než 400 při 25 °C;
— destilační zbytek, vzniklý při sníženém tlaku dle metody ASTM D 1189 (zrušené v roce 1979 a neexistuje žádná metoda EN/ISO), ne menší než 60 % hmotnostních s jehlovou penetrací, zjištěnou metodou EN 1426, méně než 400 při 25 °C.
Následující schéma znázorňuje jak:
— rozeznáme zkapalněné a tavené živice od živic podpoložky 2713 20 00,
— rozeznáme zkapalněné a tavené živice od minerálních olejů podpoložek 2710 12 11 až 2710 19 99.
b) v o d n í e m u l z e
Tyto přípravky vzniknou vytvořením emulze živice s vodou.
Dělí se do dvou kategorií:
1. aniontové nebo „alkalické“ emulze založené na běžném mýdle nebo mýdle z tallového oleje;
2. kationtové nebo „kyselé“ emulze založené na alifatických aminech nebo kvartérním iontu amonia.
PŘÍLOHA A

–

2715

KAPITOLA 27-NEROSTNÁ PALIVA, MINERÁLNÍ OLEJE A PRODUKTY JEJICH DESTILACE; ŽIVIČNÉ LÁTKY; MINERÁLNÍ VOSKY

KAPITOLA 27-NEROSTNÁ PALIVA, MINERÁLNÍ OLEJE A PRODUKTY JEJICH DESTILACE; ŽIVIČNÉ LÁTKY; MINERÁLNÍ VOSKY

Všeobecné vysvětlivky
Pokud není uvedeno jinak, výraz „metoda ASTM“ znamená metody stanovené Americkou společností pro zkoušení a materiály (American Society for Testing and Materials).
Poznámka 2 Obsah aromatických složek se určuje pomocí následujících metod:
— produkty s koncem destilace nepřesahujícím 315 °C: metoda EN 15553;
— produkty s koncem destilace převyšujícím 315 °C: viz příloha A vysvětlivek k této kapitole.
Doplňková poznámka 5 1. Je třeba poznamenat, že, s výjimkou ustanovení doplňkové poznámky 5 n), se osvobození bude vztahovat zcela na produkt použitý pro specifický proces.
Proto, pokud je ropný produkt podroben například alkylaci nebo polymerizaci, ta část, která se efektivně nepřeměnila (nealkylovala nebo nepolymerizovala) je rovněž osvobozena od cla.
2. V případech, kdy je nezbytné přípravné zpracování před „specifickým procesem“ (viz poslední odstavec doplňkové poznámky 5), musí být splněny dvě podmínky, aby mohlo být získáno osvobození od cla:
a) dovezený produkt musí být efektivně podroben „specifickému procesu“, například krakování;
b) přípravné zpracování musí být nezbytné pro „specifický proces“.
Za nezbytné přípravné zpracování produktů určených pro zpracování „specifickým procesem“ se považuje zejména následující:
a) odplynění;
b) dehydratace;
c) odstranění určitých lehkých nebo těžkých příměsí, které by mohly negativně ovlivnit zpracování;
d) odstranění nebo úprava merkaptanu (změkčování nebo odstraňování) ostatních sloučenin síry nebo jiných sloučenin, které by mohly záporně ovlivnit zpracování;
e) neutralizace;
f) dekantace;
g) odsolování.
Jakékoliv produkty, které mohou vzniknout v průběhu přípravného zpracování, ale které nebudou podrobeny specifickému procesu, podléhají clu, které se používá pro produkty „pro jiné účely“, podle druhu a hodnoty dovezeného zboží a na základě čisté hmotnosti produktů takto získaných.
Doplňková poznámka 5 a) Vakuová destilace znamená destilaci pod tlakem nepřesahujícím 400 mbar, měřeno v hlavě (horní části) destilační kolony.
Doplňková poznámka 5 b) Redestilace při velmi pečlivém dělení do frakcí znamená destilaci (jinou než oddestilování lehkých podílů) kontinuálním nebo diskontinuálním procesem používaném v průmyslových zařízeních využívajících destiláty podpoložek 2710 12 11 až 2710 19 48, 2711 11 00, 2711 12 91 až 2711 19 00, 2711 21 00 a 2711 29 00 (jiné než propan o čistotě 99 % nebo více), při které se získávají:
1. oddělené vysoce čisté uhlovodíky (90 % nebo více v případě olefinů a 95 % nebo více v případě ostatních uhlovodíků), směsi izomerů mající stejné organické složení jako oddělené uhlovodíky.
Za přípustné jsou považované pouze ty procesy, při nichž jsou získány nejméně tři různé produkty, ale toto omezení se nepoužívá v těch případech, kde se proces zakládá na oddělení izomerů. Pokud se toto týká xylenů, ethylbenzen je zahrnut s xylenovými izomery;
2. produkty podpoložek 2707 10 00 až 2707 30 00, 2707 50 00 a 2710 12 11 až 2710 19 48:
a) nepřekročí-li jejich konečný bod varu jedné frakce a počáteční bod varu následující frakce v teplotním intervalu ne větším než 60 °C mezi teplotami, při nichž se předestiluje dle metody EN ISO 3405 „(ekvivalentní k metodě ASTM D 86) 5 % a 90 % objemových (včetně ztrát);
b) překročí-li konečný bod varu jedné frakce a počáteční bod varu následující frakce v teplotním intervalu ne větším než 30 °C mezi teplotami, při nichž se předestiluje dle metody EN ISO 3405 „(ekvivalentní k metodě ASTM D 86) 5 % a 90 % objemových (včetně ztrát).
Doplňková poznámka 5 c) Krakování je průmyslový technologický proces pro úpravu chemického složení ropných produktů štěpením molekul pomocí tepla, který může probíhat i pod tlakem za nebo bez pomoci katalyzátoru a tím vytvořit hlavně směsi lehkých uhlovodíků, které mohou být kapalné nebo plynné při normálních teplotách a tlacích.
Hlavními krakovacími procesy jsou:
1. tepelné krakování;
2. katalytické krakování;
3. krakování parou, čímž se získají plynné uhlovodíky;
4. hydrokrakování (krakování plus hydrogenace);
5. dehydrogenace;
6. dealkylace;
7. koksování;
8. snižování viskozity ropných zbytků mírným tepelným krakováním.
Doplňková poznámka 5 d) Reformování je tepelný nebo katalytický proces lehkých nebo středních olejů, prováděný se záměrem zvýšit obsah aromatických látek. Katalytické reformování se používá například k přeměně přímo destilovaných lehkých olejů na lehké oleje s vyšším oktanovým číslem (s vyšším obsahem aromatických uhlovodíků) nebo na směs uhlovodíků obsahujících benzen, toluen, xyleny, ethylbenzen atd.
Základní katalytické reformační procesy jsou takové, které využívají jako katalyzátor platinu.
Doplňková poznámka 5 e) Extrakce pomocí selektivních rozpouštědel je proces, kterým se oddělují skupiny produktů s rozdílnými molekulárními strukturami pomocí látek majících převážně rozpouštěcí účinky (například furfural, fenol, dichlorethylether, anhydrid kyseliny sírové, nitrobenzen, močovina a některé její deriváty, aceton, propan, ethylmethylketon, isobutylmethylketon, glykol, N-methyl morfolin).
Doplňková poznámka 5 g) Polymerizace je průmyslový proces, též využívající teplo nebo používající katalyzátor, pomocí něhož se nenasycené uhlovodíky mění do formy jejich polymerů nebo kopolymerů.
Doplňková poznámka 5 h) Alkylace znamená jakoukoli tepelnou nebo katalytickou reakci, při níž jsou nenasycené uhlovodíky spojeny s jakýmikoli ostatními uhlovodíky, zvláště isoparafiny a aromatickými látkami.
Doplňková poznámka 5 ij) Izomerace je reformování struktury podstatných složek ropných produktů bez změny jejich celkového složení.
Doplňková poznámka 5 l) Pro účely této doplňkové poznámky jsou následující body příklady odparafinování:
1. odparafinování chlazením (s nebo bez rozpouštědel);
2. mikrobiologické zpracování;
3. odparafinování pomocí močoviny;
4. zpracování molekulárním sítem.
Doplňková poznámka 5 n) Atmosférická destilace znamená destilaci prováděnou při tlaku asi 1 013 mbar, měřeno v hlavě (horní části) destilační kolony.
Doplňková poznámka 6 1. „Chemická přeměna“ znamená jakýkoli proces molekulární přeměny jedné nebo více složek ropných produktů, které jsou podrobeny zpracování.
Pouhé smíchání ropného produktu s jiným produktem, ať již s ropou nebo bez ní, se nepovažuje za „chemickou přeměnu“. Například přidání lakového benzinu (white spirit) do barvy nebo dodání základového oleje do tiskařské barvy se nepovažuje za proces spadající pod definici „chemické přeměny“. Totéž platí v případě všech druhů použití ropných produktů jako rozpouštědel nebo paliv.
2. Příklady „chemické přeměny“:
a) zpracování halogeny nebo sloučeninami halogenů:
i) reakce s propylenem, který je přítomen v plynných ropných frakcích, se záměrem získat organické deriváty (například k získání propylenoxidu);
ii) zpracování ropných frakcí (motorový benzin, petrolej (kerosen), plynový olej), parafiny, ropné vosky nebo parafinové zbytky s chlorem nebo sloučeninami chloru se záměrem získat chloroparafiny;
b) zpracování se zásaditými látkami (například hydroxidem sodným, draselným nebo amonným), se záměrem získat kyseliny naftenové;
c) zpracování s kyselinou sírovou nebo jejím anhydridem:
i) k získání sulfonátů;
ii) k extrakci nebo získání isobutylenu;
iii) k sulfonaci plynových olejů a mazacích olejů.
Olej přidávaný po sulfonaci nelze osvobodit od cla;
d) sulfochlorace;
e) hydratace, zejména pro výrobu alkoholů modifikací nenasycených uhlovodíků obsažených v plynných ropných frakcích;
f) zpracování anhydridem kyseliny maleinové, zejména zpracování butadienu smíšeného s plynnými ropnými frakcemi obsahujícími čtyři atomy uhlíku, se záměrem získat kyselinu tetrahydroftalovou;
g) zpracování fenolem, například reakce ropných olefinů s fenoly za přítomnosti katalyzátoru, se záměrem získat alkylfenoly;
h) oxidace:
i) oxidace těžkých olejů se záměrem získat bitumeny podpoložky 2713 20 00;
ii) oxidace jakýchkoli ropných produktů, se záměrem získat komplexnější chemické produkty jako například kyseliny, aldehydy, ketony, alkoholy; například oxidace lehkých frakcí za tepla a tlaku se záměrem získat kyselinu octovou, kyselinu mravenčí, kyselinu propionovou a kyselinu jantarovou;
ij) dehydrogenace, např.:
i) naftenických uhlovodíků, se záměrem získat aromatické uhlovodíky (například benzol);
ii) parafinových uhlovodíků, se záměrem získat kapalné olefiny, které se používají například při výrobě bioodbouratelných alkylbenzenů;
k) oxosyntéza;
l) nevratné začlenění těžkých olejů do vyšších polymerů (například do latexu z přírodního nebo syntetického kaučuku, butylkaučuku, polystyrenu);
m) výroba produktů čísla 2803;
n) nitrace se záměrem získat nitroderiváty;
o) biologické zpracování určitých ropných frakcí obsahujících n-parafiny, se záměrem získat proteiny nebo jiné komplexní organické produkty.

KAPITOLA 27-NEROSTNÁ PALIVA, MINERÁLNÍ OLEJE A PRODUKTY JEJICH DESTILACE; ŽIVIČNÉ LÁTKY; MINERÁLNÍ VOSKY

Poznámky
1. Do této kapitoly nepatří:
a) samostatné chemicky definované organické sloučeniny, jiné než čistý methan a propan, které patří do čísla 2711;
b) léky čísel 3003 nebo 3004; nebo
c) směsi nenasycených uhlovodíků čísla 3301, 3302 nebo 3805.
2. Výraz „minerální oleje a oleje ze živičných nerostů“ v čísle 2710 zahrnuje nejen minerální oleje a oleje ze živičných nerostů, ale také
podobné oleje nebo směsi nenasycených uhlovodíků, v nichž hmotnost nearomatických složek převládá nad hmotností aromatických
složek, ať byly získány jakýmkoliv výrobním procesem.
Tento výraz však nezahrnuje kapalné syntetické polyolefiny, z nichž za použití vakuové destilace předestiluje při 300 °C – přepočteno
na 1 013 milibarů – méně než 60 % objemu (kapitola 39).
3. Pro účely čísla 2710 se „odpadními oleji“ rozumějí odpady obsahující zejména minerální oleje a oleje ze živičných nerostů (jak jsou
popsány v poznámce 2 k této kapitole), též smíšené s vodou. Zahrnují:
a) oleje dále nezpůsobilé k použití jako primární výrobky (například použité mazací oleje, použité hydraulické oleje a použité
transformátorové oleje);
b) olejové kaly ze skladovacích nádrží minerálních olejů obsahující zejména tyto oleje a vysokou koncentraci přísad (například
chemických látek) používaných při výrobě primárních výrobků; a
c) oleje ve formě emulzí ve vodě nebo směsí s vodou, jako například ty, které vznikají při úniku olejů, mytí skladovacích nádrží nebo
používání řezných olejů při obrábění.
Poznámky k položkám
1. Pro účely položky 2701 11 se výrazem „antracit“ rozumí černé uhlí s mezní hodnotou těkavých látek (počítáno
v sušině, bez minerálních látek) nepřesahující 14 %.
2. Pro účely položky 2701 12 se výrazem „živičné (bitumenové) uhlí“ rozumí černé uhlí s mezní hodnotou těkavých látek (počítáno
v sušině, bez minerálních látek) převyšující 14 %, jehož spalné teplo (počítáno na vlhký stav, bez minerálních látek) se rovná nebo je
větší než 5 833 kcal/kg.
3. Pro účely položek 2707 10, 2707 20, 2707 30 a 2707 40 se výrazy „benzol (benzen)“, „toluol (toluen)“, „xylol (xyleny)“ a „naftalen“
rozumějí výrobky, které jednotlivě obsahují více než 50 % hmotnostních benzenu, toluenu, xylenů nebo naftalenu.
4. Pro účely položky 2710 12 se „lehkými oleji a přípravky“ rozumějí oleje a přípravky, z nichž při 210 °C předestiluje 90 % objemu
nebo více (včetně ztrát) (podle metody ASTM D 86).
5. Pro účely položek čísla 2710 se výrazem „bionafta“ rozumí monoalkylestery mastných kyselin používané jako palivo získané
z živočišných nebo rostlinných tuků a olejů, též použitých.
Doplňkové poznámky (1)
1. Pro účely podpoložky 2707 99 80 se výrazem „fenoly“ rozumějí výrobky, které obsahují více než 50 % hmotnostních fenolů.
2. Pro účely čísla 2710 se následujícími výrazy rozumí:
a) „speciálními druhy benzinu“ (podpoložky 2710 12 21 a 2710 12 25) lehké oleje definované v poznámce 4 k položkám této kapitoly, které
neobsahují žádné antidetonační přípravky a z nichž v teplotním rozmezí nejvýše 60 °C předestiluje 5 % a 90 % objemu (včetně ztrát);
b) „lakovým benzinem“ (podpoložka 2710 12 21) speciální druh benzinu definovaný v písmenu a), který má bod vzplanutí podle metody
EN ISO 13736 vyšší než 21 °C;
c) „středními oleji“ (podpoložky 2710 19 11 až 2710 19 29) oleje a přípravky, z nichž při 210 °C předestiluje méně než 90 % objemu (včetně
ztrát) a při 250 °C předestiluje 65 % objemu nebo více (včetně ztrát) podle metody ISO 3405 (která je rovnocenná metodě ASTM D 86);
d) „těžkými oleji“ (podpoložky 2710 19 31 až 2710 19 99 a 2710 20 11 až 2710 20 90) oleje a přípravky, z nichž při 250 °C předestiluje
méně než 65 % objemu (včetně ztrát) podle metody ISO 3405 (která je rovnocenná metodě ASTM D 86), anebo jejichž procento destilace při
250 °C nemůže být touto metodou stanoveno;
e) „plynovými oleji“ (podpoložky 2710 19 31 až 2710 19 48 a 2710 20 11 až 2710 20 19) těžké oleje definované v písmenu d), z nichž při
350 °C předestiluje 85 % objemu nebo více (včetně ztrát) podle metody ISO 3405 (která je rovnocenná metodě ASTM D 86);
f) „topnými oleji“ (podpoložky 2710 19 51 až 2710 19 68 a 2710 20 31 až 2710 20 39) těžké oleje definované v písmenu d) (jiné než
plynové oleje definované v písmenu e)), které při odpovídající rozpustné barvě C mají viskozitu V:
— nepřesahující hodnoty uvedené v řádku I následující tabulky, je-li obsah sirnatých popelů podle metody ISO 3987 menší než 1 % a číslo
zmýdelnění podle metody ISO 6293-1 nebo ISO 6293-2 nižší než 4 (1),
— převyšující hodnoty uvedené v řádku II, je-li bod tuhnutí podle metody ISO 3016 nejméně 10 °C,
— převyšující hodnoty uvedené v řádku I, avšak nepřesahující hodnoty uvedené v řádku II, jestliže podle metody ISO 3405 (která je rovnocenná
metodě ASTM D 86) při 300 °C předestiluje 25 % objemu nebo více, anebo pokud při 300 °C předestiluje méně než 25 % objemu a je-li
bod tuhnutí podle metody ISO 3016 vyšší než – 10 °C. Tato ustanovení platí pouze u olejů, které mají rozpustnou barvu C nižší než 2.
Srovnávací tabulka: rozpustná barva C / viskozita V
Barva C 0 0,5 1 1,5 2 2,5 3 3,5 4 4,5 5 5,5 6 6,5 7 7,5 a více
Viskozita
(V)
I 4 4 4 5,4 9 15,1 25,3 42,4 71,1 119 200 335 562 943 1 580 2 650
II 7 7 7 7 9 15,1 25,3 42,4 71,1 119 200 335 562 943 1 580 2 650
Výrazem „viskozita V“ se rozumí kinematická viskozita při 50 °C vyjádřená jednotkou 10–6 m2 s–1 podle metody EN ISO 3104.
Výrazem „rozpustná barva C“ se rozumí barva produktu podle metody ISO 2049 (která je rovnocenná metodě ASTM D 1 500), kdy jeden
objemový díl tohoto produktu je smíchán se 100 objemovými díly xylenu, toluenu nebo jiného vhodného rozpouštědla. Barva musí být
stanovena okamžitě po rozpuštění.
Podpoložky 2710 19 51 až 2710 19 68 a 2710 20 31 až 2710 20 39 se vztahují pouze na topné oleje přírodní barvy.
Tyto podpoložky nezahrnují těžké oleje definované v písmenu d), pro něž není možné stanovit:
— procento destilace (nulová hodnota se též považuje za procento destilace) při 250 °C podle metody ISO 3405 (která je rovnocenná metodě
ASTM D 86),
— kinematickou viskozitu při 50 °C podle metody EN ISO 3104,
— nebo rozpustnou barvu C podle metody ISO 2049 (která je rovnocenná metodě ASTM D 1 500).
Tyto produkty patří do podpoložek 2710 19 71 až 2710 19 99 nebo 2710 20 90;
g) „obsahující bionaftu“ znamená, že výrobky položky 2710 20 mají minimální obsah bionafty, tj. monoalkylesterů mastných kyselin používaných
jako palivo, 0,5 % objemových (stanovení podle metody EN 14078).
3. Ve smyslu čísla 2712 se výrazem „surová vazelína“ (podpoložka 2712 10 10) rozumí vazelína, jejíž přírodní barva podle metody ISO 2049 (která
je rovnocenná metodě ASTM D 1 500) je vyšší než 4,5.
a) s obsahem oleje 3,5 % hmotnostních nebo více, pokud je viskozita při 100 °C méně než 9 × 10–6 m2 s–1 podle metody EN ISO 3104; nebo
b) jejichž přírodní barva podle metody ISO 2049 (která je rovnocenná metodě ASTM D 1 500) je vyšší než 3, je-li jejich viskozita podle metody
EN ISO 3104 při 100 °C 9 × 10–6 m2 s–1 nebo vyšší.
5. Ve smyslu čísel 2710, 2711 a 2712 se výraz „specifický proces“ používá pro tyto operace:
a) vakuová destilace;
b) redestilace při velmi pečlivém dělení do frakcí;
c) krakování (štěpení);
d) reformování (úprava);
e) extrakce pomocí selektivních rozpouštědel;
f) procesy využívající všechny tyto operace: reakce s koncentrovanou kyselinou sírovou, oleem (dýmavou kyselinou sírovou) nebo oxidem sírovým
(anhydridem kyseliny sírové); neutralizace pomocí alkalických činidel; odbarvování a čištění přírodní aktivní zeminou, aktivovanou zeminou,
aktivním uhlím nebo bauxitem;
g) polymerizace;
h) alkylace;
ij) isomerace;
k) pouze v případě produktů podpoložek 2710 19 31 až 2710 19 99: odsiřování vodíkem vedoucí k redukci nejméně 85 % obsahu síry ze
zpracovávaného produktu (podle metody EN ISO 20846, EN ISO 20884 nebo EN ISO 14596 nebo EN ISO 24260, EN ISO 20847
a EN ISO 8754);
l) pouze v případě produktů čísla 2710: odstraňování parafínů jinou metodou než filtrováním;
m) pouze v případě produktů podpoložek 2710 19 31 až 2710 19 99: zpracování produktů pomocí vodíku (jiné než při odsiřování) při tlaku
vyšším než 20 barů a teplotě vyšší než 250 °C s použitím katalyzátoru, kde vodík v chemické reakci představuje aktivní prvek. Další zpracování
mazacích olejů podpoložek 2710 19 71 až 2710 19 99 pomocí vodíku (např. hydrogenační dočišťování nebo odbarvování) pro zlepšení barvy
nebo stálosti není považováno za specifický proces;
n) pouze v případě produktů podpoložek 2710 19 51 až 2710 19 68: atmosférická destilace podle metody ISO 3405 (která je rovnocenná
metodě ASTM D 86), při níž při 300 °C předestiluje méně než 30 % objemu produktů včetně ztrát. Jestliže podle metody ISO 3405 (která je
rovnocenná metodě ASTM D 86) při 300 °C předestiluje 30 % nebo více objemu produktů včetně ztrát, pak množství produktů, které mohou
být získány atmosférickou destilací a které patří do podpoložek 2710 12 11 až 2710 12 90 nebo 2710 19 11 až 2710 19 29 se proclí
stejnou celní sazbou jako podpoložky 2710 19 62 až 2710 19 68 podle druhu a hodnoty použitých produktů a podle čisté váhy získaného
produktu. Toto pravidlo se nepoužívá u produktů takto získaných, které se v období šesti měsíců a za dalších podmínek stanovených příslušnými
orgány podrobí specifickému procesu nebo chemické přeměně, avšak jiným procesem než specifickým;
o) pouze v případě produktů podpoložek 2710 19 71 až 2710 19 99: zpracování pomocí elektrického vysokofrekvenčního koronového výboje;
p) pouze v případě produktů podpoložky 2712 90 31: odolejování frakční krystalizací.
Je-li přípravné zpracování před výše uvedenými zpracováními z technických důvodů nezbytné, vztahuje se osvobození od cla pouze na množství
produktů zamýšlených a skutečně podrobených výše zmíněným zpracováním; odpadní produkty vzniklé během přípravného zpracování jsou též
osvobozeny od cla.
6. Množství produktů, které může být získáno během chemické přeměny nebo během přípravného zpracování nezbytného z technických důvodů a které
patří do čísel, položek nebo podpoložek 2707 10 00, 2707 20 00, 2707 30 00, 2707 50 00, 2710, 2711, 2712 10, 2712 20, 2712 90 31
až 2712 90 99 a 2713 90, se proclí podle stejných sazeb, které jsou používány v případě produktů „pro jiné účely“, podle druhu a hodnoty
použitých produktů a podle čisté hmotnosti získaných produktů. Toto ustanovení se nevztahuje na produkty čísel 2710 až 2712, které se v období
do šesti měsíců a za dalších podmínek stanovených příslušnými orgány podrobí specifickému procesu nebo další chemické přeměně.

KAPITOLA 27

KAPITOLA 4-MLÉKO A MLÉČNÉ VÝROBKY; PTAČÍ VEJCE; PŘÍRODNÍ MED; JEDLÉ PRODUKTY ŽIVOČIŠNÉHO PŮVODU, JINDE NEUVEDENÉ ANI NEZAHRNUTÉ

KAPITOLA 4-MLÉKO A MLÉČNÉ VÝROBKY; PTAČÍ VEJCE; PŘÍRODNÍ MED; JEDLÉ PRODUKTY ŽIVOČIŠNÉHO PŮVODU, JINDE NEUVEDENÉ ANI NEZAHRNUTÉ

Všeobecné vysvětlivky
Kaseináty získané z mléčného kaseinu se používají například jako emulgátory (kaseinát sodný) nebo jako zdroj bílkovin (kaseinát vápenatý). Výrobky, které obsahují kaseináty v množství větším než 3 % hmotnostní v sušině, jsou z čísel 0401 až 0404 vyloučeny, jelikož tyto kaseináty se v tomto množství v mléce přirozeně nevyskytují (viz zejména číslo 1901).

KAPITOLA 4-MLÉKO A MLÉČNÉ VÝROBKY; PTAČÍ VEJCE; PŘÍRODNÍ MED; JEDLÉ PRODUKTY ŽIVOČIŠNÉHO PŮVODU, JINDE NEUVEDENÉ ANI NEZAHRNUTÉ

Poznámky
1. Výrazem „mléko“ se rozumí plnotučné mléko nebo částečně nebo úplně odstředěné mléko.
2. Pro účely čísla 0405:
a) výraz „máslo“ znamená přírodní máslo, syrovátkové máslo nebo rekombinované máslo (čerstvé, solené nebo žluklé, včetně
konzervovaného másla) získané výhradně z mléka, o obsahu mléčného tuku 80 % hmotnostních nebo více, avšak nejvýše 95 %
hmotnostních, o obsahu mléčné sušiny bez tuku nejvýše 2 % hmotnostní a o obsahu vody nejvýše 16 % hmotnostních. Máslo
neobsahuje přidané emulgátory, ale může obsahovat chlorid sodný, potravinářská barviva, neutralizační soli a kultury neškodných
bakterií mléčného kvašení;
b) výraz „mléčné pomazánky“ znamená roztíratelné emulze typu voda-olej, obsahující mléčný tuk jako jediný tuk ve výrobku,
o obsahu mléčného tuku 39 % hmotnostních nebo více, avšak méně než 80 % hmotnostních.
3. Výrobky získané zahuštěním syrovátky a přidáním mléka nebo mléčného tuku je třeba zařadit do čísla 0406 jako sýry za
předpokladu, že mají tyto tři charakteristické znaky:
a) obsah mléčného tuku v sušině je 5 % hmotnostních nebo více;
b) obsah sušiny je nejméně 70 % hmotnostních, avšak nepřesahující 85 % hmotnostních; a
c) jsou tvarované nebo tvarovatelné.
4. Do této kapitoly nepatří:
a) výrobky získané ze syrovátky obsahující více než 95 % hmotnostních laktózy, vyjádřené jako bezvodá laktóza, počítáno v sušině,
(číslo 1702) nebo
b) albuminy (včetně koncentrátů dvou nebo více syrovátkových proteinů obsahujících více než 80 % hmotnostních syrovátkových
proteinů, počítáno v sušině) (číslo 3502) nebo globuliny (číslo 3504).
Poznámky k položkám
1. Pro účely položky 0404 10 se výrazem „modifikovaná syrovátka“ rozumějí výrobky sestávající ze složek syrovátky, tj. syrovátka, ze
které byla zcela nebo částečně odstraněna laktóza, proteiny nebo minerály, syrovátka, do které byly přidány přírodní syrovátkové
složky, a výrobky získané smícháním přírodních syrovátkových složek.
2. Pro účely položky 0405 10 výraz „máslo“ nezahrnuje dehydrované máslo nebo „ghee“ (položka 0405 90).
Doplňkové poznámky
1. Celní sazba pro směsi čísel 0401 až 0406 je následující:
a) u směsí, kde jedna ze složek představuje nejméně 90 % hmotnostních, se použije sazba pro tuto složku;
b) u ostatních směsí se použije sazba pro složku s nejvyšším dovozním clem.
2. Pro účely položek 0408 11 a 0408 19 se použije následující:
Výraz „jinak konzervované“ se vztahuje také na žloutky s omezeným obsahem soli (obecně množství do výše přibližně 12 % hmotnostních) nebo
menším množstvím chemických látek přidaných za účelem konzervace za předpokladu, že jsou splněny tyto podmínky:
i) výrobky si uchovávají charakter žloutků položek 0408 11 a 0408 19,
ii) sůl ani chemické látky nelze použít v míře vyšší, než je nezbytné pro účely konzervace.

KAPITOLA 4

KAPITOLA 59-TEXTILIE IMPREGNOVANÉ, POVRSTVENÉ, POTAŽENÉ NEBO LAMINOVANÉ; TEXTILNÍ VÝROBKY VHODNÉ PRO PRŮMYSLOVÉ POUŽITÍ

KAPITOLA 59-TEXTILIE IMPREGNOVANÉ, POVRSTVENÉ, POTAŽENÉ NEBO LAMINOVANÉ; TEXTILNÍ VÝROBKY VHODNÉ PRO PRŮMYSLOVÉ POUŽITÍ

Všeobecné vysvětlivky
Pro zařazování, v rámci čísel, výrobků složených ze dvou nebo více textilních materiálů, viz všeobecné vysvětlivky k této třídě.

KAPITOLA 59-TEXTILIE IMPREGNOVANÉ, POVRSTVENÉ, POTAŽENÉ NEBO LAMINOVANÉ; TEXTILNÍ VÝROBKY VHODNÉ PRO PRŮMYSLOVÉ POUŽITÍ

Poznámky
1. Není-li stanoveno jinak, výrazem „textilie“ se pro účely této kapitoly rozumějí pouze tkaniny kapitol 50 až 55 a čísel 5803 a 5806,
prýmky a ozdobné lemovky v metráži čísla 5808 a pletené nebo háčkované textilie čísel 6002 až 6006.
2. Do čísla 5903 patří:
a) textilie impregnované, povrstvené, potažené nebo laminované plasty bez ohledu jak na plošnou hmotnost, tak i na charakter
plastů (nelehčené nebo lehčené), jiné než:
1) textilie, u nichž nejsou impregnace, povrstvení nebo potažení viditelné pouhým okem (zpravidla kapitoly 50 až 55, 58 nebo
60); pro účely tohoto ustanovení se nebere v úvahu žádná výsledná změna barvy;
2) výrobky, které nelze bez jejich popraskání ručně obtočit kolem válečku o průměru 7 mm při teplotě v rozmezí 15 až 30 °C
(zpravidla kapitola 39);
3) výrobky, u nichž je textilie buď zcela zalitá plasty nebo zcela povrstvená nebo potažená těmito materiály na obou stranách za
podmínky, že je toto povrstvení nebo potažení viditelné pouhým okem, bez ohledu na výslednou změnu barvy (kapitola 39);
4) textilie částečně povrstvené nebo částečně potažené plasty se vzorem vytvořeným tímto postupem (zpravidla kapitoly 50 až
55, 58 nebo 60);
5) desky, listy nebo pásy z lehčených plastů kombinovaných s textilií, u nichž textilie slouží pouze jako výztuž (kapitola 39); nebo
6) textilní výrobky čísla 5811;
b) textilie vyrobené z nití, pásků nebo podobných tvarů, impregnované, povrstvené, potažené nebo opláštěné plasty čísla 5604.
3. Pro účely čísla 5905 se výrazem „textilní tapety“ rozumějí výrobky v rolích o šířce nejméně 45 cm, vhodné ke zdobení stěn nebo
stropů, které sestávají z textilního povrchu, jenž byl upevněn na podložku nebo byl na rubu upraven (impregnací nebo nátěrem
umožňujícím nalepení).
Do tohoto čísla však nepatří textilní tapety, které mají povrch z textilních postřižků nebo textilního prachu upevněn přímo na
podložku z papíru (číslo 4814) nebo na textilní podložku (zpravidla číslo 5907).
4. Pro účely čísla 5906 se výrazem „pogumované textilie“ rozumějí:
a) textilie impregnované, povrstvené, potažené nebo laminované kaučukem:
— o plošné hmotnosti nejvýše 1 500 g/m2; nebo
— o plošné hmotnosti vyšší než 1 500 g/m2 a obsahující více než 50 % hmotnostních textilního materiálu;
b) textilie čísla 5604 vyrobené z nití, pásků nebo podobných tvarů, impregnované, povrstvené, potažené nebo opláštěné kaučukem;
a
c) textilie sestávající z paralelně uložených textilních nití spojených kaučukem bez ohledu na jejich plošnou hmotnost.
Do tohoto čísla však nepatří desky, listy nebo pásy z lehčeného kaučuku v kombinaci s textilií, u nichž textilie slouží pouze jako
výztuž (kapitola 40), nebo textilní výrobky čísla 5811.
5. Do čísla 5907 nepatří:
a) textilie, u nichž nejsou impregnace, povrstvení nebo potažení viditelné pouhým okem (zpravidla kapitoly 50 až 55, 58 nebo 60);
pro účely tohoto ustanovení se nebere v úvahu žádná výsledná změna barvy;
b) textilie s malovaným vzorem (jiné než malovaná plátna pro divadelní scénu, textilie pro pozadí ve studiích nebo podobné);
c) textilie částečně potažené postřižky, prachem, práškovým korkem nebo podobným materiálem se vzorem vytvořeným tímto
postupem. Napodobenina vlasové textilie se však zařazuje do tohoto čísla;
d) textilie upravené běžným prostředkem na bázi škrobových nebo podobných látek;
e) dřevěné dýhy na podložce z textilií (číslo 4408);
f) přírodní nebo umělá brusiva ve formě prášku nebo zrn na podložce z textilií (číslo 6805);
g) aglomerovaná nebo rekonstituovaná slída na podložce z textilií (číslo 6814); nebo
h) kovové fólie na podložce z textilií (obecně třída XIV nebo XV).
6. Do čísla 5910 nepatří:
a) převodové nebo dopravníkové pásy a řemeny, z textilních materiálů, o tloušťce menší než 3 mm; nebo
b) převodové nebo dopravníkové pásy nebo řemeny z textilií impregnované, povrstvené, potažené nebo laminované kaučukem nebo
vyrobené z textilních nití nebo šňůr impregnovaných, povrstvených, potažených nebo opláštěných kaučukem (číslo 4010).
7. Do čísla 5911 patří následující výrobky, které nepatří do žádného jiného čísla třídy XI:
a) textilní výrobky v metráži, řezané na určitou délku nebo jednoduše řezané do pravoúhlého (též čtvercového) tvaru (kromě těch,
které mají charakter výrobků čísel 5908 až 5910), a to pouze:
— textilie, plsti a tkaniny s plsťovou podšívkou, povrstvené, potažené nebo laminované kaučukem, usní nebo jinými materiály
používanými na mykací povlaky a podobné textilie pro jiné technické účely, včetně velurových stuh impregnovaných
kaučukem pro krytí osnovních vratidel;
— plátna k prosévání;
— filtrační plachetky z textilních materiálů nebo lidských vlasů používané v olejových lisech nebo podobných zařízeních;
— ploché tkaniny s násobnou osnovou nebo útkem, též zplstěné, impregnované nebo povrstvené, používané ve strojírenství
nebo pro jiné technické účely;
— textilie vyztužené kovem používané pro technické účely;
— šňůry, prýmky a podobné výrobky, též povrstvené, impregnované nebo vyztužené kovem, používané v průmyslu jako těsnicí
nebo mazací materiály;
b) textilní výrobky (jiné než čísel 5908 až 5910) používané pro technické účely (například textilie a plsti, nekonečné nebo opatřené
spojovacími částmi, používané na papírenských nebo podobných strojích (například na buničinu nebo azbestocement), těsnění,
podložky, leštící kotouče a jiné součásti strojů).

KAPITOLA 59

TŘÍDA XI-TEXTILIE A TEXTILNÍ VÝROBKY

TŘÍDA XI-TEXTILIE A TEXTILNÍ VÝROBKY

Všeobecné vysvětlivky
1. Jak je uvedeno ve vysvětlivkách k HS (viz všeobecné vysvětlivky k této třídě, poslední odstavec úvodu), třída XI je rozdělena do dvou částí:
a) v první části (kapitoly 50 až 55) se textilní výrobky člení podle textilního materiálu, z něhož jsou zhotoveny, a zařazení výrobků sestávajících ze směsi textilních materiálů se řídí podle poznámky 2 k této třídě;
b) v druhé části (kapitoly 56 až 63), s výjimkou čísel 5809 00 00 a 5902, se na úrovni kapitol nebo čísel nepřihlíží k povaze textilních materiálů, z nichž jsou výrobky zhotoveny. Avšak mnoho čísel kapitol 56 až 63 se v kombinované nomenklatuře dále člení podle povahy textilních materiálů. V těchto případech se musí zařazení do položek či podpoložek provádět v souladu s ustanoveními poznámky k položce 2 k této třídě.
2. Poznámka k položce 2 k této třídě stanoví pravidla pro určení zařazení textilních výrobků obsahujících dva nebo více textilních materiálů do čísel kapitol 56 až 63. Toto zboží se zařazuje do položky či podpoložky příslušející zboží z toho textilního materiálu, který hmotnostně převažuje, přičemž tam, kde je to vhodné, se berou v úvahu ustanovení poznámky 2 B) k této třídě.
Při uplatňování těchto pravidel se však musí brát v úvahu ustanovení písmen a) až c) poznámky k položce 2 B) k této třídě.
3. Návod pro výklad poznámky 2 k této třídě lze nalézt ve vysvětlivkách k HS (viz, například, část I) A) všeobecných vysvětlivek k této třídě).
Při uplatňování poznámky 2 se nebere v úvahu následující:
a) nitě obsažené v krajích za předpokladu, že kraje netvoří nezbytnou součást hotového výrobku, jako jsou, například, kraje určitých textilií používaných pro deštníky nebo šály;
b) oddělující nitě, které se vkládají do textilie proto, aby vyznačily, kde má být textilie rozřezána;
c) nitě („pravé“ nitě) obsažené v koncích textilií, pokud jsou tyto nitě z textilního materiálu odlišného od toho, z něhož je samotná textilie zhotovena.
4. Pro vysvětlení výrazů „nebělená“, „bělená“ a „barvená“, pokud se používají pro nitě, a výrazů „nebělená“, „bělená“, „barvená“, „z různobarevných nití“ a „potištěná“, pokud se používají pro tkaninu, viz poznámky k položkám 1 a) až 1 h) k této třídě.
5. Pro popis různých vazeb viz vysvětlivky k položkám, část I) C) všeobecných vysvětlivek k HS k této třídě.

TŘÍDA XI-TEXTILIE A TEXTILNÍ VÝROBKY

Poznámky
1. Do této třídy nepatří:
a) zvířecí štětiny nebo chlupy k výrobě kartáčnického zboží (číslo 0502); žíně nebo odpad ze žíní (číslo 0511);
b) lidské vlasy nebo výrobky z lidských vlasů (čísla 0501, 6703 nebo 6704), avšak filtrační plachetky běžně používané v olejových
lisech nebo jim podobných zařízeních patří do čísla 5911;
c) bavlněné lintry nebo jiné rostlinné materiály kapitoly 14;
d) osinek (azbest) čísla 2524, nebo výrobky z osinku nebo jiné výrobky čísel 6812 nebo 6813;
e) výrobky čísel 3005 nebo 3006; nit k čištění mezizubních prostor (zubní nit), v samostatném balení pro drobný prodej
čísla 3306;
f) citlivé textilie čísel 3701 až 3704;
g) monofilamenty, jejichž libovolný rozměr příčného průřezu převyšuje 1 mm, nebo pásky nebo podobné tvary (například umělá
sláma), o zjevné šířce převyšující 5 mm z plastů (kapitola 39) nebo pletence nebo textilie nebo jiné košíkářské nebo proutěné
výrobky z takových monofilamentů nebo pásků (kapitola 46);
h) tkané, pletené nebo háčkované textilie, plsti nebo netkané textilie, impregnované, povrstvené, potažené nebo laminované plasty
nebo výrobky z nich, kapitola 39;
ij) tkané, pletené nebo háčkované textilie, plsti nebo netkané textilie, impregnované, povrstvené, potažené nebo laminované
kaučukem nebo výrobky z nich, kapitola 40;
k) kůže nebo kožky se srstí nebo vlnou (kapitoly 41 nebo 43) nebo výrobky z přírodních nebo umělých kožešin nebo výrobky
z nich čísel 4303 nebo 4304;
l) výrobky z textilních materiálů čísel 4201 nebo 4202;
m) produkty nebo výrobky kapitoly 48 (například buničitá vata);
n) obuv nebo části a součásti obuvi, kamaše nebo kožené kamaše nebo podobné výrobky kapitoly 64;
o) síťky na vlasy nebo jiné pokrývky hlavy nebo jejich části a součásti kapitoly 65;
p) výrobky kapitoly 67;
q) textilní materiál pokrytý brusivy (číslo 6805) a také uhlíková vlákna nebo výrobky z uhlíkových vláken čísla 6815;
r) skleněná vlákna nebo výrobky ze skleněných vláken, jiné než výšivka se skleněnými nitěmi na viditelném textilním podkladě
(kapitola 70);
s) výrobky kapitoly 94 (například nábytek, lůžkoviny, svítidla a osvětlovací zařízení);
t) výrobky kapitoly 95 (například hračky, hry, sportovní potřeby a sítě);
u) výrobky kapitoly 96 (například kartáče, cestovní soupravy pro šití, zdrhovadla, pásky do psacích strojů, hygienické vložky
a tampony, dětské pleny); nebo
v) výrobky kapitoly 97.
2. A) Textilní výrobky kapitol 50 až 55 nebo čísel 5809 nebo 5902 obsahující dva nebo více textilních materiálů se zařazují, jako by
byly zcela vytvořeny z textilního materiálu, jehož hmotnost převažuje nad každým ostatním jednotlivým textilním materiálem.
Pokud hmotnost žádného z textilních materiálů nepřevažuje, zařazuje se takový výrobek, jako by byl zcela vytvořen z textilního
materiálu, který patří do pořadově posledního z čísel, která přicházejí v úvahu.
B) Pro účel výše uvedeného pravidla platí:
a) ovinutá žíněná nit (číslo 5110) a metalizovaná nit (číslo 5605) se považují za jeden textilní materiál, jehož hmotnost je
souhrnem hmotností jeho složek; při zařazování tkanin se kovová nit považuje za textilní materiál;
b) výběr příslušného čísla je třeba provést tak, že se nejdříve určí kapitola a poté vhodné číslo této kapitoly bez ohledu na
jakékoliv materiály, které v této kapitole nejsou zařazeny;
c) mají-li se brát kapitoly 54 a 55 současně v úvahu společně s jinou kapitolou, jsou kapitoly 54 a 55 považovány za jednu
a tutéž kapitolu;
d) vztahuje-li se nějaká kapitola nebo číslo na výrobky z rozdílných textilních materiálů, projednávají se tyto materiály jako
jediný textilní materiál.
C) Ustanovení výše uvedených odstavců A) a B) se vztahují též na nitě uvedené níže v poznámkách 3, 4, 5 nebo 6.
3. A) Pro účely této třídy, a s výhradou výjimek stanovených v níže uvedeném odstavci B, se výrazem „motouzy, šňůry, provazy a lana“
rozumějí nitě (jednoduché, násobné (skané) nebo kablované):
a) z přírodního hedvábí nebo hedvábného odpadu, o délkové hmotnosti vyšší než 20 000 decitex;
b) z chemických vláken (včetně nitě ze dvou nebo více monofilamentů kapitoly 54), o délkové hmotnosti vyšší než
10 000 decitex;
c) z pravého konopí nebo lnu:
1) hlazené nebo leštěné, o délkové hmotnosti 1 429 decitex nebo vyšší, nebo
2) nehlazené nebo neleštěné, o délkové hmotnosti vyšší než 20 000 decitex;
d) z kokosových vláken, skládající se ze tří nebo více pramenů;
e) z jiných rostlinných vláken, o délkové hmotnosti vyšší než 20 000 decitex, nebo
f) zpevněné kovovou nití.
B) Uvedená ustanovení se nevztahují na:
a) vlněnou přízi nebo přízi z jiných zvířecích chlupů a papírovou nit, jinou než zpevněnou kovovou nití;
b) kabel z chemických nekonečných vláken kapitoly 55 a multifilamentní nit bez zákrutu nebo se zákrutem menším než
5 zákrutů na metr kapitoly 54;
c) messinský vlas čísla 5006 a monofilamenty kapitoly 54;
d) metalizovanou nit čísla 5605; na nit zpevněnou kovovou nití se vztahuje výše uvedený odst. A) písm. f) a;
e) žinylkovou nit, ovinutou nit a řetízkovou nit čísla 5606.
4. A) Pro účely kapitol 50, 51, 52, 54 a 55 se výrazem „upravené pro drobný prodej“, s výhradou výjimek uvedených níže v odstavci B,
rozumějí nitě (jednoduché, násobné (skané) nebo kablované):
a) na kartách, cívkách, dutinkách nebo podobných podložkách, o hmotnosti (včetně podložky) nepřesahující:
1) 85 g v případě přírodního hedvábí, hedvábného odpadu nebo nití z chemických nekonečných vláken; nebo
2) 125 g v ostatních případech;
b) v klubkách, v přadenech nebo přadénkách o hmotnosti nepřesahující:
1) 85 g v případě nitě z chemických nekonečných vláken o délkové hmotnosti nižší než 3 000 decitex, přírodního hedvábí
nebo hedvábného odpadu;
2) 125 g v případě všech ostatních nití o délkové hmotnosti nižší než 2 000 decitex; nebo
3) 500 g v ostatních případech;
c) v přadenech nebo přadénkách sestávajících z několika menších přaden nebo přadének oddělených dělícími nitěmi na vzájemně
nezávislá, o jednotné hmotnosti nepřesahující:
1) 85 g v případě přírodního hedvábí, hedvábného odpadu nebo nití z chemických nekonečných vláken; nebo
2) 125 g v ostatních případech.
B) Uvedená ustanovení se nevztahují na:
a) jednoduchou nit z jakéhokoliv textilního materiálu, kromě:
1) jednoduché příze z vlny nebo jemných zvířecích chlupů, nebělené; a
2) jednoduché příze z vlny nebo jemných zvířecích chlupů, bělené, barvené nebo potištěné, o délkové hmotnosti vyšší než
5 000 decitex;
b) násobnou (skanou) nebo kablovanou nit, nebělenou:
1) z přírodního hedvábí nebo hedvábného odpadu, v jakémkoliv balení; nebo
2) z ostatních textilních materiálů, kromě vlny nebo jemných zvířecích chlupů, v přadenech nebo přadénkách;
c) násobnou (skanou) nebo kablovanou nit z přírodního hedvábí nebo hedvábného odpadu, bělenou, barvenou nebo potištěnou
o délkové hmotnosti 133 decitex nebo nižší; a
d) jednoduchou, násobnou (skanou) nebo kablovanou nit, z jakéhokoliv textilního materiálu:
1) v křížem navinutých přadenech nebo přadénkách; nebo
2) na podložkách nebo upravenou jiným způsobem, ze kterého vyplývá použití pro textilní průmysl (například na potáčích,
na válcových dutínkách, cívkách pro skací stroje nebo na kuželových cíkách, útkových cívkách nebo vřetenech, nebo ve
tvaru návinů pro vyšívací stroje).
5. Pro účely čísel 5204, 5401 a 5508 se výrazem „šicí nit“ rozumí nit násobná (skaná) nebo kablovaná:
a) uložená na podložkách (například cívkách, dutinkách) o hmotnosti (včetně podložky) nepřesahující 1 000 g;
b) apretovaná pro použití jako šicí nit a
c) s konečným zákrutem „Z“.
6. Pro účely této třídy se výrazem „vysokopevnostní nit“ rozumí nit, jejíž měrná pevnost vyjádřená v cN/tex (v centinewtonech na tex) je
vyšší než následující:
– jednoduchá nit z nylonu nebo jiných polyamidů nebo polyesterů: 60 cN/tex,
– násobná (skaná) nebo kablovaná nit z nylonu nebo jiných polyamidů nebo polyesterů: 53 cN/tex,
– jednoduchá, násobná (skaná) nebo kablovaná nit z viskózového vlákna: 27 cN/tex.
7. Pro účely této třídy se výrazem „zcela zhotovené“ rozumějí:
a) výrobky přiříznuté (přistřižené) do jiného než čtvercového nebo obdélníkového tvaru;
b) dohotovené výrobky, způsobilé pro použití (nebo použitelné po jejich oddělení pouze přestřižením dělicích nití) bez šití nebo jiné
práce (například některé prachovky, ručníky, ubrusy, čtyřhranné šátky, pokrývky);
c) výrobky nastříhané na rozměr s nejméně jedním tepelně zataveným okrajem s viditelně zúženým nebo stlačeným lemem a s
ostatními okraji upravenými, jak je popsáno v ostatních písmenech této poznámky, ale kromě textilií začištěných proti párání
stříháním za tepla nebo jinými jednoduchými prostředky;
d) výrobky s okraji obroubenými nebo stočenými nebo s vázanými třásněmi na kterémkoliv z okrajů, ale kromě textilií začištěných
pouze proti párání;
e) výrobky nastříhané na rozměr, z nichž byly vytaženy nitě pro ažuru;
f) výrobky spojené šitím, lepením nebo jiným způsobem (kromě kusového zboží sestávajícího ze dvou nebo více délek stejného
materiálu spojených svými konci a kusového zboží složeného ze dvou nebo více textilií spojených ve vrstvách, též vycpané);
g) výrobky pletené nebo háčkované do tvaru, předkládané jako samostatné kusy nebo jako několik kusů tvořících jeden celek.
8. Pro účely kapitol 50 až 60:
a) do kapitol 50 až 55 a 60 a, není-li stanoveno jinak, do kapitol 56 až 59 se nezařazují výrobky zcela zhotovené ve smyslu výše
uvedené poznámky 7; a
b) do kapitol 50 až 55 a 60 se nezařazují výrobky kapitol 56 až 59.
9. Tkaniny kapitol 50 až 55 zahrnují textilie z vrstev paralelních textilních nití, které jsou vzájemně přeložené v ostrém nebo pravém
úhlu. Tyto vrstvy jsou mezi sebou spojeny v místech překřížení nití pojivem nebo tepelným zpracováním.
10. Pružné výrobky sestávající z textilních materiálů kombinovaných s kaučukovými nitěmi se zařazují do této třídy.
11. Pro účely této třídy výraz „impregnovaný“ zahrnuje též „impregnovaný ponořením“.
12. Pro účel této třídy výraz „polyamidy“ zahrnuje rovněž „aramidy“.
13. Pro účely této třídy, a popřípadě v celé nomenklatuře výraz „elastomerová nit“ znamená nit z nekonečných vláken, včetně
monofilamentu, z textilního syntetického materiálu, jiná než tvarovaná nit, která se při protažení na trojnásobek své původní délky
nepřetrhne, a která se po protažení na dvojnásobek své původní délky vrátí nejdéle během pěti minut na délku, která není větší než
jeden a půlnásobek původní délky.
14. Není-li stanoveno jinak, zařazují se textilní oděvy z různých čísel do svých vlastních čísel, i když jsou předkládány v sadách pro
drobný prodej. Pro účely této poznámky se výrazem „textilní oděvy“ rozumějí oděvy čísel 6101 až 6114 a 6201 až 6211.
Poznámky k položkám
1. V této třídě a popřípadě v celé nomenklatuře, se následujícími výrazy rozumí:
a) Nebělená nit:
nit, která:
1) má přirozenou barvu základních vláken, které nebyly běleny, barveny (ani ve hmotě) ani potištěny; nebo
2) je neurčité barvy („režná nit“), vyrobena z rozvlákněného materiálu.
Tato nit může být upravena bezbarvou apretací nebo nestálým barvivem (které zmizí po pouhém vyprání mýdlem) a v případě
chemických vláken upravena ve hmotě matovacími prostředky (například oxidem titaničitým).
b) Bělená nit:
nit, která:
1) byla podrobena bělicímu procesu, je zhotovena z bělených vláken nebo, není-li stanoveno jinak, obarvena na bílo (též ve
hmotě) nebo upravena bílou apretací;
2) je tvořena směsí nebělených a bělených vláken; nebo
3) je násobná (skaná) nebo kablovaná a sestává z nebělených a bělených nití.
c) Barevná nit (barvená nebo potištěná):
nit, která:
1) je obarvena (též ve hmotě) jiným než bílým nebo nestálým barvivem nebo potištěna nebo vyrobena z obarvených nebo
potištěných vláken;
2) je tvořena směsí barvených vláken různých barev nebo směsí nebělených nebo bělených vláken s barevnými vlákny (efektní
nitě (žaspé nebo melé)) nebo potištěna jednou nebo více barvami v určitých intervalech tak, že vzniká dojem bodů;
3) je získána z potištěných pramenů nebo přástů; nebo
4) je násobná (skaná) nebo kablovaná a skládající se z nebělených nebo bělených nití a barevných nití.
Výše uvedené definice se rovněž vztahují, mutatis mutandis, na monofilamenty a pásky nebo podobné tvary kapitoly 54.
d) Nebělená tkanina:
tkanina, která je vyrobena z nebělených nití a která nebyla bělena, barvena nebo potištěna. Tato tkanina může být upravena
bezbarvou apretací nebo nestálým barvivem.
e) Bělená tkanina:
tkanina, která:
1) byla bělena nebo, není-li stanoveno jinak, obarvena na bílo nebo upravena bílou apretací, v kuse;
2) sestává z bělené nitě; nebo
3) sestává z něbělené a bělené nitě.
f) Barvená tkanina:
tkanina, která:
1) je obarvena na jedinou stejnou barvu jinou než bílou (není-li stanoveno jinak) nebo je upravena barevnou konečnou úpravou
jinou než bílou (není-li stanoveno jinak), v kuse; nebo
2) sestává z barevné nitě jediné stejné barvy.
g) Tkanina z různobarevných nití:
tkanina (jiná než potištěná), která:
1) sestává z různobarevných nití nebo z nití různých odstínů téže barvy (jiné než přirozené barvy vláken, které ji tvoří);
2) sestává z nebělené nebo bělené nitě a barevné nitě; nebo
3) sestává z efektních nití žaspé nebo melé.
(V žádném případě se nebere v úvahu nit použitá v krajích a na koncích kusu.)
h) Potištěná tkanina:
tkanina, která byla potištěna v kuse, též vyrobená z různobarevných nití.
(Za potištěné tkaniny se též považují: tkaniny, u nichž byl vzor dosažen například štětcem nebo stříkací pistolí, přenosovým
tiskem, vločkováním nebo batikováním.)
Mercerování nemá na zařazení nití nebo textilií v rámci výše uvedených definic vliv.
Definice v písmenech d) až h) výše se vztahují, mutatis mutandis, na pletené nebo háčkované textilie
ij) Plátnová vazba:
struktura tkaniny, v níž každá útková nit prochází střídavě nad a pod osnovními nitěmi uloženými vedle sebe a každá osnovní nit
prochází střídavě nad a pod útkovými nitěmi uloženými vedle sebe.
2. A) Výrobky kapitol 56 až 63, které obsahují dva nebo více textilních materiálů, se posuzují, jako by zcela sestávaly z toho textilního
materiálu, který by byl určen podle poznámky 2 k této třídě pro zařazování výrobků kapitol 50 až 55 nebo čísla 5809
sestávajících ze stejných textilních materiálů.
B) Pro použití tohoto pravidla platí:
a) kde je to vhodné, bere se v úvahu pouze ta část výrobku, která určuje zařazení podle interpretačního pravidla 3;
b) u textilních výrobků sestávajících z podkladové textilie a vlasového nebo smyčkového povrchu se podkladová textilie nebere
v úvahu;
c) u výšivek čísla 5810 a výrobků z nich se bere v úvahu pouze podkladová textilie. Výšivky bez viditelného podkladu a výrobky
z nich se však zařazují jen podle vyšívacích nití.

TŘÍDA XI

KAPITOLA 40-KAUČUK A VÝROBKY Z NĚJ

KAPITOLA 40-KAUČUK A VÝROBKY Z NĚJ

Všeobecné vysvětlivky
Pro účely poznámky 4 a) k této kapitole výraz „netermoplastické látky“ znamená látky, které nemohou být opakovaně změkčeny zahříváním, tak aby je bylo možné tvarovat litím nebo vytlačováním.

KAPITOLA 40-KAUČUK A VÝROBKY Z NĚJ

Poznámky
1. Není-li stanoveno jinak, rozumí se v celé nomenklatuře výrazem „kaučuk“ následující výrobky, též vulkanizované nebo tvrzené:
přírodní kaučuk, balata, gutaperča, guajal, čikl a podobné přírodní gumy, syntetický kaučuk, faktis vyrobený z olejů a všechny tyto
výrobky regenerované.
2. Do této kapitoly nepatří:
a) výrobky třídy XI (textilie a textilní výrobky);
b) obuv nebo její části a součásti kapitoly 64;
c) pokrývky hlavy nebo jejich části a součásti (včetně koupacích čepic) kapitoly 65;
d) mechanická nebo elektrická zařízení nebo jejich části a součásti třídy XVI (včetně elektrotechnických výrobků všech druhů),
z tvrdého kaučuku;
e) výrobky kapitol 90, 92, 94 nebo 96; nebo
f) výrobky kapitoly 95 (jiné než sportovní prstové rukavice, palčáky a rukavice bez prstů a výrobky čísel 4011 až 4013).
3. V číslech 4001 až 4003 a 4005 se výraz „primární formy“ používá pouze pro následující formy:
a) kapaliny a pasty (včetně latexu, též předvulkanizovaného, a ostatních disperzí a roztoků);
b) bloky nepravidelného tvaru, kusy, balíky, prášek, granule, zlomky a podobné hromadné formy.
4. V poznámce 1 k této kapitole a v čísle 4002 se výraz „syntetický kaučuk“ vztahuje na:
a) nenasycené syntetické materiály, které mohou být nevratně změněny vulkanizací se sírou na netermoplastické látky, které při
teplotě mezi 18 až 29 °C neprasknou při trojnásobném protažení oproti původní délce, a které po protažení na dvojnásobek
oproti původní délce nabudou po pěti minutách délku, která nebude větší než jedenapůlnásobek původní délky. Pro účely této
zkoušky je přípustné přidat látky k vulkanizaci nezbytné, např. aktivátory nebo urychlovače vulkanizace; rovněž je přípustná
přítomnost látek uvedených v poznámce 5 písm. B) podbodech 2 a 3. Není však možné přidávat jakékoliv jiné látky, které nejsou
k vulkanizaci nezbytné, např. nastavovadla, změkčovadla a plniva;
b) thioplasty (TM); a
c) přírodní kaučuk modifikovaný roubováním nebo smísením s plasty, depolymerovaný přírodní kaučuk, směsi nenasycených
syntetických látek s nasycenými syntetickými vysokomolekulárními polymery za předpokladu, že všechny tyto výrobky
odpovídají požadavkům vulkanizace, prodloužení a návratu do původního stavu uvedeným pod písmenem a).
5. A) Čísla 4001 a 4002 nezahrnují kaučuk nebo kaučukové směsi, které byly smíšeny před koagulací nebo po ní:
1) s vulkanizačními činidly, urychlovači, zpomalovači nebo aktivátory (jinými, než které se přidávají pro přípravu
předvulkanizovaného kaučukového latexu);
2) s pigmenty nebo jinými barvivy, jinými, než které jsou přidávány výhradně za účelem usnadnění jejich identifikace;
3) se změkčovadly nebo nastavovadly (kromě minerálního oleje v případě kaučuků nastavovaných oleji), plnivy, ztužujícími
přísadami, organickými rozpouštědly nebo s jinými látkami, kromě těch, které připouští písmeno B);
B) Přítomnost níže uvedených látek v jakémkoli druhu kaučuku nebo kaučukové směsi neovlivňuje jejich zařazení do čísel 4001
nebo 4002 za předpokladu, že tento kaučuk nebo kaučuková směs si zachová svůj podstatný charakter suroviny:
1) emulgátory nebo protilepivá činidla;
2) malá množství rozkladových produktů z emulgátorů;
3) velmi malá množství následujících látek: látky citlivé na změny teploty (zpravidla k výrobě termosenzitivních kaučukových
latexů), kationaktivní povrchově aktivní látky (zpravidla k získání elektropozitivních kaučukových latexů), antioxidanty,
koagulanty, činidla usnadňující rozdrobení suroviny, nemrznoucí činidla, peptizační činidla, konzervační činidla, stabilizátory,
činidla ke kontrole viskozity nebo podobné speciální přísady.
6. Pro účely čísla 4004 se výrazem „odpady, úlomky a odřezky“ rozumějí kaučukové odpady, úlomky a odřezky z výroby nebo
zpracování kaučuku a pryžových výrobků, které nelze již dále zužitkovat, protože byly vykrájeny, opotřebovány anebo jinak
znehodnoceny.
7. Nitě vyrobené pouze z vulkanizovaného kaučuku, jejichž rozměr příčného průřezu převyšuje 5 mm, se zařazují jako pásy, tyče nebo
profily čísla 4008.
8. Číslo 4010 zahrnuje dopravníkové nebo převodové pásy nebo řemeny z textilií, impregnovaných, povrstvených, potažených nebo
laminovaných kaučukem, nebo vyrobené z textilních nití nebo šňůr impregnovaných, povrstvených, potažených nebo opláštěných
kaučukem.
9. V číslech 4001, 4002, 4003, 4005 a 4008 se výrazy „desky“, „listy“ a „pásy“ používají výhradně pro desky, listy a pásy a bloky
pravidelného geometrického tvaru, buď nerozřezané nebo jednoduše řezané do pravoúhlého (včetně čtvercového) tvaru, též mající
charakter výrobků připravených k použití, které mohou být potištěny nebo jinak povrchově upraveny, avšak které nejsou jinak
tvarovány nebo dále opracovány.
V čísle 4008 se výrazy „tyče“ a „profily“ vztahují pouze na výrobky, též rozřezané na určitou délku nebo povrchově upravené, avšak
jinak neopracované.
Doplňková poznámka
1. V případě, že tkaniny, pletené nebo háčkované textilie, plsť nebo netkané textilie slouží pouze jako výztuž, patří prstové rukavice, palčáky a rukavice
bez prstů, impregnované, povrstvené nebo potažené lehčeným kaučukem do kapitoly 40, i když jsou:
— vyrobeny z tkanin, pletených nebo háčkovaných textilií (jiných než čísla 5906), plstí nebo netkaných textilií, impregnovaných, povrstvených
nebo potažených lehčeným kaučukem, nebo
— vyrobeny z tkanin, pletených nebo háčkovaných textilií, plstí nebo netkaných textilií, neimpregnovaných, nepovrstvených ani nepotažených, které
byly následně impregnovány, povrstveny nebo potaženy lehčeným kaučukem.
(Poznámka 3 písm. c) ke kapitole 56 a poslední odstavec poznámky 4 ke kapitole 59).

KAPITOLA 40

3212900000 80-Ostatní

3212 90 00-Ostatní

Viz vysvětlivky k HS k číslu 3212, část A) a C).
Kovové prášky, šupinky a vločky, popsané ve vysvětlivkách k HS k číslu 3212, část A), zahrnují:
1. zinkový prach, který je neslučitelný s kyselým pojivem, ale je výborným antikorozním pigmentem;
2. lamelární prášky z nerezavějící oceli a niklu, používané v určitých kyselinovzdorných antikorozivních nátěrových barvách;
3. olověný prach, zásaditý reakční pigment, používaný jako inhibitor koroze (podle možnosti smíšený se suříkem nebo olovnatou síranovou bělobou) v olejových nátěrových barvách nebo olejových lacích používaných jako základní nátěr na velké ocelové díly (hangárové konstrukce, mosty, viadukty, atd.);
4. měděné a bronzové prášky, jejichž lamelární částice „olistí“ v lacích založených na alkoholu, přírodních nebo umělých pryskyřicích, vytváří dekorační povlaky.

–

3212 90