Výsledky hledání pro výraz: měch

8423811090 80-Ostatní

8423 81 10 až 8423 89 00-Ostatní přístroje a zařízení k určování hmotnosti

Do těchto podpoložek patří elektromechanické váhy, v nichž se hmotnost předmětu převádí na elektrický signál (proudový) pomocí převodníku umístěného ve váhách, tento proud se pak měří měřicím zařízením, které je zabudováno v těchto váhách. Zpravidla měřicí převodníky v takových váhách sestávají z dynamometru nebo tyčí s tenzometry (elektrické odpory) zapojených tak, aby vytvářely elektrický můstek. Síla vyvolávaná váženou hmotou deformuje dynamometr a způsobuje změnu délky tenzometru (smrštění nebo prodloužení) a tím změnu odporu, která je úměrná vážené hmotě a která se přenáší ve formě změny proudu do měřicího zařízení na stupnici můstkem, jenž měří odpor.
Kromě měřicího zařízení, známého jako vážící jednotka, váhová zobrazovací jednotka nebo indikátor vážení, které se normálně nachází pod jedním uzavřením, mohou mít elektromechanické váhy také jiné jednotky, které jsou navzájem propojeny (např. klávesnice, paměťová jednotka, tiskárna, VDU, regulátor a čtecí zařízení štítků nebo karet pro kontrolu vstupu do vah). V systémech vážení tohoto typu lze několik vah připojit ke společnému měřicímu přístroji (známé také jako „dálkové vážící terminály“).
Váhy uvedené výše je rovněž možné vybavit propojovací jednotkou („interface“), přes kterou lze váhy připojit k jednotce automatizovaného zpracování dat.
Elektromechanické váhy se pokládají za „elektronické váhy“, jsou-li do měřicího zařízení vah zabudovány mikroprocesory, například, aby počítaly cenu váženého množství za pomoci jednotkové ceny (např. ceny za kilogram) zavedené do vah.

–

8423 81 10 90

8423813000 80-Stroje a zařízení k určování hmotnosti a označování předem zabaleného zboží

8423 81 10 až 8423 89 00-Ostatní přístroje a zařízení k určování hmotnosti

Do těchto podpoložek patří elektromechanické váhy, v nichž se hmotnost předmětu převádí na elektrický signál (proudový) pomocí převodníku umístěného ve váhách, tento proud se pak měří měřicím zařízením, které je zabudováno v těchto váhách. Zpravidla měřicí převodníky v takových váhách sestávají z dynamometru nebo tyčí s tenzometry (elektrické odpory) zapojených tak, aby vytvářely elektrický můstek. Síla vyvolávaná váženou hmotou deformuje dynamometr a způsobuje změnu délky tenzometru (smrštění nebo prodloužení) a tím změnu odporu, která je úměrná vážené hmotě a která se přenáší ve formě změny proudu do měřicího zařízení na stupnici můstkem, jenž měří odpor.
Kromě měřicího zařízení, známého jako vážící jednotka, váhová zobrazovací jednotka nebo indikátor vážení, které se normálně nachází pod jedním uzavřením, mohou mít elektromechanické váhy také jiné jednotky, které jsou navzájem propojeny (např. klávesnice, paměťová jednotka, tiskárna, VDU, regulátor a čtecí zařízení štítků nebo karet pro kontrolu vstupu do vah). V systémech vážení tohoto typu lze několik vah připojit ke společnému měřicímu přístroji (známé také jako „dálkové vážící terminály“).
Váhy uvedené výše je rovněž možné vybavit propojovací jednotkou („interface“), přes kterou lze váhy připojit k jednotce automatizovaného zpracování dat.
Elektromechanické váhy se pokládají za „elektronické váhy“, jsou-li do měřicího zařízení vah zabudovány mikroprocesory, například, aby počítaly cenu váženého množství za pomoci jednotkové ceny (např. ceny za kilogram) zavedené do vah.

–

8423 81 30

8423813010 80-Využívající elektronické prostředky k určování hmotnosti

8423 81 10 až 8423 89 00-Ostatní přístroje a zařízení k určování hmotnosti

Do těchto podpoložek patří elektromechanické váhy, v nichž se hmotnost předmětu převádí na elektrický signál (proudový) pomocí převodníku umístěného ve váhách, tento proud se pak měří měřicím zařízením, které je zabudováno v těchto váhách. Zpravidla měřicí převodníky v takových váhách sestávají z dynamometru nebo tyčí s tenzometry (elektrické odpory) zapojených tak, aby vytvářely elektrický můstek. Síla vyvolávaná váženou hmotou deformuje dynamometr a způsobuje změnu délky tenzometru (smrštění nebo prodloužení) a tím změnu odporu, která je úměrná vážené hmotě a která se přenáší ve formě změny proudu do měřicího zařízení na stupnici můstkem, jenž měří odpor.
Kromě měřicího zařízení, známého jako vážící jednotka, váhová zobrazovací jednotka nebo indikátor vážení, které se normálně nachází pod jedním uzavřením, mohou mít elektromechanické váhy také jiné jednotky, které jsou navzájem propojeny (např. klávesnice, paměťová jednotka, tiskárna, VDU, regulátor a čtecí zařízení štítků nebo karet pro kontrolu vstupu do vah). V systémech vážení tohoto typu lze několik vah připojit ke společnému měřicímu přístroji (známé také jako „dálkové vážící terminály“).
Váhy uvedené výše je rovněž možné vybavit propojovací jednotkou („interface“), přes kterou lze váhy připojit k jednotce automatizovaného zpracování dat.
Elektromechanické váhy se pokládají za „elektronické váhy“, jsou-li do měřicího zařízení vah zabudovány mikroprocesory, například, aby počítaly cenu váženého množství za pomoci jednotkové ceny (např. ceny za kilogram) zavedené do vah.

–

8423 81 30 10

8423813090 80-Ostatní

8423 81 10 až 8423 89 00-Ostatní přístroje a zařízení k určování hmotnosti

Do těchto podpoložek patří elektromechanické váhy, v nichž se hmotnost předmětu převádí na elektrický signál (proudový) pomocí převodníku umístěného ve váhách, tento proud se pak měří měřicím zařízením, které je zabudováno v těchto váhách. Zpravidla měřicí převodníky v takových váhách sestávají z dynamometru nebo tyčí s tenzometry (elektrické odpory) zapojených tak, aby vytvářely elektrický můstek. Síla vyvolávaná váženou hmotou deformuje dynamometr a způsobuje změnu délky tenzometru (smrštění nebo prodloužení) a tím změnu odporu, která je úměrná vážené hmotě a která se přenáší ve formě změny proudu do měřicího zařízení na stupnici můstkem, jenž měří odpor.
Kromě měřicího zařízení, známého jako vážící jednotka, váhová zobrazovací jednotka nebo indikátor vážení, které se normálně nachází pod jedním uzavřením, mohou mít elektromechanické váhy také jiné jednotky, které jsou navzájem propojeny (např. klávesnice, paměťová jednotka, tiskárna, VDU, regulátor a čtecí zařízení štítků nebo karet pro kontrolu vstupu do vah). V systémech vážení tohoto typu lze několik vah připojit ke společnému měřicímu přístroji (známé také jako „dálkové vážící terminály“).
Váhy uvedené výše je rovněž možné vybavit propojovací jednotkou („interface“), přes kterou lze váhy připojit k jednotce automatizovaného zpracování dat.
Elektromechanické váhy se pokládají za „elektronické váhy“, jsou-li do měřicího zařízení vah zabudovány mikroprocesory, například, aby počítaly cenu váženého množství za pomoci jednotkové ceny (např. ceny za kilogram) zavedené do vah.

–

8423 81 30 90

8419899800 80-Ostatní

8419 89 98-Ostatní

Do této podpoložky patří přístroje pro uzení syrových uzenin, i když uzeniny prochází během uzení tepelným zpracováním, které způsobí částečné nebo úplné uvaření uzeniny. Sestávají z velké komory vyhřívané parními hady; do komory se zvenku ventilátorem vhání teplý nebo chladný kouř. Jsou vybaveny zvlhčovacím zařízením a hady obsahujícími studenou vodu za účelem chlazení. Syrové uzeniny se dopravují do komory zavěšené na pohybujících se rámech.
Do této podpoložky nepatří zařízení známá jako „schránky na stolní nádobí“ pro ukládání a vydávání stolního nádobí strávníkům v závodních jídelnách nebo samoobslužných restauracích, i když jsou vybavena elektrickým topným zařízením nebo topnou vodní lázní pro ohřev stolního nádobí (číslo 9403).

–

8419 89 98

8418690090 80-Ostatní

8418 69 00-Ostatní

Do této podpoložky patří „chladicí sušiče“, což jsou zařízení používaná k sušení vzduchu v budovách plaveckých bazénů a jiných vlhkých prostorách. V podstatě sestávají z chladící jednotky a ventilátoru hnaného motorem. Ventilátor vhání vlhký vzduch potrubím do výparníku chladicí jednotky, kde dochází ke kondenzaci na chladných stěnách. Vznikající kondenzát se zachycuje ve žlabu. Vysušený vzduch se přihřívá v kondenzátoru chladící jednotky a vrací se zpět do místnosti.
V případě použití těchto chladicích sušičů k sušení tlakového vzduchu v systémech tlakového vzduchu rovněž patřících do této podpoložky, se vysušený tlakový vzduch normálně přihřívá pomocí dodatečně instalovaného výměníku tepla vzduch- vzduch. Tento výměník tepla odvádí teplo z vlhkého stlačeného vzduchu, vedeného na vstup chladícího sušiče přes stěny do vysušeného tlakového vzduchu.
Tato zařízení nejsou vybavena zařízeními pro regulaci teploty vzduchu.
Do této podpoložky však nepatří zařízení na výrobu suchého ledu pomocí rychlého snížení tlaku vysokotlakého oxidu uhličitého s výsledným hlubokým podchlazením (číslo 8479).

–

8418 69 00 90

8418690000 80-Ostatní

8418 69 00-Ostatní

Do této podpoložky patří „chladicí sušiče“, což jsou zařízení používaná k sušení vzduchu v budovách plaveckých bazénů a jiných vlhkých prostorách. V podstatě sestávají z chladící jednotky a ventilátoru hnaného motorem. Ventilátor vhání vlhký vzduch potrubím do výparníku chladicí jednotky, kde dochází ke kondenzaci na chladných stěnách. Vznikající kondenzát se zachycuje ve žlabu. Vysušený vzduch se přihřívá v kondenzátoru chladící jednotky a vrací se zpět do místnosti.
V případě použití těchto chladicích sušičů k sušení tlakového vzduchu v systémech tlakového vzduchu rovněž patřících do této podpoložky, se vysušený tlakový vzduch normálně přihřívá pomocí dodatečně instalovaného výměníku tepla vzduch- vzduch. Tento výměník tepla odvádí teplo z vlhkého stlačeného vzduchu, vedeného na vstup chladícího sušiče přes stěny do vysušeného tlakového vzduchu.
Tato zařízení nejsou vybavena zařízeními pro regulaci teploty vzduchu.
Do této podpoložky však nepatří zařízení na výrobu suchého ledu pomocí rychlého snížení tlaku vysokotlakého oxidu uhličitého s výsledným hlubokým podchlazením (číslo 8479).

–

8418 69

8418690010 80-Pro použití v civilních letadlech

8418 69 00-Ostatní

Do této podpoložky patří „chladicí sušiče“, což jsou zařízení používaná k sušení vzduchu v budovách plaveckých bazénů a jiných vlhkých prostorách. V podstatě sestávají z chladící jednotky a ventilátoru hnaného motorem. Ventilátor vhání vlhký vzduch potrubím do výparníku chladicí jednotky, kde dochází ke kondenzaci na chladných stěnách. Vznikající kondenzát se zachycuje ve žlabu. Vysušený vzduch se přihřívá v kondenzátoru chladící jednotky a vrací se zpět do místnosti.
V případě použití těchto chladicích sušičů k sušení tlakového vzduchu v systémech tlakového vzduchu rovněž patřících do této podpoložky, se vysušený tlakový vzduch normálně přihřívá pomocí dodatečně instalovaného výměníku tepla vzduch- vzduch. Tento výměník tepla odvádí teplo z vlhkého stlačeného vzduchu, vedeného na vstup chladícího sušiče přes stěny do vysušeného tlakového vzduchu.
Tato zařízení nejsou vybavena zařízeními pro regulaci teploty vzduchu.
Do této podpoložky však nepatří zařízení na výrobu suchého ledu pomocí rychlého snížení tlaku vysokotlakého oxidu uhličitého s výsledným hlubokým podchlazením (číslo 8479).

–

8418 69 00 10

7307111000 80-Používané pro tlakové systémy

7307 11 10 a 7307 11 90-Z nekujné (netvárné) litiny

Výraz „nekujná“ zahrnuje litinu s lamelárním grafitem.
Do těchto podpoložek patří příslušenství z litiny, jako jsou kolena, ohyby, nátrubky, spojky, objímky a T-kusy (tvarovky T). Připojují se na trubky nebo potrubí z litiny nebo oceli šroubováním, dotykem nebo mechanickým spojem.

–

7307 11 10

7307119000 80-Ostatní

7307 11 10 a 7307 11 90-Z nekujné (netvárné) litiny

Výraz „nekujná“ zahrnuje litinu s lamelárním grafitem.
Do těchto podpoložek patří příslušenství z litiny, jako jsou kolena, ohyby, nátrubky, spojky, objímky a T-kusy (tvarovky T). Připojují se na trubky nebo potrubí z litiny nebo oceli šroubováním, dotykem nebo mechanickým spojem.

–

7307 11 90