Výsledky hledání pro výraz: OSTATNÍ ALKOHOL

1704909900 80-Ostatní

1704 90 51 až 1704 90 99-Ostatní

Do těchto podpoložek patří většina přípravků z cukru, běžně známých jako „sladkosti“ nebo „cukrovinky“. Tyto přípravky zůstávají zařazeny v těchto podpoložkách dokonce i tehdy, obsahují-li pitný alkohol nebo likéry na bázi alkoholu.
Do těchto podpoložek rovněž patří těsta a pasty pro výrobu fondánových bonbónů, marcipánu, nugátu atd., což jsou polotovary používané v cukrářství a obecně předkládané jako bloky nebo hroudy. Tyto polotovary zůstávají zařazeny v těchto podpoložkách dokonce i tehdy, je-li jejich obsah cukru později zvýšen v průběhu zpracování na finální výrobky, za předpokladu, že jsou specificky určeny svým složením pro použití pouze k výrobě určitého typu cukrovinek.
Do těchto podpoložek nepatří:
a) poživatelné zmrzliny, i když jsou předkládány jako tabulky připevněné na špejli v podobě lízátek (číslo 2105 00);
b) cukrovinky obsahující kakao smíšené v různém poměru s cukrovinkami, které neobsahují kakao, balené pro prodej jako směsi (číslo 1806).

1704 90 99-Ostatní

Do této podpoložky patří cukrovinky nezahrnuté v předcházejících podpoložkách. Mezi ně patří:
1. fondánové bonbony;
2. marcipán v balení pro okamžitou spotřebu o netto obsahu menším než 1 kg (marcipán v jiném balení: podpoložka 1704 90 51);
3. nugát;
4. výtažky z lékořice připravené jako cukrovinky.

–

1704 90 99

1704909919 80-Ostatní

1704 90 51 až 1704 90 99-Ostatní

Do těchto podpoložek patří většina přípravků z cukru, běžně známých jako „sladkosti“ nebo „cukrovinky“. Tyto přípravky zůstávají zařazeny v těchto podpoložkách dokonce i tehdy, obsahují-li pitný alkohol nebo likéry na bázi alkoholu.
Do těchto podpoložek rovněž patří těsta a pasty pro výrobu fondánových bonbónů, marcipánu, nugátu atd., což jsou polotovary používané v cukrářství a obecně předkládané jako bloky nebo hroudy. Tyto polotovary zůstávají zařazeny v těchto podpoložkách dokonce i tehdy, je-li jejich obsah cukru později zvýšen v průběhu zpracování na finální výrobky, za předpokladu, že jsou specificky určeny svým složením pro použití pouze k výrobě určitého typu cukrovinek.
Do těchto podpoložek nepatří:
a) poživatelné zmrzliny, i když jsou předkládány jako tabulky připevněné na špejli v podobě lízátek (číslo 2105 00);
b) cukrovinky obsahující kakao smíšené v různém poměru s cukrovinkami, které neobsahují kakao, balené pro prodej jako směsi (číslo 1806).

1704 90 99-Ostatní

Do této podpoložky patří cukrovinky nezahrnuté v předcházejících podpoložkách. Mezi ně patří:
1. fondánové bonbony;
2. marcipán v balení pro okamžitou spotřebu o netto obsahu menším než 1 kg (marcipán v jiném balení: podpoložka 1704 90 51);
3. nugát;
4. výtažky z lékořice připravené jako cukrovinky.

–

1704 90 99 19

1704909999 80-Ostatní

1704 90 51 až 1704 90 99-Ostatní

Do těchto podpoložek patří většina přípravků z cukru, běžně známých jako „sladkosti“ nebo „cukrovinky“. Tyto přípravky zůstávají zařazeny v těchto podpoložkách dokonce i tehdy, obsahují-li pitný alkohol nebo likéry na bázi alkoholu.
Do těchto podpoložek rovněž patří těsta a pasty pro výrobu fondánových bonbónů, marcipánu, nugátu atd., což jsou polotovary používané v cukrářství a obecně předkládané jako bloky nebo hroudy. Tyto polotovary zůstávají zařazeny v těchto podpoložkách dokonce i tehdy, je-li jejich obsah cukru později zvýšen v průběhu zpracování na finální výrobky, za předpokladu, že jsou specificky určeny svým složením pro použití pouze k výrobě určitého typu cukrovinek.
Do těchto podpoložek nepatří:
a) poživatelné zmrzliny, i když jsou předkládány jako tabulky připevněné na špejli v podobě lízátek (číslo 2105 00);
b) cukrovinky obsahující kakao smíšené v různém poměru s cukrovinkami, které neobsahují kakao, balené pro prodej jako směsi (číslo 1806).

1704 90 99-Ostatní

Do této podpoložky patří cukrovinky nezahrnuté v předcházejících podpoložkách. Mezi ně patří:
1. fondánové bonbony;
2. marcipán v balení pro okamžitou spotřebu o netto obsahu menším než 1 kg (marcipán v jiném balení: podpoložka 1704 90 51);
3. nugát;
4. výtažky z lékořice připravené jako cukrovinky.

–

1704 90 99 99

1702909500 80-Ostatní

1702 90 95-Ostatní

Do této podpoložky patří:
1. maltóza, jiná než chemicky čistá maltóza;
2. invertní cukr;
3. sacharózové sirupy (jiné než javorový sirup), nebarvené ani nearomatizované;
4. výrobky nesprávně nazývané „vysoce testované melasy“, získané hydrolýzou a koncentrováním syrové třtinové šťávy a používané hlavně jako výživné médium při výrobě antibiotik a také pro výrobu ethylalkoholu;
5. laktulóza, jiná než chemicky čistá laktulóza.

–

1702 90 95

1511909120 80-Pro výrobu: – technických monokarboxylových mastných kyselin podpoložky 3823 19 10, – methylesterů mastných kyselin čísla 2915 nebo 2916, – mastných alkoholů položek 2905 17, 2905 19 a 3823 70, používaných pro výrobu kosmetiky, mycích prostředků či farmaceutických výrobků, – mastných alkoholů položky 2905 16, čistých nebo smíšených, používaných pro výrobu kosmetiky, mycích prostředků či farmaceutických výrobků, – kyseliny stearové podpoložky 3823 11 00, – zboží čísla 3401 nebo – mastných kyselin vysoké čistoty čísla 2915

1511 90 91 a 1511 90 99-Ostatní

Do těchto podpoložek patří:
1. rafinovaný palmový olej;
2. tekutá frakce palmového oleje získaná oddělením pevné fáze ochlazením nebo použitím organických rozpouštědel nebo povrchově aktivních látek. Tato frakce (palmový olein), která může mít složení mastných kyselin v některých případech velmi podobné složení mastných kyselin v nefrakcionovaném palmovém oleji, může obvykle být rozlišena porovnáním poměrného zastoupení v ní obsažených triglyceridů s poměrným zastoupením triglyceridů v typickém nefrakcionovaném palmovém oleji. Triglyceridy obsahující vyšší počet uhlíkových atomů (C 52 a C 54 ) se nacházejí ve větším množství v tekuté frakci než v nefrakcionovaném oleji, zatímco triglyceridy obsahující poměrně nižší počet uhlíkových atomů (C 50 a C 48 ) převládají v pevné frakci.

–

1511 90 91 20

3815909050 80-Katalyzátor obsahující chlorid titanitý, ve formě suspenze v hexanu nebo heptanu obsahující, ve hmotě bez hexanu nebo bez heptanu, 9 % hmotnostních nebo více, avšak nejvýše 30 % hmotnostních titanu

3815 90 10 a 3815 90 90-Ostatní

Do těchto podpoložek patří směsi založené na sloučeninách, jejichž podstata a poměry se různí podle chemické reakce, která má být katalyzována. Často jsou používány ve výrobě plastů, mnohdy pod označeními jako iniciátory, přenosová činidla, terminátory nebo telomery a síťovací činidla.
Patří mezi ně:
1. „radikálové“ katalyzátory
Jsou to přípravky, založené na organických sloučeninách, které se zvolna rozkládají za reakčních podmínek a poskytují fragmenty, které při srážkách s původním monomerem upřednostňují tvorbu vazby a vznik nového volného radikálu schopného opakovat proces a propagovat řetězec.
Mezi nimi jsou:
a) přípravky na bázi organických peroxidů typu R–O–O–R′ (organické roztoky peroxidů jako jsou acetyl a dibenzoyl peroxidy). Během reakce vznikají radikály RO· a R′O· a působí jako aktivátory;
b) přípravky založené na azosloučeninách (jako je azobisisobutyronitril), které se rozkládají v průběhu reakce, uvolňují dusík a tvoří volné radikály;
c) redoxní přípravky (například směs peroxidu draselného a dodecylmerkaptanu), u kterých vzniká aktivující radikál v důsledku redoxní reakce.
2. iontové katalyzátory
Jsou to obvykle organické roztoky sloučenin, které generují ionty schopné se připojit na dvojnou vazbu a reprodukovat aktivní místo ve vzniklém produktu.
Zahrnují:
a) katalyzátory zieglerova typu pro výrobu polyolefinů (například směs titanu a triethylaluminia);
b) katalyzátory ziegler-nattova typu (stereokatalyzátory, orientující katalyzátory), jako je směs chloridu titanitého a trialkylaluminia, pro přípravu izotaktického polypropylenu a blokových kopolymerů ethylenu-olefinu;
c) katalyzátory pro přípravu polyuretanů (například směs triethylendiaminu a sloučenin cínu);
d) katalyzátory pro výrobu aminoplastů (například kyselina fosforečná v organickém rozpouštědle).
3. katalyzátory pro polykondenzační reakce
Jsou to přípravky založené na rozličných sloučeninách (například směs octanu vápenatého, oxidu antimonitého, alkoholátů titanu atd.).

–

3815 90 90 50

3815909070 80-Katalyzátor, sestávající ze směsi (2-hydroxypropyl)trimethylammonium formiátu a dipropylenglykolů

3815 90 10 a 3815 90 90-Ostatní

Do těchto podpoložek patří směsi založené na sloučeninách, jejichž podstata a poměry se různí podle chemické reakce, která má být katalyzována. Často jsou používány ve výrobě plastů, mnohdy pod označeními jako iniciátory, přenosová činidla, terminátory nebo telomery a síťovací činidla.
Patří mezi ně:
1. „radikálové“ katalyzátory
Jsou to přípravky, založené na organických sloučeninách, které se zvolna rozkládají za reakčních podmínek a poskytují fragmenty, které při srážkách s původním monomerem upřednostňují tvorbu vazby a vznik nového volného radikálu schopného opakovat proces a propagovat řetězec.
Mezi nimi jsou:
a) přípravky na bázi organických peroxidů typu R–O–O–R′ (organické roztoky peroxidů jako jsou acetyl a dibenzoyl peroxidy). Během reakce vznikají radikály RO· a R′O· a působí jako aktivátory;
b) přípravky založené na azosloučeninách (jako je azobisisobutyronitril), které se rozkládají v průběhu reakce, uvolňují dusík a tvoří volné radikály;
c) redoxní přípravky (například směs peroxidu draselného a dodecylmerkaptanu), u kterých vzniká aktivující radikál v důsledku redoxní reakce.
2. iontové katalyzátory
Jsou to obvykle organické roztoky sloučenin, které generují ionty schopné se připojit na dvojnou vazbu a reprodukovat aktivní místo ve vzniklém produktu.
Zahrnují:
a) katalyzátory zieglerova typu pro výrobu polyolefinů (například směs titanu a triethylaluminia);
b) katalyzátory ziegler-nattova typu (stereokatalyzátory, orientující katalyzátory), jako je směs chloridu titanitého a trialkylaluminia, pro přípravu izotaktického polypropylenu a blokových kopolymerů ethylenu-olefinu;
c) katalyzátory pro přípravu polyuretanů (například směs triethylendiaminu a sloučenin cínu);
d) katalyzátory pro výrobu aminoplastů (například kyselina fosforečná v organickém rozpouštědle).
3. katalyzátory pro polykondenzační reakce
Jsou to přípravky založené na rozličných sloučeninách (například směs octanu vápenatého, oxidu antimonitého, alkoholátů titanu atd.).

–

3815 90 90 70

3815909071 80-Katalyzátor obsahující N-(2-hydroxypropylamonium)diazabicyklo (2,2,2)oktan-2-ethyl hexanoát, rozpuštěný v 1,2-ethandiolu

3815 90 10 a 3815 90 90-Ostatní

Do těchto podpoložek patří směsi založené na sloučeninách, jejichž podstata a poměry se různí podle chemické reakce, která má být katalyzována. Často jsou používány ve výrobě plastů, mnohdy pod označeními jako iniciátory, přenosová činidla, terminátory nebo telomery a síťovací činidla.
Patří mezi ně:
1. „radikálové“ katalyzátory
Jsou to přípravky, založené na organických sloučeninách, které se zvolna rozkládají za reakčních podmínek a poskytují fragmenty, které při srážkách s původním monomerem upřednostňují tvorbu vazby a vznik nového volného radikálu schopného opakovat proces a propagovat řetězec.
Mezi nimi jsou:
a) přípravky na bázi organických peroxidů typu R–O–O–R′ (organické roztoky peroxidů jako jsou acetyl a dibenzoyl peroxidy). Během reakce vznikají radikály RO· a R′O· a působí jako aktivátory;
b) přípravky založené na azosloučeninách (jako je azobisisobutyronitril), které se rozkládají v průběhu reakce, uvolňují dusík a tvoří volné radikály;
c) redoxní přípravky (například směs peroxidu draselného a dodecylmerkaptanu), u kterých vzniká aktivující radikál v důsledku redoxní reakce.
2. iontové katalyzátory
Jsou to obvykle organické roztoky sloučenin, které generují ionty schopné se připojit na dvojnou vazbu a reprodukovat aktivní místo ve vzniklém produktu.
Zahrnují:
a) katalyzátory zieglerova typu pro výrobu polyolefinů (například směs titanu a triethylaluminia);
b) katalyzátory ziegler-nattova typu (stereokatalyzátory, orientující katalyzátory), jako je směs chloridu titanitého a trialkylaluminia, pro přípravu izotaktického polypropylenu a blokových kopolymerů ethylenu-olefinu;
c) katalyzátory pro přípravu polyuretanů (například směs triethylendiaminu a sloučenin cínu);
d) katalyzátory pro výrobu aminoplastů (například kyselina fosforečná v organickém rozpouštědle).
3. katalyzátory pro polykondenzační reakce
Jsou to přípravky založené na rozličných sloučeninách (například směs octanu vápenatého, oxidu antimonitého, alkoholátů titanu atd.).

–

3815 90 90 71

3815909076 80-Katalyzátor skládající se z oxidu titaničitého a oxidu wolframového

3815 90 10 a 3815 90 90-Ostatní

Do těchto podpoložek patří směsi založené na sloučeninách, jejichž podstata a poměry se různí podle chemické reakce, která má být katalyzována. Často jsou používány ve výrobě plastů, mnohdy pod označeními jako iniciátory, přenosová činidla, terminátory nebo telomery a síťovací činidla.
Patří mezi ně:
1. „radikálové“ katalyzátory
Jsou to přípravky, založené na organických sloučeninách, které se zvolna rozkládají za reakčních podmínek a poskytují fragmenty, které při srážkách s původním monomerem upřednostňují tvorbu vazby a vznik nového volného radikálu schopného opakovat proces a propagovat řetězec.
Mezi nimi jsou:
a) přípravky na bázi organických peroxidů typu R–O–O–R′ (organické roztoky peroxidů jako jsou acetyl a dibenzoyl peroxidy). Během reakce vznikají radikály RO· a R′O· a působí jako aktivátory;
b) přípravky založené na azosloučeninách (jako je azobisisobutyronitril), které se rozkládají v průběhu reakce, uvolňují dusík a tvoří volné radikály;
c) redoxní přípravky (například směs peroxidu draselného a dodecylmerkaptanu), u kterých vzniká aktivující radikál v důsledku redoxní reakce.
2. iontové katalyzátory
Jsou to obvykle organické roztoky sloučenin, které generují ionty schopné se připojit na dvojnou vazbu a reprodukovat aktivní místo ve vzniklém produktu.
Zahrnují:
a) katalyzátory zieglerova typu pro výrobu polyolefinů (například směs titanu a triethylaluminia);
b) katalyzátory ziegler-nattova typu (stereokatalyzátory, orientující katalyzátory), jako je směs chloridu titanitého a trialkylaluminia, pro přípravu izotaktického polypropylenu a blokových kopolymerů ethylenu-olefinu;
c) katalyzátory pro přípravu polyuretanů (například směs triethylendiaminu a sloučenin cínu);
d) katalyzátory pro výrobu aminoplastů (například kyselina fosforečná v organickém rozpouštědle).
3. katalyzátory pro polykondenzační reakce
Jsou to přípravky založené na rozličných sloučeninách (například směs octanu vápenatého, oxidu antimonitého, alkoholátů titanu atd.).

–

3815 90 90 76

3815909080 80-Katalyzátor, obsahující především kyselinu dinonylnaftalendisulfonovou ve formě roztoku v isobutanolu

3815 90 10 a 3815 90 90-Ostatní

Do těchto podpoložek patří směsi založené na sloučeninách, jejichž podstata a poměry se různí podle chemické reakce, která má být katalyzována. Často jsou používány ve výrobě plastů, mnohdy pod označeními jako iniciátory, přenosová činidla, terminátory nebo telomery a síťovací činidla.
Patří mezi ně:
1. „radikálové“ katalyzátory
Jsou to přípravky, založené na organických sloučeninách, které se zvolna rozkládají za reakčních podmínek a poskytují fragmenty, které při srážkách s původním monomerem upřednostňují tvorbu vazby a vznik nového volného radikálu schopného opakovat proces a propagovat řetězec.
Mezi nimi jsou:
a) přípravky na bázi organických peroxidů typu R–O–O–R′ (organické roztoky peroxidů jako jsou acetyl a dibenzoyl peroxidy). Během reakce vznikají radikály RO· a R′O· a působí jako aktivátory;
b) přípravky založené na azosloučeninách (jako je azobisisobutyronitril), které se rozkládají v průběhu reakce, uvolňují dusík a tvoří volné radikály;
c) redoxní přípravky (například směs peroxidu draselného a dodecylmerkaptanu), u kterých vzniká aktivující radikál v důsledku redoxní reakce.
2. iontové katalyzátory
Jsou to obvykle organické roztoky sloučenin, které generují ionty schopné se připojit na dvojnou vazbu a reprodukovat aktivní místo ve vzniklém produktu.
Zahrnují:
a) katalyzátory zieglerova typu pro výrobu polyolefinů (například směs titanu a triethylaluminia);
b) katalyzátory ziegler-nattova typu (stereokatalyzátory, orientující katalyzátory), jako je směs chloridu titanitého a trialkylaluminia, pro přípravu izotaktického polypropylenu a blokových kopolymerů ethylenu-olefinu;
c) katalyzátory pro přípravu polyuretanů (například směs triethylendiaminu a sloučenin cínu);
d) katalyzátory pro výrobu aminoplastů (například kyselina fosforečná v organickém rozpouštědle).
3. katalyzátory pro polykondenzační reakce
Jsou to přípravky založené na rozličných sloučeninách (například směs octanu vápenatého, oxidu antimonitého, alkoholátů titanu atd.).

–

3815 90 90 80