1201-Sójové boby, též drcené
Sójové boby (semena rodu Glycine max), různé podle barvy mezi hnědou, zelenou a černou. Neobsahují prakticky žádný škrob, ale jsou bohaté na protein a olej.
Zvláštní pozornost by měla být věnována tarifnímu zařazování některých semen, která se objevují na trhu jako „zelené sójové boby“ nebo „zelené boby“. Často to nejsou sójové boby, ale fazole patřící do čísla 0713.
–
1201
1107 10 11 až 1107 10 99-Nepražený
Veškerý slad, v němž je přítomna diastatická aktivita, nezbytná pro zcukernění obilného škrobu, patří do těchto podpoložek. Mezi takový slad patří zelený slad, provzdušněný slad a sušený slad, posledně jmenovaný je často komerčně dělen na světlý slad (plzeňského typu) a tmavý slad (mnichovského typu).
Do těchto podpoložek patří také zelený slad používaný k lidskému požívání a konzumovaný stejným způsobem jako zeleninové výhonky, neboť se jedná o obilná zrna, která začala klíčit, avšak nebyla dosud usušená.
Všechen slad patřící do těchto podpoložek je charakteristický moučným, bílým, drobivým jádrem. Nicméně, v případě tmavého sladu (mnichovského typu) barva jádra asi v 10 % zrn kolísá od žluté do hnědé. Jádra mají suchou, drobivou konzistenci. Když se melou, poskytují dobrou měkkou mouku.
–
1107 10 11
1107 10 11 až 1107 10 99-Nepražený
Veškerý slad, v němž je přítomna diastatická aktivita, nezbytná pro zcukernění obilného škrobu, patří do těchto podpoložek. Mezi takový slad patří zelený slad, provzdušněný slad a sušený slad, posledně jmenovaný je často komerčně dělen na světlý slad (plzeňského typu) a tmavý slad (mnichovského typu).
Do těchto podpoložek patří také zelený slad používaný k lidskému požívání a konzumovaný stejným způsobem jako zeleninové výhonky, neboť se jedná o obilná zrna, která začala klíčit, avšak nebyla dosud usušená.
Všechen slad patřící do těchto podpoložek je charakteristický moučným, bílým, drobivým jádrem. Nicméně, v případě tmavého sladu (mnichovského typu) barva jádra asi v 10 % zrn kolísá od žluté do hnědé. Jádra mají suchou, drobivou konzistenci. Když se melou, poskytují dobrou měkkou mouku.
–
1107 10 11
1107 10 11 až 1107 10 99-Nepražený
Veškerý slad, v němž je přítomna diastatická aktivita, nezbytná pro zcukernění obilného škrobu, patří do těchto podpoložek. Mezi takový slad patří zelený slad, provzdušněný slad a sušený slad, posledně jmenovaný je často komerčně dělen na světlý slad (plzeňského typu) a tmavý slad (mnichovského typu).
Do těchto podpoložek patří také zelený slad používaný k lidskému požívání a konzumovaný stejným způsobem jako zeleninové výhonky, neboť se jedná o obilná zrna, která začala klíčit, avšak nebyla dosud usušená.
Všechen slad patřící do těchto podpoložek je charakteristický moučným, bílým, drobivým jádrem. Nicméně, v případě tmavého sladu (mnichovského typu) barva jádra asi v 10 % zrn kolísá od žluté do hnědé. Jádra mají suchou, drobivou konzistenci. Když se melou, poskytují dobrou měkkou mouku.
–
1107 10 19
1107 10 11 až 1107 10 99-Nepražený
Veškerý slad, v němž je přítomna diastatická aktivita, nezbytná pro zcukernění obilného škrobu, patří do těchto podpoložek. Mezi takový slad patří zelený slad, provzdušněný slad a sušený slad, posledně jmenovaný je často komerčně dělen na světlý slad (plzeňského typu) a tmavý slad (mnichovského typu).
Do těchto podpoložek patří také zelený slad používaný k lidskému požívání a konzumovaný stejným způsobem jako zeleninové výhonky, neboť se jedná o obilná zrna, která začala klíčit, avšak nebyla dosud usušená.
Všechen slad patřící do těchto podpoložek je charakteristický moučným, bílým, drobivým jádrem. Nicméně, v případě tmavého sladu (mnichovského typu) barva jádra asi v 10 % zrn kolísá od žluté do hnědé. Jádra mají suchou, drobivou konzistenci. Když se melou, poskytují dobrou měkkou mouku.
–
1107 10 91
1107 10 11 až 1107 10 99-Nepražený
Veškerý slad, v němž je přítomna diastatická aktivita, nezbytná pro zcukernění obilného škrobu, patří do těchto podpoložek. Mezi takový slad patří zelený slad, provzdušněný slad a sušený slad, posledně jmenovaný je často komerčně dělen na světlý slad (plzeňského typu) a tmavý slad (mnichovského typu).
Do těchto podpoložek patří také zelený slad používaný k lidskému požívání a konzumovaný stejným způsobem jako zeleninové výhonky, neboť se jedná o obilná zrna, která začala klíčit, avšak nebyla dosud usušená.
Všechen slad patřící do těchto podpoložek je charakteristický moučným, bílým, drobivým jádrem. Nicméně, v případě tmavého sladu (mnichovského typu) barva jádra asi v 10 % zrn kolísá od žluté do hnědé. Jádra mají suchou, drobivou konzistenci. Když se melou, poskytují dobrou měkkou mouku.
–
1107 10 91
1107 10 11 až 1107 10 99-Nepražený
Veškerý slad, v němž je přítomna diastatická aktivita, nezbytná pro zcukernění obilného škrobu, patří do těchto podpoložek. Mezi takový slad patří zelený slad, provzdušněný slad a sušený slad, posledně jmenovaný je často komerčně dělen na světlý slad (plzeňského typu) a tmavý slad (mnichovského typu).
Do těchto podpoložek patří také zelený slad používaný k lidskému požívání a konzumovaný stejným způsobem jako zeleninové výhonky, neboť se jedná o obilná zrna, která začala klíčit, avšak nebyla dosud usušená.
Všechen slad patřící do těchto podpoložek je charakteristický moučným, bílým, drobivým jádrem. Nicméně, v případě tmavého sladu (mnichovského typu) barva jádra asi v 10 % zrn kolísá od žluté do hnědé. Jádra mají suchou, drobivou konzistenci. Když se melou, poskytují dobrou měkkou mouku.
–
1107 10 99
1107 20 00-Pražený
Do této podpoložky patří jakýkoliv slad, v němž byla diastatická aktivita omezena nebo úplně vymizela důsledkem pražení a který se, proto, uplatní pouze při vaření piva jako přísada k nepraženému sladu, aby dodala pivu zvláštní barvu a chuť.
Barva jader takového sladu kolísá od špinavě bílé po černou, podle typu.
Tato podpoložka zahrnuje:
1. pražený slad, který byl pražen bez předchozího zcukernatění nebo po částečném dílčím zcukernatění, podle stupně vlhkosti použitého světlého sladu. Tento slad má lesklý vnější povrch a jeho endosperm je černý bez skelného lesku.
2. karamelizovaný (pálený) slad, jehož cukr, vytvořený předchozím zcukernatěním, byl karamelizován. Barva tohoto sladu je mdle žlutá až po světle hnědou; endosperm u nejméně 90 % zrn je na pohled sklovitý a špinavě bílý až tmavě hnědý. Diastatická aktivita je dosud přítomná v určitém stupni ve velmi světlém karamelizovaném sladu. Může se vyskytovat 10 % podíl nekaramelizovaných (nepálených) zrn.
–
1107 20
0910 99 91 a 0910 99 99-Ostatní
Do těchto podpoložek patří semena kopru (Anethum graveolens), kani a „černý pepř“, vyráběné z plodů rodu Xylopia aethiopica.
Nicméně, navzdory skutečnosti, že následující produkty se obecně používají jako koření, nezařazují se do těchto podpoložek:
a) hořčičná semena (číslo 1207);
b) všechny druhy oddenku galangy (číslo 1211);
c) produkt zvaný „křížený šafrán“ nebo „světlice“, jehož barva je červenější než pravý šafrán a který sestává z květů světlice nebo safloru – Carthamus tinctorius nebo Carthamus oxyacantha anebo Carthamus palaestinus (číslo 1404).
Mnoho rostlin, které se používají k ochucení, ale nejsou správně řečeno kořením, rovněž nepatří do této kapitoly a zařazují se zejména do kapitol 7 a 12 (viz vysvětlivky k těmto kapitolám).
–
0910 99 91
0910 99 91 a 0910 99 99-Ostatní
Do těchto podpoložek patří semena kopru (Anethum graveolens), kani a „černý pepř“, vyráběné z plodů rodu Xylopia aethiopica.
Nicméně, navzdory skutečnosti, že následující produkty se obecně používají jako koření, nezařazují se do těchto podpoložek:
a) hořčičná semena (číslo 1207);
b) všechny druhy oddenku galangy (číslo 1211);
c) produkt zvaný „křížený šafrán“ nebo „světlice“, jehož barva je červenější než pravý šafrán a který sestává z květů světlice nebo safloru – Carthamus tinctorius nebo Carthamus oxyacantha anebo Carthamus palaestinus (číslo 1404).
Mnoho rostlin, které se používají k ochucení, ale nejsou správně řečeno kořením, rovněž nepatří do této kapitoly a zařazují se zejména do kapitol 7 a 12 (viz vysvětlivky k těmto kapitolám).
–
0910 99 91