3901 10 10 a 3901 10 90-Polyethylen o hustotě nižší než 0,94
Do této podpoložky patří pouze homopolymery ethylenu, tj. polymery, ve kterých ethylen činí 95 % hmotnostních nebo více z celkového obsahu polymeru.
Hustota polyethylenu musí být určena pro polymer bez přísad.
Kapalný polyethylen sem patří pouze tehdy, pokud splňuje podmínky stanovené v poznámce 3 a) k této kapitole. Jinak patří do podpoložek 2710 12 11 až 2710 19 99.
Polyethylenové vosky se zařazují do čísla 3404.
–
3901 10 90 20
3901 10 10 a 3901 10 90-Polyethylen o hustotě nižší než 0,94
Do této podpoložky patří pouze homopolymery ethylenu, tj. polymery, ve kterých ethylen činí 95 % hmotnostních nebo více z celkového obsahu polymeru.
Hustota polyethylenu musí být určena pro polymer bez přísad.
Kapalný polyethylen sem patří pouze tehdy, pokud splňuje podmínky stanovené v poznámce 3 a) k této kapitole. Jinak patří do podpoložek 2710 12 11 až 2710 19 99.
Polyethylenové vosky se zařazují do čísla 3404.
–
3901 10 90 30
3901 10 10 a 3901 10 90-Polyethylen o hustotě nižší než 0,94
Do této podpoložky patří pouze homopolymery ethylenu, tj. polymery, ve kterých ethylen činí 95 % hmotnostních nebo více z celkového obsahu polymeru.
Hustota polyethylenu musí být určena pro polymer bez přísad.
Kapalný polyethylen sem patří pouze tehdy, pokud splňuje podmínky stanovené v poznámce 3 a) k této kapitole. Jinak patří do podpoložek 2710 12 11 až 2710 19 99.
Polyethylenové vosky se zařazují do čísla 3404.
–
3901 10 90 90
3824 90 65-Pomocné produkty používané ve slévárenství, jiné než podpoložky 3824 10 00
Kromě výrobků uvedených ve vysvětlivkách k HS k číslu 3824, část B), šestý odstavec, body 6) a 43), do této podpoložky rovněž patří:
1. přípravky pro natírání slévárenských jaderníků a modelovacích desek, založené na uhličitanu vápenatém, voscích a barvivech;
2. přípravky založené na dextrinu a uhličitanu sodném, určené pro použití, po emulgování, jako nátěr ocelářských forem;
3. formovací směs potažená tenkou vrstvou syntetické pryskyřice, určená pro výrobu slévárenských jader;
4. výrobky pro odplynění oceli;
5. separační činidla pro formování (jiná než ta, která patří do čísla 3403).
–
3824 90 65
3824 90 15-Iontoměniče
Viz vysvětlivky k HS k číslu 3824, část B), šestý odstavec, bod 14).
Tato podpoložka zahrnuje iontoměniče založené na sulfonovaném uhlíku, jakož i některé typy jílu, za předpokladu, že byly podrobeny speciálním úpravám, které je učinily vhodnými pro použití jako iontoměniče (hlavně kationické); mezi ně patří glaukonit, který je ve formě hlinito-křemičitého gelu získaného z písčitých slínů mořského původu. Používá se především pro změkčování vody. Jiné výrobky používané pro tentýž účel jsou založeny na montmorillonitu a kaolinitu.
Do této podpoložky rovněž patří syntetické iontoměniče, jako jsou umělé zeolity a iontoměniče založené na oxidu hlinitém nebo silikagelu.
Do této podpoložky nepatří:
a) čistý silikagel (podpoložka 2811 22 00);
b) čistý oxid hlinitý, též aktivovaný (podpoložka 2818 20 00 nebo 2818 30 00);
c) umělé zeolity, které neobsahují pojidla (podpoložka 2842 10 00), v souladu s částí B), bod 14) vysvětlivek k HS, které se vztahují k číslu 3824;
d) aktivovaný jíl (podpoložka 3802 90 00).
–
3824 90 15
3824 90 15-Iontoměniče
Viz vysvětlivky k HS k číslu 3824, část B), šestý odstavec, bod 14).
Tato podpoložka zahrnuje iontoměniče založené na sulfonovaném uhlíku, jakož i některé typy jílu, za předpokladu, že byly podrobeny speciálním úpravám, které je učinily vhodnými pro použití jako iontoměniče (hlavně kationické); mezi ně patří glaukonit, který je ve formě hlinito-křemičitého gelu získaného z písčitých slínů mořského původu. Používá se především pro změkčování vody. Jiné výrobky používané pro tentýž účel jsou založeny na montmorillonitu a kaolinitu.
Do této podpoložky rovněž patří syntetické iontoměniče, jako jsou umělé zeolity a iontoměniče založené na oxidu hlinitém nebo silikagelu.
Do této podpoložky nepatří:
a) čistý silikagel (podpoložka 2811 22 00);
b) čistý oxid hlinitý, též aktivovaný (podpoložka 2818 20 00 nebo 2818 30 00);
c) umělé zeolity, které neobsahují pojidla (podpoložka 2842 10 00), v souladu s částí B), bod 14) vysvětlivek k HS, které se vztahují k číslu 3824;
d) aktivovaný jíl (podpoložka 3802 90 00).
–
3824 90 15 90
3824 90 20-Getry (pohlcovače plynů) pro vakuové trubice
Do této podpoložky patří výrobky označované jako „getry“. Ty se dělí na „zábleskové getry“ a „objemové getry“.
Getry první skupiny jsou odpařeny v trubici během její výroby; mezi ně patří: produkty skládající se jak z bária, tak i z hliníku, hořčíku, tantalu, thória atd., ve formě drátů nebo pelet; směsi sestávající ze směsi uhličitanu barnatého a stroncnatého na tantalovém drátu.
Getry druhé kategorie jsou pouze zahřáty, ale ne odpařeny a mají pouze kontaktní absorpční účinek. Obecně jsou složeny z čistých kovů (tantal, wolfram, zirkonium, niob, thorium) ve formě drátů, destiček atd. a nemohou být tedy zařazeny do této podpoložky.
–
3824 90 20
3815 90 10 a 3815 90 90-Ostatní
Do těchto podpoložek patří směsi založené na sloučeninách, jejichž podstata a poměry se různí podle chemické reakce, která má být katalyzována. Často jsou používány ve výrobě plastů, mnohdy pod označeními jako iniciátory, přenosová činidla, terminátory nebo telomery a síťovací činidla.
Patří mezi ně:
1. „radikálové“ katalyzátory
Jsou to přípravky, založené na organických sloučeninách, které se zvolna rozkládají za reakčních podmínek a poskytují fragmenty, které při srážkách s původním monomerem upřednostňují tvorbu vazby a vznik nového volného radikálu schopného opakovat proces a propagovat řetězec.
Mezi nimi jsou:
a) přípravky na bázi organických peroxidů typu R–O–O–R′ (organické roztoky peroxidů jako jsou acetyl a dibenzoyl peroxidy). Během reakce vznikají radikály RO· a R′O· a působí jako aktivátory;
b) přípravky založené na azosloučeninách (jako je azobisisobutyronitril), které se rozkládají v průběhu reakce, uvolňují dusík a tvoří volné radikály;
c) redoxní přípravky (například směs peroxidu draselného a dodecylmerkaptanu), u kterých vzniká aktivující radikál v důsledku redoxní reakce.
2. iontové katalyzátory
Jsou to obvykle organické roztoky sloučenin, které generují ionty schopné se připojit na dvojnou vazbu a reprodukovat aktivní místo ve vzniklém produktu.
Zahrnují:
a) katalyzátory zieglerova typu pro výrobu polyolefinů (například směs titanu a triethylaluminia);
b) katalyzátory ziegler-nattova typu (stereokatalyzátory, orientující katalyzátory), jako je směs chloridu titanitého a trialkylaluminia, pro přípravu izotaktického polypropylenu a blokových kopolymerů ethylenu-olefinu;
c) katalyzátory pro přípravu polyuretanů (například směs triethylendiaminu a sloučenin cínu);
d) katalyzátory pro výrobu aminoplastů (například kyselina fosforečná v organickém rozpouštědle).
3. katalyzátory pro polykondenzační reakce
Jsou to přípravky založené na rozličných sloučeninách (například směs octanu vápenatého, oxidu antimonitého, alkoholátů titanu atd.).
–
3815 90 90 50
3815 90 10 a 3815 90 90-Ostatní
Do těchto podpoložek patří směsi založené na sloučeninách, jejichž podstata a poměry se různí podle chemické reakce, která má být katalyzována. Často jsou používány ve výrobě plastů, mnohdy pod označeními jako iniciátory, přenosová činidla, terminátory nebo telomery a síťovací činidla.
Patří mezi ně:
1. „radikálové“ katalyzátory
Jsou to přípravky, založené na organických sloučeninách, které se zvolna rozkládají za reakčních podmínek a poskytují fragmenty, které při srážkách s původním monomerem upřednostňují tvorbu vazby a vznik nového volného radikálu schopného opakovat proces a propagovat řetězec.
Mezi nimi jsou:
a) přípravky na bázi organických peroxidů typu R–O–O–R′ (organické roztoky peroxidů jako jsou acetyl a dibenzoyl peroxidy). Během reakce vznikají radikály RO· a R′O· a působí jako aktivátory;
b) přípravky založené na azosloučeninách (jako je azobisisobutyronitril), které se rozkládají v průběhu reakce, uvolňují dusík a tvoří volné radikály;
c) redoxní přípravky (například směs peroxidu draselného a dodecylmerkaptanu), u kterých vzniká aktivující radikál v důsledku redoxní reakce.
2. iontové katalyzátory
Jsou to obvykle organické roztoky sloučenin, které generují ionty schopné se připojit na dvojnou vazbu a reprodukovat aktivní místo ve vzniklém produktu.
Zahrnují:
a) katalyzátory zieglerova typu pro výrobu polyolefinů (například směs titanu a triethylaluminia);
b) katalyzátory ziegler-nattova typu (stereokatalyzátory, orientující katalyzátory), jako je směs chloridu titanitého a trialkylaluminia, pro přípravu izotaktického polypropylenu a blokových kopolymerů ethylenu-olefinu;
c) katalyzátory pro přípravu polyuretanů (například směs triethylendiaminu a sloučenin cínu);
d) katalyzátory pro výrobu aminoplastů (například kyselina fosforečná v organickém rozpouštědle).
3. katalyzátory pro polykondenzační reakce
Jsou to přípravky založené na rozličných sloučeninách (například směs octanu vápenatého, oxidu antimonitého, alkoholátů titanu atd.).
–
3815 90 90 70
3815 90 10 a 3815 90 90-Ostatní
Do těchto podpoložek patří směsi založené na sloučeninách, jejichž podstata a poměry se různí podle chemické reakce, která má být katalyzována. Často jsou používány ve výrobě plastů, mnohdy pod označeními jako iniciátory, přenosová činidla, terminátory nebo telomery a síťovací činidla.
Patří mezi ně:
1. „radikálové“ katalyzátory
Jsou to přípravky, založené na organických sloučeninách, které se zvolna rozkládají za reakčních podmínek a poskytují fragmenty, které při srážkách s původním monomerem upřednostňují tvorbu vazby a vznik nového volného radikálu schopného opakovat proces a propagovat řetězec.
Mezi nimi jsou:
a) přípravky na bázi organických peroxidů typu R–O–O–R′ (organické roztoky peroxidů jako jsou acetyl a dibenzoyl peroxidy). Během reakce vznikají radikály RO· a R′O· a působí jako aktivátory;
b) přípravky založené na azosloučeninách (jako je azobisisobutyronitril), které se rozkládají v průběhu reakce, uvolňují dusík a tvoří volné radikály;
c) redoxní přípravky (například směs peroxidu draselného a dodecylmerkaptanu), u kterých vzniká aktivující radikál v důsledku redoxní reakce.
2. iontové katalyzátory
Jsou to obvykle organické roztoky sloučenin, které generují ionty schopné se připojit na dvojnou vazbu a reprodukovat aktivní místo ve vzniklém produktu.
Zahrnují:
a) katalyzátory zieglerova typu pro výrobu polyolefinů (například směs titanu a triethylaluminia);
b) katalyzátory ziegler-nattova typu (stereokatalyzátory, orientující katalyzátory), jako je směs chloridu titanitého a trialkylaluminia, pro přípravu izotaktického polypropylenu a blokových kopolymerů ethylenu-olefinu;
c) katalyzátory pro přípravu polyuretanů (například směs triethylendiaminu a sloučenin cínu);
d) katalyzátory pro výrobu aminoplastů (například kyselina fosforečná v organickém rozpouštědle).
3. katalyzátory pro polykondenzační reakce
Jsou to přípravky založené na rozličných sloučeninách (například směs octanu vápenatého, oxidu antimonitého, alkoholátů titanu atd.).
–
3815 90 90 71