3824601100 10-Ve vodném roztoku

3824 60 11 až 3824 60 99-Sorbitol, jiný než položky 2905 44

Do těchto podpoložek patří „nekrystalizující“ druhy sorbitolu (D-glucitolu), které se obvykle získávají hydrogenací za vysokého tlaku z glukózového sirupu obsahujícího podíl dalších oligosacharidů. Jejich obsah sorbitolu (D-glucitolu) se pohybuje od 60 do 80 % v sušině, zbytek jsou v podstatě částečně hydrogenované polyalkoholy a oligosacharidy. Z tohoto důvodu, je náchylnost sorbitolu (D-glucitolu) ke krystalizaci velmi snížena (proto užívané označení: nekrystalizující sorbitol (D-glucitol)).
Sorbitol vyhovující požadavkům poznámky 1 ke kapitole 29 se zařadí do podpoložek 2905 44 11 až 2905 44 99.

3824 60 11

3824601100 80-Obsahující 2 % hmotnostní nebo méně D-mannitolu, počítano na obsah D-glucitolu

3824 60 11 až 3824 60 99-Sorbitol, jiný než položky 2905 44

Do těchto podpoložek patří „nekrystalizující“ druhy sorbitolu (D-glucitolu), které se obvykle získávají hydrogenací za vysokého tlaku z glukózového sirupu obsahujícího podíl dalších oligosacharidů. Jejich obsah sorbitolu (D-glucitolu) se pohybuje od 60 do 80 % v sušině, zbytek jsou v podstatě částečně hydrogenované polyalkoholy a oligosacharidy. Z tohoto důvodu, je náchylnost sorbitolu (D-glucitolu) ke krystalizaci velmi snížena (proto užívané označení: nekrystalizující sorbitol (D-glucitol)).
Sorbitol vyhovující požadavkům poznámky 1 ke kapitole 29 se zařadí do podpoložek 2905 44 11 až 2905 44 99.

3824 60 11

3824601900 80-Ostatní

3824 60 11 až 3824 60 99-Sorbitol, jiný než položky 2905 44

Do těchto podpoložek patří „nekrystalizující“ druhy sorbitolu (D-glucitolu), které se obvykle získávají hydrogenací za vysokého tlaku z glukózového sirupu obsahujícího podíl dalších oligosacharidů. Jejich obsah sorbitolu (D-glucitolu) se pohybuje od 60 do 80 % v sušině, zbytek jsou v podstatě částečně hydrogenované polyalkoholy a oligosacharidy. Z tohoto důvodu, je náchylnost sorbitolu (D-glucitolu) ke krystalizaci velmi snížena (proto užívané označení: nekrystalizující sorbitol (D-glucitol)).
Sorbitol vyhovující požadavkům poznámky 1 ke kapitole 29 se zařadí do podpoložek 2905 44 11 až 2905 44 99.

3824 60 19

3824609100 10-Ostatní

3824 60 11 až 3824 60 99-Sorbitol, jiný než položky 2905 44

Do těchto podpoložek patří „nekrystalizující“ druhy sorbitolu (D-glucitolu), které se obvykle získávají hydrogenací za vysokého tlaku z glukózového sirupu obsahujícího podíl dalších oligosacharidů. Jejich obsah sorbitolu (D-glucitolu) se pohybuje od 60 do 80 % v sušině, zbytek jsou v podstatě částečně hydrogenované polyalkoholy a oligosacharidy. Z tohoto důvodu, je náchylnost sorbitolu (D-glucitolu) ke krystalizaci velmi snížena (proto užívané označení: nekrystalizující sorbitol (D-glucitol)).
Sorbitol vyhovující požadavkům poznámky 1 ke kapitole 29 se zařadí do podpoložek 2905 44 11 až 2905 44 99.

3824 60 91

3824609100 80-Obsahující 2 % hmotnostní nebo méně D-mannitolu, počítano na obsah D-glucitolu

3824 60 11 až 3824 60 99-Sorbitol, jiný než položky 2905 44

Do těchto podpoložek patří „nekrystalizující“ druhy sorbitolu (D-glucitolu), které se obvykle získávají hydrogenací za vysokého tlaku z glukózového sirupu obsahujícího podíl dalších oligosacharidů. Jejich obsah sorbitolu (D-glucitolu) se pohybuje od 60 do 80 % v sušině, zbytek jsou v podstatě částečně hydrogenované polyalkoholy a oligosacharidy. Z tohoto důvodu, je náchylnost sorbitolu (D-glucitolu) ke krystalizaci velmi snížena (proto užívané označení: nekrystalizující sorbitol (D-glucitol)).
Sorbitol vyhovující požadavkům poznámky 1 ke kapitole 29 se zařadí do podpoložek 2905 44 11 až 2905 44 99.

3824 60 91

3824609900 80-Ostatní

3824 60 11 až 3824 60 99-Sorbitol, jiný než položky 2905 44

Do těchto podpoložek patří „nekrystalizující“ druhy sorbitolu (D-glucitolu), které se obvykle získávají hydrogenací za vysokého tlaku z glukózového sirupu obsahujícího podíl dalších oligosacharidů. Jejich obsah sorbitolu (D-glucitolu) se pohybuje od 60 do 80 % v sušině, zbytek jsou v podstatě částečně hydrogenované polyalkoholy a oligosacharidy. Z tohoto důvodu, je náchylnost sorbitolu (D-glucitolu) ke krystalizaci velmi snížena (proto užívané označení: nekrystalizující sorbitol (D-glucitol)).
Sorbitol vyhovující požadavkům poznámky 1 ke kapitole 29 se zařadí do podpoložek 2905 44 11 až 2905 44 99.

3824 60 99

3706102000 80-Obsahující pouze zvukový záznam; negativní; pomocné pozitivní

3706 10 20-Obsahující pouze zvukový záznam; negativní; pomocné pozitivní

Do této podpoložky patří:
1. originální filmové negativy;
2. pomocné pozitivní filmy kopírované z originálních negativů; v černobílém procesu jsou známy jako „duplikační pozitivy“, „kaštanové pozitivy“, „levandulové pozitivy“, „duplikační kopie“, „hlavní kopie“, „jemnozrnné hlavní kopie“, kdežto v barevném procesu jsou nazývány „duplikační pozitivy“, „mezipozitivy“ nebo „pomocné pozitivy“; jsou připevněny na podkladu, který je lehce nafialovělý nebo nahnědlý nebo není zabarvený; tyto filmy nejsou normálně používány pro projekci, ale jsou určeny pro zhotovení duplikátů originálních negativů. Nicméně výjimečně mohou být používány k prohlížení, editaci a následné postsynchronizaci filmů.
Jako pomocné pozitivy jsou rovněž zařazovány tři pozitivní černobílé extrakty získané prostřednictvím filtrů (modrého, zeleného a červeného) z originálních barevných negativů, používané k získání, pomocí obdobných filtrů, barevných mezinegativů určených pro tvorbu pozitivních kopií;
3. duplikáty negativů okopírované z pomocných pozitivních filmů a určené pro kopírování pozitivních kopií; jsou označovány jako „duplikační negativy“ v černobílém procesu a „mezinegativy“ v barevném procesu ( 1 );
4. vratné mezinegativy, které jsou v barevném procesu získány přímo inverzí z originálního negativu a z kterého budou kopírovány kopie určené k ukazování;
5. „matricové filmy“ (červený, zelený, modrý), které jsou v barevném procesu získávány z negativů a ze kterých budou kopírovány kopie.
Když je jejich šířka 35 mm nebo větší, všechny tyto filmy – s výjimkou „matricových filmů“ – mají obvykle perforaci typickou pro negativy (soudkovitou).
To umožňuje rozlišit pomocné pozitivní filmy s neobarvenou podložkou od pozitivních filmů určených pro projekci, které mají perforaci typickou pro pozitivy.
Nicméně musí být poznamenáno, že filmy z některých zemí (především z bývalého SSSR) vykazují jedinečný typ perforace (Dubray-Howell), který je velmi podobný normální pozitivní perforaci a rovněž se nachází u originálních negativních filmů, u pomocných pozitivů a negativů a také u pozitivních kopií určených pro ukázku nebo projekci.
„Matricové filmy“ mají perforaci typickou pro pozitivy, ale mohou být rozeznány podle jejich tloušťky (téměř dvojnásobná než u pozitivů), podle jejich převažující nahnědlé barvy a mírného reliéfu na snímcích.

3706 10 20

3706109900 80-Ostatní pozitivní

3706 10 99-Ostatní pozitivní

Do této podpoložky patří filmy určené k promítání.
Pozitivní filmy s dvěma nebo více pásy snímků mají být zařazeny a clo má být vyměřeno podle šířky a délky filmu po rozřezání, tj. šířky a délky filmu v podobě, ve které bude promítán.
Například film o šířce 35 mm (čtyři nařezané pásy o 8 mm) a délce 100 m, je považován za 8 mm film o délce 400 m.

3706 10 99

3405901000 80-Leštidla na kovy

3405 90 10-Leštidla na kovy

Leštidla na kovy mají obnovit, pomocí povrchové úpravy, původní vzhled korodovaných, ušpiněných nebo ovzduším změněných kovů. Tohoto výsledku je dosaženo broušením (mechanické leštící působení brusivem) a chemickým, resp. čistícím účinkem kyselin nebo zásad na oxidy, sulfidy a různé skvrny.
Základními materiály používanými při výrobě leštidel na kovy jsou velmi jemně mletá brusiva (např. pemza, křída, křemelina, tripolit, bentonit, křemen), kyseliny (např. kyselina šťavelová, kyselina olejová, kyselina fosforečná, kyselina sírová), těkavá rozpouštědla (např. lakový benzin, trichlorethylen, denaturovaný líh), alkálie (např. čpavek, soda), povrchově aktivní výrobky, jako jsou mastné sulfonové alkoholy, tuky, mýdla a v některých případech barviva a syntetické parfémy.
Leštidla na kovy jsou předkládána ve formě prášku, past různých kompozic (krémy nebo emulze) a kapalin. V závislosti na typu jsou předkládána v láhvích, plechovkách, kovových tubách, plechových krabičkách, krabičkách nebo ve formě malých kusů, kuželů, tyčinek atd.

3405 90 10

2715000000 80-Živičné směsi na bázi přírodního asfaltu, přírodní živice, ropné živice, minerálního dehtu nebo minerální dehtové smoly (například živičné tmely, ředěné produkty)

2715 00 00-Živičné směsi na bázi přírodního asfaltu, přírodní živice, ropné živice, minerálního dehtu nebo minerální dehtové smoly (například živičné tmely, ředěné produkty)

Složení živičných směsí tohoto čísla se mění podle zamýšleného použití.
1. Produkty používané k zajištění vodoodpudivosti a k ochraně povrchů nebo pro izolační účely
Produkty používané jako ochranné protikorozní povlaky, k izolaci elektrických zařízení, k vodoodpudivosti povrchů, k vyplňování trhlin atd. se zpravidla skládají z pojiva (živice, asfalt nebo dehet), ztužovacích plnidel jako např. minerálních vláken (azbest, sklo), jemných dřevěných pilin a z jakékoliv látky potřebné k tomu, aby dala produktu požadované vlastnosti nebo usnadnila jeho použití. Následující jsou příklady těchto produktů:
a) ž i v i č n é t ě s n í c í m a t e r i á l y
s obsahem rozpouštědla méně než 30 %, což umožňuje vytvořit povlak o tloušťce 3 až 4 mm nebo méně;
b) ž i v i č n é t m e l y
s obsahem rozpouštědla nepřesahujícím 10 %, což umožňuje následující: buď vytvořit povlak o tloušťce od 4 mm do 1 cm nebo utěsnit drážky větších rozměrů (2 až 8 cm);
c) o s t a t n í ž i v i č n é p ř í p r a v k y
obsahující plnidla, ale ne rozpouštědla. Tyto přípravky musí před použitím projít tepelným zpracováním. Kromě jiného využití, používají se pro ochranu podzemních nebo podvodních potrubí (trubkových rozvodů).
2. Produkty používané na povrchy silnic
Živičné produkty tohoto čísla používané na povrchy silnic se dělí do dvou hlavních kategorií:
a) ř e d ě n á p o j i v a a s i l n i č n í o l e j e
Ředěná pojiva jsou živice rozpouštěné ve velice těžkých rozpouštědlech, jejichž množství může být velice rozdílné podle požadované viskozity.
Obchodní označení těchto přípravků se mění podle toho, zda použitá ředidla jsou minerálního nebo jiného původu; ty přípravky, které obsahují minerální ředidla jsou „zkapalněné živice“, ostatní jsou „tavené živice“.
Silniční oleje jsou přípravky založené na živicích obsahující těžká rozpouštědla v množství, které může být rozdílné podle požadované viskozity.
Někdy se přidávají adheziva, aby se zabránilo odlupování těchto přípravků.
Všechny tyto živičné přípravky mají následující charakteristické odlišení:
— jehlovou penetraci, zjištěnou metodou EN 1426, ne méně než 400 při 25 °C;
— destilační zbytek, vzniklý při sníženém tlaku dle metody ASTM D 1189 (zrušené v roce 1979 a neexistuje žádná metoda EN/ISO), ne menší než 60 % hmotnostních s jehlovou penetrací, zjištěnou metodou EN 1426, méně než 400 při 25 °C.
Následující schéma znázorňuje jak:
— rozeznáme zkapalněné a tavené živice od živic podpoložky 2713 20 00,
— rozeznáme zkapalněné a tavené živice od minerálních olejů podpoložek 2710 12 11 až 2710 19 99.
b) v o d n í e m u l z e
Tyto přípravky vzniknou vytvořením emulze živice s vodou.
Dělí se do dvou kategorií:
1. aniontové nebo „alkalické“ emulze založené na běžném mýdle nebo mýdle z tallového oleje;
2. kationtové nebo „kyselé“ emulze založené na alifatických aminech nebo kvartérním iontu amonia.
PŘÍLOHA A

2715