TŘÍDA VII-PLASTY A VÝROBKY Z NICH; KAUČUK A VÝROBKY Z NĚJ

TŘÍDA VII-PLASTY A VÝROBKY Z NICH; KAUČUK A VÝROBKY Z NĚJ

TŘÍDA VII-PLASTY A VÝROBKY Z NICH; KAUČUK A VÝROBKY Z NĚJ

Poznámky
1. Zboží v soupravách složených ze dvou nebo více separátních složek, z nichž některé nebo všechny patří do této třídy a jsou jasně
určeny ke smísení, po němž vytvoří výrobek třídy VI nebo VII, se zařazuje do čísla příslušného pro tento výrobek, za předpokladu, že
tyto složky jsou:
a) vzhledem ke způsobu balení zřetelně rozpoznatelné jako určené ke společnému použití, a to bez předchozího přebalení;
b) předkládány současně; a
c) rozpoznatelné podle své povahy nebo příslušného množství jako vzájemně se doplňující.
2. Kromě výrobků čísel 3918 nebo 3919 plasty, kaučuk, jakož i výrobky z nich, potištěné znakovými nebo obrázkovými motivy, které
nejsou jen podružné vzhledem k primárnímu použití zboží, patří do kapitoly 49.

TŘÍDA VII

KAPITOLA 39-PLASTY A VÝROBKY Z NICH

KAPITOLA 39-PLASTY A VÝROBKY Z NICH

Poznámka 6 Výraz „roztoky“, použitý jak v této poznámce, tak i v poznámce 4 ke kapitole 32 se nevztahuje na koloidní roztoky.
I. PRIMÁRNÍ FORMY
Pro definici výrazu „primární formy“ viz poznámka 6 k této kapitole a všeobecné vysvětlivky k HS k této kapitole, „Primární formy“.

KAPITOLA 39-PLASTY A VÝROBKY Z NICH

Poznámky
1. V celé nomenklatuře se výrazem „plasty“ rozumějí materiály čísel 3901 až 3914, které působením vnějšího vlivu (zpravidla tepla
a tlaku, případně rozpouštědla nebo plastifikátoru) jsou nebo byly schopné tváření buď v okamžiku polymerace, nebo v jiném dalším
stadiu lisováním, litím, protlačováním, válcováním nebo jiným způsobem do tvaru, který si zachovají, i když tento vnější vliv přestane
působit.
Jakákoliv zmínka o „plastech“ v nomenklatuře zahrnuje též vulkánfibr. Tento výraz však není možno použít pro materiály
považované za textilie třídy XI.
2. Do této kapitoly nepatří:
a) mazací prostředky čísla 2710 nebo 3403;
b) vosky čísel 2712 nebo 3404;
c) samostatné chemicky definované organické sloučeniny (kapitola 29);
d) heparin nebo jeho soli (číslo 3001);
e) roztoky (jiné než kolodia) jakýchkoli výrobků uvedených v číslech 3901 až 3913 v těkavých organických rozpouštědlech, jestliže
hmotnost rozpouštědla převyšuje 50 % hmotnostních roztoku (číslo 3208); ražební fólie čísla 3212;
f) organické povrchově aktivní látky nebo přípravky čísla 3402;
g) tavené pryskyřice nebo estery pryskyřic (číslo 3806);
h) připravená aditiva pro minerální oleje (včetně benzinu) nebo pro jiné kapaliny používané pro stejné účely jako minerální oleje
(číslo 3811);
ij) připravené hydraulické kapaliny založené na polyglykolech, silikonech nebo jiných polymerech kapitoly 39 (číslo 3819);
k) diagnostické nebo laboratorní reagencie na podložce z plastů (číslo 3822);
l) syntetický kaučuk definovaný v kapitole 40 nebo výrobky z něj;
m) sedlářské a řemenářské výrobky (číslo 4201) nebo kufry, kufříky, brašny, kabely, vaky a ostatní brašnářské výrobky čísla 4202;
n) košíkářské a proutěné výrobky nebo jiné výrobky kapitoly 46;
o) krycí materiály na stěny čísla 4814;
p) výrobky třídy XI (textilie a textilní výrobky);
q) výrobky třídy XII (například obuv, pokrývky hlavy, deštníky, slunečníky, vycházkové hole, biče, jezdecké bičíky a jejich části
a součásti);
r) bižuterie čísla 7117;
s) výrobky třídy XVI (stroje a přístroje nebo elektrická zařízení);
t) části a součásti leteckých nebo dopravních prostředků třídy XVII;
u) výrobky kapitoly 90 (například optické články, brýlové obruby a obroučky, kreslicí (rýsovací) nástroje a přístroje);
v) výrobky kapitoly 91 (například hodinková pouzdra, kryty a skříňky k hodinářským výrobkům);
w) výrobky kapitoly 92 (například hudební nástroje nebo jejich části a součásti);
x) výrobky kapitoly 94 (například nábytek, svítidla a osvětlovací zařízení, světelné ukazatele, montované stavby);
y) výrobky kapitoly 95 (například hračky, hry, sportovní potřeby); nebo
z) výrobky kapitoly 96 (například kartáče, knoflíky, zdrhovadla, hřebeny, náustky nebo troubele k dýmkám, cigaretové špičky nebo
podobné výrobky, části nebo součásti termosek nebo podobných výrobků, psací pera, patentní tužky).
3. Do čísel 3901 až 3911 se zařazují pouze výrobky vyrobené chemickou syntézou, patřící do následujících kategorií:
a) kapalné syntetické polyolefiny, z nichž za použití vakuové destilace předestiluje při 300 °C – přepočteno na 1 013 milibarů –
méně než 60 % objemu (čísla 3901 a 3902);
b) nízkomolekulární pryskyřice kumaron-indenového typu (číslo 3911);
c) ostatní syntetické polymery obsahující průměrně nejméně 5 monomerních jednotek;
d) silikony (číslo 3910);
e) resoly (číslo 3909) a ostatní předpolymery.
4. Výraz „kopolymery“ zahrnuje všechny polymery, ve kterých žádný z jednotlivých monomerů nepředstavuje 95 % hmotnostních nebo
více celkového obsahu polymeru.
Není-li stanoveno jinak, zařazují se ve smyslu této kapitoly kopolymery (včetně kopolykondenzátů, kopolyadičních produktů,
blokových kopolymerů a roubovaných kopolymerů) a směsi polymerů do čísla zahrnujícího polymery té komonomerní jednotky,
jejíž hmotnost převládá nad každou jinou jednoduchou komonomerní jednotkou. Ve smyslu této poznámky se konstituční
komonomerní jednotky polymerů, které patří do stejného čísla, započítávají společně.
Jestliže žádná jednoduchá komonomerní jednotka nepřevládá, zařazují se kopolymery nebo směsi polymerů do čísla, které je poslední
v pořadí čísel, která přicházejí v úvahu.
5. Chemicky modifikované polymery, tj. takové, ve kterých byly chemickou reakcí změněny pouze postranní řetězce hlavního řetězce
polymeru, se zařazují do čísla odpovídajícího nemodifikovanému polymeru. Toto ustanovení však neplatí pro roubované kopolymery.
6. V číslech 3901 až 3914 se výraz „primární formy“ používá pouze pro následující formy:
a) kapaliny a pasty včetně disperzí (emulzí a suspenzí) a roztoků;
b) bloky nepravidelného tvaru, kusy, prášky (včetně lisovacích prášků), granule, vločky a podobné tvary.
7. Číslo 3915 nezahrnuje odpady, úlomky a odřezky jednoduché termoplastické hmoty přeměněné na primární formu (čísla 3901 až
3914).
8. Pro účely čísla 3917 výraz „trubky, potrubí a hadice“ znamená duté výrobky, buď polotovary nebo hotové výrobky, všeobecně
používané pro vedení, rozvádění nebo distribuci plynů nebo kapalin (například žebrované zahradní hadice, děrované trubky). Tento
výraz zahrnuje též umělá uzenářská střeva a jiné ploché trubky a hadice. Avšak, kromě posledně uvedených, ty produkty, které mají
jiný vnitřní průřez než kruhový, oválný, pravoúhlý (jejichž délka nepřesahuje 1,5krát šířku) nebo ve tvaru pravidelného
mnohoúhelníku, nejsou považovány za trubky, potrubí a hadice, nýbrž za profily.
9. Pro účely čísla 3918 se výraz „obklady stěn nebo stropů z plastů“ používá pro výrobky v rolích o šířce nejméně 45 cm, vhodné pro
dekoraci stěn nebo stropů, skládající se z plastů pevně uchycených na podložce z jakéhokoliv materiálu jiného než papíru, přičemž
vrstva s nanesenými plasty (lícová strana) je zrnitá, s plastickým vzorem, barvená, potištěná motivy nebo jinak dekorovaná.
10. V číslech 3920 a 3921se výrazem „desky, listy, fólie, filmy a pásy“ rozumějí pouze desky, listy, fólie, filmy a pásy (jiné než kapitoly
54) a bloky pravidelného geometrického tvaru, též potištěné nebo jinak povrchově upravené, nerozřezané nebo rozřezané do
pravoúhlých (včetně čtvercových) tvarů, avšak dále neopracované (i když tímto rozřezáním získaly charakter výrobku vhodného
k použití).
11. Číslo 3925 zahrnuje pouze následující výrobky, pokud nepatří do některého jiného předcházejícího čísla podkapitoly II:
a) zásobníky, nádrže (včetně septiků), kádě a podobné nádoby o obsahu převyšujícím 300 litrů;
b) konstrukční dílce používané například pro podlahy, stěny, příčky, stropy nebo střechy;
c) okapové žlaby a jejich příslušenství;
d) dveře, okna a jejich rámy, zárubně a prahy;
e) balkóny, sloupkové zábradlí, ploty, brány a podobné bariéry;
f) okenice, rolety (včetně žaluzií) a podobné výrobky a jejich části, součásti a příslušenství;
g) velkorozměrné regály, pro sestavení a pevnou instalaci, například pro obchody, dílny a sklady;
h) dekorativní architektonické prvky, například kanelury, kopule, stavební sloupky; a
ij) příslušenství a kování určené pro trvalou instalaci na dveřích, oknech, schodištích, stěnách nebo jiných částech budov, například
otočné knoflíky, kliky, háky, konzoly, držáky na ručníky, kryty k vypínačům a jiné ochranné kryty.
Poznámky k položkám
1. V rámci každého čísla této kapitoly se polymery (včetně kopolymerů) a chemicky modifikované polymery zařazují podle následujících
pravidel:
a) Pokud v dotyčné řadě existuje položka označená „Ostatní“:
1) označení polymeru v položce předponou „poly“ (například. polyethylen a polyamid–6,6) znamená, že konstituční monomerní
jednotka nebo monomerní jednotky daného polymeru započtené společně musí tvořit 95 % hmotnostních nebo více
celkového obsahu polymeru;
2) kopolymery uvedené v položkách 3901 30, 3903 20, 3903 30 a 3904 30 se zařazují do těchto položek za předpokladu, že
komonomerní jednotky daného kopolymeru tvoří 95 % hmotnostních nebo více celkového obsahu polymeru;
3) chemicky modifikované polymery se zařazují do položky označené „Ostatní“ za předpokladu, že nejsou specifičtěji zahrnuty
v jiné položce;
4) polymery, které neodpovídají podmínkám uvedeným ve výše uvedených odstavcích 1., 2. nebo 3., se zařazují do položky, mezi
zbývajícími položkami v řadě, která zahrnuje polymery té monomerní jednotky, která hmotnostně převládá nad každou jinou
jednoduchou komonomerní jednotkou. Pro tento účel se konstituční monomerní jednotky polymerů, které patří do stejné
položky, započítávají společně. Porovnávat lze pouze konstituční komonomerní jednotky polymerů v řadě uvažovaných
položek.
b) Pokud v dotyčné řadě neexistuje položka označená „Ostatní“:
1) polymery se zařazují do položky zahrnující polymery té monomerní jednotky, jejíž hmotnost převládá nad každou jinou
jednoduchou komonomerní jednotkou. Pro tento účel se konstituční monomerní jednotky polymerů, které patří do stejné
položky, započítávají společně. Porovnávat lze pouze konstituční komonomerní jednotky polymerů v řadě uvažovaných
položek;
2) chemicky modifikované polymery se zařazují do položky odpovídající nemodifikovanému polymeru.
Směsi polymerů se zařazují do stejné položky jako polymery stejných monomerních jednotek ve stejném poměru.
2. Pro účely položky 3920 43 výraz „změkčovadla“ zahrnuje sekundární změkčovadla.
Doplňková poznámka
1. V případě, že tkaniny, pletené nebo háčkované textilie, plsť nebo netkané textilie slouží pouze jako výztuž, patří prstové rukavice, palčáky a rukavice
bez prstů, impregnované, povrstvené nebo potažené lehčenými plasty do kapitoly 39, i když jsou:
— vyrobeny z tkanin, pletených nebo háčkovaných textilií (jiných než čísla 5903), plstí nebo netkaných textilií, impregnovaných, povrstvených
nebo potažených lehčenými plasty, nebo
— vyrobeny z tkanin, pletených nebo háčkovaných textilií, plstí nebo netkaných textilií, neimpregnovaných, nepovrstvených ani nepotažených, které
byly následně impregnovány, povrstveny nebo potaženy lehčenými plasty.
(Poznámka 3 písm. c) ke kapitole 56 a poznámka 2 písm. a) bod 5 ke kapitole 59).

KAPITOLA 39

3824901000 80-Ropné sulfonáty, kromě ropných sulfonátů alkalických kovů, amonia nebo ethanolaminů; thiofenické sulfonované kyseliny z olejů ze živičných nerostů a jejich soli

3824 90 10-Ropné sulfonáty, kromě ropných sulfonátů alkalických kovů, amonia nebo ethanolaminů; thiofenické sulfonované kyseliny z olejů získaných ze živičných nerostů a jejich soli

Do této podpoložky patří:
1. ropné sulfonáty vápníku a bária, které mají obvykle obsah minerálního oleje 55 % až 70 % hmotnostních. Jsou široce používány při výrobě aditiv do minerálních olejů;
2. thiofenované sulfonové kyseliny olejů získaných ze živičných nerostů, připravené suchou destilací některých živičných břidlic a následným působením kyseliny sírové, určené k použití ve farmacii a které mají celkový obsah síry zpravidla větší než 9 % hmotnostních, jakož i jejich soli, obzvláště vápenaté.

3824 90 10

3815909050 80-Katalyzátor obsahující chlorid titanitý, ve formě suspenze v hexanu nebo heptanu obsahující, ve hmotě bez hexanu nebo bez heptanu, 9 % hmotnostních nebo více, avšak nejvýše 30 % hmotnostních titanu

3815 90 10 a 3815 90 90-Ostatní

Do těchto podpoložek patří směsi založené na sloučeninách, jejichž podstata a poměry se různí podle chemické reakce, která má být katalyzována. Často jsou používány ve výrobě plastů, mnohdy pod označeními jako iniciátory, přenosová činidla, terminátory nebo telomery a síťovací činidla.
Patří mezi ně:
1. „radikálové“ katalyzátory
Jsou to přípravky, založené na organických sloučeninách, které se zvolna rozkládají za reakčních podmínek a poskytují fragmenty, které při srážkách s původním monomerem upřednostňují tvorbu vazby a vznik nového volného radikálu schopného opakovat proces a propagovat řetězec.
Mezi nimi jsou:
a) přípravky na bázi organických peroxidů typu R–O–O–R′ (organické roztoky peroxidů jako jsou acetyl a dibenzoyl peroxidy). Během reakce vznikají radikály RO· a R′O· a působí jako aktivátory;
b) přípravky založené na azosloučeninách (jako je azobisisobutyronitril), které se rozkládají v průběhu reakce, uvolňují dusík a tvoří volné radikály;
c) redoxní přípravky (například směs peroxidu draselného a dodecylmerkaptanu), u kterých vzniká aktivující radikál v důsledku redoxní reakce.
2. iontové katalyzátory
Jsou to obvykle organické roztoky sloučenin, které generují ionty schopné se připojit na dvojnou vazbu a reprodukovat aktivní místo ve vzniklém produktu.
Zahrnují:
a) katalyzátory zieglerova typu pro výrobu polyolefinů (například směs titanu a triethylaluminia);
b) katalyzátory ziegler-nattova typu (stereokatalyzátory, orientující katalyzátory), jako je směs chloridu titanitého a trialkylaluminia, pro přípravu izotaktického polypropylenu a blokových kopolymerů ethylenu-olefinu;
c) katalyzátory pro přípravu polyuretanů (například směs triethylendiaminu a sloučenin cínu);
d) katalyzátory pro výrobu aminoplastů (například kyselina fosforečná v organickém rozpouštědle).
3. katalyzátory pro polykondenzační reakce
Jsou to přípravky založené na rozličných sloučeninách (například směs octanu vápenatého, oxidu antimonitého, alkoholátů titanu atd.).

3815 90 90 50

3815909070 80-Katalyzátor, sestávající ze směsi (2-hydroxypropyl)trimethylammonium formiátu a dipropylenglykolů

3815 90 10 a 3815 90 90-Ostatní

Do těchto podpoložek patří směsi založené na sloučeninách, jejichž podstata a poměry se různí podle chemické reakce, která má být katalyzována. Často jsou používány ve výrobě plastů, mnohdy pod označeními jako iniciátory, přenosová činidla, terminátory nebo telomery a síťovací činidla.
Patří mezi ně:
1. „radikálové“ katalyzátory
Jsou to přípravky, založené na organických sloučeninách, které se zvolna rozkládají za reakčních podmínek a poskytují fragmenty, které při srážkách s původním monomerem upřednostňují tvorbu vazby a vznik nového volného radikálu schopného opakovat proces a propagovat řetězec.
Mezi nimi jsou:
a) přípravky na bázi organických peroxidů typu R–O–O–R′ (organické roztoky peroxidů jako jsou acetyl a dibenzoyl peroxidy). Během reakce vznikají radikály RO· a R′O· a působí jako aktivátory;
b) přípravky založené na azosloučeninách (jako je azobisisobutyronitril), které se rozkládají v průběhu reakce, uvolňují dusík a tvoří volné radikály;
c) redoxní přípravky (například směs peroxidu draselného a dodecylmerkaptanu), u kterých vzniká aktivující radikál v důsledku redoxní reakce.
2. iontové katalyzátory
Jsou to obvykle organické roztoky sloučenin, které generují ionty schopné se připojit na dvojnou vazbu a reprodukovat aktivní místo ve vzniklém produktu.
Zahrnují:
a) katalyzátory zieglerova typu pro výrobu polyolefinů (například směs titanu a triethylaluminia);
b) katalyzátory ziegler-nattova typu (stereokatalyzátory, orientující katalyzátory), jako je směs chloridu titanitého a trialkylaluminia, pro přípravu izotaktického polypropylenu a blokových kopolymerů ethylenu-olefinu;
c) katalyzátory pro přípravu polyuretanů (například směs triethylendiaminu a sloučenin cínu);
d) katalyzátory pro výrobu aminoplastů (například kyselina fosforečná v organickém rozpouštědle).
3. katalyzátory pro polykondenzační reakce
Jsou to přípravky založené na rozličných sloučeninách (například směs octanu vápenatého, oxidu antimonitého, alkoholátů titanu atd.).

3815 90 90 70

3815909071 80-Katalyzátor obsahující N-(2-hydroxypropylamonium)diazabicyklo (2,2,2)oktan-2-ethyl hexanoát, rozpuštěný v 1,2-ethandiolu

3815 90 10 a 3815 90 90-Ostatní

Do těchto podpoložek patří směsi založené na sloučeninách, jejichž podstata a poměry se různí podle chemické reakce, která má být katalyzována. Často jsou používány ve výrobě plastů, mnohdy pod označeními jako iniciátory, přenosová činidla, terminátory nebo telomery a síťovací činidla.
Patří mezi ně:
1. „radikálové“ katalyzátory
Jsou to přípravky, založené na organických sloučeninách, které se zvolna rozkládají za reakčních podmínek a poskytují fragmenty, které při srážkách s původním monomerem upřednostňují tvorbu vazby a vznik nového volného radikálu schopného opakovat proces a propagovat řetězec.
Mezi nimi jsou:
a) přípravky na bázi organických peroxidů typu R–O–O–R′ (organické roztoky peroxidů jako jsou acetyl a dibenzoyl peroxidy). Během reakce vznikají radikály RO· a R′O· a působí jako aktivátory;
b) přípravky založené na azosloučeninách (jako je azobisisobutyronitril), které se rozkládají v průběhu reakce, uvolňují dusík a tvoří volné radikály;
c) redoxní přípravky (například směs peroxidu draselného a dodecylmerkaptanu), u kterých vzniká aktivující radikál v důsledku redoxní reakce.
2. iontové katalyzátory
Jsou to obvykle organické roztoky sloučenin, které generují ionty schopné se připojit na dvojnou vazbu a reprodukovat aktivní místo ve vzniklém produktu.
Zahrnují:
a) katalyzátory zieglerova typu pro výrobu polyolefinů (například směs titanu a triethylaluminia);
b) katalyzátory ziegler-nattova typu (stereokatalyzátory, orientující katalyzátory), jako je směs chloridu titanitého a trialkylaluminia, pro přípravu izotaktického polypropylenu a blokových kopolymerů ethylenu-olefinu;
c) katalyzátory pro přípravu polyuretanů (například směs triethylendiaminu a sloučenin cínu);
d) katalyzátory pro výrobu aminoplastů (například kyselina fosforečná v organickém rozpouštědle).
3. katalyzátory pro polykondenzační reakce
Jsou to přípravky založené na rozličných sloučeninách (například směs octanu vápenatého, oxidu antimonitého, alkoholátů titanu atd.).

3815 90 90 71

3815909076 80-Katalyzátor skládající se z oxidu titaničitého a oxidu wolframového

3815 90 10 a 3815 90 90-Ostatní

Do těchto podpoložek patří směsi založené na sloučeninách, jejichž podstata a poměry se různí podle chemické reakce, která má být katalyzována. Často jsou používány ve výrobě plastů, mnohdy pod označeními jako iniciátory, přenosová činidla, terminátory nebo telomery a síťovací činidla.
Patří mezi ně:
1. „radikálové“ katalyzátory
Jsou to přípravky, založené na organických sloučeninách, které se zvolna rozkládají za reakčních podmínek a poskytují fragmenty, které při srážkách s původním monomerem upřednostňují tvorbu vazby a vznik nového volného radikálu schopného opakovat proces a propagovat řetězec.
Mezi nimi jsou:
a) přípravky na bázi organických peroxidů typu R–O–O–R′ (organické roztoky peroxidů jako jsou acetyl a dibenzoyl peroxidy). Během reakce vznikají radikály RO· a R′O· a působí jako aktivátory;
b) přípravky založené na azosloučeninách (jako je azobisisobutyronitril), které se rozkládají v průběhu reakce, uvolňují dusík a tvoří volné radikály;
c) redoxní přípravky (například směs peroxidu draselného a dodecylmerkaptanu), u kterých vzniká aktivující radikál v důsledku redoxní reakce.
2. iontové katalyzátory
Jsou to obvykle organické roztoky sloučenin, které generují ionty schopné se připojit na dvojnou vazbu a reprodukovat aktivní místo ve vzniklém produktu.
Zahrnují:
a) katalyzátory zieglerova typu pro výrobu polyolefinů (například směs titanu a triethylaluminia);
b) katalyzátory ziegler-nattova typu (stereokatalyzátory, orientující katalyzátory), jako je směs chloridu titanitého a trialkylaluminia, pro přípravu izotaktického polypropylenu a blokových kopolymerů ethylenu-olefinu;
c) katalyzátory pro přípravu polyuretanů (například směs triethylendiaminu a sloučenin cínu);
d) katalyzátory pro výrobu aminoplastů (například kyselina fosforečná v organickém rozpouštědle).
3. katalyzátory pro polykondenzační reakce
Jsou to přípravky založené na rozličných sloučeninách (například směs octanu vápenatého, oxidu antimonitého, alkoholátů titanu atd.).

3815 90 90 76

3815909080 80-Katalyzátor, obsahující především kyselinu dinonylnaftalendisulfonovou ve formě roztoku v isobutanolu

3815 90 10 a 3815 90 90-Ostatní

Do těchto podpoložek patří směsi založené na sloučeninách, jejichž podstata a poměry se různí podle chemické reakce, která má být katalyzována. Často jsou používány ve výrobě plastů, mnohdy pod označeními jako iniciátory, přenosová činidla, terminátory nebo telomery a síťovací činidla.
Patří mezi ně:
1. „radikálové“ katalyzátory
Jsou to přípravky, založené na organických sloučeninách, které se zvolna rozkládají za reakčních podmínek a poskytují fragmenty, které při srážkách s původním monomerem upřednostňují tvorbu vazby a vznik nového volného radikálu schopného opakovat proces a propagovat řetězec.
Mezi nimi jsou:
a) přípravky na bázi organických peroxidů typu R–O–O–R′ (organické roztoky peroxidů jako jsou acetyl a dibenzoyl peroxidy). Během reakce vznikají radikály RO· a R′O· a působí jako aktivátory;
b) přípravky založené na azosloučeninách (jako je azobisisobutyronitril), které se rozkládají v průběhu reakce, uvolňují dusík a tvoří volné radikály;
c) redoxní přípravky (například směs peroxidu draselného a dodecylmerkaptanu), u kterých vzniká aktivující radikál v důsledku redoxní reakce.
2. iontové katalyzátory
Jsou to obvykle organické roztoky sloučenin, které generují ionty schopné se připojit na dvojnou vazbu a reprodukovat aktivní místo ve vzniklém produktu.
Zahrnují:
a) katalyzátory zieglerova typu pro výrobu polyolefinů (například směs titanu a triethylaluminia);
b) katalyzátory ziegler-nattova typu (stereokatalyzátory, orientující katalyzátory), jako je směs chloridu titanitého a trialkylaluminia, pro přípravu izotaktického polypropylenu a blokových kopolymerů ethylenu-olefinu;
c) katalyzátory pro přípravu polyuretanů (například směs triethylendiaminu a sloučenin cínu);
d) katalyzátory pro výrobu aminoplastů (například kyselina fosforečná v organickém rozpouštědle).
3. katalyzátory pro polykondenzační reakce
Jsou to přípravky založené na rozličných sloučeninách (například směs octanu vápenatého, oxidu antimonitého, alkoholátů titanu atd.).

3815 90 90 80

3815909081 80-Katalyzátor, obsahující 69 % hmotnostních nebo více, avšak nejvýše 79 % hmotnostních (2-hydroxy-1-methylethyl)trimethylammonium 2-ethylhexanoátu

3815 90 10 a 3815 90 90-Ostatní

Do těchto podpoložek patří směsi založené na sloučeninách, jejichž podstata a poměry se různí podle chemické reakce, která má být katalyzována. Často jsou používány ve výrobě plastů, mnohdy pod označeními jako iniciátory, přenosová činidla, terminátory nebo telomery a síťovací činidla.
Patří mezi ně:
1. „radikálové“ katalyzátory
Jsou to přípravky, založené na organických sloučeninách, které se zvolna rozkládají za reakčních podmínek a poskytují fragmenty, které při srážkách s původním monomerem upřednostňují tvorbu vazby a vznik nového volného radikálu schopného opakovat proces a propagovat řetězec.
Mezi nimi jsou:
a) přípravky na bázi organických peroxidů typu R–O–O–R′ (organické roztoky peroxidů jako jsou acetyl a dibenzoyl peroxidy). Během reakce vznikají radikály RO· a R′O· a působí jako aktivátory;
b) přípravky založené na azosloučeninách (jako je azobisisobutyronitril), které se rozkládají v průběhu reakce, uvolňují dusík a tvoří volné radikály;
c) redoxní přípravky (například směs peroxidu draselného a dodecylmerkaptanu), u kterých vzniká aktivující radikál v důsledku redoxní reakce.
2. iontové katalyzátory
Jsou to obvykle organické roztoky sloučenin, které generují ionty schopné se připojit na dvojnou vazbu a reprodukovat aktivní místo ve vzniklém produktu.
Zahrnují:
a) katalyzátory zieglerova typu pro výrobu polyolefinů (například směs titanu a triethylaluminia);
b) katalyzátory ziegler-nattova typu (stereokatalyzátory, orientující katalyzátory), jako je směs chloridu titanitého a trialkylaluminia, pro přípravu izotaktického polypropylenu a blokových kopolymerů ethylenu-olefinu;
c) katalyzátory pro přípravu polyuretanů (například směs triethylendiaminu a sloučenin cínu);
d) katalyzátory pro výrobu aminoplastů (například kyselina fosforečná v organickém rozpouštědle).
3. katalyzátory pro polykondenzační reakce
Jsou to přípravky založené na rozličných sloučeninách (například směs octanu vápenatého, oxidu antimonitého, alkoholátů titanu atd.).

3815 90 90 81

3815909085 80-Katalyzátor na bázi hlinitokřemičitanu (zeolitu), pro alkylaci aromatických uhlovodíků pro transalkylaci alkylaromatických uhlovodíků nebo pro oligomeraci olefínů

3815 90 10 a 3815 90 90-Ostatní

Do těchto podpoložek patří směsi založené na sloučeninách, jejichž podstata a poměry se různí podle chemické reakce, která má být katalyzována. Často jsou používány ve výrobě plastů, mnohdy pod označeními jako iniciátory, přenosová činidla, terminátory nebo telomery a síťovací činidla.
Patří mezi ně:
1. „radikálové“ katalyzátory
Jsou to přípravky, založené na organických sloučeninách, které se zvolna rozkládají za reakčních podmínek a poskytují fragmenty, které při srážkách s původním monomerem upřednostňují tvorbu vazby a vznik nového volného radikálu schopného opakovat proces a propagovat řetězec.
Mezi nimi jsou:
a) přípravky na bázi organických peroxidů typu R–O–O–R′ (organické roztoky peroxidů jako jsou acetyl a dibenzoyl peroxidy). Během reakce vznikají radikály RO· a R′O· a působí jako aktivátory;
b) přípravky založené na azosloučeninách (jako je azobisisobutyronitril), které se rozkládají v průběhu reakce, uvolňují dusík a tvoří volné radikály;
c) redoxní přípravky (například směs peroxidu draselného a dodecylmerkaptanu), u kterých vzniká aktivující radikál v důsledku redoxní reakce.
2. iontové katalyzátory
Jsou to obvykle organické roztoky sloučenin, které generují ionty schopné se připojit na dvojnou vazbu a reprodukovat aktivní místo ve vzniklém produktu.
Zahrnují:
a) katalyzátory zieglerova typu pro výrobu polyolefinů (například směs titanu a triethylaluminia);
b) katalyzátory ziegler-nattova typu (stereokatalyzátory, orientující katalyzátory), jako je směs chloridu titanitého a trialkylaluminia, pro přípravu izotaktického polypropylenu a blokových kopolymerů ethylenu-olefinu;
c) katalyzátory pro přípravu polyuretanů (například směs triethylendiaminu a sloučenin cínu);
d) katalyzátory pro výrobu aminoplastů (například kyselina fosforečná v organickém rozpouštědle).
3. katalyzátory pro polykondenzační reakce
Jsou to přípravky založené na rozličných sloučeninách (například směs octanu vápenatého, oxidu antimonitého, alkoholátů titanu atd.).

3815 90 90 85