Výsledky hledání pro výraz: LED světl

KAPITOLA 8-JEDLÉ OVOCE A OŘECHY; KŮRA CITRUSOVÝCH PLODŮ NEBO MELOUNŮ

KAPITOLA 8-JEDLÉ OVOCE A OŘECHY; KŮRA CITRUSOVÝCH PLODŮ NEBO MELOUNŮ

Všeobecné vysvětlivky
Tato kapitola zahrnuje ovoce k destilačním účelům ve formě hrubé dužniny, dokonce i když přírodní kvašení už začalo.

KAPITOLA 8-JEDLÉ OVOCE A OŘECHY; KŮRA CITRUSOVÝCH PLODŮ NEBO MELOUNŮ

Poznámky
1. Do této kapitoly nepatří nejedlé ořechy nebo ovoce.
2. Chlazené ovoce a ořechy se zařazují jako čerstvé.
3. Sušené ovoce nebo sušené ořechy této kapitoly mohou být částečně rehydrovány nebo upraveny pro následující účely:
a) pro dodatečné konzervování nebo stabilizaci (např. mírným tepelným zpracováním, sířením, přidáním kyseliny sorbové nebo
sorbátu draselného);
b) pro zlepšení nebo zachování jejich vzhledu (např. přidáním rostlinného oleje nebo malého množství glukosového sirupu);
za předpokladu, že si zachovají charakter sušeného ovoce nebo sušených ořechů.
Doplňkové poznámky
1. Obsah různých cukrů, vyjádřených jako sacharóza (‚obsah cukru‘), u produktů této kapitoly odpovídá číselnému údaji naměřenému při teplotě 20 °C
refraktometrem (použitým v souladu s metodou popsanou v příloze prováděcího nařízení Komise (EU) č. 974/2014 (1)) a vynásobenému činitelem
0,95.
2. Pro účely podpoložek 0811 90 11, 0811 90 31 a 0811 90 85 se výrazem „tropické ovoce“ rozumějí kvajávy, manga, mangostany, papáje,
tamarindy, jablka kešú, liči, jackfruit, sapodilla, mučenky, karamboly a pitahaya.
3. Pro účely podpoložek 0811 90 11, 0811 90 31, 0811 90 85, 0812 90 70 a 0813 50 31 se výrazem „tropické ořechy“ rozumějí ořechy
kokosové, kešú, para, arekové (betelové), kola a makadamia.

KAPITOLA 8

KAPITOLA 7-JEDLÁ ZELENINA A NĚKTERÉ KOŘENY A HLÍZY

KAPITOLA 7-JEDLÁ ZELENINA A NĚKTERÉ KOŘENY A HLÍZY

Všeobecné vysvětlivky
Klíčky (rostlinné klíčky a jiné klíčky) jsou naklíčená semena určená k lidskému požívání, která se konzumují syrová nebo vařená. Ke klíčení dochází vlhčením rašících semen (toto zvyšuje obsah vody v semenech a ukončuje jejich dormanci), dokud nezačne růst nová rostlina a neobjeví se listy.
Obecně mohou mít klíčky, které jsou určeny k lidskému požívání, trojí podobu:
a) podobu klíčící rostliny s lístky semen (děložní lístky, embryonální první lístky), se zbytky semen a kořenů;
b) podobu rostliny sestávající z klíčících obilných zrn, např. klíčícího ječmene, tzv. zeleného sladu (viz také vysvětlivky k podpoložkám 1107 10 11 až 1107 10 99), které lze použít buď syrové do salátů, nebo po dalším zpracování k výrobě zejména piva nebo whisky;
c) podobu „velmi mladé rostliny“ sestávající pouze z lístků semen, bez zbytků semen a kořenů, která nemá „dospělé listy“ (skutečné listy vytvořené v post-embryonální fázi vývoje). Tyto druhy výhonků se obvykle prodávají v krabičkách s prostředkem na podporu růstu.
Při zařazování klíčků a výhonků se musí použít tyto zásady:
— výhonky zeleniny uvedené v kapitole 7 se zařazují jako čerstvá zelenina v kapitole 7 do svých odpovídajících čísel, protože čerstvá zelenina spadá do této kapitoly, ať už je určena k jídlu, k setí nebo výsadbě, s výjimkou sazenic zeleniny ve stavu pro opětovnou výsadbu čísla 0602 (viz všeobecné vysvětlivky k HS ke kapitole 7, desátý odstavec),
— fazole používané pro produkci fazolových klíčků jsou zařazeny do čísla 0713 jako sušené luštěniny (viz vysvětlivky k HS k položce 0713 31). Avšak fazolové klíčky rašící z těchto luštěnin a klíčky rašící z ostatních sušených luštěnin se zařazují jako čerstvé luštěniny do čísla 0708,
— i když se některé rostliny pouze ve formě semen zařazují do jiných kapitol kombinované nomenklatury, například do kapitol 9 a 12, jakmile byly naklíčeny, jsou vhodné k požívání jako zelenina a měly by být podle toho zařazeny do kapitoly 7, neboť ztratily objektivní vlastnosti uvedené v kapitolách 9 a 12. Viz vysvětlivky k HS k číslu 0709, první odstavec, bod 14), pokud jde o bambusové výhonky a klíčky sójových bobů,
— klíčky ze zrn obilovin kapitoly 10 (číslo 1001, 1002, 1003, 1004, 1006 nebo 1008), např. klíčící ječmen, se zařazují do položky 1107 10 (klíčící ječmen je vyloučen z kapitoly 10, viz vysvětlivky k HS k číslu 1003, výjimka uvedená v písmenu a)), což je nejspecifičtější číslo pro klíčící obiloviny, a číslo není omezeno na sušené klíčící obiloviny (slad). „Zelený slad“ se zařadí do podpoložek 1107 10 11 až 1107 10 99 (viz vysvětlivky k podpoložkám 1107 10 11 až 1107 10 99, první odstavec) a vykazuje se jako zrna, která začala klíčit, avšak nebyla dosud usušená,
— výhonky vyprodukované z odrůdy Zea mays var. saccharata (kukuřice cukrová), které mají být zařazeny do kapitoly 7 na základě použití poznámky 2 ke kapitole 7 a poznámky 2 ke kapitole 10, se zařazují do čísla 0709 (podpoložky 0709 99 60).
Netaxativní seznam klíčků a výhonků spolu s kódy KN:
Kód KN Popis (latinský název)
0703 10 19 Výhonky cibule (Allium cepa)
0703 20 00 Výhonky česneku (Allium sativum)
0703 90 00 Výhonky póru (Allium porrum)
0704 90 90 Výhonky brokolice (Brassica oleracea var. italica)
0704 90 90 Výhonky rokety (Eruca sativa; syn. Eruca vesicaria ssp. sativa (Miller) Thell., Brassica eruca L.)
0706 90 90 Výhonky červené řepy (Beta vulgaris ssp. vulgaris)
0706 90 90 Výhonky ředkví (Raphanus sativus)
0708 10 00 Klíčky hrachu (Pisum sativum)
0708 20 00 Klíčky fazolí azuki (Phaseolus angularis)
0708 20 00 Klíčky fazolí mung (Vigna radiata)
0708 20 00 Klíčky rýžových fazolí (Phaseolus pubescens)
0708 90 00 Klíčky cizrny (Cicer arietinum)
0708 90 00 Klíčky ledence přímořského (Lotus maritimus)
0708 90 00 Klíčky čočky (Lens culinaris)
0708 90 00 Klíčky holubího hrachu (Cajanus cajan)
0709 99 50 Výhonky fenyklu (Foeniculum vulgare var. azoricum)
0709 99 60 Výhonky kukuřice cukrové (Zea mays var. saccharata)
0709 99 90 Výhonky bazalky (Ocimum spp.)
0709 99 90 Výhonky hořčice černé (Brassica nigra, syn.: Sinapis nigra L., Sisymbrium nigrum (L.) Prantl.)
0709 99 90 Výhonky agastache anýzové (Agastache foeniculum)
0709 99 90 Výhonky brutnáku (Borago officinalis)
0709 99 90 Výhonky česnekovníku čínského (Toona sinensis)
0709 99 90 Výhonky slanorožce evropského (Salicornia europaea)
0709 99 90 Výhonky koriandru setého (Coriandrum sativum)
0709 99 90 Výhonky řeřichy seté (Lepidium sativum)
0709 99 90 Výhonky pískavice (Trigonella foenum-graecum)
0709 99 90 Výhonky perily křovité (Perilla frutescens)
0709 99 90 Výhonky slunečnice (Helianthus annuus)
0709 99 90 Výhonky hořčice bílé (Sinapis alba)
1107 10 19 Zelený slad z pšenice (Triticum aestivum)
1107 10 99 Zelený slad z ječmene (Hordeum vulgare)
1107 10 99 Zelený slad z prosa (Panicum miliaceum)
1107 10 99 Zelený slad z ovsa (Avena sativa)
1107 10 99 Zelený slad z rýže (Oryza sativa)
1107 10 99 Zelený slad z žita (Secale cereale)
1214 90 90 Výhonky vojtěšky (Medicago sativa)

KAPITOLA 7-JEDLÁ ZELENINA A NĚKTERÉ KOŘENY A HLÍZY

Poznámky
1. Do této kapitoly nepatří pícniny čísla 1214.
2. V číslech 0709 až 0712 výraz „zelenina“ zahrnuje též jedlé houby, lanýže, olivy, kapary, dýně, tykve, lilky, kukuřici cukrovou (Zea
mays var. saccharata), plody rodu Capsicum nebo rodu Pimenta, fenykl, petržel, kerblík, estragon, řeřichu a majoránku (Majorana hortensis
nebo Origanum majorana).
3. Do čísla 0712 patří všechna sušená zelenina druhů zařazených do čísel 0701 až 0711, jiná než:
a) sušené vyluštěné luštěniny (číslo 0713);
b) kukuřice cukrová ve formách uvedených v číslech 1102 až 1104;
c) mouka, krupice, prášek, vločky, granule a pelety z brambor (číslo 1105);
d) mouka, krupice a prášek ze sušených luštěnin čísla 0713 (číslo 1106).
4. Plody rodu Capsicum nebo rodu Pimenta, sušené, drcené nebo v prášku, však do této kapitoly nepatří (číslo 0904).

KAPITOLA 7

KAPITOLA 4-MLÉKO A MLÉČNÉ VÝROBKY; PTAČÍ VEJCE; PŘÍRODNÍ MED; JEDLÉ PRODUKTY ŽIVOČIŠNÉHO PŮVODU, JINDE NEUVEDENÉ ANI NEZAHRNUTÉ

KAPITOLA 4-MLÉKO A MLÉČNÉ VÝROBKY; PTAČÍ VEJCE; PŘÍRODNÍ MED; JEDLÉ PRODUKTY ŽIVOČIŠNÉHO PŮVODU, JINDE NEUVEDENÉ ANI NEZAHRNUTÉ

Všeobecné vysvětlivky
Kaseináty získané z mléčného kaseinu se používají například jako emulgátory (kaseinát sodný) nebo jako zdroj bílkovin (kaseinát vápenatý). Výrobky, které obsahují kaseináty v množství větším než 3 % hmotnostní v sušině, jsou z čísel 0401 až 0404 vyloučeny, jelikož tyto kaseináty se v tomto množství v mléce přirozeně nevyskytují (viz zejména číslo 1901).

KAPITOLA 4-MLÉKO A MLÉČNÉ VÝROBKY; PTAČÍ VEJCE; PŘÍRODNÍ MED; JEDLÉ PRODUKTY ŽIVOČIŠNÉHO PŮVODU, JINDE NEUVEDENÉ ANI NEZAHRNUTÉ

Poznámky
1. Výrazem „mléko“ se rozumí plnotučné mléko nebo částečně nebo úplně odstředěné mléko.
2. Pro účely čísla 0405:
a) výraz „máslo“ znamená přírodní máslo, syrovátkové máslo nebo rekombinované máslo (čerstvé, solené nebo žluklé, včetně
konzervovaného másla) získané výhradně z mléka, o obsahu mléčného tuku 80 % hmotnostních nebo více, avšak nejvýše 95 %
hmotnostních, o obsahu mléčné sušiny bez tuku nejvýše 2 % hmotnostní a o obsahu vody nejvýše 16 % hmotnostních. Máslo
neobsahuje přidané emulgátory, ale může obsahovat chlorid sodný, potravinářská barviva, neutralizační soli a kultury neškodných
bakterií mléčného kvašení;
b) výraz „mléčné pomazánky“ znamená roztíratelné emulze typu voda-olej, obsahující mléčný tuk jako jediný tuk ve výrobku,
o obsahu mléčného tuku 39 % hmotnostních nebo více, avšak méně než 80 % hmotnostních.
3. Výrobky získané zahuštěním syrovátky a přidáním mléka nebo mléčného tuku je třeba zařadit do čísla 0406 jako sýry za
předpokladu, že mají tyto tři charakteristické znaky:
a) obsah mléčného tuku v sušině je 5 % hmotnostních nebo více;
b) obsah sušiny je nejméně 70 % hmotnostních, avšak nepřesahující 85 % hmotnostních; a
c) jsou tvarované nebo tvarovatelné.
4. Do této kapitoly nepatří:
a) výrobky získané ze syrovátky obsahující více než 95 % hmotnostních laktózy, vyjádřené jako bezvodá laktóza, počítáno v sušině,
(číslo 1702) nebo
b) albuminy (včetně koncentrátů dvou nebo více syrovátkových proteinů obsahujících více než 80 % hmotnostních syrovátkových
proteinů, počítáno v sušině) (číslo 3502) nebo globuliny (číslo 3504).
Poznámky k položkám
1. Pro účely položky 0404 10 se výrazem „modifikovaná syrovátka“ rozumějí výrobky sestávající ze složek syrovátky, tj. syrovátka, ze
které byla zcela nebo částečně odstraněna laktóza, proteiny nebo minerály, syrovátka, do které byly přidány přírodní syrovátkové
složky, a výrobky získané smícháním přírodních syrovátkových složek.
2. Pro účely položky 0405 10 výraz „máslo“ nezahrnuje dehydrované máslo nebo „ghee“ (položka 0405 90).
Doplňkové poznámky
1. Celní sazba pro směsi čísel 0401 až 0406 je následující:
a) u směsí, kde jedna ze složek představuje nejméně 90 % hmotnostních, se použije sazba pro tuto složku;
b) u ostatních směsí se použije sazba pro složku s nejvyšším dovozním clem.
2. Pro účely položek 0408 11 a 0408 19 se použije následující:
Výraz „jinak konzervované“ se vztahuje také na žloutky s omezeným obsahem soli (obecně množství do výše přibližně 12 % hmotnostních) nebo
menším množstvím chemických látek přidaných za účelem konzervace za předpokladu, že jsou splněny tyto podmínky:
i) výrobky si uchovávají charakter žloutků položek 0408 11 a 0408 19,
ii) sůl ani chemické látky nelze použít v míře vyšší, než je nezbytné pro účely konzervace.

KAPITOLA 4

0401000000 80-Mléko a smetana, nezahuštěné, neobsahující přidaný cukr ani jiná sladidla

0401-Mléko a smetana, nezahuštěné, neobsahující přidaný cukr ani jiná sladidla

Pokud tyto výrobky neobsahují žádné jiné přísady, než které jsou uvedeny ve všeobecných vysvětlivkách k HS k této kapitole, druhý odstavec, patří do tohoto čísla:
1. plnotučné mléko, nezpracované, a mléko částečně nebo úplně odstředěné;
2. pasterizované mléko, tj. mléko, zachovávající vlastnosti, které bylo vylepšeno částečným omezením růstu bakterií pomocí tepelného zpracování;
3. sterilizované mléko, včetně UHT mléka s prodlouženou trvanlivostí, u kterého byl růst bakterií prakticky zastaven rozsáhlejším tepelným zpracováním;
4. homogenizované mléko, v němž byly kapénky tuku přírodní emulze roztříštěny – mechanickou cestou za velmi vysokého tlaku spojenou s tepelným procesem – do klubíček menší velikosti, které částečně chrání před vytvořením smetany;
5. peptonizované mléko, tj. mléko, jehož stravitelnost byla zlepšena přidáním pepsinu, pro zpracování proteinů;
6. smetana, což je tuková vrstva, která se přirozeně vytváří v horní vrstvě ustáného mléka pomalou aglomerací tukových emulzních kapiček. Ať už je odstraňována ručně nebo získávána odstřeďováním mléka v odstředivce na mléko, obsahuje kromě jiných složek mléka docela vysoký podíl tuku (obvykle převyšující 10 % hmotnostních). Určité odstředivé procesy vyrobí smetanu s obsahem tuku vyšším než 50 % hmotnostních.
Smetana se považuje v tomto čísle za „nekoncentrovanou“, bez ohledu na procentuální obsah tuku, pokud byla získaná zcela:
a) sbíráním na povrchu mléka,
b) odstředěním.
Avšak „koncentrovaná“ smetana, vyráběná odlišným způsobem, jako je např. odpařování vody během tepelného zpracování, patří do čísla 0402.

–

0401

0304499070 80-Mořčák evropský (Dicentrarchus labrax)

0304 31 00 až 0304 49 90-Čerstvé nebo chlazené filé

Viz vysvětlivky k HS k číslu 0304, první odstavec, bod 1).
Tyto podpoložky rovněž zahrnují filé nařezané na kusy, za předpokladu, že lze u těchto kusů rozpoznat, že byly získány z filé. Nejčastěji používané druhy pro tento účel jsou pstruh, losos, treska, treska skvrnitá, treska tmavá, ropušnice severní nebo okouníci (např. treska norská), treska bezvousá, štikozubec, pražma zlatohlavá neboli dorado, mořský jazyk, platýs, kambala, mník mořský, tuňák, makrela, sleď a ančovička.

0304 49 90-Ostatní

Do této podpoložky patří též filé z sledě.

–

0304 49 90 70

0304499090 80-Ostatní

0304 31 00 až 0304 49 90-Čerstvé nebo chlazené filé

Viz vysvětlivky k HS k číslu 0304, první odstavec, bod 1).
Tyto podpoložky rovněž zahrnují filé nařezané na kusy, za předpokladu, že lze u těchto kusů rozpoznat, že byly získány z filé. Nejčastěji používané druhy pro tento účel jsou pstruh, losos, treska, treska skvrnitá, treska tmavá, ropušnice severní nebo okouníci (např. treska norská), treska bezvousá, štikozubec, pražma zlatohlavá neboli dorado, mořský jazyk, platýs, kambala, mník mořský, tuňák, makrela, sleď a ančovička.

0304 49 90-Ostatní

Do této podpoložky patří též filé z sledě.

–

0304 49 90 90

0304441000 80-Treska (Gadus morhua, Gadus ogac, Gadus macrocephalus) a ryby druhu Boreogadus saida

0304 31 00 až 0304 49 90-Čerstvé nebo chlazené filé

Viz vysvětlivky k HS k číslu 0304, první odstavec, bod 1).
Tyto podpoložky rovněž zahrnují filé nařezané na kusy, za předpokladu, že lze u těchto kusů rozpoznat, že byly získány z filé. Nejčastěji používané druhy pro tento účel jsou pstruh, losos, treska, treska skvrnitá, treska tmavá, ropušnice severní nebo okouníci (např. treska norská), treska bezvousá, štikozubec, pražma zlatohlavá neboli dorado, mořský jazyk, platýs, kambala, mník mořský, tuňák, makrela, sleď a ančovička.

–

0304 44 10

0304441010 80-Druhu Gadus morhua

0304 31 00 až 0304 49 90-Čerstvé nebo chlazené filé

Viz vysvětlivky k HS k číslu 0304, první odstavec, bod 1).
Tyto podpoložky rovněž zahrnují filé nařezané na kusy, za předpokladu, že lze u těchto kusů rozpoznat, že byly získány z filé. Nejčastěji používané druhy pro tento účel jsou pstruh, losos, treska, treska skvrnitá, treska tmavá, ropušnice severní nebo okouníci (např. treska norská), treska bezvousá, štikozubec, pražma zlatohlavá neboli dorado, mořský jazyk, platýs, kambala, mník mořský, tuňák, makrela, sleď a ančovička.

–

0304 44 10 10

0304441090 80-Ostatní

0304 31 00 až 0304 49 90-Čerstvé nebo chlazené filé

Viz vysvětlivky k HS k číslu 0304, první odstavec, bod 1).
Tyto podpoložky rovněž zahrnují filé nařezané na kusy, za předpokladu, že lze u těchto kusů rozpoznat, že byly získány z filé. Nejčastěji používané druhy pro tento účel jsou pstruh, losos, treska, treska skvrnitá, treska tmavá, ropušnice severní nebo okouníci (např. treska norská), treska bezvousá, štikozubec, pražma zlatohlavá neboli dorado, mořský jazyk, platýs, kambala, mník mořský, tuňák, makrela, sleď a ančovička.

–

0304 44 10 90

0304443000 80-Treska tmavá (Pollachius virens)

0304 31 00 až 0304 49 90-Čerstvé nebo chlazené filé

Viz vysvětlivky k HS k číslu 0304, první odstavec, bod 1).
Tyto podpoložky rovněž zahrnují filé nařezané na kusy, za předpokladu, že lze u těchto kusů rozpoznat, že byly získány z filé. Nejčastěji používané druhy pro tento účel jsou pstruh, losos, treska, treska skvrnitá, treska tmavá, ropušnice severní nebo okouníci (např. treska norská), treska bezvousá, štikozubec, pražma zlatohlavá neboli dorado, mořský jazyk, platýs, kambala, mník mořský, tuňák, makrela, sleď a ančovička.

–

0304 44 30