8461 40 71 a 8461 40 79-Vybavené mikrometrickým nastavovacím systémem umožňujícím nastavení v libovolné ose s přesností nejméně 0,01 mm
Viz vysvětlivka k podpoložkám 8460 11 00 a 8460 19 00, kde jsou uvedena měřicí a nastavovací zařízení.
–
8461 40 71
8461 40 71 a 8461 40 79-Vybavené mikrometrickým nastavovacím systémem umožňujícím nastavení v libovolné ose s přesností nejméně 0,01 mm
Viz vysvětlivka k podpoložkám 8460 11 00 a 8460 19 00, kde jsou uvedena měřicí a nastavovací zařízení.
–
8461 40 71
8461 40 71 a 8461 40 79-Vybavené mikrometrickým nastavovacím systémem umožňujícím nastavení v libovolné ose s přesností nejméně 0,01 mm
Viz vysvětlivka k podpoložkám 8460 11 00 a 8460 19 00, kde jsou uvedena měřicí a nastavovací zařízení.
–
8461 40 79
8460 11 00 a 8460 19 00-Brusky na plocho, nastavitelné v libovolné ose s přesností nejméně 0,01 mm
Do těchto podpoložek patří brusky na plocho uvedené ve vysvětlivkách k HS k číslu 8460, třetím odstavci, bod 3).
Tyto stroje jsou vybaveny měřicími nebo nastavovacími zařízeními. Mezi tato zařízení patří:
1. lineární přístroje s přímým odečítáním, například posuvná měřítka a verniery, u kterých vzdálenost mezi dvěma po sobě jdoucími dílky odpovídá pohybu prvku stroje nepřesahujícímu 1/100 mm (0,01 mm);
2. projektory na kontrolu profilů pro kontrolu probíhající práce. Tyto projektory se skládají z obrazovky z broušeného skla se stupnicí, na kterou se promítá ve velkém zvětšení obraz předmětu a nástroje, takže může být jakýkoliv přesun předmětu nebo nástroje, a zároveň vývoj probíhající práce, vyhodnocen podle stupnice na obrazovce. Probíhající práci lze také kontrolovat umístěním výkresu předmětu, který odpovídá zvětšení projektoru pro kontrolu profilů, na obrazovku; v tomto případě je úkolem operátora stroje dospět ke shodě obrazu předmětu s výkresem na obrazovce;
3. zařízení omezující dráhu pohybu držáku nástroje nebo držáku obrobku pomocí stavěcího prvku, jehož poloha je ovládána pomocí základní měrky;
4. elektronická kontrolní a ovládací zařízení pro honovací a lapovací stroje, které se seřizují pomocí stupnice s dělením na skutečné konečné rozměry předmětu a které umožňují zpomalení a zastavení nástroje, když se rozměry předmětu přiblíží a dosáhnou předem určených rozměrů.
–
8460 11
8460 11 00 a 8460 19 00-Brusky na plocho, nastavitelné v libovolné ose s přesností nejméně 0,01 mm
Do těchto podpoložek patří brusky na plocho uvedené ve vysvětlivkách k HS k číslu 8460, třetím odstavci, bod 3).
Tyto stroje jsou vybaveny měřicími nebo nastavovacími zařízeními. Mezi tato zařízení patří:
1. lineární přístroje s přímým odečítáním, například posuvná měřítka a verniery, u kterých vzdálenost mezi dvěma po sobě jdoucími dílky odpovídá pohybu prvku stroje nepřesahujícímu 1/100 mm (0,01 mm);
2. projektory na kontrolu profilů pro kontrolu probíhající práce. Tyto projektory se skládají z obrazovky z broušeného skla se stupnicí, na kterou se promítá ve velkém zvětšení obraz předmětu a nástroje, takže může být jakýkoliv přesun předmětu nebo nástroje, a zároveň vývoj probíhající práce, vyhodnocen podle stupnice na obrazovce. Probíhající práci lze také kontrolovat umístěním výkresu předmětu, který odpovídá zvětšení projektoru pro kontrolu profilů, na obrazovku; v tomto případě je úkolem operátora stroje dospět ke shodě obrazu předmětu s výkresem na obrazovce;
3. zařízení omezující dráhu pohybu držáku nástroje nebo držáku obrobku pomocí stavěcího prvku, jehož poloha je ovládána pomocí základní měrky;
4. elektronická kontrolní a ovládací zařízení pro honovací a lapovací stroje, které se seřizují pomocí stupnice s dělením na skutečné konečné rozměry předmětu a které umožňují zpomalení a zastavení nástroje, když se rozměry předmětu přiblíží a dosáhnou předem určených rozměrů.
–
8460 19
8460 11 00 a 8460 19 00-Brusky na plocho, nastavitelné v libovolné ose s přesností nejméně 0,01 mm
Do těchto podpoložek patří brusky na plocho uvedené ve vysvětlivkách k HS k číslu 8460, třetím odstavci, bod 3).
Tyto stroje jsou vybaveny měřicími nebo nastavovacími zařízeními. Mezi tato zařízení patří:
1. lineární přístroje s přímým odečítáním, například posuvná měřítka a verniery, u kterých vzdálenost mezi dvěma po sobě jdoucími dílky odpovídá pohybu prvku stroje nepřesahujícímu 1/100 mm (0,01 mm);
2. projektory na kontrolu profilů pro kontrolu probíhající práce. Tyto projektory se skládají z obrazovky z broušeného skla se stupnicí, na kterou se promítá ve velkém zvětšení obraz předmětu a nástroje, takže může být jakýkoliv přesun předmětu nebo nástroje, a zároveň vývoj probíhající práce, vyhodnocen podle stupnice na obrazovce. Probíhající práci lze také kontrolovat umístěním výkresu předmětu, který odpovídá zvětšení projektoru pro kontrolu profilů, na obrazovku; v tomto případě je úkolem operátora stroje dospět ke shodě obrazu předmětu s výkresem na obrazovce;
3. zařízení omezující dráhu pohybu držáku nástroje nebo držáku obrobku pomocí stavěcího prvku, jehož poloha je ovládána pomocí základní měrky;
4. elektronická kontrolní a ovládací zařízení pro honovací a lapovací stroje, které se seřizují pomocí stupnice s dělením na skutečné konečné rozměry předmětu a které umožňují zpomalení a zastavení nástroje, když se rozměry předmětu přiblíží a dosáhnou předem určených rozměrů.
–
8460 11
8423 81 10 až 8423 89 00-Ostatní přístroje a zařízení k určování hmotnosti
Do těchto podpoložek patří elektromechanické váhy, v nichž se hmotnost předmětu převádí na elektrický signál (proudový) pomocí převodníku umístěného ve váhách, tento proud se pak měří měřicím zařízením, které je zabudováno v těchto váhách. Zpravidla měřicí převodníky v takových váhách sestávají z dynamometru nebo tyčí s tenzometry (elektrické odpory) zapojených tak, aby vytvářely elektrický můstek. Síla vyvolávaná váženou hmotou deformuje dynamometr a způsobuje změnu délky tenzometru (smrštění nebo prodloužení) a tím změnu odporu, která je úměrná vážené hmotě a která se přenáší ve formě změny proudu do měřicího zařízení na stupnici můstkem, jenž měří odpor.
Kromě měřicího zařízení, známého jako vážící jednotka, váhová zobrazovací jednotka nebo indikátor vážení, které se normálně nachází pod jedním uzavřením, mohou mít elektromechanické váhy také jiné jednotky, které jsou navzájem propojeny (např. klávesnice, paměťová jednotka, tiskárna, VDU, regulátor a čtecí zařízení štítků nebo karet pro kontrolu vstupu do vah). V systémech vážení tohoto typu lze několik vah připojit ke společnému měřicímu přístroji (známé také jako „dálkové vážící terminály“).
Váhy uvedené výše je rovněž možné vybavit propojovací jednotkou („interface“), přes kterou lze váhy připojit k jednotce automatizovaného zpracování dat.
Elektromechanické váhy se pokládají za „elektronické váhy“, jsou-li do měřicího zařízení vah zabudovány mikroprocesory, například, aby počítaly cenu váženého množství za pomoci jednotkové ceny (např. ceny za kilogram) zavedené do vah.
–
8423 81 50
8423 81 10 až 8423 89 00-Ostatní přístroje a zařízení k určování hmotnosti
Do těchto podpoložek patří elektromechanické váhy, v nichž se hmotnost předmětu převádí na elektrický signál (proudový) pomocí převodníku umístěného ve váhách, tento proud se pak měří měřicím zařízením, které je zabudováno v těchto váhách. Zpravidla měřicí převodníky v takových váhách sestávají z dynamometru nebo tyčí s tenzometry (elektrické odpory) zapojených tak, aby vytvářely elektrický můstek. Síla vyvolávaná váženou hmotou deformuje dynamometr a způsobuje změnu délky tenzometru (smrštění nebo prodloužení) a tím změnu odporu, která je úměrná vážené hmotě a která se přenáší ve formě změny proudu do měřicího zařízení na stupnici můstkem, jenž měří odpor.
Kromě měřicího zařízení, známého jako vážící jednotka, váhová zobrazovací jednotka nebo indikátor vážení, které se normálně nachází pod jedním uzavřením, mohou mít elektromechanické váhy také jiné jednotky, které jsou navzájem propojeny (např. klávesnice, paměťová jednotka, tiskárna, VDU, regulátor a čtecí zařízení štítků nebo karet pro kontrolu vstupu do vah). V systémech vážení tohoto typu lze několik vah připojit ke společnému měřicímu přístroji (známé také jako „dálkové vážící terminály“).
Váhy uvedené výše je rovněž možné vybavit propojovací jednotkou („interface“), přes kterou lze váhy připojit k jednotce automatizovaného zpracování dat.
Elektromechanické váhy se pokládají za „elektronické váhy“, jsou-li do měřicího zařízení vah zabudovány mikroprocesory, například, aby počítaly cenu váženého množství za pomoci jednotkové ceny (např. ceny za kilogram) zavedené do vah.
–
8423 81 50 10
8423 81 10 až 8423 89 00-Ostatní přístroje a zařízení k určování hmotnosti
Do těchto podpoložek patří elektromechanické váhy, v nichž se hmotnost předmětu převádí na elektrický signál (proudový) pomocí převodníku umístěného ve váhách, tento proud se pak měří měřicím zařízením, které je zabudováno v těchto váhách. Zpravidla měřicí převodníky v takových váhách sestávají z dynamometru nebo tyčí s tenzometry (elektrické odpory) zapojených tak, aby vytvářely elektrický můstek. Síla vyvolávaná váženou hmotou deformuje dynamometr a způsobuje změnu délky tenzometru (smrštění nebo prodloužení) a tím změnu odporu, která je úměrná vážené hmotě a která se přenáší ve formě změny proudu do měřicího zařízení na stupnici můstkem, jenž měří odpor.
Kromě měřicího zařízení, známého jako vážící jednotka, váhová zobrazovací jednotka nebo indikátor vážení, které se normálně nachází pod jedním uzavřením, mohou mít elektromechanické váhy také jiné jednotky, které jsou navzájem propojeny (např. klávesnice, paměťová jednotka, tiskárna, VDU, regulátor a čtecí zařízení štítků nebo karet pro kontrolu vstupu do vah). V systémech vážení tohoto typu lze několik vah připojit ke společnému měřicímu přístroji (známé také jako „dálkové vážící terminály“).
Váhy uvedené výše je rovněž možné vybavit propojovací jednotkou („interface“), přes kterou lze váhy připojit k jednotce automatizovaného zpracování dat.
Elektromechanické váhy se pokládají za „elektronické váhy“, jsou-li do měřicího zařízení vah zabudovány mikroprocesory, například, aby počítaly cenu váženého množství za pomoci jednotkové ceny (např. ceny za kilogram) zavedené do vah.
–
8423 81 50 90
8423 81 10 až 8423 89 00-Ostatní přístroje a zařízení k určování hmotnosti
Do těchto podpoložek patří elektromechanické váhy, v nichž se hmotnost předmětu převádí na elektrický signál (proudový) pomocí převodníku umístěného ve váhách, tento proud se pak měří měřicím zařízením, které je zabudováno v těchto váhách. Zpravidla měřicí převodníky v takových váhách sestávají z dynamometru nebo tyčí s tenzometry (elektrické odpory) zapojených tak, aby vytvářely elektrický můstek. Síla vyvolávaná váženou hmotou deformuje dynamometr a způsobuje změnu délky tenzometru (smrštění nebo prodloužení) a tím změnu odporu, která je úměrná vážené hmotě a která se přenáší ve formě změny proudu do měřicího zařízení na stupnici můstkem, jenž měří odpor.
Kromě měřicího zařízení, známého jako vážící jednotka, váhová zobrazovací jednotka nebo indikátor vážení, které se normálně nachází pod jedním uzavřením, mohou mít elektromechanické váhy také jiné jednotky, které jsou navzájem propojeny (např. klávesnice, paměťová jednotka, tiskárna, VDU, regulátor a čtecí zařízení štítků nebo karet pro kontrolu vstupu do vah). V systémech vážení tohoto typu lze několik vah připojit ke společnému měřicímu přístroji (známé také jako „dálkové vážící terminály“).
Váhy uvedené výše je rovněž možné vybavit propojovací jednotkou („interface“), přes kterou lze váhy připojit k jednotce automatizovaného zpracování dat.
Elektromechanické váhy se pokládají za „elektronické váhy“, jsou-li do měřicího zařízení vah zabudovány mikroprocesory, například, aby počítaly cenu váženého množství za pomoci jednotkové ceny (např. ceny za kilogram) zavedené do vah.
–
8423 81 90