Výsledky hledání pro výraz: klávesnice

8537109935 80-Elektronická řídicí jednotka bez paměti, pro napětí 12 V, pro systémy výměny informací ve vozidlech (pro připojení audiosystému, telefonu, navigace, kamery a bezdrátových automobilových služeb), obsahující: – 2 otočné voliče, – nejméně 27 tlačítek, – LED žárovky, – 2 integrované obvody pro příjem a odesílání kontrolních signálů prostřednictvím sběrnice LIN

8537 10 99-Ostatní

Do této podpoložky patří:
1. jednotky kabelového dálkového ovládání pro videorekordéry. Jsou to elektrické ovládací klávesnice (s tlačítkovými spínači a jinými elektrickými komponenty osazenými na desce), které se používají k ovládání všech funkcí připojeného videorekordéru přes spojovací kabel;
2. elektrická ovládací zařízení pro prodejní automaty. Sestávají z ovládacího bloku (klávesnice), který má kromě relé a elektrických spínačů také triaky a integrované obvody.
Do této podpoložky nepatří:
a) elektrická ovládací zařízení známá jako „pákové ovladače (joystick)“ ve smyslu poznámky 5 C) ke kapitole 84 (číslo 8471);
b) bezdrátová infračervená zařízení pro dálkové ovládání televizních přijímačů, videorekordérů nebo jiných elektrických zařízení (číslo 8543).

–

8537 10 99 35

8473302000 80-Elektronické sestavy

8473 30 20 a 8473 30 80-Části, součásti a příslušenství pro zařízení čísla 8471

Do těchto podpoložek nepatří klávesnice pro zařízení pro automatizované zpracování dat, ve svém vlastním uzavření (podpoložka 8471 60 60).

8473 30 20-Elektronické sestavy

Viz vysvětlivky k podpoložce 8443 99 10.

–

8473 30 20

8473308000 80-Ostatní

8473 30 20 a 8473 30 80-Části, součásti a příslušenství pro zařízení čísla 8471

Do těchto podpoložek nepatří klávesnice pro zařízení pro automatizované zpracování dat, ve svém vlastním uzavření (podpoložka 8471 60 60).

–

8473 30 80

8442309100 10-Ostatní

8442 30 91-Pro lití a sázení písma (například linotypů, monotypů, intertypů), též se zařízením pro odlévání

Písmo se může odlévat ručně nebo mechanicky pomocí více či méně složitých zařízení. K uvedeným přístrojům a zařízením patří:
1. matrice, destičky, obvykle z mědi nebo niklu, tištěné pomocí razníku. Používají se na odlévání oddělených tiskových písmen;
2. stoly na vyrovnávání povrchu tiskových písmen ručním hlazením. Tyto stoly v zásadě mívají naprosto hladký povrch a uprostřed se nachází prohlubeň; jsou vybaveny upínacím zařízením na uchycení písmen;
3. automatická zařízení na lití písma. V těchto zařízeních se tiskové typy odlévají písmeno za písmenem, avšak nedochází k sazbě. Obvykle sestávají z elektricky vyhřívaného tavicího kelímku obsahujícího roztavený kov, ze zařízení na zchlazení formy k urychlení vytvrzení a ze zařízení na hlazení a vyrovnávání písmen;
4. přístroje na odlévání linek, materiálu k vyplnění prostoru atd. využívající metodu protlačování;
5. sázítka používaná k zahájení sazby, jejichž pomocí se ručně sází jedna nebo více řádek písma. Nejčastěji sestávají z malé rovné dřevěné nebo kovové desky s přírubami na dvou přilehlých stranách a často s upínacím šoupátkem. Do této podpoložky patří loďky (sazebnice), podobné, avšak rozsáhlejší, ve kterých je uchyceno písmo celé strany;
6. formové rámy, litinové nebo ocelové rámy k upevnění několika stran pro tisk. Do rámu se uchytí jedna, dvě nebo čtyři strany pomocí kovového podpěrného klínu nebo mechanickým zakliňujícím zařízením (jako matice či šroub atd.), které rovněž patří do tohoto čísla.
Vedle výše uvedených strojů a přístrojů k lití a sázení písma existuje rozsáhlá skupina dalších strojů, které mechanicky odlévají písmena a rovněž je sázejí. K tomu dochází buď ve dvou rozličných pracovních postupech na dvou různých, avšak doplňujících se strojích (první stroj vytváří děrnou papírovou pásku, jejíž pomocí se ovládá druhý stroj určený k lití písma buď odděleně, nebo v řádkách), nebo v rámci jednoho pracovního postupu na témže stroji. K uvedeným, často velmi složitým strojům patří:
1. stroje na odlévání a sázení jednotlivých typů (monotyp), které používají děrovanou pásku vytvořenou tastrem, dále pomocí pneumatických relé vybírají zvláštní matrice obsažené ve stroji a které vytvářejí jednotlivé znaky a sázejí je do loďky (sazebnice – ta je též součástí stroje).
Tyto stroje se používají ve spojení s tastrem; předloha pro text se přenáší pomocí mechanické klávesnice a vytváří se děrovaná páska. Tastry rovněž patří do tohoto čísla.
2. stroje s klávesnicí pro odlévání a sázení oddělených typů; veškeré pracovní postupy se odehrávají na témže stroji (rototyp atd.);
3. zařízení na lití písma pro typové řádky. Matrice se ručně vysázejí do řádek a vloží se do stroje, který odlévá celé řádky (slug);
4. stroje pro sazbu a lití typových řádek. Jedná se o složité stroje různých typů (intertype, linograph atd.) s klávesnicí, které v rámci téhož stroje typy sázejí i odlévají po řádkách. Některé z těchto strojů jsou vybaveny zařízením umožňujícím používat papírové děrované pásky předem vyhotovené na jiném stroji, který rovněž patří do tohoto čísla.

–

8442 30 91

8442309100 80-Pro lití a sázení písma (například linotypů, monotypů, intertypů), též se zařízením pro odlévání

8442 30 91-Pro lití a sázení písma (například linotypů, monotypů, intertypů), též se zařízením pro odlévání

Písmo se může odlévat ručně nebo mechanicky pomocí více či méně složitých zařízení. K uvedeným přístrojům a zařízením patří:
1. matrice, destičky, obvykle z mědi nebo niklu, tištěné pomocí razníku. Používají se na odlévání oddělených tiskových písmen;
2. stoly na vyrovnávání povrchu tiskových písmen ručním hlazením. Tyto stoly v zásadě mívají naprosto hladký povrch a uprostřed se nachází prohlubeň; jsou vybaveny upínacím zařízením na uchycení písmen;
3. automatická zařízení na lití písma. V těchto zařízeních se tiskové typy odlévají písmeno za písmenem, avšak nedochází k sazbě. Obvykle sestávají z elektricky vyhřívaného tavicího kelímku obsahujícího roztavený kov, ze zařízení na zchlazení formy k urychlení vytvrzení a ze zařízení na hlazení a vyrovnávání písmen;
4. přístroje na odlévání linek, materiálu k vyplnění prostoru atd. využívající metodu protlačování;
5. sázítka používaná k zahájení sazby, jejichž pomocí se ručně sází jedna nebo více řádek písma. Nejčastěji sestávají z malé rovné dřevěné nebo kovové desky s přírubami na dvou přilehlých stranách a často s upínacím šoupátkem. Do této podpoložky patří loďky (sazebnice), podobné, avšak rozsáhlejší, ve kterých je uchyceno písmo celé strany;
6. formové rámy, litinové nebo ocelové rámy k upevnění několika stran pro tisk. Do rámu se uchytí jedna, dvě nebo čtyři strany pomocí kovového podpěrného klínu nebo mechanickým zakliňujícím zařízením (jako matice či šroub atd.), které rovněž patří do tohoto čísla.
Vedle výše uvedených strojů a přístrojů k lití a sázení písma existuje rozsáhlá skupina dalších strojů, které mechanicky odlévají písmena a rovněž je sázejí. K tomu dochází buď ve dvou rozličných pracovních postupech na dvou různých, avšak doplňujících se strojích (první stroj vytváří děrnou papírovou pásku, jejíž pomocí se ovládá druhý stroj určený k lití písma buď odděleně, nebo v řádkách), nebo v rámci jednoho pracovního postupu na témže stroji. K uvedeným, často velmi složitým strojům patří:
1. stroje na odlévání a sázení jednotlivých typů (monotyp), které používají děrovanou pásku vytvořenou tastrem, dále pomocí pneumatických relé vybírají zvláštní matrice obsažené ve stroji a které vytvářejí jednotlivé znaky a sázejí je do loďky (sazebnice – ta je též součástí stroje).
Tyto stroje se používají ve spojení s tastrem; předloha pro text se přenáší pomocí mechanické klávesnice a vytváří se děrovaná páska. Tastry rovněž patří do tohoto čísla.
2. stroje s klávesnicí pro odlévání a sázení oddělených typů; veškeré pracovní postupy se odehrávají na témže stroji (rototyp atd.);
3. zařízení na lití písma pro typové řádky. Matrice se ručně vysázejí do řádek a vloží se do stroje, který odlévá celé řádky (slug);
4. stroje pro sazbu a lití typových řádek. Jedná se o složité stroje různých typů (intertype, linograph atd.) s klávesnicí, které v rámci téhož stroje typy sázejí i odlévají po řádkách. Některé z těchto strojů jsou vybaveny zařízením umožňujícím používat papírové děrované pásky předem vyhotovené na jiném stroji, který rovněž patří do tohoto čísla.

–

8442 30 91

8423815000 80-Váhy používané v prodejnách

8423 81 10 až 8423 89 00-Ostatní přístroje a zařízení k určování hmotnosti

Do těchto podpoložek patří elektromechanické váhy, v nichž se hmotnost předmětu převádí na elektrický signál (proudový) pomocí převodníku umístěného ve váhách, tento proud se pak měří měřicím zařízením, které je zabudováno v těchto váhách. Zpravidla měřicí převodníky v takových váhách sestávají z dynamometru nebo tyčí s tenzometry (elektrické odpory) zapojených tak, aby vytvářely elektrický můstek. Síla vyvolávaná váženou hmotou deformuje dynamometr a způsobuje změnu délky tenzometru (smrštění nebo prodloužení) a tím změnu odporu, která je úměrná vážené hmotě a která se přenáší ve formě změny proudu do měřicího zařízení na stupnici můstkem, jenž měří odpor.
Kromě měřicího zařízení, známého jako vážící jednotka, váhová zobrazovací jednotka nebo indikátor vážení, které se normálně nachází pod jedním uzavřením, mohou mít elektromechanické váhy také jiné jednotky, které jsou navzájem propojeny (např. klávesnice, paměťová jednotka, tiskárna, VDU, regulátor a čtecí zařízení štítků nebo karet pro kontrolu vstupu do vah). V systémech vážení tohoto typu lze několik vah připojit ke společnému měřicímu přístroji (známé také jako „dálkové vážící terminály“).
Váhy uvedené výše je rovněž možné vybavit propojovací jednotkou („interface“), přes kterou lze váhy připojit k jednotce automatizovaného zpracování dat.
Elektromechanické váhy se pokládají za „elektronické váhy“, jsou-li do měřicího zařízení vah zabudovány mikroprocesory, například, aby počítaly cenu váženého množství za pomoci jednotkové ceny (např. ceny za kilogram) zavedené do vah.

–

8423 81 50

8423815010 80-Využívající elektronické prostředky k určování hmotnosti

8423 81 10 až 8423 89 00-Ostatní přístroje a zařízení k určování hmotnosti

Do těchto podpoložek patří elektromechanické váhy, v nichž se hmotnost předmětu převádí na elektrický signál (proudový) pomocí převodníku umístěného ve váhách, tento proud se pak měří měřicím zařízením, které je zabudováno v těchto váhách. Zpravidla měřicí převodníky v takových váhách sestávají z dynamometru nebo tyčí s tenzometry (elektrické odpory) zapojených tak, aby vytvářely elektrický můstek. Síla vyvolávaná váženou hmotou deformuje dynamometr a způsobuje změnu délky tenzometru (smrštění nebo prodloužení) a tím změnu odporu, která je úměrná vážené hmotě a která se přenáší ve formě změny proudu do měřicího zařízení na stupnici můstkem, jenž měří odpor.
Kromě měřicího zařízení, známého jako vážící jednotka, váhová zobrazovací jednotka nebo indikátor vážení, které se normálně nachází pod jedním uzavřením, mohou mít elektromechanické váhy také jiné jednotky, které jsou navzájem propojeny (např. klávesnice, paměťová jednotka, tiskárna, VDU, regulátor a čtecí zařízení štítků nebo karet pro kontrolu vstupu do vah). V systémech vážení tohoto typu lze několik vah připojit ke společnému měřicímu přístroji (známé také jako „dálkové vážící terminály“).
Váhy uvedené výše je rovněž možné vybavit propojovací jednotkou („interface“), přes kterou lze váhy připojit k jednotce automatizovaného zpracování dat.
Elektromechanické váhy se pokládají za „elektronické váhy“, jsou-li do měřicího zařízení vah zabudovány mikroprocesory, například, aby počítaly cenu váženého množství za pomoci jednotkové ceny (např. ceny za kilogram) zavedené do vah.

–

8423 81 50 10

8423815090 80-Ostatní

8423 81 10 až 8423 89 00-Ostatní přístroje a zařízení k určování hmotnosti

Do těchto podpoložek patří elektromechanické váhy, v nichž se hmotnost předmětu převádí na elektrický signál (proudový) pomocí převodníku umístěného ve váhách, tento proud se pak měří měřicím zařízením, které je zabudováno v těchto váhách. Zpravidla měřicí převodníky v takových váhách sestávají z dynamometru nebo tyčí s tenzometry (elektrické odpory) zapojených tak, aby vytvářely elektrický můstek. Síla vyvolávaná váženou hmotou deformuje dynamometr a způsobuje změnu délky tenzometru (smrštění nebo prodloužení) a tím změnu odporu, která je úměrná vážené hmotě a která se přenáší ve formě změny proudu do měřicího zařízení na stupnici můstkem, jenž měří odpor.
Kromě měřicího zařízení, známého jako vážící jednotka, váhová zobrazovací jednotka nebo indikátor vážení, které se normálně nachází pod jedním uzavřením, mohou mít elektromechanické váhy také jiné jednotky, které jsou navzájem propojeny (např. klávesnice, paměťová jednotka, tiskárna, VDU, regulátor a čtecí zařízení štítků nebo karet pro kontrolu vstupu do vah). V systémech vážení tohoto typu lze několik vah připojit ke společnému měřicímu přístroji (známé také jako „dálkové vážící terminály“).
Váhy uvedené výše je rovněž možné vybavit propojovací jednotkou („interface“), přes kterou lze váhy připojit k jednotce automatizovaného zpracování dat.
Elektromechanické váhy se pokládají za „elektronické váhy“, jsou-li do měřicího zařízení vah zabudovány mikroprocesory, například, aby počítaly cenu váženého množství za pomoci jednotkové ceny (např. ceny za kilogram) zavedené do vah.

–

8423 81 50 90

8423819000 80-Ostatní

8423 81 10 až 8423 89 00-Ostatní přístroje a zařízení k určování hmotnosti

Do těchto podpoložek patří elektromechanické váhy, v nichž se hmotnost předmětu převádí na elektrický signál (proudový) pomocí převodníku umístěného ve váhách, tento proud se pak měří měřicím zařízením, které je zabudováno v těchto váhách. Zpravidla měřicí převodníky v takových váhách sestávají z dynamometru nebo tyčí s tenzometry (elektrické odpory) zapojených tak, aby vytvářely elektrický můstek. Síla vyvolávaná váženou hmotou deformuje dynamometr a způsobuje změnu délky tenzometru (smrštění nebo prodloužení) a tím změnu odporu, která je úměrná vážené hmotě a která se přenáší ve formě změny proudu do měřicího zařízení na stupnici můstkem, jenž měří odpor.
Kromě měřicího zařízení, známého jako vážící jednotka, váhová zobrazovací jednotka nebo indikátor vážení, které se normálně nachází pod jedním uzavřením, mohou mít elektromechanické váhy také jiné jednotky, které jsou navzájem propojeny (např. klávesnice, paměťová jednotka, tiskárna, VDU, regulátor a čtecí zařízení štítků nebo karet pro kontrolu vstupu do vah). V systémech vážení tohoto typu lze několik vah připojit ke společnému měřicímu přístroji (známé také jako „dálkové vážící terminály“).
Váhy uvedené výše je rovněž možné vybavit propojovací jednotkou („interface“), přes kterou lze váhy připojit k jednotce automatizovaného zpracování dat.
Elektromechanické váhy se pokládají za „elektronické váhy“, jsou-li do měřicího zařízení vah zabudovány mikroprocesory, například, aby počítaly cenu váženého množství za pomoci jednotkové ceny (např. ceny za kilogram) zavedené do vah.

–

8423 81 90

8423819010 80-Využívající elektronické prostředky k určování hmotnosti

8423 81 10 až 8423 89 00-Ostatní přístroje a zařízení k určování hmotnosti

Do těchto podpoložek patří elektromechanické váhy, v nichž se hmotnost předmětu převádí na elektrický signál (proudový) pomocí převodníku umístěného ve váhách, tento proud se pak měří měřicím zařízením, které je zabudováno v těchto váhách. Zpravidla měřicí převodníky v takových váhách sestávají z dynamometru nebo tyčí s tenzometry (elektrické odpory) zapojených tak, aby vytvářely elektrický můstek. Síla vyvolávaná váženou hmotou deformuje dynamometr a způsobuje změnu délky tenzometru (smrštění nebo prodloužení) a tím změnu odporu, která je úměrná vážené hmotě a která se přenáší ve formě změny proudu do měřicího zařízení na stupnici můstkem, jenž měří odpor.
Kromě měřicího zařízení, známého jako vážící jednotka, váhová zobrazovací jednotka nebo indikátor vážení, které se normálně nachází pod jedním uzavřením, mohou mít elektromechanické váhy také jiné jednotky, které jsou navzájem propojeny (např. klávesnice, paměťová jednotka, tiskárna, VDU, regulátor a čtecí zařízení štítků nebo karet pro kontrolu vstupu do vah). V systémech vážení tohoto typu lze několik vah připojit ke společnému měřicímu přístroji (známé také jako „dálkové vážící terminály“).
Váhy uvedené výše je rovněž možné vybavit propojovací jednotkou („interface“), přes kterou lze váhy připojit k jednotce automatizovaného zpracování dat.
Elektromechanické váhy se pokládají za „elektronické váhy“, jsou-li do měřicího zařízení vah zabudovány mikroprocesory, například, aby počítaly cenu váženého množství za pomoci jednotkové ceny (např. ceny za kilogram) zavedené do vah.

–

8423 81 90 10