Výsledky hledání pro výraz: kapitola 25

KAPITOLA 27-NEROSTNÁ PALIVA, MINERÁLNÍ OLEJE A PRODUKTY JEJICH DESTILACE; ŽIVIČNÉ LÁTKY; MINERÁLNÍ VOSKY

KAPITOLA 27-NEROSTNÁ PALIVA, MINERÁLNÍ OLEJE A PRODUKTY JEJICH DESTILACE; ŽIVIČNÉ LÁTKY; MINERÁLNÍ VOSKY

Všeobecné vysvětlivky
Pokud není uvedeno jinak, výraz „metoda ASTM“ znamená metody stanovené Americkou společností pro zkoušení a materiály (American Society for Testing and Materials).
Poznámka 2 Obsah aromatických složek se určuje pomocí následujících metod:
— produkty s koncem destilace nepřesahujícím 315 °C: metoda EN 15553;
— produkty s koncem destilace převyšujícím 315 °C: viz příloha A vysvětlivek k této kapitole.
Doplňková poznámka 5 1. Je třeba poznamenat, že, s výjimkou ustanovení doplňkové poznámky 5 n), se osvobození bude vztahovat zcela na produkt použitý pro specifický proces.
Proto, pokud je ropný produkt podroben například alkylaci nebo polymerizaci, ta část, která se efektivně nepřeměnila (nealkylovala nebo nepolymerizovala) je rovněž osvobozena od cla.
2. V případech, kdy je nezbytné přípravné zpracování před „specifickým procesem“ (viz poslední odstavec doplňkové poznámky 5), musí být splněny dvě podmínky, aby mohlo být získáno osvobození od cla:
a) dovezený produkt musí být efektivně podroben „specifickému procesu“, například krakování;
b) přípravné zpracování musí být nezbytné pro „specifický proces“.
Za nezbytné přípravné zpracování produktů určených pro zpracování „specifickým procesem“ se považuje zejména následující:
a) odplynění;
b) dehydratace;
c) odstranění určitých lehkých nebo těžkých příměsí, které by mohly negativně ovlivnit zpracování;
d) odstranění nebo úprava merkaptanu (změkčování nebo odstraňování) ostatních sloučenin síry nebo jiných sloučenin, které by mohly záporně ovlivnit zpracování;
e) neutralizace;
f) dekantace;
g) odsolování.
Jakékoliv produkty, které mohou vzniknout v průběhu přípravného zpracování, ale které nebudou podrobeny specifickému procesu, podléhají clu, které se používá pro produkty „pro jiné účely“, podle druhu a hodnoty dovezeného zboží a na základě čisté hmotnosti produktů takto získaných.
Doplňková poznámka 5 a) Vakuová destilace znamená destilaci pod tlakem nepřesahujícím 400 mbar, měřeno v hlavě (horní části) destilační kolony.
Doplňková poznámka 5 b) Redestilace při velmi pečlivém dělení do frakcí znamená destilaci (jinou než oddestilování lehkých podílů) kontinuálním nebo diskontinuálním procesem používaném v průmyslových zařízeních využívajících destiláty podpoložek 2710 12 11 až 2710 19 48, 2711 11 00, 2711 12 91 až 2711 19 00, 2711 21 00 a 2711 29 00 (jiné než propan o čistotě 99 % nebo více), při které se získávají:
1. oddělené vysoce čisté uhlovodíky (90 % nebo více v případě olefinů a 95 % nebo více v případě ostatních uhlovodíků), směsi izomerů mající stejné organické složení jako oddělené uhlovodíky.
Za přípustné jsou považované pouze ty procesy, při nichž jsou získány nejméně tři různé produkty, ale toto omezení se nepoužívá v těch případech, kde se proces zakládá na oddělení izomerů. Pokud se toto týká xylenů, ethylbenzen je zahrnut s xylenovými izomery;
2. produkty podpoložek 2707 10 00 až 2707 30 00, 2707 50 00 a 2710 12 11 až 2710 19 48:
a) nepřekročí-li jejich konečný bod varu jedné frakce a počáteční bod varu následující frakce v teplotním intervalu ne větším než 60 °C mezi teplotami, při nichž se předestiluje dle metody EN ISO 3405 „(ekvivalentní k metodě ASTM D 86) 5 % a 90 % objemových (včetně ztrát);
b) překročí-li konečný bod varu jedné frakce a počáteční bod varu následující frakce v teplotním intervalu ne větším než 30 °C mezi teplotami, při nichž se předestiluje dle metody EN ISO 3405 „(ekvivalentní k metodě ASTM D 86) 5 % a 90 % objemových (včetně ztrát).
Doplňková poznámka 5 c) Krakování je průmyslový technologický proces pro úpravu chemického složení ropných produktů štěpením molekul pomocí tepla, který může probíhat i pod tlakem za nebo bez pomoci katalyzátoru a tím vytvořit hlavně směsi lehkých uhlovodíků, které mohou být kapalné nebo plynné při normálních teplotách a tlacích.
Hlavními krakovacími procesy jsou:
1. tepelné krakování;
2. katalytické krakování;
3. krakování parou, čímž se získají plynné uhlovodíky;
4. hydrokrakování (krakování plus hydrogenace);
5. dehydrogenace;
6. dealkylace;
7. koksování;
8. snižování viskozity ropných zbytků mírným tepelným krakováním.
Doplňková poznámka 5 d) Reformování je tepelný nebo katalytický proces lehkých nebo středních olejů, prováděný se záměrem zvýšit obsah aromatických látek. Katalytické reformování se používá například k přeměně přímo destilovaných lehkých olejů na lehké oleje s vyšším oktanovým číslem (s vyšším obsahem aromatických uhlovodíků) nebo na směs uhlovodíků obsahujících benzen, toluen, xyleny, ethylbenzen atd.
Základní katalytické reformační procesy jsou takové, které využívají jako katalyzátor platinu.
Doplňková poznámka 5 e) Extrakce pomocí selektivních rozpouštědel je proces, kterým se oddělují skupiny produktů s rozdílnými molekulárními strukturami pomocí látek majících převážně rozpouštěcí účinky (například furfural, fenol, dichlorethylether, anhydrid kyseliny sírové, nitrobenzen, močovina a některé její deriváty, aceton, propan, ethylmethylketon, isobutylmethylketon, glykol, N-methyl morfolin).
Doplňková poznámka 5 g) Polymerizace je průmyslový proces, též využívající teplo nebo používající katalyzátor, pomocí něhož se nenasycené uhlovodíky mění do formy jejich polymerů nebo kopolymerů.
Doplňková poznámka 5 h) Alkylace znamená jakoukoli tepelnou nebo katalytickou reakci, při níž jsou nenasycené uhlovodíky spojeny s jakýmikoli ostatními uhlovodíky, zvláště isoparafiny a aromatickými látkami.
Doplňková poznámka 5 ij) Izomerace je reformování struktury podstatných složek ropných produktů bez změny jejich celkového složení.
Doplňková poznámka 5 l) Pro účely této doplňkové poznámky jsou následující body příklady odparafinování:
1. odparafinování chlazením (s nebo bez rozpouštědel);
2. mikrobiologické zpracování;
3. odparafinování pomocí močoviny;
4. zpracování molekulárním sítem.
Doplňková poznámka 5 n) Atmosférická destilace znamená destilaci prováděnou při tlaku asi 1 013 mbar, měřeno v hlavě (horní části) destilační kolony.
Doplňková poznámka 6 1. „Chemická přeměna“ znamená jakýkoli proces molekulární přeměny jedné nebo více složek ropných produktů, které jsou podrobeny zpracování.
Pouhé smíchání ropného produktu s jiným produktem, ať již s ropou nebo bez ní, se nepovažuje za „chemickou přeměnu“. Například přidání lakového benzinu (white spirit) do barvy nebo dodání základového oleje do tiskařské barvy se nepovažuje za proces spadající pod definici „chemické přeměny“. Totéž platí v případě všech druhů použití ropných produktů jako rozpouštědel nebo paliv.
2. Příklady „chemické přeměny“:
a) zpracování halogeny nebo sloučeninami halogenů:
i) reakce s propylenem, který je přítomen v plynných ropných frakcích, se záměrem získat organické deriváty (například k získání propylenoxidu);
ii) zpracování ropných frakcí (motorový benzin, petrolej (kerosen), plynový olej), parafiny, ropné vosky nebo parafinové zbytky s chlorem nebo sloučeninami chloru se záměrem získat chloroparafiny;
b) zpracování se zásaditými látkami (například hydroxidem sodným, draselným nebo amonným), se záměrem získat kyseliny naftenové;
c) zpracování s kyselinou sírovou nebo jejím anhydridem:
i) k získání sulfonátů;
ii) k extrakci nebo získání isobutylenu;
iii) k sulfonaci plynových olejů a mazacích olejů.
Olej přidávaný po sulfonaci nelze osvobodit od cla;
d) sulfochlorace;
e) hydratace, zejména pro výrobu alkoholů modifikací nenasycených uhlovodíků obsažených v plynných ropných frakcích;
f) zpracování anhydridem kyseliny maleinové, zejména zpracování butadienu smíšeného s plynnými ropnými frakcemi obsahujícími čtyři atomy uhlíku, se záměrem získat kyselinu tetrahydroftalovou;
g) zpracování fenolem, například reakce ropných olefinů s fenoly za přítomnosti katalyzátoru, se záměrem získat alkylfenoly;
h) oxidace:
i) oxidace těžkých olejů se záměrem získat bitumeny podpoložky 2713 20 00;
ii) oxidace jakýchkoli ropných produktů, se záměrem získat komplexnější chemické produkty jako například kyseliny, aldehydy, ketony, alkoholy; například oxidace lehkých frakcí za tepla a tlaku se záměrem získat kyselinu octovou, kyselinu mravenčí, kyselinu propionovou a kyselinu jantarovou;
ij) dehydrogenace, např.:
i) naftenických uhlovodíků, se záměrem získat aromatické uhlovodíky (například benzol);
ii) parafinových uhlovodíků, se záměrem získat kapalné olefiny, které se používají například při výrobě bioodbouratelných alkylbenzenů;
k) oxosyntéza;
l) nevratné začlenění těžkých olejů do vyšších polymerů (například do latexu z přírodního nebo syntetického kaučuku, butylkaučuku, polystyrenu);
m) výroba produktů čísla 2803;
n) nitrace se záměrem získat nitroderiváty;
o) biologické zpracování určitých ropných frakcí obsahujících n-parafiny, se záměrem získat proteiny nebo jiné komplexní organické produkty.

KAPITOLA 27-NEROSTNÁ PALIVA, MINERÁLNÍ OLEJE A PRODUKTY JEJICH DESTILACE; ŽIVIČNÉ LÁTKY; MINERÁLNÍ VOSKY

Poznámky
1. Do této kapitoly nepatří:
a) samostatné chemicky definované organické sloučeniny, jiné než čistý methan a propan, které patří do čísla 2711;
b) léky čísel 3003 nebo 3004; nebo
c) směsi nenasycených uhlovodíků čísla 3301, 3302 nebo 3805.
2. Výraz „minerální oleje a oleje ze živičných nerostů“ v čísle 2710 zahrnuje nejen minerální oleje a oleje ze živičných nerostů, ale také
podobné oleje nebo směsi nenasycených uhlovodíků, v nichž hmotnost nearomatických složek převládá nad hmotností aromatických
složek, ať byly získány jakýmkoliv výrobním procesem.
Tento výraz však nezahrnuje kapalné syntetické polyolefiny, z nichž za použití vakuové destilace předestiluje při 300 °C – přepočteno
na 1 013 milibarů – méně než 60 % objemu (kapitola 39).
3. Pro účely čísla 2710 se „odpadními oleji“ rozumějí odpady obsahující zejména minerální oleje a oleje ze živičných nerostů (jak jsou
popsány v poznámce 2 k této kapitole), též smíšené s vodou. Zahrnují:
a) oleje dále nezpůsobilé k použití jako primární výrobky (například použité mazací oleje, použité hydraulické oleje a použité
transformátorové oleje);
b) olejové kaly ze skladovacích nádrží minerálních olejů obsahující zejména tyto oleje a vysokou koncentraci přísad (například
chemických látek) používaných při výrobě primárních výrobků; a
c) oleje ve formě emulzí ve vodě nebo směsí s vodou, jako například ty, které vznikají při úniku olejů, mytí skladovacích nádrží nebo
používání řezných olejů při obrábění.
Poznámky k položkám
1. Pro účely položky 2701 11 se výrazem „antracit“ rozumí černé uhlí s mezní hodnotou těkavých látek (počítáno
v sušině, bez minerálních látek) nepřesahující 14 %.
2. Pro účely položky 2701 12 se výrazem „živičné (bitumenové) uhlí“ rozumí černé uhlí s mezní hodnotou těkavých látek (počítáno
v sušině, bez minerálních látek) převyšující 14 %, jehož spalné teplo (počítáno na vlhký stav, bez minerálních látek) se rovná nebo je
větší než 5 833 kcal/kg.
3. Pro účely položek 2707 10, 2707 20, 2707 30 a 2707 40 se výrazy „benzol (benzen)“, „toluol (toluen)“, „xylol (xyleny)“ a „naftalen“
rozumějí výrobky, které jednotlivě obsahují více než 50 % hmotnostních benzenu, toluenu, xylenů nebo naftalenu.
4. Pro účely položky 2710 12 se „lehkými oleji a přípravky“ rozumějí oleje a přípravky, z nichž při 210 °C předestiluje 90 % objemu
nebo více (včetně ztrát) (podle metody ASTM D 86).
5. Pro účely položek čísla 2710 se výrazem „bionafta“ rozumí monoalkylestery mastných kyselin používané jako palivo získané
z živočišných nebo rostlinných tuků a olejů, též použitých.
Doplňkové poznámky (1)
1. Pro účely podpoložky 2707 99 80 se výrazem „fenoly“ rozumějí výrobky, které obsahují více než 50 % hmotnostních fenolů.
2. Pro účely čísla 2710 se následujícími výrazy rozumí:
a) „speciálními druhy benzinu“ (podpoložky 2710 12 21 a 2710 12 25) lehké oleje definované v poznámce 4 k položkám této kapitoly, které
neobsahují žádné antidetonační přípravky a z nichž v teplotním rozmezí nejvýše 60 °C předestiluje 5 % a 90 % objemu (včetně ztrát);
b) „lakovým benzinem“ (podpoložka 2710 12 21) speciální druh benzinu definovaný v písmenu a), který má bod vzplanutí podle metody
EN ISO 13736 vyšší než 21 °C;
c) „středními oleji“ (podpoložky 2710 19 11 až 2710 19 29) oleje a přípravky, z nichž při 210 °C předestiluje méně než 90 % objemu (včetně
ztrát) a při 250 °C předestiluje 65 % objemu nebo více (včetně ztrát) podle metody ISO 3405 (která je rovnocenná metodě ASTM D 86);
d) „těžkými oleji“ (podpoložky 2710 19 31 až 2710 19 99 a 2710 20 11 až 2710 20 90) oleje a přípravky, z nichž při 250 °C předestiluje
méně než 65 % objemu (včetně ztrát) podle metody ISO 3405 (která je rovnocenná metodě ASTM D 86), anebo jejichž procento destilace při
250 °C nemůže být touto metodou stanoveno;
e) „plynovými oleji“ (podpoložky 2710 19 31 až 2710 19 48 a 2710 20 11 až 2710 20 19) těžké oleje definované v písmenu d), z nichž při
350 °C předestiluje 85 % objemu nebo více (včetně ztrát) podle metody ISO 3405 (která je rovnocenná metodě ASTM D 86);
f) „topnými oleji“ (podpoložky 2710 19 51 až 2710 19 68 a 2710 20 31 až 2710 20 39) těžké oleje definované v písmenu d) (jiné než
plynové oleje definované v písmenu e)), které při odpovídající rozpustné barvě C mají viskozitu V:
— nepřesahující hodnoty uvedené v řádku I následující tabulky, je-li obsah sirnatých popelů podle metody ISO 3987 menší než 1 % a číslo
zmýdelnění podle metody ISO 6293-1 nebo ISO 6293-2 nižší než 4 (1),
— převyšující hodnoty uvedené v řádku II, je-li bod tuhnutí podle metody ISO 3016 nejméně 10 °C,
— převyšující hodnoty uvedené v řádku I, avšak nepřesahující hodnoty uvedené v řádku II, jestliže podle metody ISO 3405 (která je rovnocenná
metodě ASTM D 86) při 300 °C předestiluje 25 % objemu nebo více, anebo pokud při 300 °C předestiluje méně než 25 % objemu a je-li
bod tuhnutí podle metody ISO 3016 vyšší než – 10 °C. Tato ustanovení platí pouze u olejů, které mají rozpustnou barvu C nižší než 2.
Srovnávací tabulka: rozpustná barva C / viskozita V
Barva C 0 0,5 1 1,5 2 2,5 3 3,5 4 4,5 5 5,5 6 6,5 7 7,5 a více
Viskozita
(V)
I 4 4 4 5,4 9 15,1 25,3 42,4 71,1 119 200 335 562 943 1 580 2 650
II 7 7 7 7 9 15,1 25,3 42,4 71,1 119 200 335 562 943 1 580 2 650
Výrazem „viskozita V“ se rozumí kinematická viskozita při 50 °C vyjádřená jednotkou 10–6 m2 s–1 podle metody EN ISO 3104.
Výrazem „rozpustná barva C“ se rozumí barva produktu podle metody ISO 2049 (která je rovnocenná metodě ASTM D 1 500), kdy jeden
objemový díl tohoto produktu je smíchán se 100 objemovými díly xylenu, toluenu nebo jiného vhodného rozpouštědla. Barva musí být
stanovena okamžitě po rozpuštění.
Podpoložky 2710 19 51 až 2710 19 68 a 2710 20 31 až 2710 20 39 se vztahují pouze na topné oleje přírodní barvy.
Tyto podpoložky nezahrnují těžké oleje definované v písmenu d), pro něž není možné stanovit:
— procento destilace (nulová hodnota se též považuje za procento destilace) při 250 °C podle metody ISO 3405 (která je rovnocenná metodě
ASTM D 86),
— kinematickou viskozitu při 50 °C podle metody EN ISO 3104,
— nebo rozpustnou barvu C podle metody ISO 2049 (která je rovnocenná metodě ASTM D 1 500).
Tyto produkty patří do podpoložek 2710 19 71 až 2710 19 99 nebo 2710 20 90;
g) „obsahující bionaftu“ znamená, že výrobky položky 2710 20 mají minimální obsah bionafty, tj. monoalkylesterů mastných kyselin používaných
jako palivo, 0,5 % objemových (stanovení podle metody EN 14078).
3. Ve smyslu čísla 2712 se výrazem „surová vazelína“ (podpoložka 2712 10 10) rozumí vazelína, jejíž přírodní barva podle metody ISO 2049 (která
je rovnocenná metodě ASTM D 1 500) je vyšší než 4,5.
a) s obsahem oleje 3,5 % hmotnostních nebo více, pokud je viskozita při 100 °C méně než 9 × 10–6 m2 s–1 podle metody EN ISO 3104; nebo
b) jejichž přírodní barva podle metody ISO 2049 (která je rovnocenná metodě ASTM D 1 500) je vyšší než 3, je-li jejich viskozita podle metody
EN ISO 3104 při 100 °C 9 × 10–6 m2 s–1 nebo vyšší.
5. Ve smyslu čísel 2710, 2711 a 2712 se výraz „specifický proces“ používá pro tyto operace:
a) vakuová destilace;
b) redestilace při velmi pečlivém dělení do frakcí;
c) krakování (štěpení);
d) reformování (úprava);
e) extrakce pomocí selektivních rozpouštědel;
f) procesy využívající všechny tyto operace: reakce s koncentrovanou kyselinou sírovou, oleem (dýmavou kyselinou sírovou) nebo oxidem sírovým
(anhydridem kyseliny sírové); neutralizace pomocí alkalických činidel; odbarvování a čištění přírodní aktivní zeminou, aktivovanou zeminou,
aktivním uhlím nebo bauxitem;
g) polymerizace;
h) alkylace;
ij) isomerace;
k) pouze v případě produktů podpoložek 2710 19 31 až 2710 19 99: odsiřování vodíkem vedoucí k redukci nejméně 85 % obsahu síry ze
zpracovávaného produktu (podle metody EN ISO 20846, EN ISO 20884 nebo EN ISO 14596 nebo EN ISO 24260, EN ISO 20847
a EN ISO 8754);
l) pouze v případě produktů čísla 2710: odstraňování parafínů jinou metodou než filtrováním;
m) pouze v případě produktů podpoložek 2710 19 31 až 2710 19 99: zpracování produktů pomocí vodíku (jiné než při odsiřování) při tlaku
vyšším než 20 barů a teplotě vyšší než 250 °C s použitím katalyzátoru, kde vodík v chemické reakci představuje aktivní prvek. Další zpracování
mazacích olejů podpoložek 2710 19 71 až 2710 19 99 pomocí vodíku (např. hydrogenační dočišťování nebo odbarvování) pro zlepšení barvy
nebo stálosti není považováno za specifický proces;
n) pouze v případě produktů podpoložek 2710 19 51 až 2710 19 68: atmosférická destilace podle metody ISO 3405 (která je rovnocenná
metodě ASTM D 86), při níž při 300 °C předestiluje méně než 30 % objemu produktů včetně ztrát. Jestliže podle metody ISO 3405 (která je
rovnocenná metodě ASTM D 86) při 300 °C předestiluje 30 % nebo více objemu produktů včetně ztrát, pak množství produktů, které mohou
být získány atmosférickou destilací a které patří do podpoložek 2710 12 11 až 2710 12 90 nebo 2710 19 11 až 2710 19 29 se proclí
stejnou celní sazbou jako podpoložky 2710 19 62 až 2710 19 68 podle druhu a hodnoty použitých produktů a podle čisté váhy získaného
produktu. Toto pravidlo se nepoužívá u produktů takto získaných, které se v období šesti měsíců a za dalších podmínek stanovených příslušnými
orgány podrobí specifickému procesu nebo chemické přeměně, avšak jiným procesem než specifickým;
o) pouze v případě produktů podpoložek 2710 19 71 až 2710 19 99: zpracování pomocí elektrického vysokofrekvenčního koronového výboje;
p) pouze v případě produktů podpoložky 2712 90 31: odolejování frakční krystalizací.
Je-li přípravné zpracování před výše uvedenými zpracováními z technických důvodů nezbytné, vztahuje se osvobození od cla pouze na množství
produktů zamýšlených a skutečně podrobených výše zmíněným zpracováním; odpadní produkty vzniklé během přípravného zpracování jsou též
osvobozeny od cla.
6. Množství produktů, které může být získáno během chemické přeměny nebo během přípravného zpracování nezbytného z technických důvodů a které
patří do čísel, položek nebo podpoložek 2707 10 00, 2707 20 00, 2707 30 00, 2707 50 00, 2710, 2711, 2712 10, 2712 20, 2712 90 31
až 2712 90 99 a 2713 90, se proclí podle stejných sazeb, které jsou používány v případě produktů „pro jiné účely“, podle druhu a hodnoty
použitých produktů a podle čisté hmotnosti získaných produktů. Toto ustanovení se nevztahuje na produkty čísel 2710 až 2712, které se v období
do šesti měsíců a za dalších podmínek stanovených příslušnými orgány podrobí specifickému procesu nebo další chemické přeměně.

KAPITOLA 27

KAPITOLA 26-RUDY KOVŮ, STRUSKY A POPELY

KAPITOLA 26-RUDY KOVŮ, STRUSKY A POPELY

KAPITOLA 26-RUDY KOVŮ, STRUSKY A POPELY

Poznámky
1. Do této kapitoly nepatří:
a) struska nebo podobné průmyslové odpady zpracované na makadam (číslo 2517);
b) přírodní uhličitan hořečnatý (magnezit), též kalcinovaný (číslo 2519);
c) kaly ze skladovacích nádrží minerálních olejů, které jsou převážně složeny z těchto olejů (číslo 2710);
d) zásaditá struska (Thomasova struska) kapitoly 31;
e) strusková vlna, horninová vlna nebo podobné minerální vlny (číslo 6806);
f) odpad nebo úlomky drahých kovů nebo kovů plátovaných drahými kovy; jiný odpad nebo úlomky obsahující drahý kov nebo
sloučeniny drahých kovů, používané zejména k rekuperaci drahého kovu (číslo 7112); nebo
g) měděné, niklové nebo kobaltové kamínky (lechy), jež byly vytaveny z rud (třída XV).
2. Pro účely čísel 2601 až 2617 se výrazem „rudy kovů“ rozumějí nerosty mineralogických druhů skutečně používané v metalurgickém
průmyslu k získání rtuti, kovů čísla 2844 nebo kovů tříd XIV nebo XV, i když nejsou určeny k metalurgickým účelům. Do čísel 2601
až 2617 však nepatří ty nerosty, které byly podrobeny jiným úpravám, než které jsou běžné v metalurgickém průmyslu.
3. Do čísla 2620 patří pouze:
a) struska, popel a zbytky používané v průmyslu buď k získání kovů nebo jako výchozí materiál k výrobě chemických sloučenin
kovů, kromě popela a zbytků ze spalování komunálního odpadu (číslo 2621); a
b) struska, popel a zbytky obsahující arsen, též obsahující kovy, používané buď k získání arsenu nebo kovů nebo k výrobě jejich
chemických sloučenin.
Poznámky k položkám
1. Pro účely položky 2620 21 se „kaly olovnatého benzinu a kaly olovnatých antidetonačních sloučenin“ rozumějí kaly získané ze
skladovacích nádrží olovnatého benzinu a olovnatých antidetonačních sloučenin (například tetraethylolova), které se zejména skládají
z olova, sloučenin olova a oxidu železa.
2. Struska, popel a zbytky obsahující arsen, rtuť, thallium nebo jejich směsi, používané k získání arsenu nebo těchto kovů nebo k výrobě
jejich chemických sloučenin, se zařazují do položky 2620 60.

KAPITOLA 26

KAPITOLA 23-ZBYTKY A ODPADY Z POTRAVINÁŘSKÉHO PRŮMYSLU; PŘIPRAVENÉ KRMIVO

KAPITOLA 23-ZBYTKY A ODPADY Z POTRAVINÁŘSKÉHO PRŮMYSLU; PŘIPRAVENÉ KRMIVO

Doplňková poznámka 3 Potenciální hmotnostní obsah alkoholu se vypočítá vynásobením hmotnosti cukrů (přepočítáno na kilogramy invertního cukru) obsažených ve 100 kg předmětného výrobku, činitelem 0,47.

KAPITOLA 23-ZBYTKY A ODPADY Z POTRAVINÁŘSKÉHO PRŮMYSLU; PŘIPRAVENÉ KRMIVO

Poznámka
1. Do čísla 2309 patří výrobky používané k výživě zvířat, jinde neuvedené ani nezahrnuté, získané zpracováním rostlinných nebo
živočišných látek v takovém rozsahu, že ztratily podstatné charakteristické znaky původní látky, jiné než rostlinné odpady, rostlinné
zbytky a vedlejší produkty vzniklé při tomto zpracování.
Poznámka k položce
1. Pro účely položky 2306 41 se výrazem „semena řepky nebo řepky olejky s nízkým obsahem kyseliny erukové“ rozumějí semena
podle definice v poznámce k položce 1 ke kapitole 12.
Doplňkové poznámky
1. Podpoložky 2303 10 11 a 2303 10 19 zahrnují pouze zbytky z výroby kukuřičného škrobu a nezahrnují tyto zbytky smíchané s výrobky
získanými z jiných rostlin nebo s výrobky získanými z kukuřice jiným procesem než při výrobě škrobu mokrou cestou.
Obsah škrobu nesmí převyšovat 28 % hmotnostních v sušině podle metody uvedené v příloze III, část L, nařízení Komise (ES) č. 152/2009 a obsah
tuku nesmí převyšovat 4,5 % hmotnostních v sušině podle metody uvedené v příloze III, část H, nařízení Komise (ES) č. 152/2009.
2. Do podpoložky 2306 90 05 patří pouze zbytky z extrakce oleje z kukuřičných klíčků, které obsahují následující ingredience v uvedeném množství,
počítaném v sušině:
a) výrobky s obsahem oleje menším než 3 % hmotnostní:
— obsah škrobu: nižší než 45 % hmotnostních,
— obsah proteinu (obsah dusíku × 6,25): nejméně 11,5 % hmotnostních;
b) výrobky s obsahem oleje nejméně 3 % hmotnostní a nejvýše 8 % hmotnostních:
— obsah škrobu: nižší než 45 % hmotnostních,
— obsah proteinu (obsah dusíku × 6,25): nejméně 13 % hmotnostních.
Kromě toho by tyto zbytky neměly obsahovat ingredience, které nejsou získány z kukuřičného mláta.
Pro určení obsahu škrobu a proteinu se použijí metody uvedené v nařízení Komise (ES) č. 152/2009, příloha III, část L a část C.
Pro určení obsahu oleje a vlhkosti se použijí metody uvedené v nařízení Komise (ES) č. 152/2009, příloha III, část H a část A.
Výrobky obsahující složky z částí kukuřičného mláta, které byly přidány po zpracování a nebyly vystaveny procesu extrakce oleje, jsou vyloučeny.
3. Ve smyslu podpoložek 2307 00 11, 2307 00 19, 2308 00 11 a 2308 00 19 se rozumí:
— „skutečným hmotnostním obsahem alkoholu“ počet kilogramů čistého alkoholu obsažených ve 100 kg výrobku,
— „potenciálním hmotnostním obsahem alkoholu“ počet kilogramů čistého alkoholu, který může být vyroben úplným prokvašením cukrů
obsažených ve 100 kg výrobku,
— „celkovým hmotnostním obsahem alkoholu“ součet skutečného a potenciálního hmotnostního obsahu alkoholu,
— „% hm“ symbol pro hmotnostní obsah alkoholu ve hmotě.
4. Pro účely podpoložek 2309 10 11 až 2309 10 70 a 2309 90 31 až 2309 90 70 se za „mléčné výrobky“ považují výrobky čísel 0401, 0402,
0404, 0405, 0406 a podpoložek 0403 10 11 až 0403 10 39, 0403 90 11 až 0403 90 69, 1702 11 00, 1702 19 00 a 2106 90 51.
5. Do podpoložky 2309 90 20 patří pouze zbytky z výroby škrobu z kukuřice, ale nepatří do ní tyto zbytky smíchané s výrobky získanými z jiných
rostlin nebo s výrobky získanými z kukuřice jiným procesem, než při výrobě škrobu mokrou cestou, obsahující:
— odpad z třídění kukuřice používané při mokré cestě v poměru nepřesahujícím 15 % hmotnostních výrobku a/nebo
— zbytky ze škrobové máčecí vody používané při mokré cestě, včetně odpadů z máčecí vody používané pro výrobu alkoholu nebo jiných produktů
z výroby škrobu.
Tyto výrobky mohou také obsahovat zbytky po extrakci oleje z kukuřičných klíčků při procesu mokrého mletí.
Obsah škrobu u těchto výrobků nesmí převyšovat 28 % hmotnostních v sušině v souladu s metodou uvedenou v příloze III, část L k nařízení Komise
(ES) č. 152/2009, obsah tuku nesmí převyšovat 4,5 % hmotnostních v sušině v souladu podle metody uvedené v příloze III, část H, nařízení
Komise (ES) č. 152/2009 a obsah proteinů nesmí převyšovat 40 % hmotnostních v sušině v souladu s metodou uvedenou v příloze III, část C
k nařízení Komise (ES) č. 152/2009.

KAPITOLA 23

KAPITOLA 22-NÁPOJE, LIHOVINY A OCET

KAPITOLA 22-NÁPOJE, LIHOVINY A OCET

Všeobecné vysvětlivky
Protože v této kapitole se rozlišuje mezi výrobky v nádobách o obsahu 2 litry nebo méně a v nádobách o obsahu více než 2 litry, množství se týká objemu tekutiny obsažené v nádobách a nikoliv kapacity nádob.
Do této kapitoly patří – v případě, že nejde o léky – tonické přípravky, které i když se berou v malých množstvích, například po lžících, jsou vhodné pro přímou spotřebu jako nápoje. Nealkoholické tonické přípravky, které je třeba před použitím rozředit, nepatří do kapitoly 22 (obvykle číslo 2106).
Doplňková poznámka 2 b) Potencionální objemový obsah alkoholu se vypočítá vynásobením hmotnosti cukrů (přepočítáno na kilogramy invertního cukru) obsažených ve 100 litrech předmětného výrobku činitelem 0,6.

KAPITOLA 22-NÁPOJE, LIHOVINY A OCET

Poznámky
1. Do této kapitoly nepatří:
a) výrobky této kapitoly (jiné než výrobky čísla 2209), které jsou připraveny pro kulinářské účely, a proto nejsou vhodné pro
spotřebu jako nápoje (všeobecně číslo 2103);
b) mořská voda (číslo 2501);
c) destilovaná nebo vodivostní voda nebo voda podobné čistoty (číslo 2853);
d) vodné roztoky kyseliny octové o koncentraci převyšující 10 % hmotnostních kyseliny octové (číslo 2915);
e) léky čísla 3003 nebo 3004; nebo
f) voňavkářské, kosmetické nebo toaletní přípravky (kapitola 33).
2. Pro účely této kapitoly a kapitol 20 a 21 se objemový obsah alkoholu stanovuje při teplotě 20 °C.
3. Pro účely čísla 2202 se výrazem „nealkoholické nápoje“ rozumějí nápoje, jejichž objemový obsah alkoholu nepřesahuje 0,5 % obj.
Alkoholické nápoje se zařazují podle druhu do čísel 2203 až 2206 nebo 2208.
Poznámka k položce
1. Pro účely položky 2204 10 se výrazem „šumivá vína“ rozumějí vína, která mají při uchovávání v uzavřených nádobách při teplotě
20 °C přetlak nejméně 3 bary.
Doplňkové poznámky
1. Podpoložka 2202 10 00 zahrnuje vody, včetně minerálních vod a sodovek, s přídavkem cukru nebo jiných sladidel nebo ochucené, za předpokladu,
že jsou určeny k přímé spotřebě jako nápoj.
2. Pro účely čísel 2204 a 2205 a podpoložky 2206 00 10 je:
a) „skutečný objemový obsah alkoholu“ počet objemových jednotek čistého alkoholu ve 100 objemových jednotkách daného výrobku při teplotě 20 °
C;
b) „potenciální objemový obsah alkoholu“ počet objemových jednotek čistého alkoholu, které mohou vzniknout úplným zkvašením cukru
obsaženého ve 100 objemových jednotkách daného výrobku při teplotě 20 °C;
c) „celkový objemový obsah alkoholu“ součet skutečného a potenciálního objemového obsahu alkoholu;
d) „přírodní objemový obsah alkoholu“ celkový objemový obsah alkoholu daného výrobku před jakýmkoliv obohacením;
e) „% obj“ symbol (zkratka) pro objemový obsah alkoholu.
3. Pro účely podpoložky 2204 30 10 se za „hroznový mošt částečně zkvašený“ považuje výrobek získaný kvašením hroznového moštu, který má
skutečný objemový obsah alkoholu vyšší než 1 % obj. a nižší než tři pětiny svého celkového objemového obsahu alkoholu.
4. Pro účely položek 2204 21 a 2204 29:
A. Výrazem „celkový suchý extrakt“ se rozumí obsah všech substancí v gramech na litr výrobku, které za daných fyzikálních podmínek nevyprchají.
Určení celkového suchého extraktu se musí provádět hustoměrem při teplotě 20 °C.
B. a) Přítomnost množství celkového suchého extraktu na 1 litr ve výrobcích patřících do podpoložek 2204 21 11 až 2204 21 98
a 2204 29 11 až 2204 29 98 uvedených níže v bodech 1, 2, 3 a 4 nemá vliv na jejich zařazování:
1. výrobky mající skutečný objemový obsah alkoholu nejvýše 13 % obj.: 90 g nebo méně celkového suchého extraktu na litr;
2. výrobky mající skutečný objemový obsah alkoholu vyšší než 13 % obj., avšak nejvýše 15 % obj.: 130 g nebo méně celkového suchého
extraktu na litr;
3. výrobky mající skutečný objemový obsah alkoholu vyšší než 15 % obj., avšak nejvýše 18 % obj.: 130 g nebo méně celkového suchého
extraktu na litr;
4. výrobky mající skutečný objemový obsah alkoholu vyšší než 18 % obj., avšak nejvýše 22 % obj.: 330 g nebo méně celkového suchého
extraktu na litr.
Výrobky, které vykazují celkový suchý extrakt převyšující maximum uvedené výše u každé kategorie, se zařadí vždy do první následující
kategorie, přičemž pokud celkový obsah suchého extraktu převyšuje 330 g/l, výrobky se zařadí do podpoložek 2204 21 98 a 2204 29 98;
b) výše uvedená pravidla se nevztahují na produkty podpoložek 2204 21 23 a 2204 29 11.
5. Podpoložky 2204 21 11 až 2204 21 98 a 2204 29 11 až 2204 29 98 by měly zahrnovat:
a) hroznový mošt z čerstvých hroznů, jehož kvašení bylo zastaveno přidáním alkoholu, tj. produkt, který:
— má skutečný objemový obsah alkoholu nejméně 12 % obj., avšak méně než 15 % obj., a
— byl získán přidáním produktu vzniklého destilací vína do nezkvašeného hroznového moštu, jehož přírodní objemový obsah alkoholu je
nejméně 8,5 % obj.;
b) víno s přísadou alkoholu, tj. produkt, který:
— má skutečný objemový obsah alkoholu nejméně 18 % obj., avšak nejvýše 24 % obj.,
— byl získán výhradně přidáním nerektifikovaného produktu pocházejícího z destilace vína a majícího skutečný objemový obsah alkoholu
nejvýše 86 % obj. k vínu, které neobsahuje zbytkový cukr, a
— má obsah těkavých kyselin nejvýše 1,5 g na 1 litr, vyjádřený jako kyselina octová;
c) likérové víno, tj. produkt, který:
— má celkový objemový obsah alkoholu nejméně 17,5 % obj. a skutečný objemový obsah alkoholu nejméně 15 % obj., avšak nejvýše
22 % obj., a
— byl získán z hroznového moštu nebo z vína, jež musí pocházet z odrůd vinné révy uznávaných v třetí zemi původu za způsobilé pro výrobu
likérového vína a které má přírodní objemový obsah alkoholu nejméně 12 % obj., a to
— zmrazením nebo
— přidáním níže uvedených produktů v průběhu kvašení nebo po něm:
— produktu z destilace vína,
— koncentrovaného hroznového moštu, nebo u některých likérových vín s označením původu nebo se zeměpisným označením, která
jsou na seznamu stanoveném v nařízení (ES) č. 607/2009 (Úř. věst. L 193, 24.7.2009, s. 60) a u nichž je takový postup
tradiční, hroznového moštu, jehož zvyšování koncentrace se provádělo přímým ohřevem a který odpovídá, s výjimkou této operace,
definici koncentrovaného hroznového moštu nebo
— směsi těchto produktů.
Avšak některá likérová vína s označením původu nebo se zeměpisným označením, která jsou na seznamu stanoveném v nařízení (ES) č. 607/2009 (Úř. věst. L 193, 24.7.2009, s. 60), mohou být vzhledem ke kategorii zboží, postupům při výrobě vína a příslušným omezením získána
z nekvašeného moštu z čerstvých hroznů, aniž by tento hroznový mošt musel mít přírodní objemový obsah alkoholu nejméně 12 % obj.
6. Pro účely položek 2204 10, 2204 21 a 2204 29:
a) se výrazy „vína s chráněným označením původu (CHOP)“ a „vína s chráněným zeměpisným označením (CHZO)“ rozumějí vína, která jsou
v souladu s ustanoveními článků 93 až 108 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013,
s. 671), s prováděcími předpisy k uvedenému nařízení, jakož i s vnitrostátními právními předpisy;
b) se výrazem „odrůdová vína“ rozumějí vína, která jsou v souladu s ustanoveními článku 120 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU)
č. 1308/2013 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671), s prováděcími předpisy k uvedenému nařízení, jakož i s vnitrostátními právními
předpisy;
c) se výrazem „vína vyráběná v Evropské unii“ rozumějí vína, která jsou v souladu s ustanoveními nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU)
č. 1308/2013 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671) a článkem 55 nařízení Komise (ES) č. 607/2009 (Úř. věst. L 193, 24.7.2009,
s. 60).
7. Pro účely podpoložek 2204 30 92 a 2204 30 96 se výrazem „koncentrovaný vinný mošt“ rozumí vinný mošt, jehož hodnota při teplotě 20 °C,
zjištěná refraktometrem (použitým podle metody uvedené ve Sborníku mezinárodních analytických metod pro vína a mošty Mezinárodní organizace
pro révu vinnou a víno, jak bylo zveřejněno v řadě C Úředního věstníku) je nejméně 50,9 %.
8. Za výrobky čísla 2205 jsou považovány pouze vermut a ostatní vína z čerstvých hroznů, ochucené bylinami nebo aromatickými látkami, které mají
skutečný objemový obsah alkoholu nejméně 7 % objemových.
9. Pro účely podpoložky 2206 00 10 se výrazem „matolinové víno“ rozumí výrobek získaný zkvašením výlisků čistých hroznů máčených ve vodě
(matolin) nebo vyluhováním prokvašených matolin vodou.
10. Pro účely podpoložek 2206 00 31 a2206 00 39 se výrazem „šumivé“ rozumějí:
— kvašené (fermentované) nápoje v lahvích uzavřených zátkou ve tvaru „hříbku“, přidržovanou svorkami nebo kovovými svěrkami,
— kvašené (fermentované) nápoje v jiné obchodní úpravě, které mají při teplotě 20 °C přetlak nejméně 1,5 baru.
11. Pro účely podpoložek 2209 00 11 a 2209 00 19 se výrazem „vinný ocet“ rozumí ocet, který byl vyroben výlučně octovým kvašením vína a má
celkový obsah kyselin, vyjádřený jako kyselina octová, nejméně 60 g na 1 litr.
12. Položka 2207 20 zahrnuje směsi ethylalkoholu používané jako surovina k výrobě paliv pro motorová vozidla, s obsahem alkoholu 50 % obj. nebo
více a denaturované jedním nebo více z těchto prostředků:
a) motorový benzin (vyhovující EN 228);
b) terc-butyl(ethyl)ether (ethyl-terc-butyl-ether, ETBE);
c) methyl-terc-butyl-ether (MTBE);
d) 2-methyl-2-propanol (terc-butylalkohol, terciární butylalkohol, TBA);
e) 2-methyl-1-propanol (2-methyl-propan-1-ol, isobutanol);
f) 2-propanol (isopropylalkohol, propan-2-ol, isopropanol).
Denaturační prostředky uvedené v odst. 1 písm. e) a f) musí být použity v kombinaci s alespoň jedním denaturačním prostředkem uvedeným
v odst. 1 písm. a) až d).

KAPITOLA 22

KAPITOLA 21-RŮZNÉ JEDLÉ PŘÍPRAVKY

KAPITOLA 21-RŮZNÉ JEDLÉ PŘÍPRAVKY

Všeobecné vysvětlivky
Pro zařazení „potravinových doplňků“ (uvedených v bodě 16 vysvětlivek k HS k číslu 2106), zejména ostatních potravinových přípravků předkládaných v odměřených dávkách, jako jsou kapsle, tablety, pastilky a prášky, které jsou určeny k používání jako potravinové doplňky, se rovněž přihlíží ke kritériím stanoveným v rozsudku Soudního dvora Evropské unie ve spojených věcech C-410/08 až C-412/ 08 („Swiss Caps“).
Doplňková poznámka 1 Tato poznámka zahrnuje zejména maltodextriny.

KAPITOLA 21-RŮZNÉ JEDLÉ PŘÍPRAVKY

Poznámky
1. Do této kapitoly nepatří:
a) zeleninové směsi čísla 0712;
b) pražené kávové náhražky obsahující kávu v jakémkoli poměru (číslo 0901);
c) aromatizovaný čaj (číslo 0902);
d) koření nebo jiné produkty čísel 0904 až 0910;
e) potravinové přípravky, jiné než zboží popsané v čísle 2103 nebo 2104, obsahují-li více než 20 % hmotnostních uzenky, salámů,
masa, drobů, krve, ryb nebo korýšů, měkkýšů nebo jiných vodních bezobratlých nebo jejich kombinaci (kapitola 16);
f) kvasnice balené jako léky nebo jiné výrobky čísla 3003 nebo 3004 nebo
g) připravené enzymy čísla 3507.
2. Výtažky z náhražek uvedených v poznámce 1 b) se zařazují do čísla 2101.
3. Pro účely čísla 2104 se výrazem „homogenizované směsi potravinových přípravků“ rozumějí přípravky sestávající z jemně
homogenizované směsi dvou nebo více základních složek jako masa, ryb, zeleniny, ovoce nebo ořechů, v balení pro drobný prodej
jako dětská výživa nebo pro dietní účely, v uzavřených obalech o čisté hmotnosti nepřesahující 250 g. Při uplatňování této definice se
nepřihlíží k malému množství přísad přidaných pro ochucení, pro účely konzervace nebo z jiných důvodů. Tyto přípravky mohou
obsahovat malé množství viditelných kousků přísad.
Doplňkové poznámky
1. Pro účely podpoložek 2106 10 20 a 2106 90 92 se za „škrob“ považují též produkty štěpení škrobů.
2. Pro účely podpoložky 2106 90 20 se výrazem „složené alkoholické přípravky, jiné než založené na vonných látkách, používané k výrobě nápojů“
rozumějí přípravky, které mají objemový obsah alkoholu vyšší než 0,5 % obj.
3. Pro účely podpoložky 2106 90 30 se výrazem „isoglukóza“ rozumí produkt získaný z glukózy nebo jejich polymerů obsahující nejméně 10 %
hmotnostních fruktózy v sušině.
Pro účely stanovení celní sazby pro výrobky podpoložky 2106 90 30 se obsah sušiny stanoví v souladu s čl. 42 odst. 3 nařízení (ES) č. 951/2006.
4. Pro účely stanovení celní sazby pro výrobky podpoložky 2106 90 59 se obsah sacharózy, včetně ostatních cukrů vyjádřených jako sacharóza, stanoví
metodou uvedenou v čl. 42 odst. 2 nařízení (ES) 951/2006.
5. Ostatní potravinové přípravky předkládané v odměřených dávkách, například kapsle, tablety, pastilky a pilulky, které jsou určeny pro použití jako
potravinové doplňky, se zařazují do čísla 2106, pokud nejsou jinde uvedené ani zahrnuté.
6. Přípravky na bázi kávy, čaje nebo maté nebo výtažků, esencí (trestí) a koncentrátů z nich o obsahu cukru v sušině 97 % hmotnostních nebo vyšším
jsou vyloučeny z čísla 2101 a mají být v zásadě zařazeny do kapitoly 17. Má se za to, že charakter těchto výrobků již není dán kávou, čajem nebo
maté nebo výtažky, esencemi (tresťmi) a koncentráty z nich.

KAPITOLA 21

KAPITOLA 20-PŘÍPRAVKY ZE ZELENINY, OVOCE, OŘECHŮ NEBO JINÝCH ČÁSTÍ ROSTLIN

KAPITOLA 20-PŘÍPRAVKY ZE ZELENINY, OVOCE, OŘECHŮ NEBO JINÝCH ČÁSTÍ ROSTLIN

Všeobecné vysvětlivky
Tato kapitola zahrnuje pochutiny připravené ke spotřebě v podobě např. sušeného hrachu nebo arašídů, které jsou jen částečně obaleny těstem, a jimž tudíž jejich podstatný rys dodává zelenina, ovoce, ořechy nebo jiné části rostlin.
Tato kapitola zahrnuje rovněž okurky salátové a okurky nakládačky, které prošly úplným mléčným kvašením.
Avšak okurky salátové a okurky nakládačky, které neprošly úplným mléčným kvašením a jsou prozatímně konzervované ve slané vodě, se zařazují do podpoložky 0711 40 00, nejsou-li určeny k přímému požívání. Tyto produkty obvykle obsahují nejméně 10 % hmotnostních soli.
Poznámka 4 Pro stanovení obsahu sušiny šťávy z rajčat se použije analytická metoda uvedená v příloze k nařízení Komise (EHS) č. 1979/82 (Úř. věst. L 214, 22.7.1982, s. 12).
Doplňková poznámka 1 Ke stanovení obsahu kyseliny ve výrobku se musí zhomogenizovat stejný podíl kapalných a pevných částí zboží.

KAPITOLA 20-PŘÍPRAVKY ZE ZELENINY, OVOCE, OŘECHŮ NEBO JINÝCH ČÁSTÍ ROSTLIN

Poznámky
1. Do této kapitoly nepatří:
a) zelenina, ovoce nebo ořechy, upravené nebo konzervované způsoby uvedenými v kapitolách 7, 8 nebo 11;
b) potravinové přípravky, obsahují-li více než 20 % hmotnostních uzenky, salámů, masa, drobů, krve, ryb nebo korýšů, měkkýšů
nebo jiných vodních bezobratlých nebo jejich kombinaci (kapitola 16);
c) pekařské zboží a jiné výrobky čísla 1905; nebo
d) homogenizované směsi potravinových přípravků čísla 2104.
2. Do čísel 2007 a 2008 nepatří ovocná želé, ovocné pasty, cukrem potažené mandle nebo podobné výrobky ve formě cukrovinek
(číslo 1704) nebo čokoládové cukrovinky (číslo 1806).
3. Do čísel 2001, 2004 a 2005 patří pouze ty výrobky kapitoly 7 nebo čísla 1105 nebo 1106 (jiné než mouka, krupice a prášky
z výrobků kapitoly 8), které byly upraveny nebo konzervovány jiným způsobem, než je uvedeno v poznámce 1 a).
4. Rajčatová šťáva s obsahem sušiny 7 % hmotnostních nebo více patří do čísla 2002.
5. Pro účely čísla 2007 se výrazem „získané vařením“ rozumí získané tepelnou úpravou za atmosférického tlaku nebo za sníženého
tlaku, za účelem zvýšení viskozity produktu snížením obsahu vody nebo jinými způsoby.
6. Pro účely čísla 2009 se výrazem „nezkvašené šťávy bez přídavku alkoholu“ rozumějí šťávy, jejichž objemový obsah alkoholu
nepřesahuje 0,5 % obj. (viz poznámka 2 ke kapitole 22).
Poznámky k položkám
1. Pro účely položky 2005 10 se výrazem „homogenizovaná zelenina“ rozumějí zeleninové přípravky, jemně homogenizované, v balení
pro drobný prodej jako dětská výživa nebo pro dietní účely, v uzavřených obalech o čisté hmotnosti nepřesahující 250 g. Při
uplatňování této definice se nepřihlíží k malému množství přísad přidaných pro ochucení, pro účely konzervace nebo z jiných
důvodů. Tyto přípravky mohou obsahovat malé množství viditelných kousků zeleniny. Položka 2005 10 má přednost před všemi
ostatními položkami čísla 2005.
2. Pro účely položky 2007 10 se výrazem „homogenizované přípravky“ rozumějí ovocné přípravky, jemně homogenizované, v balení
pro drobný prodej jako dětská výživa nebo pro dietní účely, v uzavřených obalech o čisté hmotnosti nepřesahující 250 g. Při
uplatňování této definice se nepřihlíží k malému množství přísad přidaných pro ochucení, pro účely konzervace nebo z jiných
důvodů. Tyto přípravky mohou obsahovat malé množství viditelných kousků ovoce. Položka 2007 10 má přednost před všemi
ostatními položkami čísla 2007.
3. Pro účely položek 2009 12, 2009 21, 2009 31, 2009 41, 2009 61 a 2009 71 se výrazem „hodnota Brix“ rozumí přímo odečtené
stupně Brix z Brix hustoměru nebo index lomu vyjádřený jako funkce procentuálního obsahu sacharózy získaného z refraktometru,
při teplotě 20 °C nebo s korekcí na 20 °C, je-li odečet prováděn při jiné teplotě.
Doplňkové poznámky
1. Pro účely čísla 2001 zelenina, ovoce, ořechy a jiné jedlé části rostlin, připravené nebo konzervované v octě nebo kyselině octové musí mít obsah volné
těkavé kyseliny, vyjádřený jako kyselina octová, 0,5 % hmotnostních nebo více. Navíc houby podpoložky 2001 90 50 by měly mít obsah soli nejvýše
2,5 % hmotnostních.
2. a) Obsah různých cukrů, vyjádřených jako sacharóza (‚obsah cukru‘), u výrobků zařazených do této kapitoly odpovídá číselnému údaji, který při
teplotě 20 °C ukazuje refraktometr (použitý v souladu s metodou popsanou v příloze prováděcího nařízení (EU) č. 974/2014 (1)) a který je
násoben jedním z následujících faktorů:
— 0,93 u výrobků položek 2008 20 až 2008 80, 2008 93, 2008 97 a 2008 99,
— 0,95 u výrobků ostatních položek.
Avšak obsah různých cukrů, vyjádřených jako sacharóza (‚obsah cukru‘), u následujících výrobků zařazených do této kapitoly:
— výrobků vyrobených na bázi chaluh a jiných řas upravených nebo konzervovaných způsoby, které nejsou uvedeny v kapitole 12,
— výrobků vyrobených na bázi maniokových kořenů, marantových kořenů, salepových kořenů, jeruzalémských artyčoků, sladkých brambor
a podobných kořenů a hlíz s vysokým obsahem škrobu nebo inulinu čísla 0714,
— výrobků vyrobených na bázi vinných listů
odpovídá číselnému údaji vzešlému z výpočtu provedeného na základě hodnot naměřených za použití metody vysokoúčinné kapalinové
chromatografie (dále jen ‚metoda HPLC‘), a to podle tohoto vzorce:
S + (G + F) × 0,95,
kde:
‚S‘ je obsah sacharózy stanovený metodou HPLC,
‚F‘ je obsah fruktózy stanovený metodou HPLC,
‚G‘ je obsah glukózy stanovený metodou HPLC.
b) výrazem „hodnota Brix“ uvedeným v podpoložkách čísla 2009 se rozumí číselný údaj, který při teplotě 20 °C ukazuje refraktometr (použitý
v souladu s metodou popsanou v příloze prováděcího nařízení (EU) č. 974/2014 (1)).
3. Výrobky položek 2008 20 až 2008 80, 2008 93, 2008 97 a 2008 99 jsou považovány za výrobky „s přídavkem cukru“, jestliže jejich
hmotnostní obsah cukru je vyšší než procento uvedené níže, podle druhu ovoce nebo jedlých částí rostlin:
— ananas, vinné hrozny: 13 %,
— ostatní ovoce, včetně ovocných směsí a jiných jedlých částí rostlin: 9 %.
4. Pro účely podpoložek 2008 30 11 až 2008 30 39, 2008 40 11 až 2008 40 39, 2008 50 11 až 2008 50 59, 2008 60 11 až 2008 60 39,
2008 70 11 až 2008 70 59, 2008 80 11 až 2008 80 39, 2008 93 11 až 2008 93 29 , 2008 97 12 až 2008 97 38 a 2008 99 11 až
2008 99 40 se rozumí:
— výrazem „skutečný hmotnostní obsah alkoholu“ počet kilogramů čistého alkoholu obsažených ve 100 kg výrobku,
— „% hm“ symbol pro hmotnostní obsah alkoholu ve hmotě.
5. Následující se použije na výrobky, jak jsou předkládány:
a) obsah přidaného cukru u výrobků čísla 2009 odpovídá „obsahu cukru“ sníženému o níže uvedená čísla, podle druhu šťávy:
— citronová nebo rajčatová šťáva: 3,
— hroznová šťáva: 15,
— šťávy z ostatního ovoce a zeleniny, včetně směsí šťáv: 13.
b) ovocné šťávy s přídavkem cukru o hodnotě Brix nepřesahující 67 a obsahující méně než 50 % hmotnostních ovocné šťávy ztrácejí svůj původní
charakter ovocných šťáv čísla 2009.
Bod b) se nepoužije na koncentrované přírodní ovocné šťávy. Proto nejsou koncentrované přírodní ovocné šťávy vyloučeny z čísla 2009.
6. Pro účely podpoložek 2009 69 51 a 2009 69 71 se výrazem „koncentrovaná hroznová šťáva (včetně vinného moštu)“ rozumí hroznová šťáva
(včetně vinného moštu), u níž je číselný údaj naměřený při teplotě 20 °C refraktometrem (použitým v souladu s metodou popsanou v příloze
prováděcího nařízení (EU) č. 974/2014 (1)) nejméně 50,9 %.
7. Pro účely podpoložek 2001 90 92, 2006 00 35, 2006 00 91, 2007 10 91, 2007 99 93, 2008 97 03, 2008 97 05, 2008 97 12,
2008 97 16, 2008 97 32, 2008 97 36, 2008 97 51, 2008 97 72, 2008 97 76, 2008 97 92, 2008 97 94, 2008 97 97, 2008 99 24,
2008 99 31, 2008 99 36, 2008 99 38, 2008 99 48, 2008 99 63, 2009 89 34, 2009 89 36, 2009 89 73, 2009 89 85, 2009 89 88,
2009 89 97, 2009 90 92, 2009 90 95 a 2009 90 97 se za „tropické ovoce“ považují kvajavy, mango, mangostany, papáje, tamarindy, jablka
kešu, liči, jackfruit, sapodilla, mučenky, karamboly a pitahaya.
8. Pro účely podpoložek 2001 90 92, 2006 00 35, 2006 00 91, 2007 99 93, 2008 19 12, 2008 19 92, 2008 97 03, 2008 97 05,
2008 97 12, 2008 97 16, 2008 97 32, 2008 97 36, 2008 97 51, 2008 97 72, 2008 97 76, 2008 97 92, 2008 97 94 a 2008 97 97 se
za „tropické ořechy“ považují ořechy kokosové, kešu, para, arekové (betelové), kola a macadamia.
9. Mořské a jiné řasy upravené nebo konzervované způsoby, které nejsou uvedeny v kapitole 12, jako např. vaření, pražení, ochucení nebo přidání
cukru, patří do kapitoly 20 jakožto přípravky z jiných částí rostlin. Mořské a jiné řasy, čerstvé, chlazené, zmrazené nebo sušené, též v prášku, se
zařazují do čísla 1212.

KAPITOLA 20

KAPITOLA 16-PŘÍPRAVKY Z MASA, RYB NEBO KORÝŠŮ, MĚKKÝŠŮ NEBO JINÝCH VODNÍCH BEZOBRATLÝCH

KAPITOLA 16-PŘÍPRAVKY Z MASA, RYB NEBO KORÝŠŮ, MĚKKÝŠŮ NEBO JINÝCH VODNÍCH BEZOBRATLÝCH

Všeobecné vysvětlivky
Pro zařazování složených potravinových přípravků (včetně tzv. „hotových jídel“) sestávajících například z uzenek, salámů, masa, drobů, ryb nebo korýšů, měkkýšů nebo jiných vodních bezobratlých, nebo jakékoliv jejich kombinace, spolu se zeleninou, špagetami, omáčkou atd., viz poznámka 2 k této kapitole a všeobecné vysvětlivky k HS k této kapitole, předposlední odstavec.
Druhá věta prvního odstavce poznámky 2 (zařazení do čísla odpovídajícího složce, která hmotnostně převládá) se použije i pro stanovení položek a podpoložek. Toto se však nepoužije na přípravky obsahující játra čísel 1601 00 a 1602 (viz odstavec 2 této poznámky).
Doplňková poznámka 2 Jako všeobecné pravidlo, kus z něhož je získána část, je rozpoznatelný pouze pokud část měří přibližně 100 × 80 × 2 mm nebo více.
Výraz „jejich části“ se použije výhradně na části, kde může být kus, ze kterého byly získány (např. kýty), stanoven nesporným způsobem, spíše než vylučovacím postupem.

KAPITOLA 16-PŘÍPRAVKY Z MASA, RYB NEBO KORÝŠŮ, MĚKKÝŠŮ NEBO JINÝCH VODNÍCH BEZOBRATLÝCH

Poznámky
1. Do této kapitoly nepatří maso, droby, ryby, korýši, měkkýši nebo jiní vodní bezobratlí, připravení nebo konzervovaní způsoby
uvedenými v kapitole 2 nebo 3 nebo v čísle 0504.
2. Potravinové přípravky patří do této kapitoly, obsahují-li více než 20 % hmotnostních uzenky, salámů, masa, drobů, krve, ryb nebo
korýšů, měkkýšů nebo jiných vodních bezobratlých nebo jejich kombinaci. Obsahují-li tyto přípravky dva nebo více výše uvedených
výrobků, zařazují se do čísla kapitoly 16, odpovídajícího složce nebo složkám, jejichž hmotnost převládá. Tato ustanovení se
nevztahují na nadívané výrobky čísla 1902 ani na přípravky čísel 2103 nebo 2104.
Pro přípravky obsahující játra se při určení podpoložky v číslech 1601 nebo 1602 neuplatňuje ustanovení druhé věty.
Poznámky k položkám
1. Pro účely položky 1602 10 se výrazem „homogenizované přípravky“ rozumějí přípravky z masa, drobů nebo krve, jemně
homogenizované, v balení pro drobný prodej jako dětská výživa nebo pro dietní účely, v uzavřených obalech o čisté hmotnosti
nepřesahující 250 g. Při uplatňování této definice se nepřihlíží k malému množství přísad přidaných pro ochucení, pro účely
konzervace nebo z jiných důvodů. Tyto přípravky mohou obsahovat malé množství viditelných kousků masa nebo drobů.
Položka 1602 10 má přednost před všemi ostatními položkami čísla 1602.
2. Ryby, korýši, měkkýši a jiní vodní bezobratlí, uvedení v položkách čísel 1604 nebo 1605 pouze pod obecnými názvy, patří ke
stejným druhům jako ty, které jsou uvedeny v kapitole 3 pod stejnými názvy.
Doplňkové poznámky
1. Pro účely podpoložek 1602 31 11, 1602 32 11, 1602 39 21, 1602 50 10 a 1602 90 61 se za „tepelně neupravené“ považují ty výrobky, které
nebyly vůbec tepelně zpracovány nebo jejichž tepelné zpracování není dostačující k zajištění koagulace proteinů masa v celém výrobku, a proto se
u nich v případě podpoložek 1602 50 10 a 1602 90 61 při krájení objevují stopy narůžovělé tekutiny v nejširší části řezné plochy.
2. Pro účely podpoložek 1602 41 10, 1602 42 10 a 1602 49 11 až 1602 49 15 se výraz „jejich části“ vztahuje pouze na přípravky a masové
konzervy, u nichž lze určit, podle rozměrů a charakteristik příslušné svalové tkáně, že pocházejí z kýty, hřbetu s kostí, krkovičky nebo plece
z domácích prasat.

KAPITOLA 16

KAPITOLA 15-ŽIVOČIŠNÉ NEBO ROSTLINNÉ TUKY A OLEJE A VÝROBKY VZNIKLÉ JEJICH ŠTĚPENÍM; UPRAVENÉ JEDLÉ TUKY; ŽIVOČIŠNÉ NEBO ROSTLINNÉ VOSKY

KAPITOLA 15-ŽIVOČIŠNÉ NEBO ROSTLINNÉ TUKY A OLEJE A VÝROBKY VZNIKLÉ JEJICH ŠTĚPENÍM; UPRAVENÉ JEDLÉ TUKY; ŽIVOČIŠNÉ NEBO ROSTLINNÉ VOSKY

Všeobecné vysvětlivky
Pro účely podpoložek této kapitoly, kde se objevuje výraz „průmyslové účely“, se tento výraz týká pouze takových účelů, které zahrnují přeměnu základního produktu.
Na druhé straně výraz „technické účely“, který se nachází v některých podpoložkách, neznamená takovouto přeměnu.
Úpravy jako jsou vyčištění, rafinace nebo hydrogenace se nepovažují za „průmyslový účel“ ani „technický účel“.
Je třeba zdůraznit, že dokonce i výrobky vhodné k lidské výživě mohou být určeny pro technické nebo průmyslové účely.
Podpoložky této kapitoly, které jsou vyčleněny pro výrobky pro technické nebo průmyslové účely jiné než je výroba potravin pro lidskou výživu, zahrnují oleje a tuky pro výrobu potravy pro zvířata.
Doplňková poznámka 1 a) Tekutá frakce rostlinných olejů získaná oddělením od pevné fáze, například chlazením, použitím organických rozpouštědel, povrchově aktivních látek atd., nemůže být považována za surový olej.

KAPITOLA 15-ŽIVOČIŠNÉ NEBO ROSTLINNÉ TUKY A OLEJE A VÝROBKY VZNIKLÉ JEJICH ŠTĚPENÍM; UPRAVENÉ JEDLÉ TUKY; ŽIVOČIŠNÉ NEBO ROSTLINNÉ VOSKY

Poznámky
1. Do této kapitoly nepatří:
a) vepřový tuk nebo drůbeží tuk čísla 0209;
b) kakaové máslo, kakaový tuk a kakaový olej (číslo 1804);
c) jedlé přípravky obsahující více než 15 % hmotnostních výrobků čísla 0405 (zpravidla kapitola 21);
d) škvarky (číslo 2301) nebo odpady čísel 2304 až 2306;
e) mastné kyseliny, připravené vosky, léky, barvy, laky, mýdlo, voňavkářské, kosmetické nebo toaletní přípravky, sulfonované oleje
nebo jiné výrobky třídy VI; nebo
f) faktis (olejový kaučuk) čísla 4002.
2. Do čísla 1509 nepatří oleje získané z oliv extrakcí rozpouštědly (číslo 1510).
3. Do čísla 1518 nepatří tuky, oleje nebo jejich frakce pouze denaturované; tyto výrobky se zařazují do čísel, do kterých patří
odpovídající nedenaturované tuky a oleje a jejich frakce.
4. Mýdlové kaly, olejové sedliny a kaly, stearinová smola, glycerolová smola a zbytky tuku z ovčí vlny patří do čísla 1522.
Poznámka k položkám
1. Pro účely položek 1514 11 a 1514 19 výraz „olej řepky nebo řepky olejky s nízkým obsahem kyseliny erukové“ znamená stálý olej,
který obsahuje méně než 2 % hmotnostní kyseliny erukové.
Doplňkové poznámky
1. Pro účely položek a podpoložek 1507 10, 1508 10, 1510 00 10, 1511 10, 1512 11, 1512 21, 1513 11, 1513 21, 1514 11, 1514 91,
1515 11, 1515 21, 1515 50 11, 1515 50 19, 1515 90 21, 1515 90 29, 1515 90 40 až 1515 90 59 a 1518 00 31:
a) se stálé rostlinné oleje tekuté nebo pevné, získané lisováním, považují za „surové“, jestliže nebyly podrobeny jiné úpravě než:
— dekantaci v normálním časovém limitu,
— odstředění nebo filtraci za podmínky, že pro oddělení oleje od jeho tuhých částí byla použita pouze mechanická síla jako např. tíha, tlak nebo
odstředivá síla (s vyloučením jakéhokoliv adsorpčního filtračního postupu nebo jiného fyzikálního nebo chemického postupu);
b) stálé rostlinné oleje, tekuté nebo pevné, získané extrakcí, budou i nadále považovány za „surové“, nebudou-li moci být rozlišeny barvou, vůní
nebo chutí ani speciálními analytickými vlastnostmi od rostlinných olejů a tuků získaných lisováním;
c) výraz „surový olej“ se rozšiřuje rovněž na sójový olej, který již byl odslizen, a na bavlníkový olej, z něhož byl odstraněn gossypol.
2. A. Čísla 1509 a 1510 zahrnují pouze oleje získané výhradně zpracováním oliv, které mají následující analytické charakteristiky obsahu mastných
kyselin, stanovené pomocí metod uvedených v přílohách V, X-A a X-B nařízení Komise (EHS) č. 2568/91, a sterolů:
Tabulka I
Podíl mastných kyselin v % na celkovém množství mastných kyselin
Mastné kyseliny Procentuální zastoupení
Kyselina myristová ? 0,05
Kyselina palmitová 7,5–20,0
Kyselina palmitolejová 0,3–3,5
Kyselina heptadekanová ? 0,3
Kyselina heptadecenová ? 0,3
Kyselina stearová 0,5–5,0
Kyselina olejová 55,0–83,0
Kyselina linolová 3,5–21,0
Kyselina linolenová ? 1,0
Kyselina arachová ? 0,6
Kyselina ikosenová ? 0,4
Kyselina behenová (1) ? 0,3
Kyselina lignocerová ? 0,2
Tabulka II
Podíl sterolů v % z celkového množství sterolů
Steroly Procentuální zastoupení
Cholesterol ? 0,5
Brasikasterol (1) ? 0,1
Kampesterol ? 4,0
Stigmasterol (2) < Kampesterol Betasitosterol (3) ? 93,0 Delta-7-stigmasterol ? 0,5 Do čísel 1509 a 1510 nepatří chemicky změněný olivový olej (zejména reesterifikovaný olivový olej) a směsi olivového oleje s jinými oleji. Přítomnost reesterifikovaného olivového oleje nebo jiných olejů se zjišťuje za použití metod uvedených v příloze VII nařízení (EHS) č. 2568/91. B. Do položky 1509 10 patří pouze olivové oleje vymezené v níže uvedených podbodech 1. a 2., které byly získány výhradně mechanickými nebo jinými fyzikálními postupy za podmínek, při nichž nedochází ke změně oleje, a které nebyly podrobeny žádnému jinému zpracování než praní, dekantaci, odstřeďování nebo filtraci. Olivové oleje získané pomocí rozpouštědel, chemických nebo biochemických činidel nebo reesterifikací, jakož i jakékoli směsi s oleji jiných druhů, do této položky nepatří. 1. Ve smyslu podpoložky 1509 10 10 je za „panenský olivový olej na svícení“ považován, nezávisle na jeho kyselosti, olivový olej, který má následující vlastnosti: a) jeden z následujících obsahů vosků: i) obsah vosků nepřesahující 300 mg/kg nebo ii) obsah vosků převyšující 300 mg/kg, avšak nepřesahující 350 mg/kg za předpokladu, že: — celkový obsah alifatických alkoholů nepřesahuje 350 mg/kg nebo — obsah erythrodiolu a uvaolu nepřesahuje 3,5 %; b) obsah erythrodiolu a uvaolu nepřesahující 4,5 %; c) jednu z následujících dvou vlastností: i) obsah 2-glyceryl monopalmitátu nepřesahující 0,9 %, jestliže obsah kyseliny palmitové nepřesahuje 14 % celkového obsahu mastných kyselin; ii) obsah 2-glyceryl monopalmitátu nepřesahující 1,1 %, jestliže obsah kyseliny palmitové převyšuje 14 % celkového obsahu mastných kyselin; d) suma trans-isomerů kyseliny olejové nepřesahující 0,10 % a suma trans-isomerů kyselin linolové a linolenové nepřesahující 0,10 %; e) obsah stigmastadienu nepřesahující 0,50 mg/kg; f) rozdíl mezi výsledky HPLC a teoretickým obsahem triglyceridů s ECN42 je 0,3 nebo méně; a g) jednu nebo více následujících vlastností: 1. obsah těkavých halogenovaných rozpouštědel celkem nepřesahující 0,2 mg/kg a nepřesahující 0,1 mg/kg pro kterékoli z těchto rozpouštědel; 2. organoleptické vlastnosti s mediánem vad převyšujícím 3,5 v souladu s přílohou XII nařízení Komise (EHS) č. 2568/91. 2. Pro účely podpoložky 1509 10 90 se výrazem „panenský olivový olej“ rozumí olivový olej, který má následující vlastnosti: a) obsah kyselin, vyjádřený jako kyselina olejová, nepřesahující 2,0 g na 100 g; b) peroxidové číslo nepřesahující 20 milimolů aktivního kyslíku na kg; c) obsah vosků nepřesahující 250 mg/kg; d) obsah těkavých halogenových rozpouštědel nepřesahující celkem 0,2 mg/kg a nepřesahující 0,1 mg/kg pro každé z nich; e) koeficient extinkce K270 nepřesahující 0,25; f) odchylka koeficientu extinkce ?K v oblasti 270 nanometrů nepřesahující 0,01; g) organoleptické vlastnosti s mediánem vad nepřesahujícím 3,5 v souladu s přílohou XII nařízení Komise (EHS) č. 2568/91; h) obsah erythrodiolu a uvaolu nepřesahující 4,5 %; ij) jednu z následujících dvou vlastností: i) obsah 2-glyceryl monopalmitátu nepřesahující 0,9 %, jestliže obsah kyseliny palmitové nepřesahuje 14 % celkového obsahu mastných kyselin; ii) obsah 2-glyceryl monopalmitátu nepřesahující 1,0 %, jestliže obsah kyseliny palmitové převyšuje 14 % celkového obsahu mastných kyselin; k) suma trans-izomerů kyseliny olejové nepřesahující 0,05 % a suma trans-izomerů kyseliny linolové a linolenové nepřesahující 0,05 %; l) obsah stigmastadienů nepřesahující 0,10 mg/kg; m) rozdíl mezi výsledky HPLC a teoretickým obsahem trigliceridů s ECN42 je 0,2 nebo méně. C. Do položky 1509 90 patří olivový olej získaný zpracováním olivových olejů podpoložky 1509 10 10 a/nebo 1509 10 90, též smíšený s panenským olivovým olejem, který má následující vlastnosti: a) obsah kyselin, vyjádřený jako kyselina olejová, nepřesahující 1,0 g na 100 g; b) obsah vosku nepřesahující 350 mg/kg; c) koeficient extinkce K270 nepřesahující 0,90; d) odchylka koeficientu extinkce ?K v oblasti 270 nanometrů nepřesahující 0,15; e) obsah erythrodiolu a uvaolu nepřesahující 4,5 %; f) jednu z následujících dvou vlastností: i) obsah 2-glyceryl monopalmitátu nepřesahující 0,9 %, jestliže obsah kyseliny palmitové nepřesahuje 14 % celkového obsahu mastných kyselin; ii) obsah 2-glyceryl monopalmitátu nepřesahující 1,0 %, jestliže obsah kyseliny palmitové převyšuje 14 % celkového obsahu mastných kyselin; g) suma trans-izomerů kyseliny olejové nepřesahující 0,20 % a suma trans-izomerů kyselin linolové a linolenové nepřesahující 0,30 %; h) rozdíl mezi výsledky HPLC a teoretickým obsahem trigliceridů s ECN42 je 0,3 nebo méně. D. Pro účely podpoložky 1510 00 10 se výrazem „surové oleje“ rozumějí olivové oleje získané zejména z pokrutin, které mají následující vlastnosti: a) jeden z následujících obsahů vosků: i) obsah vosků převyšující 350 mg/kg nebo ii) obsah vosků převyšující 300 mg/kg, avšak nepřesahující 350 mg/kg, za předpokladu, že: — celkový obsah alifatických alkoholů převyšuje 350 mg/kg a — obsah erythrodiolu a uvaolu převyšuje 3,5 %; b) obsah erythrodiolu a uvaolu převyšující 4,5 %; c) obsah 2-glyceryl monopalmitátu nepřesahující 1,4 %; d) suma trans-izomerů kyseliny olejové nepřesahující 0,20 % a suma trans-izomerů kyselin linolové a linolenové nepřesahující 0,10 %; e) rozdíl mezi výsledky HPLC a teoretickým obsahem triglyceridů s ECN42 nepřesahující 0,6. E. Do podpoložky 1510 00 90 patří oleje získané zpracováním olejů podpoložky 1510 00 10, též smíšené s panenským olivovým olejem, a oleje, které nemají vlastnosti olejů uvedených v doplňkových poznámkách 2B, 2C a 2D. Oleje této podpoložky musí mít obsah 2-glyceryl monopalmitátu nepřesahující 1,4 %, sumu trans-isomerů kyseliny olejové nižší než 0,4 %, sumu trans-izomerů kyselin linolové + linolenové nižší než 0,35 % a rozdíl mezi výsledky HPLC a teoretickým obsahem triglyceridů s ECN42 nepřesahující hodnotu 0,5. 3. Do podpoložek 1522 00 31 a 1522 00 39 nepatří: a) zbytky ze zpracování tukových látek obsahující olej s jodovým číslem stanoveným podle metody uvedené v příloze XVI nařízení Komise (EHS) č. 2568/91 nižším než 70 nebo vyšším než 100; b) zbytky ze zpracování tukových látek obsahující olej s jodovým číslem vyšším než 70 nebo nižším než 100, u něhož plocha píku představující množství zadrženého betasitosterolu (1) stanovená podle přílohy V nařízení Komise (EHS) č. 2568/91 je nižší než 93,0 % celkové plochy píků sterolů. 4. Analytické metody stanovení vlastností výše uvedených výrobků jsou obsaženy v přílohách nařízení Komise (EHS) č. 2568/91. Pozornost je tudíž nutno věnovat rovněž poznámkám pod čarou přílohy I uvedeného nařízení. KAPITOLA 15

KAPITOLA 11-MLÝNSKÉ VÝROBKY; SLAD; ŠKROBY; INULIN; PŠENIČNÝ LEPEK

KAPITOLA 11-MLÝNSKÉ VÝROBKY; SLAD; ŠKROBY; INULIN; PŠENIČNÝ LEPEK

Doplňková poznámka 2 Pokud jde o kokosové ořechy, doplňková poznámka 2 k této kapitole se použije pouze na mouku, krupici a prášek z kokosových ořechů. Drcený sušený kokosový ořech je zařazen do podpoložky 0801 11 00 a nespadá do rozsahu čísla 1106, i když splňuje kritéria stanovená v bodě b) doplňkové poznámky 2 k této kapitole.
Drcený sušený kokosový ořech je předkládán v plátcích, malých kouscích nebo tenkých proužcích. Kokosová mouka, krupice nebo prášek se skládá z jemných částic.

KAPITOLA 11-MLÝNSKÉ VÝROBKY; SLAD; ŠKROBY; INULIN; PŠENIČNÝ LEPEK

Poznámky
1. Do této kapitoly nepatří:
a) pražený slad připravený jako kávová náhražka (čísla 0901 nebo 2101);
b) upravená mouka, krupice, krupička nebo škroby čísla 1901;
c) pražené kukuřičné vločky a jiné výrobky čísla 1904;
d) upravená nebo konzervovaná zelenina čísel 2001, 2004 nebo 2005;
e) farmaceutické výrobky (kapitola 30) nebo
f) škroby, které mají charakter voňavkářských, kosmetických nebo toaletních přípravků (kapitola 33).
2. A) Mlýnské výrobky z obilovin, uvedených níže v tabulce, patří do této kapitoly, mají-li, vztaženo na hmotnost sušiny:
a) obsah škrobu (určený modifikovanou Ewersovou polarimetrickou metodou) převyšující údaje uvedené ve sloupci 2 a
b) obsah popela (po odečtení přidaných minerálních látek) nepřesahující údaje uvedené ve sloupci 3.
Neodpovídají-li uvedeným podmínkám, patří do čísla 2302. Avšak obilné klíčky, celé, rozválcované, ve vločkách nebo drcené,
patří vždy do čísla 1104.
B) Výrobky, které podle výše uvedených ustanovení patří do této kapitoly, se zařadí do čísel 1101 nebo 1102, jestliže množství
výrobku vyjádřené v procentech hmotnostních, propadlé kovovým drátěným sítem o velikosti otvorů stanovené ve sloupcích 4
nebo 5, není nižší než množství uvedené pro příslušný druh obilovin.
Neodpovídají-li uvedeným podmínkám, patří do čísel 1103 nebo 1104.
Obilovina Obsah škrobu Obsah popela Množství propadlé sítem o velikosti otvorů
315 mikrometrů (mikronů) 500 mikrometrů (mikronů)
Pšenice a žito 45 % 2,5 % 80 % —
Ječmen 45 % 3 % 80 % —
Oves 45 % 5 % 80 % —
Kukuřice a čirok 45 % 2 % — 90 %
Rýže 45 % 1,6 % 80 % —
Pohanka 45 % 4 % 80 % —
Ostatní obiloviny 45 % 2 % 50 % —
3. Pro účely čísla 1103 se výrazy „krupice“ a „krupička“ rozumějí výrobky získané dělením obilných zrn, u kterých:
a) v případě kukuřičných výrobků alespoň 95 % hmotnostních propadne kovovým drátěným sítem s otvory o velikosti 2 mm;
b) v případě ostatních obilných výrobků alespoň 95 % hmotnostních propadne kovovým drátěným sítem s otvory
o velikosti 1,25 mm.
Doplňkové poznámky
1. Celní sazba pro směsi této kapitoly je následující:
a) u směsí, kde jedna ze složek představuje nejméně 90 % hmotnostních, se použije celní sazba pro tuto složku;
b) u ostatních směsí se použije celní sazba pro složku s nejvyšším dovozním clem.
2. Pro účely čísla 1106 se výrazy „mouka“, „krupice“ a „prášek“ rozumějí výrobky (jiné než drcené sušené kokosové ořechy) získané mletím nebo
nějakým jiným procesem drcení ze sušených luštěnin čísla 0713, ze sága nebo kořenů či hlíz čísla 0714 nebo z produktů kapitoly 8, u kterých:
a) v případě sušených luštěnin, sága, kořenů, hlíz a produktů kapitoly 8 (kromě ořechů čísel 0801 a 0802) nejméně 95 % hmotnostních propadne
kovovým drátěným sítem o velikosti otvorů 2 mm;
b) v případě ořechů čísel 0801 a 0802 nejméně 50 % hmotnostních propadne kovovým drátěným sítem o velikosti otvorů 2,5 mm.

KAPITOLA 11

KAPITOLA 10-OBILOVINY

KAPITOLA 10-OBILOVINY

Všeobecné vysvětlivky
Sušené klasy obilí (například kukuřice), které byly běleny, barveny, impregnovány nebo jinak zpracovány pro ozdobné účely se zařazují do podpoložky 0604 90 99.
Obiloviny zůstávají zařazeny v této kapitole, i když byly podrobeny tepelné úpravě pro účely konzervace, která může způsobit částečné želatinování a někdy prasknutí zrn. Částečné želatinování (předželatinování) nastává při procesu sušení a týká se pouze malého počtu zrn. Tato přeměna škrobu není cílem tepelné úpravy, pouze jejím vedlejším jevem. Tuto úpravu nelze považovat za‚ jiné zpracování‘ ve smyslu poznámky 1 B) ke kapitole 10.

KAPITOLA 10-OBILOVINY

Poznámky
1. A. Produkty uvedené v číslech této kapitoly se zařazují do těchto čísel, pouze obsahují-li zrna, též v klasech nebo na stéblech.
B. Do této kapitoly nepatří vyloupaná nebo jinak zpracovaná zrna. Avšak rýže, loupaná, celoomletá, leštěná, hlazená, předpařená,
nebo zlomková zůstává v čísle 1006.
2. Do čísla 1005 nepatří kukuřice cukrová (kapitola 7).
Poznámka k položce
1. Výrazem „pšenice tvrdá“ se rozumí pšenice druhu Triticum durum a hybridy odvozené z mezidruhového křížení Triticum durum, které
mají stejný počet (28) chromozomů jako tento druh.
Doplňkové poznámky
1. Následujícími výrazy se rozumí:
a) „kulatozrnnou rýží“ ve smyslu podpoložek 1006 10 21, 1006 10 92, 1006 20 11, 1006 20 92, 1006 30 21, 1006 30 42, 1006 30 61
a 1006 30 92 rýže, jejíž délka zrna nepřesahuje 5,2 mm a poměr délka/šířka je nižší než 2;
b) „střednězrnnou rýží“ ve smyslu podpoložek 1006 10 23, 1006 10 94, 1006 20 13, 1006 20 94, 1006 30 23, 1006 30 44, 1006 30 63
a 1006 30 94 rýže, jejíž délka zrna převyšuje 5,2 mm, avšak nepřesahuje 6 mm, a poměr délka/šířka je nižší než 3;
c) „dlouhozrnnou rýží“ ve smyslu podpoložek 1006 10 25, 1006 10 27, 1006 10 96, 1006 10 98, 1006 20 15, 1006 20 17, 1006 20 96,
1006 20 98, 1006 30 25, 1006 30 27, 1006 30 46, 1006 30 48, 1006 30 65, 1006 30 67, 1006 30 96 a 1006 30 98 rýže, jejíž
délka zrna převyšuje 6,0 mm;
d) „neloupanou rýží“ ve smyslu podpoložek 1006 10 21, 1006 10 23, 1006 10 25, 1006 10 27, 1006 10 92, 1006 10 94, 1006 10 96 a
1006 10 98 rýže, jež si po vymlácení uchovala plevy;
e) „loupanou rýží“ ve smyslu podpoložek 1006 20 11, 1006 20 13, 1006 20 15, 1006 20 17, 1006 20 92, 1006 20 94, 1006 20 96 a
1006 20 98 rýže zbavená pouze plev. Patří sem zejména rýže označované obchodními názvy „hnědá rýže“, „rýže cargo“, „rýže loonzain“ a „rýže
sbramato“;
f) „poloomletou rýží“ ve smyslu podpoložek 1006 30 21, 1006 30 23, 1006 30 25, 1006 30 27, 1006 30 42, 1006 30 44, 1006 30 46 a
1006 30 48 rýže zbavená plev, části klíčku a zcela nebo částečně vnějších, nikoliv však vnitřních vrstev oplodí;
g) „celoomletou rýží“ ve smyslu podpoložek 1006 30 61, 1006 30 63, 1006 30 65, 1006 30 67, 1006 30 92, 1006 30 94, 1006 30 96 a
1006 30 98 rýže, z níž byly odstraněny plevy, všechny vnější i vnitřní vrstvy oplodí, celý klíček v případě dlouhozrnné a střednězrnné rýže
a alespoň jeho část v případě kulatozrnné rýže, ale u níž mohou ještě zůstat podélné bílé proužky, avšak nejvýše na 10 % zrn;
h) „zlomkovou rýží“ ve smyslu položky 1006 40 zlomky zrn, jejichž délka nepřesahuje tři čtvrtiny průměrné délky celého zrna.
2. Celní sazba pro směsi této kapitoly je následující:
a) u směsí, kde jedna ze složek představuje nejméně 90 % hmotnostních, se použije celní sazba pro tuto složku;
b) u ostatních směsí se použije celní sazba pro složku s nejvyšším dovozním clem.

KAPITOLA 10