5007203900 80-Ostatní

5007 20 11 až 5007 20 71-Ostatní tkaniny obsahující 85 % hmotnostních nebo více hedvábí nebo hedvábného odpadu, jiného než buretového

Viz vysvětlivky k HS k položce 5007 20.

5007 20 21 až 5007 20 39-Ponžé, habutai, honan, šantung, corah a podobné tkaniny z Dálného východu, zcela z hedvábí (bez příměsi buretového hedvábí nebo ostatního hedvábného odpadu nebo ostatních textilních materiálů)

Tkaniny těchto podpoložek mají různé typické rysy ve svém charakteru, vazbě a vzhledu.
Nejčastěji jsou utkány na místních domácích ručních tkalcovských strojích v jednoduchých vazbách (plátno, kepr, atlas) ze surových (neskaných) hedvábných vláken bez zákrutu. Kraje jsou zpravidla chybné. Skládají se taškovým způsobem: dva konce určité délky se přiloží k sobě a kolem nich se pak tkanina naskládá. U některých typů (zejména z Číny) se někdy používá jiný způsob skládání: jeden konec nahoře, druhý dole, a tkanina se skládá zpět na sebe se čtyřmi sklady na yard (0,91 m).
Mohou být však dodávány i jinak, např. svinuté.
Mezi tyto tkaniny patří:
1. Habutai; japonská tkanina v plátnové nebo v keprové vazbě, utkaná z jednoduché nitě bez zákrutu. Výraz „habutai“ zpravidla označuje tkaninu v plátnové vazbě a „keprový habutai“ tkaninu v keprové vazbě.
V neběleném stavu jsou tyto tkaniny drsné na omak a mají našedle bílý nebo špinavě bílý odstín. Když se odklíží (například vybělí), tj. když se z nich odstraní hedvábný klih, jsou tyto tkaniny bílé nebo špinavě bílé a lze je používat bez dalšího zpracování pro zhotovení výrobků.
Po bělení se tyto tkaniny na závěr zpravidla natužují nebo plní, což jim dává vyšší plnost, jasnější vzhled a vyšší hmotnost;
2. Ponžé; čínské tkaniny zvané šantung, honan, assan, antung nebo ninghaj, podle provincie, z níž pochází. Tyto tkaniny jsou relativně silné a jsou těžší než výše uvedené japonské tkaniny; v neběleném stavu mají nažloutlý nebo načervenalý odstín, a po odklížení mají podobnou barvu jako len nebo batist, který je nebělený, nebo pouze vypraný. Mohou být též žebrované a žebrový efekt se dosahuje grogrén vazbou (plátnovou vazbou) za použití přízí rozdílné tloušťky;
3. Tussah (nebo tusser); tkanina původem z oblasti v severovýchodní Indii, která se tká z hedvábí divokého bource morušového. Tento název se rozšířil i na čínské tkaniny a nyní zahrnuje tkaniny srovnatelného typu, vyrobené v několika zemích Dálného východu z hedvábí získaného od divokých bourců morušových, kteří se živí dubovým listím.
4. Corah; tkanina vyráběná v kalkatské oblasti, která značně připomíná japonský habutai, ale liší se od něho v tom, že není tak pravidelná, a že je vyrobená ze silnějších nití. Jedním z jejích typických rysů je šňůrka procházející okraji.

5007 20 39

5007203920 80-Ručně zhotovené

5007 20 11 až 5007 20 71-Ostatní tkaniny obsahující 85 % hmotnostních nebo více hedvábí nebo hedvábného odpadu, jiného než buretového

Viz vysvětlivky k HS k položce 5007 20.

5007 20 21 až 5007 20 39-Ponžé, habutai, honan, šantung, corah a podobné tkaniny z Dálného východu, zcela z hedvábí (bez příměsi buretového hedvábí nebo ostatního hedvábného odpadu nebo ostatních textilních materiálů)

Tkaniny těchto podpoložek mají různé typické rysy ve svém charakteru, vazbě a vzhledu.
Nejčastěji jsou utkány na místních domácích ručních tkalcovských strojích v jednoduchých vazbách (plátno, kepr, atlas) ze surových (neskaných) hedvábných vláken bez zákrutu. Kraje jsou zpravidla chybné. Skládají se taškovým způsobem: dva konce určité délky se přiloží k sobě a kolem nich se pak tkanina naskládá. U některých typů (zejména z Číny) se někdy používá jiný způsob skládání: jeden konec nahoře, druhý dole, a tkanina se skládá zpět na sebe se čtyřmi sklady na yard (0,91 m).
Mohou být však dodávány i jinak, např. svinuté.
Mezi tyto tkaniny patří:
1. Habutai; japonská tkanina v plátnové nebo v keprové vazbě, utkaná z jednoduché nitě bez zákrutu. Výraz „habutai“ zpravidla označuje tkaninu v plátnové vazbě a „keprový habutai“ tkaninu v keprové vazbě.
V neběleném stavu jsou tyto tkaniny drsné na omak a mají našedle bílý nebo špinavě bílý odstín. Když se odklíží (například vybělí), tj. když se z nich odstraní hedvábný klih, jsou tyto tkaniny bílé nebo špinavě bílé a lze je používat bez dalšího zpracování pro zhotovení výrobků.
Po bělení se tyto tkaniny na závěr zpravidla natužují nebo plní, což jim dává vyšší plnost, jasnější vzhled a vyšší hmotnost;
2. Ponžé; čínské tkaniny zvané šantung, honan, assan, antung nebo ninghaj, podle provincie, z níž pochází. Tyto tkaniny jsou relativně silné a jsou těžší než výše uvedené japonské tkaniny; v neběleném stavu mají nažloutlý nebo načervenalý odstín, a po odklížení mají podobnou barvu jako len nebo batist, který je nebělený, nebo pouze vypraný. Mohou být též žebrované a žebrový efekt se dosahuje grogrén vazbou (plátnovou vazbou) za použití přízí rozdílné tloušťky;
3. Tussah (nebo tusser); tkanina původem z oblasti v severovýchodní Indii, která se tká z hedvábí divokého bource morušového. Tento název se rozšířil i na čínské tkaniny a nyní zahrnuje tkaniny srovnatelného typu, vyrobené v několika zemích Dálného východu z hedvábí získaného od divokých bourců morušových, kteří se živí dubovým listím.
4. Corah; tkanina vyráběná v kalkatské oblasti, která značně připomíná japonský habutai, ale liší se od něho v tom, že není tak pravidelná, a že je vyrobená ze silnějších nití. Jedním z jejích typických rysů je šňůrka procházející okraji.

5007 20 39 20

5007203980 80-Ostatní

5007 20 11 až 5007 20 71-Ostatní tkaniny obsahující 85 % hmotnostních nebo více hedvábí nebo hedvábného odpadu, jiného než buretového

Viz vysvětlivky k HS k položce 5007 20.

5007 20 21 až 5007 20 39-Ponžé, habutai, honan, šantung, corah a podobné tkaniny z Dálného východu, zcela z hedvábí (bez příměsi buretového hedvábí nebo ostatního hedvábného odpadu nebo ostatních textilních materiálů)

Tkaniny těchto podpoložek mají různé typické rysy ve svém charakteru, vazbě a vzhledu.
Nejčastěji jsou utkány na místních domácích ručních tkalcovských strojích v jednoduchých vazbách (plátno, kepr, atlas) ze surových (neskaných) hedvábných vláken bez zákrutu. Kraje jsou zpravidla chybné. Skládají se taškovým způsobem: dva konce určité délky se přiloží k sobě a kolem nich se pak tkanina naskládá. U některých typů (zejména z Číny) se někdy používá jiný způsob skládání: jeden konec nahoře, druhý dole, a tkanina se skládá zpět na sebe se čtyřmi sklady na yard (0,91 m).
Mohou být však dodávány i jinak, např. svinuté.
Mezi tyto tkaniny patří:
1. Habutai; japonská tkanina v plátnové nebo v keprové vazbě, utkaná z jednoduché nitě bez zákrutu. Výraz „habutai“ zpravidla označuje tkaninu v plátnové vazbě a „keprový habutai“ tkaninu v keprové vazbě.
V neběleném stavu jsou tyto tkaniny drsné na omak a mají našedle bílý nebo špinavě bílý odstín. Když se odklíží (například vybělí), tj. když se z nich odstraní hedvábný klih, jsou tyto tkaniny bílé nebo špinavě bílé a lze je používat bez dalšího zpracování pro zhotovení výrobků.
Po bělení se tyto tkaniny na závěr zpravidla natužují nebo plní, což jim dává vyšší plnost, jasnější vzhled a vyšší hmotnost;
2. Ponžé; čínské tkaniny zvané šantung, honan, assan, antung nebo ninghaj, podle provincie, z níž pochází. Tyto tkaniny jsou relativně silné a jsou těžší než výše uvedené japonské tkaniny; v neběleném stavu mají nažloutlý nebo načervenalý odstín, a po odklížení mají podobnou barvu jako len nebo batist, který je nebělený, nebo pouze vypraný. Mohou být též žebrované a žebrový efekt se dosahuje grogrén vazbou (plátnovou vazbou) za použití přízí rozdílné tloušťky;
3. Tussah (nebo tusser); tkanina původem z oblasti v severovýchodní Indii, která se tká z hedvábí divokého bource morušového. Tento název se rozšířil i na čínské tkaniny a nyní zahrnuje tkaniny srovnatelného typu, vyrobené v několika zemích Dálného východu z hedvábí získaného od divokých bourců morušových, kteří se živí dubovým listím.
4. Corah; tkanina vyráběná v kalkatské oblasti, která značně připomíná japonský habutai, ale liší se od něho v tom, že není tak pravidelná, a že je vyrobená ze silnějších nití. Jedním z jejích typických rysů je šňůrka procházející okraji.

5007 20 39 80

5007202100 10-Ponžé, habutai, honan, šantung, corah a podobné tkaniny z Dálného východu, zcela z hedvábí (bez příměsi buretového hedvábí nebo ostatního hedvábného odpadu nebo ostatních textilních materiálů)

5007 20 11 až 5007 20 71-Ostatní tkaniny obsahující 85 % hmotnostních nebo více hedvábí nebo hedvábného odpadu, jiného než buretového

Viz vysvětlivky k HS k položce 5007 20.

5007 20 21 až 5007 20 39-Ponžé, habutai, honan, šantung, corah a podobné tkaniny z Dálného východu, zcela z hedvábí (bez příměsi buretového hedvábí nebo ostatního hedvábného odpadu nebo ostatních textilních materiálů)

Tkaniny těchto podpoložek mají různé typické rysy ve svém charakteru, vazbě a vzhledu.
Nejčastěji jsou utkány na místních domácích ručních tkalcovských strojích v jednoduchých vazbách (plátno, kepr, atlas) ze surových (neskaných) hedvábných vláken bez zákrutu. Kraje jsou zpravidla chybné. Skládají se taškovým způsobem: dva konce určité délky se přiloží k sobě a kolem nich se pak tkanina naskládá. U některých typů (zejména z Číny) se někdy používá jiný způsob skládání: jeden konec nahoře, druhý dole, a tkanina se skládá zpět na sebe se čtyřmi sklady na yard (0,91 m).
Mohou být však dodávány i jinak, např. svinuté.
Mezi tyto tkaniny patří:
1. Habutai; japonská tkanina v plátnové nebo v keprové vazbě, utkaná z jednoduché nitě bez zákrutu. Výraz „habutai“ zpravidla označuje tkaninu v plátnové vazbě a „keprový habutai“ tkaninu v keprové vazbě.
V neběleném stavu jsou tyto tkaniny drsné na omak a mají našedle bílý nebo špinavě bílý odstín. Když se odklíží (například vybělí), tj. když se z nich odstraní hedvábný klih, jsou tyto tkaniny bílé nebo špinavě bílé a lze je používat bez dalšího zpracování pro zhotovení výrobků.
Po bělení se tyto tkaniny na závěr zpravidla natužují nebo plní, což jim dává vyšší plnost, jasnější vzhled a vyšší hmotnost;
2. Ponžé; čínské tkaniny zvané šantung, honan, assan, antung nebo ninghaj, podle provincie, z níž pochází. Tyto tkaniny jsou relativně silné a jsou těžší než výše uvedené japonské tkaniny; v neběleném stavu mají nažloutlý nebo načervenalý odstín, a po odklížení mají podobnou barvu jako len nebo batist, který je nebělený, nebo pouze vypraný. Mohou být též žebrované a žebrový efekt se dosahuje grogrén vazbou (plátnovou vazbou) za použití přízí rozdílné tloušťky;
3. Tussah (nebo tusser); tkanina původem z oblasti v severovýchodní Indii, která se tká z hedvábí divokého bource morušového. Tento název se rozšířil i na čínské tkaniny a nyní zahrnuje tkaniny srovnatelného typu, vyrobené v několika zemích Dálného východu z hedvábí získaného od divokých bourců morušových, kteří se živí dubovým listím.
4. Corah; tkanina vyráběná v kalkatské oblasti, která značně připomíná japonský habutai, ale liší se od něho v tom, že není tak pravidelná, a že je vyrobená ze silnějších nití. Jedním z jejích typických rysů je šňůrka procházející okraji.

5007 20 21

TŘÍDA XI-TEXTILIE A TEXTILNÍ VÝROBKY

TŘÍDA XI-TEXTILIE A TEXTILNÍ VÝROBKY

Všeobecné vysvětlivky
1. Jak je uvedeno ve vysvětlivkách k HS (viz všeobecné vysvětlivky k této třídě, poslední odstavec úvodu), třída XI je rozdělena do dvou částí:
a) v první části (kapitoly 50 až 55) se textilní výrobky člení podle textilního materiálu, z něhož jsou zhotoveny, a zařazení výrobků sestávajících ze směsi textilních materiálů se řídí podle poznámky 2 k této třídě;
b) v druhé části (kapitoly 56 až 63), s výjimkou čísel 5809 00 00 a 5902, se na úrovni kapitol nebo čísel nepřihlíží k povaze textilních materiálů, z nichž jsou výrobky zhotoveny. Avšak mnoho čísel kapitol 56 až 63 se v kombinované nomenklatuře dále člení podle povahy textilních materiálů. V těchto případech se musí zařazení do položek či podpoložek provádět v souladu s ustanoveními poznámky k položce 2 k této třídě.
2. Poznámka k položce 2 k této třídě stanoví pravidla pro určení zařazení textilních výrobků obsahujících dva nebo více textilních materiálů do čísel kapitol 56 až 63. Toto zboží se zařazuje do položky či podpoložky příslušející zboží z toho textilního materiálu, který hmotnostně převažuje, přičemž tam, kde je to vhodné, se berou v úvahu ustanovení poznámky 2 B) k této třídě.
Při uplatňování těchto pravidel se však musí brát v úvahu ustanovení písmen a) až c) poznámky k položce 2 B) k této třídě.
3. Návod pro výklad poznámky 2 k této třídě lze nalézt ve vysvětlivkách k HS (viz, například, část I) A) všeobecných vysvětlivek k této třídě).
Při uplatňování poznámky 2 se nebere v úvahu následující:
a) nitě obsažené v krajích za předpokladu, že kraje netvoří nezbytnou součást hotového výrobku, jako jsou, například, kraje určitých textilií používaných pro deštníky nebo šály;
b) oddělující nitě, které se vkládají do textilie proto, aby vyznačily, kde má být textilie rozřezána;
c) nitě („pravé“ nitě) obsažené v koncích textilií, pokud jsou tyto nitě z textilního materiálu odlišného od toho, z něhož je samotná textilie zhotovena.
4. Pro vysvětlení výrazů „nebělená“, „bělená“ a „barvená“, pokud se používají pro nitě, a výrazů „nebělená“, „bělená“, „barvená“, „z různobarevných nití“ a „potištěná“, pokud se používají pro tkaninu, viz poznámky k položkám 1 a) až 1 h) k této třídě.
5. Pro popis různých vazeb viz vysvětlivky k položkám, část I) C) všeobecných vysvětlivek k HS k této třídě.

TŘÍDA XI-TEXTILIE A TEXTILNÍ VÝROBKY

Poznámky
1. Do této třídy nepatří:
a) zvířecí štětiny nebo chlupy k výrobě kartáčnického zboží (číslo 0502); žíně nebo odpad ze žíní (číslo 0511);
b) lidské vlasy nebo výrobky z lidských vlasů (čísla 0501, 6703 nebo 6704), avšak filtrační plachetky běžně používané v olejových
lisech nebo jim podobných zařízeních patří do čísla 5911;
c) bavlněné lintry nebo jiné rostlinné materiály kapitoly 14;
d) osinek (azbest) čísla 2524, nebo výrobky z osinku nebo jiné výrobky čísel 6812 nebo 6813;
e) výrobky čísel 3005 nebo 3006; nit k čištění mezizubních prostor (zubní nit), v samostatném balení pro drobný prodej
čísla 3306;
f) citlivé textilie čísel 3701 až 3704;
g) monofilamenty, jejichž libovolný rozměr příčného průřezu převyšuje 1 mm, nebo pásky nebo podobné tvary (například umělá
sláma), o zjevné šířce převyšující 5 mm z plastů (kapitola 39) nebo pletence nebo textilie nebo jiné košíkářské nebo proutěné
výrobky z takových monofilamentů nebo pásků (kapitola 46);
h) tkané, pletené nebo háčkované textilie, plsti nebo netkané textilie, impregnované, povrstvené, potažené nebo laminované plasty
nebo výrobky z nich, kapitola 39;
ij) tkané, pletené nebo háčkované textilie, plsti nebo netkané textilie, impregnované, povrstvené, potažené nebo laminované
kaučukem nebo výrobky z nich, kapitola 40;
k) kůže nebo kožky se srstí nebo vlnou (kapitoly 41 nebo 43) nebo výrobky z přírodních nebo umělých kožešin nebo výrobky
z nich čísel 4303 nebo 4304;
l) výrobky z textilních materiálů čísel 4201 nebo 4202;
m) produkty nebo výrobky kapitoly 48 (například buničitá vata);
n) obuv nebo části a součásti obuvi, kamaše nebo kožené kamaše nebo podobné výrobky kapitoly 64;
o) síťky na vlasy nebo jiné pokrývky hlavy nebo jejich části a součásti kapitoly 65;
p) výrobky kapitoly 67;
q) textilní materiál pokrytý brusivy (číslo 6805) a také uhlíková vlákna nebo výrobky z uhlíkových vláken čísla 6815;
r) skleněná vlákna nebo výrobky ze skleněných vláken, jiné než výšivka se skleněnými nitěmi na viditelném textilním podkladě
(kapitola 70);
s) výrobky kapitoly 94 (například nábytek, lůžkoviny, svítidla a osvětlovací zařízení);
t) výrobky kapitoly 95 (například hračky, hry, sportovní potřeby a sítě);
u) výrobky kapitoly 96 (například kartáče, cestovní soupravy pro šití, zdrhovadla, pásky do psacích strojů, hygienické vložky
a tampony, dětské pleny); nebo
v) výrobky kapitoly 97.
2. A) Textilní výrobky kapitol 50 až 55 nebo čísel 5809 nebo 5902 obsahující dva nebo více textilních materiálů se zařazují, jako by
byly zcela vytvořeny z textilního materiálu, jehož hmotnost převažuje nad každým ostatním jednotlivým textilním materiálem.
Pokud hmotnost žádného z textilních materiálů nepřevažuje, zařazuje se takový výrobek, jako by byl zcela vytvořen z textilního
materiálu, který patří do pořadově posledního z čísel, která přicházejí v úvahu.
B) Pro účel výše uvedeného pravidla platí:
a) ovinutá žíněná nit (číslo 5110) a metalizovaná nit (číslo 5605) se považují za jeden textilní materiál, jehož hmotnost je
souhrnem hmotností jeho složek; při zařazování tkanin se kovová nit považuje za textilní materiál;
b) výběr příslušného čísla je třeba provést tak, že se nejdříve určí kapitola a poté vhodné číslo této kapitoly bez ohledu na
jakékoliv materiály, které v této kapitole nejsou zařazeny;
c) mají-li se brát kapitoly 54 a 55 současně v úvahu společně s jinou kapitolou, jsou kapitoly 54 a 55 považovány za jednu
a tutéž kapitolu;
d) vztahuje-li se nějaká kapitola nebo číslo na výrobky z rozdílných textilních materiálů, projednávají se tyto materiály jako
jediný textilní materiál.
C) Ustanovení výše uvedených odstavců A) a B) se vztahují též na nitě uvedené níže v poznámkách 3, 4, 5 nebo 6.
3. A) Pro účely této třídy, a s výhradou výjimek stanovených v níže uvedeném odstavci B, se výrazem „motouzy, šňůry, provazy a lana“
rozumějí nitě (jednoduché, násobné (skané) nebo kablované):
a) z přírodního hedvábí nebo hedvábného odpadu, o délkové hmotnosti vyšší než 20 000 decitex;
b) z chemických vláken (včetně nitě ze dvou nebo více monofilamentů kapitoly 54), o délkové hmotnosti vyšší než
10 000 decitex;
c) z pravého konopí nebo lnu:
1) hlazené nebo leštěné, o délkové hmotnosti 1 429 decitex nebo vyšší, nebo
2) nehlazené nebo neleštěné, o délkové hmotnosti vyšší než 20 000 decitex;
d) z kokosových vláken, skládající se ze tří nebo více pramenů;
e) z jiných rostlinných vláken, o délkové hmotnosti vyšší než 20 000 decitex, nebo
f) zpevněné kovovou nití.
B) Uvedená ustanovení se nevztahují na:
a) vlněnou přízi nebo přízi z jiných zvířecích chlupů a papírovou nit, jinou než zpevněnou kovovou nití;
b) kabel z chemických nekonečných vláken kapitoly 55 a multifilamentní nit bez zákrutu nebo se zákrutem menším než
5 zákrutů na metr kapitoly 54;
c) messinský vlas čísla 5006 a monofilamenty kapitoly 54;
d) metalizovanou nit čísla 5605; na nit zpevněnou kovovou nití se vztahuje výše uvedený odst. A) písm. f) a;
e) žinylkovou nit, ovinutou nit a řetízkovou nit čísla 5606.
4. A) Pro účely kapitol 50, 51, 52, 54 a 55 se výrazem „upravené pro drobný prodej“, s výhradou výjimek uvedených níže v odstavci B,
rozumějí nitě (jednoduché, násobné (skané) nebo kablované):
a) na kartách, cívkách, dutinkách nebo podobných podložkách, o hmotnosti (včetně podložky) nepřesahující:
1) 85 g v případě přírodního hedvábí, hedvábného odpadu nebo nití z chemických nekonečných vláken; nebo
2) 125 g v ostatních případech;
b) v klubkách, v přadenech nebo přadénkách o hmotnosti nepřesahující:
1) 85 g v případě nitě z chemických nekonečných vláken o délkové hmotnosti nižší než 3 000 decitex, přírodního hedvábí
nebo hedvábného odpadu;
2) 125 g v případě všech ostatních nití o délkové hmotnosti nižší než 2 000 decitex; nebo
3) 500 g v ostatních případech;
c) v přadenech nebo přadénkách sestávajících z několika menších přaden nebo přadének oddělených dělícími nitěmi na vzájemně
nezávislá, o jednotné hmotnosti nepřesahující:
1) 85 g v případě přírodního hedvábí, hedvábného odpadu nebo nití z chemických nekonečných vláken; nebo
2) 125 g v ostatních případech.
B) Uvedená ustanovení se nevztahují na:
a) jednoduchou nit z jakéhokoliv textilního materiálu, kromě:
1) jednoduché příze z vlny nebo jemných zvířecích chlupů, nebělené; a
2) jednoduché příze z vlny nebo jemných zvířecích chlupů, bělené, barvené nebo potištěné, o délkové hmotnosti vyšší než
5 000 decitex;
b) násobnou (skanou) nebo kablovanou nit, nebělenou:
1) z přírodního hedvábí nebo hedvábného odpadu, v jakémkoliv balení; nebo
2) z ostatních textilních materiálů, kromě vlny nebo jemných zvířecích chlupů, v přadenech nebo přadénkách;
c) násobnou (skanou) nebo kablovanou nit z přírodního hedvábí nebo hedvábného odpadu, bělenou, barvenou nebo potištěnou
o délkové hmotnosti 133 decitex nebo nižší; a
d) jednoduchou, násobnou (skanou) nebo kablovanou nit, z jakéhokoliv textilního materiálu:
1) v křížem navinutých přadenech nebo přadénkách; nebo
2) na podložkách nebo upravenou jiným způsobem, ze kterého vyplývá použití pro textilní průmysl (například na potáčích,
na válcových dutínkách, cívkách pro skací stroje nebo na kuželových cíkách, útkových cívkách nebo vřetenech, nebo ve
tvaru návinů pro vyšívací stroje).
5. Pro účely čísel 5204, 5401 a 5508 se výrazem „šicí nit“ rozumí nit násobná (skaná) nebo kablovaná:
a) uložená na podložkách (například cívkách, dutinkách) o hmotnosti (včetně podložky) nepřesahující 1 000 g;
b) apretovaná pro použití jako šicí nit a
c) s konečným zákrutem „Z“.
6. Pro účely této třídy se výrazem „vysokopevnostní nit“ rozumí nit, jejíž měrná pevnost vyjádřená v cN/tex (v centinewtonech na tex) je
vyšší než následující:
– jednoduchá nit z nylonu nebo jiných polyamidů nebo polyesterů: 60 cN/tex,
– násobná (skaná) nebo kablovaná nit z nylonu nebo jiných polyamidů nebo polyesterů: 53 cN/tex,
– jednoduchá, násobná (skaná) nebo kablovaná nit z viskózového vlákna: 27 cN/tex.
7. Pro účely této třídy se výrazem „zcela zhotovené“ rozumějí:
a) výrobky přiříznuté (přistřižené) do jiného než čtvercového nebo obdélníkového tvaru;
b) dohotovené výrobky, způsobilé pro použití (nebo použitelné po jejich oddělení pouze přestřižením dělicích nití) bez šití nebo jiné
práce (například některé prachovky, ručníky, ubrusy, čtyřhranné šátky, pokrývky);
c) výrobky nastříhané na rozměr s nejméně jedním tepelně zataveným okrajem s viditelně zúženým nebo stlačeným lemem a s
ostatními okraji upravenými, jak je popsáno v ostatních písmenech této poznámky, ale kromě textilií začištěných proti párání
stříháním za tepla nebo jinými jednoduchými prostředky;
d) výrobky s okraji obroubenými nebo stočenými nebo s vázanými třásněmi na kterémkoliv z okrajů, ale kromě textilií začištěných
pouze proti párání;
e) výrobky nastříhané na rozměr, z nichž byly vytaženy nitě pro ažuru;
f) výrobky spojené šitím, lepením nebo jiným způsobem (kromě kusového zboží sestávajícího ze dvou nebo více délek stejného
materiálu spojených svými konci a kusového zboží složeného ze dvou nebo více textilií spojených ve vrstvách, též vycpané);
g) výrobky pletené nebo háčkované do tvaru, předkládané jako samostatné kusy nebo jako několik kusů tvořících jeden celek.
8. Pro účely kapitol 50 až 60:
a) do kapitol 50 až 55 a 60 a, není-li stanoveno jinak, do kapitol 56 až 59 se nezařazují výrobky zcela zhotovené ve smyslu výše
uvedené poznámky 7; a
b) do kapitol 50 až 55 a 60 se nezařazují výrobky kapitol 56 až 59.
9. Tkaniny kapitol 50 až 55 zahrnují textilie z vrstev paralelních textilních nití, které jsou vzájemně přeložené v ostrém nebo pravém
úhlu. Tyto vrstvy jsou mezi sebou spojeny v místech překřížení nití pojivem nebo tepelným zpracováním.
10. Pružné výrobky sestávající z textilních materiálů kombinovaných s kaučukovými nitěmi se zařazují do této třídy.
11. Pro účely této třídy výraz „impregnovaný“ zahrnuje též „impregnovaný ponořením“.
12. Pro účel této třídy výraz „polyamidy“ zahrnuje rovněž „aramidy“.
13. Pro účely této třídy, a popřípadě v celé nomenklatuře výraz „elastomerová nit“ znamená nit z nekonečných vláken, včetně
monofilamentu, z textilního syntetického materiálu, jiná než tvarovaná nit, která se při protažení na trojnásobek své původní délky
nepřetrhne, a která se po protažení na dvojnásobek své původní délky vrátí nejdéle během pěti minut na délku, která není větší než
jeden a půlnásobek původní délky.
14. Není-li stanoveno jinak, zařazují se textilní oděvy z různých čísel do svých vlastních čísel, i když jsou předkládány v sadách pro
drobný prodej. Pro účely této poznámky se výrazem „textilní oděvy“ rozumějí oděvy čísel 6101 až 6114 a 6201 až 6211.
Poznámky k položkám
1. V této třídě a popřípadě v celé nomenklatuře, se následujícími výrazy rozumí:
a) Nebělená nit:
nit, která:
1) má přirozenou barvu základních vláken, které nebyly běleny, barveny (ani ve hmotě) ani potištěny; nebo
2) je neurčité barvy („režná nit“), vyrobena z rozvlákněného materiálu.
Tato nit může být upravena bezbarvou apretací nebo nestálým barvivem (které zmizí po pouhém vyprání mýdlem) a v případě
chemických vláken upravena ve hmotě matovacími prostředky (například oxidem titaničitým).
b) Bělená nit:
nit, která:
1) byla podrobena bělicímu procesu, je zhotovena z bělených vláken nebo, není-li stanoveno jinak, obarvena na bílo (též ve
hmotě) nebo upravena bílou apretací;
2) je tvořena směsí nebělených a bělených vláken; nebo
3) je násobná (skaná) nebo kablovaná a sestává z nebělených a bělených nití.
c) Barevná nit (barvená nebo potištěná):
nit, která:
1) je obarvena (též ve hmotě) jiným než bílým nebo nestálým barvivem nebo potištěna nebo vyrobena z obarvených nebo
potištěných vláken;
2) je tvořena směsí barvených vláken různých barev nebo směsí nebělených nebo bělených vláken s barevnými vlákny (efektní
nitě (žaspé nebo melé)) nebo potištěna jednou nebo více barvami v určitých intervalech tak, že vzniká dojem bodů;
3) je získána z potištěných pramenů nebo přástů; nebo
4) je násobná (skaná) nebo kablovaná a skládající se z nebělených nebo bělených nití a barevných nití.
Výše uvedené definice se rovněž vztahují, mutatis mutandis, na monofilamenty a pásky nebo podobné tvary kapitoly 54.
d) Nebělená tkanina:
tkanina, která je vyrobena z nebělených nití a která nebyla bělena, barvena nebo potištěna. Tato tkanina může být upravena
bezbarvou apretací nebo nestálým barvivem.
e) Bělená tkanina:
tkanina, která:
1) byla bělena nebo, není-li stanoveno jinak, obarvena na bílo nebo upravena bílou apretací, v kuse;
2) sestává z bělené nitě; nebo
3) sestává z něbělené a bělené nitě.
f) Barvená tkanina:
tkanina, která:
1) je obarvena na jedinou stejnou barvu jinou než bílou (není-li stanoveno jinak) nebo je upravena barevnou konečnou úpravou
jinou než bílou (není-li stanoveno jinak), v kuse; nebo
2) sestává z barevné nitě jediné stejné barvy.
g) Tkanina z různobarevných nití:
tkanina (jiná než potištěná), která:
1) sestává z různobarevných nití nebo z nití různých odstínů téže barvy (jiné než přirozené barvy vláken, které ji tvoří);
2) sestává z nebělené nebo bělené nitě a barevné nitě; nebo
3) sestává z efektních nití žaspé nebo melé.
(V žádném případě se nebere v úvahu nit použitá v krajích a na koncích kusu.)
h) Potištěná tkanina:
tkanina, která byla potištěna v kuse, též vyrobená z různobarevných nití.
(Za potištěné tkaniny se též považují: tkaniny, u nichž byl vzor dosažen například štětcem nebo stříkací pistolí, přenosovým
tiskem, vločkováním nebo batikováním.)
Mercerování nemá na zařazení nití nebo textilií v rámci výše uvedených definic vliv.
Definice v písmenech d) až h) výše se vztahují, mutatis mutandis, na pletené nebo háčkované textilie
ij) Plátnová vazba:
struktura tkaniny, v níž každá útková nit prochází střídavě nad a pod osnovními nitěmi uloženými vedle sebe a každá osnovní nit
prochází střídavě nad a pod útkovými nitěmi uloženými vedle sebe.
2. A) Výrobky kapitol 56 až 63, které obsahují dva nebo více textilních materiálů, se posuzují, jako by zcela sestávaly z toho textilního
materiálu, který by byl určen podle poznámky 2 k této třídě pro zařazování výrobků kapitol 50 až 55 nebo čísla 5809
sestávajících ze stejných textilních materiálů.
B) Pro použití tohoto pravidla platí:
a) kde je to vhodné, bere se v úvahu pouze ta část výrobku, která určuje zařazení podle interpretačního pravidla 3;
b) u textilních výrobků sestávajících z podkladové textilie a vlasového nebo smyčkového povrchu se podkladová textilie nebere
v úvahu;
c) u výšivek čísla 5810 a výrobků z nich se bere v úvahu pouze podkladová textilie. Výšivky bez viditelného podkladu a výrobky
z nich se však zařazují jen podle vyšívacích nití.

TŘÍDA XI

KAPITOLA 49-TIŠTĚNÉ KNIHY, NOVINY, OBRAZY A JINÉ VÝROBKY POLYGRAFICKÉHO PRŮMYSLU; RUKOPISY, STROJOPISY A PLÁNY

KAPITOLA 49-TIŠTĚNÉ KNIHY, NOVINY, OBRAZY A JINÉ VÝROBKY POLYGRAFICKÉHO PRŮMYSLU; RUKOPISY, STROJOPISY A PLÁNY

KAPITOLA 49-TIŠTĚNÉ KNIHY, NOVINY, OBRAZY A JINÉ VÝROBKY POLYGRAFICKÉHO PRŮMYSLU; RUKOPISY, STROJOPISY A PLÁNY

Poznámky
1. Do této kapitoly nepatří:
a) fotografické negativy nebo pozitivy na průhledném podkladovém materiálu (kapitola 37);
b) mapy, plány nebo glóbusy, plastické, též potištěné (číslo 9023);
c) hrací karty nebo jiné výrobky kapitoly 95; nebo
d) původní rytiny, tisky a litografie (číslo 9702); poštovní známky, kolky, obtisky poštovních razítek, obálky prvního dne, poštovní
ceniny a podobné výrobky čísla 9704, starožitnosti starší sta let nebo jiné výrobky kapitoly 97.
2. Pro účely kapitoly 49 se výrazem „tištěný“ rozumí též reprodukovaný kopírovacím strojem, pod kontrolou zařízení pro
automatizované zpracování dat, ražením, fotografováním, fotokopírováním, termokopírováním nebo psaním na psacím stroji.
3. Noviny, časopisy a periodika, které jsou svázány jiným způsobem než v papíru, jakož i sady novin, časopisů nebo periodik zahrnující
více než jedno číslo ve společné obálce, se zařazují do čísla 4901, i když obsahují inzerci nebo reklamy.
4. Číslo 4901 rovněž zahrnuje:
a) sbírky tištěných reprodukcí, například uměleckých děl či kreseb s odpovídajícím textem, s očíslovanými stránkami, vhodné ke
svázání do jednoho či více svazků;
b) ilustrované přílohy doprovázející a doplňující vázaný svazek; a
c) tištěné části knih nebo brožur, ve formě seskupených nebo jednotlivých (neseskupených) listů nebo značených archů, vytvářejících
úplné dílo nebo jeho část a určené k vazbě.
Avšak, tištěné obrazy nebo ilustrace, které nejsou provázeny textem, ve formě značených archů nebo jednotlivých listů, patří však do
čísla 4911.
5. S výhradou ustanovení poznámky 3 k této kapitole nepatří do čísla 4901 publikace, které jsou v podstatě určeny k reklamě (například
brožury, prospekty, letáky, obchodní katalogy, ročenky publikované obchodními sdruženími, turistický propagační materiál). Takové
publikace se zařazují do čísla 4911.
6. Pro účely čísla 4903 se výrazem „obrázkové knihy pro děti“ rozumějí knihy pro děti, ve kterých mají hlavní náplň ilustrace a text má
podružný význam.

KAPITOLA 49

KAPITOLA 47-BUNIČINA ZE DŘEVA NEBO Z JINÝCH CELULÓZOVÝCH VLÁKNOVIN; SBĚROVÝ PAPÍR, KARTÓN NEBO LEPENKA (ODPAD A VÝMĚT)

KAPITOLA 47-BUNIČINA ZE DŘEVA NEBO Z JINÝCH CELULÓZOVÝCH VLÁKNOVIN; SBĚROVÝ PAPÍR, KARTÓN NEBO LEPENKA (ODPAD A VÝMĚT)

Všeobecné vysvětlivky
Pro definici výrazů „polobělená“ a „bělená“, viz všeobecné vysvětlivky k HS k této kapitole, čtvrtý odstavec.
Buničina se pokládá za polobělenou nebo bělenou, jestliže byla po zhotovení dále upravená různým stupněm intenzity za účelem zvýšení bělosti (jasnosti) určitým postupem, zejména odstraněním nebo menší či větší modifikací barvících látek v buničině nebo jednoduchým přidáním zjasňujících činidel.

KAPITOLA 47-BUNIČINA ZE DŘEVA NEBO Z JINÝCH CELULÓZOVÝCH VLÁKNOVIN; SBĚROVÝ PAPÍR, KARTÓN NEBO LEPENKA (ODPAD A VÝMĚT)

Poznámka
1. Pro účely čísla 4702 se výrazem „chemická dřevná buničina, druhů pro rozpouštění“ rozumí dřevná buničina obsahující u natronové
nebo sulfátové buničiny 92 % hmotnostních nebo více a u sulfitové buničiny 88 % hmotnostních nebo více podílu nerozpustného po
dobu jedné hodiny v 18 % roztoku hydroxidu sodného (NaOH) při 20 °C, přičemž u sulfitové buničiny nepřekročí obsah popela
0,15 % hmotnostních.

KAPITOLA 47

4504101100 10-Zátky a uzávěry

4504 10 11-Pro šumivá vína, včetně zátek s kotoučem z přírodního korku

Do této podpoložky patří válcovité zátky a uzávěry pro lahve šumivého vína. Průměr těchto zátek a uzávěrů je zjevně větší než hrdlo lahve, takže těsně přiléhají, jakmile jsou vloženy do lahve. Po použití (tj. pokud je zátka vytažena z lahve), mají tvar zobrazený ve vysvětlivkách k podpoložkám 2204 21 06 až 2204 21 09.
Horní část těchto zátek a uzávěrů je často tvořena aglomerovaným korkem a dolní část (tj. část, které má být v kontaktu se šumivým vínem) přírodním korkem:

4504 10 11

4504101100 80-Pro šumivá vína, včetně zátek s kotoučem z přírodního korku

4504 10 11-Pro šumivá vína, včetně zátek s kotoučem z přírodního korku

Do této podpoložky patří válcovité zátky a uzávěry pro lahve šumivého vína. Průměr těchto zátek a uzávěrů je zjevně větší než hrdlo lahve, takže těsně přiléhají, jakmile jsou vloženy do lahve. Po použití (tj. pokud je zátka vytažena z lahve), mají tvar zobrazený ve vysvětlivkách k podpoložkám 2204 21 06 až 2204 21 09.
Horní část těchto zátek a uzávěrů je často tvořena aglomerovaným korkem a dolní část (tj. část, které má být v kontaktu se šumivým vínem) přírodním korkem:

4504 10 11

4504902000 80-Zátky a uzávěry

4504 90 20-Zátky a uzávěry

Do této podpoložky patří zátky a uzávěry z aglomerovaného korku, které nejsou válcovité. Takovéto zátky a uzávěry jsou například kónické a mohou mít též uprostřed otvor:

4504 90 20