Výsledky hledání pro výraz: nikl

4412000000 80-Překližky, dýhované desky a podobné vrstvené dřevo

4412-Překližky, dýhované desky a podobné vrstvené dřevo

Překližky z jehličnatých druhů mají často vady (například otvory) na vnější vrstvě, které jsou, během zpracovatelských procesů, opraveny materiály jako jsou dřevěné ucpávky, plastické výplňové směsi atd.
Takovéto materiály se nepovažují za přidané látky a nedávají překližkám charakter výrobků jiných čísel.
Překližky tohoto čísla mohou být nebroušené nebo dále upravené broušením. Výraz „nebroušené“ zahrnuje „dotykové broušení“; účelem dotykového broušení je pouze odstranit z vnější vrstvy nerovnosti vzniklé při vyspravování, ucpávání nebo vyplňování.
Viz rovněž vysvětlivky k HS k položkám 4412 10, 4412 31, 4412 32 a 4412 39.
Mezi překližky, dýhované desky a podobné vrstvené dřevo používané jako podlahové desky (viz zejména čtvrtý odstavec vysvětlivek k HS k tomuto číslu) patří pouze takové desky, které mají vrchní vrstvu dřeva o tloušťce menší než 2,5 mm (tenká dýha).
Příklad typického třívrstvého výrobku:
Pokud má vrchní vrstva dřeva tloušťku 2,5 mm nebo více, takovéto výrobky do tohoto čísla nepatří (podpoložka 4418 71 00 nebo 4418 72 00).

–

4412

4202121100 10-Ve formě plastových fólií

4202 12 11 a 4202 12 19-Ve formě plastových fólií

Pokud je vnější materiál schránky z kombinace materiálů, kde je pouhým okem vidět, že je vnější povrch z plastových fólií (například tkanina z textilních vláken v kombinaci s plastovými fóliemi), je pro účely zařazení nepodstatné, jestli byly fólie vyrobeny zvlášť před vytvořením kombinovaného materiálu nebo jestli plastová vrstva vznikla potažením nebo pokrytím materiálu (například tkaniny z textilních vláken) plasty, za předpokladu, že výsledná vnější vrstva, která je vidět pouhým okem, má stejný vzhled jako vrstva vyrobená z plastových fólií.

–

4202 12 11

4202121100 80-Diplomatky, aktovky, školní brašny a podobné schránky

4202 12 11 a 4202 12 19-Ve formě plastových fólií

Pokud je vnější materiál schránky z kombinace materiálů, kde je pouhým okem vidět, že je vnější povrch z plastových fólií (například tkanina z textilních vláken v kombinaci s plastovými fóliemi), je pro účely zařazení nepodstatné, jestli byly fólie vyrobeny zvlášť před vytvořením kombinovaného materiálu nebo jestli plastová vrstva vznikla potažením nebo pokrytím materiálu (například tkaniny z textilních vláken) plasty, za předpokladu, že výsledná vnější vrstva, která je vidět pouhým okem, má stejný vzhled jako vrstva vyrobená z plastových fólií.

–

4202 12 11

4202121900 80-Ostatní

4202 12 11 a 4202 12 19-Ve formě plastových fólií

Pokud je vnější materiál schránky z kombinace materiálů, kde je pouhým okem vidět, že je vnější povrch z plastových fólií (například tkanina z textilních vláken v kombinaci s plastovými fóliemi), je pro účely zařazení nepodstatné, jestli byly fólie vyrobeny zvlášť před vytvořením kombinovaného materiálu nebo jestli plastová vrstva vznikla potažením nebo pokrytím materiálu (například tkaniny z textilních vláken) plasty, za předpokladu, že výsledná vnější vrstva, která je vidět pouhým okem, má stejný vzhled jako vrstva vyrobená z plastových fólií.

–

4202 12 19

3824300010 80-Karbid wolframu jednoduše smíšený s kovovým práškem

3824 30 00-Neaglomerované karbidy kovů smíšené navzájem nebo s kovovým pojidlem

Do této podpoložky patří prášky připravené k přeměně na „tvrdé kovy“ sintrováním (spékáním). Skládají se ze směsí různých karbidů kovů (karbidy wolframu, titanu, tantalu a niobu), též s kovovým pojidlem (kobaltový nebo niklový prášek) a často obsahují malé množství parafinového vosku (okolo 0,5 % hmotnostních). I jednoduchá směs jednoho z výše uvedených karbidů s kovovým pojidlem patří do této podpoložky, kdežto každý z těchto karbidů, brány samostatně, patří do čísla 2849.

–

3824 30 00 10

3824300090 80-Ostatní

3824 30 00-Neaglomerované karbidy kovů smíšené navzájem nebo s kovovým pojidlem

Do této podpoložky patří prášky připravené k přeměně na „tvrdé kovy“ sintrováním (spékáním). Skládají se ze směsí různých karbidů kovů (karbidy wolframu, titanu, tantalu a niobu), též s kovovým pojidlem (kobaltový nebo niklový prášek) a často obsahují malé množství parafinového vosku (okolo 0,5 % hmotnostních). I jednoduchá směs jednoho z výše uvedených karbidů s kovovým pojidlem patří do této podpoložky, kdežto každý z těchto karbidů, brány samostatně, patří do čísla 2849.

–

3824 30 00 90

3824300000 80-Neaglomerované karbidy kovů smíšené navzájem nebo s kovovým pojidlem

3824 30 00-Neaglomerované karbidy kovů smíšené navzájem nebo s kovovým pojidlem

Do této podpoložky patří prášky připravené k přeměně na „tvrdé kovy“ sintrováním (spékáním). Skládají se ze směsí různých karbidů kovů (karbidy wolframu, titanu, tantalu a niobu), též s kovovým pojidlem (kobaltový nebo niklový prášek) a často obsahují malé množství parafinového vosku (okolo 0,5 % hmotnostních). I jednoduchá směs jednoho z výše uvedených karbidů s kovovým pojidlem patří do této podpoložky, kdežto každý z těchto karbidů, brány samostatně, patří do čísla 2849.

–

3824 30

3815909050 80-Katalyzátor obsahující chlorid titanitý, ve formě suspenze v hexanu nebo heptanu obsahující, ve hmotě bez hexanu nebo bez heptanu, 9 % hmotnostních nebo více, avšak nejvýše 30 % hmotnostních titanu

3815 90 10 a 3815 90 90-Ostatní

Do těchto podpoložek patří směsi založené na sloučeninách, jejichž podstata a poměry se různí podle chemické reakce, která má být katalyzována. Často jsou používány ve výrobě plastů, mnohdy pod označeními jako iniciátory, přenosová činidla, terminátory nebo telomery a síťovací činidla.
Patří mezi ně:
1. „radikálové“ katalyzátory
Jsou to přípravky, založené na organických sloučeninách, které se zvolna rozkládají za reakčních podmínek a poskytují fragmenty, které při srážkách s původním monomerem upřednostňují tvorbu vazby a vznik nového volného radikálu schopného opakovat proces a propagovat řetězec.
Mezi nimi jsou:
a) přípravky na bázi organických peroxidů typu R–O–O–R′ (organické roztoky peroxidů jako jsou acetyl a dibenzoyl peroxidy). Během reakce vznikají radikály RO· a R′O· a působí jako aktivátory;
b) přípravky založené na azosloučeninách (jako je azobisisobutyronitril), které se rozkládají v průběhu reakce, uvolňují dusík a tvoří volné radikály;
c) redoxní přípravky (například směs peroxidu draselného a dodecylmerkaptanu), u kterých vzniká aktivující radikál v důsledku redoxní reakce.
2. iontové katalyzátory
Jsou to obvykle organické roztoky sloučenin, které generují ionty schopné se připojit na dvojnou vazbu a reprodukovat aktivní místo ve vzniklém produktu.
Zahrnují:
a) katalyzátory zieglerova typu pro výrobu polyolefinů (například směs titanu a triethylaluminia);
b) katalyzátory ziegler-nattova typu (stereokatalyzátory, orientující katalyzátory), jako je směs chloridu titanitého a trialkylaluminia, pro přípravu izotaktického polypropylenu a blokových kopolymerů ethylenu-olefinu;
c) katalyzátory pro přípravu polyuretanů (například směs triethylendiaminu a sloučenin cínu);
d) katalyzátory pro výrobu aminoplastů (například kyselina fosforečná v organickém rozpouštědle).
3. katalyzátory pro polykondenzační reakce
Jsou to přípravky založené na rozličných sloučeninách (například směs octanu vápenatého, oxidu antimonitého, alkoholátů titanu atd.).

–

3815 90 90 50

3815909070 80-Katalyzátor, sestávající ze směsi (2-hydroxypropyl)trimethylammonium formiátu a dipropylenglykolů

3815 90 10 a 3815 90 90-Ostatní

Do těchto podpoložek patří směsi založené na sloučeninách, jejichž podstata a poměry se různí podle chemické reakce, která má být katalyzována. Často jsou používány ve výrobě plastů, mnohdy pod označeními jako iniciátory, přenosová činidla, terminátory nebo telomery a síťovací činidla.
Patří mezi ně:
1. „radikálové“ katalyzátory
Jsou to přípravky, založené na organických sloučeninách, které se zvolna rozkládají za reakčních podmínek a poskytují fragmenty, které při srážkách s původním monomerem upřednostňují tvorbu vazby a vznik nového volného radikálu schopného opakovat proces a propagovat řetězec.
Mezi nimi jsou:
a) přípravky na bázi organických peroxidů typu R–O–O–R′ (organické roztoky peroxidů jako jsou acetyl a dibenzoyl peroxidy). Během reakce vznikají radikály RO· a R′O· a působí jako aktivátory;
b) přípravky založené na azosloučeninách (jako je azobisisobutyronitril), které se rozkládají v průběhu reakce, uvolňují dusík a tvoří volné radikály;
c) redoxní přípravky (například směs peroxidu draselného a dodecylmerkaptanu), u kterých vzniká aktivující radikál v důsledku redoxní reakce.
2. iontové katalyzátory
Jsou to obvykle organické roztoky sloučenin, které generují ionty schopné se připojit na dvojnou vazbu a reprodukovat aktivní místo ve vzniklém produktu.
Zahrnují:
a) katalyzátory zieglerova typu pro výrobu polyolefinů (například směs titanu a triethylaluminia);
b) katalyzátory ziegler-nattova typu (stereokatalyzátory, orientující katalyzátory), jako je směs chloridu titanitého a trialkylaluminia, pro přípravu izotaktického polypropylenu a blokových kopolymerů ethylenu-olefinu;
c) katalyzátory pro přípravu polyuretanů (například směs triethylendiaminu a sloučenin cínu);
d) katalyzátory pro výrobu aminoplastů (například kyselina fosforečná v organickém rozpouštědle).
3. katalyzátory pro polykondenzační reakce
Jsou to přípravky založené na rozličných sloučeninách (například směs octanu vápenatého, oxidu antimonitého, alkoholátů titanu atd.).

–

3815 90 90 70

3815909071 80-Katalyzátor obsahující N-(2-hydroxypropylamonium)diazabicyklo (2,2,2)oktan-2-ethyl hexanoát, rozpuštěný v 1,2-ethandiolu

3815 90 10 a 3815 90 90-Ostatní

Do těchto podpoložek patří směsi založené na sloučeninách, jejichž podstata a poměry se různí podle chemické reakce, která má být katalyzována. Často jsou používány ve výrobě plastů, mnohdy pod označeními jako iniciátory, přenosová činidla, terminátory nebo telomery a síťovací činidla.
Patří mezi ně:
1. „radikálové“ katalyzátory
Jsou to přípravky, založené na organických sloučeninách, které se zvolna rozkládají za reakčních podmínek a poskytují fragmenty, které při srážkách s původním monomerem upřednostňují tvorbu vazby a vznik nového volného radikálu schopného opakovat proces a propagovat řetězec.
Mezi nimi jsou:
a) přípravky na bázi organických peroxidů typu R–O–O–R′ (organické roztoky peroxidů jako jsou acetyl a dibenzoyl peroxidy). Během reakce vznikají radikály RO· a R′O· a působí jako aktivátory;
b) přípravky založené na azosloučeninách (jako je azobisisobutyronitril), které se rozkládají v průběhu reakce, uvolňují dusík a tvoří volné radikály;
c) redoxní přípravky (například směs peroxidu draselného a dodecylmerkaptanu), u kterých vzniká aktivující radikál v důsledku redoxní reakce.
2. iontové katalyzátory
Jsou to obvykle organické roztoky sloučenin, které generují ionty schopné se připojit na dvojnou vazbu a reprodukovat aktivní místo ve vzniklém produktu.
Zahrnují:
a) katalyzátory zieglerova typu pro výrobu polyolefinů (například směs titanu a triethylaluminia);
b) katalyzátory ziegler-nattova typu (stereokatalyzátory, orientující katalyzátory), jako je směs chloridu titanitého a trialkylaluminia, pro přípravu izotaktického polypropylenu a blokových kopolymerů ethylenu-olefinu;
c) katalyzátory pro přípravu polyuretanů (například směs triethylendiaminu a sloučenin cínu);
d) katalyzátory pro výrobu aminoplastů (například kyselina fosforečná v organickém rozpouštědle).
3. katalyzátory pro polykondenzační reakce
Jsou to přípravky založené na rozličných sloučeninách (například směs octanu vápenatého, oxidu antimonitého, alkoholátů titanu atd.).

–

3815 90 90 71