Výsledky hledání pro výraz: obecné kovy

2710122111 80-k použití jako palivo

2710 12 11 až 2710 19 99-Minerální oleje a oleje ze živičných nerostů (jiné než surové) a přípravky jinde neuvedené ani nezahrnuté, obsahující 70 % hmotnostních nebo více minerálních olejů nebo olejů ze živičných nerostů, jsou-li tyto oleje základní složkou těchto přípravků, jiné než obsahující bionaftu a kromě odpadních olejů

Pro definici těchto produktů, viz poznámka 2 k této kapitole a vysvětlivky k HS k číslu 2710, část I).
Pokud jde o podpoložky týkající se produktů:
— určených pro specifické procesy,
— určených pro chemickou přeměnu,
viz doplňkové poznámky 5 a 6 k této kapitole a příslušné vysvětlivky.
I. Minerální oleje a oleje ze živičných nerostů (jiné než surové)
Do této skupiny patří směsi izomerů (jiných než stereoizomerů) nasycených acyklických uhlovodíků obsahujících méně než 95 % zvláštních izomerů nebo nenasycených acyklických uhlovodíků obsahujících méně než 90 % zvláštních izomerů, jejichž procentní obsah byl přepočítán na hmotnost dehydrovaného produktu.
Do této skupiny rovněž patří samostatné izomery výše zmíněných uhlovodíků majících čistotu méně než 95 % nebo 90 % hmotnostních, podle příslušnosti.
Do této skupiny patří pouze minerální oleje a oleje ze živičných nerostů:
1. které mají bod krystalizace, měřeno dle metody ASTM D 938 ekvivalentní k metodě ISO 2207, nižší než 30 °C; nebo
2. které mají bod krystalizace 30 °C nebo vyšší a
a) hustotu menší než 0,942 g/cm 3 při 70 °C podle EN ISO 12185, a penetraci pracovním kuželem (worked cone penetration), měřeno dle metody ASTM D 217 ekvivalentní k metodě ISO 2137, nejméně 350 při 25 °C; nebo
b) minimální hustotu 0,942 g/cm 3 při 70 °C podle EN ISO 12185 a jehlovou penetraci, měřeno dle metody EN 1426, nejméně 400 při 25 °C.
Pro účely odstavce I) výše se k minerálním olejům a olejům ze živičných nerostů řadí též takové oleje, do nichž byly přidány ve velmi malém množství různé látky, například jako aditiva pro zlepšení kvality nebo odstranění zápachu, značkovací sloučeniny, barvicí činidla.
Viz též schéma uvedené níže:
Rozlišovací kritéria pro určité ropné produkty podpoložek 2710 12 11 až 2710 19 99 a čísel 2712 a 2713 (jiné než přípravky podpoložek 2710 12 11 až 2710 19 99)
II. Přípravky jinde neuvedené ani nezahrnuté, obsahující 70 % hmotnostních nebo více minerálních olejů nebo olejů ze živičných nerostů, jsou-li tyto oleje základní složkou těchto přípravků, jiné než obsahující bionaftu
Aby mohly být zařazeny do těchto podpoložek, musí tyto přípravky vyhovovat následujícím podmínkám:
1. poměr hmotnosti minerálních olejů nebo olejů ze živičných nerostů, jak je definováno v části I) výše, musí být 70 % nebo více.
Tento poměr je nutno zjišťovat analýzou a ne podle množství přidaných materiálů;
2. nesmí být nikde jinde ani uvedeny, ani zahrnuty;
3. minerální oleje nebo oleje ze živičných nerostů musí ve směsích představovat základní složku přípravku, to znamená podstatnou složku s ohledem na použití.
Mezi přípravky těchto podpoložek nepatří:
a) nátěrové barvy a laky (čísla 3208, 3209 a 3210 00);
b) kosmetické přípravky a kosmetika založená na minerálních olejích (všeobecně čísla 3304 nebo 3307);
c) ropné sulfonáty (čísla 3402 nebo 3824).
Ropné sulfonáty jsou obvykle ve formě suspenzí v minerálních olejích nebo v olejích ze živičných nerostů. Obsah čistého sulfonátu je obvykle tak velký, aby bylo vyloučeno jeho přímé využití jako mazadla;
d) přípravky na leštění, ochranu nebo jinou úpravu dřeva, nátěrů, kovu, skla nebo jiných materiálů (hlavně číslo 3405);
e) dezinfekční prostředky, insekticidy atd., ale připravené, sestávající z roztoků nebo disperzí účinných složek v minerálním oleji nebo oleji ze živičných nerostů (číslo 3808);
f) připravené apretury používané v textilním průmyslu (číslo 3809);
g) připravená aditiva pro minerální oleje (nazývané též dopanty) (číslo 3811);
h) složená organická rozpouštědla a ředidla (např. číslo 3814 00);
ij) pojidla pro licí jádra (podpoložka 3824 10 00);
k) některé antikorozní přípravky, zejména:
i) připravené například z lanolinu (asi 20 %) rozpuštěného v lakovém benzinu (podpoložka 3403 19 10);
ii) obsahující aminy jako účinné složky (podpoložka 3824 90 92).

2710 12 11 až 2710 12 90-Lehké oleje a přípravky

Viz poznámka 4 k položce k této kapitole.

2710 12 21 a 2710 12 25-Speciální druhy benzinu

Viz doplňková poznámka 2 a) k této kapitole.

2710 12 21-Lakový benzin (White spirit)

Viz doplňková poznámka 2 b) k této kapitole.

–

2710 12 21 11

KAPITOLA 27-NEROSTNÁ PALIVA, MINERÁLNÍ OLEJE A PRODUKTY JEJICH DESTILACE; ŽIVIČNÉ LÁTKY; MINERÁLNÍ VOSKY

KAPITOLA 27-NEROSTNÁ PALIVA, MINERÁLNÍ OLEJE A PRODUKTY JEJICH DESTILACE; ŽIVIČNÉ LÁTKY; MINERÁLNÍ VOSKY

Všeobecné vysvětlivky
Pokud není uvedeno jinak, výraz „metoda ASTM“ znamená metody stanovené Americkou společností pro zkoušení a materiály (American Society for Testing and Materials).
Poznámka 2 Obsah aromatických složek se určuje pomocí následujících metod:
— produkty s koncem destilace nepřesahujícím 315 °C: metoda EN 15553;
— produkty s koncem destilace převyšujícím 315 °C: viz příloha A vysvětlivek k této kapitole.
Doplňková poznámka 5 1. Je třeba poznamenat, že, s výjimkou ustanovení doplňkové poznámky 5 n), se osvobození bude vztahovat zcela na produkt použitý pro specifický proces.
Proto, pokud je ropný produkt podroben například alkylaci nebo polymerizaci, ta část, která se efektivně nepřeměnila (nealkylovala nebo nepolymerizovala) je rovněž osvobozena od cla.
2. V případech, kdy je nezbytné přípravné zpracování před „specifickým procesem“ (viz poslední odstavec doplňkové poznámky 5), musí být splněny dvě podmínky, aby mohlo být získáno osvobození od cla:
a) dovezený produkt musí být efektivně podroben „specifickému procesu“, například krakování;
b) přípravné zpracování musí být nezbytné pro „specifický proces“.
Za nezbytné přípravné zpracování produktů určených pro zpracování „specifickým procesem“ se považuje zejména následující:
a) odplynění;
b) dehydratace;
c) odstranění určitých lehkých nebo těžkých příměsí, které by mohly negativně ovlivnit zpracování;
d) odstranění nebo úprava merkaptanu (změkčování nebo odstraňování) ostatních sloučenin síry nebo jiných sloučenin, které by mohly záporně ovlivnit zpracování;
e) neutralizace;
f) dekantace;
g) odsolování.
Jakékoliv produkty, které mohou vzniknout v průběhu přípravného zpracování, ale které nebudou podrobeny specifickému procesu, podléhají clu, které se používá pro produkty „pro jiné účely“, podle druhu a hodnoty dovezeného zboží a na základě čisté hmotnosti produktů takto získaných.
Doplňková poznámka 5 a) Vakuová destilace znamená destilaci pod tlakem nepřesahujícím 400 mbar, měřeno v hlavě (horní části) destilační kolony.
Doplňková poznámka 5 b) Redestilace při velmi pečlivém dělení do frakcí znamená destilaci (jinou než oddestilování lehkých podílů) kontinuálním nebo diskontinuálním procesem používaném v průmyslových zařízeních využívajících destiláty podpoložek 2710 12 11 až 2710 19 48, 2711 11 00, 2711 12 91 až 2711 19 00, 2711 21 00 a 2711 29 00 (jiné než propan o čistotě 99 % nebo více), při které se získávají:
1. oddělené vysoce čisté uhlovodíky (90 % nebo více v případě olefinů a 95 % nebo více v případě ostatních uhlovodíků), směsi izomerů mající stejné organické složení jako oddělené uhlovodíky.
Za přípustné jsou považované pouze ty procesy, při nichž jsou získány nejméně tři různé produkty, ale toto omezení se nepoužívá v těch případech, kde se proces zakládá na oddělení izomerů. Pokud se toto týká xylenů, ethylbenzen je zahrnut s xylenovými izomery;
2. produkty podpoložek 2707 10 00 až 2707 30 00, 2707 50 00 a 2710 12 11 až 2710 19 48:
a) nepřekročí-li jejich konečný bod varu jedné frakce a počáteční bod varu následující frakce v teplotním intervalu ne větším než 60 °C mezi teplotami, při nichž se předestiluje dle metody EN ISO 3405 „(ekvivalentní k metodě ASTM D 86) 5 % a 90 % objemových (včetně ztrát);
b) překročí-li konečný bod varu jedné frakce a počáteční bod varu následující frakce v teplotním intervalu ne větším než 30 °C mezi teplotami, při nichž se předestiluje dle metody EN ISO 3405 „(ekvivalentní k metodě ASTM D 86) 5 % a 90 % objemových (včetně ztrát).
Doplňková poznámka 5 c) Krakování je průmyslový technologický proces pro úpravu chemického složení ropných produktů štěpením molekul pomocí tepla, který může probíhat i pod tlakem za nebo bez pomoci katalyzátoru a tím vytvořit hlavně směsi lehkých uhlovodíků, které mohou být kapalné nebo plynné při normálních teplotách a tlacích.
Hlavními krakovacími procesy jsou:
1. tepelné krakování;
2. katalytické krakování;
3. krakování parou, čímž se získají plynné uhlovodíky;
4. hydrokrakování (krakování plus hydrogenace);
5. dehydrogenace;
6. dealkylace;
7. koksování;
8. snižování viskozity ropných zbytků mírným tepelným krakováním.
Doplňková poznámka 5 d) Reformování je tepelný nebo katalytický proces lehkých nebo středních olejů, prováděný se záměrem zvýšit obsah aromatických látek. Katalytické reformování se používá například k přeměně přímo destilovaných lehkých olejů na lehké oleje s vyšším oktanovým číslem (s vyšším obsahem aromatických uhlovodíků) nebo na směs uhlovodíků obsahujících benzen, toluen, xyleny, ethylbenzen atd.
Základní katalytické reformační procesy jsou takové, které využívají jako katalyzátor platinu.
Doplňková poznámka 5 e) Extrakce pomocí selektivních rozpouštědel je proces, kterým se oddělují skupiny produktů s rozdílnými molekulárními strukturami pomocí látek majících převážně rozpouštěcí účinky (například furfural, fenol, dichlorethylether, anhydrid kyseliny sírové, nitrobenzen, močovina a některé její deriváty, aceton, propan, ethylmethylketon, isobutylmethylketon, glykol, N-methyl morfolin).
Doplňková poznámka 5 g) Polymerizace je průmyslový proces, též využívající teplo nebo používající katalyzátor, pomocí něhož se nenasycené uhlovodíky mění do formy jejich polymerů nebo kopolymerů.
Doplňková poznámka 5 h) Alkylace znamená jakoukoli tepelnou nebo katalytickou reakci, při níž jsou nenasycené uhlovodíky spojeny s jakýmikoli ostatními uhlovodíky, zvláště isoparafiny a aromatickými látkami.
Doplňková poznámka 5 ij) Izomerace je reformování struktury podstatných složek ropných produktů bez změny jejich celkového složení.
Doplňková poznámka 5 l) Pro účely této doplňkové poznámky jsou následující body příklady odparafinování:
1. odparafinování chlazením (s nebo bez rozpouštědel);
2. mikrobiologické zpracování;
3. odparafinování pomocí močoviny;
4. zpracování molekulárním sítem.
Doplňková poznámka 5 n) Atmosférická destilace znamená destilaci prováděnou při tlaku asi 1 013 mbar, měřeno v hlavě (horní části) destilační kolony.
Doplňková poznámka 6 1. „Chemická přeměna“ znamená jakýkoli proces molekulární přeměny jedné nebo více složek ropných produktů, které jsou podrobeny zpracování.
Pouhé smíchání ropného produktu s jiným produktem, ať již s ropou nebo bez ní, se nepovažuje za „chemickou přeměnu“. Například přidání lakového benzinu (white spirit) do barvy nebo dodání základového oleje do tiskařské barvy se nepovažuje za proces spadající pod definici „chemické přeměny“. Totéž platí v případě všech druhů použití ropných produktů jako rozpouštědel nebo paliv.
2. Příklady „chemické přeměny“:
a) zpracování halogeny nebo sloučeninami halogenů:
i) reakce s propylenem, který je přítomen v plynných ropných frakcích, se záměrem získat organické deriváty (například k získání propylenoxidu);
ii) zpracování ropných frakcí (motorový benzin, petrolej (kerosen), plynový olej), parafiny, ropné vosky nebo parafinové zbytky s chlorem nebo sloučeninami chloru se záměrem získat chloroparafiny;
b) zpracování se zásaditými látkami (například hydroxidem sodným, draselným nebo amonným), se záměrem získat kyseliny naftenové;
c) zpracování s kyselinou sírovou nebo jejím anhydridem:
i) k získání sulfonátů;
ii) k extrakci nebo získání isobutylenu;
iii) k sulfonaci plynových olejů a mazacích olejů.
Olej přidávaný po sulfonaci nelze osvobodit od cla;
d) sulfochlorace;
e) hydratace, zejména pro výrobu alkoholů modifikací nenasycených uhlovodíků obsažených v plynných ropných frakcích;
f) zpracování anhydridem kyseliny maleinové, zejména zpracování butadienu smíšeného s plynnými ropnými frakcemi obsahujícími čtyři atomy uhlíku, se záměrem získat kyselinu tetrahydroftalovou;
g) zpracování fenolem, například reakce ropných olefinů s fenoly za přítomnosti katalyzátoru, se záměrem získat alkylfenoly;
h) oxidace:
i) oxidace těžkých olejů se záměrem získat bitumeny podpoložky 2713 20 00;
ii) oxidace jakýchkoli ropných produktů, se záměrem získat komplexnější chemické produkty jako například kyseliny, aldehydy, ketony, alkoholy; například oxidace lehkých frakcí za tepla a tlaku se záměrem získat kyselinu octovou, kyselinu mravenčí, kyselinu propionovou a kyselinu jantarovou;
ij) dehydrogenace, např.:
i) naftenických uhlovodíků, se záměrem získat aromatické uhlovodíky (například benzol);
ii) parafinových uhlovodíků, se záměrem získat kapalné olefiny, které se používají například při výrobě bioodbouratelných alkylbenzenů;
k) oxosyntéza;
l) nevratné začlenění těžkých olejů do vyšších polymerů (například do latexu z přírodního nebo syntetického kaučuku, butylkaučuku, polystyrenu);
m) výroba produktů čísla 2803;
n) nitrace se záměrem získat nitroderiváty;
o) biologické zpracování určitých ropných frakcí obsahujících n-parafiny, se záměrem získat proteiny nebo jiné komplexní organické produkty.

KAPITOLA 27-NEROSTNÁ PALIVA, MINERÁLNÍ OLEJE A PRODUKTY JEJICH DESTILACE; ŽIVIČNÉ LÁTKY; MINERÁLNÍ VOSKY

Poznámky
1. Do této kapitoly nepatří:
a) samostatné chemicky definované organické sloučeniny, jiné než čistý methan a propan, které patří do čísla 2711;
b) léky čísel 3003 nebo 3004; nebo
c) směsi nenasycených uhlovodíků čísla 3301, 3302 nebo 3805.
2. Výraz „minerální oleje a oleje ze živičných nerostů“ v čísle 2710 zahrnuje nejen minerální oleje a oleje ze živičných nerostů, ale také
podobné oleje nebo směsi nenasycených uhlovodíků, v nichž hmotnost nearomatických složek převládá nad hmotností aromatických
složek, ať byly získány jakýmkoliv výrobním procesem.
Tento výraz však nezahrnuje kapalné syntetické polyolefiny, z nichž za použití vakuové destilace předestiluje při 300 °C – přepočteno
na 1 013 milibarů – méně než 60 % objemu (kapitola 39).
3. Pro účely čísla 2710 se „odpadními oleji“ rozumějí odpady obsahující zejména minerální oleje a oleje ze živičných nerostů (jak jsou
popsány v poznámce 2 k této kapitole), též smíšené s vodou. Zahrnují:
a) oleje dále nezpůsobilé k použití jako primární výrobky (například použité mazací oleje, použité hydraulické oleje a použité
transformátorové oleje);
b) olejové kaly ze skladovacích nádrží minerálních olejů obsahující zejména tyto oleje a vysokou koncentraci přísad (například
chemických látek) používaných při výrobě primárních výrobků; a
c) oleje ve formě emulzí ve vodě nebo směsí s vodou, jako například ty, které vznikají při úniku olejů, mytí skladovacích nádrží nebo
používání řezných olejů při obrábění.
Poznámky k položkám
1. Pro účely položky 2701 11 se výrazem „antracit“ rozumí černé uhlí s mezní hodnotou těkavých látek (počítáno
v sušině, bez minerálních látek) nepřesahující 14 %.
2. Pro účely položky 2701 12 se výrazem „živičné (bitumenové) uhlí“ rozumí černé uhlí s mezní hodnotou těkavých látek (počítáno
v sušině, bez minerálních látek) převyšující 14 %, jehož spalné teplo (počítáno na vlhký stav, bez minerálních látek) se rovná nebo je
větší než 5 833 kcal/kg.
3. Pro účely položek 2707 10, 2707 20, 2707 30 a 2707 40 se výrazy „benzol (benzen)“, „toluol (toluen)“, „xylol (xyleny)“ a „naftalen“
rozumějí výrobky, které jednotlivě obsahují více než 50 % hmotnostních benzenu, toluenu, xylenů nebo naftalenu.
4. Pro účely položky 2710 12 se „lehkými oleji a přípravky“ rozumějí oleje a přípravky, z nichž při 210 °C předestiluje 90 % objemu
nebo více (včetně ztrát) (podle metody ASTM D 86).
5. Pro účely položek čísla 2710 se výrazem „bionafta“ rozumí monoalkylestery mastných kyselin používané jako palivo získané
z živočišných nebo rostlinných tuků a olejů, též použitých.
Doplňkové poznámky (1)
1. Pro účely podpoložky 2707 99 80 se výrazem „fenoly“ rozumějí výrobky, které obsahují více než 50 % hmotnostních fenolů.
2. Pro účely čísla 2710 se následujícími výrazy rozumí:
a) „speciálními druhy benzinu“ (podpoložky 2710 12 21 a 2710 12 25) lehké oleje definované v poznámce 4 k položkám této kapitoly, které
neobsahují žádné antidetonační přípravky a z nichž v teplotním rozmezí nejvýše 60 °C předestiluje 5 % a 90 % objemu (včetně ztrát);
b) „lakovým benzinem“ (podpoložka 2710 12 21) speciální druh benzinu definovaný v písmenu a), který má bod vzplanutí podle metody
EN ISO 13736 vyšší než 21 °C;
c) „středními oleji“ (podpoložky 2710 19 11 až 2710 19 29) oleje a přípravky, z nichž při 210 °C předestiluje méně než 90 % objemu (včetně
ztrát) a při 250 °C předestiluje 65 % objemu nebo více (včetně ztrát) podle metody ISO 3405 (která je rovnocenná metodě ASTM D 86);
d) „těžkými oleji“ (podpoložky 2710 19 31 až 2710 19 99 a 2710 20 11 až 2710 20 90) oleje a přípravky, z nichž při 250 °C předestiluje
méně než 65 % objemu (včetně ztrát) podle metody ISO 3405 (která je rovnocenná metodě ASTM D 86), anebo jejichž procento destilace při
250 °C nemůže být touto metodou stanoveno;
e) „plynovými oleji“ (podpoložky 2710 19 31 až 2710 19 48 a 2710 20 11 až 2710 20 19) těžké oleje definované v písmenu d), z nichž při
350 °C předestiluje 85 % objemu nebo více (včetně ztrát) podle metody ISO 3405 (která je rovnocenná metodě ASTM D 86);
f) „topnými oleji“ (podpoložky 2710 19 51 až 2710 19 68 a 2710 20 31 až 2710 20 39) těžké oleje definované v písmenu d) (jiné než
plynové oleje definované v písmenu e)), které při odpovídající rozpustné barvě C mají viskozitu V:
— nepřesahující hodnoty uvedené v řádku I následující tabulky, je-li obsah sirnatých popelů podle metody ISO 3987 menší než 1 % a číslo
zmýdelnění podle metody ISO 6293-1 nebo ISO 6293-2 nižší než 4 (1),
— převyšující hodnoty uvedené v řádku II, je-li bod tuhnutí podle metody ISO 3016 nejméně 10 °C,
— převyšující hodnoty uvedené v řádku I, avšak nepřesahující hodnoty uvedené v řádku II, jestliže podle metody ISO 3405 (která je rovnocenná
metodě ASTM D 86) při 300 °C předestiluje 25 % objemu nebo více, anebo pokud při 300 °C předestiluje méně než 25 % objemu a je-li
bod tuhnutí podle metody ISO 3016 vyšší než – 10 °C. Tato ustanovení platí pouze u olejů, které mají rozpustnou barvu C nižší než 2.
Srovnávací tabulka: rozpustná barva C / viskozita V
Barva C 0 0,5 1 1,5 2 2,5 3 3,5 4 4,5 5 5,5 6 6,5 7 7,5 a více
Viskozita
(V)
I 4 4 4 5,4 9 15,1 25,3 42,4 71,1 119 200 335 562 943 1 580 2 650
II 7 7 7 7 9 15,1 25,3 42,4 71,1 119 200 335 562 943 1 580 2 650
Výrazem „viskozita V“ se rozumí kinematická viskozita při 50 °C vyjádřená jednotkou 10–6 m2 s–1 podle metody EN ISO 3104.
Výrazem „rozpustná barva C“ se rozumí barva produktu podle metody ISO 2049 (která je rovnocenná metodě ASTM D 1 500), kdy jeden
objemový díl tohoto produktu je smíchán se 100 objemovými díly xylenu, toluenu nebo jiného vhodného rozpouštědla. Barva musí být
stanovena okamžitě po rozpuštění.
Podpoložky 2710 19 51 až 2710 19 68 a 2710 20 31 až 2710 20 39 se vztahují pouze na topné oleje přírodní barvy.
Tyto podpoložky nezahrnují těžké oleje definované v písmenu d), pro něž není možné stanovit:
— procento destilace (nulová hodnota se též považuje za procento destilace) při 250 °C podle metody ISO 3405 (která je rovnocenná metodě
ASTM D 86),
— kinematickou viskozitu při 50 °C podle metody EN ISO 3104,
— nebo rozpustnou barvu C podle metody ISO 2049 (která je rovnocenná metodě ASTM D 1 500).
Tyto produkty patří do podpoložek 2710 19 71 až 2710 19 99 nebo 2710 20 90;
g) „obsahující bionaftu“ znamená, že výrobky položky 2710 20 mají minimální obsah bionafty, tj. monoalkylesterů mastných kyselin používaných
jako palivo, 0,5 % objemových (stanovení podle metody EN 14078).
3. Ve smyslu čísla 2712 se výrazem „surová vazelína“ (podpoložka 2712 10 10) rozumí vazelína, jejíž přírodní barva podle metody ISO 2049 (která
je rovnocenná metodě ASTM D 1 500) je vyšší než 4,5.
a) s obsahem oleje 3,5 % hmotnostních nebo více, pokud je viskozita při 100 °C méně než 9 × 10–6 m2 s–1 podle metody EN ISO 3104; nebo
b) jejichž přírodní barva podle metody ISO 2049 (která je rovnocenná metodě ASTM D 1 500) je vyšší než 3, je-li jejich viskozita podle metody
EN ISO 3104 při 100 °C 9 × 10–6 m2 s–1 nebo vyšší.
5. Ve smyslu čísel 2710, 2711 a 2712 se výraz „specifický proces“ používá pro tyto operace:
a) vakuová destilace;
b) redestilace při velmi pečlivém dělení do frakcí;
c) krakování (štěpení);
d) reformování (úprava);
e) extrakce pomocí selektivních rozpouštědel;
f) procesy využívající všechny tyto operace: reakce s koncentrovanou kyselinou sírovou, oleem (dýmavou kyselinou sírovou) nebo oxidem sírovým
(anhydridem kyseliny sírové); neutralizace pomocí alkalických činidel; odbarvování a čištění přírodní aktivní zeminou, aktivovanou zeminou,
aktivním uhlím nebo bauxitem;
g) polymerizace;
h) alkylace;
ij) isomerace;
k) pouze v případě produktů podpoložek 2710 19 31 až 2710 19 99: odsiřování vodíkem vedoucí k redukci nejméně 85 % obsahu síry ze
zpracovávaného produktu (podle metody EN ISO 20846, EN ISO 20884 nebo EN ISO 14596 nebo EN ISO 24260, EN ISO 20847
a EN ISO 8754);
l) pouze v případě produktů čísla 2710: odstraňování parafínů jinou metodou než filtrováním;
m) pouze v případě produktů podpoložek 2710 19 31 až 2710 19 99: zpracování produktů pomocí vodíku (jiné než při odsiřování) při tlaku
vyšším než 20 barů a teplotě vyšší než 250 °C s použitím katalyzátoru, kde vodík v chemické reakci představuje aktivní prvek. Další zpracování
mazacích olejů podpoložek 2710 19 71 až 2710 19 99 pomocí vodíku (např. hydrogenační dočišťování nebo odbarvování) pro zlepšení barvy
nebo stálosti není považováno za specifický proces;
n) pouze v případě produktů podpoložek 2710 19 51 až 2710 19 68: atmosférická destilace podle metody ISO 3405 (která je rovnocenná
metodě ASTM D 86), při níž při 300 °C předestiluje méně než 30 % objemu produktů včetně ztrát. Jestliže podle metody ISO 3405 (která je
rovnocenná metodě ASTM D 86) při 300 °C předestiluje 30 % nebo více objemu produktů včetně ztrát, pak množství produktů, které mohou
být získány atmosférickou destilací a které patří do podpoložek 2710 12 11 až 2710 12 90 nebo 2710 19 11 až 2710 19 29 se proclí
stejnou celní sazbou jako podpoložky 2710 19 62 až 2710 19 68 podle druhu a hodnoty použitých produktů a podle čisté váhy získaného
produktu. Toto pravidlo se nepoužívá u produktů takto získaných, které se v období šesti měsíců a za dalších podmínek stanovených příslušnými
orgány podrobí specifickému procesu nebo chemické přeměně, avšak jiným procesem než specifickým;
o) pouze v případě produktů podpoložek 2710 19 71 až 2710 19 99: zpracování pomocí elektrického vysokofrekvenčního koronového výboje;
p) pouze v případě produktů podpoložky 2712 90 31: odolejování frakční krystalizací.
Je-li přípravné zpracování před výše uvedenými zpracováními z technických důvodů nezbytné, vztahuje se osvobození od cla pouze na množství
produktů zamýšlených a skutečně podrobených výše zmíněným zpracováním; odpadní produkty vzniklé během přípravného zpracování jsou též
osvobozeny od cla.
6. Množství produktů, které může být získáno během chemické přeměny nebo během přípravného zpracování nezbytného z technických důvodů a které
patří do čísel, položek nebo podpoložek 2707 10 00, 2707 20 00, 2707 30 00, 2707 50 00, 2710, 2711, 2712 10, 2712 20, 2712 90 31
až 2712 90 99 a 2713 90, se proclí podle stejných sazeb, které jsou používány v případě produktů „pro jiné účely“, podle druhu a hodnoty
použitých produktů a podle čisté hmotnosti získaných produktů. Toto ustanovení se nevztahuje na produkty čísel 2710 až 2712, které se v období
do šesti měsíců a za dalších podmínek stanovených příslušnými orgány podrobí specifickému procesu nebo další chemické přeměně.

KAPITOLA 27

2508100000 80-Bentonit

2508 10 00-Bentonit

Viz vysvětlivky k HS k číslu 2508, třetí odstavec, bod 1).
Přirozeně se vyskytující bentonity mají normálně pH mezi 6 a 9,5 (pro 5 % vodnou suspenzi a poté, co stála 1 hodinu) a obsah uhličitanu sodného menší než 2 %; jejich celkový obsah vyměnitelného sodíku a vápníku nepřesahuje 80 meq/ 100 g. Jsou dvou typů: nízkobobtnající vápník a vysokobobtnající sodík (stupeň bobtnání menší než 7 ml/g nebo vyšší než 12 ml/g).
Některé přirozeně se vyskytující bentonity mohou mít vlastnosti, které se od těchto hodnot liší; pokud se liší několik vlastností, pak se bentonit obecně považuje za aktivovaný.
Aktivovaný bentonit patří obecně do podpoložky 3802 90 00.

–

2508 10

2403999000 80-Ostatní

2403 99 90-Ostatní

Do této podpoložky patří:
1. tabákové výtažky a esence (tresti), popsané ve vysvětlivkách k HS k číslu 2403, první odstavec, bod 7);
2. tabákový prášek (obecně získaný nějakým procesem, např. mletím, vedoucím ke specifické distribuci velikosti částic). Velikost částic by měla být do 0,4 mm a prášek by neměl obsahovat žádné nečistoty;
3. předený, navoněný a kvašený (fermentovaný) brazilský tabák, lisovaný v povlaku do kulatého tvaru (Mangotes);
4. expandovaný tabák, který nebyl nařezán nebo jinak rozdělen;
5. výrobek určený ke kouření (např. „tabák do vodní dýmky“) sestávající zcela z tabákových náhražek a látek jiných než tabák.

–

2403 99 90

2303109000 80-Ostatní

2303 10 90-Ostatní

Pro účely této podpoložky se za zbytky z výroby škrobu z maniokových kořenů považují takové výrobky, které mají obsah škrobu nepřesahující 40 % hmotnostních, počítáno v sušině.
Jestliže je obsah škrobu vyšší, patří tyto výrobky, ve formě mouky nebo moučky, do podpoložek 1106 20 10 nebo 1106 20 90. Výrobky ve formě pelet patří do podpoložky 0714 10.
Do této podpoložky rovněž patří:
1. krmivo z glutenu čiroku, které obvykle obsahuje nejméně 18 % hmotnostních proteinů a je složeno hlavně z částic perikarpu a endospermu čirokových semen, z glutenu čiroku a někdy z koncentrované tekutiny pro máčení čiroku, což jsou všechno vedlejší produkty výroby škrobu z čiroku.
Do této podpoložky patří pouze výrobky s obsahem škrobu nepřesahujícím 40 % hmotnostních, počítáno v sušině.
Výrobky s vyšším obsahem škrobu se obecně zařazují do kapitoly 11 nebo do čísla 2302 nebo 2309, podle příslušnosti.
2. zbytky po výrobě škrobu známé jako „sušená bramborová dřeň“. Obsah škrobu takových zbytků je obvykle 50 % hmotnostních nebo více.
Pro stanovení obsahu vlhkosti se použije metoda uvedená v příloze III, část A, nařízení Komise (ES) č. 152/2009 (Úř. věst. L 54, 26.2.2009, s. 1).
Koncentrovaná voda z máčení kukuřice se zařazuje do této podpoložky bez ohledu na obsah proteinu.

–

2303 10 90

KAPITOLA 22-NÁPOJE, LIHOVINY A OCET

KAPITOLA 22-NÁPOJE, LIHOVINY A OCET

Všeobecné vysvětlivky
Protože v této kapitole se rozlišuje mezi výrobky v nádobách o obsahu 2 litry nebo méně a v nádobách o obsahu více než 2 litry, množství se týká objemu tekutiny obsažené v nádobách a nikoliv kapacity nádob.
Do této kapitoly patří – v případě, že nejde o léky – tonické přípravky, které i když se berou v malých množstvích, například po lžících, jsou vhodné pro přímou spotřebu jako nápoje. Nealkoholické tonické přípravky, které je třeba před použitím rozředit, nepatří do kapitoly 22 (obvykle číslo 2106).
Doplňková poznámka 2 b) Potencionální objemový obsah alkoholu se vypočítá vynásobením hmotnosti cukrů (přepočítáno na kilogramy invertního cukru) obsažených ve 100 litrech předmětného výrobku činitelem 0,6.

KAPITOLA 22-NÁPOJE, LIHOVINY A OCET

Poznámky
1. Do této kapitoly nepatří:
a) výrobky této kapitoly (jiné než výrobky čísla 2209), které jsou připraveny pro kulinářské účely, a proto nejsou vhodné pro
spotřebu jako nápoje (všeobecně číslo 2103);
b) mořská voda (číslo 2501);
c) destilovaná nebo vodivostní voda nebo voda podobné čistoty (číslo 2853);
d) vodné roztoky kyseliny octové o koncentraci převyšující 10 % hmotnostních kyseliny octové (číslo 2915);
e) léky čísla 3003 nebo 3004; nebo
f) voňavkářské, kosmetické nebo toaletní přípravky (kapitola 33).
2. Pro účely této kapitoly a kapitol 20 a 21 se objemový obsah alkoholu stanovuje při teplotě 20 °C.
3. Pro účely čísla 2202 se výrazem „nealkoholické nápoje“ rozumějí nápoje, jejichž objemový obsah alkoholu nepřesahuje 0,5 % obj.
Alkoholické nápoje se zařazují podle druhu do čísel 2203 až 2206 nebo 2208.
Poznámka k položce
1. Pro účely položky 2204 10 se výrazem „šumivá vína“ rozumějí vína, která mají při uchovávání v uzavřených nádobách při teplotě
20 °C přetlak nejméně 3 bary.
Doplňkové poznámky
1. Podpoložka 2202 10 00 zahrnuje vody, včetně minerálních vod a sodovek, s přídavkem cukru nebo jiných sladidel nebo ochucené, za předpokladu,
že jsou určeny k přímé spotřebě jako nápoj.
2. Pro účely čísel 2204 a 2205 a podpoložky 2206 00 10 je:
a) „skutečný objemový obsah alkoholu“ počet objemových jednotek čistého alkoholu ve 100 objemových jednotkách daného výrobku při teplotě 20 °
C;
b) „potenciální objemový obsah alkoholu“ počet objemových jednotek čistého alkoholu, které mohou vzniknout úplným zkvašením cukru
obsaženého ve 100 objemových jednotkách daného výrobku při teplotě 20 °C;
c) „celkový objemový obsah alkoholu“ součet skutečného a potenciálního objemového obsahu alkoholu;
d) „přírodní objemový obsah alkoholu“ celkový objemový obsah alkoholu daného výrobku před jakýmkoliv obohacením;
e) „% obj“ symbol (zkratka) pro objemový obsah alkoholu.
3. Pro účely podpoložky 2204 30 10 se za „hroznový mošt částečně zkvašený“ považuje výrobek získaný kvašením hroznového moštu, který má
skutečný objemový obsah alkoholu vyšší než 1 % obj. a nižší než tři pětiny svého celkového objemového obsahu alkoholu.
4. Pro účely položek 2204 21 a 2204 29:
A. Výrazem „celkový suchý extrakt“ se rozumí obsah všech substancí v gramech na litr výrobku, které za daných fyzikálních podmínek nevyprchají.
Určení celkového suchého extraktu se musí provádět hustoměrem při teplotě 20 °C.
B. a) Přítomnost množství celkového suchého extraktu na 1 litr ve výrobcích patřících do podpoložek 2204 21 11 až 2204 21 98
a 2204 29 11 až 2204 29 98 uvedených níže v bodech 1, 2, 3 a 4 nemá vliv na jejich zařazování:
1. výrobky mající skutečný objemový obsah alkoholu nejvýše 13 % obj.: 90 g nebo méně celkového suchého extraktu na litr;
2. výrobky mající skutečný objemový obsah alkoholu vyšší než 13 % obj., avšak nejvýše 15 % obj.: 130 g nebo méně celkového suchého
extraktu na litr;
3. výrobky mající skutečný objemový obsah alkoholu vyšší než 15 % obj., avšak nejvýše 18 % obj.: 130 g nebo méně celkového suchého
extraktu na litr;
4. výrobky mající skutečný objemový obsah alkoholu vyšší než 18 % obj., avšak nejvýše 22 % obj.: 330 g nebo méně celkového suchého
extraktu na litr.
Výrobky, které vykazují celkový suchý extrakt převyšující maximum uvedené výše u každé kategorie, se zařadí vždy do první následující
kategorie, přičemž pokud celkový obsah suchého extraktu převyšuje 330 g/l, výrobky se zařadí do podpoložek 2204 21 98 a 2204 29 98;
b) výše uvedená pravidla se nevztahují na produkty podpoložek 2204 21 23 a 2204 29 11.
5. Podpoložky 2204 21 11 až 2204 21 98 a 2204 29 11 až 2204 29 98 by měly zahrnovat:
a) hroznový mošt z čerstvých hroznů, jehož kvašení bylo zastaveno přidáním alkoholu, tj. produkt, který:
— má skutečný objemový obsah alkoholu nejméně 12 % obj., avšak méně než 15 % obj., a
— byl získán přidáním produktu vzniklého destilací vína do nezkvašeného hroznového moštu, jehož přírodní objemový obsah alkoholu je
nejméně 8,5 % obj.;
b) víno s přísadou alkoholu, tj. produkt, který:
— má skutečný objemový obsah alkoholu nejméně 18 % obj., avšak nejvýše 24 % obj.,
— byl získán výhradně přidáním nerektifikovaného produktu pocházejícího z destilace vína a majícího skutečný objemový obsah alkoholu
nejvýše 86 % obj. k vínu, které neobsahuje zbytkový cukr, a
— má obsah těkavých kyselin nejvýše 1,5 g na 1 litr, vyjádřený jako kyselina octová;
c) likérové víno, tj. produkt, který:
— má celkový objemový obsah alkoholu nejméně 17,5 % obj. a skutečný objemový obsah alkoholu nejméně 15 % obj., avšak nejvýše
22 % obj., a
— byl získán z hroznového moštu nebo z vína, jež musí pocházet z odrůd vinné révy uznávaných v třetí zemi původu za způsobilé pro výrobu
likérového vína a které má přírodní objemový obsah alkoholu nejméně 12 % obj., a to
— zmrazením nebo
— přidáním níže uvedených produktů v průběhu kvašení nebo po něm:
— produktu z destilace vína,
— koncentrovaného hroznového moštu, nebo u některých likérových vín s označením původu nebo se zeměpisným označením, která
jsou na seznamu stanoveném v nařízení (ES) č. 607/2009 (Úř. věst. L 193, 24.7.2009, s. 60) a u nichž je takový postup
tradiční, hroznového moštu, jehož zvyšování koncentrace se provádělo přímým ohřevem a který odpovídá, s výjimkou této operace,
definici koncentrovaného hroznového moštu nebo
— směsi těchto produktů.
Avšak některá likérová vína s označením původu nebo se zeměpisným označením, která jsou na seznamu stanoveném v nařízení (ES) č. 607/2009 (Úř. věst. L 193, 24.7.2009, s. 60), mohou být vzhledem ke kategorii zboží, postupům při výrobě vína a příslušným omezením získána
z nekvašeného moštu z čerstvých hroznů, aniž by tento hroznový mošt musel mít přírodní objemový obsah alkoholu nejméně 12 % obj.
6. Pro účely položek 2204 10, 2204 21 a 2204 29:
a) se výrazy „vína s chráněným označením původu (CHOP)“ a „vína s chráněným zeměpisným označením (CHZO)“ rozumějí vína, která jsou
v souladu s ustanoveními článků 93 až 108 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013,
s. 671), s prováděcími předpisy k uvedenému nařízení, jakož i s vnitrostátními právními předpisy;
b) se výrazem „odrůdová vína“ rozumějí vína, která jsou v souladu s ustanoveními článku 120 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU)
č. 1308/2013 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671), s prováděcími předpisy k uvedenému nařízení, jakož i s vnitrostátními právními
předpisy;
c) se výrazem „vína vyráběná v Evropské unii“ rozumějí vína, která jsou v souladu s ustanoveními nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU)
č. 1308/2013 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671) a článkem 55 nařízení Komise (ES) č. 607/2009 (Úř. věst. L 193, 24.7.2009,
s. 60).
7. Pro účely podpoložek 2204 30 92 a 2204 30 96 se výrazem „koncentrovaný vinný mošt“ rozumí vinný mošt, jehož hodnota při teplotě 20 °C,
zjištěná refraktometrem (použitým podle metody uvedené ve Sborníku mezinárodních analytických metod pro vína a mošty Mezinárodní organizace
pro révu vinnou a víno, jak bylo zveřejněno v řadě C Úředního věstníku) je nejméně 50,9 %.
8. Za výrobky čísla 2205 jsou považovány pouze vermut a ostatní vína z čerstvých hroznů, ochucené bylinami nebo aromatickými látkami, které mají
skutečný objemový obsah alkoholu nejméně 7 % objemových.
9. Pro účely podpoložky 2206 00 10 se výrazem „matolinové víno“ rozumí výrobek získaný zkvašením výlisků čistých hroznů máčených ve vodě
(matolin) nebo vyluhováním prokvašených matolin vodou.
10. Pro účely podpoložek 2206 00 31 a2206 00 39 se výrazem „šumivé“ rozumějí:
— kvašené (fermentované) nápoje v lahvích uzavřených zátkou ve tvaru „hříbku“, přidržovanou svorkami nebo kovovými svěrkami,
— kvašené (fermentované) nápoje v jiné obchodní úpravě, které mají při teplotě 20 °C přetlak nejméně 1,5 baru.
11. Pro účely podpoložek 2209 00 11 a 2209 00 19 se výrazem „vinný ocet“ rozumí ocet, který byl vyroben výlučně octovým kvašením vína a má
celkový obsah kyselin, vyjádřený jako kyselina octová, nejméně 60 g na 1 litr.
12. Položka 2207 20 zahrnuje směsi ethylalkoholu používané jako surovina k výrobě paliv pro motorová vozidla, s obsahem alkoholu 50 % obj. nebo
více a denaturované jedním nebo více z těchto prostředků:
a) motorový benzin (vyhovující EN 228);
b) terc-butyl(ethyl)ether (ethyl-terc-butyl-ether, ETBE);
c) methyl-terc-butyl-ether (MTBE);
d) 2-methyl-2-propanol (terc-butylalkohol, terciární butylalkohol, TBA);
e) 2-methyl-1-propanol (2-methyl-propan-1-ol, isobutanol);
f) 2-propanol (isopropylalkohol, propan-2-ol, isopropanol).
Denaturační prostředky uvedené v odst. 1 písm. e) a f) musí být použity v kombinaci s alespoň jedním denaturačním prostředkem uvedeným
v odst. 1 písm. a) až d).

KAPITOLA 22

KAPITOLA 20-PŘÍPRAVKY ZE ZELENINY, OVOCE, OŘECHŮ NEBO JINÝCH ČÁSTÍ ROSTLIN

KAPITOLA 20-PŘÍPRAVKY ZE ZELENINY, OVOCE, OŘECHŮ NEBO JINÝCH ČÁSTÍ ROSTLIN

Všeobecné vysvětlivky
Tato kapitola zahrnuje pochutiny připravené ke spotřebě v podobě např. sušeného hrachu nebo arašídů, které jsou jen částečně obaleny těstem, a jimž tudíž jejich podstatný rys dodává zelenina, ovoce, ořechy nebo jiné části rostlin.
Tato kapitola zahrnuje rovněž okurky salátové a okurky nakládačky, které prošly úplným mléčným kvašením.
Avšak okurky salátové a okurky nakládačky, které neprošly úplným mléčným kvašením a jsou prozatímně konzervované ve slané vodě, se zařazují do podpoložky 0711 40 00, nejsou-li určeny k přímému požívání. Tyto produkty obvykle obsahují nejméně 10 % hmotnostních soli.
Poznámka 4 Pro stanovení obsahu sušiny šťávy z rajčat se použije analytická metoda uvedená v příloze k nařízení Komise (EHS) č. 1979/82 (Úř. věst. L 214, 22.7.1982, s. 12).
Doplňková poznámka 1 Ke stanovení obsahu kyseliny ve výrobku se musí zhomogenizovat stejný podíl kapalných a pevných částí zboží.

KAPITOLA 20-PŘÍPRAVKY ZE ZELENINY, OVOCE, OŘECHŮ NEBO JINÝCH ČÁSTÍ ROSTLIN

Poznámky
1. Do této kapitoly nepatří:
a) zelenina, ovoce nebo ořechy, upravené nebo konzervované způsoby uvedenými v kapitolách 7, 8 nebo 11;
b) potravinové přípravky, obsahují-li více než 20 % hmotnostních uzenky, salámů, masa, drobů, krve, ryb nebo korýšů, měkkýšů
nebo jiných vodních bezobratlých nebo jejich kombinaci (kapitola 16);
c) pekařské zboží a jiné výrobky čísla 1905; nebo
d) homogenizované směsi potravinových přípravků čísla 2104.
2. Do čísel 2007 a 2008 nepatří ovocná želé, ovocné pasty, cukrem potažené mandle nebo podobné výrobky ve formě cukrovinek
(číslo 1704) nebo čokoládové cukrovinky (číslo 1806).
3. Do čísel 2001, 2004 a 2005 patří pouze ty výrobky kapitoly 7 nebo čísla 1105 nebo 1106 (jiné než mouka, krupice a prášky
z výrobků kapitoly 8), které byly upraveny nebo konzervovány jiným způsobem, než je uvedeno v poznámce 1 a).
4. Rajčatová šťáva s obsahem sušiny 7 % hmotnostních nebo více patří do čísla 2002.
5. Pro účely čísla 2007 se výrazem „získané vařením“ rozumí získané tepelnou úpravou za atmosférického tlaku nebo za sníženého
tlaku, za účelem zvýšení viskozity produktu snížením obsahu vody nebo jinými způsoby.
6. Pro účely čísla 2009 se výrazem „nezkvašené šťávy bez přídavku alkoholu“ rozumějí šťávy, jejichž objemový obsah alkoholu
nepřesahuje 0,5 % obj. (viz poznámka 2 ke kapitole 22).
Poznámky k položkám
1. Pro účely položky 2005 10 se výrazem „homogenizovaná zelenina“ rozumějí zeleninové přípravky, jemně homogenizované, v balení
pro drobný prodej jako dětská výživa nebo pro dietní účely, v uzavřených obalech o čisté hmotnosti nepřesahující 250 g. Při
uplatňování této definice se nepřihlíží k malému množství přísad přidaných pro ochucení, pro účely konzervace nebo z jiných
důvodů. Tyto přípravky mohou obsahovat malé množství viditelných kousků zeleniny. Položka 2005 10 má přednost před všemi
ostatními položkami čísla 2005.
2. Pro účely položky 2007 10 se výrazem „homogenizované přípravky“ rozumějí ovocné přípravky, jemně homogenizované, v balení
pro drobný prodej jako dětská výživa nebo pro dietní účely, v uzavřených obalech o čisté hmotnosti nepřesahující 250 g. Při
uplatňování této definice se nepřihlíží k malému množství přísad přidaných pro ochucení, pro účely konzervace nebo z jiných
důvodů. Tyto přípravky mohou obsahovat malé množství viditelných kousků ovoce. Položka 2007 10 má přednost před všemi
ostatními položkami čísla 2007.
3. Pro účely položek 2009 12, 2009 21, 2009 31, 2009 41, 2009 61 a 2009 71 se výrazem „hodnota Brix“ rozumí přímo odečtené
stupně Brix z Brix hustoměru nebo index lomu vyjádřený jako funkce procentuálního obsahu sacharózy získaného z refraktometru,
při teplotě 20 °C nebo s korekcí na 20 °C, je-li odečet prováděn při jiné teplotě.
Doplňkové poznámky
1. Pro účely čísla 2001 zelenina, ovoce, ořechy a jiné jedlé části rostlin, připravené nebo konzervované v octě nebo kyselině octové musí mít obsah volné
těkavé kyseliny, vyjádřený jako kyselina octová, 0,5 % hmotnostních nebo více. Navíc houby podpoložky 2001 90 50 by měly mít obsah soli nejvýše
2,5 % hmotnostních.
2. a) Obsah různých cukrů, vyjádřených jako sacharóza (‚obsah cukru‘), u výrobků zařazených do této kapitoly odpovídá číselnému údaji, který při
teplotě 20 °C ukazuje refraktometr (použitý v souladu s metodou popsanou v příloze prováděcího nařízení (EU) č. 974/2014 (1)) a který je
násoben jedním z následujících faktorů:
— 0,93 u výrobků položek 2008 20 až 2008 80, 2008 93, 2008 97 a 2008 99,
— 0,95 u výrobků ostatních položek.
Avšak obsah různých cukrů, vyjádřených jako sacharóza (‚obsah cukru‘), u následujících výrobků zařazených do této kapitoly:
— výrobků vyrobených na bázi chaluh a jiných řas upravených nebo konzervovaných způsoby, které nejsou uvedeny v kapitole 12,
— výrobků vyrobených na bázi maniokových kořenů, marantových kořenů, salepových kořenů, jeruzalémských artyčoků, sladkých brambor
a podobných kořenů a hlíz s vysokým obsahem škrobu nebo inulinu čísla 0714,
— výrobků vyrobených na bázi vinných listů
odpovídá číselnému údaji vzešlému z výpočtu provedeného na základě hodnot naměřených za použití metody vysokoúčinné kapalinové
chromatografie (dále jen ‚metoda HPLC‘), a to podle tohoto vzorce:
S + (G + F) × 0,95,
kde:
‚S‘ je obsah sacharózy stanovený metodou HPLC,
‚F‘ je obsah fruktózy stanovený metodou HPLC,
‚G‘ je obsah glukózy stanovený metodou HPLC.
b) výrazem „hodnota Brix“ uvedeným v podpoložkách čísla 2009 se rozumí číselný údaj, který při teplotě 20 °C ukazuje refraktometr (použitý
v souladu s metodou popsanou v příloze prováděcího nařízení (EU) č. 974/2014 (1)).
3. Výrobky položek 2008 20 až 2008 80, 2008 93, 2008 97 a 2008 99 jsou považovány za výrobky „s přídavkem cukru“, jestliže jejich
hmotnostní obsah cukru je vyšší než procento uvedené níže, podle druhu ovoce nebo jedlých částí rostlin:
— ananas, vinné hrozny: 13 %,
— ostatní ovoce, včetně ovocných směsí a jiných jedlých částí rostlin: 9 %.
4. Pro účely podpoložek 2008 30 11 až 2008 30 39, 2008 40 11 až 2008 40 39, 2008 50 11 až 2008 50 59, 2008 60 11 až 2008 60 39,
2008 70 11 až 2008 70 59, 2008 80 11 až 2008 80 39, 2008 93 11 až 2008 93 29 , 2008 97 12 až 2008 97 38 a 2008 99 11 až
2008 99 40 se rozumí:
— výrazem „skutečný hmotnostní obsah alkoholu“ počet kilogramů čistého alkoholu obsažených ve 100 kg výrobku,
— „% hm“ symbol pro hmotnostní obsah alkoholu ve hmotě.
5. Následující se použije na výrobky, jak jsou předkládány:
a) obsah přidaného cukru u výrobků čísla 2009 odpovídá „obsahu cukru“ sníženému o níže uvedená čísla, podle druhu šťávy:
— citronová nebo rajčatová šťáva: 3,
— hroznová šťáva: 15,
— šťávy z ostatního ovoce a zeleniny, včetně směsí šťáv: 13.
b) ovocné šťávy s přídavkem cukru o hodnotě Brix nepřesahující 67 a obsahující méně než 50 % hmotnostních ovocné šťávy ztrácejí svůj původní
charakter ovocných šťáv čísla 2009.
Bod b) se nepoužije na koncentrované přírodní ovocné šťávy. Proto nejsou koncentrované přírodní ovocné šťávy vyloučeny z čísla 2009.
6. Pro účely podpoložek 2009 69 51 a 2009 69 71 se výrazem „koncentrovaná hroznová šťáva (včetně vinného moštu)“ rozumí hroznová šťáva
(včetně vinného moštu), u níž je číselný údaj naměřený při teplotě 20 °C refraktometrem (použitým v souladu s metodou popsanou v příloze
prováděcího nařízení (EU) č. 974/2014 (1)) nejméně 50,9 %.
7. Pro účely podpoložek 2001 90 92, 2006 00 35, 2006 00 91, 2007 10 91, 2007 99 93, 2008 97 03, 2008 97 05, 2008 97 12,
2008 97 16, 2008 97 32, 2008 97 36, 2008 97 51, 2008 97 72, 2008 97 76, 2008 97 92, 2008 97 94, 2008 97 97, 2008 99 24,
2008 99 31, 2008 99 36, 2008 99 38, 2008 99 48, 2008 99 63, 2009 89 34, 2009 89 36, 2009 89 73, 2009 89 85, 2009 89 88,
2009 89 97, 2009 90 92, 2009 90 95 a 2009 90 97 se za „tropické ovoce“ považují kvajavy, mango, mangostany, papáje, tamarindy, jablka
kešu, liči, jackfruit, sapodilla, mučenky, karamboly a pitahaya.
8. Pro účely podpoložek 2001 90 92, 2006 00 35, 2006 00 91, 2007 99 93, 2008 19 12, 2008 19 92, 2008 97 03, 2008 97 05,
2008 97 12, 2008 97 16, 2008 97 32, 2008 97 36, 2008 97 51, 2008 97 72, 2008 97 76, 2008 97 92, 2008 97 94 a 2008 97 97 se
za „tropické ořechy“ považují ořechy kokosové, kešu, para, arekové (betelové), kola a macadamia.
9. Mořské a jiné řasy upravené nebo konzervované způsoby, které nejsou uvedeny v kapitole 12, jako např. vaření, pražení, ochucení nebo přidání
cukru, patří do kapitoly 20 jakožto přípravky z jiných částí rostlin. Mořské a jiné řasy, čerstvé, chlazené, zmrazené nebo sušené, též v prášku, se
zařazují do čísla 1212.

KAPITOLA 20

KAPITOLA 15-ŽIVOČIŠNÉ NEBO ROSTLINNÉ TUKY A OLEJE A VÝROBKY VZNIKLÉ JEJICH ŠTĚPENÍM; UPRAVENÉ JEDLÉ TUKY; ŽIVOČIŠNÉ NEBO ROSTLINNÉ VOSKY

KAPITOLA 15-ŽIVOČIŠNÉ NEBO ROSTLINNÉ TUKY A OLEJE A VÝROBKY VZNIKLÉ JEJICH ŠTĚPENÍM; UPRAVENÉ JEDLÉ TUKY; ŽIVOČIŠNÉ NEBO ROSTLINNÉ VOSKY

Všeobecné vysvětlivky
Pro účely podpoložek této kapitoly, kde se objevuje výraz „průmyslové účely“, se tento výraz týká pouze takových účelů, které zahrnují přeměnu základního produktu.
Na druhé straně výraz „technické účely“, který se nachází v některých podpoložkách, neznamená takovouto přeměnu.
Úpravy jako jsou vyčištění, rafinace nebo hydrogenace se nepovažují za „průmyslový účel“ ani „technický účel“.
Je třeba zdůraznit, že dokonce i výrobky vhodné k lidské výživě mohou být určeny pro technické nebo průmyslové účely.
Podpoložky této kapitoly, které jsou vyčleněny pro výrobky pro technické nebo průmyslové účely jiné než je výroba potravin pro lidskou výživu, zahrnují oleje a tuky pro výrobu potravy pro zvířata.
Doplňková poznámka 1 a) Tekutá frakce rostlinných olejů získaná oddělením od pevné fáze, například chlazením, použitím organických rozpouštědel, povrchově aktivních látek atd., nemůže být považována za surový olej.

KAPITOLA 15-ŽIVOČIŠNÉ NEBO ROSTLINNÉ TUKY A OLEJE A VÝROBKY VZNIKLÉ JEJICH ŠTĚPENÍM; UPRAVENÉ JEDLÉ TUKY; ŽIVOČIŠNÉ NEBO ROSTLINNÉ VOSKY

Poznámky
1. Do této kapitoly nepatří:
a) vepřový tuk nebo drůbeží tuk čísla 0209;
b) kakaové máslo, kakaový tuk a kakaový olej (číslo 1804);
c) jedlé přípravky obsahující více než 15 % hmotnostních výrobků čísla 0405 (zpravidla kapitola 21);
d) škvarky (číslo 2301) nebo odpady čísel 2304 až 2306;
e) mastné kyseliny, připravené vosky, léky, barvy, laky, mýdlo, voňavkářské, kosmetické nebo toaletní přípravky, sulfonované oleje
nebo jiné výrobky třídy VI; nebo
f) faktis (olejový kaučuk) čísla 4002.
2. Do čísla 1509 nepatří oleje získané z oliv extrakcí rozpouštědly (číslo 1510).
3. Do čísla 1518 nepatří tuky, oleje nebo jejich frakce pouze denaturované; tyto výrobky se zařazují do čísel, do kterých patří
odpovídající nedenaturované tuky a oleje a jejich frakce.
4. Mýdlové kaly, olejové sedliny a kaly, stearinová smola, glycerolová smola a zbytky tuku z ovčí vlny patří do čísla 1522.
Poznámka k položkám
1. Pro účely položek 1514 11 a 1514 19 výraz „olej řepky nebo řepky olejky s nízkým obsahem kyseliny erukové“ znamená stálý olej,
který obsahuje méně než 2 % hmotnostní kyseliny erukové.
Doplňkové poznámky
1. Pro účely položek a podpoložek 1507 10, 1508 10, 1510 00 10, 1511 10, 1512 11, 1512 21, 1513 11, 1513 21, 1514 11, 1514 91,
1515 11, 1515 21, 1515 50 11, 1515 50 19, 1515 90 21, 1515 90 29, 1515 90 40 až 1515 90 59 a 1518 00 31:
a) se stálé rostlinné oleje tekuté nebo pevné, získané lisováním, považují za „surové“, jestliže nebyly podrobeny jiné úpravě než:
— dekantaci v normálním časovém limitu,
— odstředění nebo filtraci za podmínky, že pro oddělení oleje od jeho tuhých částí byla použita pouze mechanická síla jako např. tíha, tlak nebo
odstředivá síla (s vyloučením jakéhokoliv adsorpčního filtračního postupu nebo jiného fyzikálního nebo chemického postupu);
b) stálé rostlinné oleje, tekuté nebo pevné, získané extrakcí, budou i nadále považovány za „surové“, nebudou-li moci být rozlišeny barvou, vůní
nebo chutí ani speciálními analytickými vlastnostmi od rostlinných olejů a tuků získaných lisováním;
c) výraz „surový olej“ se rozšiřuje rovněž na sójový olej, který již byl odslizen, a na bavlníkový olej, z něhož byl odstraněn gossypol.
2. A. Čísla 1509 a 1510 zahrnují pouze oleje získané výhradně zpracováním oliv, které mají následující analytické charakteristiky obsahu mastných
kyselin, stanovené pomocí metod uvedených v přílohách V, X-A a X-B nařízení Komise (EHS) č. 2568/91, a sterolů:
Tabulka I
Podíl mastných kyselin v % na celkovém množství mastných kyselin
Mastné kyseliny Procentuální zastoupení
Kyselina myristová ? 0,05
Kyselina palmitová 7,5–20,0
Kyselina palmitolejová 0,3–3,5
Kyselina heptadekanová ? 0,3
Kyselina heptadecenová ? 0,3
Kyselina stearová 0,5–5,0
Kyselina olejová 55,0–83,0
Kyselina linolová 3,5–21,0
Kyselina linolenová ? 1,0
Kyselina arachová ? 0,6
Kyselina ikosenová ? 0,4
Kyselina behenová (1) ? 0,3
Kyselina lignocerová ? 0,2
Tabulka II
Podíl sterolů v % z celkového množství sterolů
Steroly Procentuální zastoupení
Cholesterol ? 0,5
Brasikasterol (1) ? 0,1
Kampesterol ? 4,0
Stigmasterol (2) < Kampesterol Betasitosterol (3) ? 93,0 Delta-7-stigmasterol ? 0,5 Do čísel 1509 a 1510 nepatří chemicky změněný olivový olej (zejména reesterifikovaný olivový olej) a směsi olivového oleje s jinými oleji. Přítomnost reesterifikovaného olivového oleje nebo jiných olejů se zjišťuje za použití metod uvedených v příloze VII nařízení (EHS) č. 2568/91. B. Do položky 1509 10 patří pouze olivové oleje vymezené v níže uvedených podbodech 1. a 2., které byly získány výhradně mechanickými nebo jinými fyzikálními postupy za podmínek, při nichž nedochází ke změně oleje, a které nebyly podrobeny žádnému jinému zpracování než praní, dekantaci, odstřeďování nebo filtraci. Olivové oleje získané pomocí rozpouštědel, chemických nebo biochemických činidel nebo reesterifikací, jakož i jakékoli směsi s oleji jiných druhů, do této položky nepatří. 1. Ve smyslu podpoložky 1509 10 10 je za „panenský olivový olej na svícení“ považován, nezávisle na jeho kyselosti, olivový olej, který má následující vlastnosti: a) jeden z následujících obsahů vosků: i) obsah vosků nepřesahující 300 mg/kg nebo ii) obsah vosků převyšující 300 mg/kg, avšak nepřesahující 350 mg/kg za předpokladu, že: — celkový obsah alifatických alkoholů nepřesahuje 350 mg/kg nebo — obsah erythrodiolu a uvaolu nepřesahuje 3,5 %; b) obsah erythrodiolu a uvaolu nepřesahující 4,5 %; c) jednu z následujících dvou vlastností: i) obsah 2-glyceryl monopalmitátu nepřesahující 0,9 %, jestliže obsah kyseliny palmitové nepřesahuje 14 % celkového obsahu mastných kyselin; ii) obsah 2-glyceryl monopalmitátu nepřesahující 1,1 %, jestliže obsah kyseliny palmitové převyšuje 14 % celkového obsahu mastných kyselin; d) suma trans-isomerů kyseliny olejové nepřesahující 0,10 % a suma trans-isomerů kyselin linolové a linolenové nepřesahující 0,10 %; e) obsah stigmastadienu nepřesahující 0,50 mg/kg; f) rozdíl mezi výsledky HPLC a teoretickým obsahem triglyceridů s ECN42 je 0,3 nebo méně; a g) jednu nebo více následujících vlastností: 1. obsah těkavých halogenovaných rozpouštědel celkem nepřesahující 0,2 mg/kg a nepřesahující 0,1 mg/kg pro kterékoli z těchto rozpouštědel; 2. organoleptické vlastnosti s mediánem vad převyšujícím 3,5 v souladu s přílohou XII nařízení Komise (EHS) č. 2568/91. 2. Pro účely podpoložky 1509 10 90 se výrazem „panenský olivový olej“ rozumí olivový olej, který má následující vlastnosti: a) obsah kyselin, vyjádřený jako kyselina olejová, nepřesahující 2,0 g na 100 g; b) peroxidové číslo nepřesahující 20 milimolů aktivního kyslíku na kg; c) obsah vosků nepřesahující 250 mg/kg; d) obsah těkavých halogenových rozpouštědel nepřesahující celkem 0,2 mg/kg a nepřesahující 0,1 mg/kg pro každé z nich; e) koeficient extinkce K270 nepřesahující 0,25; f) odchylka koeficientu extinkce ?K v oblasti 270 nanometrů nepřesahující 0,01; g) organoleptické vlastnosti s mediánem vad nepřesahujícím 3,5 v souladu s přílohou XII nařízení Komise (EHS) č. 2568/91; h) obsah erythrodiolu a uvaolu nepřesahující 4,5 %; ij) jednu z následujících dvou vlastností: i) obsah 2-glyceryl monopalmitátu nepřesahující 0,9 %, jestliže obsah kyseliny palmitové nepřesahuje 14 % celkového obsahu mastných kyselin; ii) obsah 2-glyceryl monopalmitátu nepřesahující 1,0 %, jestliže obsah kyseliny palmitové převyšuje 14 % celkového obsahu mastných kyselin; k) suma trans-izomerů kyseliny olejové nepřesahující 0,05 % a suma trans-izomerů kyseliny linolové a linolenové nepřesahující 0,05 %; l) obsah stigmastadienů nepřesahující 0,10 mg/kg; m) rozdíl mezi výsledky HPLC a teoretickým obsahem trigliceridů s ECN42 je 0,2 nebo méně. C. Do položky 1509 90 patří olivový olej získaný zpracováním olivových olejů podpoložky 1509 10 10 a/nebo 1509 10 90, též smíšený s panenským olivovým olejem, který má následující vlastnosti: a) obsah kyselin, vyjádřený jako kyselina olejová, nepřesahující 1,0 g na 100 g; b) obsah vosku nepřesahující 350 mg/kg; c) koeficient extinkce K270 nepřesahující 0,90; d) odchylka koeficientu extinkce ?K v oblasti 270 nanometrů nepřesahující 0,15; e) obsah erythrodiolu a uvaolu nepřesahující 4,5 %; f) jednu z následujících dvou vlastností: i) obsah 2-glyceryl monopalmitátu nepřesahující 0,9 %, jestliže obsah kyseliny palmitové nepřesahuje 14 % celkového obsahu mastných kyselin; ii) obsah 2-glyceryl monopalmitátu nepřesahující 1,0 %, jestliže obsah kyseliny palmitové převyšuje 14 % celkového obsahu mastných kyselin; g) suma trans-izomerů kyseliny olejové nepřesahující 0,20 % a suma trans-izomerů kyselin linolové a linolenové nepřesahující 0,30 %; h) rozdíl mezi výsledky HPLC a teoretickým obsahem trigliceridů s ECN42 je 0,3 nebo méně. D. Pro účely podpoložky 1510 00 10 se výrazem „surové oleje“ rozumějí olivové oleje získané zejména z pokrutin, které mají následující vlastnosti: a) jeden z následujících obsahů vosků: i) obsah vosků převyšující 350 mg/kg nebo ii) obsah vosků převyšující 300 mg/kg, avšak nepřesahující 350 mg/kg, za předpokladu, že: — celkový obsah alifatických alkoholů převyšuje 350 mg/kg a — obsah erythrodiolu a uvaolu převyšuje 3,5 %; b) obsah erythrodiolu a uvaolu převyšující 4,5 %; c) obsah 2-glyceryl monopalmitátu nepřesahující 1,4 %; d) suma trans-izomerů kyseliny olejové nepřesahující 0,20 % a suma trans-izomerů kyselin linolové a linolenové nepřesahující 0,10 %; e) rozdíl mezi výsledky HPLC a teoretickým obsahem triglyceridů s ECN42 nepřesahující 0,6. E. Do podpoložky 1510 00 90 patří oleje získané zpracováním olejů podpoložky 1510 00 10, též smíšené s panenským olivovým olejem, a oleje, které nemají vlastnosti olejů uvedených v doplňkových poznámkách 2B, 2C a 2D. Oleje této podpoložky musí mít obsah 2-glyceryl monopalmitátu nepřesahující 1,4 %, sumu trans-isomerů kyseliny olejové nižší než 0,4 %, sumu trans-izomerů kyselin linolové + linolenové nižší než 0,35 % a rozdíl mezi výsledky HPLC a teoretickým obsahem triglyceridů s ECN42 nepřesahující hodnotu 0,5. 3. Do podpoložek 1522 00 31 a 1522 00 39 nepatří: a) zbytky ze zpracování tukových látek obsahující olej s jodovým číslem stanoveným podle metody uvedené v příloze XVI nařízení Komise (EHS) č. 2568/91 nižším než 70 nebo vyšším než 100; b) zbytky ze zpracování tukových látek obsahující olej s jodovým číslem vyšším než 70 nebo nižším než 100, u něhož plocha píku představující množství zadrženého betasitosterolu (1) stanovená podle přílohy V nařízení Komise (EHS) č. 2568/91 je nižší než 93,0 % celkové plochy píků sterolů. 4. Analytické metody stanovení vlastností výše uvedených výrobků jsou obsaženy v přílohách nařízení Komise (EHS) č. 2568/91. Pozornost je tudíž nutno věnovat rovněž poznámkám pod čarou přílohy I uvedeného nařízení. KAPITOLA 15

KAPITOLA 4-MLÉKO A MLÉČNÉ VÝROBKY; PTAČÍ VEJCE; PŘÍRODNÍ MED; JEDLÉ PRODUKTY ŽIVOČIŠNÉHO PŮVODU, JINDE NEUVEDENÉ ANI NEZAHRNUTÉ

KAPITOLA 4-MLÉKO A MLÉČNÉ VÝROBKY; PTAČÍ VEJCE; PŘÍRODNÍ MED; JEDLÉ PRODUKTY ŽIVOČIŠNÉHO PŮVODU, JINDE NEUVEDENÉ ANI NEZAHRNUTÉ

Všeobecné vysvětlivky
Kaseináty získané z mléčného kaseinu se používají například jako emulgátory (kaseinát sodný) nebo jako zdroj bílkovin (kaseinát vápenatý). Výrobky, které obsahují kaseináty v množství větším než 3 % hmotnostní v sušině, jsou z čísel 0401 až 0404 vyloučeny, jelikož tyto kaseináty se v tomto množství v mléce přirozeně nevyskytují (viz zejména číslo 1901).

KAPITOLA 4-MLÉKO A MLÉČNÉ VÝROBKY; PTAČÍ VEJCE; PŘÍRODNÍ MED; JEDLÉ PRODUKTY ŽIVOČIŠNÉHO PŮVODU, JINDE NEUVEDENÉ ANI NEZAHRNUTÉ

Poznámky
1. Výrazem „mléko“ se rozumí plnotučné mléko nebo částečně nebo úplně odstředěné mléko.
2. Pro účely čísla 0405:
a) výraz „máslo“ znamená přírodní máslo, syrovátkové máslo nebo rekombinované máslo (čerstvé, solené nebo žluklé, včetně
konzervovaného másla) získané výhradně z mléka, o obsahu mléčného tuku 80 % hmotnostních nebo více, avšak nejvýše 95 %
hmotnostních, o obsahu mléčné sušiny bez tuku nejvýše 2 % hmotnostní a o obsahu vody nejvýše 16 % hmotnostních. Máslo
neobsahuje přidané emulgátory, ale může obsahovat chlorid sodný, potravinářská barviva, neutralizační soli a kultury neškodných
bakterií mléčného kvašení;
b) výraz „mléčné pomazánky“ znamená roztíratelné emulze typu voda-olej, obsahující mléčný tuk jako jediný tuk ve výrobku,
o obsahu mléčného tuku 39 % hmotnostních nebo více, avšak méně než 80 % hmotnostních.
3. Výrobky získané zahuštěním syrovátky a přidáním mléka nebo mléčného tuku je třeba zařadit do čísla 0406 jako sýry za
předpokladu, že mají tyto tři charakteristické znaky:
a) obsah mléčného tuku v sušině je 5 % hmotnostních nebo více;
b) obsah sušiny je nejméně 70 % hmotnostních, avšak nepřesahující 85 % hmotnostních; a
c) jsou tvarované nebo tvarovatelné.
4. Do této kapitoly nepatří:
a) výrobky získané ze syrovátky obsahující více než 95 % hmotnostních laktózy, vyjádřené jako bezvodá laktóza, počítáno v sušině,
(číslo 1702) nebo
b) albuminy (včetně koncentrátů dvou nebo více syrovátkových proteinů obsahujících více než 80 % hmotnostních syrovátkových
proteinů, počítáno v sušině) (číslo 3502) nebo globuliny (číslo 3504).
Poznámky k položkám
1. Pro účely položky 0404 10 se výrazem „modifikovaná syrovátka“ rozumějí výrobky sestávající ze složek syrovátky, tj. syrovátka, ze
které byla zcela nebo částečně odstraněna laktóza, proteiny nebo minerály, syrovátka, do které byly přidány přírodní syrovátkové
složky, a výrobky získané smícháním přírodních syrovátkových složek.
2. Pro účely položky 0405 10 výraz „máslo“ nezahrnuje dehydrované máslo nebo „ghee“ (položka 0405 90).
Doplňkové poznámky
1. Celní sazba pro směsi čísel 0401 až 0406 je následující:
a) u směsí, kde jedna ze složek představuje nejméně 90 % hmotnostních, se použije sazba pro tuto složku;
b) u ostatních směsí se použije sazba pro složku s nejvyšším dovozním clem.
2. Pro účely položek 0408 11 a 0408 19 se použije následující:
Výraz „jinak konzervované“ se vztahuje také na žloutky s omezeným obsahem soli (obecně množství do výše přibližně 12 % hmotnostních) nebo
menším množstvím chemických látek přidaných za účelem konzervace za předpokladu, že jsou splněny tyto podmínky:
i) výrobky si uchovávají charakter žloutků položek 0408 11 a 0408 19,
ii) sůl ani chemické látky nelze použít v míře vyšší, než je nezbytné pro účely konzervace.

KAPITOLA 4

KAPITOLA 2-MASO A JEDLÉ DROBY

KAPITOLA 2-MASO A JEDLÉ DROBY

Všeobecné vysvětlivky
1. Maso a droby, způsobilé a vhodné k lidskému požívání, zůstávají zařazeny v této kapitole, i když jsou předkládány např. jako určené pro výrobu potravy pro domácí zvířata.
2. Pro účely této kapitoly je rozsah výrazů „maso“ a „droby“ popsán ve všeobecných vysvětlivkách k HS k této kapitole.
3. Poučení o různých stavech, ve kterých se mohou maso a droby této kapitoly nacházet (čerstvé, chlazené, zmrazené, solené nebo ve slaném nálevu, sušené nebo uzené) je uvedeno ve všeobecných vysvětlivkách k HS k této kapitole. Je třeba poznamenat, že hluboce zmrazené maso a částečně nebo zcela rozmražené maso se zařazují stejným způsobem jako maso zmrazené. Kromě toho „zmrazené“ zahrnuje nejen maso, které bylo zmraženo jako čerstvé, ale rovněž maso, které bylo nejdříve lehce sušeno a poté zmraženo do té míry, že jeho aktuální a stálé uchování závisí hlavně na způsobu zmrazení.
4. Ve všeobecných vysvětlivkách k HS k této kapitole je rovněž uvedeno poučení pro rozlišení mezi masem a droby této kapitoly a masem a droby kapitoly 16. Do této kapitoly však patří droby, syrové, mleté nebo jemně nasekané, avšak dále nepřipravené, balené v plastovém materiálu (dokonce ve formě uzenek) výhradně za účelem usnadnění manipulace nebo dopravy.
5. Pro účely rozlišení mezi nevykostěnými a vykostěnými kusy se chrupavky a šlachy nepovažují za kosti.
Doplňková poznámka 1 A) d) a doplňková poznámka 1 A) e)
Pro účely doplňkové poznámky 1 A) d) a 1 A) e) k této kapitole (ve spojení s doplňkovou poznámkou 1 C) k této kapitole) se při stanovení, zda jsou splněny podmínky minimálního a maximálního počtu žeber, počítají pouze žebra, celá nebo dělená, která jsou přímo spojena s páteří.
Na základě tohoto vysvětlení zobrazuje níže uvedené vyobrazení příklad hovězí přední čtvrti, která vyhovuje doplňkové poznámce 1 A) d) a 1 A) e) ve spojení s doplňkovou poznámkou 1 C) k této kapitole.
PŘEDNÍ ČTVRŤ ZADNÍ ČTVRŤ
Doplňková poznámka 2 C) Pro účely doplňkové poznámky 2 C) k této kapitole, pokud jde o dvě rozdílné techniky dělení a části „laloky“, „tlamy“ a „laloky a tlamy dohromady“, viz vyobrazení níže:
Doplňková poznámka 6 a) Ve smyslu této doplňkové poznámky se sůl nepovažuje za ochucovadlo.
Viz rovněž doplňková poznámka 7 k této kapitole.

KAPITOLA 2-MASO A JEDLÉ DROBY

Poznámka
1. Do této kapitoly nepatří:
a) výrobky popsané v číslech 0201 až 0208 nebo 0210, nezpůsobilé nebo nevhodné k lidskému požívání;
b) střeva, měchýře nebo žaludky zvířat (číslo 0504) nebo zvířecí krev (číslo 0511 nebo 3002); nebo
c) živočišné tuky, jiné než výrobky čísla 0209 (kapitola 15).
Doplňkové poznámky
1. A. Následujícími výrazy se rozumí:
a) „hovězí maso v celku“ ve smyslu položek 0201 10 a 0202 10: celé tělo poraženého zvířete po jeho vykrvení, vyvržení a stažení z kůže, s
hlavou nebo bez ní, s nohama nebo bez nich a s ostatními droby nebo bez nich. Je-li hovězí maso v celku projednáváno bez hlav, musí být
hlava od něj oddělena v místě hlavového (atloido-okcipitálního) kloubu. Je-li projednáváno bez nohou, musí být nohy odděleny na úrovni
karpo-metakarpálního nebo tarso-metatarsálního kloubu; hovězí maso v celku zahrnuje přední část se všemi kostmi, jakož i žebra, krk,
podplečí a plec s více než deseti páry žeber;
b) „hovězí maso půlené“ ve smyslu položek 0201 10 a 0202 10: výrobek získaný symetrickým rozdělením hovězího masa v celku středem
obratlů krčních, hřbetních, bederních (lumbálních) a křížových (sakrálních) a středem hrudní kosti a spony pánevní; „hovězí maso půlené“
zahrnuje přední část se všemi kostmi, jakož i žebra, krk, podplečí a plec s více než deseti páry žeber;
c) „kompenzované čtvrti“ ve smyslu podpoložek 0201 20 20 a 0202 20 10: části, jež jsou složeny:
— buď z předních čtvrtí zahrnujících všechny kosti, jakož i žebra, krk, podplečí a plec, a dělené u desátého žebra; a zadních čtvrtí
zahrnujících všechny kosti, jakož i kýtu a zadní roštěnec se svíčkovou, a dělené u třetího žebra, nebo
— z předních čtvrtí zahrnujících všechny kosti, jakož i žebra, krk, podplečí a plec, a dělené u pátého žebra s připojeným celým bokem
a hrudím; a zadních čtvrtí zahrnujících všechny kosti, jakož i kýtu a nízký roštěnec se svíčkovou, a dělené u osmého řezaného žebra.
Přední a zadní čtvrti tvořící „kompenzované čtvrti“ musí být předloženy k celnímu projednávání současně a ve stejném počtu, o celkové
hmotnosti předních čtvrtí shodné s celkovou hmotností zadních čtvrtí; nicméně rozdíl mezi hmotností těchto dvou částí zásilky je tolerován za
předpokladu, že tento rozdíl nepřesahuje 5 % celkové hmotnosti těžší části (předních čtvrtí nebo zadních čtvrtí);
d) „neoddělené přední čtvrti“ ve smyslu podpoložek 0201 20 30 a 0202 20 30: přední část hovězího masa v celku zahrnující všechny kosti,
jakož i žebra, krk, podplečí a plec s nejméně čtyřmi páry žeber a nejvýše deseti páry žeber (první čtyři páry žeber musí být v celku, ostatní
mohou být dělena), s bokem nebo bez něj;
e) „oddělené přední čtvrti“ ve smyslu podpoložek 0201 20 30 a 0202 20 30: přední část půleného hovězího masa zahrnující všechny kosti,
jakož i žebra, krk, podplečí a plec s nejméně čtyřmi a nejvýše deseti žebry (první čtyři žebra musí být v celku, ostatní mohou být dělena),
s bokem nebo bez něj;
f) „neoddělené zadní čtvrti“ ve smyslu podpoložek 0201 20 50 a 0202 20 50: zadní část hovězího masa v celku zahrnující všechny kosti,
jakož i kýty a nízký roštěnec se svíčkovou a nejméně třemi páry celých nebo dělených žeber, s kolenem nebo bez něj a s bokem nebo bez něj;
g) „oddělené zadní čtvrti“ ve smyslu podpoložek 0201 20 50 a 0202 20 50: zadní část půleného hovězího masa zahrnující všechny kosti
a nízký roštěnec s nejméně třemi celými nebo dělenými žebry, s kolenem nebo bez něj a s bokem nebo bez něj;
h) 1. „přední čtvrti s částí boku nebo bez něj“ ve smyslu podpoložky 0202 30 50: hřbetní část přední čtvrti, zahrnující horní část plece,
získaná z přední části s minimálně čtyřmi žebry a maximálně s deseti žebry podélným přímým řezem přes místo, kde se první žebro
spojuje s prvním obratlem k obrysu desátého žebra na bránici.
2. „hovězí hrudí“ ve smyslu podpoložky 0202 30 50: spodní část přední čtvrti zahrnující střed hrudí a špičku hrudí.
B. Produkty uvedené v doplňkových poznámkách 1 bod A písm. a) až g) k této kapitole mohou být předkládány též s páteří.
C. Pro určení počtu celých nebo dělených žeber podle doplňkové poznámky 1 bod A se berou v úvahu jen celá nebo dělená žebra spojená s páteří.
Byla-li páteř odstraněna, berou se v úvahu jen celá nebo dělená žebra, která by byla jinak s páteří přímo spojena.
2. A. Následujícími výrazy se rozumí:
a) „vepřové maso v celku nebo půlené“ ve smyslu podpoložek 0203 11 10 a 0203 21 10: poražená prasata ve formě masa z poražených
prasat domácích v celku, po vykrvení a vyvržení, jejichž štětiny a paznehty byly odstraněny. Vepřové maso půlené se získává rozdělením masa
v celku středem obratlů krčních, hřbetních, bederních (lumbálních) a křížových (sakrálních) a středem hrudní kosti a spony pánevní. Maso
v celku nebo půlené může být s hlavou nebo bez hlavy, s tlamou, nožičkama, prsním sádlem, ledvinkami, ocáskem nebo bránicí nebo bez
nich. Maso půlené může být s míchou, mozečkem nebo jazykem nebo bez nich. Maso v celku nebo půlené z prasnic může být s mléčnými
žlázami nebo bez nich;
b) „kýta“ ve smyslu podpoložek 0203 12 11, 0203 22 11, 0210 11 11 a 0210 11 31: zadní část půleného masa zahrnující kosti,
s nožičkou nebo bez ní, s kolenem, kůží, tukovou tkání nebo bez nich.
Kýta je oddělena od zbytku půleného masa tak, aby zahrnovala nanejvýš poslední bederní žebro;
c) „přední část“ ve smyslu podpoložek 0203 19 11, 0203 29 11, 0210 19 30 a 0210 19 60: přední (kraniální) díl půleného masa bez
hlavy, s tlamou nebo bez ní, včetně kostí, s nožičkou, kolenem, kůží nebo tukovou tkání nebo bez nich.
Přední část je oddělena od zbytku půleného masa tak, aby zahrnovala nanejvýš páté hřbetní žebro.
Horní (hřbetní) díl přední části (krkovička), též s lopatkou a s přiléhajícími svaly, je považován za kus hřbetu, je-li oddělen od spodního
(břišního) dílu přední části řezem pod páteří;
d) „plec“ ve smyslu podpoložek 0203 12 19, 0203 22 19, 0210 11 19 a 0210 11 39: spodní díl přední části, též s lopatkou
a s přiléhajícími svaly, s kostí, s nožičkou, kolenem, kůží nebo tukovou tkání nebo bez nich.
Lopatka s přiléhajícími svaly, předkládaná samostatně, zůstává v této podpoložce jako kus plece;
e) „hřbet s kostí“ ve smyslu podpoložek 0203 19 13, 0203 29 13, 0210 19 40 a 0210 19 70: horní díl půleného masa od prvního
krčního obratle až po křížovou kost, včetně kostí, též s panenskou svíčkovou, lopatkou, kůží nebo tukovou tkání.
Panenská svíčková je oddělena od spodní části půleného masa řezem hned pod páteří;
f) „bůčky (prorostlé)“ ve smyslu podpoložek 0203 19 15, 0203 29 15, 0210 12 11 a 0210 12 19: spodní díl půleného masa nazývaný
„prorostlý“, nacházející se mezi kýtou a plecí, též s kostí, avšak s kůží a s tukovou tkání;
g) „slaninové půlky“ ve smyslu podpoložky 0210 19 10: vepřové půlky bez hlavy, líček, laloku, krku, nožiček, ocásku, prsního sádla, ledvinek,
panenské svíčkové, plece, hrudní kosti, páteře, pánevní kosti a bez bránice;
h) „přední tři čtvrti“ ve smyslu podpoložky 0210 19 10: slaninová půlka bez kýty, též vykostěná;
ij) „zadní tři čtvrti“ ve smyslu podpoložky 0210 19 20: slaninová půlka bez přední části, též vykostěná;
k) „půlka“ ve smyslu podpoložky 0210 19 20: slaninová půlka bez kýty a přední části, též vykostěná.
Podpoložka zahrnuje také řezy středu včetně svalové tkáně, žebírek a bůčku v přirozené proporci celých středů.
B. Kusy vzniklé dělením uvedeným v doplňkové poznámce 2 A písm. f) patří do stejných položek jen v případě, že obsahují kůži a podkožní tuk.
Jestliže jsou dělené kusy patřící do podpoložek 0210 11 11, 0210 11 19, 0210 11 31, 0210 11 39, 0210 19 30 a 0210 19 60 získány
ze slaninových půlek, z nichž již byly odstraněny kosti uvedené v doplňkové poznámce 2 A písm. g), řez by měl být veden podle doplňkové
poznámky 2 A písm. b), c) a d); tyto řezy nebo části by v každém případě měly obsahovat kosti.
C. Podpoložky 0206 49 00 a 0210 99 49 zahrnují zejména hlavy nebo půlky hlav domácích prasat, též s mozkem, lícními částmi nebo jazykem,
a jejich části.
Hlava je oddělena od zbytku prasečí půlky následujícím způsobem:
— rovným řezem paralelním s lebkou, nebo
— řezem paralelním s lebkou do úrovně očí a poté šikmo směrem k přední části hlavy, takže tlama zůstává připojena k půlce.
Lícní části, rypák a uši, stejně jako maso spojené s hlavou, zejména s její zadní částí, jsou považovány za části hlavy. Avšak kusy masa bez kostí
z přední části, předkládané samostatně (laloky, tlamy nebo laloky a tlamy dohromady), patří do podpoložek 0203 19 55, 0203 29 55,
0210 19 50 nebo 0210 19 81.
D. Pro účely podpoložek 0209 10 11 a 0209 10 19 se výrazem „podkožní tuk“ rozumí tuková tkáň pod kůží prasete a spojená s ní, nezávisle na
části prasete, z níž pochází; v každém případě musí hmotnost tukové tkáně převyšovat hmotnost kůže.
Do těchto podpoložek patří také tuk zbavený kůže.
E. Pro účely podpoložek 0210 11 31, 0210 11 39, 0210 12 19 a 0210 19 60 až 0210 19 89 se výrazem „sušené nebo uzené“ rozumějí
takové výrobky, u nichž je poměr vody a bílkovin (obsah dusíku × 6,25) 2,8 nebo nižší. Obsah dusíku se určuje podle ISO normy (metody)
937-1978.
3. A. Pro účely čísla 0204 se následujícími výrazy rozumí:
a) „maso v celku“ ve smyslu položek 0204 10, 0204 21, 0204 30, 0204 41 a podpoložek 0204 50 11 a 0204 50 51: celé tělo
poraženého zvířete po jeho vykrvení, vyvržení a stažení z kůže, projednávané s hlavou nebo bez ní, s nožičkama nebo bez nich a s jinými
příslušnými droby nebo bez nich. Je-li maso v celku projednáváno bez hlav, musí být hlava od něj oddělena, a to v místě hlavového (atlantookcipitálního)
kloubu. Je-li projednáváno bez nožiček, musí být nožičky odděleny na úrovni karpo-metakarpálního nebo tarsometatarsálního
kloubu;
b) „maso půlené“ ve smyslu podpoložek 0204 10, 0204 21, 0204 30, 0204 41, 0204 50 11 a 0204 50 51: výrobek získaný symetrickým
rozdělením v celku středem obratlů krčních, hřbetních, bederních a křížových a středem hrudní kosti a spony pánevní;
c) „předky“ ve smyslu podpoložek 0204 22 10, 0204 42 10, 0204 50 13 a 0204 50 53: přední část masa v celku s hrudí nebo bez ní,
včetně všech kostí, jakož i žebra, krk a plec, dělené kolmo na páteř s nejméně pěti a nejvýše sedmi páry žeber v celku nebo dělenými;
d) „půlené předky“ ve smyslu podpoložek 0204 22 10, 0204 42 10, 0204 50 13 a 0204 50 53: přední část půleného masa s hrudí nebo
bez ní, včetně všech kostí, jakož i žebra, krk a plec, dělené kolmo na páteř s nejméně pěti a nejvýše sedmi žebry v celku nebo dělenými;
e) „hřbety a šrůtka“ ve smyslu podpoložek 0204 22 30, 0204 42 30, 0204 50 15 a 0204 50 55: zbývající část trupu, s ledvinami nebo
bez nich, po oddělení nohou a předků; šrůtka (přední část), oddělená od hřbetu, musí obsahovat nejméně 5 párů žeber v celku nebo dělených;
hřbet (zadní část), oddělený od šrůtky, musí obsahovat nejméně 5 bederních obratlů;
f) „půlené hřbety se šrůtkou“ ve smyslu podpoložek 0204 22 30, 0204 42 30, 0204 50 15 a 0204 50 55: zbývající část půleného trupu,
s ledvinami nebo bez nich, po oddělení nohou a předků; šrůtka (přední část), oddělená od hřbetu, musí obsahovat nejméně 5 žeber vcelku
nebo dělených; hřbet (zadní část), oddělený od šrůtky, musí obsahovat nejméně 5 bederních obratlů;
g) „spojené kýty“ ve smyslu podpoložek 0204 22 50, 0204 42 50, 0204 50 19 a 0204 50 59: zadní část trupu v celku zahrnující všechny
kosti a končetiny oddělené kolmo na páteř u šestého bederního obratle těsně pod kyčelní kostí nebo u čtvrtého obratle křížového napříč kyčelní
kostí před stydkou sponou;
h) „oddělené kýty“ ve smyslu podpoložek 0204 22 50, 0204 42 50, 0204 50 19 a 0204 50 59: zadní část půleného trupu zahrnující
všechny kosti a zadní končetinu oddělenou kolmo na páteř u šestého bederního obratle těsně pod kyčelní kostí nebo u čtvrtého obratle
křížového napříč kyčelní kostí před stydkou sponou.
B. Pro určení počtu celých nebo dělených žeber podle doplňkové poznámky 3 A se berou v úvahu jen celá nebo dělená žebra spojená s páteří.
4. Následujícími výrazy se rozumí:
a) „nevykostěné dělené drůbeží maso“ ve smyslu podpoložek 0207 13 20 až 0207 13 60, 0207 14 20 až 0207 14 60, 0207 26 20 až
0207 26 70, 0207 27 20 až 0207 27 70, 0207 44 21 až 0207 44 61, 0207 45 21 až 0207 45 61, 0207 54 21 až 0207 54 61,
0207 55 21 až 0207 55 61 a 0207 60 21 až 0207 60 61: uvedené části včetně všech kostí.
Dělené drůbeží maso uvedené v písmenu a), které bylo částečně vykostěno, patří do podpoložek 0207 13 70, 0207 14 70, 0207 26 80,
0207 27 80, 0207 44 71, 0207 44 81, 0207 45 71, 0207 45 81, 0207 54 71, 0207 54 81, 0207 55 71, 0207 55 81 nebo
0207 60 81;
b) „půlky“ ve smyslu podpoložek 0207 13 20, 0207 14 20, 0207 26 20, 0207 27 20, 0207 44 21, 0207 45 21, 0207 54 21,
0207 55 21 a 0207 60 21: drůbeží půlky získané podélným řezem v rovině hrudní kosti a páteře;
c) „čtvrtky“ ve smyslu podpoložek 0207 13 20, 0207 14 20, 0207 26 20, 0207 27 20, 0207 44 21, 0207 45 21, 0207 54 21,
0207 55 21 a 0207 60 21: stehna nebo prsa získaná příčným řezem půlky;
d) „celá křídla, též bez špiček“ ve smyslu podpoložek 0207 13 30, 0207 14 30, 0207 26 30, 0207 27 30, 0207 44 31, 0207 45 31,
0207 54 31, 0207 55 31 a 0207 60 31: dělené drůbeží maso sestávající z kosti pažní, vřetenní a loketní, obalené svalovinou. Špička včetně
zápěstních a záprstních kůstek může nebo nemusí být oddělena. Řezy se vedou v kloubech;
e) „prsa“ ve smyslu podpoložek 0207 13 50, 0207 14 50, 0207 26 50, 0207 27 50, 0207 44 51, 0207 45 51, 0207 54 51, 0207 55 51
a 0207 60 51: dělené drůbeží maso sestávající z hrudní kosti a žeber po obou stranách, obalené svalovinou;
f) „stehna“ ve smyslu podpoložek 0207 13 60, 0207 14 60, 0207 44 61, 0207 45 61, 0207 54 61, 0207 55 61 a 0207 60 61: dělené
drůbeží maso sestávající z kosti stehenní, holenní a lýtkové, obalené svalovinou. Oba řezy se vedou v kloubech;
g) „krůtí stehna spodní“ ve smyslu podpoložek 0207 26 60 a 0207 27 60: dělené krůtí maso sestávající z kosti holenní a lýtkové obalené
svalovinou. Oba řezy se vedou v kloubech;
h) „krůtí stehna, jiná než spodní“ ve smyslu podpoložek 0207 26 70 a 0207 27 70: dělené krůtí maso sestávající z kosti stehenní obalené
svalovinou nebo z kosti stehenní, holenní a lýtkové, obalené svalovinou. Oba řezy se vedou v kloubech;
ij) „kachní nebo husí paleta“ ve smyslu podpoložek 0207 44 71, 0207 45 71, 0207 54 71 a 0207 55 71: oškubané kachny nebo husy bez
vnitřností, hlav a běháků, s odstraněnou hrudí (prsní kost, žebra, páteř a křížová kost), avšak se stehenními, holenními a pažními kostmi.
5. Celní sazba pro směsi této kapitoly je následující:
a) u směsí, kde jedna ze složek představuje nejméně 90 % hmotnostních, se použije sazba pro tuto složku;
b) u ostatních směsí se použije sazba pro složku s nejvyšším dovozním clem.
6. a) Nevařené ochucené maso patří do kapitoly 16. „Ochuceným masem“ se rozumí nevařené maso, které bylo ochuceno uvnitř hloubkově nebo po
celém povrchu; ochucovací přísady jsou buď viditelné pouhým okem, nebo zřetelně chuťově poznatelné;
b) Výrobky čísla 0210, do nichž byly přidány ochucovací přísady během jejich výroby, zůstávají zařazeny v tomto čísle, pokud přidáním těchto
přísad nebyl změněn jejich charakter.
7. Ve smyslu položek 0210 11 až 0210 93 se výrazem „maso a poživatelné droby, solené nebo ve slaném nálevu“ rozumí maso a poživatelné droby
hluboce a homogenně napuštěné solí ve všech částech, s celkovým obsahem soli 1,2 % hmotnostních nebo více, pokud nasolení zajišťuje
dlouhodobou konzervaci. Ve smyslu položky 0210 99 se výrazem „maso a poživatelné droby, solené nebo ve slaném nálevu“ rozumí maso
a poživatelné droby hluboce a homogenně napuštěné solí ve všech částech, s celkovým obsahem soli 1,2 % hmotnostních nebo více.

KAPITOLA 2