Výsledky hledání pro výraz: LED

3815909086 80-Katalyzátor, ve formě tyčinek, sestávající z hlinitokřemičitanu (zeolit), obsahující 2 % hmotnostní nebo více, avšak nejvýše 3 % hmotnostní oxidů kovů vzácných zemin a méně než 1 % hmotnostní oxidu sodného

3815 90 10 a 3815 90 90-Ostatní

Do těchto podpoložek patří směsi založené na sloučeninách, jejichž podstata a poměry se různí podle chemické reakce, která má být katalyzována. Často jsou používány ve výrobě plastů, mnohdy pod označeními jako iniciátory, přenosová činidla, terminátory nebo telomery a síťovací činidla.
Patří mezi ně:
1. „radikálové“ katalyzátory
Jsou to přípravky, založené na organických sloučeninách, které se zvolna rozkládají za reakčních podmínek a poskytují fragmenty, které při srážkách s původním monomerem upřednostňují tvorbu vazby a vznik nového volného radikálu schopného opakovat proces a propagovat řetězec.
Mezi nimi jsou:
a) přípravky na bázi organických peroxidů typu R–O–O–R′ (organické roztoky peroxidů jako jsou acetyl a dibenzoyl peroxidy). Během reakce vznikají radikály RO· a R′O· a působí jako aktivátory;
b) přípravky založené na azosloučeninách (jako je azobisisobutyronitril), které se rozkládají v průběhu reakce, uvolňují dusík a tvoří volné radikály;
c) redoxní přípravky (například směs peroxidu draselného a dodecylmerkaptanu), u kterých vzniká aktivující radikál v důsledku redoxní reakce.
2. iontové katalyzátory
Jsou to obvykle organické roztoky sloučenin, které generují ionty schopné se připojit na dvojnou vazbu a reprodukovat aktivní místo ve vzniklém produktu.
Zahrnují:
a) katalyzátory zieglerova typu pro výrobu polyolefinů (například směs titanu a triethylaluminia);
b) katalyzátory ziegler-nattova typu (stereokatalyzátory, orientující katalyzátory), jako je směs chloridu titanitého a trialkylaluminia, pro přípravu izotaktického polypropylenu a blokových kopolymerů ethylenu-olefinu;
c) katalyzátory pro přípravu polyuretanů (například směs triethylendiaminu a sloučenin cínu);
d) katalyzátory pro výrobu aminoplastů (například kyselina fosforečná v organickém rozpouštědle).
3. katalyzátory pro polykondenzační reakce
Jsou to přípravky založené na rozličných sloučeninách (například směs octanu vápenatého, oxidu antimonitého, alkoholátů titanu atd.).

–

3815 90 90 86

3815909088 80-Katalyzátor, sestávající z chloridu titaničitého a chloridu hořečnatého, obsahující ve hmotě bez oleje a hexanu: – 4 % hmotnostní nebo více, avšak nejvýše 10 % hmotnostních titanu a – 10 % hmotnostních nebo více, avšak nejvýše 20 % hmotnostních hořčíku

3815 90 10 a 3815 90 90-Ostatní

Do těchto podpoložek patří směsi založené na sloučeninách, jejichž podstata a poměry se různí podle chemické reakce, která má být katalyzována. Často jsou používány ve výrobě plastů, mnohdy pod označeními jako iniciátory, přenosová činidla, terminátory nebo telomery a síťovací činidla.
Patří mezi ně:
1. „radikálové“ katalyzátory
Jsou to přípravky, založené na organických sloučeninách, které se zvolna rozkládají za reakčních podmínek a poskytují fragmenty, které při srážkách s původním monomerem upřednostňují tvorbu vazby a vznik nového volného radikálu schopného opakovat proces a propagovat řetězec.
Mezi nimi jsou:
a) přípravky na bázi organických peroxidů typu R–O–O–R′ (organické roztoky peroxidů jako jsou acetyl a dibenzoyl peroxidy). Během reakce vznikají radikály RO· a R′O· a působí jako aktivátory;
b) přípravky založené na azosloučeninách (jako je azobisisobutyronitril), které se rozkládají v průběhu reakce, uvolňují dusík a tvoří volné radikály;
c) redoxní přípravky (například směs peroxidu draselného a dodecylmerkaptanu), u kterých vzniká aktivující radikál v důsledku redoxní reakce.
2. iontové katalyzátory
Jsou to obvykle organické roztoky sloučenin, které generují ionty schopné se připojit na dvojnou vazbu a reprodukovat aktivní místo ve vzniklém produktu.
Zahrnují:
a) katalyzátory zieglerova typu pro výrobu polyolefinů (například směs titanu a triethylaluminia);
b) katalyzátory ziegler-nattova typu (stereokatalyzátory, orientující katalyzátory), jako je směs chloridu titanitého a trialkylaluminia, pro přípravu izotaktického polypropylenu a blokových kopolymerů ethylenu-olefinu;
c) katalyzátory pro přípravu polyuretanů (například směs triethylendiaminu a sloučenin cínu);
d) katalyzátory pro výrobu aminoplastů (například kyselina fosforečná v organickém rozpouštědle).
3. katalyzátory pro polykondenzační reakce
Jsou to přípravky založené na rozličných sloučeninách (například směs octanu vápenatého, oxidu antimonitého, alkoholátů titanu atd.).

–

3815 90 90 88

3815909089 80-Bakterie Rhodococcus rhodocrous J1 s obsahem enzymů, v suspenzi v polyakrylamidovém gelu nebo ve vodě, pro použití jako katalyzátor při výrobě akrylamidu hydratací akrylonitrilu

3815 90 10 a 3815 90 90-Ostatní

Do těchto podpoložek patří směsi založené na sloučeninách, jejichž podstata a poměry se různí podle chemické reakce, která má být katalyzována. Často jsou používány ve výrobě plastů, mnohdy pod označeními jako iniciátory, přenosová činidla, terminátory nebo telomery a síťovací činidla.
Patří mezi ně:
1. „radikálové“ katalyzátory
Jsou to přípravky, založené na organických sloučeninách, které se zvolna rozkládají za reakčních podmínek a poskytují fragmenty, které při srážkách s původním monomerem upřednostňují tvorbu vazby a vznik nového volného radikálu schopného opakovat proces a propagovat řetězec.
Mezi nimi jsou:
a) přípravky na bázi organických peroxidů typu R–O–O–R′ (organické roztoky peroxidů jako jsou acetyl a dibenzoyl peroxidy). Během reakce vznikají radikály RO· a R′O· a působí jako aktivátory;
b) přípravky založené na azosloučeninách (jako je azobisisobutyronitril), které se rozkládají v průběhu reakce, uvolňují dusík a tvoří volné radikály;
c) redoxní přípravky (například směs peroxidu draselného a dodecylmerkaptanu), u kterých vzniká aktivující radikál v důsledku redoxní reakce.
2. iontové katalyzátory
Jsou to obvykle organické roztoky sloučenin, které generují ionty schopné se připojit na dvojnou vazbu a reprodukovat aktivní místo ve vzniklém produktu.
Zahrnují:
a) katalyzátory zieglerova typu pro výrobu polyolefinů (například směs titanu a triethylaluminia);
b) katalyzátory ziegler-nattova typu (stereokatalyzátory, orientující katalyzátory), jako je směs chloridu titanitého a trialkylaluminia, pro přípravu izotaktického polypropylenu a blokových kopolymerů ethylenu-olefinu;
c) katalyzátory pro přípravu polyuretanů (například směs triethylendiaminu a sloučenin cínu);
d) katalyzátory pro výrobu aminoplastů (například kyselina fosforečná v organickém rozpouštědle).
3. katalyzátory pro polykondenzační reakce
Jsou to přípravky založené na rozličných sloučeninách (například směs octanu vápenatého, oxidu antimonitého, alkoholátů titanu atd.).

–

3815 90 90 89

3815909090 80-Ostatní

3815 90 10 a 3815 90 90-Ostatní

Do těchto podpoložek patří směsi založené na sloučeninách, jejichž podstata a poměry se různí podle chemické reakce, která má být katalyzována. Často jsou používány ve výrobě plastů, mnohdy pod označeními jako iniciátory, přenosová činidla, terminátory nebo telomery a síťovací činidla.
Patří mezi ně:
1. „radikálové“ katalyzátory
Jsou to přípravky, založené na organických sloučeninách, které se zvolna rozkládají za reakčních podmínek a poskytují fragmenty, které při srážkách s původním monomerem upřednostňují tvorbu vazby a vznik nového volného radikálu schopného opakovat proces a propagovat řetězec.
Mezi nimi jsou:
a) přípravky na bázi organických peroxidů typu R–O–O–R′ (organické roztoky peroxidů jako jsou acetyl a dibenzoyl peroxidy). Během reakce vznikají radikály RO· a R′O· a působí jako aktivátory;
b) přípravky založené na azosloučeninách (jako je azobisisobutyronitril), které se rozkládají v průběhu reakce, uvolňují dusík a tvoří volné radikály;
c) redoxní přípravky (například směs peroxidu draselného a dodecylmerkaptanu), u kterých vzniká aktivující radikál v důsledku redoxní reakce.
2. iontové katalyzátory
Jsou to obvykle organické roztoky sloučenin, které generují ionty schopné se připojit na dvojnou vazbu a reprodukovat aktivní místo ve vzniklém produktu.
Zahrnují:
a) katalyzátory zieglerova typu pro výrobu polyolefinů (například směs titanu a triethylaluminia);
b) katalyzátory ziegler-nattova typu (stereokatalyzátory, orientující katalyzátory), jako je směs chloridu titanitého a trialkylaluminia, pro přípravu izotaktického polypropylenu a blokových kopolymerů ethylenu-olefinu;
c) katalyzátory pro přípravu polyuretanů (například směs triethylendiaminu a sloučenin cínu);
d) katalyzátory pro výrobu aminoplastů (například kyselina fosforečná v organickém rozpouštědle).
3. katalyzátory pro polykondenzační reakce
Jsou to přípravky založené na rozličných sloučeninách (například směs octanu vápenatého, oxidu antimonitého, alkoholátů titanu atd.).

–

3815 90 90 90

3815199020 80-Katalyzátor, – ve formě tuhých kuliček – o průměru 4 mm nebo větším, avšak nejvýše 12 mm, a – sestávající ze směsi oxidu molybdenu a dalších oxidů kovů, na nosiči z oxidu křemičitého a/nebo oxidu hlinitého, pro použití při výrobě kyseliny akrylové

3815 11 00 až 3815 19 90-Katalyzátory na nosiči

Jsou to katalyzátory široce používaného typu, které jsou uloženy na nosiči, obvykle impregnací, koprecipitací nebo mísením. Obvykle sestávají buď z jedné či více aktivních látek uložených na nosiči nebo ze směsi na bázi aktivních látek. Aktivní látky jsou obvykle velmi jemně rozptýlené kovy, oxidy kovů nebo jiné sloučeniny kovů. Nejčastěji používané kovy jsou ty, které patří do VIII. skupiny periodické tabulky (především kobalt, nikl, paladium a platina) a molybden, chróm, měď a zinek. Nosič se obvykle skládá z oxidu hlinitého, silikagelu, fosilní moučky, též aktivovaných, keramických materiálů atd.
Jsou používány v průmyslových procesech při výrobě organických a anorganických sloučenin a při rafinaci ropy (např. při syntéze amoniaku, hydrogenaci tuků, hydrogenaci olefinů).
Do této kategorie katalyzátorů patří rovněž následující produkty:
1. určité přípravky založené na sloučeninách přechodových kovů, jejichž funkcí je usnadnit oxidaci a tím odstranit v průběhu hoření uhlíkové zbytky ve formě oxidu uhličitého (jako v kotlích a hořácích);
2. „post-spalovací“ katalyzátory určené k zabudování do výfukových systémů motorových vozidel ke snížení znečišťování výfukovými plyny, převedením oxidu uhelnatého na oxid uhličitý a přeměnou dalších toxických produktů (například heterocyklických sloučenin) vznikajících při spalování benzinu.

–

3815 19 90 20

3815199025 80-Katalyzátor ve formě kuliček o průměru 4,2 mm nebo více, avšak nejvýše 9 mm, složený ze směsi oxidů kovů obsahující zejména oxidy molybdenu, niklu, kobaltu a železa, na nosiči z oxidu hlinitého, určený pro výrobu akrylaldehydu

3815 11 00 až 3815 19 90-Katalyzátory na nosiči

Jsou to katalyzátory široce používaného typu, které jsou uloženy na nosiči, obvykle impregnací, koprecipitací nebo mísením. Obvykle sestávají buď z jedné či více aktivních látek uložených na nosiči nebo ze směsi na bázi aktivních látek. Aktivní látky jsou obvykle velmi jemně rozptýlené kovy, oxidy kovů nebo jiné sloučeniny kovů. Nejčastěji používané kovy jsou ty, které patří do VIII. skupiny periodické tabulky (především kobalt, nikl, paladium a platina) a molybden, chróm, měď a zinek. Nosič se obvykle skládá z oxidu hlinitého, silikagelu, fosilní moučky, též aktivovaných, keramických materiálů atd.
Jsou používány v průmyslových procesech při výrobě organických a anorganických sloučenin a při rafinaci ropy (např. při syntéze amoniaku, hydrogenaci tuků, hydrogenaci olefinů).
Do této kategorie katalyzátorů patří rovněž následující produkty:
1. určité přípravky založené na sloučeninách přechodových kovů, jejichž funkcí je usnadnit oxidaci a tím odstranit v průběhu hoření uhlíkové zbytky ve formě oxidu uhličitého (jako v kotlích a hořácích);
2. „post-spalovací“ katalyzátory určené k zabudování do výfukových systémů motorových vozidel ke snížení znečišťování výfukovými plyny, převedením oxidu uhelnatého na oxid uhličitý a přeměnou dalších toxických produktů (například heterocyklických sloučenin) vznikajících při spalování benzinu.

–

3815 19 90 25

3815199030 80-Katalyzátor obsahující chlorid titaničitý na nosiči z chloridu hořečnatého, pro použití při výrobě polypropylenu

3815 11 00 až 3815 19 90-Katalyzátory na nosiči

Jsou to katalyzátory široce používaného typu, které jsou uloženy na nosiči, obvykle impregnací, koprecipitací nebo mísením. Obvykle sestávají buď z jedné či více aktivních látek uložených na nosiči nebo ze směsi na bázi aktivních látek. Aktivní látky jsou obvykle velmi jemně rozptýlené kovy, oxidy kovů nebo jiné sloučeniny kovů. Nejčastěji používané kovy jsou ty, které patří do VIII. skupiny periodické tabulky (především kobalt, nikl, paladium a platina) a molybden, chróm, měď a zinek. Nosič se obvykle skládá z oxidu hlinitého, silikagelu, fosilní moučky, též aktivovaných, keramických materiálů atd.
Jsou používány v průmyslových procesech při výrobě organických a anorganických sloučenin a při rafinaci ropy (např. při syntéze amoniaku, hydrogenaci tuků, hydrogenaci olefinů).
Do této kategorie katalyzátorů patří rovněž následující produkty:
1. určité přípravky založené na sloučeninách přechodových kovů, jejichž funkcí je usnadnit oxidaci a tím odstranit v průběhu hoření uhlíkové zbytky ve formě oxidu uhličitého (jako v kotlích a hořácích);
2. „post-spalovací“ katalyzátory určené k zabudování do výfukových systémů motorových vozidel ke snížení znečišťování výfukovými plyny, převedením oxidu uhelnatého na oxid uhličitý a přeměnou dalších toxických produktů (například heterocyklických sloučenin) vznikajících při spalování benzinu.

–

3815 19 90 30

3815199065 80-Katalyzátor sestávající z kyseliny fosforečné chemicky vázané na nosič z oxidu křemičitého

3815 11 00 až 3815 19 90-Katalyzátory na nosiči

Jsou to katalyzátory široce používaného typu, které jsou uloženy na nosiči, obvykle impregnací, koprecipitací nebo mísením. Obvykle sestávají buď z jedné či více aktivních látek uložených na nosiči nebo ze směsi na bázi aktivních látek. Aktivní látky jsou obvykle velmi jemně rozptýlené kovy, oxidy kovů nebo jiné sloučeniny kovů. Nejčastěji používané kovy jsou ty, které patří do VIII. skupiny periodické tabulky (především kobalt, nikl, paladium a platina) a molybden, chróm, měď a zinek. Nosič se obvykle skládá z oxidu hlinitého, silikagelu, fosilní moučky, též aktivovaných, keramických materiálů atd.
Jsou používány v průmyslových procesech při výrobě organických a anorganických sloučenin a při rafinaci ropy (např. při syntéze amoniaku, hydrogenaci tuků, hydrogenaci olefinů).
Do této kategorie katalyzátorů patří rovněž následující produkty:
1. určité přípravky založené na sloučeninách přechodových kovů, jejichž funkcí je usnadnit oxidaci a tím odstranit v průběhu hoření uhlíkové zbytky ve formě oxidu uhličitého (jako v kotlích a hořácích);
2. „post-spalovací“ katalyzátory určené k zabudování do výfukových systémů motorových vozidel ke snížení znečišťování výfukovými plyny, převedením oxidu uhelnatého na oxid uhličitý a přeměnou dalších toxických produktů (například heterocyklických sloučenin) vznikajících při spalování benzinu.

–

3815 19 90 65

3815199070 80-Katalyzátor sestávající z organokovových sloučenin hliníku a zirkonu, vázaný na nosiči z oxidu křemičitého

3815 11 00 až 3815 19 90-Katalyzátory na nosiči

Jsou to katalyzátory široce používaného typu, které jsou uloženy na nosiči, obvykle impregnací, koprecipitací nebo mísením. Obvykle sestávají buď z jedné či více aktivních látek uložených na nosiči nebo ze směsi na bázi aktivních látek. Aktivní látky jsou obvykle velmi jemně rozptýlené kovy, oxidy kovů nebo jiné sloučeniny kovů. Nejčastěji používané kovy jsou ty, které patří do VIII. skupiny periodické tabulky (především kobalt, nikl, paladium a platina) a molybden, chróm, měď a zinek. Nosič se obvykle skládá z oxidu hlinitého, silikagelu, fosilní moučky, též aktivovaných, keramických materiálů atd.
Jsou používány v průmyslových procesech při výrobě organických a anorganických sloučenin a při rafinaci ropy (např. při syntéze amoniaku, hydrogenaci tuků, hydrogenaci olefinů).
Do této kategorie katalyzátorů patří rovněž následující produkty:
1. určité přípravky založené na sloučeninách přechodových kovů, jejichž funkcí je usnadnit oxidaci a tím odstranit v průběhu hoření uhlíkové zbytky ve formě oxidu uhličitého (jako v kotlích a hořácích);
2. „post-spalovací“ katalyzátory určené k zabudování do výfukových systémů motorových vozidel ke snížení znečišťování výfukovými plyny, převedením oxidu uhelnatého na oxid uhličitý a přeměnou dalších toxických produktů (například heterocyklických sloučenin) vznikajících při spalování benzinu.

–

3815 19 90 70

3815199075 80-Katalyzátor sestávající z organokovových sloučenin hliníku a chrómu, vázaný na nosiči z oxidu křemičitého

3815 11 00 až 3815 19 90-Katalyzátory na nosiči

Jsou to katalyzátory široce používaného typu, které jsou uloženy na nosiči, obvykle impregnací, koprecipitací nebo mísením. Obvykle sestávají buď z jedné či více aktivních látek uložených na nosiči nebo ze směsi na bázi aktivních látek. Aktivní látky jsou obvykle velmi jemně rozptýlené kovy, oxidy kovů nebo jiné sloučeniny kovů. Nejčastěji používané kovy jsou ty, které patří do VIII. skupiny periodické tabulky (především kobalt, nikl, paladium a platina) a molybden, chróm, měď a zinek. Nosič se obvykle skládá z oxidu hlinitého, silikagelu, fosilní moučky, též aktivovaných, keramických materiálů atd.
Jsou používány v průmyslových procesech při výrobě organických a anorganických sloučenin a při rafinaci ropy (např. při syntéze amoniaku, hydrogenaci tuků, hydrogenaci olefinů).
Do této kategorie katalyzátorů patří rovněž následující produkty:
1. určité přípravky založené na sloučeninách přechodových kovů, jejichž funkcí je usnadnit oxidaci a tím odstranit v průběhu hoření uhlíkové zbytky ve formě oxidu uhličitého (jako v kotlích a hořácích);
2. „post-spalovací“ katalyzátory určené k zabudování do výfukových systémů motorových vozidel ke snížení znečišťování výfukovými plyny, převedením oxidu uhelnatého na oxid uhličitý a přeměnou dalších toxických produktů (například heterocyklických sloučenin) vznikajících při spalování benzinu.

–

3815 19 90 75