Výsledky hledání pro výraz: chlor

3901909080 80-Blokový kopolymer ethylenu s oktenem ve formě pelet: – o hustotě 0,862 nebo více, avšak nejvýše 0,865 – schopný natažení na nejméně 200 % původní délky, – o hysterezi 50 % (±10 %), – o trvalé deformaci nejvýše 20 %, pro použití k výrobě dětských plen

3901 90 30 a 3901 90 90-Ostatní

V souladu s poznámkou 4 a poznámkou 1 k položkám k této kapitole, do těchto podpoložek patří:
1. kopolymery ethylenu a monomery jiné než vinylacetát (například kopolymery ethylenu a propylenu) a směsi polymerů podobného složení, ve kterých je ethylen převažujícím komonomerem;
2. chemicky modifikovaný polyethylen, jak je stanoveno v poznámce 5 k této kapitole (například chlorovaný polyethylen a chlorosulfonovaný polyethylen).

–

3901 90 90 80

3901909091 80-Ionomerní pryskyřice sestávající ze soli kopolymeru ethylenu s kyselinou methakrylovou

3901 90 30 a 3901 90 90-Ostatní

V souladu s poznámkou 4 a poznámkou 1 k položkám k této kapitole, do těchto podpoložek patří:
1. kopolymery ethylenu a monomery jiné než vinylacetát (například kopolymery ethylenu a propylenu) a směsi polymerů podobného složení, ve kterých je ethylen převažujícím komonomerem;
2. chemicky modifikovaný polyethylen, jak je stanoveno v poznámce 5 k této kapitole (například chlorovaný polyethylen a chlorosulfonovaný polyethylen).

–

3901 90 90 91

3901909093 80-Kopolymer ethylenu, vinylacetátu a oxidu uhelnatého, pro použití jako plastifikátor při výrobě střešních krytin

3901 90 30 a 3901 90 90-Ostatní

V souladu s poznámkou 4 a poznámkou 1 k položkám k této kapitole, do těchto podpoložek patří:
1. kopolymery ethylenu a monomery jiné než vinylacetát (například kopolymery ethylenu a propylenu) a směsi polymerů podobného složení, ve kterých je ethylen převažujícím komonomerem;
2. chemicky modifikovaný polyethylen, jak je stanoveno v poznámce 5 k této kapitole (například chlorovaný polyethylen a chlorosulfonovaný polyethylen).

–

3901 90 90 93

3901909094 80-Směsi A-B blokového kopolymeru polystyrenu a ethylen-butylenového kopolymeru a A-B-A blokového kopolymeru polystyrenu, ethylen-butylenového kopolymeru a polystyrenu, obsahující nejvýše 35 % hmotnostních styrenu

3901 90 30 a 3901 90 90-Ostatní

V souladu s poznámkou 4 a poznámkou 1 k položkám k této kapitole, do těchto podpoložek patří:
1. kopolymery ethylenu a monomery jiné než vinylacetát (například kopolymery ethylenu a propylenu) a směsi polymerů podobného složení, ve kterých je ethylen převažujícím komonomerem;
2. chemicky modifikovaný polyethylen, jak je stanoveno v poznámce 5 k této kapitole (například chlorovaný polyethylen a chlorosulfonovaný polyethylen).

–

3901 90 90 94

3901909099 80-Ostatní

3901 90 30 a 3901 90 90-Ostatní

V souladu s poznámkou 4 a poznámkou 1 k položkám k této kapitole, do těchto podpoložek patří:
1. kopolymery ethylenu a monomery jiné než vinylacetát (například kopolymery ethylenu a propylenu) a směsi polymerů podobného složení, ve kterých je ethylen převažujícím komonomerem;
2. chemicky modifikovaný polyethylen, jak je stanoveno v poznámce 5 k této kapitole (například chlorovaný polyethylen a chlorosulfonovaný polyethylen).

–

3901 90 90 99

3901903000 80-Ionomerní pryskyřice skládající se ze soli termopolymeru ethylenu s isobutylakrylátem a kyselinou metakrylovou; A-B-A blokové kopolymery polystyrenu, ethylenbutylenového kopolymeru a polystyrenu obsahující 35 % hmotnostních nebo méně styrenu v jedné z forem uvedených v poznámce 6 písm. b) k této kapitole

3901 90 30 a 3901 90 90-Ostatní

V souladu s poznámkou 4 a poznámkou 1 k položkám k této kapitole, do těchto podpoložek patří:
1. kopolymery ethylenu a monomery jiné než vinylacetát (například kopolymery ethylenu a propylenu) a směsi polymerů podobného složení, ve kterých je ethylen převažujícím komonomerem;
2. chemicky modifikovaný polyethylen, jak je stanoveno v poznámce 5 k této kapitole (například chlorovaný polyethylen a chlorosulfonovaný polyethylen).

–

3901 90 30

3901909000 80-Ostatní

3901 90 30 a 3901 90 90-Ostatní

V souladu s poznámkou 4 a poznámkou 1 k položkám k této kapitole, do těchto podpoložek patří:
1. kopolymery ethylenu a monomery jiné než vinylacetát (například kopolymery ethylenu a propylenu) a směsi polymerů podobného složení, ve kterých je ethylen převažujícím komonomerem;
2. chemicky modifikovaný polyethylen, jak je stanoveno v poznámce 5 k této kapitole (například chlorovaný polyethylen a chlorosulfonovaný polyethylen).

–

3901 90 90

3815909070 80-Katalyzátor, sestávající ze směsi (2-hydroxypropyl)trimethylammonium formiátu a dipropylenglykolů

3815 90 10 a 3815 90 90-Ostatní

Do těchto podpoložek patří směsi založené na sloučeninách, jejichž podstata a poměry se různí podle chemické reakce, která má být katalyzována. Často jsou používány ve výrobě plastů, mnohdy pod označeními jako iniciátory, přenosová činidla, terminátory nebo telomery a síťovací činidla.
Patří mezi ně:
1. „radikálové“ katalyzátory
Jsou to přípravky, založené na organických sloučeninách, které se zvolna rozkládají za reakčních podmínek a poskytují fragmenty, které při srážkách s původním monomerem upřednostňují tvorbu vazby a vznik nového volného radikálu schopného opakovat proces a propagovat řetězec.
Mezi nimi jsou:
a) přípravky na bázi organických peroxidů typu R–O–O–R′ (organické roztoky peroxidů jako jsou acetyl a dibenzoyl peroxidy). Během reakce vznikají radikály RO· a R′O· a působí jako aktivátory;
b) přípravky založené na azosloučeninách (jako je azobisisobutyronitril), které se rozkládají v průběhu reakce, uvolňují dusík a tvoří volné radikály;
c) redoxní přípravky (například směs peroxidu draselného a dodecylmerkaptanu), u kterých vzniká aktivující radikál v důsledku redoxní reakce.
2. iontové katalyzátory
Jsou to obvykle organické roztoky sloučenin, které generují ionty schopné se připojit na dvojnou vazbu a reprodukovat aktivní místo ve vzniklém produktu.
Zahrnují:
a) katalyzátory zieglerova typu pro výrobu polyolefinů (například směs titanu a triethylaluminia);
b) katalyzátory ziegler-nattova typu (stereokatalyzátory, orientující katalyzátory), jako je směs chloridu titanitého a trialkylaluminia, pro přípravu izotaktického polypropylenu a blokových kopolymerů ethylenu-olefinu;
c) katalyzátory pro přípravu polyuretanů (například směs triethylendiaminu a sloučenin cínu);
d) katalyzátory pro výrobu aminoplastů (například kyselina fosforečná v organickém rozpouštědle).
3. katalyzátory pro polykondenzační reakce
Jsou to přípravky založené na rozličných sloučeninách (například směs octanu vápenatého, oxidu antimonitého, alkoholátů titanu atd.).

–

3815 90 90 70

3815909071 80-Katalyzátor obsahující N-(2-hydroxypropylamonium)diazabicyklo (2,2,2)oktan-2-ethyl hexanoát, rozpuštěný v 1,2-ethandiolu

3815 90 10 a 3815 90 90-Ostatní

Do těchto podpoložek patří směsi založené na sloučeninách, jejichž podstata a poměry se různí podle chemické reakce, která má být katalyzována. Často jsou používány ve výrobě plastů, mnohdy pod označeními jako iniciátory, přenosová činidla, terminátory nebo telomery a síťovací činidla.
Patří mezi ně:
1. „radikálové“ katalyzátory
Jsou to přípravky, založené na organických sloučeninách, které se zvolna rozkládají za reakčních podmínek a poskytují fragmenty, které při srážkách s původním monomerem upřednostňují tvorbu vazby a vznik nového volného radikálu schopného opakovat proces a propagovat řetězec.
Mezi nimi jsou:
a) přípravky na bázi organických peroxidů typu R–O–O–R′ (organické roztoky peroxidů jako jsou acetyl a dibenzoyl peroxidy). Během reakce vznikají radikály RO· a R′O· a působí jako aktivátory;
b) přípravky založené na azosloučeninách (jako je azobisisobutyronitril), které se rozkládají v průběhu reakce, uvolňují dusík a tvoří volné radikály;
c) redoxní přípravky (například směs peroxidu draselného a dodecylmerkaptanu), u kterých vzniká aktivující radikál v důsledku redoxní reakce.
2. iontové katalyzátory
Jsou to obvykle organické roztoky sloučenin, které generují ionty schopné se připojit na dvojnou vazbu a reprodukovat aktivní místo ve vzniklém produktu.
Zahrnují:
a) katalyzátory zieglerova typu pro výrobu polyolefinů (například směs titanu a triethylaluminia);
b) katalyzátory ziegler-nattova typu (stereokatalyzátory, orientující katalyzátory), jako je směs chloridu titanitého a trialkylaluminia, pro přípravu izotaktického polypropylenu a blokových kopolymerů ethylenu-olefinu;
c) katalyzátory pro přípravu polyuretanů (například směs triethylendiaminu a sloučenin cínu);
d) katalyzátory pro výrobu aminoplastů (například kyselina fosforečná v organickém rozpouštědle).
3. katalyzátory pro polykondenzační reakce
Jsou to přípravky založené na rozličných sloučeninách (například směs octanu vápenatého, oxidu antimonitého, alkoholátů titanu atd.).

–

3815 90 90 71

3815909076 80-Katalyzátor skládající se z oxidu titaničitého a oxidu wolframového

3815 90 10 a 3815 90 90-Ostatní

Do těchto podpoložek patří směsi založené na sloučeninách, jejichž podstata a poměry se různí podle chemické reakce, která má být katalyzována. Často jsou používány ve výrobě plastů, mnohdy pod označeními jako iniciátory, přenosová činidla, terminátory nebo telomery a síťovací činidla.
Patří mezi ně:
1. „radikálové“ katalyzátory
Jsou to přípravky, založené na organických sloučeninách, které se zvolna rozkládají za reakčních podmínek a poskytují fragmenty, které při srážkách s původním monomerem upřednostňují tvorbu vazby a vznik nového volného radikálu schopného opakovat proces a propagovat řetězec.
Mezi nimi jsou:
a) přípravky na bázi organických peroxidů typu R–O–O–R′ (organické roztoky peroxidů jako jsou acetyl a dibenzoyl peroxidy). Během reakce vznikají radikály RO· a R′O· a působí jako aktivátory;
b) přípravky založené na azosloučeninách (jako je azobisisobutyronitril), které se rozkládají v průběhu reakce, uvolňují dusík a tvoří volné radikály;
c) redoxní přípravky (například směs peroxidu draselného a dodecylmerkaptanu), u kterých vzniká aktivující radikál v důsledku redoxní reakce.
2. iontové katalyzátory
Jsou to obvykle organické roztoky sloučenin, které generují ionty schopné se připojit na dvojnou vazbu a reprodukovat aktivní místo ve vzniklém produktu.
Zahrnují:
a) katalyzátory zieglerova typu pro výrobu polyolefinů (například směs titanu a triethylaluminia);
b) katalyzátory ziegler-nattova typu (stereokatalyzátory, orientující katalyzátory), jako je směs chloridu titanitého a trialkylaluminia, pro přípravu izotaktického polypropylenu a blokových kopolymerů ethylenu-olefinu;
c) katalyzátory pro přípravu polyuretanů (například směs triethylendiaminu a sloučenin cínu);
d) katalyzátory pro výrobu aminoplastů (například kyselina fosforečná v organickém rozpouštědle).
3. katalyzátory pro polykondenzační reakce
Jsou to přípravky založené na rozličných sloučeninách (například směs octanu vápenatého, oxidu antimonitého, alkoholátů titanu atd.).

–

3815 90 90 76