Výsledky hledání pro výraz: f

3824901590 80-Ostatní

3824 90 15-Iontoměniče

Viz vysvětlivky k HS k číslu 3824, část B), šestý odstavec, bod 14).
Tato podpoložka zahrnuje iontoměniče založené na sulfonovaném uhlíku, jakož i některé typy jílu, za předpokladu, že byly podrobeny speciálním úpravám, které je učinily vhodnými pro použití jako iontoměniče (hlavně kationické); mezi ně patří glaukonit, který je ve formě hlinito-křemičitého gelu získaného z písčitých slínů mořského původu. Používá se především pro změkčování vody. Jiné výrobky používané pro tentýž účel jsou založeny na montmorillonitu a kaolinitu.
Do této podpoložky rovněž patří syntetické iontoměniče, jako jsou umělé zeolity a iontoměniče založené na oxidu hlinitém nebo silikagelu.
Do této podpoložky nepatří:
a) čistý silikagel (podpoložka 2811 22 00);
b) čistý oxid hlinitý, též aktivovaný (podpoložka 2818 20 00 nebo 2818 30 00);
c) umělé zeolity, které neobsahují pojidla (podpoložka 2842 10 00), v souladu s částí B), bod 14) vysvětlivek k HS, které se vztahují k číslu 3824;
d) aktivovaný jíl (podpoložka 3802 90 00).

–

3824 90 15 90

3824902000 80-Getry (pohlcovače plynů) pro vakuové trubice

3824 90 20-Getry (pohlcovače plynů) pro vakuové trubice

Do této podpoložky patří výrobky označované jako „getry“. Ty se dělí na „zábleskové getry“ a „objemové getry“.
Getry první skupiny jsou odpařeny v trubici během její výroby; mezi ně patří: produkty skládající se jak z bária, tak i z hliníku, hořčíku, tantalu, thória atd., ve formě drátů nebo pelet; směsi sestávající ze směsi uhličitanu barnatého a stroncnatého na tantalovém drátu.
Getry druhé kategorie jsou pouze zahřáty, ale ne odpařeny a mají pouze kontaktní absorpční účinek. Obecně jsou složeny z čistých kovů (tantal, wolfram, zirkonium, niob, thorium) ve formě drátů, destiček atd. a nemohou být tedy zařazeny do této podpoložky.

–

3824 90 20

3824300090 80-Ostatní

3824 30 00-Neaglomerované karbidy kovů smíšené navzájem nebo s kovovým pojidlem

Do této podpoložky patří prášky připravené k přeměně na „tvrdé kovy“ sintrováním (spékáním). Skládají se ze směsí různých karbidů kovů (karbidy wolframu, titanu, tantalu a niobu), též s kovovým pojidlem (kobaltový nebo niklový prášek) a často obsahují malé množství parafinového vosku (okolo 0,5 % hmotnostních). I jednoduchá směs jednoho z výše uvedených karbidů s kovovým pojidlem patří do této podpoložky, kdežto každý z těchto karbidů, brány samostatně, patří do čísla 2849.

–

3824 30 00 90

3824100090 80-Ostatní

3824 10 00-Připravená pojidla pro licí formy nebo jádra

Viz vysvětlivky k HS k číslu 3824, část A).

–

3824 10 00 90

3824300000 80-Neaglomerované karbidy kovů smíšené navzájem nebo s kovovým pojidlem

3824 30 00-Neaglomerované karbidy kovů smíšené navzájem nebo s kovovým pojidlem

Do této podpoložky patří prášky připravené k přeměně na „tvrdé kovy“ sintrováním (spékáním). Skládají se ze směsí různých karbidů kovů (karbidy wolframu, titanu, tantalu a niobu), též s kovovým pojidlem (kobaltový nebo niklový prášek) a často obsahují malé množství parafinového vosku (okolo 0,5 % hmotnostních). I jednoduchá směs jednoho z výše uvedených karbidů s kovovým pojidlem patří do této podpoložky, kdežto každý z těchto karbidů, brány samostatně, patří do čísla 2849.

–

3824 30

3815909071 80-Katalyzátor obsahující N-(2-hydroxypropylamonium)diazabicyklo (2,2,2)oktan-2-ethyl hexanoát, rozpuštěný v 1,2-ethandiolu

3815 90 10 a 3815 90 90-Ostatní

Do těchto podpoložek patří směsi založené na sloučeninách, jejichž podstata a poměry se různí podle chemické reakce, která má být katalyzována. Často jsou používány ve výrobě plastů, mnohdy pod označeními jako iniciátory, přenosová činidla, terminátory nebo telomery a síťovací činidla.
Patří mezi ně:
1. „radikálové“ katalyzátory
Jsou to přípravky, založené na organických sloučeninách, které se zvolna rozkládají za reakčních podmínek a poskytují fragmenty, které při srážkách s původním monomerem upřednostňují tvorbu vazby a vznik nového volného radikálu schopného opakovat proces a propagovat řetězec.
Mezi nimi jsou:
a) přípravky na bázi organických peroxidů typu R–O–O–R′ (organické roztoky peroxidů jako jsou acetyl a dibenzoyl peroxidy). Během reakce vznikají radikály RO· a R′O· a působí jako aktivátory;
b) přípravky založené na azosloučeninách (jako je azobisisobutyronitril), které se rozkládají v průběhu reakce, uvolňují dusík a tvoří volné radikály;
c) redoxní přípravky (například směs peroxidu draselného a dodecylmerkaptanu), u kterých vzniká aktivující radikál v důsledku redoxní reakce.
2. iontové katalyzátory
Jsou to obvykle organické roztoky sloučenin, které generují ionty schopné se připojit na dvojnou vazbu a reprodukovat aktivní místo ve vzniklém produktu.
Zahrnují:
a) katalyzátory zieglerova typu pro výrobu polyolefinů (například směs titanu a triethylaluminia);
b) katalyzátory ziegler-nattova typu (stereokatalyzátory, orientující katalyzátory), jako je směs chloridu titanitého a trialkylaluminia, pro přípravu izotaktického polypropylenu a blokových kopolymerů ethylenu-olefinu;
c) katalyzátory pro přípravu polyuretanů (například směs triethylendiaminu a sloučenin cínu);
d) katalyzátory pro výrobu aminoplastů (například kyselina fosforečná v organickém rozpouštědle).
3. katalyzátory pro polykondenzační reakce
Jsou to přípravky založené na rozličných sloučeninách (například směs octanu vápenatého, oxidu antimonitého, alkoholátů titanu atd.).

–

3815 90 90 71

3815909081 80-Katalyzátor, obsahující 69 % hmotnostních nebo více, avšak nejvýše 79 % hmotnostních (2-hydroxy-1-methylethyl)trimethylammonium 2-ethylhexanoátu

3815 90 10 a 3815 90 90-Ostatní

Do těchto podpoložek patří směsi založené na sloučeninách, jejichž podstata a poměry se různí podle chemické reakce, která má být katalyzována. Často jsou používány ve výrobě plastů, mnohdy pod označeními jako iniciátory, přenosová činidla, terminátory nebo telomery a síťovací činidla.
Patří mezi ně:
1. „radikálové“ katalyzátory
Jsou to přípravky, založené na organických sloučeninách, které se zvolna rozkládají za reakčních podmínek a poskytují fragmenty, které při srážkách s původním monomerem upřednostňují tvorbu vazby a vznik nového volného radikálu schopného opakovat proces a propagovat řetězec.
Mezi nimi jsou:
a) přípravky na bázi organických peroxidů typu R–O–O–R′ (organické roztoky peroxidů jako jsou acetyl a dibenzoyl peroxidy). Během reakce vznikají radikály RO· a R′O· a působí jako aktivátory;
b) přípravky založené na azosloučeninách (jako je azobisisobutyronitril), které se rozkládají v průběhu reakce, uvolňují dusík a tvoří volné radikály;
c) redoxní přípravky (například směs peroxidu draselného a dodecylmerkaptanu), u kterých vzniká aktivující radikál v důsledku redoxní reakce.
2. iontové katalyzátory
Jsou to obvykle organické roztoky sloučenin, které generují ionty schopné se připojit na dvojnou vazbu a reprodukovat aktivní místo ve vzniklém produktu.
Zahrnují:
a) katalyzátory zieglerova typu pro výrobu polyolefinů (například směs titanu a triethylaluminia);
b) katalyzátory ziegler-nattova typu (stereokatalyzátory, orientující katalyzátory), jako je směs chloridu titanitého a trialkylaluminia, pro přípravu izotaktického polypropylenu a blokových kopolymerů ethylenu-olefinu;
c) katalyzátory pro přípravu polyuretanů (například směs triethylendiaminu a sloučenin cínu);
d) katalyzátory pro výrobu aminoplastů (například kyselina fosforečná v organickém rozpouštědle).
3. katalyzátory pro polykondenzační reakce
Jsou to přípravky založené na rozličných sloučeninách (například směs octanu vápenatého, oxidu antimonitého, alkoholátů titanu atd.).

–

3815 90 90 81

3815909088 80-Katalyzátor, sestávající z chloridu titaničitého a chloridu hořečnatého, obsahující ve hmotě bez oleje a hexanu: – 4 % hmotnostní nebo více, avšak nejvýše 10 % hmotnostních titanu a – 10 % hmotnostních nebo více, avšak nejvýše 20 % hmotnostních hořčíku

3815 90 10 a 3815 90 90-Ostatní

Do těchto podpoložek patří směsi založené na sloučeninách, jejichž podstata a poměry se různí podle chemické reakce, která má být katalyzována. Často jsou používány ve výrobě plastů, mnohdy pod označeními jako iniciátory, přenosová činidla, terminátory nebo telomery a síťovací činidla.
Patří mezi ně:
1. „radikálové“ katalyzátory
Jsou to přípravky, založené na organických sloučeninách, které se zvolna rozkládají za reakčních podmínek a poskytují fragmenty, které při srážkách s původním monomerem upřednostňují tvorbu vazby a vznik nového volného radikálu schopného opakovat proces a propagovat řetězec.
Mezi nimi jsou:
a) přípravky na bázi organických peroxidů typu R–O–O–R′ (organické roztoky peroxidů jako jsou acetyl a dibenzoyl peroxidy). Během reakce vznikají radikály RO· a R′O· a působí jako aktivátory;
b) přípravky založené na azosloučeninách (jako je azobisisobutyronitril), které se rozkládají v průběhu reakce, uvolňují dusík a tvoří volné radikály;
c) redoxní přípravky (například směs peroxidu draselného a dodecylmerkaptanu), u kterých vzniká aktivující radikál v důsledku redoxní reakce.
2. iontové katalyzátory
Jsou to obvykle organické roztoky sloučenin, které generují ionty schopné se připojit na dvojnou vazbu a reprodukovat aktivní místo ve vzniklém produktu.
Zahrnují:
a) katalyzátory zieglerova typu pro výrobu polyolefinů (například směs titanu a triethylaluminia);
b) katalyzátory ziegler-nattova typu (stereokatalyzátory, orientující katalyzátory), jako je směs chloridu titanitého a trialkylaluminia, pro přípravu izotaktického polypropylenu a blokových kopolymerů ethylenu-olefinu;
c) katalyzátory pro přípravu polyuretanů (například směs triethylendiaminu a sloučenin cínu);
d) katalyzátory pro výrobu aminoplastů (například kyselina fosforečná v organickém rozpouštědle).
3. katalyzátory pro polykondenzační reakce
Jsou to přípravky založené na rozličných sloučeninách (například směs octanu vápenatého, oxidu antimonitého, alkoholátů titanu atd.).

–

3815 90 90 88

3815909089 80-Bakterie Rhodococcus rhodocrous J1 s obsahem enzymů, v suspenzi v polyakrylamidovém gelu nebo ve vodě, pro použití jako katalyzátor při výrobě akrylamidu hydratací akrylonitrilu

3815 90 10 a 3815 90 90-Ostatní

Do těchto podpoložek patří směsi založené na sloučeninách, jejichž podstata a poměry se různí podle chemické reakce, která má být katalyzována. Často jsou používány ve výrobě plastů, mnohdy pod označeními jako iniciátory, přenosová činidla, terminátory nebo telomery a síťovací činidla.
Patří mezi ně:
1. „radikálové“ katalyzátory
Jsou to přípravky, založené na organických sloučeninách, které se zvolna rozkládají za reakčních podmínek a poskytují fragmenty, které při srážkách s původním monomerem upřednostňují tvorbu vazby a vznik nového volného radikálu schopného opakovat proces a propagovat řetězec.
Mezi nimi jsou:
a) přípravky na bázi organických peroxidů typu R–O–O–R′ (organické roztoky peroxidů jako jsou acetyl a dibenzoyl peroxidy). Během reakce vznikají radikály RO· a R′O· a působí jako aktivátory;
b) přípravky založené na azosloučeninách (jako je azobisisobutyronitril), které se rozkládají v průběhu reakce, uvolňují dusík a tvoří volné radikály;
c) redoxní přípravky (například směs peroxidu draselného a dodecylmerkaptanu), u kterých vzniká aktivující radikál v důsledku redoxní reakce.
2. iontové katalyzátory
Jsou to obvykle organické roztoky sloučenin, které generují ionty schopné se připojit na dvojnou vazbu a reprodukovat aktivní místo ve vzniklém produktu.
Zahrnují:
a) katalyzátory zieglerova typu pro výrobu polyolefinů (například směs titanu a triethylaluminia);
b) katalyzátory ziegler-nattova typu (stereokatalyzátory, orientující katalyzátory), jako je směs chloridu titanitého a trialkylaluminia, pro přípravu izotaktického polypropylenu a blokových kopolymerů ethylenu-olefinu;
c) katalyzátory pro přípravu polyuretanů (například směs triethylendiaminu a sloučenin cínu);
d) katalyzátory pro výrobu aminoplastů (například kyselina fosforečná v organickém rozpouštědle).
3. katalyzátory pro polykondenzační reakce
Jsou to přípravky založené na rozličných sloučeninách (například směs octanu vápenatého, oxidu antimonitého, alkoholátů titanu atd.).

–

3815 90 90 89