2401000000 80-Nezpracovaný tabák; tabákový odpad

2401-Nezpracovaný tabák; tabákový odpad

Pokud jde o tabák v přírodním nebo nezpracovaném stavu, viz vysvětlivky k HS k číslu 2401, odstavec 1.
Je třeba poznamenat, že:
a) tabákem „sušeným teplým vzduchem (flue-cured)“ typu Virginia se rozumí tabák sušený v umělých atmosferických podmínkách procesem řízeného tepla a ventilace bez toho, aby se tabákové listy dostaly do kontaktu s kouřem; barva sušeného tabáku se obvykle pohybuje od citrónové po velmi tmavě oranžovou nebo červenou. Jiné barvy a kombinace barev jsou často důsledkem odlišné zralosti nebo pěstování a technologie sušení;
b) tabákem „sušeným přirozenou cirkulací vzduchu (light air-cured)“ typu Burley se rozumí tabák sušený v přírodních atmosferických podmínkách a který, jestliže bylo dodatečně použito teplo a cirkulace vzduchu, nemá vůni po kouři; listy jsou obvykle světle hnědé až načervenalé. Jiné barvy a kombinace barev jsou často důsledkem odlišné zralosti nebo pěstování a technologie sušení;
c) tabákem „sušeným přirozenou cirkulací vzduchu (light air-cured)“ typu Maryland se rozumí tabák sušený v přírodních atmosferických podmínkách a který, jestliže bylo dodatečně použito teplo a cirkulace vzduchu, nemá vůni po kouři; listy jsou obvykle světle žluté až tmavě třešňově červené. Jiné barvy a kombinace barev jsou často důsledkem odlišné zralosti nebo pěstování a technologie sušení;
d) tabákem „sušeným otevřeným ohněm (fire-cured)“ se rozumí tabák sušený v umělých atmosferických podmínkách při použití otevřeného ohně, z něhož byl kouř ze dřeva částečně absorbován tabákem. Tabákové listy „sušené otevřeným ohněm (fire-cured)“ jsou obvykle silnější než listy Burley, listy sušené teplým vzduchem (flue-cured) nebo listy Maryland z odpovídajícího místa na stonku. Barva se obvykle pohybuje od žlutohnědé po velmi tmavě hnědou. Jiné barvy a kombinace barev jsou často důsledkem odlišné zralosti nebo pěstování a technologie sušení.
Tabák „sušený při denním světle (sun-cured)“ je sušen přímo slunečním teplem na otevřeném vzduchu a za plného denního světla.
Do tohoto čísla nepatří živé tabákové rostliny (číslo 0602).

–

2401

1211200000 80-Kořeny ženšenu

1211 20 00-Kořeny ginsengu (ženšenu)

Do této podpoložky patří kořeny ginsengu (Panax quinquefolium a Panax ginseng). Kořen je cylindrického až vřetenovitého tvaru, s okružními záhyby kolem horní třetiny; jsou často rozděleny do několika větví. Vnější barva kolísá od žlutavě bílé po hnědo žlutou a vnitřek je bílý a moučný (nebo tvrdý jako roh po povaření ve vodě). Do této podpoložky také patří rozemleté nebo drcené kořeny ginsengu.

–

1211 20

1107101100 10-Z pšenice

1107 10 11 až 1107 10 99-Nepražený

Veškerý slad, v němž je přítomna diastatická aktivita, nezbytná pro zcukernění obilného škrobu, patří do těchto podpoložek. Mezi takový slad patří zelený slad, provzdušněný slad a sušený slad, posledně jmenovaný je často komerčně dělen na světlý slad (plzeňského typu) a tmavý slad (mnichovského typu).
Do těchto podpoložek patří také zelený slad používaný k lidskému požívání a konzumovaný stejným způsobem jako zeleninové výhonky, neboť se jedná o obilná zrna, která začala klíčit, avšak nebyla dosud usušená.
Všechen slad patřící do těchto podpoložek je charakteristický moučným, bílým, drobivým jádrem. Nicméně, v případě tmavého sladu (mnichovského typu) barva jádra asi v 10 % zrn kolísá od žluté do hnědé. Jádra mají suchou, drobivou konzistenci. Když se melou, poskytují dobrou měkkou mouku.

–

1107 10 11

1107101100 80-Ve formě mouky

1107 10 11 až 1107 10 99-Nepražený

Veškerý slad, v němž je přítomna diastatická aktivita, nezbytná pro zcukernění obilného škrobu, patří do těchto podpoložek. Mezi takový slad patří zelený slad, provzdušněný slad a sušený slad, posledně jmenovaný je často komerčně dělen na světlý slad (plzeňského typu) a tmavý slad (mnichovského typu).
Do těchto podpoložek patří také zelený slad používaný k lidskému požívání a konzumovaný stejným způsobem jako zeleninové výhonky, neboť se jedná o obilná zrna, která začala klíčit, avšak nebyla dosud usušená.
Všechen slad patřící do těchto podpoložek je charakteristický moučným, bílým, drobivým jádrem. Nicméně, v případě tmavého sladu (mnichovského typu) barva jádra asi v 10 % zrn kolísá od žluté do hnědé. Jádra mají suchou, drobivou konzistenci. Když se melou, poskytují dobrou měkkou mouku.

–

1107 10 11

1107101900 80-Ostatní

1107 10 11 až 1107 10 99-Nepražený

Veškerý slad, v němž je přítomna diastatická aktivita, nezbytná pro zcukernění obilného škrobu, patří do těchto podpoložek. Mezi takový slad patří zelený slad, provzdušněný slad a sušený slad, posledně jmenovaný je často komerčně dělen na světlý slad (plzeňského typu) a tmavý slad (mnichovského typu).
Do těchto podpoložek patří také zelený slad používaný k lidskému požívání a konzumovaný stejným způsobem jako zeleninové výhonky, neboť se jedná o obilná zrna, která začala klíčit, avšak nebyla dosud usušená.
Všechen slad patřící do těchto podpoložek je charakteristický moučným, bílým, drobivým jádrem. Nicméně, v případě tmavého sladu (mnichovského typu) barva jádra asi v 10 % zrn kolísá od žluté do hnědé. Jádra mají suchou, drobivou konzistenci. Když se melou, poskytují dobrou měkkou mouku.

–

1107 10 19

1107109100 10-Ostatní

1107 10 11 až 1107 10 99-Nepražený

Veškerý slad, v němž je přítomna diastatická aktivita, nezbytná pro zcukernění obilného škrobu, patří do těchto podpoložek. Mezi takový slad patří zelený slad, provzdušněný slad a sušený slad, posledně jmenovaný je často komerčně dělen na světlý slad (plzeňského typu) a tmavý slad (mnichovského typu).
Do těchto podpoložek patří také zelený slad používaný k lidskému požívání a konzumovaný stejným způsobem jako zeleninové výhonky, neboť se jedná o obilná zrna, která začala klíčit, avšak nebyla dosud usušená.
Všechen slad patřící do těchto podpoložek je charakteristický moučným, bílým, drobivým jádrem. Nicméně, v případě tmavého sladu (mnichovského typu) barva jádra asi v 10 % zrn kolísá od žluté do hnědé. Jádra mají suchou, drobivou konzistenci. Když se melou, poskytují dobrou měkkou mouku.

–

1107 10 91

1107109100 80-Ve formě mouky

1107 10 11 až 1107 10 99-Nepražený

Veškerý slad, v němž je přítomna diastatická aktivita, nezbytná pro zcukernění obilného škrobu, patří do těchto podpoložek. Mezi takový slad patří zelený slad, provzdušněný slad a sušený slad, posledně jmenovaný je často komerčně dělen na světlý slad (plzeňského typu) a tmavý slad (mnichovského typu).
Do těchto podpoložek patří také zelený slad používaný k lidskému požívání a konzumovaný stejným způsobem jako zeleninové výhonky, neboť se jedná o obilná zrna, která začala klíčit, avšak nebyla dosud usušená.
Všechen slad patřící do těchto podpoložek je charakteristický moučným, bílým, drobivým jádrem. Nicméně, v případě tmavého sladu (mnichovského typu) barva jádra asi v 10 % zrn kolísá od žluté do hnědé. Jádra mají suchou, drobivou konzistenci. Když se melou, poskytují dobrou měkkou mouku.

–

1107 10 91

1107109900 80-Ostatní

1107 10 11 až 1107 10 99-Nepražený

Veškerý slad, v němž je přítomna diastatická aktivita, nezbytná pro zcukernění obilného škrobu, patří do těchto podpoložek. Mezi takový slad patří zelený slad, provzdušněný slad a sušený slad, posledně jmenovaný je často komerčně dělen na světlý slad (plzeňského typu) a tmavý slad (mnichovského typu).
Do těchto podpoložek patří také zelený slad používaný k lidskému požívání a konzumovaný stejným způsobem jako zeleninové výhonky, neboť se jedná o obilná zrna, která začala klíčit, avšak nebyla dosud usušená.
Všechen slad patřící do těchto podpoložek je charakteristický moučným, bílým, drobivým jádrem. Nicméně, v případě tmavého sladu (mnichovského typu) barva jádra asi v 10 % zrn kolísá od žluté do hnědé. Jádra mají suchou, drobivou konzistenci. Když se melou, poskytují dobrou měkkou mouku.

–

1107 10 99

1107200000 80-Pražený

1107 20 00-Pražený

Do této podpoložky patří jakýkoliv slad, v němž byla diastatická aktivita omezena nebo úplně vymizela důsledkem pražení a který se, proto, uplatní pouze při vaření piva jako přísada k nepraženému sladu, aby dodala pivu zvláštní barvu a chuť.
Barva jader takového sladu kolísá od špinavě bílé po černou, podle typu.
Tato podpoložka zahrnuje:
1. pražený slad, který byl pražen bez předchozího zcukernatění nebo po částečném dílčím zcukernatění, podle stupně vlhkosti použitého světlého sladu. Tento slad má lesklý vnější povrch a jeho endosperm je černý bez skelného lesku.
2. karamelizovaný (pálený) slad, jehož cukr, vytvořený předchozím zcukernatěním, byl karamelizován. Barva tohoto sladu je mdle žlutá až po světle hnědou; endosperm u nejméně 90 % zrn je na pohled sklovitý a špinavě bílý až tmavě hnědý. Diastatická aktivita je dosud přítomná v určitém stupni ve velmi světlém karamelizovaném sladu. Může se vyskytovat 10 % podíl nekaramelizovaných (nepálených) zrn.

–

1107 20

0910999100 10-Ostatní

0910 99 91 a 0910 99 99-Ostatní

Do těchto podpoložek patří semena kopru (Anethum graveolens), kani a „černý pepř“, vyráběné z plodů rodu Xylopia aethiopica.
Nicméně, navzdory skutečnosti, že následující produkty se obecně používají jako koření, nezařazují se do těchto podpoložek:
a) hořčičná semena (číslo 1207);
b) všechny druhy oddenku galangy (číslo 1211);
c) produkt zvaný „křížený šafrán“ nebo „světlice“, jehož barva je červenější než pravý šafrán a který sestává z květů světlice nebo safloru – Carthamus tinctorius nebo Carthamus oxyacantha anebo Carthamus palaestinus (číslo 1404).
Mnoho rostlin, které se používají k ochucení, ale nejsou správně řečeno kořením, rovněž nepatří do této kapitoly a zařazují se zejména do kapitol 7 a 12 (viz vysvětlivky k těmto kapitolám).

–

0910 99 91