Výsledky hledání pro výraz: nať

5804211000 80-Vyrobené na krajkových paličkovacích strojích

5804 21 10 až 5804 29 90-Strojově vyrobené krajky

Viz vysvětlivky k HS k číslu 5804, část II).
K rozlišení mezi ručně a strojově vyrobenou krajkou, viz vysvětlivky k HS k položkám 5804 21, 5804 29 a 5804 30.
Je třeba věnovat pozornost tomu, aby pletená textilie, která velice připomíná krajku a ve skutečnosti se na trhu jako krajka prodává, nebyla zařazována do čísla 5804. Taková textilie se vyrábí na rašlových strojích a lze ji poznat podle toho, že prolamovaná místa se vytvářejí překřížením ok připomínajících osnovní pletení, a nikoli osnovními nitěmi (rovné úseky) a útkovými nitěmi (šikmé úseky).
Nit použitá k vyplňování průsvitných míst vzoru se zanáší do ok, která vytvářejí strany malých šestiúhelníků prolamování, kde se drží v poloze pomocí řetízkové vazby. Prolamování tudíž nekončí tam, kde začíná vzor; naopak, vytváří k němu podklad (tak tomu není vždy v případě strojově vyráběné krajky).
Popis uvedený ve vysvětlivkách k HS k položkám 5804 21, 5804 29 a 5804 30, který umožňuje poznat strojově vyrobenou krajku, platí rovněž pro rašlovou „krajku“: oka nebo části ok zůstávají i po rozřezání na pruhy, směr obrysových nití a nití vzoru, pravidelné opakování jakýchkoli vad atd.
Avšak, pro účely kombinované nomenklatury se krajka zhotovená na rašlovém stroji považuje za pleteninu a musí být tudíž zařazena do kapitoly 60.
Textilie imitující šitou krajku (guipure), která byla vyrobena stejným způsobem jako chemická výšivka, se nezařazuje jako strojově vyrobená krajka a patří do čísla 5810.

–

5804 21 10

5804219000 80-Ostatní

5804 21 10 až 5804 29 90-Strojově vyrobené krajky

Viz vysvětlivky k HS k číslu 5804, část II).
K rozlišení mezi ručně a strojově vyrobenou krajkou, viz vysvětlivky k HS k položkám 5804 21, 5804 29 a 5804 30.
Je třeba věnovat pozornost tomu, aby pletená textilie, která velice připomíná krajku a ve skutečnosti se na trhu jako krajka prodává, nebyla zařazována do čísla 5804. Taková textilie se vyrábí na rašlových strojích a lze ji poznat podle toho, že prolamovaná místa se vytvářejí překřížením ok připomínajících osnovní pletení, a nikoli osnovními nitěmi (rovné úseky) a útkovými nitěmi (šikmé úseky).
Nit použitá k vyplňování průsvitných míst vzoru se zanáší do ok, která vytvářejí strany malých šestiúhelníků prolamování, kde se drží v poloze pomocí řetízkové vazby. Prolamování tudíž nekončí tam, kde začíná vzor; naopak, vytváří k němu podklad (tak tomu není vždy v případě strojově vyráběné krajky).
Popis uvedený ve vysvětlivkách k HS k položkám 5804 21, 5804 29 a 5804 30, který umožňuje poznat strojově vyrobenou krajku, platí rovněž pro rašlovou „krajku“: oka nebo části ok zůstávají i po rozřezání na pruhy, směr obrysových nití a nití vzoru, pravidelné opakování jakýchkoli vad atd.
Avšak, pro účely kombinované nomenklatury se krajka zhotovená na rašlovém stroji považuje za pleteninu a musí být tudíž zařazena do kapitoly 60.
Textilie imitující šitou krajku (guipure), která byla vyrobena stejným způsobem jako chemická výšivka, se nezařazuje jako strojově vyrobená krajka a patří do čísla 5810.

–

5804 21 90

5804290000 80-Z ostatních textilních materiálů

5804 21 10 až 5804 29 90-Strojově vyrobené krajky

Viz vysvětlivky k HS k číslu 5804, část II).
K rozlišení mezi ručně a strojově vyrobenou krajkou, viz vysvětlivky k HS k položkám 5804 21, 5804 29 a 5804 30.
Je třeba věnovat pozornost tomu, aby pletená textilie, která velice připomíná krajku a ve skutečnosti se na trhu jako krajka prodává, nebyla zařazována do čísla 5804. Taková textilie se vyrábí na rašlových strojích a lze ji poznat podle toho, že prolamovaná místa se vytvářejí překřížením ok připomínajících osnovní pletení, a nikoli osnovními nitěmi (rovné úseky) a útkovými nitěmi (šikmé úseky).
Nit použitá k vyplňování průsvitných míst vzoru se zanáší do ok, která vytvářejí strany malých šestiúhelníků prolamování, kde se drží v poloze pomocí řetízkové vazby. Prolamování tudíž nekončí tam, kde začíná vzor; naopak, vytváří k němu podklad (tak tomu není vždy v případě strojově vyráběné krajky).
Popis uvedený ve vysvětlivkách k HS k položkám 5804 21, 5804 29 a 5804 30, který umožňuje poznat strojově vyrobenou krajku, platí rovněž pro rašlovou „krajku“: oka nebo části ok zůstávají i po rozřezání na pruhy, směr obrysových nití a nití vzoru, pravidelné opakování jakýchkoli vad atd.
Avšak, pro účely kombinované nomenklatury se krajka zhotovená na rašlovém stroji považuje za pleteninu a musí být tudíž zařazena do kapitoly 60.
Textilie imitující šitou krajku (guipure), která byla vyrobena stejným způsobem jako chemická výšivka, se nezařazuje jako strojově vyrobená krajka a patří do čísla 5810.

–

5804 29

5804291000 80-Vyrobené na krajkových paličkovacích strojích

5804 21 10 až 5804 29 90-Strojově vyrobené krajky

Viz vysvětlivky k HS k číslu 5804, část II).
K rozlišení mezi ručně a strojově vyrobenou krajkou, viz vysvětlivky k HS k položkám 5804 21, 5804 29 a 5804 30.
Je třeba věnovat pozornost tomu, aby pletená textilie, která velice připomíná krajku a ve skutečnosti se na trhu jako krajka prodává, nebyla zařazována do čísla 5804. Taková textilie se vyrábí na rašlových strojích a lze ji poznat podle toho, že prolamovaná místa se vytvářejí překřížením ok připomínajících osnovní pletení, a nikoli osnovními nitěmi (rovné úseky) a útkovými nitěmi (šikmé úseky).
Nit použitá k vyplňování průsvitných míst vzoru se zanáší do ok, která vytvářejí strany malých šestiúhelníků prolamování, kde se drží v poloze pomocí řetízkové vazby. Prolamování tudíž nekončí tam, kde začíná vzor; naopak, vytváří k němu podklad (tak tomu není vždy v případě strojově vyráběné krajky).
Popis uvedený ve vysvětlivkách k HS k položkám 5804 21, 5804 29 a 5804 30, který umožňuje poznat strojově vyrobenou krajku, platí rovněž pro rašlovou „krajku“: oka nebo části ok zůstávají i po rozřezání na pruhy, směr obrysových nití a nití vzoru, pravidelné opakování jakýchkoli vad atd.
Avšak, pro účely kombinované nomenklatury se krajka zhotovená na rašlovém stroji považuje za pleteninu a musí být tudíž zařazena do kapitoly 60.
Textilie imitující šitou krajku (guipure), která byla vyrobena stejným způsobem jako chemická výšivka, se nezařazuje jako strojově vyrobená krajka a patří do čísla 5810.

–

5804 29 10

5804299000 80-Ostatní

5804 21 10 až 5804 29 90-Strojově vyrobené krajky

Viz vysvětlivky k HS k číslu 5804, část II).
K rozlišení mezi ručně a strojově vyrobenou krajkou, viz vysvětlivky k HS k položkám 5804 21, 5804 29 a 5804 30.
Je třeba věnovat pozornost tomu, aby pletená textilie, která velice připomíná krajku a ve skutečnosti se na trhu jako krajka prodává, nebyla zařazována do čísla 5804. Taková textilie se vyrábí na rašlových strojích a lze ji poznat podle toho, že prolamovaná místa se vytvářejí překřížením ok připomínajících osnovní pletení, a nikoli osnovními nitěmi (rovné úseky) a útkovými nitěmi (šikmé úseky).
Nit použitá k vyplňování průsvitných míst vzoru se zanáší do ok, která vytvářejí strany malých šestiúhelníků prolamování, kde se drží v poloze pomocí řetízkové vazby. Prolamování tudíž nekončí tam, kde začíná vzor; naopak, vytváří k němu podklad (tak tomu není vždy v případě strojově vyráběné krajky).
Popis uvedený ve vysvětlivkách k HS k položkám 5804 21, 5804 29 a 5804 30, který umožňuje poznat strojově vyrobenou krajku, platí rovněž pro rašlovou „krajku“: oka nebo části ok zůstávají i po rozřezání na pruhy, směr obrysových nití a nití vzoru, pravidelné opakování jakýchkoli vad atd.
Avšak, pro účely kombinované nomenklatury se krajka zhotovená na rašlovém stroji považuje za pleteninu a musí být tudíž zařazena do kapitoly 60.
Textilie imitující šitou krajku (guipure), která byla vyrobena stejným způsobem jako chemická výšivka, se nezařazuje jako strojově vyrobená krajka a patří do čísla 5810.

–

5804 29 90

5801000000 80-Vlasové tkaniny a žinylkové tkaniny, jiné než textilie čísel 5802 nebo 5806

5801-Vlasové tkaniny a žinylkové tkaniny, jiné než textilie čísel 5802 nebo 5806

Bez dotčení ustanovení uvedených v této třídě, které se týkají zařazování výrobků složených ze dvou nebo více textilních materiálů, je třeba poznamenat, že v případě žinylkových tkanin se berou v úvahu pouze textilní materiály, u nichž je vlas z žinylkové příze.
Imitace sametů nebo plyšů zhotovené na pletacích strojích patří do čísla 5907 00 00 nebo do kapitoly 60 podle případu.

–

5801

KAPITOLA 54-CHEMICKÁ NEKONEČNÁ VLÁKNA; PÁSKY A PODOBNÉ TVARY Z CHEMICKÝCH TEXTILNÍCH MATERIÁLŮ

KAPITOLA 54-CHEMICKÁ NEKONEČNÁ VLÁKNA; PÁSKY A PODOBNÉ TVARY Z CHEMICKÝCH TEXTILNÍCH MATERIÁLŮ

Všeobecné vysvětlivky
Pro definici výrazu „vysokopevnostní nit“, viz poznámka 6 k této třídě.
Elastomerová nit je definována v poznámce 13 k této třídě.

KAPITOLA 54-CHEMICKÁ NEKONEČNÁ VLÁKNA; PÁSKY A PODOBNÉ TVARY Z CHEMICKÝCH TEXTILNÍCH MATERIÁLŮ

Poznámky
1. Výraz „chemická vlákna“ znamená v celé nomenklatuře střižová vlákna a nekonečná vlákna z organických polymerů vyrobená
průmyslově, a to:
a) polymerací organických monomerů k získání polymerů, jako jsou polyamidy, polyestery, polyolefiny nebo polyurethany nebo
chemickou modifikací polymerů vytvořených tímto procesem (například poly(vinylalkohol) připravený hydrolýzou poly
(vinylacetátu)); nebo
b) rozpuštěním nebo chemickou úpravou přírodních organických polymerů (například celulózy) k získání polymerů, jako je
měďnatoamonné vlákno (měďnaté vlákno) nebo viskózové vlákno nebo chemickou modifikací přírodních organických polymerů
(například celulózy, kaseinu a jiných proteinů nebo kyseliny alginové) k získání polymerů, jako je acetát celulózy nebo algináty.
Výrazy „syntetické“ a „umělé“, použité ve vztahu k vláknům, znamenají: syntetická: vlákna definovaná v písmenu a); umělá: vlákna
definovaná v písmenu b). Pásky a podobné tvary čísla 5404 nebo 5405 se nepovažují za chemická vlákna.
Výrazy „chemické“, „syntetické“ a „umělé“ se použijí též ve stejném smyslu k výrazu „textilní materiály“.
2. Čísla 5402 a 5403 se nevztahují na kabely ze syntetických nebo umělých nekonečných vláken kapitoly 55.

KAPITOLA 54

KAPITOLA 51-VLNA, JEMNÉ NEBO HRUBÉ ZVÍŘECÍ CHLUPY; ŽÍNĚNÉ NITĚ A TKANINY

KAPITOLA 51-VLNA, JEMNÉ NEBO HRUBÉ ZVÍŘECÍ CHLUPY; ŽÍNĚNÉ NITĚ A TKANINY

KAPITOLA 51-VLNA, JEMNÉ NEBO HRUBÉ ZVÍŘECÍ CHLUPY; ŽÍNĚNÉ NITĚ A TKANINY

Poznámka
1. V celé nomenklatuře znamená:
a) „vlna“ přírodní vlákno z ovcí nebo jehňat;
b) „jemné zvířecí chlupy“ chlupy z alpaky, lamy, vikuně, velblouda (včetně dromedára), jaka, kozy angorské, tibetské, kašmírské nebo
podobných koz (nikoli však z obyčejných koz), králíka (včetně angorského), zajíce, bobra, nutrie nebo ondatry;
c) „hrubé zvířecí chlupy“ chlupy zvířat výše neuvedených, kromě štětin a chlupů k výrobě kartáčnického zboží (číslo 0502) a žíní
(číslo 0511).

KAPITOLA 51

5007202100 80-V plátnové vazbě, nebělené nebo pouze odklížené

5007 20 11 až 5007 20 71-Ostatní tkaniny obsahující 85 % hmotnostních nebo více hedvábí nebo hedvábného odpadu, jiného než buretového

Viz vysvětlivky k HS k položce 5007 20.

5007 20 21 až 5007 20 39-Ponžé, habutai, honan, šantung, corah a podobné tkaniny z Dálného východu, zcela z hedvábí (bez příměsi buretového hedvábí nebo ostatního hedvábného odpadu nebo ostatních textilních materiálů)

Tkaniny těchto podpoložek mají různé typické rysy ve svém charakteru, vazbě a vzhledu.
Nejčastěji jsou utkány na místních domácích ručních tkalcovských strojích v jednoduchých vazbách (plátno, kepr, atlas) ze surových (neskaných) hedvábných vláken bez zákrutu. Kraje jsou zpravidla chybné. Skládají se taškovým způsobem: dva konce určité délky se přiloží k sobě a kolem nich se pak tkanina naskládá. U některých typů (zejména z Číny) se někdy používá jiný způsob skládání: jeden konec nahoře, druhý dole, a tkanina se skládá zpět na sebe se čtyřmi sklady na yard (0,91 m).
Mohou být však dodávány i jinak, např. svinuté.
Mezi tyto tkaniny patří:
1. Habutai; japonská tkanina v plátnové nebo v keprové vazbě, utkaná z jednoduché nitě bez zákrutu. Výraz „habutai“ zpravidla označuje tkaninu v plátnové vazbě a „keprový habutai“ tkaninu v keprové vazbě.
V neběleném stavu jsou tyto tkaniny drsné na omak a mají našedle bílý nebo špinavě bílý odstín. Když se odklíží (například vybělí), tj. když se z nich odstraní hedvábný klih, jsou tyto tkaniny bílé nebo špinavě bílé a lze je používat bez dalšího zpracování pro zhotovení výrobků.
Po bělení se tyto tkaniny na závěr zpravidla natužují nebo plní, což jim dává vyšší plnost, jasnější vzhled a vyšší hmotnost;
2. Ponžé; čínské tkaniny zvané šantung, honan, assan, antung nebo ninghaj, podle provincie, z níž pochází. Tyto tkaniny jsou relativně silné a jsou těžší než výše uvedené japonské tkaniny; v neběleném stavu mají nažloutlý nebo načervenalý odstín, a po odklížení mají podobnou barvu jako len nebo batist, který je nebělený, nebo pouze vypraný. Mohou být též žebrované a žebrový efekt se dosahuje grogrén vazbou (plátnovou vazbou) za použití přízí rozdílné tloušťky;
3. Tussah (nebo tusser); tkanina původem z oblasti v severovýchodní Indii, která se tká z hedvábí divokého bource morušového. Tento název se rozšířil i na čínské tkaniny a nyní zahrnuje tkaniny srovnatelného typu, vyrobené v několika zemích Dálného východu z hedvábí získaného od divokých bourců morušových, kteří se živí dubovým listím.
4. Corah; tkanina vyráběná v kalkatské oblasti, která značně připomíná japonský habutai, ale liší se od něho v tom, že není tak pravidelná, a že je vyrobená ze silnějších nití. Jedním z jejích typických rysů je šňůrka procházející okraji.

–

5007 20 21

5007202110 80-Ručně zhotovené

5007 20 11 až 5007 20 71-Ostatní tkaniny obsahující 85 % hmotnostních nebo více hedvábí nebo hedvábného odpadu, jiného než buretového

Viz vysvětlivky k HS k položce 5007 20.

5007 20 21 až 5007 20 39-Ponžé, habutai, honan, šantung, corah a podobné tkaniny z Dálného východu, zcela z hedvábí (bez příměsi buretového hedvábí nebo ostatního hedvábného odpadu nebo ostatních textilních materiálů)

Tkaniny těchto podpoložek mají různé typické rysy ve svém charakteru, vazbě a vzhledu.
Nejčastěji jsou utkány na místních domácích ručních tkalcovských strojích v jednoduchých vazbách (plátno, kepr, atlas) ze surových (neskaných) hedvábných vláken bez zákrutu. Kraje jsou zpravidla chybné. Skládají se taškovým způsobem: dva konce určité délky se přiloží k sobě a kolem nich se pak tkanina naskládá. U některých typů (zejména z Číny) se někdy používá jiný způsob skládání: jeden konec nahoře, druhý dole, a tkanina se skládá zpět na sebe se čtyřmi sklady na yard (0,91 m).
Mohou být však dodávány i jinak, např. svinuté.
Mezi tyto tkaniny patří:
1. Habutai; japonská tkanina v plátnové nebo v keprové vazbě, utkaná z jednoduché nitě bez zákrutu. Výraz „habutai“ zpravidla označuje tkaninu v plátnové vazbě a „keprový habutai“ tkaninu v keprové vazbě.
V neběleném stavu jsou tyto tkaniny drsné na omak a mají našedle bílý nebo špinavě bílý odstín. Když se odklíží (například vybělí), tj. když se z nich odstraní hedvábný klih, jsou tyto tkaniny bílé nebo špinavě bílé a lze je používat bez dalšího zpracování pro zhotovení výrobků.
Po bělení se tyto tkaniny na závěr zpravidla natužují nebo plní, což jim dává vyšší plnost, jasnější vzhled a vyšší hmotnost;
2. Ponžé; čínské tkaniny zvané šantung, honan, assan, antung nebo ninghaj, podle provincie, z níž pochází. Tyto tkaniny jsou relativně silné a jsou těžší než výše uvedené japonské tkaniny; v neběleném stavu mají nažloutlý nebo načervenalý odstín, a po odklížení mají podobnou barvu jako len nebo batist, který je nebělený, nebo pouze vypraný. Mohou být též žebrované a žebrový efekt se dosahuje grogrén vazbou (plátnovou vazbou) za použití přízí rozdílné tloušťky;
3. Tussah (nebo tusser); tkanina původem z oblasti v severovýchodní Indii, která se tká z hedvábí divokého bource morušového. Tento název se rozšířil i na čínské tkaniny a nyní zahrnuje tkaniny srovnatelného typu, vyrobené v několika zemích Dálného východu z hedvábí získaného od divokých bourců morušových, kteří se živí dubovým listím.
4. Corah; tkanina vyráběná v kalkatské oblasti, která značně připomíná japonský habutai, ale liší se od něho v tom, že není tak pravidelná, a že je vyrobená ze silnějších nití. Jedním z jejích typických rysů je šňůrka procházející okraji.

–

5007 20 21 10