Výsledky hledání pro výraz: TRIČK

3207408540 80-Skleněné vločky (CAS RN 65997-17-3): – tloušťky 0,3 µm nebo více, avšak nejvýše 10 µm a – potažené oxidem titaničitým (CAS RN 13463-67-7) nebo oxidem železnatým (CAS RN 18282-10-5)

3207 40 40 a 3207 40 85-Skleněné frity a jiné sklo, ve formě prášku, granulí, šupinek nebo vloček

Do těchto podpoložek patří:
1. skleněné frity, tj. výrobky získané náhlým ochlazením taveniny nebo pasty, vzniklé roztavením původních složek skla, ve vodě. Mezi tyto složky patří například oxid křemičitý, uhličitan sodný, uhličitan hořečnatý, uhličitan barnatý, uhličitan draselný, uhličitan vápenatý, síran sodný, síran draselný, dusičnan sodný, dusičnan draselný, oxidy olova (klejt a červené olovo), kaolin, živec, borax a kyselina boritá.
Skleněné frity těchto podpoložek se používají hlavně pro přípravu směsí pro zeskelnění. Mohou se rozeznat od frit podpoložek 3207 20 10 a 3207 20 90 tím, že neobsahují pigmenty, kalidla nebo oxidy usnadňující přilnavost povlaku ke kovovým povrchům a tím, že dávají, po tepelném zeskelnění, povrch více méně průhledný, ale ne jednotně průhledný nebo barevný;
2. skleněný prášek a granule získané drcením a mletím polámaného a odpadového skleněného zboží. Tyto výrobky, stejně jako určité druhy frit odstavce 1 výše, se používají k přípravě brusných papírů a textilií, jsou aglomerovány (slinované) do tvarů disků, desek, tub atd. a používají se k různým laboratorním účelům;
3. „emailové sklo“ ve formě prášku, granulí atd., které je speciálním sklem používaným ke zdobení skleněných výrobků. Normálně taje mezi 540 a 600 °C na průhlednou hmotu, obyčejně barevnou. Ve větším množství patří do položky 7001 00, v tyčích, prutech nebo trubkách patří do podpoložky 7002 20 90 nebo 7002 39 00;
4. sklo v šupinkách nebo vločkách, ať už barevné nebo stříbřené, používané pro ozdobu a získané drcením malých kulovitých bublin foukaného skla;
5. vitrit, známý též jako pěnové sklo, v prášku nebo granulích, získaný z bílé, šedé nebo černé houbovité hmoty, závislý na nečistotách, které obsahuje, a používaný hlavně k výrobě elektrických izolátorů (např. patice elektrických žárovek).
Do těchto podpoložek nepatří skleněné mikrokuličky k potažení promítacích ploch, elektronických zobrazovacích panelů atd. (podpoložka 7018 20 00).

–

3207 40 85 40

3207408590 80-Ostatní

3207 40 40 a 3207 40 85-Skleněné frity a jiné sklo, ve formě prášku, granulí, šupinek nebo vloček

Do těchto podpoložek patří:
1. skleněné frity, tj. výrobky získané náhlým ochlazením taveniny nebo pasty, vzniklé roztavením původních složek skla, ve vodě. Mezi tyto složky patří například oxid křemičitý, uhličitan sodný, uhličitan hořečnatý, uhličitan barnatý, uhličitan draselný, uhličitan vápenatý, síran sodný, síran draselný, dusičnan sodný, dusičnan draselný, oxidy olova (klejt a červené olovo), kaolin, živec, borax a kyselina boritá.
Skleněné frity těchto podpoložek se používají hlavně pro přípravu směsí pro zeskelnění. Mohou se rozeznat od frit podpoložek 3207 20 10 a 3207 20 90 tím, že neobsahují pigmenty, kalidla nebo oxidy usnadňující přilnavost povlaku ke kovovým povrchům a tím, že dávají, po tepelném zeskelnění, povrch více méně průhledný, ale ne jednotně průhledný nebo barevný;
2. skleněný prášek a granule získané drcením a mletím polámaného a odpadového skleněného zboží. Tyto výrobky, stejně jako určité druhy frit odstavce 1 výše, se používají k přípravě brusných papírů a textilií, jsou aglomerovány (slinované) do tvarů disků, desek, tub atd. a používají se k různým laboratorním účelům;
3. „emailové sklo“ ve formě prášku, granulí atd., které je speciálním sklem používaným ke zdobení skleněných výrobků. Normálně taje mezi 540 a 600 °C na průhlednou hmotu, obyčejně barevnou. Ve větším množství patří do položky 7001 00, v tyčích, prutech nebo trubkách patří do podpoložky 7002 20 90 nebo 7002 39 00;
4. sklo v šupinkách nebo vločkách, ať už barevné nebo stříbřené, používané pro ozdobu a získané drcením malých kulovitých bublin foukaného skla;
5. vitrit, známý též jako pěnové sklo, v prášku nebo granulích, získaný z bílé, šedé nebo černé houbovité hmoty, závislý na nečistotách, které obsahuje, a používaný hlavně k výrobě elektrických izolátorů (např. patice elektrických žárovek).
Do těchto podpoložek nepatří skleněné mikrokuličky k potažení promítacích ploch, elektronických zobrazovacích panelů atd. (podpoložka 7018 20 00).

–

3207 40 85 90

2715000000 80-Živičné směsi na bázi přírodního asfaltu, přírodní živice, ropné živice, minerálního dehtu nebo minerální dehtové smoly (například živičné tmely, ředěné produkty)

2715 00 00-Živičné směsi na bázi přírodního asfaltu, přírodní živice, ropné živice, minerálního dehtu nebo minerální dehtové smoly (například živičné tmely, ředěné produkty)

Složení živičných směsí tohoto čísla se mění podle zamýšleného použití.
1. Produkty používané k zajištění vodoodpudivosti a k ochraně povrchů nebo pro izolační účely
Produkty používané jako ochranné protikorozní povlaky, k izolaci elektrických zařízení, k vodoodpudivosti povrchů, k vyplňování trhlin atd. se zpravidla skládají z pojiva (živice, asfalt nebo dehet), ztužovacích plnidel jako např. minerálních vláken (azbest, sklo), jemných dřevěných pilin a z jakékoliv látky potřebné k tomu, aby dala produktu požadované vlastnosti nebo usnadnila jeho použití. Následující jsou příklady těchto produktů:
a) ž i v i č n é t ě s n í c í m a t e r i á l y
s obsahem rozpouštědla méně než 30 %, což umožňuje vytvořit povlak o tloušťce 3 až 4 mm nebo méně;
b) ž i v i č n é t m e l y
s obsahem rozpouštědla nepřesahujícím 10 %, což umožňuje následující: buď vytvořit povlak o tloušťce od 4 mm do 1 cm nebo utěsnit drážky větších rozměrů (2 až 8 cm);
c) o s t a t n í ž i v i č n é p ř í p r a v k y
obsahující plnidla, ale ne rozpouštědla. Tyto přípravky musí před použitím projít tepelným zpracováním. Kromě jiného využití, používají se pro ochranu podzemních nebo podvodních potrubí (trubkových rozvodů).
2. Produkty používané na povrchy silnic
Živičné produkty tohoto čísla používané na povrchy silnic se dělí do dvou hlavních kategorií:
a) ř e d ě n á p o j i v a a s i l n i č n í o l e j e
Ředěná pojiva jsou živice rozpouštěné ve velice těžkých rozpouštědlech, jejichž množství může být velice rozdílné podle požadované viskozity.
Obchodní označení těchto přípravků se mění podle toho, zda použitá ředidla jsou minerálního nebo jiného původu; ty přípravky, které obsahují minerální ředidla jsou „zkapalněné živice“, ostatní jsou „tavené živice“.
Silniční oleje jsou přípravky založené na živicích obsahující těžká rozpouštědla v množství, které může být rozdílné podle požadované viskozity.
Někdy se přidávají adheziva, aby se zabránilo odlupování těchto přípravků.
Všechny tyto živičné přípravky mají následující charakteristické odlišení:
— jehlovou penetraci, zjištěnou metodou EN 1426, ne méně než 400 při 25 °C;
— destilační zbytek, vzniklý při sníženém tlaku dle metody ASTM D 1189 (zrušené v roce 1979 a neexistuje žádná metoda EN/ISO), ne menší než 60 % hmotnostních s jehlovou penetrací, zjištěnou metodou EN 1426, méně než 400 při 25 °C.
Následující schéma znázorňuje jak:
— rozeznáme zkapalněné a tavené živice od živic podpoložky 2713 20 00,
— rozeznáme zkapalněné a tavené živice od minerálních olejů podpoložek 2710 12 11 až 2710 19 99.
b) v o d n í e m u l z e
Tyto přípravky vzniknou vytvořením emulze živice s vodou.
Dělí se do dvou kategorií:
1. aniontové nebo „alkalické“ emulze založené na běžném mýdle nebo mýdle z tallového oleje;
2. kationtové nebo „kyselé“ emulze založené na alifatických aminech nebo kvartérním iontu amonia.
PŘÍLOHA A

–

2715

KAPITOLA 27-NEROSTNÁ PALIVA, MINERÁLNÍ OLEJE A PRODUKTY JEJICH DESTILACE; ŽIVIČNÉ LÁTKY; MINERÁLNÍ VOSKY

KAPITOLA 27-NEROSTNÁ PALIVA, MINERÁLNÍ OLEJE A PRODUKTY JEJICH DESTILACE; ŽIVIČNÉ LÁTKY; MINERÁLNÍ VOSKY

Všeobecné vysvětlivky
Pokud není uvedeno jinak, výraz „metoda ASTM“ znamená metody stanovené Americkou společností pro zkoušení a materiály (American Society for Testing and Materials).
Poznámka 2 Obsah aromatických složek se určuje pomocí následujících metod:
— produkty s koncem destilace nepřesahujícím 315 °C: metoda EN 15553;
— produkty s koncem destilace převyšujícím 315 °C: viz příloha A vysvětlivek k této kapitole.
Doplňková poznámka 5 1. Je třeba poznamenat, že, s výjimkou ustanovení doplňkové poznámky 5 n), se osvobození bude vztahovat zcela na produkt použitý pro specifický proces.
Proto, pokud je ropný produkt podroben například alkylaci nebo polymerizaci, ta část, která se efektivně nepřeměnila (nealkylovala nebo nepolymerizovala) je rovněž osvobozena od cla.
2. V případech, kdy je nezbytné přípravné zpracování před „specifickým procesem“ (viz poslední odstavec doplňkové poznámky 5), musí být splněny dvě podmínky, aby mohlo být získáno osvobození od cla:
a) dovezený produkt musí být efektivně podroben „specifickému procesu“, například krakování;
b) přípravné zpracování musí být nezbytné pro „specifický proces“.
Za nezbytné přípravné zpracování produktů určených pro zpracování „specifickým procesem“ se považuje zejména následující:
a) odplynění;
b) dehydratace;
c) odstranění určitých lehkých nebo těžkých příměsí, které by mohly negativně ovlivnit zpracování;
d) odstranění nebo úprava merkaptanu (změkčování nebo odstraňování) ostatních sloučenin síry nebo jiných sloučenin, které by mohly záporně ovlivnit zpracování;
e) neutralizace;
f) dekantace;
g) odsolování.
Jakékoliv produkty, které mohou vzniknout v průběhu přípravného zpracování, ale které nebudou podrobeny specifickému procesu, podléhají clu, které se používá pro produkty „pro jiné účely“, podle druhu a hodnoty dovezeného zboží a na základě čisté hmotnosti produktů takto získaných.
Doplňková poznámka 5 a) Vakuová destilace znamená destilaci pod tlakem nepřesahujícím 400 mbar, měřeno v hlavě (horní části) destilační kolony.
Doplňková poznámka 5 b) Redestilace při velmi pečlivém dělení do frakcí znamená destilaci (jinou než oddestilování lehkých podílů) kontinuálním nebo diskontinuálním procesem používaném v průmyslových zařízeních využívajících destiláty podpoložek 2710 12 11 až 2710 19 48, 2711 11 00, 2711 12 91 až 2711 19 00, 2711 21 00 a 2711 29 00 (jiné než propan o čistotě 99 % nebo více), při které se získávají:
1. oddělené vysoce čisté uhlovodíky (90 % nebo více v případě olefinů a 95 % nebo více v případě ostatních uhlovodíků), směsi izomerů mající stejné organické složení jako oddělené uhlovodíky.
Za přípustné jsou považované pouze ty procesy, při nichž jsou získány nejméně tři různé produkty, ale toto omezení se nepoužívá v těch případech, kde se proces zakládá na oddělení izomerů. Pokud se toto týká xylenů, ethylbenzen je zahrnut s xylenovými izomery;
2. produkty podpoložek 2707 10 00 až 2707 30 00, 2707 50 00 a 2710 12 11 až 2710 19 48:
a) nepřekročí-li jejich konečný bod varu jedné frakce a počáteční bod varu následující frakce v teplotním intervalu ne větším než 60 °C mezi teplotami, při nichž se předestiluje dle metody EN ISO 3405 „(ekvivalentní k metodě ASTM D 86) 5 % a 90 % objemových (včetně ztrát);
b) překročí-li konečný bod varu jedné frakce a počáteční bod varu následující frakce v teplotním intervalu ne větším než 30 °C mezi teplotami, při nichž se předestiluje dle metody EN ISO 3405 „(ekvivalentní k metodě ASTM D 86) 5 % a 90 % objemových (včetně ztrát).
Doplňková poznámka 5 c) Krakování je průmyslový technologický proces pro úpravu chemického složení ropných produktů štěpením molekul pomocí tepla, který může probíhat i pod tlakem za nebo bez pomoci katalyzátoru a tím vytvořit hlavně směsi lehkých uhlovodíků, které mohou být kapalné nebo plynné při normálních teplotách a tlacích.
Hlavními krakovacími procesy jsou:
1. tepelné krakování;
2. katalytické krakování;
3. krakování parou, čímž se získají plynné uhlovodíky;
4. hydrokrakování (krakování plus hydrogenace);
5. dehydrogenace;
6. dealkylace;
7. koksování;
8. snižování viskozity ropných zbytků mírným tepelným krakováním.
Doplňková poznámka 5 d) Reformování je tepelný nebo katalytický proces lehkých nebo středních olejů, prováděný se záměrem zvýšit obsah aromatických látek. Katalytické reformování se používá například k přeměně přímo destilovaných lehkých olejů na lehké oleje s vyšším oktanovým číslem (s vyšším obsahem aromatických uhlovodíků) nebo na směs uhlovodíků obsahujících benzen, toluen, xyleny, ethylbenzen atd.
Základní katalytické reformační procesy jsou takové, které využívají jako katalyzátor platinu.
Doplňková poznámka 5 e) Extrakce pomocí selektivních rozpouštědel je proces, kterým se oddělují skupiny produktů s rozdílnými molekulárními strukturami pomocí látek majících převážně rozpouštěcí účinky (například furfural, fenol, dichlorethylether, anhydrid kyseliny sírové, nitrobenzen, močovina a některé její deriváty, aceton, propan, ethylmethylketon, isobutylmethylketon, glykol, N-methyl morfolin).
Doplňková poznámka 5 g) Polymerizace je průmyslový proces, též využívající teplo nebo používající katalyzátor, pomocí něhož se nenasycené uhlovodíky mění do formy jejich polymerů nebo kopolymerů.
Doplňková poznámka 5 h) Alkylace znamená jakoukoli tepelnou nebo katalytickou reakci, při níž jsou nenasycené uhlovodíky spojeny s jakýmikoli ostatními uhlovodíky, zvláště isoparafiny a aromatickými látkami.
Doplňková poznámka 5 ij) Izomerace je reformování struktury podstatných složek ropných produktů bez změny jejich celkového složení.
Doplňková poznámka 5 l) Pro účely této doplňkové poznámky jsou následující body příklady odparafinování:
1. odparafinování chlazením (s nebo bez rozpouštědel);
2. mikrobiologické zpracování;
3. odparafinování pomocí močoviny;
4. zpracování molekulárním sítem.
Doplňková poznámka 5 n) Atmosférická destilace znamená destilaci prováděnou při tlaku asi 1 013 mbar, měřeno v hlavě (horní části) destilační kolony.
Doplňková poznámka 6 1. „Chemická přeměna“ znamená jakýkoli proces molekulární přeměny jedné nebo více složek ropných produktů, které jsou podrobeny zpracování.
Pouhé smíchání ropného produktu s jiným produktem, ať již s ropou nebo bez ní, se nepovažuje za „chemickou přeměnu“. Například přidání lakového benzinu (white spirit) do barvy nebo dodání základového oleje do tiskařské barvy se nepovažuje za proces spadající pod definici „chemické přeměny“. Totéž platí v případě všech druhů použití ropných produktů jako rozpouštědel nebo paliv.
2. Příklady „chemické přeměny“:
a) zpracování halogeny nebo sloučeninami halogenů:
i) reakce s propylenem, který je přítomen v plynných ropných frakcích, se záměrem získat organické deriváty (například k získání propylenoxidu);
ii) zpracování ropných frakcí (motorový benzin, petrolej (kerosen), plynový olej), parafiny, ropné vosky nebo parafinové zbytky s chlorem nebo sloučeninami chloru se záměrem získat chloroparafiny;
b) zpracování se zásaditými látkami (například hydroxidem sodným, draselným nebo amonným), se záměrem získat kyseliny naftenové;
c) zpracování s kyselinou sírovou nebo jejím anhydridem:
i) k získání sulfonátů;
ii) k extrakci nebo získání isobutylenu;
iii) k sulfonaci plynových olejů a mazacích olejů.
Olej přidávaný po sulfonaci nelze osvobodit od cla;
d) sulfochlorace;
e) hydratace, zejména pro výrobu alkoholů modifikací nenasycených uhlovodíků obsažených v plynných ropných frakcích;
f) zpracování anhydridem kyseliny maleinové, zejména zpracování butadienu smíšeného s plynnými ropnými frakcemi obsahujícími čtyři atomy uhlíku, se záměrem získat kyselinu tetrahydroftalovou;
g) zpracování fenolem, například reakce ropných olefinů s fenoly za přítomnosti katalyzátoru, se záměrem získat alkylfenoly;
h) oxidace:
i) oxidace těžkých olejů se záměrem získat bitumeny podpoložky 2713 20 00;
ii) oxidace jakýchkoli ropných produktů, se záměrem získat komplexnější chemické produkty jako například kyseliny, aldehydy, ketony, alkoholy; například oxidace lehkých frakcí za tepla a tlaku se záměrem získat kyselinu octovou, kyselinu mravenčí, kyselinu propionovou a kyselinu jantarovou;
ij) dehydrogenace, např.:
i) naftenických uhlovodíků, se záměrem získat aromatické uhlovodíky (například benzol);
ii) parafinových uhlovodíků, se záměrem získat kapalné olefiny, které se používají například při výrobě bioodbouratelných alkylbenzenů;
k) oxosyntéza;
l) nevratné začlenění těžkých olejů do vyšších polymerů (například do latexu z přírodního nebo syntetického kaučuku, butylkaučuku, polystyrenu);
m) výroba produktů čísla 2803;
n) nitrace se záměrem získat nitroderiváty;
o) biologické zpracování určitých ropných frakcí obsahujících n-parafiny, se záměrem získat proteiny nebo jiné komplexní organické produkty.

KAPITOLA 27-NEROSTNÁ PALIVA, MINERÁLNÍ OLEJE A PRODUKTY JEJICH DESTILACE; ŽIVIČNÉ LÁTKY; MINERÁLNÍ VOSKY

Poznámky
1. Do této kapitoly nepatří:
a) samostatné chemicky definované organické sloučeniny, jiné než čistý methan a propan, které patří do čísla 2711;
b) léky čísel 3003 nebo 3004; nebo
c) směsi nenasycených uhlovodíků čísla 3301, 3302 nebo 3805.
2. Výraz „minerální oleje a oleje ze živičných nerostů“ v čísle 2710 zahrnuje nejen minerální oleje a oleje ze živičných nerostů, ale také
podobné oleje nebo směsi nenasycených uhlovodíků, v nichž hmotnost nearomatických složek převládá nad hmotností aromatických
složek, ať byly získány jakýmkoliv výrobním procesem.
Tento výraz však nezahrnuje kapalné syntetické polyolefiny, z nichž za použití vakuové destilace předestiluje při 300 °C – přepočteno
na 1 013 milibarů – méně než 60 % objemu (kapitola 39).
3. Pro účely čísla 2710 se „odpadními oleji“ rozumějí odpady obsahující zejména minerální oleje a oleje ze živičných nerostů (jak jsou
popsány v poznámce 2 k této kapitole), též smíšené s vodou. Zahrnují:
a) oleje dále nezpůsobilé k použití jako primární výrobky (například použité mazací oleje, použité hydraulické oleje a použité
transformátorové oleje);
b) olejové kaly ze skladovacích nádrží minerálních olejů obsahující zejména tyto oleje a vysokou koncentraci přísad (například
chemických látek) používaných při výrobě primárních výrobků; a
c) oleje ve formě emulzí ve vodě nebo směsí s vodou, jako například ty, které vznikají při úniku olejů, mytí skladovacích nádrží nebo
používání řezných olejů při obrábění.
Poznámky k položkám
1. Pro účely položky 2701 11 se výrazem „antracit“ rozumí černé uhlí s mezní hodnotou těkavých látek (počítáno
v sušině, bez minerálních látek) nepřesahující 14 %.
2. Pro účely položky 2701 12 se výrazem „živičné (bitumenové) uhlí“ rozumí černé uhlí s mezní hodnotou těkavých látek (počítáno
v sušině, bez minerálních látek) převyšující 14 %, jehož spalné teplo (počítáno na vlhký stav, bez minerálních látek) se rovná nebo je
větší než 5 833 kcal/kg.
3. Pro účely položek 2707 10, 2707 20, 2707 30 a 2707 40 se výrazy „benzol (benzen)“, „toluol (toluen)“, „xylol (xyleny)“ a „naftalen“
rozumějí výrobky, které jednotlivě obsahují více než 50 % hmotnostních benzenu, toluenu, xylenů nebo naftalenu.
4. Pro účely položky 2710 12 se „lehkými oleji a přípravky“ rozumějí oleje a přípravky, z nichž při 210 °C předestiluje 90 % objemu
nebo více (včetně ztrát) (podle metody ASTM D 86).
5. Pro účely položek čísla 2710 se výrazem „bionafta“ rozumí monoalkylestery mastných kyselin používané jako palivo získané
z živočišných nebo rostlinných tuků a olejů, též použitých.
Doplňkové poznámky (1)
1. Pro účely podpoložky 2707 99 80 se výrazem „fenoly“ rozumějí výrobky, které obsahují více než 50 % hmotnostních fenolů.
2. Pro účely čísla 2710 se následujícími výrazy rozumí:
a) „speciálními druhy benzinu“ (podpoložky 2710 12 21 a 2710 12 25) lehké oleje definované v poznámce 4 k položkám této kapitoly, které
neobsahují žádné antidetonační přípravky a z nichž v teplotním rozmezí nejvýše 60 °C předestiluje 5 % a 90 % objemu (včetně ztrát);
b) „lakovým benzinem“ (podpoložka 2710 12 21) speciální druh benzinu definovaný v písmenu a), který má bod vzplanutí podle metody
EN ISO 13736 vyšší než 21 °C;
c) „středními oleji“ (podpoložky 2710 19 11 až 2710 19 29) oleje a přípravky, z nichž při 210 °C předestiluje méně než 90 % objemu (včetně
ztrát) a při 250 °C předestiluje 65 % objemu nebo více (včetně ztrát) podle metody ISO 3405 (která je rovnocenná metodě ASTM D 86);
d) „těžkými oleji“ (podpoložky 2710 19 31 až 2710 19 99 a 2710 20 11 až 2710 20 90) oleje a přípravky, z nichž při 250 °C předestiluje
méně než 65 % objemu (včetně ztrát) podle metody ISO 3405 (která je rovnocenná metodě ASTM D 86), anebo jejichž procento destilace při
250 °C nemůže být touto metodou stanoveno;
e) „plynovými oleji“ (podpoložky 2710 19 31 až 2710 19 48 a 2710 20 11 až 2710 20 19) těžké oleje definované v písmenu d), z nichž při
350 °C předestiluje 85 % objemu nebo více (včetně ztrát) podle metody ISO 3405 (která je rovnocenná metodě ASTM D 86);
f) „topnými oleji“ (podpoložky 2710 19 51 až 2710 19 68 a 2710 20 31 až 2710 20 39) těžké oleje definované v písmenu d) (jiné než
plynové oleje definované v písmenu e)), které při odpovídající rozpustné barvě C mají viskozitu V:
— nepřesahující hodnoty uvedené v řádku I následující tabulky, je-li obsah sirnatých popelů podle metody ISO 3987 menší než 1 % a číslo
zmýdelnění podle metody ISO 6293-1 nebo ISO 6293-2 nižší než 4 (1),
— převyšující hodnoty uvedené v řádku II, je-li bod tuhnutí podle metody ISO 3016 nejméně 10 °C,
— převyšující hodnoty uvedené v řádku I, avšak nepřesahující hodnoty uvedené v řádku II, jestliže podle metody ISO 3405 (která je rovnocenná
metodě ASTM D 86) při 300 °C předestiluje 25 % objemu nebo více, anebo pokud při 300 °C předestiluje méně než 25 % objemu a je-li
bod tuhnutí podle metody ISO 3016 vyšší než – 10 °C. Tato ustanovení platí pouze u olejů, které mají rozpustnou barvu C nižší než 2.
Srovnávací tabulka: rozpustná barva C / viskozita V
Barva C 0 0,5 1 1,5 2 2,5 3 3,5 4 4,5 5 5,5 6 6,5 7 7,5 a více
Viskozita
(V)
I 4 4 4 5,4 9 15,1 25,3 42,4 71,1 119 200 335 562 943 1 580 2 650
II 7 7 7 7 9 15,1 25,3 42,4 71,1 119 200 335 562 943 1 580 2 650
Výrazem „viskozita V“ se rozumí kinematická viskozita při 50 °C vyjádřená jednotkou 10–6 m2 s–1 podle metody EN ISO 3104.
Výrazem „rozpustná barva C“ se rozumí barva produktu podle metody ISO 2049 (která je rovnocenná metodě ASTM D 1 500), kdy jeden
objemový díl tohoto produktu je smíchán se 100 objemovými díly xylenu, toluenu nebo jiného vhodného rozpouštědla. Barva musí být
stanovena okamžitě po rozpuštění.
Podpoložky 2710 19 51 až 2710 19 68 a 2710 20 31 až 2710 20 39 se vztahují pouze na topné oleje přírodní barvy.
Tyto podpoložky nezahrnují těžké oleje definované v písmenu d), pro něž není možné stanovit:
— procento destilace (nulová hodnota se též považuje za procento destilace) při 250 °C podle metody ISO 3405 (která je rovnocenná metodě
ASTM D 86),
— kinematickou viskozitu při 50 °C podle metody EN ISO 3104,
— nebo rozpustnou barvu C podle metody ISO 2049 (která je rovnocenná metodě ASTM D 1 500).
Tyto produkty patří do podpoložek 2710 19 71 až 2710 19 99 nebo 2710 20 90;
g) „obsahující bionaftu“ znamená, že výrobky položky 2710 20 mají minimální obsah bionafty, tj. monoalkylesterů mastných kyselin používaných
jako palivo, 0,5 % objemových (stanovení podle metody EN 14078).
3. Ve smyslu čísla 2712 se výrazem „surová vazelína“ (podpoložka 2712 10 10) rozumí vazelína, jejíž přírodní barva podle metody ISO 2049 (která
je rovnocenná metodě ASTM D 1 500) je vyšší než 4,5.
a) s obsahem oleje 3,5 % hmotnostních nebo více, pokud je viskozita při 100 °C méně než 9 × 10–6 m2 s–1 podle metody EN ISO 3104; nebo
b) jejichž přírodní barva podle metody ISO 2049 (která je rovnocenná metodě ASTM D 1 500) je vyšší než 3, je-li jejich viskozita podle metody
EN ISO 3104 při 100 °C 9 × 10–6 m2 s–1 nebo vyšší.
5. Ve smyslu čísel 2710, 2711 a 2712 se výraz „specifický proces“ používá pro tyto operace:
a) vakuová destilace;
b) redestilace při velmi pečlivém dělení do frakcí;
c) krakování (štěpení);
d) reformování (úprava);
e) extrakce pomocí selektivních rozpouštědel;
f) procesy využívající všechny tyto operace: reakce s koncentrovanou kyselinou sírovou, oleem (dýmavou kyselinou sírovou) nebo oxidem sírovým
(anhydridem kyseliny sírové); neutralizace pomocí alkalických činidel; odbarvování a čištění přírodní aktivní zeminou, aktivovanou zeminou,
aktivním uhlím nebo bauxitem;
g) polymerizace;
h) alkylace;
ij) isomerace;
k) pouze v případě produktů podpoložek 2710 19 31 až 2710 19 99: odsiřování vodíkem vedoucí k redukci nejméně 85 % obsahu síry ze
zpracovávaného produktu (podle metody EN ISO 20846, EN ISO 20884 nebo EN ISO 14596 nebo EN ISO 24260, EN ISO 20847
a EN ISO 8754);
l) pouze v případě produktů čísla 2710: odstraňování parafínů jinou metodou než filtrováním;
m) pouze v případě produktů podpoložek 2710 19 31 až 2710 19 99: zpracování produktů pomocí vodíku (jiné než při odsiřování) při tlaku
vyšším než 20 barů a teplotě vyšší než 250 °C s použitím katalyzátoru, kde vodík v chemické reakci představuje aktivní prvek. Další zpracování
mazacích olejů podpoložek 2710 19 71 až 2710 19 99 pomocí vodíku (např. hydrogenační dočišťování nebo odbarvování) pro zlepšení barvy
nebo stálosti není považováno za specifický proces;
n) pouze v případě produktů podpoložek 2710 19 51 až 2710 19 68: atmosférická destilace podle metody ISO 3405 (která je rovnocenná
metodě ASTM D 86), při níž při 300 °C předestiluje méně než 30 % objemu produktů včetně ztrát. Jestliže podle metody ISO 3405 (která je
rovnocenná metodě ASTM D 86) při 300 °C předestiluje 30 % nebo více objemu produktů včetně ztrát, pak množství produktů, které mohou
být získány atmosférickou destilací a které patří do podpoložek 2710 12 11 až 2710 12 90 nebo 2710 19 11 až 2710 19 29 se proclí
stejnou celní sazbou jako podpoložky 2710 19 62 až 2710 19 68 podle druhu a hodnoty použitých produktů a podle čisté váhy získaného
produktu. Toto pravidlo se nepoužívá u produktů takto získaných, které se v období šesti měsíců a za dalších podmínek stanovených příslušnými
orgány podrobí specifickému procesu nebo chemické přeměně, avšak jiným procesem než specifickým;
o) pouze v případě produktů podpoložek 2710 19 71 až 2710 19 99: zpracování pomocí elektrického vysokofrekvenčního koronového výboje;
p) pouze v případě produktů podpoložky 2712 90 31: odolejování frakční krystalizací.
Je-li přípravné zpracování před výše uvedenými zpracováními z technických důvodů nezbytné, vztahuje se osvobození od cla pouze na množství
produktů zamýšlených a skutečně podrobených výše zmíněným zpracováním; odpadní produkty vzniklé během přípravného zpracování jsou též
osvobozeny od cla.
6. Množství produktů, které může být získáno během chemické přeměny nebo během přípravného zpracování nezbytného z technických důvodů a které
patří do čísel, položek nebo podpoložek 2707 10 00, 2707 20 00, 2707 30 00, 2707 50 00, 2710, 2711, 2712 10, 2712 20, 2712 90 31
až 2712 90 99 a 2713 90, se proclí podle stejných sazeb, které jsou používány v případě produktů „pro jiné účely“, podle druhu a hodnoty
použitých produktů a podle čisté hmotnosti získaných produktů. Toto ustanovení se nevztahuje na produkty čísel 2710 až 2712, které se v období
do šesti měsíců a za dalších podmínek stanovených příslušnými orgány podrobí specifickému procesu nebo další chemické přeměně.

KAPITOLA 27

2519901000 80-Oxid hořečnatý, jiný než kalcinovaný přírodní uhličitan hořečnatý

2519 90 10-Oxid hořečnatý, jiný než kalcinovaný přírodní uhličitan hořečnatý

Do této podpoložky patří:
1. oxid hořečnatý získaný kalcinací buď hydroxidu hořečnatého nebo vysráženého uhličitanu hořečnatého a používaný převážně ve farmacii; tato látka je ve formě bílého prášku s čistotou nejméně 98 %;
2. oxid hořečnatý získaný tavením předem kalcinovaného uhličitanu hořečnatého; uhličitan hořečnatý se kalcinuje při 1 400 až 1 800 °C; získaná pálená magnézie se poté taví elektrickým obloukem při teplotě 2 800 až 3 000 °C, jakmile se zchladí, vytvoří se krystalický produkt sestávající téměř zcela z oxidu hořečnatého (tavená magnézie); tento produkt je extrémně čistý (nejméně 95 %) a sestává ze sklovitých krystalů;
3. oxid hořečnatý získaný z mořské vody; vzniká kalcinací hydroxidu hořečnatého vysráženého z mořské vody; tento produkt je zpravidla o čistotě 91 až 98 % a obsahuje více bóru, jako jeho charakteristické znečištění, než je u přepálené (slinuté) magnézie (asi 100 ppm oproti asi 40 ppm).

–

2519 90 10

2519901010 80-Tavená magnézie (oxid hořečnatý) o čistotě 97 % hmotnostních nebo vyšší

2519 90 10-Oxid hořečnatý, jiný než kalcinovaný přírodní uhličitan hořečnatý

Do této podpoložky patří:
1. oxid hořečnatý získaný kalcinací buď hydroxidu hořečnatého nebo vysráženého uhličitanu hořečnatého a používaný převážně ve farmacii; tato látka je ve formě bílého prášku s čistotou nejméně 98 %;
2. oxid hořečnatý získaný tavením předem kalcinovaného uhličitanu hořečnatého; uhličitan hořečnatý se kalcinuje při 1 400 až 1 800 °C; získaná pálená magnézie se poté taví elektrickým obloukem při teplotě 2 800 až 3 000 °C, jakmile se zchladí, vytvoří se krystalický produkt sestávající téměř zcela z oxidu hořečnatého (tavená magnézie); tento produkt je extrémně čistý (nejméně 95 %) a sestává ze sklovitých krystalů;
3. oxid hořečnatý získaný z mořské vody; vzniká kalcinací hydroxidu hořečnatého vysráženého z mořské vody; tento produkt je zpravidla o čistotě 91 až 98 % a obsahuje více bóru, jako jeho charakteristické znečištění, než je u přepálené (slinuté) magnézie (asi 100 ppm oproti asi 40 ppm).

–

2519 90 10 10

2519901090 80-Ostatní

2519 90 10-Oxid hořečnatý, jiný než kalcinovaný přírodní uhličitan hořečnatý

Do této podpoložky patří:
1. oxid hořečnatý získaný kalcinací buď hydroxidu hořečnatého nebo vysráženého uhličitanu hořečnatého a používaný převážně ve farmacii; tato látka je ve formě bílého prášku s čistotou nejméně 98 %;
2. oxid hořečnatý získaný tavením předem kalcinovaného uhličitanu hořečnatého; uhličitan hořečnatý se kalcinuje při 1 400 až 1 800 °C; získaná pálená magnézie se poté taví elektrickým obloukem při teplotě 2 800 až 3 000 °C, jakmile se zchladí, vytvoří se krystalický produkt sestávající téměř zcela z oxidu hořečnatého (tavená magnézie); tento produkt je extrémně čistý (nejméně 95 %) a sestává ze sklovitých krystalů;
3. oxid hořečnatý získaný z mořské vody; vzniká kalcinací hydroxidu hořečnatého vysráženého z mořské vody; tento produkt je zpravidla o čistotě 91 až 98 % a obsahuje více bóru, jako jeho charakteristické znečištění, než je u přepálené (slinuté) magnézie (asi 100 ppm oproti asi 40 ppm).

–

2519 90 10 90

2309000000 80-Přípravky používané k výživě zvířat

2309-Přípravky používané k výživě zvířat

Viz poznámka 1 k této kapitole.
Pro stanovení obsahu škrobu se použije polarimetrická metoda (nazývaná též modifikovaná Ewersova metoda) vymezená v příloze III, část L, nařízení Komise (ES) č. 152/2009 (Úř. věst. L 54, 26.2.2009, s. 1).
Hmotnostní obsah škrobu v přípravcích používaných k výživě zvířat čísla 2309 se stanoví enzymatickou analytickou metodou vymezenou v příloze nařízení Komise (ES) č. 121/2008 (Úř. věst. L 37, 12.2.2008, s. 03) v případech, jsou-li ve významném množství přítomny tyto krmné suroviny:
a) výrobky z cukrové řepy, jako cukrová pulpa, cukrovková melasa, cukrovarské vyloužené řízky, cukrovková melasovaná pulpa, cukrovková vináza, řepa cukrová;
b) citrusová pulpa;
c) lněné semeno; lněné expelery; extrahované lněné semeno;
d) řepkové semeno; řepkové expelery; extrahované řepkové semeno; řepkové slupky;
e) slunečnicové semeno; extrahované slunečnicové semeno; slunečnicové semeno částečně loupané, extrahované;
f) kokosové expelery; kokosový extrahovaný šrot;
g) bramborová pulpa;
h) sušené kvasnice;
ij) výrobky bohaté na inulín (např. řízky a moučka z topinambur);
k) škvarky.
U produktů s obsahem škrobu nižším než 0,5 % se má za to, že škrob neobsahují. K určení glukosy se použije vysokoúčinná kapalinová chromatografie (HPLC) (nařízení Komise (ES) č. 904/2008; Úř. věst. L 249, 18.9.2008, s. 9).
Pokud jde o mléčné výrobky, viz doplňková poznámka 4 k této kapitole. Obsah mléčných výrobků a obsah škrobu se vypočítávají ve výrobcích ve stavu, v jakém jsou dodávány.

–

2309

1701991000 80-Bílý cukr

1701 99 10-Bílý cukr

Viz doplňková poznámka 3 k této kapitole.
Bílé cukry této podpoložky jsou cukry, též rafinované, které jsou obvykle bílé, protože mají vysoký obsah sacharózy (99,5 % hmotnostních a více).
Pro stanovení obsahu sacharózy bílého cukru ve vztahu k doplňkové poznámce 3 ke kapitole 17 se použije polarimetrická metoda stanovená směrnicí Komise 79/796/EHS, příloha II, metoda 10 (Úř. věst. L 239, 22.9.1979, s. 24).

–

1701 99 10

KAPITOLA 17-CUKR A CUKROVINKY

KAPITOLA 17-CUKR A CUKROVINKY

KAPITOLA 17-CUKR A CUKROVINKY

Poznámka
1. Do této kapitoly nepatří:
a) cukrovinky obsahující kakao (číslo 1806);
b) chemicky čisté cukry (jiné než sacharóza, laktóza, maltóza, glukóza a fruktóza) nebo jiné výrobky čísla 2940; nebo
c) léky nebo ostatní výrobky kapitoly 30.
Poznámky k položkám
1. Pro účely položek 1701 12, 1701 13 a 1701 14 se výrazem „surový cukr“ rozumí cukr, jehož hmotnostní obsah sacharózy v sušině
odpovídá při polarimetrickém měření hodnotě nižší než 99,5°.
2. Do položky 1701 13 patří pouze třtinový cukr získaný bez odstředění, jehož hmotnostní obsah sacharózy v sušině odpovídá při
polarimetrickém měření hodnotě 69° nebo vyšší, avšak nižší než 93°. Výrobek obsahuje pouze přírodní xenomorfní mikrokrystaly
nepravidelného tvaru, které nejsou viditelné pouhým okem a jsou obklopeny zbytky melas a jinými složkami třtinového cukru.
Doplňkové poznámky
1. Pro účely podpoložek 1701 12 10, 1701 12 90, 1701 13 10, 1701 13 90, 1701 14 10 a 1701 14 90 se výrazem „surový cukr“ rozumí cukr
nearomatizovaný, nebarvený, neobsahující jiné přidané látky, obsahující v sušině méně než 99,5 % hmotnostních sacharózy určené polarimetrickou
metodou.
2. Celní sazba pro surový cukr podpoložek 1701 12 10, 1701 13 10 a 1701 14 10, jehož výtěžnost stanovená podle přílohy III, část B), bodu III)
nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671) neodpovídá 92 %, se stanoví následujícím
způsobem:
příslušná sazba se vynásobí opravným koeficientem získaným vydělením procenta výtěžnosti stanoveného dle výše uvedených ustanovení číslem 92.
3. Pro účely podpoložky 1701 99 10 se výrazem „bílý cukr“ rozumí cukr nearomatizovaný, nebarvený, neobsahující žádné jiné přidané látky,
obsahující v sušině 99,5 % hmotnostních nebo více sacharózy určené polarimetrickou metodou.
4. Pro účely stanovení celní sazby pro produkty podpoložek 1702 20 10, 1702 60 80, 1702 60 95, 1702 90 71, 1702 90 80 a 1702 90 95 se
obsah sacharózy, včetně ostatních cukrů vyjádřených jako sacharóza, stanoví metodami uvedenými v čl. 42 odst. 2 a 4 nařízení Komise (ES) č. 951/2006.
5. Pro účely podpoložek 1702 30 10, 1702 40 10, 1702 60 10 a 1702 90 30 se výrazem „isoglukóza“ rozumí produkt získaný z glukózy nebo
jejích polymerů obsahující nejméně 10 % hmotnostních fruktózy v sušině.
Pro účely stanovení celní sazby pro produkty podpoložek uvedených v předchozím odstavci se obsah sušiny stanoví v souladu s čl. 42 odst. 3 nařízení
Komise (ES) č. 951/2006.
6. Za „inulinový sirup“ se považuje:
a) pro účely podpoložky 1702 60 80 přímý produkt získaný hydrolýzou inulinu nebo oligofruktózy, obsahující v sušině více než 50 %
hmotnostních fruktózy ve volném stavu nebo jako sacharózu;
b) pro účely podpoložky 1702 90 80 přímý produkt získaný hydrolýzou inulinu nebo oligofruktózy, obsahující v sušině nejméně 10 %
hmotnostních, avšak nejvýše 50 % hmotnostních fruktózy ve volném stavu nebo jako sacharózu.
7. Je-li zboží položky 1704 90 dováženo ve formě kolekce, podléhá zemědělské složce (EA) stanovené podle průměrného obsahu mléčných tuků,
mléčných bílkovin, sacharózy, isoglukózy, glukózy a škrobu v kolekci jako celku.
8. V celé nomenklatuře se směsi cukru s malým množstvím jiných látek zařazují do kapitoly 17, pokud nemají charakter přípravku zařazeného jinde.

KAPITOLA 17