8423811000 80-Kontrolní váhy a automatická kontrolní zařízení k určování hmotnosti pracující na základě porovnávání s předem určenou hmotností

8423 81 10 až 8423 89 00-Ostatní přístroje a zařízení k určování hmotnosti

Do těchto podpoložek patří elektromechanické váhy, v nichž se hmotnost předmětu převádí na elektrický signál (proudový) pomocí převodníku umístěného ve váhách, tento proud se pak měří měřicím zařízením, které je zabudováno v těchto váhách. Zpravidla měřicí převodníky v takových váhách sestávají z dynamometru nebo tyčí s tenzometry (elektrické odpory) zapojených tak, aby vytvářely elektrický můstek. Síla vyvolávaná váženou hmotou deformuje dynamometr a způsobuje změnu délky tenzometru (smrštění nebo prodloužení) a tím změnu odporu, která je úměrná vážené hmotě a která se přenáší ve formě změny proudu do měřicího zařízení na stupnici můstkem, jenž měří odpor.
Kromě měřicího zařízení, známého jako vážící jednotka, váhová zobrazovací jednotka nebo indikátor vážení, které se normálně nachází pod jedním uzavřením, mohou mít elektromechanické váhy také jiné jednotky, které jsou navzájem propojeny (např. klávesnice, paměťová jednotka, tiskárna, VDU, regulátor a čtecí zařízení štítků nebo karet pro kontrolu vstupu do vah). V systémech vážení tohoto typu lze několik vah připojit ke společnému měřicímu přístroji (známé také jako „dálkové vážící terminály“).
Váhy uvedené výše je rovněž možné vybavit propojovací jednotkou („interface“), přes kterou lze váhy připojit k jednotce automatizovaného zpracování dat.
Elektromechanické váhy se pokládají za „elektronické váhy“, jsou-li do měřicího zařízení vah zabudovány mikroprocesory, například, aby počítaly cenu váženého množství za pomoci jednotkové ceny (např. ceny za kilogram) zavedené do vah.

8423 81 10

8423811010 80-Využívající elektronické prostředky k určování hmotnosti

8423 81 10 až 8423 89 00-Ostatní přístroje a zařízení k určování hmotnosti

Do těchto podpoložek patří elektromechanické váhy, v nichž se hmotnost předmětu převádí na elektrický signál (proudový) pomocí převodníku umístěného ve váhách, tento proud se pak měří měřicím zařízením, které je zabudováno v těchto váhách. Zpravidla měřicí převodníky v takových váhách sestávají z dynamometru nebo tyčí s tenzometry (elektrické odpory) zapojených tak, aby vytvářely elektrický můstek. Síla vyvolávaná váženou hmotou deformuje dynamometr a způsobuje změnu délky tenzometru (smrštění nebo prodloužení) a tím změnu odporu, která je úměrná vážené hmotě a která se přenáší ve formě změny proudu do měřicího zařízení na stupnici můstkem, jenž měří odpor.
Kromě měřicího zařízení, známého jako vážící jednotka, váhová zobrazovací jednotka nebo indikátor vážení, které se normálně nachází pod jedním uzavřením, mohou mít elektromechanické váhy také jiné jednotky, které jsou navzájem propojeny (např. klávesnice, paměťová jednotka, tiskárna, VDU, regulátor a čtecí zařízení štítků nebo karet pro kontrolu vstupu do vah). V systémech vážení tohoto typu lze několik vah připojit ke společnému měřicímu přístroji (známé také jako „dálkové vážící terminály“).
Váhy uvedené výše je rovněž možné vybavit propojovací jednotkou („interface“), přes kterou lze váhy připojit k jednotce automatizovaného zpracování dat.
Elektromechanické váhy se pokládají za „elektronické váhy“, jsou-li do měřicího zařízení vah zabudovány mikroprocesory, například, aby počítaly cenu váženého množství za pomoci jednotkové ceny (např. ceny za kilogram) zavedené do vah.

8423 81 10 10

8423811090 80-Ostatní

8423 81 10 až 8423 89 00-Ostatní přístroje a zařízení k určování hmotnosti

Do těchto podpoložek patří elektromechanické váhy, v nichž se hmotnost předmětu převádí na elektrický signál (proudový) pomocí převodníku umístěného ve váhách, tento proud se pak měří měřicím zařízením, které je zabudováno v těchto váhách. Zpravidla měřicí převodníky v takových váhách sestávají z dynamometru nebo tyčí s tenzometry (elektrické odpory) zapojených tak, aby vytvářely elektrický můstek. Síla vyvolávaná váženou hmotou deformuje dynamometr a způsobuje změnu délky tenzometru (smrštění nebo prodloužení) a tím změnu odporu, která je úměrná vážené hmotě a která se přenáší ve formě změny proudu do měřicího zařízení na stupnici můstkem, jenž měří odpor.
Kromě měřicího zařízení, známého jako vážící jednotka, váhová zobrazovací jednotka nebo indikátor vážení, které se normálně nachází pod jedním uzavřením, mohou mít elektromechanické váhy také jiné jednotky, které jsou navzájem propojeny (např. klávesnice, paměťová jednotka, tiskárna, VDU, regulátor a čtecí zařízení štítků nebo karet pro kontrolu vstupu do vah). V systémech vážení tohoto typu lze několik vah připojit ke společnému měřicímu přístroji (známé také jako „dálkové vážící terminály“).
Váhy uvedené výše je rovněž možné vybavit propojovací jednotkou („interface“), přes kterou lze váhy připojit k jednotce automatizovaného zpracování dat.
Elektromechanické váhy se pokládají za „elektronické váhy“, jsou-li do měřicího zařízení vah zabudovány mikroprocesory, například, aby počítaly cenu váženého množství za pomoci jednotkové ceny (např. ceny za kilogram) zavedené do vah.

8423 81 10 90

8423813000 80-Stroje a zařízení k určování hmotnosti a označování předem zabaleného zboží

8423 81 10 až 8423 89 00-Ostatní přístroje a zařízení k určování hmotnosti

Do těchto podpoložek patří elektromechanické váhy, v nichž se hmotnost předmětu převádí na elektrický signál (proudový) pomocí převodníku umístěného ve váhách, tento proud se pak měří měřicím zařízením, které je zabudováno v těchto váhách. Zpravidla měřicí převodníky v takových váhách sestávají z dynamometru nebo tyčí s tenzometry (elektrické odpory) zapojených tak, aby vytvářely elektrický můstek. Síla vyvolávaná váženou hmotou deformuje dynamometr a způsobuje změnu délky tenzometru (smrštění nebo prodloužení) a tím změnu odporu, která je úměrná vážené hmotě a která se přenáší ve formě změny proudu do měřicího zařízení na stupnici můstkem, jenž měří odpor.
Kromě měřicího zařízení, známého jako vážící jednotka, váhová zobrazovací jednotka nebo indikátor vážení, které se normálně nachází pod jedním uzavřením, mohou mít elektromechanické váhy také jiné jednotky, které jsou navzájem propojeny (např. klávesnice, paměťová jednotka, tiskárna, VDU, regulátor a čtecí zařízení štítků nebo karet pro kontrolu vstupu do vah). V systémech vážení tohoto typu lze několik vah připojit ke společnému měřicímu přístroji (známé také jako „dálkové vážící terminály“).
Váhy uvedené výše je rovněž možné vybavit propojovací jednotkou („interface“), přes kterou lze váhy připojit k jednotce automatizovaného zpracování dat.
Elektromechanické váhy se pokládají za „elektronické váhy“, jsou-li do měřicího zařízení vah zabudovány mikroprocesory, například, aby počítaly cenu váženého množství za pomoci jednotkové ceny (např. ceny za kilogram) zavedené do vah.

8423 81 30

8423813010 80-Využívající elektronické prostředky k určování hmotnosti

8423 81 10 až 8423 89 00-Ostatní přístroje a zařízení k určování hmotnosti

Do těchto podpoložek patří elektromechanické váhy, v nichž se hmotnost předmětu převádí na elektrický signál (proudový) pomocí převodníku umístěného ve váhách, tento proud se pak měří měřicím zařízením, které je zabudováno v těchto váhách. Zpravidla měřicí převodníky v takových váhách sestávají z dynamometru nebo tyčí s tenzometry (elektrické odpory) zapojených tak, aby vytvářely elektrický můstek. Síla vyvolávaná váženou hmotou deformuje dynamometr a způsobuje změnu délky tenzometru (smrštění nebo prodloužení) a tím změnu odporu, která je úměrná vážené hmotě a která se přenáší ve formě změny proudu do měřicího zařízení na stupnici můstkem, jenž měří odpor.
Kromě měřicího zařízení, známého jako vážící jednotka, váhová zobrazovací jednotka nebo indikátor vážení, které se normálně nachází pod jedním uzavřením, mohou mít elektromechanické váhy také jiné jednotky, které jsou navzájem propojeny (např. klávesnice, paměťová jednotka, tiskárna, VDU, regulátor a čtecí zařízení štítků nebo karet pro kontrolu vstupu do vah). V systémech vážení tohoto typu lze několik vah připojit ke společnému měřicímu přístroji (známé také jako „dálkové vážící terminály“).
Váhy uvedené výše je rovněž možné vybavit propojovací jednotkou („interface“), přes kterou lze váhy připojit k jednotce automatizovaného zpracování dat.
Elektromechanické váhy se pokládají za „elektronické váhy“, jsou-li do měřicího zařízení vah zabudovány mikroprocesory, například, aby počítaly cenu váženého množství za pomoci jednotkové ceny (např. ceny za kilogram) zavedené do vah.

8423 81 30 10

8423813090 80-Ostatní

8423 81 10 až 8423 89 00-Ostatní přístroje a zařízení k určování hmotnosti

Do těchto podpoložek patří elektromechanické váhy, v nichž se hmotnost předmětu převádí na elektrický signál (proudový) pomocí převodníku umístěného ve váhách, tento proud se pak měří měřicím zařízením, které je zabudováno v těchto váhách. Zpravidla měřicí převodníky v takových váhách sestávají z dynamometru nebo tyčí s tenzometry (elektrické odpory) zapojených tak, aby vytvářely elektrický můstek. Síla vyvolávaná váženou hmotou deformuje dynamometr a způsobuje změnu délky tenzometru (smrštění nebo prodloužení) a tím změnu odporu, která je úměrná vážené hmotě a která se přenáší ve formě změny proudu do měřicího zařízení na stupnici můstkem, jenž měří odpor.
Kromě měřicího zařízení, známého jako vážící jednotka, váhová zobrazovací jednotka nebo indikátor vážení, které se normálně nachází pod jedním uzavřením, mohou mít elektromechanické váhy také jiné jednotky, které jsou navzájem propojeny (např. klávesnice, paměťová jednotka, tiskárna, VDU, regulátor a čtecí zařízení štítků nebo karet pro kontrolu vstupu do vah). V systémech vážení tohoto typu lze několik vah připojit ke společnému měřicímu přístroji (známé také jako „dálkové vážící terminály“).
Váhy uvedené výše je rovněž možné vybavit propojovací jednotkou („interface“), přes kterou lze váhy připojit k jednotce automatizovaného zpracování dat.
Elektromechanické váhy se pokládají za „elektronické váhy“, jsou-li do měřicího zařízení vah zabudovány mikroprocesory, například, aby počítaly cenu váženého množství za pomoci jednotkové ceny (např. ceny za kilogram) zavedené do vah.

8423 81 30 90

KAPITOLA 79-ZINEK A VÝROBKY Z NĚHO

KAPITOLA 79-ZINEK A VÝROBKY Z NĚHO

Poznámka
1. V této kapitole mají následující výrazy uvedený význam:
a) Tyče a pruty:
válcované, protlačované, tažené nebo kované výrobky, jiné než ve svitcích, které mají plný a stejnoměrný příčný průřez po celé své
délce ve tvaru kruhu, oválu, pravoúhelníku (včetně čtverce), rovnostranného trojúhelníku nebo pravidelného vypouklého
mnohoúhelníku (včetně „zploštělých kruhů“ a „modifikovaných pravoúhelníků“, jejichž dvě protilehlé strany jsou vypouklými
oblouky a zbývající dvě strany jsou přímé, stejně dlouhé a rovnoběžné). Výrobky s příčným průřezem ve tvaru pravoúhelníku
(včetně čtverce), trojúhelníku nebo mnohoúhelníku mohou mít zaoblené hrany po celé své délce. Tloušťka těchto výrobků
s příčným průřezem ve tvaru pravoúhelníku (včetně „modifikovaného pravoúhelníku“) je větší než jedna desetina jejich šířky.
Tento výraz rovněž zahrnuje lité a slinované výrobky stejných tvarů a rozměrů, které byly po vlastní výrobě ještě dále opracovány
(jinak než jednoduchým ostřihováním nebo odokujením), za předpokladu, že tímto opracováním nezískaly charakter zboží nebo
výrobků jiných čísel.
b) Profily:
válcované, protlačované, tažené, kované nebo tvářené výrobky, též ve svitcích, se stejnoměrným příčným průřezem po celé své
délce, které neodpovídají žádné z definic tyčí, prutů, drátů, desek, plechů, pásů, fólií, trub nebo trubek. Tento výraz rovněž
zahrnuje lité nebo slinované výrobky stejných tvarů, které byly po vlastní výrobě ještě dále opracovány (jinak než jednoduchým
ostřihováním nebo odokujením), za předpokladu, že tímto opracováním nezískaly charakter zboží nebo výrobků jiných čísel.
c) Dráty:
válcované, protlačované nebo tažené výrobky, ve svitcích, které mají plný a stejnoměrný příčný průřez po celé své délce ve tvaru
kruhu, oválu, pravoúhelníku (včetně čtverce), rovnostranného trojúhelníku nebo pravidelného vypouklého mnohoúhelníku
(včetně „zploštělých kruhů“ a „modifikovaných pravoúhelníků“, jejichž dvě protilehlé strany jsou vypouklými oblouky a zbývající
dvě strany jsou přímé, stejně dlouhé a rovnoběžné). Výrobky s příčným průřezem ve tvaru pravoúhelníku (včetně čtverce),
trojúhelníku nebo mnohoúhelníku mohou mít zaoblené hrany po celé své délce. Tloušťka těchto výrobků s příčným průřezem ve
tvaru pravoúhelníku (včetně „modifikovaného pravoúhelníku“) je větší než jedna desetina jejich šířky.
d) Desky, plechy, pásy a fólie:
ploché výrobky (jiné než netvářené výrobky čísla 7901), též ve svitcích, s plným pravoúhlým (jiným než čtvercovým) příčným
průřezem, též se zaoblenými hranami (včetně „modifikovaných pravoúhelníků“, jejichž dvě protilehlé strany jsou vypouklými
oblouky a zbývající dvě strany jsou přímé, stejně dlouhé a rovnoběžné), stejnoměrné tloušťky, které mají:
— pravoúhlý (včetně čtvercového) tvar o tloušťce nepřesahující jednu desetinu šířky,
— jiný než obdélníkový nebo čtvercový tvar, jakékoliv velikosti, za předpokladu, že nemají charakter výrobků jiných čísel.
Do čísla 7905 patří, inter alia, desky, plechy, pásy a fólie se vzorkem (například žebrování, drážky, mřížkování, kapky, perličky,
kosočtverce) a ty výrobky, které jsou děrovány, žlábkovány, leštěny nebo potaženy, za předpokladu, že tímto opracováním
nezískaly charakter zboží nebo výrobků jiných čísel.
e) Trouby a trubky:
duté výrobky, též ve svitcích, které mají stejnoměrný příčný průřez pouze s jednou dutinou po celé své délce ve tvaru kruhu,
oválu, pravoúhelníku (včetně čtverce), rovnostranného trojúhelníku nebo pravidelného vypouklého mnohoúhelníku a které mají
stejnoměrnou tloušťku stěny. Výrobky s příčným průřezem ve tvaru čtverce, obdélníku, rovnostranného trojúhelníku nebo
pravidelného vypouklého mnohoúhelníku, které mohou mít zaoblené hrany po celé své délce, se rovněž považují za trouby a
trubky za předpokladu, že jejich vnitřní i vnější příčné průřezy jsou soustředné a mají stejný tvar a orientaci. Trubky výše
uvedených příčných průřezů mohou být leštěné, natírané, potažené, ohýbané, se závitem, vrtané, zúžené nebo rozšířené,
kónického tvaru nebo s přírubami, prstenci nebo kroužky.
Poznámka k položkám
1. V této kapitole mají následující výrazy uvedený význam:
a) Nelegovaný zinek:
kov obsahující nejméně 97,5 % hmotnostních zinku.
b) Slitiny zinku:
kovové materiály, ve kterých hmotnost zinku převažuje nad hmotností každého z dalších prvků, za předpokladu, že celkový
obsah těchto dalších prvků převyšuje 2,5 % hmotnostních.
c) Zinkový prach:
prach získaný kondenzací zinkových par, sestávající z kulovitých částic, které jsou jemnější než zinkový prášek. Nejméně 80 %
hmotnostních těchto částic propadne sítem s velikostí ok 63 mikrometrů (mikronů). Musí obsahovat nejméně 85 % hmotnostních
kovového zinku.

KAPITOLA 79

7318149100 10-Ostatní

7318 14 91-Šrouby s prostorovým závitem

Do této podpoložky patří tvrzené šrouby s hlavou a řezným závitem (V-závitem) ke šroubování do kovových plechů. Závit, který není metrický, sahá od konce dříku (špičky) k hlavě. Konec dříku je zašpičatělý nebo je rovný jako u čepu. Obvykle mají následující vzhled:

7318 14 91

7318149100 80-Šrouby s prostorovým závitem

7318 14 91-Šrouby s prostorovým závitem

Do této podpoložky patří tvrzené šrouby s hlavou a řezným závitem (V-závitem) ke šroubování do kovových plechů. Závit, který není metrický, sahá od konce dříku (špičky) k hlavě. Konec dříku je zašpičatělý nebo je rovný jako u čepu. Obvykle mají následující vzhled:

7318 14 91

7318149110 80-Pro použití v určitých typech letadel

7318 14 91-Šrouby s prostorovým závitem

Do této podpoložky patří tvrzené šrouby s hlavou a řezným závitem (V-závitem) ke šroubování do kovových plechů. Závit, který není metrický, sahá od konce dříku (špičky) k hlavě. Konec dříku je zašpičatělý nebo je rovný jako u čepu. Obvykle mají následující vzhled:

7318 14 91 10