KAPITOLA 71-PŘÍRODNÍ NEBO UMĚLE PĚSTOVANÉ PERLY, DRAHOKAMY NEBO POLODRAHOKAMY, DRAHÉ KOVY, KOVY PLÁTOVANÉ DRAHÝMI KOVY A VÝROBKY Z NICH; BIŽUTERIE; MINCE

Poznámky
1. S výhradou poznámky 1 a) ke třídě VI a níže uvedených výjimek všechny výrobky sestávající zcela nebo z části:
a) z přírodních nebo uměle pěstovaných perel nebo z drahokamů nebo polodrahokamů (přírodních, syntetických nebo
rekonstituovaných); nebo
b) z drahých kovů nebo z kovů plátovaných drahými kovy
se zařazují do této kapitoly.
2. A) Do čísel 7113, 7114 a 7115 nepatří výrobky, které obsahují drahé kovy nebo kovy plátované drahými kovy pouze jako nepatrné
přídatky nebo nepodstatné ozdoby (například monogramy, objímky, obruby) a na tyto výrobky se nevztahuje odstavec b)
předchozí poznámky 1.
B) Do čísla 7116 patří jen takové výrobky, které neobsahují drahé kovy nebo kovy plátované drahými kovy nebo je obsahují pouze
jako nepatrné přídatky nebo nepodstatné ozdoby.
3. Do této kapitoly nepatří:
a) amalgamy drahých kovů nebo drahé kovy v koloidním stavu (číslo 2843);
b) sterilní chirurgické šicí materiály, dentální výplně nebo jiné zboží kapitoly 30;
c) zboží kapitoly 32 (například tekuté listry);
d) katalyzátory na nosičích (číslo 3815);
e) výrobky čísel 4202 nebo 4203 uvedené v poznámce 3 B) ke kapitole 42;
f) výrobky čísel 4303 nebo 4304;
g) výrobky třídy XI (textilní materiály a textilní výrobky);
h) obuv, pokrývky hlavy nebo jiné výrobky kapitol 64 nebo 65;
ij) deštníky, vycházkové hole nebo jiné výrobky kapitoly 66;
k) brusiva čísel 6804 nebo 6805 nebo kapitoly 82, která obsahují drť nebo prach z drahokamů nebo polodrahokamů (přírodních
nebo syntetických); výrobky kapitoly 82 s pracovní částí z drahokamů nebo polodrahokamů (přírodních, syntetických nebo
rekonstituovaných); stroje, přístroje nebo elektrická zařízení nebo jejich části a součásti třídy XVI. Avšak výrobky a jejich části
a součásti vyrobené zcela z drahokamů nebo polodrahokamů (přírodních, syntetických nebo rekonstituovaných) zůstávají
zařazeny v této kapitole, s výjimkou nezamontovaných, opracovaných safírů nebo diamantů pro přenosky (číslo 8522);
l) výrobky kapitol 90, 91 nebo 92 (vědecké přístroje, hodiny a hodinky, hudební nástroje);
m) zbraně nebo jejich části a součásti (kapitola 93);
n) výrobky uvedené v poznámce 2 ke kapitole 95;
o) výrobky zařazené do kapitoly 96 podle ustanovení poznámky 4 ke kapitole 96; nebo
p) původní díla (originály) uměleckého modelářství nebo sochařství (číslo 9703), sběratelské předměty (číslo 9705) nebo
starožitnosti starší sta let (číslo 9706), jiné než přírodní nebo uměle pěstované perly nebo drahokamy nebo polodrahokamy.
4. A) Výrazem „drahé kovy“ se rozumějí stříbro, zlato a platina.
B) Výrazem „platina“ se rozumějí platina, iridium, osmium, palladium, rhodium a ruthenium.
C) Výraz „drahokamy nebo polodrahokamy“ nezahrnuje žádný z materiálů uvedených v poznámce 2 b) ke kapitole 96.
5. Pro účely této kapitoly se za „slitiny drahých kovů“ považují ty slitiny (včetně slinutých směsí a směsí několika kovů), které obsahují
jeden nebo více drahých kovů, pokud hmotnost drahého kovu nebo jednoho z drahých kovů činí nejméně 2 % hmotnosti slitiny.
Slitiny drahých kovů se zařazují podle těchto pravidel:
a) slitina obsahující 2 % hmotnostní nebo více platiny se zařazuje jako slitina platiny;
b) slitina obsahující 2 % hmotnostní nebo více zlata, avšak žádnou platinu nebo méně než 2 % hmotnostní platiny, se považuje za
slitinu zlata;
c) ostatní slitiny obsahující 2 % hmotnostní nebo více stříbra se považují za slitiny stříbra.
6. Pokud není v textu stanoveno jinak, jakákoliv zmínka v nomenklatuře o drahých kovech nebo o konkrétním drahém kovu zahrnuje
též slitiny, které se podle výše uvedené poznámky 5 považují za slitiny drahých kovů nebo za slitinu konkrétního drahého kovu, avšak
nikoli kovy plátované drahými kovy nebo obecné kovy nebo nekovy pokovené drahými kovy.
7. V celé nomenklatuře se výrazem „kovy plátované drahými kovy“ rozumí materiál vyrobený z kovů jako podkladu, které byly měkkým
pájením, tvrdým pájením, svařováním, válcováním za tepla nebo podobným mechanickým postupem pokryty na jedné nebo na více
stranách drahými kovy. S výjimkou, kdy je v textu stanoveno jinak, tento výraz zahrnuje obecné kovy vykládané drahými kovy.
8. S výhradou ustanovení poznámky 1 A) ke třídě VI se zboží odpovídající popisu v čísle 7112 zařazuje do tohoto čísla, a nikoliv do
jiného čísla nomenklatury.
9. Pro účely čísla 7113 se výrazem „šperky a klenoty“ rozumějí:
a) jakékoliv malé předměty používané k individuálním ozdobným účelům (například prsteny, náramky, náhrdelníky, brože, náušnice,
řetízky k hodinkám, přívěsky k hodinkám, kravatové jehlice, manžetové knoflíky, ozdobné knoflíky na šaty, náboženské či jiné
medaile a insignie); a
b) předměty osobní potřeby, které se zpravidla nosí v kapse, příruční kabelce nebo na těle osob (např. doutníková a cigaretová
pouzdra, krabičky na šňupací tabák, tabatěrky, krabičky na léky, pudřenky, řetízkové kabelky, růžence).
Tyto předměty mohou být kombinovány nebo posázeny například přírodními nebo uměle pěstovanými perlami, přírodními
drahokamy nebo polodrahokamy, syntetickými nebo rekonstituovanými drahokamy nebo polodrahokamy, želvovinou, perletí,
slonovinou, přírodním nebo rekonstituovaným jantarem, gagátem (černý jantar) nebo korálem.
10. Pro účely čísla 7114 výraz „zlatnické a stříbrnické zboží“ zahrnuje takové výrobky, jako jsou ozdoby, stolní nádobí a náčiní, toaletní
potřeby, kuřácké potřeby a dekorativní výrobky pro domácnost, kanceláře nebo pro náboženské účely.
11. Pro účely čísla 7117 se výrazem „bižuterie“ rozumějí bižuterní výrobky popsané v odstavci a) výše uvedené poznámky 9 (avšak
vyjma knoflíky nebo jiné výrobky čísla 9606 nebo ozdobné hřebeny, sponky do vlasů nebo podobné výrobky nebo vlásenky,
čísla 9615), které neobsahují přírodní nebo uměle pěstované perly, drahokamy nebo polodrahokamy (přírodní, syntetické nebo
rekonstituované) ani drahé kovy nebo kovy plátované drahými kovy (pokud nejde o nepodstatné ozdoby nebo nepatrné přídatky).
Poznámky k položkám
1. Pro účely položek 7106 10, 7108 11, 7110 11, 7110 21, 7110 31 a 7110 41 se výrazy „prach“ a „ve formě prachu“ rozumějí
výrobky, z nichž 90 % hmotnostních nebo více propadne sítem o velikosti ok 0,5 mm.
2. Nehledě na ustanovení poznámky 4 B) k této kapitole výraz „platina“ pro účely položek 7110 11 a 7110 19 nezahrnuje iridium,
osmium, palladium, rhodium a ruthenium.
3. Pro zařazování slitin do položek čísla 7110 se každá slitina zařazuje jako kov (platina, rhodium, palladium, iridium, osmium nebo
ruthenium), který převládá svou hmotností nad kterýmkoliv z ostatních vyjmenovaných kovů.
I. PŘÍRODNÍ NEBO UMĚLE PĚSTOVANÉ PERLY A DRAHOKAMY NEBO
POLODRAHOKAMY

KAPITOLA 71

KAPITOLA 69-KERAMICKÉ VÝROBKY

Poznámky
1. Do této kapitoly patří pouze keramické výrobky, které byly vypáleny po předchozím tvarování. Čísla 6904 až 6914 se vztahují pouze
na výrobky, které nelze zařadit do čísel 6901 až 6903.
2. Do této kapitoly nepatří:
a) produkty čísla 2844;
b) výrobky čísla 6804;
c) výrobky kapitoly 71 (například bižuterie);
d) cermety čísla 8113;
e) výrobky kapitoly 82;
f) elektrické izolátory (číslo 8546) nebo izolační části a součásti čísla 8547;
g) umělé zuby (číslo 9021);
h) výrobky kapitoly 91 (například hodiny a hodinová pouzdra);
ij) výrobky kapitoly 94 (například nábytek, svítidla a osvětlovací zařízení, montované stavby);
k) výrobky kapitoly 95 (například hračky, hry a sportovní potřeby);
l) výrobky čísla 9606 (například knoflíky) nebo čísla 9614 (například dýmky); nebo
m) výrobky kapitoly 97 (například umělecká díla).

KAPITOLA 69

KAPITOLA 68-VÝROBKY Z KAMENE, SÁDRY, CEMENTU, OSINKU (AZBESTU), SLÍDY NEBO PODOBNÝCH MATERIÁLŮ

Všeobecná vysvětlivka
Do této kapitoly patří nejen výrobky připravené k použití, ale rovněž, v některých číslech, polotovary, které mohou vyžadovat další zpracování před jejich použitím k předpokládaným účelům (například směsi na bázi osinku (azbestu) nebo na bázi osinku (azbestu) a uhličitanu hořečnatého čísla 6812).

KAPITOLA 68-VÝROBKY Z KAMENE, SÁDRY, CEMENTU, OSINKU (AZBESTU), SLÍDY NEBO PODOBNÝCH MATERIÁLŮ

Poznámky
1. Do této kapitoly nepatří:
a) zboží kapitoly 25;
b) potažený, impregnovaný nebo povrstvený papír, kartón a lepenka čísel 4810 nebo 4811 (například papír, kartón a lepenka
povrstvené slídovým práškem nebo grafitem, bitumenový nebo asfaltový papír, kartón a lepenka);
c) povrstvené, impregnované nebo potažené textilie kapitoly 56 nebo 59 (například textilie povrstvené nebo potažené slídovým
práškem, bitumenové nebo asfaltové textilie);
d) výrobky kapitoly 71;
e) nástroje nebo části a součásti nástrojů kapitoly 82;
f) litografické kameny čísla 8442;
g) elektrické izolátory (číslo 8546) nebo izolační části a součásti čísla 8547;
h) vrtáčky pro stomatologické vrtačky (číslo 9018);
ij) výrobky kapitoly 91 (například hodiny a hodinová pouzdra);
k) výrobky kapitoly 94 (například nábytek, svítidla a osvětlovací zařízení, montované stavby);
l) výrobky kapitoly 95 (například hračky, hry a sportovní potřeby);
m) výrobky čísla 9602, jsou-li vyrobeny z materiálů specifikovaných v poznámce 2 b) ke kapitole 96, nebo výrobky čísla 9606
(například knoflíky), čísla 9609 (například břidlicová pisátka) nebo čísla 9610 (například břidlicové tabulky a tabule k psaní nebo
kreslení); nebo
n) výrobky kapitoly 97 (například umělecká díla).
2. V čísle 6802 se výraz „opracované kameny pro výtvarné nebo stavební účely“ vztahuje nejen na druhy kamenů uvedené v
číslech 2515 nebo 2516, ale také na všechny ostatní přírodní kameny (například křemenec, pazourek, dolomit a steatit) podobně
opracované; nevztahuje se však na břidlici.

KAPITOLA 68

KAPITOLA 64-OBUV, KAMAŠE A PODOBNÉ VÝROBKY; ČÁSTI A SOUČÁSTI TĚCHTO VÝROBKŮ

Všeobecné vysvětlivky
1. Pro definici výrazů „zevní podešev“ a „svršek“ viz všeobecné vysvětlivky k HS k této kapitole, odstavce C) a D).
Kromě toho se u „svršků“ sestávajících ze dvou nebo více materiálů (poznámka 4 a) a doplňková poznámka 1 ke kapitole 64), použijí následující ustanovení:
a) „Svršek“ je ta část obuvi, která pokrývá strany a horní část chodidla a rovněž může pokrývat nohu. Dosahuje až dolů a je připevněn k podešvi. Může dokonce přecházet do podešve.
Základními materiály, které tvoří svršek, jsou takové materiály, jejichž povrch je částečně nebo zcela odkryt na vnějším povrchu obuvi. Proto podšívka není svrškem. Materiály svršku jsou mezi sebou navzájem připevněny.
Po odstranění doplňků a výztuh, když se počítá celkový povrch části materiálů tvořících svršek, se nezapočítávají ty části, které se nacházejí pod překrývajícími se částmi, kde byly materiály k sobě navzájem připevněny.
Například, useň (A), textilní materiál (B), část (C) je část textilního materiálu (B), která se nachází pod překrývající usní (A). Když se počítá celkový povrch materiálů tvořících svršek, nezapočítává se textilní část (C).
Nezapočítávají se žádné zapínací systémy, např. tkaničky, zapínací proužek suchého zipu atd. (viz všeobecné vysvětlivky k HS k této kapitole, část D), poslední odstavec).
b) „Podšívka“ může být vyrobena z jakýchkoliv materiálů. Může sestávat z jednoho nebo z více materiálů. Podšívka je v kontaktu s chodidlem a slouží jako vycpávka, ochrana nebo pouze jako ozdoba. Podšívka není odkryta na vnějším povrchu obuvi, s výjimkou vycpávky např. okolo horního okraje.
c) „Doplňky“ a „výztuhy“ jsou definovány v poznámce 4 a) ke kapitole 64 a v doplňkové poznámce 1 ke kapitole 64 a ve všeobecných vysvětlivkách k HS, část D), poslední odstavec.
Doplňky mají všeobecně ozdobnou funkci a výztuhy mají ochrannou nebo zpevňovací funkci. Jelikož jsou výztuhy příslušenstvím svršku, které mu dodávají dodatečnou pevnost, jsou připevněny k vnějšímu povrchu svršku a ne pouze k podšívce. Malá část podšívky se však může objevit pod výztuhou za předpokladu, že se tím nesníží její vyztužovací funkce. Výztuhy nebo doplňky mohou být, kromě svršku, rovněž připevněny k podešvi nebo mohou jít až do podešve. Materiál se nepovažuje za doplňky nebo výztuhy, ale považuje se za část svršku, za předpokladu, že způsob spojení spodních materiálů není trvalý (šití je příkladem trvalého způsobu spojení).
Ve smyslu poznámky 4 a) mohou být „podobným příslušenstvím“ rovněž např. loga nebo ozdoby špiček.
Při určování materiálu „svršku“ se nebere v úvahu částečně či zcela zakrytý jazyk (vnitřní jazyk).
Viz obrázek níže, kde je vnitřní jazyk označen přerušovanou čarou.
Obrázky a text níže ukazují příklady jak stanovit materiál „svršku“:
Bota na obrázcích výše je bota z usně a textilie. Aby bylo možno stanovit materiál „svršku“ ve smyslu kapitoly 64 a vyřadit „doplňky“ a „výztuhy“, bylo provedeno následující posouzení:
1 a 2. Odstranění usňové ozdoby špičky (1) a příštipku na špičce (2) odhalilo spodní textilní materiál (který není podšívkou). Vzhledem k tomu, že tyto části usně (1 a 2) mají ochranou funkci, považují se za výztuhy. Jelikož textilní materiál pod částmi usně (1 a 2) je částečně odkryt na povrchu, započítává se textilní materiál jako část svršku.
3. Odstranění části usně (3) odhalilo část textilie (na obrázku označené jako A) a část podšívkového materiálu umístěného pod částí 3. Vzhledem k tomu, že se textilie neprostírá zcela pod částí 3, vzhledem k tomu, že podšívka se nepovažuje za svršek, a jelikož je pod usní především podšívka, nevyztužuje tato část usně žádný svrchní materiál, a započítává se tak jako část svršku.
4. Tato část usně (4) byla našita na část textilie a též překrývá (A) část 3 usně. Vzhledem k tomu, že pod částí (4) je částečně odkrytý textilní materiál a pod překrytím (A) je částečně odkrytá část z usně (3), a jelikož část z usně (4) dodává dodatečnou pevnost straně svršku, část (4) se považuje za výztuhu. Tedy, část z usně (3) a textilní materiál pod částí (4), s výjimkou textilní části pod částí (3), se započítávají jako části svršku.
5. Odstranění této části z usně (5) odhalilo částečně odkrytý spodní textilní materiál. Vzhledem k tomu, že část z usně (5) je výztuhou svrškové části paty a jelikož je pod ní částečně odkrytý textilní materiál, useň se považuje za výztuhu.
6. Odstranění překrytí paty z usně (6) odhalilo část podšívkového materiálu a částečně odkrytý textilní materiál. Vzhledem k tomu, že se textilie neprostírá zcela pod usní, překrytí paty z usně (6) nemá výztužnou funkci pro materiál svršku, a proto se započítává jako část svršku (a ne jako výztuha).
7. Odstranění této části z usně (7) odhalilo pod ní částečně odkrytý textilní materiál. Vzhledem k tomu, že část z usně (7) dodává dodatečnou pevnost straně svršku, považuje se useň za výztuhu.
8. Odstranění loga z usně (8) odhalilo pod ním částečně odkrytý textilní materiál. Proto, a jelikož logo je „podobným příslušenstvím“ ve smyslu poznámky 4 a) ke kapitole 64, nejedná se o část svršku.
Po vypočítání procent částí z usně a procent textilních částí, které byly identifikovány jako části svršku, převažuje textilie (70 % textilního materiálu). Bota proto bude zařazena jako obuv se svrškem z textilních materiálů.
2. Výraz „kaučuk“ je definován v poznámce 1 ke kapitole 40 pro celou kombinovanou nomenklaturu; poznámka 3 a) k této kapitole, rozšiřuje rozsah tohoto výrazu pro účely této kapitoly.
3. Výraz „plasty“ je definován v poznámce 1 ke kapitole 39 pro celou kombinovanou nomenklaturu; poznámka 3 a) k této kapitole, rozšiřuje rozsah tohoto výrazu pro účely této kapitoly.
4. Pro účely této kapitoly je výraz „useň“ definován v poznámce 3 b) ke kapitole 64.
5. Výraz „textilní materiály“ je definován ve všeobecných vysvětlivkách k HS, části E) a F). Tedy, vlákna (např. textilní postřižky), nitě, textilie, plsti, netkané textilie, motouzy, šňůry, provazy, lana atd., jak jsou definovány v kapitolách 50 až 60, jsou „textilními materiály“ ve smyslu kapitoly 64. Pokud jde o textilie kapitoly 59, poznámky ke kapitole 59 jsou použitelné pouze s výhradou ustanovení poznámky 3 a) ke kapitole 64.

KAPITOLA 64-OBUV, KAMAŠE A PODOBNÉ VÝROBKY; ČÁSTI A SOUČÁSTI TĚCHTO VÝROBKŮ

Poznámky
1. Do této kapitoly nepatří:
a) jednorázové prostředky ke krytí nohou nebo obuv vyrobená z lehkých nebo málo odolných materiálů (například z papíru,
z plastových fólií) bez připevněných podešví. Tyto výrobky se zařazují podle jejich základního materiálu;
b) obuv z textilního materiálu bez přilepené, přišité nebo jinak upevněné nebo nahoře aplikované zevní podešve (třída XI);
c) obnošená obuv čísla 6309;
d) výrobky z osinku (azbestu) (číslo 6812);
e) ortopedická obuv nebo jiné ortopedické prostředky nebo jejich části a součásti (číslo 9021); nebo
f) obuv mající povahu hraček nebo obuv s připevněnými bruslemi nebo kolečkovými bruslemi; chrániče holení nebo podobné
ochranné sportovní potřeby (kapitola 95).
2. Pro účely čísla 6406 výraz „části a součásti“ nezahrnuje obuvnické kolíčky (floky), chrániče, očka, háčky, přezky, ozdoby, prýmky,
tkaničky, střapce a jiné lemovky (které se zařazují do svých odpovídajících čísel) nebo knoflíky nebo jiné zboží čísla 9606.
3. Pro účely této kapitoly:
a) výrazy „kaučuk“ a „plasty“ zahrnují tkaniny nebo jiné textilní výrobky s vnější vrstvou z kaučuku nebo plastu viditelnou pouhým
okem; pro účely tohoto ustanovení se nebere v úvahu žádná výsledná změna barvy; a
b) výraz „useň“ označuje zboží čísel 4107 a 4112 až 4114.
4. S výhradou ustanovení poznámky 3 k této kapitole:
a) za svrškový materiál se považuje základní materiál, který pokrývá největší plochu povrchu, nehledě na doplňky nebo výztuhy, jako
jsou obruby, chrániče kotníků, ozdoby, přezky a spony, poutka, očka nebo podobné příslušenství;
b) za základní materiál zevní podešve se považuje materiál, jehož plocha stýkající se se zemí je největší, nehledě na doplňky nebo
výztuhy, jako jsou špičky, hřeby, kolíky, cvoky, chrániče nebo podobné příslušenství.
Poznámka k položkám
1. Pro účely položek 6402 12, 6402 19, 6403 12, 6403 19 a 6404 11 se výraz „sportovní obuv“ používá pouze pro:
a) obuv, která je určena k provádění sportovní činnosti a je nebo může být opatřena špičkami, hřeby, kolíky, sponkami, pružinami
apod.;
b) bruslařská obuv, lyžařská obuv, běžkařská obuv, obuv pro snowboard, zápasnická obuv, boxerská obuv a cyklistická obuv.
Doplňkové poznámky
1. Ve smyslu poznámky 4 písm. a) jsou za „výztuhy“ považovány všechny kusy materiálů (např. plasty nebo useň) připevněné ke svrchnímu materiálu
svršku, aby jej dodatečně zpevnily, též připevněné k podešvi. Po odstranění výztuh musí mít viditelný materiál znaky svrchního, nikoli podšívkového
materiálu, a dostatečně chodidlo držet, aby uživatel mohl obuv se zachovaným původním upevňovacím systémem používat k chůzi.
Pro určení základního svrchního materiálu se musí brát v úvahu části pokryté doplňky a/nebo výztuhami.
2. Ve smyslu poznámky 4 písm. b), jedna nebo více vrstev textilního materiálu, který nemá charakteristiku obvykle požadovanou pro normální použití
zevních podešví (např. odolnost, trvanlivost, pevnost apod.), se neberou na zřetel pro klasifikační účely.

KAPITOLA 64

KAPITOLA 28-ANORGANICKÉ CHEMIKÁLIE; ANORGANICKÉ NEBO ORGANICKÉ SLOUČENINY DRAHÝCH KOVŮ, KOVŮ VZÁCNÝCH ZEMIN, RADIOAKTIVNÍCH PRVKŮ NEBO IZOTOPŮ

Všeobecné vysvětlivky
Samostatné chemicky definované anorganické sloučeniny předkládané jako potravinový doplněk ve formě kapslí (kromě mikrokapslí), například želatinových, jsou z této kapitoly vyloučeny, protože předložení v kapslích je úprava, na kterou se nevztahuje poznámka 1 k této kapitole.
II. ANORGANICKÉ KYSELINY A ANORGANICKÉ KYSLÍKATÉ SLOUČENINY NEKOVŮ

KAPITOLA 28-ANORGANICKÉ CHEMIKÁLIE; ANORGANICKÉ NEBO ORGANICKÉ SLOUČENINY DRAHÝCH KOVŮ, KOVŮ VZÁCNÝCH ZEMIN, RADIOAKTIVNÍCH PRVKŮ NEBO IZOTOPŮ

Poznámky
1. Není-li stanoveno jinak, patří do této kapitoly pouze:
a) samostatné chemické prvky a samostatné chemicky definované sloučeniny, též obsahující nečistoty;
b) výrobky uvedené výše v písmenu a) rozpuštěné ve vodě;
c) výrobky uvedené výše v písmenu a), rozpuštěné v jiných rozpouštědlech za předpokladu, že roztok tvoří normální a nezbytný
způsob úpravy těchto výrobků, který je použit výhradně z bezpečnostních důvodů nebo z důvodů přepravy, a že rozpouštědlo
neučiní výrobek vhodným spíše pro specifické než pro všeobecné použití;
d) výrobky uvedené výše v písmenech a), b) nebo c) s přidaným stabilizátorem (včetně protispékavé látky), který je nezbytný pro
jejich konzervaci nebo dopravu;
e) výrobky uvedené výše v písmenech a), b), c) nebo d) s přidaným protiprašným prostředkem nebo barvivem, přidaným
k usnadnění jejich identifikace nebo z bezpečnostních důvodů za předpokladu, že přídavky neučiní výrobek vhodným spíše pro
specifické než pro všeobecné použití.
2. Kromě dithioničitanů a sulfoxylátů stabilizovaných organickými látkami (číslo 2831), uhličitanů a peroxouhličitanů anorganických
zásad (číslo 2836), kyanidů, kyanid-oxidů a komplexních kyanidů anorganických zásad (číslo 2837), fulminátů, kyanatanů
a thiokyanatanů anorganických zásad (číslo 2842), organických výrobků zahrnutých v číslech 2843 až 2846 a 2852 a karbidů
(číslo 2849), patří do této kapitoly pouze následující sloučeniny uhlíku:
a) oxidy uhlíku, kyanovodík, kyseliny fulminová, isokyanatá, thiokyanatá a jiné jednoduché a komplexní kyanové kyseliny
(číslo 2811);
b) halogenid-oxidy uhlíku (číslo 2812);
c) sirouhlík (číslo 2813);
d) thiouhličitany, selenouhličitany, tellurouhličitany, selenokyanatany, tellurokyanatany, tetrathiokyanatodiaminochromany (reineckáty)
a jiné komplexní kyanatany anorganických zásad (číslo 2842);
e) peroxid vodíku ztužený močovinou (číslo 2847), oxid-sulfid uhlíku, thiokarbonylhalogenidy, dikyan, jeho halogenidy a kyanamid
a jeho kovové deriváty (číslo 2853), jiné než kyanamid vápenatý, též čistý (kapitola 31).
3. S výhradou ustanovení poznámky 1 ke třídě VI do této kapitoly nepatří:
a) chlorid sodný nebo oxid hořečnatý, též čisté, nebo jiné výrobky třídy V;
b) organicko-anorganické sloučeniny, jiné než uvedené výše v poznámce 2;
c) výrobky uvedené v poznámkách 2, 3, 4 a 5 ke kapitole 31;
d) anorganické výrobky používané jako luminofory čísla 3206; skleněné frity a jiné sklo ve formě prášku, granulí nebo vloček
čísla 3207;
e) umělý grafit (číslo 3801); výrobky upravené jako náplně do hasicích přístrojů nebo používané v hasicích granátech nebo bombách
čísla 3813; odstraňovače inkoustových skvrn v balení pro drobný prodej čísla 3824; umělé krystaly (jiné než optické články)
z halogenidů alkalických kovů nebo kovů alkalických zemin o hmotnosti jednotlivých kusů nejméně 2,5 g čísla 3824;
f) drahokamy nebo polodrahokamy (přírodní, syntetické nebo rekonstituované), prach nebo drť z takových kamenů (číslo 7102 až
7105), drahé kovy nebo slitiny drahých kovů kapitoly 71;
g) kovy, též čisté, kovové slitiny nebo cermety, včetně slinutých karbidů kovů (karbidy kovů slinuté s kovem) třídy XV; nebo
h) optické články například z halogenidů alkalických kovů nebo kovů alkalických zemin (číslo 9001).
4. Chemicky definované komplexní kyseliny složené z kyseliny nekovu podkapitoly II a kyseliny kovu podkapitoly IV se zařazují do
čísla 2811.
5. Do čísel 2826 až 2842 patří pouze kovové nebo amonné soli nebo peroxo-soli.
Není-li stanoveno jinak, zařazují se podvojné a komplexní soli do čísla 2842.
6. Do čísla 2844 patří pouze:
a) technecium (atomové číslo 43), promethium (atomové číslo 61), polonium (atomové číslo 84) a všechny prvky s atomovým
číslem vyšším než 84;
b) přírodní nebo umělé radioaktivní izotopy (včetně izotopů drahých kovů nebo obecných kovů tříd XIV a XV), též vzájemně
smíšené;
c) anorganické nebo organické sloučeniny těchto prvků nebo izotopů, chemicky definované i nedefinované, též vzájemně smíšené;
d) slitiny, disperze (včetně cermetů), keramické výrobky a směsi obsahující tyto prvky nebo izotopy nebo anorganické nebo
organické sloučeniny těchto prvků se specifickou radioaktivitou převyšující 74 Bq/g (0,002 µCi/g);
e) vyhořelé (vyzářené) palivové články (kazety) jaderných reaktorů;
f) radioaktivní zbytky, též použitelné.
Pro účely této poznámky a znění čísel 2844 a 2845 se výrazem „izotopy“ rozumí:
— individuální nuklidy, avšak kromě těch, které existují v přírodě v monoizotopickém stavu,
— směsi izotopů jednoho a téhož prvku, obohaceného jedním nebo několika izotopy, tj. prvky, jejichž přírodní izotopové složení
bylo uměle pozměněno.
7. Číslo 2848 zahrnuje fosfid mědi (phosphor mědi) obsahující více než 15 % hmotnostních fosforu.
8. Chemické prvky (například křemík a selen) dopované pro použití v elektronice se zařazují do této kapitoly za předpokladu, že jsou
v nezpracovaných tvarech po vytažení nebo ve tvaru válců nebo tyčí. Nařezané do tvaru disků, destiček nebo podobných tvarů patří
do čísla 3818.
Poznámka k položkám
1. Pro účely položky 2852 10 se výrazem „chemicky definované“ rozumí všechny organické nebo anorganické sloučeniny rtuti splňující
požadavky uvedené v písmenech a) až e) poznámky 1 ke kapitole 28 nebo v písmenech a) až h) poznámky 1 ke kapitole 29.
Doplňková poznámka
1. Není-li stanoveno jinak, zahrnují soli uvedené v podpoložkách též kyselé a zásadité soli.

KAPITOLA 28

KAPITOLA 27-NEROSTNÁ PALIVA, MINERÁLNÍ OLEJE A PRODUKTY JEJICH DESTILACE; ŽIVIČNÉ LÁTKY; MINERÁLNÍ VOSKY

Všeobecné vysvětlivky
Pokud není uvedeno jinak, výraz „metoda ASTM“ znamená metody stanovené Americkou společností pro zkoušení a materiály (American Society for Testing and Materials).
Poznámka 2 Obsah aromatických složek se určuje pomocí následujících metod:
— produkty s koncem destilace nepřesahujícím 315 °C: metoda EN 15553;
— produkty s koncem destilace převyšujícím 315 °C: viz příloha A vysvětlivek k této kapitole.
Doplňková poznámka 5 1. Je třeba poznamenat, že, s výjimkou ustanovení doplňkové poznámky 5 n), se osvobození bude vztahovat zcela na produkt použitý pro specifický proces.
Proto, pokud je ropný produkt podroben například alkylaci nebo polymerizaci, ta část, která se efektivně nepřeměnila (nealkylovala nebo nepolymerizovala) je rovněž osvobozena od cla.
2. V případech, kdy je nezbytné přípravné zpracování před „specifickým procesem“ (viz poslední odstavec doplňkové poznámky 5), musí být splněny dvě podmínky, aby mohlo být získáno osvobození od cla:
a) dovezený produkt musí být efektivně podroben „specifickému procesu“, například krakování;
b) přípravné zpracování musí být nezbytné pro „specifický proces“.
Za nezbytné přípravné zpracování produktů určených pro zpracování „specifickým procesem“ se považuje zejména následující:
a) odplynění;
b) dehydratace;
c) odstranění určitých lehkých nebo těžkých příměsí, které by mohly negativně ovlivnit zpracování;
d) odstranění nebo úprava merkaptanu (změkčování nebo odstraňování) ostatních sloučenin síry nebo jiných sloučenin, které by mohly záporně ovlivnit zpracování;
e) neutralizace;
f) dekantace;
g) odsolování.
Jakékoliv produkty, které mohou vzniknout v průběhu přípravného zpracování, ale které nebudou podrobeny specifickému procesu, podléhají clu, které se používá pro produkty „pro jiné účely“, podle druhu a hodnoty dovezeného zboží a na základě čisté hmotnosti produktů takto získaných.
Doplňková poznámka 5 a) Vakuová destilace znamená destilaci pod tlakem nepřesahujícím 400 mbar, měřeno v hlavě (horní části) destilační kolony.
Doplňková poznámka 5 b) Redestilace při velmi pečlivém dělení do frakcí znamená destilaci (jinou než oddestilování lehkých podílů) kontinuálním nebo diskontinuálním procesem používaném v průmyslových zařízeních využívajících destiláty podpoložek 2710 12 11 až 2710 19 48, 2711 11 00, 2711 12 91 až 2711 19 00, 2711 21 00 a 2711 29 00 (jiné než propan o čistotě 99 % nebo více), při které se získávají:
1. oddělené vysoce čisté uhlovodíky (90 % nebo více v případě olefinů a 95 % nebo více v případě ostatních uhlovodíků), směsi izomerů mající stejné organické složení jako oddělené uhlovodíky.
Za přípustné jsou považované pouze ty procesy, při nichž jsou získány nejméně tři různé produkty, ale toto omezení se nepoužívá v těch případech, kde se proces zakládá na oddělení izomerů. Pokud se toto týká xylenů, ethylbenzen je zahrnut s xylenovými izomery;
2. produkty podpoložek 2707 10 00 až 2707 30 00, 2707 50 00 a 2710 12 11 až 2710 19 48:
a) nepřekročí-li jejich konečný bod varu jedné frakce a počáteční bod varu následující frakce v teplotním intervalu ne větším než 60 °C mezi teplotami, při nichž se předestiluje dle metody EN ISO 3405 „(ekvivalentní k metodě ASTM D 86) 5 % a 90 % objemových (včetně ztrát);
b) překročí-li konečný bod varu jedné frakce a počáteční bod varu následující frakce v teplotním intervalu ne větším než 30 °C mezi teplotami, při nichž se předestiluje dle metody EN ISO 3405 „(ekvivalentní k metodě ASTM D 86) 5 % a 90 % objemových (včetně ztrát).
Doplňková poznámka 5 c) Krakování je průmyslový technologický proces pro úpravu chemického složení ropných produktů štěpením molekul pomocí tepla, který může probíhat i pod tlakem za nebo bez pomoci katalyzátoru a tím vytvořit hlavně směsi lehkých uhlovodíků, které mohou být kapalné nebo plynné při normálních teplotách a tlacích.
Hlavními krakovacími procesy jsou:
1. tepelné krakování;
2. katalytické krakování;
3. krakování parou, čímž se získají plynné uhlovodíky;
4. hydrokrakování (krakování plus hydrogenace);
5. dehydrogenace;
6. dealkylace;
7. koksování;
8. snižování viskozity ropných zbytků mírným tepelným krakováním.
Doplňková poznámka 5 d) Reformování je tepelný nebo katalytický proces lehkých nebo středních olejů, prováděný se záměrem zvýšit obsah aromatických látek. Katalytické reformování se používá například k přeměně přímo destilovaných lehkých olejů na lehké oleje s vyšším oktanovým číslem (s vyšším obsahem aromatických uhlovodíků) nebo na směs uhlovodíků obsahujících benzen, toluen, xyleny, ethylbenzen atd.
Základní katalytické reformační procesy jsou takové, které využívají jako katalyzátor platinu.
Doplňková poznámka 5 e) Extrakce pomocí selektivních rozpouštědel je proces, kterým se oddělují skupiny produktů s rozdílnými molekulárními strukturami pomocí látek majících převážně rozpouštěcí účinky (například furfural, fenol, dichlorethylether, anhydrid kyseliny sírové, nitrobenzen, močovina a některé její deriváty, aceton, propan, ethylmethylketon, isobutylmethylketon, glykol, N-methyl morfolin).
Doplňková poznámka 5 g) Polymerizace je průmyslový proces, též využívající teplo nebo používající katalyzátor, pomocí něhož se nenasycené uhlovodíky mění do formy jejich polymerů nebo kopolymerů.
Doplňková poznámka 5 h) Alkylace znamená jakoukoli tepelnou nebo katalytickou reakci, při níž jsou nenasycené uhlovodíky spojeny s jakýmikoli ostatními uhlovodíky, zvláště isoparafiny a aromatickými látkami.
Doplňková poznámka 5 ij) Izomerace je reformování struktury podstatných složek ropných produktů bez změny jejich celkového složení.
Doplňková poznámka 5 l) Pro účely této doplňkové poznámky jsou následující body příklady odparafinování:
1. odparafinování chlazením (s nebo bez rozpouštědel);
2. mikrobiologické zpracování;
3. odparafinování pomocí močoviny;
4. zpracování molekulárním sítem.
Doplňková poznámka 5 n) Atmosférická destilace znamená destilaci prováděnou při tlaku asi 1 013 mbar, měřeno v hlavě (horní části) destilační kolony.
Doplňková poznámka 6 1. „Chemická přeměna“ znamená jakýkoli proces molekulární přeměny jedné nebo více složek ropných produktů, které jsou podrobeny zpracování.
Pouhé smíchání ropného produktu s jiným produktem, ať již s ropou nebo bez ní, se nepovažuje za „chemickou přeměnu“. Například přidání lakového benzinu (white spirit) do barvy nebo dodání základového oleje do tiskařské barvy se nepovažuje za proces spadající pod definici „chemické přeměny“. Totéž platí v případě všech druhů použití ropných produktů jako rozpouštědel nebo paliv.
2. Příklady „chemické přeměny“:
a) zpracování halogeny nebo sloučeninami halogenů:
i) reakce s propylenem, který je přítomen v plynných ropných frakcích, se záměrem získat organické deriváty (například k získání propylenoxidu);
ii) zpracování ropných frakcí (motorový benzin, petrolej (kerosen), plynový olej), parafiny, ropné vosky nebo parafinové zbytky s chlorem nebo sloučeninami chloru se záměrem získat chloroparafiny;
b) zpracování se zásaditými látkami (například hydroxidem sodným, draselným nebo amonným), se záměrem získat kyseliny naftenové;
c) zpracování s kyselinou sírovou nebo jejím anhydridem:
i) k získání sulfonátů;
ii) k extrakci nebo získání isobutylenu;
iii) k sulfonaci plynových olejů a mazacích olejů.
Olej přidávaný po sulfonaci nelze osvobodit od cla;
d) sulfochlorace;
e) hydratace, zejména pro výrobu alkoholů modifikací nenasycených uhlovodíků obsažených v plynných ropných frakcích;
f) zpracování anhydridem kyseliny maleinové, zejména zpracování butadienu smíšeného s plynnými ropnými frakcemi obsahujícími čtyři atomy uhlíku, se záměrem získat kyselinu tetrahydroftalovou;
g) zpracování fenolem, například reakce ropných olefinů s fenoly za přítomnosti katalyzátoru, se záměrem získat alkylfenoly;
h) oxidace:
i) oxidace těžkých olejů se záměrem získat bitumeny podpoložky 2713 20 00;
ii) oxidace jakýchkoli ropných produktů, se záměrem získat komplexnější chemické produkty jako například kyseliny, aldehydy, ketony, alkoholy; například oxidace lehkých frakcí za tepla a tlaku se záměrem získat kyselinu octovou, kyselinu mravenčí, kyselinu propionovou a kyselinu jantarovou;
ij) dehydrogenace, např.:
i) naftenických uhlovodíků, se záměrem získat aromatické uhlovodíky (například benzol);
ii) parafinových uhlovodíků, se záměrem získat kapalné olefiny, které se používají například při výrobě bioodbouratelných alkylbenzenů;
k) oxosyntéza;
l) nevratné začlenění těžkých olejů do vyšších polymerů (například do latexu z přírodního nebo syntetického kaučuku, butylkaučuku, polystyrenu);
m) výroba produktů čísla 2803;
n) nitrace se záměrem získat nitroderiváty;
o) biologické zpracování určitých ropných frakcí obsahujících n-parafiny, se záměrem získat proteiny nebo jiné komplexní organické produkty.

KAPITOLA 27-NEROSTNÁ PALIVA, MINERÁLNÍ OLEJE A PRODUKTY JEJICH DESTILACE; ŽIVIČNÉ LÁTKY; MINERÁLNÍ VOSKY

Poznámky
1. Do této kapitoly nepatří:
a) samostatné chemicky definované organické sloučeniny, jiné než čistý methan a propan, které patří do čísla 2711;
b) léky čísel 3003 nebo 3004; nebo
c) směsi nenasycených uhlovodíků čísla 3301, 3302 nebo 3805.
2. Výraz „minerální oleje a oleje ze živičných nerostů“ v čísle 2710 zahrnuje nejen minerální oleje a oleje ze živičných nerostů, ale také
podobné oleje nebo směsi nenasycených uhlovodíků, v nichž hmotnost nearomatických složek převládá nad hmotností aromatických
složek, ať byly získány jakýmkoliv výrobním procesem.
Tento výraz však nezahrnuje kapalné syntetické polyolefiny, z nichž za použití vakuové destilace předestiluje při 300 °C – přepočteno
na 1 013 milibarů – méně než 60 % objemu (kapitola 39).
3. Pro účely čísla 2710 se „odpadními oleji“ rozumějí odpady obsahující zejména minerální oleje a oleje ze živičných nerostů (jak jsou
popsány v poznámce 2 k této kapitole), též smíšené s vodou. Zahrnují:
a) oleje dále nezpůsobilé k použití jako primární výrobky (například použité mazací oleje, použité hydraulické oleje a použité
transformátorové oleje);
b) olejové kaly ze skladovacích nádrží minerálních olejů obsahující zejména tyto oleje a vysokou koncentraci přísad (například
chemických látek) používaných při výrobě primárních výrobků; a
c) oleje ve formě emulzí ve vodě nebo směsí s vodou, jako například ty, které vznikají při úniku olejů, mytí skladovacích nádrží nebo
používání řezných olejů při obrábění.
Poznámky k položkám
1. Pro účely položky 2701 11 se výrazem „antracit“ rozumí černé uhlí s mezní hodnotou těkavých látek (počítáno
v sušině, bez minerálních látek) nepřesahující 14 %.
2. Pro účely položky 2701 12 se výrazem „živičné (bitumenové) uhlí“ rozumí černé uhlí s mezní hodnotou těkavých látek (počítáno
v sušině, bez minerálních látek) převyšující 14 %, jehož spalné teplo (počítáno na vlhký stav, bez minerálních látek) se rovná nebo je
větší než 5 833 kcal/kg.
3. Pro účely položek 2707 10, 2707 20, 2707 30 a 2707 40 se výrazy „benzol (benzen)“, „toluol (toluen)“, „xylol (xyleny)“ a „naftalen“
rozumějí výrobky, které jednotlivě obsahují více než 50 % hmotnostních benzenu, toluenu, xylenů nebo naftalenu.
4. Pro účely položky 2710 12 se „lehkými oleji a přípravky“ rozumějí oleje a přípravky, z nichž při 210 °C předestiluje 90 % objemu
nebo více (včetně ztrát) (podle metody ASTM D 86).
5. Pro účely položek čísla 2710 se výrazem „bionafta“ rozumí monoalkylestery mastných kyselin používané jako palivo získané
z živočišných nebo rostlinných tuků a olejů, též použitých.
Doplňkové poznámky (1)
1. Pro účely podpoložky 2707 99 80 se výrazem „fenoly“ rozumějí výrobky, které obsahují více než 50 % hmotnostních fenolů.
2. Pro účely čísla 2710 se následujícími výrazy rozumí:
a) „speciálními druhy benzinu“ (podpoložky 2710 12 21 a 2710 12 25) lehké oleje definované v poznámce 4 k položkám této kapitoly, které
neobsahují žádné antidetonační přípravky a z nichž v teplotním rozmezí nejvýše 60 °C předestiluje 5 % a 90 % objemu (včetně ztrát);
b) „lakovým benzinem“ (podpoložka 2710 12 21) speciální druh benzinu definovaný v písmenu a), který má bod vzplanutí podle metody
EN ISO 13736 vyšší než 21 °C;
c) „středními oleji“ (podpoložky 2710 19 11 až 2710 19 29) oleje a přípravky, z nichž při 210 °C předestiluje méně než 90 % objemu (včetně
ztrát) a při 250 °C předestiluje 65 % objemu nebo více (včetně ztrát) podle metody ISO 3405 (která je rovnocenná metodě ASTM D 86);
d) „těžkými oleji“ (podpoložky 2710 19 31 až 2710 19 99 a 2710 20 11 až 2710 20 90) oleje a přípravky, z nichž při 250 °C předestiluje
méně než 65 % objemu (včetně ztrát) podle metody ISO 3405 (která je rovnocenná metodě ASTM D 86), anebo jejichž procento destilace při
250 °C nemůže být touto metodou stanoveno;
e) „plynovými oleji“ (podpoložky 2710 19 31 až 2710 19 48 a 2710 20 11 až 2710 20 19) těžké oleje definované v písmenu d), z nichž při
350 °C předestiluje 85 % objemu nebo více (včetně ztrát) podle metody ISO 3405 (která je rovnocenná metodě ASTM D 86);
f) „topnými oleji“ (podpoložky 2710 19 51 až 2710 19 68 a 2710 20 31 až 2710 20 39) těžké oleje definované v písmenu d) (jiné než
plynové oleje definované v písmenu e)), které při odpovídající rozpustné barvě C mají viskozitu V:
— nepřesahující hodnoty uvedené v řádku I následující tabulky, je-li obsah sirnatých popelů podle metody ISO 3987 menší než 1 % a číslo
zmýdelnění podle metody ISO 6293-1 nebo ISO 6293-2 nižší než 4 (1),
— převyšující hodnoty uvedené v řádku II, je-li bod tuhnutí podle metody ISO 3016 nejméně 10 °C,
— převyšující hodnoty uvedené v řádku I, avšak nepřesahující hodnoty uvedené v řádku II, jestliže podle metody ISO 3405 (která je rovnocenná
metodě ASTM D 86) při 300 °C předestiluje 25 % objemu nebo více, anebo pokud při 300 °C předestiluje méně než 25 % objemu a je-li
bod tuhnutí podle metody ISO 3016 vyšší než – 10 °C. Tato ustanovení platí pouze u olejů, které mají rozpustnou barvu C nižší než 2.
Srovnávací tabulka: rozpustná barva C / viskozita V
Barva C 0 0,5 1 1,5 2 2,5 3 3,5 4 4,5 5 5,5 6 6,5 7 7,5 a více
Viskozita
(V)
I 4 4 4 5,4 9 15,1 25,3 42,4 71,1 119 200 335 562 943 1 580 2 650
II 7 7 7 7 9 15,1 25,3 42,4 71,1 119 200 335 562 943 1 580 2 650
Výrazem „viskozita V“ se rozumí kinematická viskozita při 50 °C vyjádřená jednotkou 10–6 m2 s–1 podle metody EN ISO 3104.
Výrazem „rozpustná barva C“ se rozumí barva produktu podle metody ISO 2049 (která je rovnocenná metodě ASTM D 1 500), kdy jeden
objemový díl tohoto produktu je smíchán se 100 objemovými díly xylenu, toluenu nebo jiného vhodného rozpouštědla. Barva musí být
stanovena okamžitě po rozpuštění.
Podpoložky 2710 19 51 až 2710 19 68 a 2710 20 31 až 2710 20 39 se vztahují pouze na topné oleje přírodní barvy.
Tyto podpoložky nezahrnují těžké oleje definované v písmenu d), pro něž není možné stanovit:
— procento destilace (nulová hodnota se též považuje za procento destilace) při 250 °C podle metody ISO 3405 (která je rovnocenná metodě
ASTM D 86),
— kinematickou viskozitu při 50 °C podle metody EN ISO 3104,
— nebo rozpustnou barvu C podle metody ISO 2049 (která je rovnocenná metodě ASTM D 1 500).
Tyto produkty patří do podpoložek 2710 19 71 až 2710 19 99 nebo 2710 20 90;
g) „obsahující bionaftu“ znamená, že výrobky položky 2710 20 mají minimální obsah bionafty, tj. monoalkylesterů mastných kyselin používaných
jako palivo, 0,5 % objemových (stanovení podle metody EN 14078).
3. Ve smyslu čísla 2712 se výrazem „surová vazelína“ (podpoložka 2712 10 10) rozumí vazelína, jejíž přírodní barva podle metody ISO 2049 (která
je rovnocenná metodě ASTM D 1 500) je vyšší než 4,5.
a) s obsahem oleje 3,5 % hmotnostních nebo více, pokud je viskozita při 100 °C méně než 9 × 10–6 m2 s–1 podle metody EN ISO 3104; nebo
b) jejichž přírodní barva podle metody ISO 2049 (která je rovnocenná metodě ASTM D 1 500) je vyšší než 3, je-li jejich viskozita podle metody
EN ISO 3104 při 100 °C 9 × 10–6 m2 s–1 nebo vyšší.
5. Ve smyslu čísel 2710, 2711 a 2712 se výraz „specifický proces“ používá pro tyto operace:
a) vakuová destilace;
b) redestilace při velmi pečlivém dělení do frakcí;
c) krakování (štěpení);
d) reformování (úprava);
e) extrakce pomocí selektivních rozpouštědel;
f) procesy využívající všechny tyto operace: reakce s koncentrovanou kyselinou sírovou, oleem (dýmavou kyselinou sírovou) nebo oxidem sírovým
(anhydridem kyseliny sírové); neutralizace pomocí alkalických činidel; odbarvování a čištění přírodní aktivní zeminou, aktivovanou zeminou,
aktivním uhlím nebo bauxitem;
g) polymerizace;
h) alkylace;
ij) isomerace;
k) pouze v případě produktů podpoložek 2710 19 31 až 2710 19 99: odsiřování vodíkem vedoucí k redukci nejméně 85 % obsahu síry ze
zpracovávaného produktu (podle metody EN ISO 20846, EN ISO 20884 nebo EN ISO 14596 nebo EN ISO 24260, EN ISO 20847
a EN ISO 8754);
l) pouze v případě produktů čísla 2710: odstraňování parafínů jinou metodou než filtrováním;
m) pouze v případě produktů podpoložek 2710 19 31 až 2710 19 99: zpracování produktů pomocí vodíku (jiné než při odsiřování) při tlaku
vyšším než 20 barů a teplotě vyšší než 250 °C s použitím katalyzátoru, kde vodík v chemické reakci představuje aktivní prvek. Další zpracování
mazacích olejů podpoložek 2710 19 71 až 2710 19 99 pomocí vodíku (např. hydrogenační dočišťování nebo odbarvování) pro zlepšení barvy
nebo stálosti není považováno za specifický proces;
n) pouze v případě produktů podpoložek 2710 19 51 až 2710 19 68: atmosférická destilace podle metody ISO 3405 (která je rovnocenná
metodě ASTM D 86), při níž při 300 °C předestiluje méně než 30 % objemu produktů včetně ztrát. Jestliže podle metody ISO 3405 (která je
rovnocenná metodě ASTM D 86) při 300 °C předestiluje 30 % nebo více objemu produktů včetně ztrát, pak množství produktů, které mohou
být získány atmosférickou destilací a které patří do podpoložek 2710 12 11 až 2710 12 90 nebo 2710 19 11 až 2710 19 29 se proclí
stejnou celní sazbou jako podpoložky 2710 19 62 až 2710 19 68 podle druhu a hodnoty použitých produktů a podle čisté váhy získaného
produktu. Toto pravidlo se nepoužívá u produktů takto získaných, které se v období šesti měsíců a za dalších podmínek stanovených příslušnými
orgány podrobí specifickému procesu nebo chemické přeměně, avšak jiným procesem než specifickým;
o) pouze v případě produktů podpoložek 2710 19 71 až 2710 19 99: zpracování pomocí elektrického vysokofrekvenčního koronového výboje;
p) pouze v případě produktů podpoložky 2712 90 31: odolejování frakční krystalizací.
Je-li přípravné zpracování před výše uvedenými zpracováními z technických důvodů nezbytné, vztahuje se osvobození od cla pouze na množství
produktů zamýšlených a skutečně podrobených výše zmíněným zpracováním; odpadní produkty vzniklé během přípravného zpracování jsou též
osvobozeny od cla.
6. Množství produktů, které může být získáno během chemické přeměny nebo během přípravného zpracování nezbytného z technických důvodů a které
patří do čísel, položek nebo podpoložek 2707 10 00, 2707 20 00, 2707 30 00, 2707 50 00, 2710, 2711, 2712 10, 2712 20, 2712 90 31
až 2712 90 99 a 2713 90, se proclí podle stejných sazeb, které jsou používány v případě produktů „pro jiné účely“, podle druhu a hodnoty
použitých produktů a podle čisté hmotnosti získaných produktů. Toto ustanovení se nevztahuje na produkty čísel 2710 až 2712, které se v období
do šesti měsíců a za dalších podmínek stanovených příslušnými orgány podrobí specifickému procesu nebo další chemické přeměně.

KAPITOLA 27

KAPITOLA 26-RUDY KOVŮ, STRUSKY A POPELY

Poznámky
1. Do této kapitoly nepatří:
a) struska nebo podobné průmyslové odpady zpracované na makadam (číslo 2517);
b) přírodní uhličitan hořečnatý (magnezit), též kalcinovaný (číslo 2519);
c) kaly ze skladovacích nádrží minerálních olejů, které jsou převážně složeny z těchto olejů (číslo 2710);
d) zásaditá struska (Thomasova struska) kapitoly 31;
e) strusková vlna, horninová vlna nebo podobné minerální vlny (číslo 6806);
f) odpad nebo úlomky drahých kovů nebo kovů plátovaných drahými kovy; jiný odpad nebo úlomky obsahující drahý kov nebo
sloučeniny drahých kovů, používané zejména k rekuperaci drahého kovu (číslo 7112); nebo
g) měděné, niklové nebo kobaltové kamínky (lechy), jež byly vytaveny z rud (třída XV).
2. Pro účely čísel 2601 až 2617 se výrazem „rudy kovů“ rozumějí nerosty mineralogických druhů skutečně používané v metalurgickém
průmyslu k získání rtuti, kovů čísla 2844 nebo kovů tříd XIV nebo XV, i když nejsou určeny k metalurgickým účelům. Do čísel 2601
až 2617 však nepatří ty nerosty, které byly podrobeny jiným úpravám, než které jsou běžné v metalurgickém průmyslu.
3. Do čísla 2620 patří pouze:
a) struska, popel a zbytky používané v průmyslu buď k získání kovů nebo jako výchozí materiál k výrobě chemických sloučenin
kovů, kromě popela a zbytků ze spalování komunálního odpadu (číslo 2621); a
b) struska, popel a zbytky obsahující arsen, též obsahující kovy, používané buď k získání arsenu nebo kovů nebo k výrobě jejich
chemických sloučenin.
Poznámky k položkám
1. Pro účely položky 2620 21 se „kaly olovnatého benzinu a kaly olovnatých antidetonačních sloučenin“ rozumějí kaly získané ze
skladovacích nádrží olovnatého benzinu a olovnatých antidetonačních sloučenin (například tetraethylolova), které se zejména skládají
z olova, sloučenin olova a oxidu železa.
2. Struska, popel a zbytky obsahující arsen, rtuť, thallium nebo jejich směsi, používané k získání arsenu nebo těchto kovů nebo k výrobě
jejich chemických sloučenin, se zařazují do položky 2620 60.

KAPITOLA 26

KAPITOLA 3-RYBY A KORÝŠI, MĚKKÝŠI A JINÍ VODNÍ BEZOBRATLÍ

Všeobecné vysvětlivky
1. Ryby a korýši, měkkýši a jiní vodní bezobratlí, jenž byli hluboce zmrazení, se zařazují stejně jako ryby a korýši, měkkýši a jiní vodní bezobratlí, kteří byli zmrazení.
2. Jednoduché spaření (blanšírování), spočívající v lehkém tepelném působení, které nemá za následek uvaření jako takové, nemá vliv na zařazení. Často se používá před zmrazením, především u tuňáků a masa korýšů nebo měkkýšů.
3. Do kapitoly 3 nepatří:
a) vzduchové měchýře, surové, čerstvé nebo solené, nezpůsobilé k lidskému požívání (číslo 0511);
b) slabě solené ryby, sušené nebo uzené a namočené do rostlinného oleje za účelem zajištění dočasné konzervace – výrobky známé jako „polokonzervy“ – (číslo 1604);
c) ryby, jednoduše naložené v oleji nebo v octě, též dále upravené (číslo 1604);
d) měkkýši, kteří byli podrobeni tepelnému zpracování, které způsobilo dostatečnou koagulaci jejich proteinů (číslo 1605).

KAPITOLA 3-RYBY A KORÝŠI, MĚKKÝŠI A JINÍ VODNÍ BEZOBRATLÍ

Poznámky
1. Do této kapitoly nepatří:
a) savci čísla 0106;
b) maso savců čísla 0106 (číslo 0208 nebo 0210);
c) ryby (včetně jejich jater, jiker a mlíčí) nebo korýši, měkkýši nebo jiní vodní bezobratlí, mrtví a nevhodní k lidskému požívání
vzhledem k jejich druhu nebo ke stavu, v jakém se nacházejí (kapitola 5); moučky, prášky nebo pelety z ryb nebo korýšů, měkkýšů
nebo jiných vodních bezobratlých, nezpůsobilé k lidskému požívání (číslo 2301), nebo
d) kaviár nebo kaviárové náhražky připravené z rybích jiker (číslo 1604).
2. V této kapitole se výrazem „pelety“ rozumějí výrobky, které byly aglomerovány buď přímo slisováním, nebo přidáním malého
množství pojiva.
Doplňkové poznámky
1. Pro účely podpoložek 0305 32 11 a 0305 32 19 se filé z tresky (Gadus morhua, Gadus ogac, Gadus macrocephalus) o celkovém obsahu soli
12 % hmotnostních nebo větším, jež je způsobilé k lidskému požívání bez dalšího průmyslového zpracování, považuje za solenou rybu.
Avšak zmrazené filé z tresky o celkovém obsahu soli nižším než 12 % hmotnostních se zařazuje do podpoložek 0304 71 10 a 0304 71 90, pokud
jeho momentální a dlouhodobá konzervace závisí nezbytně na zmrazení.
2. Pro účely podpoložek uvedených ve třetím pododstavci zahrnuje výraz „filé“ též „hřbety“, tedy pruhy masa tvořící horní nebo dolní, pravou nebo levou
stranu ryby, pokud byly hlava, vnitřnosti, ploutve (hřbetní, řitní, ocasní, břišní a prsní) a kosti (páteř nebo hlavní hřbetní kost, břišní nebo žeberní
kosti, žaberní kosti nebo třmínek atd.) odstraněny.
Zařazení těchto produktů jako filé není ovlivněno jejich rozřezáním na kusy, za předpokladu, že je u těchto kusů možné určit, že pocházejí z rybího
filé.
Ustanovení prvního a druhého pododstavce se použijí pro tyto ryby:
a) tuňáky (rodu Thunnus) podpoložek 0304 49 90 a 0304 87 00;
b) mečouna obecného (Xiphias gladius) podpoložek 0304 45 00 a 0304 84 00;
c) marlína a plachetníkovité (čeledi Istiophoridae) podpoložek 0304 49 90 a 0304 89 90;
d) oceánské žraloky (Hexanchus griseus, Cetorhinus maximus, Rhincodon typus, čeledi Alopiidae, Carcharhinidae, Sphyrnidae
a Isuridae) podpoložek 0304 49 90 a 0304 89 59.

KAPITOLA 3

KAPITOLA 2-MASO A JEDLÉ DROBY

Všeobecné vysvětlivky
1. Maso a droby, způsobilé a vhodné k lidskému požívání, zůstávají zařazeny v této kapitole, i když jsou předkládány např. jako určené pro výrobu potravy pro domácí zvířata.
2. Pro účely této kapitoly je rozsah výrazů „maso“ a „droby“ popsán ve všeobecných vysvětlivkách k HS k této kapitole.
3. Poučení o různých stavech, ve kterých se mohou maso a droby této kapitoly nacházet (čerstvé, chlazené, zmrazené, solené nebo ve slaném nálevu, sušené nebo uzené) je uvedeno ve všeobecných vysvětlivkách k HS k této kapitole. Je třeba poznamenat, že hluboce zmrazené maso a částečně nebo zcela rozmražené maso se zařazují stejným způsobem jako maso zmrazené. Kromě toho „zmrazené“ zahrnuje nejen maso, které bylo zmraženo jako čerstvé, ale rovněž maso, které bylo nejdříve lehce sušeno a poté zmraženo do té míry, že jeho aktuální a stálé uchování závisí hlavně na způsobu zmrazení.
4. Ve všeobecných vysvětlivkách k HS k této kapitole je rovněž uvedeno poučení pro rozlišení mezi masem a droby této kapitoly a masem a droby kapitoly 16. Do této kapitoly však patří droby, syrové, mleté nebo jemně nasekané, avšak dále nepřipravené, balené v plastovém materiálu (dokonce ve formě uzenek) výhradně za účelem usnadnění manipulace nebo dopravy.
5. Pro účely rozlišení mezi nevykostěnými a vykostěnými kusy se chrupavky a šlachy nepovažují za kosti.
Doplňková poznámka 1 A) d) a doplňková poznámka 1 A) e)
Pro účely doplňkové poznámky 1 A) d) a 1 A) e) k této kapitole (ve spojení s doplňkovou poznámkou 1 C) k této kapitole) se při stanovení, zda jsou splněny podmínky minimálního a maximálního počtu žeber, počítají pouze žebra, celá nebo dělená, která jsou přímo spojena s páteří.
Na základě tohoto vysvětlení zobrazuje níže uvedené vyobrazení příklad hovězí přední čtvrti, která vyhovuje doplňkové poznámce 1 A) d) a 1 A) e) ve spojení s doplňkovou poznámkou 1 C) k této kapitole.
PŘEDNÍ ČTVRŤ ZADNÍ ČTVRŤ
Doplňková poznámka 2 C) Pro účely doplňkové poznámky 2 C) k této kapitole, pokud jde o dvě rozdílné techniky dělení a části „laloky“, „tlamy“ a „laloky a tlamy dohromady“, viz vyobrazení níže:
Doplňková poznámka 6 a) Ve smyslu této doplňkové poznámky se sůl nepovažuje za ochucovadlo.
Viz rovněž doplňková poznámka 7 k této kapitole.

KAPITOLA 2-MASO A JEDLÉ DROBY

Poznámka
1. Do této kapitoly nepatří:
a) výrobky popsané v číslech 0201 až 0208 nebo 0210, nezpůsobilé nebo nevhodné k lidskému požívání;
b) střeva, měchýře nebo žaludky zvířat (číslo 0504) nebo zvířecí krev (číslo 0511 nebo 3002); nebo
c) živočišné tuky, jiné než výrobky čísla 0209 (kapitola 15).
Doplňkové poznámky
1. A. Následujícími výrazy se rozumí:
a) „hovězí maso v celku“ ve smyslu položek 0201 10 a 0202 10: celé tělo poraženého zvířete po jeho vykrvení, vyvržení a stažení z kůže, s
hlavou nebo bez ní, s nohama nebo bez nich a s ostatními droby nebo bez nich. Je-li hovězí maso v celku projednáváno bez hlav, musí být
hlava od něj oddělena v místě hlavového (atloido-okcipitálního) kloubu. Je-li projednáváno bez nohou, musí být nohy odděleny na úrovni
karpo-metakarpálního nebo tarso-metatarsálního kloubu; hovězí maso v celku zahrnuje přední část se všemi kostmi, jakož i žebra, krk,
podplečí a plec s více než deseti páry žeber;
b) „hovězí maso půlené“ ve smyslu položek 0201 10 a 0202 10: výrobek získaný symetrickým rozdělením hovězího masa v celku středem
obratlů krčních, hřbetních, bederních (lumbálních) a křížových (sakrálních) a středem hrudní kosti a spony pánevní; „hovězí maso půlené“
zahrnuje přední část se všemi kostmi, jakož i žebra, krk, podplečí a plec s více než deseti páry žeber;
c) „kompenzované čtvrti“ ve smyslu podpoložek 0201 20 20 a 0202 20 10: části, jež jsou složeny:
— buď z předních čtvrtí zahrnujících všechny kosti, jakož i žebra, krk, podplečí a plec, a dělené u desátého žebra; a zadních čtvrtí
zahrnujících všechny kosti, jakož i kýtu a zadní roštěnec se svíčkovou, a dělené u třetího žebra, nebo
— z předních čtvrtí zahrnujících všechny kosti, jakož i žebra, krk, podplečí a plec, a dělené u pátého žebra s připojeným celým bokem
a hrudím; a zadních čtvrtí zahrnujících všechny kosti, jakož i kýtu a nízký roštěnec se svíčkovou, a dělené u osmého řezaného žebra.
Přední a zadní čtvrti tvořící „kompenzované čtvrti“ musí být předloženy k celnímu projednávání současně a ve stejném počtu, o celkové
hmotnosti předních čtvrtí shodné s celkovou hmotností zadních čtvrtí; nicméně rozdíl mezi hmotností těchto dvou částí zásilky je tolerován za
předpokladu, že tento rozdíl nepřesahuje 5 % celkové hmotnosti těžší části (předních čtvrtí nebo zadních čtvrtí);
d) „neoddělené přední čtvrti“ ve smyslu podpoložek 0201 20 30 a 0202 20 30: přední část hovězího masa v celku zahrnující všechny kosti,
jakož i žebra, krk, podplečí a plec s nejméně čtyřmi páry žeber a nejvýše deseti páry žeber (první čtyři páry žeber musí být v celku, ostatní
mohou být dělena), s bokem nebo bez něj;
e) „oddělené přední čtvrti“ ve smyslu podpoložek 0201 20 30 a 0202 20 30: přední část půleného hovězího masa zahrnující všechny kosti,
jakož i žebra, krk, podplečí a plec s nejméně čtyřmi a nejvýše deseti žebry (první čtyři žebra musí být v celku, ostatní mohou být dělena),
s bokem nebo bez něj;
f) „neoddělené zadní čtvrti“ ve smyslu podpoložek 0201 20 50 a 0202 20 50: zadní část hovězího masa v celku zahrnující všechny kosti,
jakož i kýty a nízký roštěnec se svíčkovou a nejméně třemi páry celých nebo dělených žeber, s kolenem nebo bez něj a s bokem nebo bez něj;
g) „oddělené zadní čtvrti“ ve smyslu podpoložek 0201 20 50 a 0202 20 50: zadní část půleného hovězího masa zahrnující všechny kosti
a nízký roštěnec s nejméně třemi celými nebo dělenými žebry, s kolenem nebo bez něj a s bokem nebo bez něj;
h) 1. „přední čtvrti s částí boku nebo bez něj“ ve smyslu podpoložky 0202 30 50: hřbetní část přední čtvrti, zahrnující horní část plece,
získaná z přední části s minimálně čtyřmi žebry a maximálně s deseti žebry podélným přímým řezem přes místo, kde se první žebro
spojuje s prvním obratlem k obrysu desátého žebra na bránici.
2. „hovězí hrudí“ ve smyslu podpoložky 0202 30 50: spodní část přední čtvrti zahrnující střed hrudí a špičku hrudí.
B. Produkty uvedené v doplňkových poznámkách 1 bod A písm. a) až g) k této kapitole mohou být předkládány též s páteří.
C. Pro určení počtu celých nebo dělených žeber podle doplňkové poznámky 1 bod A se berou v úvahu jen celá nebo dělená žebra spojená s páteří.
Byla-li páteř odstraněna, berou se v úvahu jen celá nebo dělená žebra, která by byla jinak s páteří přímo spojena.
2. A. Následujícími výrazy se rozumí:
a) „vepřové maso v celku nebo půlené“ ve smyslu podpoložek 0203 11 10 a 0203 21 10: poražená prasata ve formě masa z poražených
prasat domácích v celku, po vykrvení a vyvržení, jejichž štětiny a paznehty byly odstraněny. Vepřové maso půlené se získává rozdělením masa
v celku středem obratlů krčních, hřbetních, bederních (lumbálních) a křížových (sakrálních) a středem hrudní kosti a spony pánevní. Maso
v celku nebo půlené může být s hlavou nebo bez hlavy, s tlamou, nožičkama, prsním sádlem, ledvinkami, ocáskem nebo bránicí nebo bez
nich. Maso půlené může být s míchou, mozečkem nebo jazykem nebo bez nich. Maso v celku nebo půlené z prasnic může být s mléčnými
žlázami nebo bez nich;
b) „kýta“ ve smyslu podpoložek 0203 12 11, 0203 22 11, 0210 11 11 a 0210 11 31: zadní část půleného masa zahrnující kosti,
s nožičkou nebo bez ní, s kolenem, kůží, tukovou tkání nebo bez nich.
Kýta je oddělena od zbytku půleného masa tak, aby zahrnovala nanejvýš poslední bederní žebro;
c) „přední část“ ve smyslu podpoložek 0203 19 11, 0203 29 11, 0210 19 30 a 0210 19 60: přední (kraniální) díl půleného masa bez
hlavy, s tlamou nebo bez ní, včetně kostí, s nožičkou, kolenem, kůží nebo tukovou tkání nebo bez nich.
Přední část je oddělena od zbytku půleného masa tak, aby zahrnovala nanejvýš páté hřbetní žebro.
Horní (hřbetní) díl přední části (krkovička), též s lopatkou a s přiléhajícími svaly, je považován za kus hřbetu, je-li oddělen od spodního
(břišního) dílu přední části řezem pod páteří;
d) „plec“ ve smyslu podpoložek 0203 12 19, 0203 22 19, 0210 11 19 a 0210 11 39: spodní díl přední části, též s lopatkou
a s přiléhajícími svaly, s kostí, s nožičkou, kolenem, kůží nebo tukovou tkání nebo bez nich.
Lopatka s přiléhajícími svaly, předkládaná samostatně, zůstává v této podpoložce jako kus plece;
e) „hřbet s kostí“ ve smyslu podpoložek 0203 19 13, 0203 29 13, 0210 19 40 a 0210 19 70: horní díl půleného masa od prvního
krčního obratle až po křížovou kost, včetně kostí, též s panenskou svíčkovou, lopatkou, kůží nebo tukovou tkání.
Panenská svíčková je oddělena od spodní části půleného masa řezem hned pod páteří;
f) „bůčky (prorostlé)“ ve smyslu podpoložek 0203 19 15, 0203 29 15, 0210 12 11 a 0210 12 19: spodní díl půleného masa nazývaný
„prorostlý“, nacházející se mezi kýtou a plecí, též s kostí, avšak s kůží a s tukovou tkání;
g) „slaninové půlky“ ve smyslu podpoložky 0210 19 10: vepřové půlky bez hlavy, líček, laloku, krku, nožiček, ocásku, prsního sádla, ledvinek,
panenské svíčkové, plece, hrudní kosti, páteře, pánevní kosti a bez bránice;
h) „přední tři čtvrti“ ve smyslu podpoložky 0210 19 10: slaninová půlka bez kýty, též vykostěná;
ij) „zadní tři čtvrti“ ve smyslu podpoložky 0210 19 20: slaninová půlka bez přední části, též vykostěná;
k) „půlka“ ve smyslu podpoložky 0210 19 20: slaninová půlka bez kýty a přední části, též vykostěná.
Podpoložka zahrnuje také řezy středu včetně svalové tkáně, žebírek a bůčku v přirozené proporci celých středů.
B. Kusy vzniklé dělením uvedeným v doplňkové poznámce 2 A písm. f) patří do stejných položek jen v případě, že obsahují kůži a podkožní tuk.
Jestliže jsou dělené kusy patřící do podpoložek 0210 11 11, 0210 11 19, 0210 11 31, 0210 11 39, 0210 19 30 a 0210 19 60 získány
ze slaninových půlek, z nichž již byly odstraněny kosti uvedené v doplňkové poznámce 2 A písm. g), řez by měl být veden podle doplňkové
poznámky 2 A písm. b), c) a d); tyto řezy nebo části by v každém případě měly obsahovat kosti.
C. Podpoložky 0206 49 00 a 0210 99 49 zahrnují zejména hlavy nebo půlky hlav domácích prasat, též s mozkem, lícními částmi nebo jazykem,
a jejich části.
Hlava je oddělena od zbytku prasečí půlky následujícím způsobem:
— rovným řezem paralelním s lebkou, nebo
— řezem paralelním s lebkou do úrovně očí a poté šikmo směrem k přední části hlavy, takže tlama zůstává připojena k půlce.
Lícní části, rypák a uši, stejně jako maso spojené s hlavou, zejména s její zadní částí, jsou považovány za části hlavy. Avšak kusy masa bez kostí
z přední části, předkládané samostatně (laloky, tlamy nebo laloky a tlamy dohromady), patří do podpoložek 0203 19 55, 0203 29 55,
0210 19 50 nebo 0210 19 81.
D. Pro účely podpoložek 0209 10 11 a 0209 10 19 se výrazem „podkožní tuk“ rozumí tuková tkáň pod kůží prasete a spojená s ní, nezávisle na
části prasete, z níž pochází; v každém případě musí hmotnost tukové tkáně převyšovat hmotnost kůže.
Do těchto podpoložek patří také tuk zbavený kůže.
E. Pro účely podpoložek 0210 11 31, 0210 11 39, 0210 12 19 a 0210 19 60 až 0210 19 89 se výrazem „sušené nebo uzené“ rozumějí
takové výrobky, u nichž je poměr vody a bílkovin (obsah dusíku × 6,25) 2,8 nebo nižší. Obsah dusíku se určuje podle ISO normy (metody)
937-1978.
3. A. Pro účely čísla 0204 se následujícími výrazy rozumí:
a) „maso v celku“ ve smyslu položek 0204 10, 0204 21, 0204 30, 0204 41 a podpoložek 0204 50 11 a 0204 50 51: celé tělo
poraženého zvířete po jeho vykrvení, vyvržení a stažení z kůže, projednávané s hlavou nebo bez ní, s nožičkama nebo bez nich a s jinými
příslušnými droby nebo bez nich. Je-li maso v celku projednáváno bez hlav, musí být hlava od něj oddělena, a to v místě hlavového (atlantookcipitálního)
kloubu. Je-li projednáváno bez nožiček, musí být nožičky odděleny na úrovni karpo-metakarpálního nebo tarsometatarsálního
kloubu;
b) „maso půlené“ ve smyslu podpoložek 0204 10, 0204 21, 0204 30, 0204 41, 0204 50 11 a 0204 50 51: výrobek získaný symetrickým
rozdělením v celku středem obratlů krčních, hřbetních, bederních a křížových a středem hrudní kosti a spony pánevní;
c) „předky“ ve smyslu podpoložek 0204 22 10, 0204 42 10, 0204 50 13 a 0204 50 53: přední část masa v celku s hrudí nebo bez ní,
včetně všech kostí, jakož i žebra, krk a plec, dělené kolmo na páteř s nejméně pěti a nejvýše sedmi páry žeber v celku nebo dělenými;
d) „půlené předky“ ve smyslu podpoložek 0204 22 10, 0204 42 10, 0204 50 13 a 0204 50 53: přední část půleného masa s hrudí nebo
bez ní, včetně všech kostí, jakož i žebra, krk a plec, dělené kolmo na páteř s nejméně pěti a nejvýše sedmi žebry v celku nebo dělenými;
e) „hřbety a šrůtka“ ve smyslu podpoložek 0204 22 30, 0204 42 30, 0204 50 15 a 0204 50 55: zbývající část trupu, s ledvinami nebo
bez nich, po oddělení nohou a předků; šrůtka (přední část), oddělená od hřbetu, musí obsahovat nejméně 5 párů žeber v celku nebo dělených;
hřbet (zadní část), oddělený od šrůtky, musí obsahovat nejméně 5 bederních obratlů;
f) „půlené hřbety se šrůtkou“ ve smyslu podpoložek 0204 22 30, 0204 42 30, 0204 50 15 a 0204 50 55: zbývající část půleného trupu,
s ledvinami nebo bez nich, po oddělení nohou a předků; šrůtka (přední část), oddělená od hřbetu, musí obsahovat nejméně 5 žeber vcelku
nebo dělených; hřbet (zadní část), oddělený od šrůtky, musí obsahovat nejméně 5 bederních obratlů;
g) „spojené kýty“ ve smyslu podpoložek 0204 22 50, 0204 42 50, 0204 50 19 a 0204 50 59: zadní část trupu v celku zahrnující všechny
kosti a končetiny oddělené kolmo na páteř u šestého bederního obratle těsně pod kyčelní kostí nebo u čtvrtého obratle křížového napříč kyčelní
kostí před stydkou sponou;
h) „oddělené kýty“ ve smyslu podpoložek 0204 22 50, 0204 42 50, 0204 50 19 a 0204 50 59: zadní část půleného trupu zahrnující
všechny kosti a zadní končetinu oddělenou kolmo na páteř u šestého bederního obratle těsně pod kyčelní kostí nebo u čtvrtého obratle
křížového napříč kyčelní kostí před stydkou sponou.
B. Pro určení počtu celých nebo dělených žeber podle doplňkové poznámky 3 A se berou v úvahu jen celá nebo dělená žebra spojená s páteří.
4. Následujícími výrazy se rozumí:
a) „nevykostěné dělené drůbeží maso“ ve smyslu podpoložek 0207 13 20 až 0207 13 60, 0207 14 20 až 0207 14 60, 0207 26 20 až
0207 26 70, 0207 27 20 až 0207 27 70, 0207 44 21 až 0207 44 61, 0207 45 21 až 0207 45 61, 0207 54 21 až 0207 54 61,
0207 55 21 až 0207 55 61 a 0207 60 21 až 0207 60 61: uvedené části včetně všech kostí.
Dělené drůbeží maso uvedené v písmenu a), které bylo částečně vykostěno, patří do podpoložek 0207 13 70, 0207 14 70, 0207 26 80,
0207 27 80, 0207 44 71, 0207 44 81, 0207 45 71, 0207 45 81, 0207 54 71, 0207 54 81, 0207 55 71, 0207 55 81 nebo
0207 60 81;
b) „půlky“ ve smyslu podpoložek 0207 13 20, 0207 14 20, 0207 26 20, 0207 27 20, 0207 44 21, 0207 45 21, 0207 54 21,
0207 55 21 a 0207 60 21: drůbeží půlky získané podélným řezem v rovině hrudní kosti a páteře;
c) „čtvrtky“ ve smyslu podpoložek 0207 13 20, 0207 14 20, 0207 26 20, 0207 27 20, 0207 44 21, 0207 45 21, 0207 54 21,
0207 55 21 a 0207 60 21: stehna nebo prsa získaná příčným řezem půlky;
d) „celá křídla, též bez špiček“ ve smyslu podpoložek 0207 13 30, 0207 14 30, 0207 26 30, 0207 27 30, 0207 44 31, 0207 45 31,
0207 54 31, 0207 55 31 a 0207 60 31: dělené drůbeží maso sestávající z kosti pažní, vřetenní a loketní, obalené svalovinou. Špička včetně
zápěstních a záprstních kůstek může nebo nemusí být oddělena. Řezy se vedou v kloubech;
e) „prsa“ ve smyslu podpoložek 0207 13 50, 0207 14 50, 0207 26 50, 0207 27 50, 0207 44 51, 0207 45 51, 0207 54 51, 0207 55 51
a 0207 60 51: dělené drůbeží maso sestávající z hrudní kosti a žeber po obou stranách, obalené svalovinou;
f) „stehna“ ve smyslu podpoložek 0207 13 60, 0207 14 60, 0207 44 61, 0207 45 61, 0207 54 61, 0207 55 61 a 0207 60 61: dělené
drůbeží maso sestávající z kosti stehenní, holenní a lýtkové, obalené svalovinou. Oba řezy se vedou v kloubech;
g) „krůtí stehna spodní“ ve smyslu podpoložek 0207 26 60 a 0207 27 60: dělené krůtí maso sestávající z kosti holenní a lýtkové obalené
svalovinou. Oba řezy se vedou v kloubech;
h) „krůtí stehna, jiná než spodní“ ve smyslu podpoložek 0207 26 70 a 0207 27 70: dělené krůtí maso sestávající z kosti stehenní obalené
svalovinou nebo z kosti stehenní, holenní a lýtkové, obalené svalovinou. Oba řezy se vedou v kloubech;
ij) „kachní nebo husí paleta“ ve smyslu podpoložek 0207 44 71, 0207 45 71, 0207 54 71 a 0207 55 71: oškubané kachny nebo husy bez
vnitřností, hlav a běháků, s odstraněnou hrudí (prsní kost, žebra, páteř a křížová kost), avšak se stehenními, holenními a pažními kostmi.
5. Celní sazba pro směsi této kapitoly je následující:
a) u směsí, kde jedna ze složek představuje nejméně 90 % hmotnostních, se použije sazba pro tuto složku;
b) u ostatních směsí se použije sazba pro složku s nejvyšším dovozním clem.
6. a) Nevařené ochucené maso patří do kapitoly 16. „Ochuceným masem“ se rozumí nevařené maso, které bylo ochuceno uvnitř hloubkově nebo po
celém povrchu; ochucovací přísady jsou buď viditelné pouhým okem, nebo zřetelně chuťově poznatelné;
b) Výrobky čísla 0210, do nichž byly přidány ochucovací přísady během jejich výroby, zůstávají zařazeny v tomto čísle, pokud přidáním těchto
přísad nebyl změněn jejich charakter.
7. Ve smyslu položek 0210 11 až 0210 93 se výrazem „maso a poživatelné droby, solené nebo ve slaném nálevu“ rozumí maso a poživatelné droby
hluboce a homogenně napuštěné solí ve všech částech, s celkovým obsahem soli 1,2 % hmotnostních nebo více, pokud nasolení zajišťuje
dlouhodobou konzervaci. Ve smyslu položky 0210 99 se výrazem „maso a poživatelné droby, solené nebo ve slaném nálevu“ rozumí maso
a poživatelné droby hluboce a homogenně napuštěné solí ve všech částech, s celkovým obsahem soli 1,2 % hmotnostních nebo více.

KAPITOLA 2

TŘÍDA XVII-VOZIDLA, LETADLA, PLAVIDLA A DOPRAVNÍ ZAŘÍZENÍ

Doplňková poznámka 2 Použijí se, mutatis mutandis, vysvětlivky k doplňkové poznámce 3 ke třídě XVI.

TŘÍDA XVII-VOZIDLA, LETADLA, PLAVIDLA A DOPRAVNÍ ZAŘÍZENÍ

Poznámky
1. Do této třídy nepatří výrobky čísla 9503 nebo 9508, ani sáňky, boby a podobné výrobky čísla 9506.
2. Výrazy „části a součásti“ a „části, součásti a příslušenství“ se nevztahují na následující výrobky, i když jsou zřejmě určeny pro výrobky
této třídy:
a) spojky, podložky a podobné výrobky z jakéhokoliv materiálu (zařazované podle materiálu, ze kterého jsou vyrobeny nebo do
čísla 8484), nebo ostatní výrobky z vulkanizovaného kaučuku, jiného než z tvrdého kaučuku (číslo 4016);
b) části a součásti všeobecně použitelné, jak jsou definovány v poznámce 2 ke třídě XV, z obecných kovů (třída XV) nebo podobné
výrobky z plastů (kapitola 39);
c) výrobky kapitoly 82 (nástroje a nářadí);
d) výrobky čísla 8306;
e) stroje nebo přístroje čísel 8401 až 8479, nebo jejich části a součásti; výrobky čísel 8481 nebo 8482 nebo, pokud jsou integrální
součástí pohonů nebo motorů, výrobky čísla 8483;
f) elektrické stroje, přístroje nebo zařízení (kapitola 85);
g) výrobky kapitoly 90;
h) výrobky kapitoly 91;
ij) zbraně (kapitola 93);
k) svítidla a osvětlovací zařízení čísla 9405;
l) kartáče používané jako části a součást vozidel (číslo 9603).
3. Odkazy v kapitolách 86 až 88 na „části a součásti“ nebo na „příslušenství“ se nevztahují na části, součásti nebo příslušenství, které
nejsou vhodné pro použití výhradně nebo hlavně s výrobky těchto kapitol. Části, součásti nebo příslušenství, které odpovídají
současně popisu ve dvou nebo více číslech těchto kapitol, se zařazují do toho čísla, které odpovídá hlavnímu použití této části,
součásti nebo příslušenství.
4. Pro účely této třídy:
a) vozidla speciálně konstruovaná k pohybu jak na silnici, tak i na kolejích se zařazují do příslušného čísla kapitoly 87;
b) obojživelná motorová vozidla se zařazují do příslušného čísla kapitoly 87;
c) letadla speciálně konstruovaná tak, že mohou být použita rovněž jako pozemní vozidla, se zařazují do příslušného čísla
kapitoly 88.
5. Vozidla na vzduchovém polštáři se zařazují v této třídě jako vozidla, kterým jsou nejvíce podobná:
a) do kapitoly 86, pokud jsou určena k pohybu nad vodicí tratí (aerovlaky);
b) do kapitoly 87, pokud jsou určena k pohybu nad zemí nebo jak nad zemí, tak i nad vodou;
c) do kapitoly 89, pokud jsou určena k pohybu nad vodou, i když mohou přistát na plážích nebo přístavních můstcích anebo se
rovněž pohybovat nad ledovými plochami.
Části, součásti a příslušenství vozidel na vzduchovém polštáři se zařazují stejně jako části, součásti a příslušenství vozidel čísla, do
kterého jsou tato vozidla zařazena podle předchozích ustanovení.
Kolejový svrškový upevňovací materiál a upevňovací zařízení pro tratě aerovlaků se zařazuje jako kolejový svrškový upevňovací
materiál a upevňovací zařízení pro železniční tratě, a signalizační zařízení, bezpečnostní zařízení nebo zařízení pro řízení dopravy pro
tratě aerovlaků se zařazují jako signalizační zařízení, bezpečnostní zařízení nebo zařízení pro řízení dopravy na železničních tratích.
Doplňkové poznámky
1. S výhradou ustanovení doplňkové poznámky 3 ke kapitole 89 se nástroje, nářadí a výrobky nezbytné k údržbě nebo opravám vozidel, letadel nebo
plavidel zařazují spolu s těmito vozidly, letadly nebo plavidly, pokud jsou s nimi předkládány. Ostatní příslušenství předkládané s vozidly, letadly
nebo plavidly se zařazuje rovněž s nimi, pokud tvoří součást standardního vybavení vozidel, letadel nebo plavidel a je s nimi také běžně prodáváno.
2. Na žádost deklaranta a za podmínek stanovených příslušnými celními úřady se ustanovení všeobecného pravidla 2 a) rovněž použije na výrobky
čísel 8608, 8805, 8905 a 8907 dodávané v dílčích zásilkách.

TŘÍDA XVII

Celní nomenklatura

Kódy zboží - kód nomenklatury

Výsledky hledání pro výraz: kapitola 84

KAPITOLA 71-PŘÍRODNÍ NEBO UMĚLE PĚSTOVANÉ PERLY, DRAHOKAMY NEBO POLODRAHOKAMY, DRAHÉ KOVY, KOVY PLÁTOVANÉ DRAHÝMI KOVY A VÝROBKY Z NICH; BIŽUTERIE; MINCE

KAPITOLA 69-KERAMICKÉ VÝROBKY

KAPITOLA 68-VÝROBKY Z KAMENE, SÁDRY, CEMENTU, OSINKU (AZBESTU), SLÍDY NEBO PODOBNÝCH MATERIÁLŮ

KAPITOLA 64-OBUV, KAMAŠE A PODOBNÉ VÝROBKY; ČÁSTI A SOUČÁSTI TĚCHTO VÝROBKŮ

KAPITOLA 28-ANORGANICKÉ CHEMIKÁLIE; ANORGANICKÉ NEBO ORGANICKÉ SLOUČENINY DRAHÝCH KOVŮ, KOVŮ VZÁCNÝCH ZEMIN, RADIOAKTIVNÍCH PRVKŮ NEBO IZOTOPŮ

KAPITOLA 27-NEROSTNÁ PALIVA, MINERÁLNÍ OLEJE A PRODUKTY JEJICH DESTILACE; ŽIVIČNÉ LÁTKY; MINERÁLNÍ VOSKY

KAPITOLA 26-RUDY KOVŮ, STRUSKY A POPELY

KAPITOLA 3-RYBY A KORÝŠI, MĚKKÝŠI A JINÍ VODNÍ BEZOBRATLÍ

KAPITOLA 2-MASO A JEDLÉ DROBY

TŘÍDA XVII-VOZIDLA, LETADLA, PLAVIDLA A DOPRAVNÍ ZAŘÍZENÍ