5911200090 80-Z ostatních textilních materiálů

5911 20 00-Plátna k prosévání, též zcela zhotovená

Viz vysvětlivky k HS k číslu 5911, část A), bod 2).
Tyto textilie mohou být v metráži nebo zhotovené do podoby pro zamýšlené použití (například nařezané do určitého tvaru, lemované páskami, vybavené kovovými očky).
Pokud jsou předkládány v metráži, musí být ne zcela dokončená plátna k prosévání neodstranitelně označena takovým způsobem, aby bylo jednoznačně ztotožnitelné, že se jedná o zboží, které je určeno k prosévání nebo podobným průmyslovým účelům:
— Značka tvořená pravoúhelníkem a jeho úhlopříčkami musí být natisknutá v pravidelných intervalech na obou okrajích textilie – bez zásahu do tkaného kraje – umístění je takové, že vzdálenost mezi dvěma za sebou jdoucími značkami, měřeno mezi sousedními konci pravoúhelníků, není větší než jeden metr, a značky na jednom okraji jsou oproti značkám na druhém okraji přesazeny tak, že jsou v poloviční vzdálenosti (střed každé značky musí být ve stejné vzdálenosti od středu mezi dvěma sousedními značkami na protějším okraji).
— Tloušťka čar tvořících strany pravoúhelníku je 5 mm a úhlopříček 7 mm. Pravoúhelník je, měřeno od vnějších okrajů, nejméně 8 cm dlouhý a 5 cm široký.
— Značky musí být vytištěny jednou barvou, která je kontrastní vůči barvě textilie a musí být neodstranitelná
Každá značka musí být umístěna tak, že delší strany pravoúhelníku jsou rovnoběžné s osnovou tkaniny (viz nákres níže):
Celní orgány mohou uznat jiné označení, pokud tato označení jednoznačně identifikují, že se jedná o zboží, které je určeno pro průmyslové účely, jako je prosévání, filtrace atd. a ne pro oděvy nebo podobné účely.
Do této podpoložky nepatří rámy pro sítotisk sestávající z textilie uchycené na opěrném prvku (podpoložka 5911 90 90), ruční síta a ruční prosévačky (číslo 9604 00 00).

5911 20 00 90

KAPITOLA 59-TEXTILIE IMPREGNOVANÉ, POVRSTVENÉ, POTAŽENÉ NEBO LAMINOVANÉ; TEXTILNÍ VÝROBKY VHODNÉ PRO PRŮMYSLOVÉ POUŽITÍ

KAPITOLA 59-TEXTILIE IMPREGNOVANÉ, POVRSTVENÉ, POTAŽENÉ NEBO LAMINOVANÉ; TEXTILNÍ VÝROBKY VHODNÉ PRO PRŮMYSLOVÉ POUŽITÍ

Všeobecné vysvětlivky
Pro zařazování, v rámci čísel, výrobků složených ze dvou nebo více textilních materiálů, viz všeobecné vysvětlivky k této třídě.

KAPITOLA 59-TEXTILIE IMPREGNOVANÉ, POVRSTVENÉ, POTAŽENÉ NEBO LAMINOVANÉ; TEXTILNÍ VÝROBKY VHODNÉ PRO PRŮMYSLOVÉ POUŽITÍ

Poznámky
1. Není-li stanoveno jinak, výrazem „textilie“ se pro účely této kapitoly rozumějí pouze tkaniny kapitol 50 až 55 a čísel 5803 a 5806,
prýmky a ozdobné lemovky v metráži čísla 5808 a pletené nebo háčkované textilie čísel 6002 až 6006.
2. Do čísla 5903 patří:
a) textilie impregnované, povrstvené, potažené nebo laminované plasty bez ohledu jak na plošnou hmotnost, tak i na charakter
plastů (nelehčené nebo lehčené), jiné než:
1) textilie, u nichž nejsou impregnace, povrstvení nebo potažení viditelné pouhým okem (zpravidla kapitoly 50 až 55, 58 nebo
60); pro účely tohoto ustanovení se nebere v úvahu žádná výsledná změna barvy;
2) výrobky, které nelze bez jejich popraskání ručně obtočit kolem válečku o průměru 7 mm při teplotě v rozmezí 15 až 30 °C
(zpravidla kapitola 39);
3) výrobky, u nichž je textilie buď zcela zalitá plasty nebo zcela povrstvená nebo potažená těmito materiály na obou stranách za
podmínky, že je toto povrstvení nebo potažení viditelné pouhým okem, bez ohledu na výslednou změnu barvy (kapitola 39);
4) textilie částečně povrstvené nebo částečně potažené plasty se vzorem vytvořeným tímto postupem (zpravidla kapitoly 50 až
55, 58 nebo 60);
5) desky, listy nebo pásy z lehčených plastů kombinovaných s textilií, u nichž textilie slouží pouze jako výztuž (kapitola 39); nebo
6) textilní výrobky čísla 5811;
b) textilie vyrobené z nití, pásků nebo podobných tvarů, impregnované, povrstvené, potažené nebo opláštěné plasty čísla 5604.
3. Pro účely čísla 5905 se výrazem „textilní tapety“ rozumějí výrobky v rolích o šířce nejméně 45 cm, vhodné ke zdobení stěn nebo
stropů, které sestávají z textilního povrchu, jenž byl upevněn na podložku nebo byl na rubu upraven (impregnací nebo nátěrem
umožňujícím nalepení).
Do tohoto čísla však nepatří textilní tapety, které mají povrch z textilních postřižků nebo textilního prachu upevněn přímo na
podložku z papíru (číslo 4814) nebo na textilní podložku (zpravidla číslo 5907).
4. Pro účely čísla 5906 se výrazem „pogumované textilie“ rozumějí:
a) textilie impregnované, povrstvené, potažené nebo laminované kaučukem:
— o plošné hmotnosti nejvýše 1 500 g/m2; nebo
— o plošné hmotnosti vyšší než 1 500 g/m2 a obsahující více než 50 % hmotnostních textilního materiálu;
b) textilie čísla 5604 vyrobené z nití, pásků nebo podobných tvarů, impregnované, povrstvené, potažené nebo opláštěné kaučukem;
a
c) textilie sestávající z paralelně uložených textilních nití spojených kaučukem bez ohledu na jejich plošnou hmotnost.
Do tohoto čísla však nepatří desky, listy nebo pásy z lehčeného kaučuku v kombinaci s textilií, u nichž textilie slouží pouze jako
výztuž (kapitola 40), nebo textilní výrobky čísla 5811.
5. Do čísla 5907 nepatří:
a) textilie, u nichž nejsou impregnace, povrstvení nebo potažení viditelné pouhým okem (zpravidla kapitoly 50 až 55, 58 nebo 60);
pro účely tohoto ustanovení se nebere v úvahu žádná výsledná změna barvy;
b) textilie s malovaným vzorem (jiné než malovaná plátna pro divadelní scénu, textilie pro pozadí ve studiích nebo podobné);
c) textilie částečně potažené postřižky, prachem, práškovým korkem nebo podobným materiálem se vzorem vytvořeným tímto
postupem. Napodobenina vlasové textilie se však zařazuje do tohoto čísla;
d) textilie upravené běžným prostředkem na bázi škrobových nebo podobných látek;
e) dřevěné dýhy na podložce z textilií (číslo 4408);
f) přírodní nebo umělá brusiva ve formě prášku nebo zrn na podložce z textilií (číslo 6805);
g) aglomerovaná nebo rekonstituovaná slída na podložce z textilií (číslo 6814); nebo
h) kovové fólie na podložce z textilií (obecně třída XIV nebo XV).
6. Do čísla 5910 nepatří:
a) převodové nebo dopravníkové pásy a řemeny, z textilních materiálů, o tloušťce menší než 3 mm; nebo
b) převodové nebo dopravníkové pásy nebo řemeny z textilií impregnované, povrstvené, potažené nebo laminované kaučukem nebo
vyrobené z textilních nití nebo šňůr impregnovaných, povrstvených, potažených nebo opláštěných kaučukem (číslo 4010).
7. Do čísla 5911 patří následující výrobky, které nepatří do žádného jiného čísla třídy XI:
a) textilní výrobky v metráži, řezané na určitou délku nebo jednoduše řezané do pravoúhlého (též čtvercového) tvaru (kromě těch,
které mají charakter výrobků čísel 5908 až 5910), a to pouze:
— textilie, plsti a tkaniny s plsťovou podšívkou, povrstvené, potažené nebo laminované kaučukem, usní nebo jinými materiály
používanými na mykací povlaky a podobné textilie pro jiné technické účely, včetně velurových stuh impregnovaných
kaučukem pro krytí osnovních vratidel;
— plátna k prosévání;
— filtrační plachetky z textilních materiálů nebo lidských vlasů používané v olejových lisech nebo podobných zařízeních;
— ploché tkaniny s násobnou osnovou nebo útkem, též zplstěné, impregnované nebo povrstvené, používané ve strojírenství
nebo pro jiné technické účely;
— textilie vyztužené kovem používané pro technické účely;
— šňůry, prýmky a podobné výrobky, též povrstvené, impregnované nebo vyztužené kovem, používané v průmyslu jako těsnicí
nebo mazací materiály;
b) textilní výrobky (jiné než čísel 5908 až 5910) používané pro technické účely (například textilie a plsti, nekonečné nebo opatřené
spojovacími částmi, používané na papírenských nebo podobných strojích (například na buničinu nebo azbestocement), těsnění,
podložky, leštící kotouče a jiné součásti strojů).

KAPITOLA 59

TŘÍDA XI-TEXTILIE A TEXTILNÍ VÝROBKY

TŘÍDA XI-TEXTILIE A TEXTILNÍ VÝROBKY

Všeobecné vysvětlivky
1. Jak je uvedeno ve vysvětlivkách k HS (viz všeobecné vysvětlivky k této třídě, poslední odstavec úvodu), třída XI je rozdělena do dvou částí:
a) v první části (kapitoly 50 až 55) se textilní výrobky člení podle textilního materiálu, z něhož jsou zhotoveny, a zařazení výrobků sestávajících ze směsi textilních materiálů se řídí podle poznámky 2 k této třídě;
b) v druhé části (kapitoly 56 až 63), s výjimkou čísel 5809 00 00 a 5902, se na úrovni kapitol nebo čísel nepřihlíží k povaze textilních materiálů, z nichž jsou výrobky zhotoveny. Avšak mnoho čísel kapitol 56 až 63 se v kombinované nomenklatuře dále člení podle povahy textilních materiálů. V těchto případech se musí zařazení do položek či podpoložek provádět v souladu s ustanoveními poznámky k položce 2 k této třídě.
2. Poznámka k položce 2 k této třídě stanoví pravidla pro určení zařazení textilních výrobků obsahujících dva nebo více textilních materiálů do čísel kapitol 56 až 63. Toto zboží se zařazuje do položky či podpoložky příslušející zboží z toho textilního materiálu, který hmotnostně převažuje, přičemž tam, kde je to vhodné, se berou v úvahu ustanovení poznámky 2 B) k této třídě.
Při uplatňování těchto pravidel se však musí brát v úvahu ustanovení písmen a) až c) poznámky k položce 2 B) k této třídě.
3. Návod pro výklad poznámky 2 k této třídě lze nalézt ve vysvětlivkách k HS (viz, například, část I) A) všeobecných vysvětlivek k této třídě).
Při uplatňování poznámky 2 se nebere v úvahu následující:
a) nitě obsažené v krajích za předpokladu, že kraje netvoří nezbytnou součást hotového výrobku, jako jsou, například, kraje určitých textilií používaných pro deštníky nebo šály;
b) oddělující nitě, které se vkládají do textilie proto, aby vyznačily, kde má být textilie rozřezána;
c) nitě („pravé“ nitě) obsažené v koncích textilií, pokud jsou tyto nitě z textilního materiálu odlišného od toho, z něhož je samotná textilie zhotovena.
4. Pro vysvětlení výrazů „nebělená“, „bělená“ a „barvená“, pokud se používají pro nitě, a výrazů „nebělená“, „bělená“, „barvená“, „z různobarevných nití“ a „potištěná“, pokud se používají pro tkaninu, viz poznámky k položkám 1 a) až 1 h) k této třídě.
5. Pro popis různých vazeb viz vysvětlivky k položkám, část I) C) všeobecných vysvětlivek k HS k této třídě.

TŘÍDA XI-TEXTILIE A TEXTILNÍ VÝROBKY

Poznámky
1. Do této třídy nepatří:
a) zvířecí štětiny nebo chlupy k výrobě kartáčnického zboží (číslo 0502); žíně nebo odpad ze žíní (číslo 0511);
b) lidské vlasy nebo výrobky z lidských vlasů (čísla 0501, 6703 nebo 6704), avšak filtrační plachetky běžně používané v olejových
lisech nebo jim podobných zařízeních patří do čísla 5911;
c) bavlněné lintry nebo jiné rostlinné materiály kapitoly 14;
d) osinek (azbest) čísla 2524, nebo výrobky z osinku nebo jiné výrobky čísel 6812 nebo 6813;
e) výrobky čísel 3005 nebo 3006; nit k čištění mezizubních prostor (zubní nit), v samostatném balení pro drobný prodej
čísla 3306;
f) citlivé textilie čísel 3701 až 3704;
g) monofilamenty, jejichž libovolný rozměr příčného průřezu převyšuje 1 mm, nebo pásky nebo podobné tvary (například umělá
sláma), o zjevné šířce převyšující 5 mm z plastů (kapitola 39) nebo pletence nebo textilie nebo jiné košíkářské nebo proutěné
výrobky z takových monofilamentů nebo pásků (kapitola 46);
h) tkané, pletené nebo háčkované textilie, plsti nebo netkané textilie, impregnované, povrstvené, potažené nebo laminované plasty
nebo výrobky z nich, kapitola 39;
ij) tkané, pletené nebo háčkované textilie, plsti nebo netkané textilie, impregnované, povrstvené, potažené nebo laminované
kaučukem nebo výrobky z nich, kapitola 40;
k) kůže nebo kožky se srstí nebo vlnou (kapitoly 41 nebo 43) nebo výrobky z přírodních nebo umělých kožešin nebo výrobky
z nich čísel 4303 nebo 4304;
l) výrobky z textilních materiálů čísel 4201 nebo 4202;
m) produkty nebo výrobky kapitoly 48 (například buničitá vata);
n) obuv nebo části a součásti obuvi, kamaše nebo kožené kamaše nebo podobné výrobky kapitoly 64;
o) síťky na vlasy nebo jiné pokrývky hlavy nebo jejich části a součásti kapitoly 65;
p) výrobky kapitoly 67;
q) textilní materiál pokrytý brusivy (číslo 6805) a také uhlíková vlákna nebo výrobky z uhlíkových vláken čísla 6815;
r) skleněná vlákna nebo výrobky ze skleněných vláken, jiné než výšivka se skleněnými nitěmi na viditelném textilním podkladě
(kapitola 70);
s) výrobky kapitoly 94 (například nábytek, lůžkoviny, svítidla a osvětlovací zařízení);
t) výrobky kapitoly 95 (například hračky, hry, sportovní potřeby a sítě);
u) výrobky kapitoly 96 (například kartáče, cestovní soupravy pro šití, zdrhovadla, pásky do psacích strojů, hygienické vložky
a tampony, dětské pleny); nebo
v) výrobky kapitoly 97.
2. A) Textilní výrobky kapitol 50 až 55 nebo čísel 5809 nebo 5902 obsahující dva nebo více textilních materiálů se zařazují, jako by
byly zcela vytvořeny z textilního materiálu, jehož hmotnost převažuje nad každým ostatním jednotlivým textilním materiálem.
Pokud hmotnost žádného z textilních materiálů nepřevažuje, zařazuje se takový výrobek, jako by byl zcela vytvořen z textilního
materiálu, který patří do pořadově posledního z čísel, která přicházejí v úvahu.
B) Pro účel výše uvedeného pravidla platí:
a) ovinutá žíněná nit (číslo 5110) a metalizovaná nit (číslo 5605) se považují za jeden textilní materiál, jehož hmotnost je
souhrnem hmotností jeho složek; při zařazování tkanin se kovová nit považuje za textilní materiál;
b) výběr příslušného čísla je třeba provést tak, že se nejdříve určí kapitola a poté vhodné číslo této kapitoly bez ohledu na
jakékoliv materiály, které v této kapitole nejsou zařazeny;
c) mají-li se brát kapitoly 54 a 55 současně v úvahu společně s jinou kapitolou, jsou kapitoly 54 a 55 považovány za jednu
a tutéž kapitolu;
d) vztahuje-li se nějaká kapitola nebo číslo na výrobky z rozdílných textilních materiálů, projednávají se tyto materiály jako
jediný textilní materiál.
C) Ustanovení výše uvedených odstavců A) a B) se vztahují též na nitě uvedené níže v poznámkách 3, 4, 5 nebo 6.
3. A) Pro účely této třídy, a s výhradou výjimek stanovených v níže uvedeném odstavci B, se výrazem „motouzy, šňůry, provazy a lana“
rozumějí nitě (jednoduché, násobné (skané) nebo kablované):
a) z přírodního hedvábí nebo hedvábného odpadu, o délkové hmotnosti vyšší než 20 000 decitex;
b) z chemických vláken (včetně nitě ze dvou nebo více monofilamentů kapitoly 54), o délkové hmotnosti vyšší než
10 000 decitex;
c) z pravého konopí nebo lnu:
1) hlazené nebo leštěné, o délkové hmotnosti 1 429 decitex nebo vyšší, nebo
2) nehlazené nebo neleštěné, o délkové hmotnosti vyšší než 20 000 decitex;
d) z kokosových vláken, skládající se ze tří nebo více pramenů;
e) z jiných rostlinných vláken, o délkové hmotnosti vyšší než 20 000 decitex, nebo
f) zpevněné kovovou nití.
B) Uvedená ustanovení se nevztahují na:
a) vlněnou přízi nebo přízi z jiných zvířecích chlupů a papírovou nit, jinou než zpevněnou kovovou nití;
b) kabel z chemických nekonečných vláken kapitoly 55 a multifilamentní nit bez zákrutu nebo se zákrutem menším než
5 zákrutů na metr kapitoly 54;
c) messinský vlas čísla 5006 a monofilamenty kapitoly 54;
d) metalizovanou nit čísla 5605; na nit zpevněnou kovovou nití se vztahuje výše uvedený odst. A) písm. f) a;
e) žinylkovou nit, ovinutou nit a řetízkovou nit čísla 5606.
4. A) Pro účely kapitol 50, 51, 52, 54 a 55 se výrazem „upravené pro drobný prodej“, s výhradou výjimek uvedených níže v odstavci B,
rozumějí nitě (jednoduché, násobné (skané) nebo kablované):
a) na kartách, cívkách, dutinkách nebo podobných podložkách, o hmotnosti (včetně podložky) nepřesahující:
1) 85 g v případě přírodního hedvábí, hedvábného odpadu nebo nití z chemických nekonečných vláken; nebo
2) 125 g v ostatních případech;
b) v klubkách, v přadenech nebo přadénkách o hmotnosti nepřesahující:
1) 85 g v případě nitě z chemických nekonečných vláken o délkové hmotnosti nižší než 3 000 decitex, přírodního hedvábí
nebo hedvábného odpadu;
2) 125 g v případě všech ostatních nití o délkové hmotnosti nižší než 2 000 decitex; nebo
3) 500 g v ostatních případech;
c) v přadenech nebo přadénkách sestávajících z několika menších přaden nebo přadének oddělených dělícími nitěmi na vzájemně
nezávislá, o jednotné hmotnosti nepřesahující:
1) 85 g v případě přírodního hedvábí, hedvábného odpadu nebo nití z chemických nekonečných vláken; nebo
2) 125 g v ostatních případech.
B) Uvedená ustanovení se nevztahují na:
a) jednoduchou nit z jakéhokoliv textilního materiálu, kromě:
1) jednoduché příze z vlny nebo jemných zvířecích chlupů, nebělené; a
2) jednoduché příze z vlny nebo jemných zvířecích chlupů, bělené, barvené nebo potištěné, o délkové hmotnosti vyšší než
5 000 decitex;
b) násobnou (skanou) nebo kablovanou nit, nebělenou:
1) z přírodního hedvábí nebo hedvábného odpadu, v jakémkoliv balení; nebo
2) z ostatních textilních materiálů, kromě vlny nebo jemných zvířecích chlupů, v přadenech nebo přadénkách;
c) násobnou (skanou) nebo kablovanou nit z přírodního hedvábí nebo hedvábného odpadu, bělenou, barvenou nebo potištěnou
o délkové hmotnosti 133 decitex nebo nižší; a
d) jednoduchou, násobnou (skanou) nebo kablovanou nit, z jakéhokoliv textilního materiálu:
1) v křížem navinutých přadenech nebo přadénkách; nebo
2) na podložkách nebo upravenou jiným způsobem, ze kterého vyplývá použití pro textilní průmysl (například na potáčích,
na válcových dutínkách, cívkách pro skací stroje nebo na kuželových cíkách, útkových cívkách nebo vřetenech, nebo ve
tvaru návinů pro vyšívací stroje).
5. Pro účely čísel 5204, 5401 a 5508 se výrazem „šicí nit“ rozumí nit násobná (skaná) nebo kablovaná:
a) uložená na podložkách (například cívkách, dutinkách) o hmotnosti (včetně podložky) nepřesahující 1 000 g;
b) apretovaná pro použití jako šicí nit a
c) s konečným zákrutem „Z“.
6. Pro účely této třídy se výrazem „vysokopevnostní nit“ rozumí nit, jejíž měrná pevnost vyjádřená v cN/tex (v centinewtonech na tex) je
vyšší než následující:
– jednoduchá nit z nylonu nebo jiných polyamidů nebo polyesterů: 60 cN/tex,
– násobná (skaná) nebo kablovaná nit z nylonu nebo jiných polyamidů nebo polyesterů: 53 cN/tex,
– jednoduchá, násobná (skaná) nebo kablovaná nit z viskózového vlákna: 27 cN/tex.
7. Pro účely této třídy se výrazem „zcela zhotovené“ rozumějí:
a) výrobky přiříznuté (přistřižené) do jiného než čtvercového nebo obdélníkového tvaru;
b) dohotovené výrobky, způsobilé pro použití (nebo použitelné po jejich oddělení pouze přestřižením dělicích nití) bez šití nebo jiné
práce (například některé prachovky, ručníky, ubrusy, čtyřhranné šátky, pokrývky);
c) výrobky nastříhané na rozměr s nejméně jedním tepelně zataveným okrajem s viditelně zúženým nebo stlačeným lemem a s
ostatními okraji upravenými, jak je popsáno v ostatních písmenech této poznámky, ale kromě textilií začištěných proti párání
stříháním za tepla nebo jinými jednoduchými prostředky;
d) výrobky s okraji obroubenými nebo stočenými nebo s vázanými třásněmi na kterémkoliv z okrajů, ale kromě textilií začištěných
pouze proti párání;
e) výrobky nastříhané na rozměr, z nichž byly vytaženy nitě pro ažuru;
f) výrobky spojené šitím, lepením nebo jiným způsobem (kromě kusového zboží sestávajícího ze dvou nebo více délek stejného
materiálu spojených svými konci a kusového zboží složeného ze dvou nebo více textilií spojených ve vrstvách, též vycpané);
g) výrobky pletené nebo háčkované do tvaru, předkládané jako samostatné kusy nebo jako několik kusů tvořících jeden celek.
8. Pro účely kapitol 50 až 60:
a) do kapitol 50 až 55 a 60 a, není-li stanoveno jinak, do kapitol 56 až 59 se nezařazují výrobky zcela zhotovené ve smyslu výše
uvedené poznámky 7; a
b) do kapitol 50 až 55 a 60 se nezařazují výrobky kapitol 56 až 59.
9. Tkaniny kapitol 50 až 55 zahrnují textilie z vrstev paralelních textilních nití, které jsou vzájemně přeložené v ostrém nebo pravém
úhlu. Tyto vrstvy jsou mezi sebou spojeny v místech překřížení nití pojivem nebo tepelným zpracováním.
10. Pružné výrobky sestávající z textilních materiálů kombinovaných s kaučukovými nitěmi se zařazují do této třídy.
11. Pro účely této třídy výraz „impregnovaný“ zahrnuje též „impregnovaný ponořením“.
12. Pro účel této třídy výraz „polyamidy“ zahrnuje rovněž „aramidy“.
13. Pro účely této třídy, a popřípadě v celé nomenklatuře výraz „elastomerová nit“ znamená nit z nekonečných vláken, včetně
monofilamentu, z textilního syntetického materiálu, jiná než tvarovaná nit, která se při protažení na trojnásobek své původní délky
nepřetrhne, a která se po protažení na dvojnásobek své původní délky vrátí nejdéle během pěti minut na délku, která není větší než
jeden a půlnásobek původní délky.
14. Není-li stanoveno jinak, zařazují se textilní oděvy z různých čísel do svých vlastních čísel, i když jsou předkládány v sadách pro
drobný prodej. Pro účely této poznámky se výrazem „textilní oděvy“ rozumějí oděvy čísel 6101 až 6114 a 6201 až 6211.
Poznámky k položkám
1. V této třídě a popřípadě v celé nomenklatuře, se následujícími výrazy rozumí:
a) Nebělená nit:
nit, která:
1) má přirozenou barvu základních vláken, které nebyly běleny, barveny (ani ve hmotě) ani potištěny; nebo
2) je neurčité barvy („režná nit“), vyrobena z rozvlákněného materiálu.
Tato nit může být upravena bezbarvou apretací nebo nestálým barvivem (které zmizí po pouhém vyprání mýdlem) a v případě
chemických vláken upravena ve hmotě matovacími prostředky (například oxidem titaničitým).
b) Bělená nit:
nit, která:
1) byla podrobena bělicímu procesu, je zhotovena z bělených vláken nebo, není-li stanoveno jinak, obarvena na bílo (též ve
hmotě) nebo upravena bílou apretací;
2) je tvořena směsí nebělených a bělených vláken; nebo
3) je násobná (skaná) nebo kablovaná a sestává z nebělených a bělených nití.
c) Barevná nit (barvená nebo potištěná):
nit, která:
1) je obarvena (též ve hmotě) jiným než bílým nebo nestálým barvivem nebo potištěna nebo vyrobena z obarvených nebo
potištěných vláken;
2) je tvořena směsí barvených vláken různých barev nebo směsí nebělených nebo bělených vláken s barevnými vlákny (efektní
nitě (žaspé nebo melé)) nebo potištěna jednou nebo více barvami v určitých intervalech tak, že vzniká dojem bodů;
3) je získána z potištěných pramenů nebo přástů; nebo
4) je násobná (skaná) nebo kablovaná a skládající se z nebělených nebo bělených nití a barevných nití.
Výše uvedené definice se rovněž vztahují, mutatis mutandis, na monofilamenty a pásky nebo podobné tvary kapitoly 54.
d) Nebělená tkanina:
tkanina, která je vyrobena z nebělených nití a která nebyla bělena, barvena nebo potištěna. Tato tkanina může být upravena
bezbarvou apretací nebo nestálým barvivem.
e) Bělená tkanina:
tkanina, která:
1) byla bělena nebo, není-li stanoveno jinak, obarvena na bílo nebo upravena bílou apretací, v kuse;
2) sestává z bělené nitě; nebo
3) sestává z něbělené a bělené nitě.
f) Barvená tkanina:
tkanina, která:
1) je obarvena na jedinou stejnou barvu jinou než bílou (není-li stanoveno jinak) nebo je upravena barevnou konečnou úpravou
jinou než bílou (není-li stanoveno jinak), v kuse; nebo
2) sestává z barevné nitě jediné stejné barvy.
g) Tkanina z různobarevných nití:
tkanina (jiná než potištěná), která:
1) sestává z různobarevných nití nebo z nití různých odstínů téže barvy (jiné než přirozené barvy vláken, které ji tvoří);
2) sestává z nebělené nebo bělené nitě a barevné nitě; nebo
3) sestává z efektních nití žaspé nebo melé.
(V žádném případě se nebere v úvahu nit použitá v krajích a na koncích kusu.)
h) Potištěná tkanina:
tkanina, která byla potištěna v kuse, též vyrobená z různobarevných nití.
(Za potištěné tkaniny se též považují: tkaniny, u nichž byl vzor dosažen například štětcem nebo stříkací pistolí, přenosovým
tiskem, vločkováním nebo batikováním.)
Mercerování nemá na zařazení nití nebo textilií v rámci výše uvedených definic vliv.
Definice v písmenech d) až h) výše se vztahují, mutatis mutandis, na pletené nebo háčkované textilie
ij) Plátnová vazba:
struktura tkaniny, v níž každá útková nit prochází střídavě nad a pod osnovními nitěmi uloženými vedle sebe a každá osnovní nit
prochází střídavě nad a pod útkovými nitěmi uloženými vedle sebe.
2. A) Výrobky kapitol 56 až 63, které obsahují dva nebo více textilních materiálů, se posuzují, jako by zcela sestávaly z toho textilního
materiálu, který by byl určen podle poznámky 2 k této třídě pro zařazování výrobků kapitol 50 až 55 nebo čísla 5809
sestávajících ze stejných textilních materiálů.
B) Pro použití tohoto pravidla platí:
a) kde je to vhodné, bere se v úvahu pouze ta část výrobku, která určuje zařazení podle interpretačního pravidla 3;
b) u textilních výrobků sestávajících z podkladové textilie a vlasového nebo smyčkového povrchu se podkladová textilie nebere
v úvahu;
c) u výšivek čísla 5810 a výrobků z nich se bere v úvahu pouze podkladová textilie. Výšivky bez viditelného podkladu a výrobky
z nich se však zařazují jen podle vyšívacích nití.

TŘÍDA XI

KAPITOLA 48-PAPÍR, KARTÓN A LEPENKA; VÝROBKY Z PAPÍROVINY, PAPÍRU, KARTÓNU NEBO LEPENKY

KAPITOLA 48-PAPÍR, KARTÓN A LEPENKA; VÝROBKY Z PAPÍRENSKÝCH VLÁKNIN, PAPÍRU, KARTÓNU NEBO LEPENKY

Všeobecné vysvětlivky
Kotouče papíru, jejichž vnější vrstvy byly částečně namáčeny ve vodě nebo jinak poškozeny, zůstávají zařazeny v příslušných podpoložkách čísel 4801 až 4811.

KAPITOLA 48-PAPÍR, KARTÓN A LEPENKA; VÝROBKY Z PAPÍROVINY, PAPÍRU, KARTÓNU NEBO LEPENKY

Poznámky
1. Pro účely této kapitoly, s výjimkou, kde je v textu stanoveno jinak, zmínka o „papíru“ zahrnuje též kartón a lepenku (bez ohledu na
tloušťku nebo hmotnost na m2).
2. Do této kapitoly nepatří:
a) výrobky kapitoly 30;
b) ražební fólie čísla 3212;
c) parfémované papíry nebo papíry impregnované nebo povrstvené kosmetickými prostředky (kapitola 33);
d) papírová nebo buničitá vata impregnovaná, povrstvená nebo potažená mýdlem nebo detergentem (číslo 3401) nebo leštícími
prostředky, leštícími pastami a podobnými přípravky (číslo 3405);
e) citlivý papír, kartón nebo lepenka čísel 3701 až 3704;
f) papír impregnovaný diagnostickými nebo laboratorními reagenciemi (číslo 3822);
g) papírem zesílené vrstvené fólie z plastů nebo vrstva papíru, kartónu nebo lepenky povrstvená nebo potažená vrstvou plastů,
přičemž tato vrstva představuje více než polovinu celkové tloušťky, nebo výrobky z těchto materiálů, jiné než krycí materiály na
stěny čísla 4814 (kapitola 39);
h) výrobky čísla 4202 (například cestovní potřeby);
ij) výrobky kapitoly 46 (výrobky z pletacích materiálů);
k) papírové příze nebo textilní výrobky z papírové příze (třída XI);
l) výrobky kapitoly 64 nebo kapitoly 65;
m) brusný papír, kartón nebo lepenka (číslo 6805) nebo slída na podložce z papíru, kartónu nebo lepenky (číslo 6814) (papír,
kartón a lepenka povrstvené slídovým práškem patří však do této kapitoly);
n) kovové fólie na podložce z papíru, kartónu nebo lepenky (obecně třída XIV nebo XV);
o) výrobky čísla 9209;
p) výrobky kapitoly 95 (například hračky, hry, sportovní potřeby); nebo
q) výrobky kapitoly 96 (například knoflíky, hygienické vložky a tampony, dětské pleny).
3. S výhradou ustanovení poznámky 7 patří do čísel 4801 až 4805 papír, kartón a lepenka, které byly podrobeny hlazení
kalandrováním, superkalandrováním, leštění nebo podobné úpravě, vytváření nepravých průsvitek (filigránů) nebo stíněnek,
povrchovému klížení, jakož i papír, kartón, lepenka, buničitá vata a zplstěné pásy buničiny, barvené či mramorované ve hmotě
jakýmkoliv způsobem. S výjimkou jiných ustanovení čísla 4803 nezahrnují tato čísla papír, kartón, lepenku, buničitou vatu nebo
zplstěné pásy buničiny, které byly zpracovány jinak.
4. V této kapitole výraz „novinový papír“ znamená druh nenatíraného papíru, který se používá pro tisk novin, u něhož nejméně 50 %
hmotnostních z celkového obsahu vláken tvoří dřevná vlákna získaná mechanickým nebo chemicko-mechanickým výrobním
postupem, neklížený nebo velmi slabě klížený, který má na obou stranách drsnost povrchu měřenou přístrojem Parker Print Surf
(1 MPa) převyšující 2,5 mikrometrů (mikronů), s plošnou hmotností nejméně 40 g/m2 a nejvýše 65 g/m2.
5. Pro účely čísla 4802 se výrazy „papír, kartón a lepenka určené ke psaní, tisku nebo k jiným grafickým účelům“ a „neděrovaný papír na
děrné štítky nebo na děrné pásky“ rozumí papír, kartón a lepenka vyrobené hlavně z bělené buničiny nebo buničiny získané
mechanickým nebo chemicko-mechanickým postupem a vyhovující některému z následujících kritérií:
— Pro papír, kartón nebo lepenku o plošné hmotnosti nejvýše 150 g/m2:
a) obsahující 10 % nebo více vláken získaných mechanickým nebo chemicko-mechanickým postupem a
1) s plošnou hmotností nejvýše 80 g/m2, nebo
2) barvené ve hmotě; nebo
b) obsahující více než 8 % popela, a
1) s plošnou hmotností nejvýše 80 g/m2, nebo
2) barvené ve hmotě; nebo
c) obsahující více než 3 % popela a s bělostí 60 % nebo více; nebo
d) obsahující více než 3 %, avšak nejvýše 8 % popela, s bělostí méně než 60 % a ukazatelem pevnosti v průtlaku rovným nebo
menším než 2,5 kPa?m2/g; nebo
e) obsahující 3 % nebo méně popela, s bělostí 60 % nebo více a ukazatelem pevnosti v průtlaku rovným nebo menším než
2,5 kPa?m2/g.
— Pro papír, kartón nebo lepenku s plošnou hmotností vyšší než 150 g/m2:
a) barvené ve hmotě; nebo
b) s bělostí 60 % nebo více, a
1) s tloušťkou měřenou posuvným měřítkem 225 mikrometrů (mikronů) nebo menší, nebo
2) s tloušťkou měřenou posuvným měřítkem větší než 225 mikrometrů (mikronů), avšak nejvýše 508 mikrometrů (mikronů)
a s obsahem popela více než 3 %; nebo
c) s bělostí méně než 60 % a s tloušťkou měřenou posuvným měřítkem 254 mikrometrů (mikronů) nebo méně a s obsahem
popela více než 8 %.
Číslo 4802 však nezahrnuje filtrační papír, kartón nebo lepenku (včetně papíru na čajové sáčky) ani plstěný papír, kartón nebo
lepenku.
6. V této kapitole výraz „papír, kartón a lepenka kraft“ znamená papír, kartón nebo lepenku, z jejichž celkového vlákninového složení
nejméně 80 % hmotnostních sestává z vlákniny získané sulfátovým nebo nátronovým postupem.
7. Kromě případů, kdy znění čísel stanoví jinak, papír, kartón, lepenka, buničitá vata a pásy zplstěných buničinových vláken, které
odpovídají popisu dvou nebo více z čísel 4801 až 4811, je nutno zařadit do posledního z těchto čísel nomenklatury, které přicházejí
v úvahu.
8. Čísla 4801 a 4803 až 4809 se vztahují pouze na papír, kartón, lepenku, buničitou vatu a pásy zplstěných buničinových vláken:
a) v pásech nebo kotoučích o šířce převyšující 36 cm; nebo
b) v pravoúhlých (včetně čtvercových) listech (arších) s jednou stranou převyšující 36 cm a druhou stranou převyšující
15 cm v nepřeloženém stavu.
9. Pro účely čísla 4814 se výraz „tapetový papír a podobné krycí materiály na stěny“ týká pouze:
a) papíru v kotoučích o šířce nejméně 45 cm a nejvýše 160 cm, vhodného ke zdobení stěn nebo stropů:
1) zrnitého, raženého, povrchově barveného, potištěného vzorem nebo jinak povrchově zdobeného (například textilními
vločkami), též natřeného nebo potaženého průhlednými ochrannými vrstvami plastů;
2) s nerovným povrchem vzniklým přidáním částeček dřeva, slámy apod.;
3) povrstveného nebo potaženého na lícové straně plasty, přičemž vrstva plastu je zrnitá, ražená, barvená, potištěná vzorem nebo
jinak zdobená; nebo
4) potaženého na lícové straně pletacím materiálem, též vzájemně svázané v rovnoběžných pramenech nebo protkané;
b) lemovky a vlysy z papíru, zpracované jak je uvedeno výše, též v kotoučích, vhodné pro zdobení stěn nebo stropů;
c) krycí materiál na stěny z papíru vyrobený z několika částí (panelů), v kotoučích nebo listech (arších), potištěné tak, že po sestavení
na stěně tvoří krajinu, obraz nebo motiv.
Výrobky na podkladě papíru, kartónu nebo lepenky, vhodné k použití jako podlahová krytina i jako krycí materiál na stěny, se
zařazují do čísla 4823.
10. Číslo 4820 nezahrnuje volné listy nebo lístky přiříznuté do určitých rozměrů, i když jsou potištěné, ražené nebo perforované.
11. Do čísla 4823 patří, inter alia, perforované papírové, kartónové nebo lepenkové karty pro žakárové nebo podobné stroje a papírové
krajky.
12. S výjimkou zboží čísel 4814 nebo 4821, patří papír, kartón, lepenka, buničitá vata a výrobky z nich, potištěné motivy, písmeny
nebo vyobrazeními, které nejsou pouze podružné povahy vzhledem k hlavnímu účelu použití zboží, do kapitoly 49.
Poznámky k položkám
1. Pro účely položek 4804 11 a 4804 19 se výrazem „kraftliner“ rozumí papír, kartón a lepenka, se strojově upraveným nebo strojově
hlazeným povrchem, z jehož celkového vlákninového složení nejméně 80 % hmotnostních sestává z dřevných vláken získaných
sulfátovým nebo nátronovým postupem, v kotoučích, s plošnou hmotností vyšší než 115 g/m2 a s minimální průtlakovou pevností
podle Mullena dle údajů uvedených v následující tabulce nebo lineárně interpolovanou nebo extrapolovanou ekvivalentní hodnotou
průtlakové pevnosti pro jakoukoliv jinou plošnou hmotnost.
Plošná hmotnost (g/m2) Minimální průtlaková pevnost podle Mullena (kPa)
115 393
125 417
200 637
300 824
400 961
2. Pro účely položek 4804 21 a 4804 29 se výrazem „pytlový papír kraft“ rozumí papír se strojně hlazeným povrchem, z jehož
celkového vlákninového složení nejméně 80 % hmotnostních sestává z vláken získaných sulfátovým nebo nátronovým postupem,
v kotoučích, s plošnou hmotností nejméně 60 g/m2, avšak nejvýše 115 g/m2 a odpovídající některému z následujících souborů
podmínek:
a) má ukazatel průtlakové pevnosti podle Mullena nejméně 3,7 kPa.m2/g a tažnost větší než 4,5 % v příčném směru a větší než 2 %
v podélném směru výroby na stroji;
b) má minimální pevnost v dotržení a pevnost v tahu dle údajů uvedených v následující tabulce nebo lineární interpolovanou
ekvivalentní hodnotu pro jakoukoliv jinou plošnou hmotnost:
Plošná hmotnost (g/m2) Minimální pevnost v dotržení (mN) Minimální pevnost v tahu (kN/m)
Podélný směr Podélný směr plus příčný směr Příčný směr Podélný směr plus příčný směr
60 700 1 510 1,9 6,0
70 830 1 790 2,3 7,2
80 965 2 070 2,8 8,3
100 1 230 2 635 3,7 10,6
115 1 425 3 060 4,4 12,3
3. Ve smyslu položky 4805 11 se výrazem „polochemický papír na zvlněnou vrstvu“ rozumí papír v kotoučích, z jehož celkového
vlákninového složení sestává nejméně 65 % hmotnostních z nebělených listnáčových vláken získaných kombinací mechanického
a chemického postupu a který má podle CMT 30 (Corrugated Medium Test s 30minutovou klimatizací) vzpěrovou pevnost
převyšující 1,8 newtonů/g/m2 při 50 % relativní vlhkosti a při 23 °C.
4. Položka 4805 12 zahrnuje papír, v kotoučích, vyrobený hlavně ze slámové buničiny získávané kombinací mechanického
a chemického postupu, s plošnou hmotností 130 g/m2 nebo vyšší, a který má podle CMT 30 (Corrugated Medium Test
s 30minutovou klimatizací) vzpěrovou pevnost převyšující 1,4 newtonů/g/m2 při 50 % relativní vlhkosti a při 23 °C.
5. Položky 4805 24 a 4805 25 zahrnují papír, kartón a lepenku vyrobené zcela nebo hlavně z buničiny ze sběrového (odpad a výměť)
papíru, kartónu nebo lepenky. Testliner může mít rovněž povrchovou vrstvu z barveného papíru nebo z papíru vyrobeného z bělené
nebo nebělené nesběrové buničiny. Tyto výrobky mají ukazatel průtlakové pevnosti podle Mullena nejméně 2 kPa.m2/g.
6. Pro účely položky 4805 30 se výrazem „sulfitový balicí papír“ rozumí strojově hlazený papír, z jehož celkového vlákninového složení
více než 40 % hmotnostních činí dřevná vlákna získaná chemickým sulfitovým postupem, s obsahem popela nepřesahujícím 8 %
a s ukazatelem průtlakové pevnosti podle Mullena nejméně 1,47 kPa.m2/g.
7. Pro účely položky 4810 22 se výrazem „tenký natíraný papír“, rozumí oboustranně natíraný papír o celkové plošné hmotnosti
nepřesahující 72 g/m2, s nátěrem, jehož plošná hmotnost na každé straně nepřesahuje 15 g/m2, na podkladovém papíru, z jehož
celkového vlákninového složení nejméně 50 % hmotnostních činí dřevná vlákna získaná mechanickým postupem.

KAPITOLA 48

3706102000 80-Obsahující pouze zvukový záznam; negativní; pomocné pozitivní

3706 10 20-Obsahující pouze zvukový záznam; negativní; pomocné pozitivní

Do této podpoložky patří:
1. originální filmové negativy;
2. pomocné pozitivní filmy kopírované z originálních negativů; v černobílém procesu jsou známy jako „duplikační pozitivy“, „kaštanové pozitivy“, „levandulové pozitivy“, „duplikační kopie“, „hlavní kopie“, „jemnozrnné hlavní kopie“, kdežto v barevném procesu jsou nazývány „duplikační pozitivy“, „mezipozitivy“ nebo „pomocné pozitivy“; jsou připevněny na podkladu, který je lehce nafialovělý nebo nahnědlý nebo není zabarvený; tyto filmy nejsou normálně používány pro projekci, ale jsou určeny pro zhotovení duplikátů originálních negativů. Nicméně výjimečně mohou být používány k prohlížení, editaci a následné postsynchronizaci filmů.
Jako pomocné pozitivy jsou rovněž zařazovány tři pozitivní černobílé extrakty získané prostřednictvím filtrů (modrého, zeleného a červeného) z originálních barevných negativů, používané k získání, pomocí obdobných filtrů, barevných mezinegativů určených pro tvorbu pozitivních kopií;
3. duplikáty negativů okopírované z pomocných pozitivních filmů a určené pro kopírování pozitivních kopií; jsou označovány jako „duplikační negativy“ v černobílém procesu a „mezinegativy“ v barevném procesu ( 1 );
4. vratné mezinegativy, které jsou v barevném procesu získány přímo inverzí z originálního negativu a z kterého budou kopírovány kopie určené k ukazování;
5. „matricové filmy“ (červený, zelený, modrý), které jsou v barevném procesu získávány z negativů a ze kterých budou kopírovány kopie.
Když je jejich šířka 35 mm nebo větší, všechny tyto filmy – s výjimkou „matricových filmů“ – mají obvykle perforaci typickou pro negativy (soudkovitou).
To umožňuje rozlišit pomocné pozitivní filmy s neobarvenou podložkou od pozitivních filmů určených pro projekci, které mají perforaci typickou pro pozitivy.
Nicméně musí být poznamenáno, že filmy z některých zemí (především z bývalého SSSR) vykazují jedinečný typ perforace (Dubray-Howell), který je velmi podobný normální pozitivní perforaci a rovněž se nachází u originálních negativních filmů, u pomocných pozitivů a negativů a také u pozitivních kopií určených pro ukázku nebo projekci.
„Matricové filmy“ mají perforaci typickou pro pozitivy, ale mohou být rozeznány podle jejich tloušťky (téměř dvojnásobná než u pozitivů), podle jejich převažující nahnědlé barvy a mírného reliéfu na snímcích.

3706 10 20

3504001000 80-Koncentrované mléčné proteiny specifikované v doplňkové poznámce 1 k této kapitole

3504 00 10-Koncentrované mléčné proteiny specifikované v doplňkové poznámce 1 k této kapitole

Koncentrované mléčné bílkoviny se obvykle získávají odstraněním části laktózy a minerálních solí z odstředěného mléka pomocí například ultrafiltrace. Jsou tvořeny především kaseinem a syrovátkovými proteiny (laktoglobuliny, laktalbuminy atd.) v poměru přibližně 4:1. Obsah bílkoviny se vypočítá vynásobením obsahu dusíku konverzním faktorem 6,38.
Pokud je obsah bílkoviny koncentrované mléčné bílkoviny v sušině 85 % nebo méně, patří tento výrobek do podpoložky 0404 90.
Do této podpoložky nepatří výrobky typu „cagliata“, jak jsou popsány ve vysvětlivce k podpoložkám 0406 10 30 až 0406 10 80, třetí odstavec.

3504 00 10

KAPITOLA 27-NEROSTNÁ PALIVA, MINERÁLNÍ OLEJE A PRODUKTY JEJICH DESTILACE; ŽIVIČNÉ LÁTKY; MINERÁLNÍ VOSKY

KAPITOLA 27-NEROSTNÁ PALIVA, MINERÁLNÍ OLEJE A PRODUKTY JEJICH DESTILACE; ŽIVIČNÉ LÁTKY; MINERÁLNÍ VOSKY

Všeobecné vysvětlivky
Pokud není uvedeno jinak, výraz „metoda ASTM“ znamená metody stanovené Americkou společností pro zkoušení a materiály (American Society for Testing and Materials).
Poznámka 2 Obsah aromatických složek se určuje pomocí následujících metod:
— produkty s koncem destilace nepřesahujícím 315 °C: metoda EN 15553;
— produkty s koncem destilace převyšujícím 315 °C: viz příloha A vysvětlivek k této kapitole.
Doplňková poznámka 5 1. Je třeba poznamenat, že, s výjimkou ustanovení doplňkové poznámky 5 n), se osvobození bude vztahovat zcela na produkt použitý pro specifický proces.
Proto, pokud je ropný produkt podroben například alkylaci nebo polymerizaci, ta část, která se efektivně nepřeměnila (nealkylovala nebo nepolymerizovala) je rovněž osvobozena od cla.
2. V případech, kdy je nezbytné přípravné zpracování před „specifickým procesem“ (viz poslední odstavec doplňkové poznámky 5), musí být splněny dvě podmínky, aby mohlo být získáno osvobození od cla:
a) dovezený produkt musí být efektivně podroben „specifickému procesu“, například krakování;
b) přípravné zpracování musí být nezbytné pro „specifický proces“.
Za nezbytné přípravné zpracování produktů určených pro zpracování „specifickým procesem“ se považuje zejména následující:
a) odplynění;
b) dehydratace;
c) odstranění určitých lehkých nebo těžkých příměsí, které by mohly negativně ovlivnit zpracování;
d) odstranění nebo úprava merkaptanu (změkčování nebo odstraňování) ostatních sloučenin síry nebo jiných sloučenin, které by mohly záporně ovlivnit zpracování;
e) neutralizace;
f) dekantace;
g) odsolování.
Jakékoliv produkty, které mohou vzniknout v průběhu přípravného zpracování, ale které nebudou podrobeny specifickému procesu, podléhají clu, které se používá pro produkty „pro jiné účely“, podle druhu a hodnoty dovezeného zboží a na základě čisté hmotnosti produktů takto získaných.
Doplňková poznámka 5 a) Vakuová destilace znamená destilaci pod tlakem nepřesahujícím 400 mbar, měřeno v hlavě (horní části) destilační kolony.
Doplňková poznámka 5 b) Redestilace při velmi pečlivém dělení do frakcí znamená destilaci (jinou než oddestilování lehkých podílů) kontinuálním nebo diskontinuálním procesem používaném v průmyslových zařízeních využívajících destiláty podpoložek 2710 12 11 až 2710 19 48, 2711 11 00, 2711 12 91 až 2711 19 00, 2711 21 00 a 2711 29 00 (jiné než propan o čistotě 99 % nebo více), při které se získávají:
1. oddělené vysoce čisté uhlovodíky (90 % nebo více v případě olefinů a 95 % nebo více v případě ostatních uhlovodíků), směsi izomerů mající stejné organické složení jako oddělené uhlovodíky.
Za přípustné jsou považované pouze ty procesy, při nichž jsou získány nejméně tři různé produkty, ale toto omezení se nepoužívá v těch případech, kde se proces zakládá na oddělení izomerů. Pokud se toto týká xylenů, ethylbenzen je zahrnut s xylenovými izomery;
2. produkty podpoložek 2707 10 00 až 2707 30 00, 2707 50 00 a 2710 12 11 až 2710 19 48:
a) nepřekročí-li jejich konečný bod varu jedné frakce a počáteční bod varu následující frakce v teplotním intervalu ne větším než 60 °C mezi teplotami, při nichž se předestiluje dle metody EN ISO 3405 „(ekvivalentní k metodě ASTM D 86) 5 % a 90 % objemových (včetně ztrát);
b) překročí-li konečný bod varu jedné frakce a počáteční bod varu následující frakce v teplotním intervalu ne větším než 30 °C mezi teplotami, při nichž se předestiluje dle metody EN ISO 3405 „(ekvivalentní k metodě ASTM D 86) 5 % a 90 % objemových (včetně ztrát).
Doplňková poznámka 5 c) Krakování je průmyslový technologický proces pro úpravu chemického složení ropných produktů štěpením molekul pomocí tepla, který může probíhat i pod tlakem za nebo bez pomoci katalyzátoru a tím vytvořit hlavně směsi lehkých uhlovodíků, které mohou být kapalné nebo plynné při normálních teplotách a tlacích.
Hlavními krakovacími procesy jsou:
1. tepelné krakování;
2. katalytické krakování;
3. krakování parou, čímž se získají plynné uhlovodíky;
4. hydrokrakování (krakování plus hydrogenace);
5. dehydrogenace;
6. dealkylace;
7. koksování;
8. snižování viskozity ropných zbytků mírným tepelným krakováním.
Doplňková poznámka 5 d) Reformování je tepelný nebo katalytický proces lehkých nebo středních olejů, prováděný se záměrem zvýšit obsah aromatických látek. Katalytické reformování se používá například k přeměně přímo destilovaných lehkých olejů na lehké oleje s vyšším oktanovým číslem (s vyšším obsahem aromatických uhlovodíků) nebo na směs uhlovodíků obsahujících benzen, toluen, xyleny, ethylbenzen atd.
Základní katalytické reformační procesy jsou takové, které využívají jako katalyzátor platinu.
Doplňková poznámka 5 e) Extrakce pomocí selektivních rozpouštědel je proces, kterým se oddělují skupiny produktů s rozdílnými molekulárními strukturami pomocí látek majících převážně rozpouštěcí účinky (například furfural, fenol, dichlorethylether, anhydrid kyseliny sírové, nitrobenzen, močovina a některé její deriváty, aceton, propan, ethylmethylketon, isobutylmethylketon, glykol, N-methyl morfolin).
Doplňková poznámka 5 g) Polymerizace je průmyslový proces, též využívající teplo nebo používající katalyzátor, pomocí něhož se nenasycené uhlovodíky mění do formy jejich polymerů nebo kopolymerů.
Doplňková poznámka 5 h) Alkylace znamená jakoukoli tepelnou nebo katalytickou reakci, při níž jsou nenasycené uhlovodíky spojeny s jakýmikoli ostatními uhlovodíky, zvláště isoparafiny a aromatickými látkami.
Doplňková poznámka 5 ij) Izomerace je reformování struktury podstatných složek ropných produktů bez změny jejich celkového složení.
Doplňková poznámka 5 l) Pro účely této doplňkové poznámky jsou následující body příklady odparafinování:
1. odparafinování chlazením (s nebo bez rozpouštědel);
2. mikrobiologické zpracování;
3. odparafinování pomocí močoviny;
4. zpracování molekulárním sítem.
Doplňková poznámka 5 n) Atmosférická destilace znamená destilaci prováděnou při tlaku asi 1 013 mbar, měřeno v hlavě (horní části) destilační kolony.
Doplňková poznámka 6 1. „Chemická přeměna“ znamená jakýkoli proces molekulární přeměny jedné nebo více složek ropných produktů, které jsou podrobeny zpracování.
Pouhé smíchání ropného produktu s jiným produktem, ať již s ropou nebo bez ní, se nepovažuje za „chemickou přeměnu“. Například přidání lakového benzinu (white spirit) do barvy nebo dodání základového oleje do tiskařské barvy se nepovažuje za proces spadající pod definici „chemické přeměny“. Totéž platí v případě všech druhů použití ropných produktů jako rozpouštědel nebo paliv.
2. Příklady „chemické přeměny“:
a) zpracování halogeny nebo sloučeninami halogenů:
i) reakce s propylenem, který je přítomen v plynných ropných frakcích, se záměrem získat organické deriváty (například k získání propylenoxidu);
ii) zpracování ropných frakcí (motorový benzin, petrolej (kerosen), plynový olej), parafiny, ropné vosky nebo parafinové zbytky s chlorem nebo sloučeninami chloru se záměrem získat chloroparafiny;
b) zpracování se zásaditými látkami (například hydroxidem sodným, draselným nebo amonným), se záměrem získat kyseliny naftenové;
c) zpracování s kyselinou sírovou nebo jejím anhydridem:
i) k získání sulfonátů;
ii) k extrakci nebo získání isobutylenu;
iii) k sulfonaci plynových olejů a mazacích olejů.
Olej přidávaný po sulfonaci nelze osvobodit od cla;
d) sulfochlorace;
e) hydratace, zejména pro výrobu alkoholů modifikací nenasycených uhlovodíků obsažených v plynných ropných frakcích;
f) zpracování anhydridem kyseliny maleinové, zejména zpracování butadienu smíšeného s plynnými ropnými frakcemi obsahujícími čtyři atomy uhlíku, se záměrem získat kyselinu tetrahydroftalovou;
g) zpracování fenolem, například reakce ropných olefinů s fenoly za přítomnosti katalyzátoru, se záměrem získat alkylfenoly;
h) oxidace:
i) oxidace těžkých olejů se záměrem získat bitumeny podpoložky 2713 20 00;
ii) oxidace jakýchkoli ropných produktů, se záměrem získat komplexnější chemické produkty jako například kyseliny, aldehydy, ketony, alkoholy; například oxidace lehkých frakcí za tepla a tlaku se záměrem získat kyselinu octovou, kyselinu mravenčí, kyselinu propionovou a kyselinu jantarovou;
ij) dehydrogenace, např.:
i) naftenických uhlovodíků, se záměrem získat aromatické uhlovodíky (například benzol);
ii) parafinových uhlovodíků, se záměrem získat kapalné olefiny, které se používají například při výrobě bioodbouratelných alkylbenzenů;
k) oxosyntéza;
l) nevratné začlenění těžkých olejů do vyšších polymerů (například do latexu z přírodního nebo syntetického kaučuku, butylkaučuku, polystyrenu);
m) výroba produktů čísla 2803;
n) nitrace se záměrem získat nitroderiváty;
o) biologické zpracování určitých ropných frakcí obsahujících n-parafiny, se záměrem získat proteiny nebo jiné komplexní organické produkty.

KAPITOLA 27-NEROSTNÁ PALIVA, MINERÁLNÍ OLEJE A PRODUKTY JEJICH DESTILACE; ŽIVIČNÉ LÁTKY; MINERÁLNÍ VOSKY

Poznámky
1. Do této kapitoly nepatří:
a) samostatné chemicky definované organické sloučeniny, jiné než čistý methan a propan, které patří do čísla 2711;
b) léky čísel 3003 nebo 3004; nebo
c) směsi nenasycených uhlovodíků čísla 3301, 3302 nebo 3805.
2. Výraz „minerální oleje a oleje ze živičných nerostů“ v čísle 2710 zahrnuje nejen minerální oleje a oleje ze živičných nerostů, ale také
podobné oleje nebo směsi nenasycených uhlovodíků, v nichž hmotnost nearomatických složek převládá nad hmotností aromatických
složek, ať byly získány jakýmkoliv výrobním procesem.
Tento výraz však nezahrnuje kapalné syntetické polyolefiny, z nichž za použití vakuové destilace předestiluje při 300 °C – přepočteno
na 1 013 milibarů – méně než 60 % objemu (kapitola 39).
3. Pro účely čísla 2710 se „odpadními oleji“ rozumějí odpady obsahující zejména minerální oleje a oleje ze živičných nerostů (jak jsou
popsány v poznámce 2 k této kapitole), též smíšené s vodou. Zahrnují:
a) oleje dále nezpůsobilé k použití jako primární výrobky (například použité mazací oleje, použité hydraulické oleje a použité
transformátorové oleje);
b) olejové kaly ze skladovacích nádrží minerálních olejů obsahující zejména tyto oleje a vysokou koncentraci přísad (například
chemických látek) používaných při výrobě primárních výrobků; a
c) oleje ve formě emulzí ve vodě nebo směsí s vodou, jako například ty, které vznikají při úniku olejů, mytí skladovacích nádrží nebo
používání řezných olejů při obrábění.
Poznámky k položkám
1. Pro účely položky 2701 11 se výrazem „antracit“ rozumí černé uhlí s mezní hodnotou těkavých látek (počítáno
v sušině, bez minerálních látek) nepřesahující 14 %.
2. Pro účely položky 2701 12 se výrazem „živičné (bitumenové) uhlí“ rozumí černé uhlí s mezní hodnotou těkavých látek (počítáno
v sušině, bez minerálních látek) převyšující 14 %, jehož spalné teplo (počítáno na vlhký stav, bez minerálních látek) se rovná nebo je
větší než 5 833 kcal/kg.
3. Pro účely položek 2707 10, 2707 20, 2707 30 a 2707 40 se výrazy „benzol (benzen)“, „toluol (toluen)“, „xylol (xyleny)“ a „naftalen“
rozumějí výrobky, které jednotlivě obsahují více než 50 % hmotnostních benzenu, toluenu, xylenů nebo naftalenu.
4. Pro účely položky 2710 12 se „lehkými oleji a přípravky“ rozumějí oleje a přípravky, z nichž při 210 °C předestiluje 90 % objemu
nebo více (včetně ztrát) (podle metody ASTM D 86).
5. Pro účely položek čísla 2710 se výrazem „bionafta“ rozumí monoalkylestery mastných kyselin používané jako palivo získané
z živočišných nebo rostlinných tuků a olejů, též použitých.
Doplňkové poznámky (1)
1. Pro účely podpoložky 2707 99 80 se výrazem „fenoly“ rozumějí výrobky, které obsahují více než 50 % hmotnostních fenolů.
2. Pro účely čísla 2710 se následujícími výrazy rozumí:
a) „speciálními druhy benzinu“ (podpoložky 2710 12 21 a 2710 12 25) lehké oleje definované v poznámce 4 k položkám této kapitoly, které
neobsahují žádné antidetonační přípravky a z nichž v teplotním rozmezí nejvýše 60 °C předestiluje 5 % a 90 % objemu (včetně ztrát);
b) „lakovým benzinem“ (podpoložka 2710 12 21) speciální druh benzinu definovaný v písmenu a), který má bod vzplanutí podle metody
EN ISO 13736 vyšší než 21 °C;
c) „středními oleji“ (podpoložky 2710 19 11 až 2710 19 29) oleje a přípravky, z nichž při 210 °C předestiluje méně než 90 % objemu (včetně
ztrát) a při 250 °C předestiluje 65 % objemu nebo více (včetně ztrát) podle metody ISO 3405 (která je rovnocenná metodě ASTM D 86);
d) „těžkými oleji“ (podpoložky 2710 19 31 až 2710 19 99 a 2710 20 11 až 2710 20 90) oleje a přípravky, z nichž při 250 °C předestiluje
méně než 65 % objemu (včetně ztrát) podle metody ISO 3405 (která je rovnocenná metodě ASTM D 86), anebo jejichž procento destilace při
250 °C nemůže být touto metodou stanoveno;
e) „plynovými oleji“ (podpoložky 2710 19 31 až 2710 19 48 a 2710 20 11 až 2710 20 19) těžké oleje definované v písmenu d), z nichž při
350 °C předestiluje 85 % objemu nebo více (včetně ztrát) podle metody ISO 3405 (která je rovnocenná metodě ASTM D 86);
f) „topnými oleji“ (podpoložky 2710 19 51 až 2710 19 68 a 2710 20 31 až 2710 20 39) těžké oleje definované v písmenu d) (jiné než
plynové oleje definované v písmenu e)), které při odpovídající rozpustné barvě C mají viskozitu V:
— nepřesahující hodnoty uvedené v řádku I následující tabulky, je-li obsah sirnatých popelů podle metody ISO 3987 menší než 1 % a číslo
zmýdelnění podle metody ISO 6293-1 nebo ISO 6293-2 nižší než 4 (1),
— převyšující hodnoty uvedené v řádku II, je-li bod tuhnutí podle metody ISO 3016 nejméně 10 °C,
— převyšující hodnoty uvedené v řádku I, avšak nepřesahující hodnoty uvedené v řádku II, jestliže podle metody ISO 3405 (která je rovnocenná
metodě ASTM D 86) při 300 °C předestiluje 25 % objemu nebo více, anebo pokud při 300 °C předestiluje méně než 25 % objemu a je-li
bod tuhnutí podle metody ISO 3016 vyšší než – 10 °C. Tato ustanovení platí pouze u olejů, které mají rozpustnou barvu C nižší než 2.
Srovnávací tabulka: rozpustná barva C / viskozita V
Barva C 0 0,5 1 1,5 2 2,5 3 3,5 4 4,5 5 5,5 6 6,5 7 7,5 a více
Viskozita
(V)
I 4 4 4 5,4 9 15,1 25,3 42,4 71,1 119 200 335 562 943 1 580 2 650
II 7 7 7 7 9 15,1 25,3 42,4 71,1 119 200 335 562 943 1 580 2 650
Výrazem „viskozita V“ se rozumí kinematická viskozita při 50 °C vyjádřená jednotkou 10–6 m2 s–1 podle metody EN ISO 3104.
Výrazem „rozpustná barva C“ se rozumí barva produktu podle metody ISO 2049 (která je rovnocenná metodě ASTM D 1 500), kdy jeden
objemový díl tohoto produktu je smíchán se 100 objemovými díly xylenu, toluenu nebo jiného vhodného rozpouštědla. Barva musí být
stanovena okamžitě po rozpuštění.
Podpoložky 2710 19 51 až 2710 19 68 a 2710 20 31 až 2710 20 39 se vztahují pouze na topné oleje přírodní barvy.
Tyto podpoložky nezahrnují těžké oleje definované v písmenu d), pro něž není možné stanovit:
— procento destilace (nulová hodnota se též považuje za procento destilace) při 250 °C podle metody ISO 3405 (která je rovnocenná metodě
ASTM D 86),
— kinematickou viskozitu při 50 °C podle metody EN ISO 3104,
— nebo rozpustnou barvu C podle metody ISO 2049 (která je rovnocenná metodě ASTM D 1 500).
Tyto produkty patří do podpoložek 2710 19 71 až 2710 19 99 nebo 2710 20 90;
g) „obsahující bionaftu“ znamená, že výrobky položky 2710 20 mají minimální obsah bionafty, tj. monoalkylesterů mastných kyselin používaných
jako palivo, 0,5 % objemových (stanovení podle metody EN 14078).
3. Ve smyslu čísla 2712 se výrazem „surová vazelína“ (podpoložka 2712 10 10) rozumí vazelína, jejíž přírodní barva podle metody ISO 2049 (která
je rovnocenná metodě ASTM D 1 500) je vyšší než 4,5.
a) s obsahem oleje 3,5 % hmotnostních nebo více, pokud je viskozita při 100 °C méně než 9 × 10–6 m2 s–1 podle metody EN ISO 3104; nebo
b) jejichž přírodní barva podle metody ISO 2049 (která je rovnocenná metodě ASTM D 1 500) je vyšší než 3, je-li jejich viskozita podle metody
EN ISO 3104 při 100 °C 9 × 10–6 m2 s–1 nebo vyšší.
5. Ve smyslu čísel 2710, 2711 a 2712 se výraz „specifický proces“ používá pro tyto operace:
a) vakuová destilace;
b) redestilace při velmi pečlivém dělení do frakcí;
c) krakování (štěpení);
d) reformování (úprava);
e) extrakce pomocí selektivních rozpouštědel;
f) procesy využívající všechny tyto operace: reakce s koncentrovanou kyselinou sírovou, oleem (dýmavou kyselinou sírovou) nebo oxidem sírovým
(anhydridem kyseliny sírové); neutralizace pomocí alkalických činidel; odbarvování a čištění přírodní aktivní zeminou, aktivovanou zeminou,
aktivním uhlím nebo bauxitem;
g) polymerizace;
h) alkylace;
ij) isomerace;
k) pouze v případě produktů podpoložek 2710 19 31 až 2710 19 99: odsiřování vodíkem vedoucí k redukci nejméně 85 % obsahu síry ze
zpracovávaného produktu (podle metody EN ISO 20846, EN ISO 20884 nebo EN ISO 14596 nebo EN ISO 24260, EN ISO 20847
a EN ISO 8754);
l) pouze v případě produktů čísla 2710: odstraňování parafínů jinou metodou než filtrováním;
m) pouze v případě produktů podpoložek 2710 19 31 až 2710 19 99: zpracování produktů pomocí vodíku (jiné než při odsiřování) při tlaku
vyšším než 20 barů a teplotě vyšší než 250 °C s použitím katalyzátoru, kde vodík v chemické reakci představuje aktivní prvek. Další zpracování
mazacích olejů podpoložek 2710 19 71 až 2710 19 99 pomocí vodíku (např. hydrogenační dočišťování nebo odbarvování) pro zlepšení barvy
nebo stálosti není považováno za specifický proces;
n) pouze v případě produktů podpoložek 2710 19 51 až 2710 19 68: atmosférická destilace podle metody ISO 3405 (která je rovnocenná
metodě ASTM D 86), při níž při 300 °C předestiluje méně než 30 % objemu produktů včetně ztrát. Jestliže podle metody ISO 3405 (která je
rovnocenná metodě ASTM D 86) při 300 °C předestiluje 30 % nebo více objemu produktů včetně ztrát, pak množství produktů, které mohou
být získány atmosférickou destilací a které patří do podpoložek 2710 12 11 až 2710 12 90 nebo 2710 19 11 až 2710 19 29 se proclí
stejnou celní sazbou jako podpoložky 2710 19 62 až 2710 19 68 podle druhu a hodnoty použitých produktů a podle čisté váhy získaného
produktu. Toto pravidlo se nepoužívá u produktů takto získaných, které se v období šesti měsíců a za dalších podmínek stanovených příslušnými
orgány podrobí specifickému procesu nebo chemické přeměně, avšak jiným procesem než specifickým;
o) pouze v případě produktů podpoložek 2710 19 71 až 2710 19 99: zpracování pomocí elektrického vysokofrekvenčního koronového výboje;
p) pouze v případě produktů podpoložky 2712 90 31: odolejování frakční krystalizací.
Je-li přípravné zpracování před výše uvedenými zpracováními z technických důvodů nezbytné, vztahuje se osvobození od cla pouze na množství
produktů zamýšlených a skutečně podrobených výše zmíněným zpracováním; odpadní produkty vzniklé během přípravného zpracování jsou též
osvobozeny od cla.
6. Množství produktů, které může být získáno během chemické přeměny nebo během přípravného zpracování nezbytného z technických důvodů a které
patří do čísel, položek nebo podpoložek 2707 10 00, 2707 20 00, 2707 30 00, 2707 50 00, 2710, 2711, 2712 10, 2712 20, 2712 90 31
až 2712 90 99 a 2713 90, se proclí podle stejných sazeb, které jsou používány v případě produktů „pro jiné účely“, podle druhu a hodnoty
použitých produktů a podle čisté hmotnosti získaných produktů. Toto ustanovení se nevztahuje na produkty čísel 2710 až 2712, které se v období
do šesti měsíců a za dalších podmínek stanovených příslušnými orgány podrobí specifickému procesu nebo další chemické přeměně.

KAPITOLA 27

2402100000 80-Doutníky (též s odříznutými konci) a doutníčky obsahující tabák

2402 10 00-Doutníky (též s odříznutými konci) a doutníčky obsahující tabák

Doutníky (též s odříznutými konci) a doutníčky jsou svitky tabáku, které se kouří a s ohledem na jejich vlastnosti jsou určeny výhradně ke kouření jako takové, a:
a) mají vnější krycí list z přírodního tabáku, který pokrývá celý výrobek, včetně případného filtru (avšak bez jakékoli další vrstvy, která by částečně zakrývala vnější krycí list), který však v případě doutníků s náustkem nepokrývá náustek; nebo
b) mají nalámanou směsnou náplň a vnější krycí list normální barvy doutníku z rekonstituovaného tabáku podpoložky 2403 91 00, pokrývající celý výrobek, včetně případného filtru, avšak nepokrývající náustek v případě doutníků s náustkem, kde jednotková hmotnost bez filtru nebo náustku je nejméně 2,3 g a nejvýše 10 g a obvod nejméně jedné třetiny délky není menší než 34 mm.
Za předpokladu, že splňují výše uvedená kritéria, zařazují se do této podpoložky výrobky s krycím listem z rekonstituovaného tabáku, který může sestávat částečně z jiných látek, než je tabák.

2402 10

2208909100 10-Ethylalkohol nedenaturovaný s obsahem alkoholu nižším než 80 % obj., v nádobách o obsahu

2208 90 91 a 2208 90 99-Ethylalkohol nedenaturovaný s objemovým obsahem alkoholu nižším než 80 % obj., v nádobách o obsahu

Do těchto podpoložek patří kapaliny popsané jako „malt beer base“ s objemovým obsahem alkoholu 14 % a vyráběné z vařeného piva, které bylo vyčiřeno a poté podrobeno ultrafiltraci, kterou byl snížen obsah přísad, jako jsou hořké látky a proteiny (viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie ve věci C-196/10).

2208 90 91

2208909100 80-Nepřesahujícím 2 litry

2208 90 91 a 2208 90 99-Ethylalkohol nedenaturovaný s objemovým obsahem alkoholu nižším než 80 % obj., v nádobách o obsahu

Do těchto podpoložek patří kapaliny popsané jako „malt beer base“ s objemovým obsahem alkoholu 14 % a vyráběné z vařeného piva, které bylo vyčiřeno a poté podrobeno ultrafiltraci, kterou byl snížen obsah přísad, jako jsou hořké látky a proteiny (viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie ve věci C-196/10).

2208 90 91