Výsledky hledání pro výraz: cín

3824901510 80-Kyselina hlinitokřemičitá (umělý zeolit typu Y) v sodné formě, obsahující nejvýše 11 % hmotnostních sodíku vyjádřeného jako oxid sodný, ve formě tyčinek

3824 90 15-Iontoměniče

Viz vysvětlivky k HS k číslu 3824, část B), šestý odstavec, bod 14).
Tato podpoložka zahrnuje iontoměniče založené na sulfonovaném uhlíku, jakož i některé typy jílu, za předpokladu, že byly podrobeny speciálním úpravám, které je učinily vhodnými pro použití jako iontoměniče (hlavně kationické); mezi ně patří glaukonit, který je ve formě hlinito-křemičitého gelu získaného z písčitých slínů mořského původu. Používá se především pro změkčování vody. Jiné výrobky používané pro tentýž účel jsou založeny na montmorillonitu a kaolinitu.
Do této podpoložky rovněž patří syntetické iontoměniče, jako jsou umělé zeolity a iontoměniče založené na oxidu hlinitém nebo silikagelu.
Do této podpoložky nepatří:
a) čistý silikagel (podpoložka 2811 22 00);
b) čistý oxid hlinitý, též aktivovaný (podpoložka 2818 20 00 nebo 2818 30 00);
c) umělé zeolity, které neobsahují pojidla (podpoložka 2842 10 00), v souladu s částí B), bod 14) vysvětlivek k HS, které se vztahují k číslu 3824;
d) aktivovaný jíl (podpoložka 3802 90 00).

–

3824 90 15 10

3815909086 80-Katalyzátor, ve formě tyčinek, sestávající z hlinitokřemičitanu (zeolit), obsahující 2 % hmotnostní nebo více, avšak nejvýše 3 % hmotnostní oxidů kovů vzácných zemin a méně než 1 % hmotnostní oxidu sodného

3815 90 10 a 3815 90 90-Ostatní

Do těchto podpoložek patří směsi založené na sloučeninách, jejichž podstata a poměry se různí podle chemické reakce, která má být katalyzována. Často jsou používány ve výrobě plastů, mnohdy pod označeními jako iniciátory, přenosová činidla, terminátory nebo telomery a síťovací činidla.
Patří mezi ně:
1. „radikálové“ katalyzátory
Jsou to přípravky, založené na organických sloučeninách, které se zvolna rozkládají za reakčních podmínek a poskytují fragmenty, které při srážkách s původním monomerem upřednostňují tvorbu vazby a vznik nového volného radikálu schopného opakovat proces a propagovat řetězec.
Mezi nimi jsou:
a) přípravky na bázi organických peroxidů typu R–O–O–R′ (organické roztoky peroxidů jako jsou acetyl a dibenzoyl peroxidy). Během reakce vznikají radikály RO· a R′O· a působí jako aktivátory;
b) přípravky založené na azosloučeninách (jako je azobisisobutyronitril), které se rozkládají v průběhu reakce, uvolňují dusík a tvoří volné radikály;
c) redoxní přípravky (například směs peroxidu draselného a dodecylmerkaptanu), u kterých vzniká aktivující radikál v důsledku redoxní reakce.
2. iontové katalyzátory
Jsou to obvykle organické roztoky sloučenin, které generují ionty schopné se připojit na dvojnou vazbu a reprodukovat aktivní místo ve vzniklém produktu.
Zahrnují:
a) katalyzátory zieglerova typu pro výrobu polyolefinů (například směs titanu a triethylaluminia);
b) katalyzátory ziegler-nattova typu (stereokatalyzátory, orientující katalyzátory), jako je směs chloridu titanitého a trialkylaluminia, pro přípravu izotaktického polypropylenu a blokových kopolymerů ethylenu-olefinu;
c) katalyzátory pro přípravu polyuretanů (například směs triethylendiaminu a sloučenin cínu);
d) katalyzátory pro výrobu aminoplastů (například kyselina fosforečná v organickém rozpouštědle).
3. katalyzátory pro polykondenzační reakce
Jsou to přípravky založené na rozličných sloučeninách (například směs octanu vápenatého, oxidu antimonitého, alkoholátů titanu atd.).

–

3815 90 90 86

3815909018 80-Oxidační katalyzátor s účinnou látkou di[manganum(1+)]-1,2-bis(oktahydro-4,7-dimethyl-1H-1,4,7-triazonin-1-yl-kN$1, kN$4, kN$7)ethan-di-µ-oxo-µ-(-(ethanoato-kO, kO')-di[chlorid(1-)], který se používá k urychlení chemické oxidace nebo bělení (CAS RN 1217890-37-3)

3815 90 10 a 3815 90 90-Ostatní

Do těchto podpoložek patří směsi založené na sloučeninách, jejichž podstata a poměry se různí podle chemické reakce, která má být katalyzována. Často jsou používány ve výrobě plastů, mnohdy pod označeními jako iniciátory, přenosová činidla, terminátory nebo telomery a síťovací činidla.
Patří mezi ně:
1. „radikálové“ katalyzátory
Jsou to přípravky, založené na organických sloučeninách, které se zvolna rozkládají za reakčních podmínek a poskytují fragmenty, které při srážkách s původním monomerem upřednostňují tvorbu vazby a vznik nového volného radikálu schopného opakovat proces a propagovat řetězec.
Mezi nimi jsou:
a) přípravky na bázi organických peroxidů typu R–O–O–R′ (organické roztoky peroxidů jako jsou acetyl a dibenzoyl peroxidy). Během reakce vznikají radikály RO· a R′O· a působí jako aktivátory;
b) přípravky založené na azosloučeninách (jako je azobisisobutyronitril), které se rozkládají v průběhu reakce, uvolňují dusík a tvoří volné radikály;
c) redoxní přípravky (například směs peroxidu draselného a dodecylmerkaptanu), u kterých vzniká aktivující radikál v důsledku redoxní reakce.
2. iontové katalyzátory
Jsou to obvykle organické roztoky sloučenin, které generují ionty schopné se připojit na dvojnou vazbu a reprodukovat aktivní místo ve vzniklém produktu.
Zahrnují:
a) katalyzátory zieglerova typu pro výrobu polyolefinů (například směs titanu a triethylaluminia);
b) katalyzátory ziegler-nattova typu (stereokatalyzátory, orientující katalyzátory), jako je směs chloridu titanitého a trialkylaluminia, pro přípravu izotaktického polypropylenu a blokových kopolymerů ethylenu-olefinu;
c) katalyzátory pro přípravu polyuretanů (například směs triethylendiaminu a sloučenin cínu);
d) katalyzátory pro výrobu aminoplastů (například kyselina fosforečná v organickém rozpouštědle).
3. katalyzátory pro polykondenzační reakce
Jsou to přípravky založené na rozličných sloučeninách (například směs octanu vápenatého, oxidu antimonitého, alkoholátů titanu atd.).

–

3815 90 90 18