Výsledky hledání pro výraz: NAS

8428909010 80-Pro použití v civilních letadlech

8428 90 90-Ostatní

Do této podpoložky patří:
1. válečkové stoly nebo válečkové dopravníky, též poháněné motorem, určené pro podávání nezpracovaného materiálu do válcovací stolice a pro odběr z ní nebo pro přepravu nezpracovaného materiálu od jedné stolice ke druhé;
2. unášecí válce s analogickou funkcí jako u strojů uvedených výše, které se skládají ze dvou sad válců, mezi nimiž prochází nezpracovaný materiál;
3. válcová chladicí lože, která jsou umístěna na konci válcovacích linek a na nichž se pomalu přepravuje materiál (například tyče a drát) za současného chlazení v okolním vzduchu;
4. zdvihací nebo vyklápěcí stoly pro válcovací tratě s několika sadami válců nad sebou (stolice trio a dvojité duo). Taková zařízení obsahují stůl naklápějící se kolem osy umístěný na nejvzdálenějším konci válcovací tratě. Tyto stoly jsou vybaveny válci poháněnými motorem. Po průchodu jednou sadou válců přichází materiál na stůl, který se pak naklápí a vyrovnává na další sadu válců, mezi nimiž je pak protlačován mechanicky poháněnými válci;
5. přepravní zařízení používaná ve válcovnách s paralelními stolicemi pro přepravování, například tyčí z válečkového stolu první stolice na válečkový stůl stolice druhé;
6. vyklápěcí a překlápěcí zařízení;
7. strojní zařízení konstruované pro dálkovou manipulaci s vysoce radioaktivními látkami.
Do této podpoložky nepatří automatické manipulátory a strojní zařízení pro ingoty (například jeřáby a pojízdné mostové jeřáby), které, přestože se používají k zásobování válcovacích tratí, se přímo nepodílí na práci válcovacích tratí (podpoložky 8426 12 00, 8426 41 00, 8426 49 00 nebo 8426 99 00).

–

8428 90 90 10

8428909090 80-Ostatní

8428 90 90-Ostatní

Do této podpoložky patří:
1. válečkové stoly nebo válečkové dopravníky, též poháněné motorem, určené pro podávání nezpracovaného materiálu do válcovací stolice a pro odběr z ní nebo pro přepravu nezpracovaného materiálu od jedné stolice ke druhé;
2. unášecí válce s analogickou funkcí jako u strojů uvedených výše, které se skládají ze dvou sad válců, mezi nimiž prochází nezpracovaný materiál;
3. válcová chladicí lože, která jsou umístěna na konci válcovacích linek a na nichž se pomalu přepravuje materiál (například tyče a drát) za současného chlazení v okolním vzduchu;
4. zdvihací nebo vyklápěcí stoly pro válcovací tratě s několika sadami válců nad sebou (stolice trio a dvojité duo). Taková zařízení obsahují stůl naklápějící se kolem osy umístěný na nejvzdálenějším konci válcovací tratě. Tyto stoly jsou vybaveny válci poháněnými motorem. Po průchodu jednou sadou válců přichází materiál na stůl, který se pak naklápí a vyrovnává na další sadu válců, mezi nimiž je pak protlačován mechanicky poháněnými válci;
5. přepravní zařízení používaná ve válcovnách s paralelními stolicemi pro přepravování, například tyčí z válečkového stolu první stolice na válečkový stůl stolice druhé;
6. vyklápěcí a překlápěcí zařízení;
7. strojní zařízení konstruované pro dálkovou manipulaci s vysoce radioaktivními látkami.
Do této podpoložky nepatří automatické manipulátory a strojní zařízení pro ingoty (například jeřáby a pojízdné mostové jeřáby), které, přestože se používají k zásobování válcovacích tratí, se přímo nepodílí na práci válcovacích tratí (podpoložky 8426 12 00, 8426 41 00, 8426 49 00 nebo 8426 99 00).

–

8428 90 90 90

8426410000 10-Ostatní stroje, samohybné

8426 41 00 a 8426 49 00-Ostatní stroje, samohybné

Viz vysvětlivky k HS k číslu 8426, „samohybné a ostatní ‚mobilní‘ stroje“, písm. b), bod 2).
Pro rozlišení mezi samohybnými stroji těchto podpoložek na jedné straně a vozidly s vlastním pohonem pro zvláštní účely čísla 8705 na straně druhé, samohybné stroje patřící do těchto podpoložek mají všeobecně následující charakteristiky:
1. jsou poháněny motorem, který tvoří součást zdvihacího zařízení;
2. mají maximální rychlost 20 km za hodinu;
3. mají jednu kabinu, která je součástí zdvihacího zařízení;
4. obvykle se nepohybují, jsou-li naloženy, a pokud ano, pak jenom, když je tento pohyb omezen a souvisí s jejich zdvihací funkcí.

–

8426 41

8426410000 80-Na pneumatikách

8426 41 00 a 8426 49 00-Ostatní stroje, samohybné

Viz vysvětlivky k HS k číslu 8426, „samohybné a ostatní ‚mobilní‘ stroje“, písm. b), bod 2).
Pro rozlišení mezi samohybnými stroji těchto podpoložek na jedné straně a vozidly s vlastním pohonem pro zvláštní účely čísla 8705 na straně druhé, samohybné stroje patřící do těchto podpoložek mají všeobecně následující charakteristiky:
1. jsou poháněny motorem, který tvoří součást zdvihacího zařízení;
2. mají maximální rychlost 20 km za hodinu;
3. mají jednu kabinu, která je součástí zdvihacího zařízení;
4. obvykle se nepohybují, jsou-li naloženy, a pokud ano, pak jenom, když je tento pohyb omezen a souvisí s jejich zdvihací funkcí.

–

8426 41

8426490000 80-Ostatní

8426 41 00 a 8426 49 00-Ostatní stroje, samohybné

Viz vysvětlivky k HS k číslu 8426, „samohybné a ostatní ‚mobilní‘ stroje“, písm. b), bod 2).
Pro rozlišení mezi samohybnými stroji těchto podpoložek na jedné straně a vozidly s vlastním pohonem pro zvláštní účely čísla 8705 na straně druhé, samohybné stroje patřící do těchto podpoložek mají všeobecně následující charakteristiky:
1. jsou poháněny motorem, který tvoří součást zdvihacího zařízení;
2. mají maximální rychlost 20 km za hodinu;
3. mají jednu kabinu, která je součástí zdvihacího zařízení;
4. obvykle se nepohybují, jsou-li naloženy, a pokud ano, pak jenom, když je tento pohyb omezen a souvisí s jejich zdvihací funkcí.

–

8426 49

8423815000 80-Váhy používané v prodejnách

8423 81 10 až 8423 89 00-Ostatní přístroje a zařízení k určování hmotnosti

Do těchto podpoložek patří elektromechanické váhy, v nichž se hmotnost předmětu převádí na elektrický signál (proudový) pomocí převodníku umístěného ve váhách, tento proud se pak měří měřicím zařízením, které je zabudováno v těchto váhách. Zpravidla měřicí převodníky v takových váhách sestávají z dynamometru nebo tyčí s tenzometry (elektrické odpory) zapojených tak, aby vytvářely elektrický můstek. Síla vyvolávaná váženou hmotou deformuje dynamometr a způsobuje změnu délky tenzometru (smrštění nebo prodloužení) a tím změnu odporu, která je úměrná vážené hmotě a která se přenáší ve formě změny proudu do měřicího zařízení na stupnici můstkem, jenž měří odpor.
Kromě měřicího zařízení, známého jako vážící jednotka, váhová zobrazovací jednotka nebo indikátor vážení, které se normálně nachází pod jedním uzavřením, mohou mít elektromechanické váhy také jiné jednotky, které jsou navzájem propojeny (např. klávesnice, paměťová jednotka, tiskárna, VDU, regulátor a čtecí zařízení štítků nebo karet pro kontrolu vstupu do vah). V systémech vážení tohoto typu lze několik vah připojit ke společnému měřicímu přístroji (známé také jako „dálkové vážící terminály“).
Váhy uvedené výše je rovněž možné vybavit propojovací jednotkou („interface“), přes kterou lze váhy připojit k jednotce automatizovaného zpracování dat.
Elektromechanické váhy se pokládají za „elektronické váhy“, jsou-li do měřicího zařízení vah zabudovány mikroprocesory, například, aby počítaly cenu váženého množství za pomoci jednotkové ceny (např. ceny za kilogram) zavedené do vah.

–

8423 81 50

8423815010 80-Využívající elektronické prostředky k určování hmotnosti

8423 81 10 až 8423 89 00-Ostatní přístroje a zařízení k určování hmotnosti

Do těchto podpoložek patří elektromechanické váhy, v nichž se hmotnost předmětu převádí na elektrický signál (proudový) pomocí převodníku umístěného ve váhách, tento proud se pak měří měřicím zařízením, které je zabudováno v těchto váhách. Zpravidla měřicí převodníky v takových váhách sestávají z dynamometru nebo tyčí s tenzometry (elektrické odpory) zapojených tak, aby vytvářely elektrický můstek. Síla vyvolávaná váženou hmotou deformuje dynamometr a způsobuje změnu délky tenzometru (smrštění nebo prodloužení) a tím změnu odporu, která je úměrná vážené hmotě a která se přenáší ve formě změny proudu do měřicího zařízení na stupnici můstkem, jenž měří odpor.
Kromě měřicího zařízení, známého jako vážící jednotka, váhová zobrazovací jednotka nebo indikátor vážení, které se normálně nachází pod jedním uzavřením, mohou mít elektromechanické váhy také jiné jednotky, které jsou navzájem propojeny (např. klávesnice, paměťová jednotka, tiskárna, VDU, regulátor a čtecí zařízení štítků nebo karet pro kontrolu vstupu do vah). V systémech vážení tohoto typu lze několik vah připojit ke společnému měřicímu přístroji (známé také jako „dálkové vážící terminály“).
Váhy uvedené výše je rovněž možné vybavit propojovací jednotkou („interface“), přes kterou lze váhy připojit k jednotce automatizovaného zpracování dat.
Elektromechanické váhy se pokládají za „elektronické váhy“, jsou-li do měřicího zařízení vah zabudovány mikroprocesory, například, aby počítaly cenu váženého množství za pomoci jednotkové ceny (např. ceny za kilogram) zavedené do vah.

–

8423 81 50 10

8423815090 80-Ostatní

8423 81 10 až 8423 89 00-Ostatní přístroje a zařízení k určování hmotnosti

Do těchto podpoložek patří elektromechanické váhy, v nichž se hmotnost předmětu převádí na elektrický signál (proudový) pomocí převodníku umístěného ve váhách, tento proud se pak měří měřicím zařízením, které je zabudováno v těchto váhách. Zpravidla měřicí převodníky v takových váhách sestávají z dynamometru nebo tyčí s tenzometry (elektrické odpory) zapojených tak, aby vytvářely elektrický můstek. Síla vyvolávaná váženou hmotou deformuje dynamometr a způsobuje změnu délky tenzometru (smrštění nebo prodloužení) a tím změnu odporu, která je úměrná vážené hmotě a která se přenáší ve formě změny proudu do měřicího zařízení na stupnici můstkem, jenž měří odpor.
Kromě měřicího zařízení, známého jako vážící jednotka, váhová zobrazovací jednotka nebo indikátor vážení, které se normálně nachází pod jedním uzavřením, mohou mít elektromechanické váhy také jiné jednotky, které jsou navzájem propojeny (např. klávesnice, paměťová jednotka, tiskárna, VDU, regulátor a čtecí zařízení štítků nebo karet pro kontrolu vstupu do vah). V systémech vážení tohoto typu lze několik vah připojit ke společnému měřicímu přístroji (známé také jako „dálkové vážící terminály“).
Váhy uvedené výše je rovněž možné vybavit propojovací jednotkou („interface“), přes kterou lze váhy připojit k jednotce automatizovaného zpracování dat.
Elektromechanické váhy se pokládají za „elektronické váhy“, jsou-li do měřicího zařízení vah zabudovány mikroprocesory, například, aby počítaly cenu váženého množství za pomoci jednotkové ceny (např. ceny za kilogram) zavedené do vah.

–

8423 81 50 90

8423819000 80-Ostatní

8423 81 10 až 8423 89 00-Ostatní přístroje a zařízení k určování hmotnosti

Do těchto podpoložek patří elektromechanické váhy, v nichž se hmotnost předmětu převádí na elektrický signál (proudový) pomocí převodníku umístěného ve váhách, tento proud se pak měří měřicím zařízením, které je zabudováno v těchto váhách. Zpravidla měřicí převodníky v takových váhách sestávají z dynamometru nebo tyčí s tenzometry (elektrické odpory) zapojených tak, aby vytvářely elektrický můstek. Síla vyvolávaná váženou hmotou deformuje dynamometr a způsobuje změnu délky tenzometru (smrštění nebo prodloužení) a tím změnu odporu, která je úměrná vážené hmotě a která se přenáší ve formě změny proudu do měřicího zařízení na stupnici můstkem, jenž měří odpor.
Kromě měřicího zařízení, známého jako vážící jednotka, váhová zobrazovací jednotka nebo indikátor vážení, které se normálně nachází pod jedním uzavřením, mohou mít elektromechanické váhy také jiné jednotky, které jsou navzájem propojeny (např. klávesnice, paměťová jednotka, tiskárna, VDU, regulátor a čtecí zařízení štítků nebo karet pro kontrolu vstupu do vah). V systémech vážení tohoto typu lze několik vah připojit ke společnému měřicímu přístroji (známé také jako „dálkové vážící terminály“).
Váhy uvedené výše je rovněž možné vybavit propojovací jednotkou („interface“), přes kterou lze váhy připojit k jednotce automatizovaného zpracování dat.
Elektromechanické váhy se pokládají za „elektronické váhy“, jsou-li do měřicího zařízení vah zabudovány mikroprocesory, například, aby počítaly cenu váženého množství za pomoci jednotkové ceny (např. ceny za kilogram) zavedené do vah.

–

8423 81 90

8423819010 80-Využívající elektronické prostředky k určování hmotnosti

8423 81 10 až 8423 89 00-Ostatní přístroje a zařízení k určování hmotnosti

Do těchto podpoložek patří elektromechanické váhy, v nichž se hmotnost předmětu převádí na elektrický signál (proudový) pomocí převodníku umístěného ve váhách, tento proud se pak měří měřicím zařízením, které je zabudováno v těchto váhách. Zpravidla měřicí převodníky v takových váhách sestávají z dynamometru nebo tyčí s tenzometry (elektrické odpory) zapojených tak, aby vytvářely elektrický můstek. Síla vyvolávaná váženou hmotou deformuje dynamometr a způsobuje změnu délky tenzometru (smrštění nebo prodloužení) a tím změnu odporu, která je úměrná vážené hmotě a která se přenáší ve formě změny proudu do měřicího zařízení na stupnici můstkem, jenž měří odpor.
Kromě měřicího zařízení, známého jako vážící jednotka, váhová zobrazovací jednotka nebo indikátor vážení, které se normálně nachází pod jedním uzavřením, mohou mít elektromechanické váhy také jiné jednotky, které jsou navzájem propojeny (např. klávesnice, paměťová jednotka, tiskárna, VDU, regulátor a čtecí zařízení štítků nebo karet pro kontrolu vstupu do vah). V systémech vážení tohoto typu lze několik vah připojit ke společnému měřicímu přístroji (známé také jako „dálkové vážící terminály“).
Váhy uvedené výše je rovněž možné vybavit propojovací jednotkou („interface“), přes kterou lze váhy připojit k jednotce automatizovaného zpracování dat.
Elektromechanické váhy se pokládají za „elektronické váhy“, jsou-li do měřicího zařízení vah zabudovány mikroprocesory, například, aby počítaly cenu váženého množství za pomoci jednotkové ceny (např. ceny za kilogram) zavedené do vah.

–

8423 81 90 10