Výsledky hledání pro výraz: KAPITOLA 72

KAPITOLA 72-ŽELEZO A OCEL

KAPITOLA 72-ŽELEZO A OCEL

Všeobecné vysvětlivky
A. Existuje mnoho způsobů, jak rozlišovat kované a válcované výrobky tam, kde je to nutné, aby k rozlišení docházelo (čísla 7207, 7214, 7216, 7218, 7224 a 7228).
Je-li k dispozici celý kus, musí se nejdříve zjistit, jaké jsou rozdíly v jeho příčném řezu:
— jsou-li na něm rozdíly, které se pravidelně neopakují, pak je tento výrobek kovaný;
— na druhou stranu, jsou-li na příčném řezu rozdíly, které se pravidelně opakují, nebo je-li příčný řez konstantní, výrobek může být jak kovaný, tak i válcovaný. V tomto případě je nutné prověřit všechna následující kritéria:
1. rozměry příčného řezu
Jsou-li velké (příčný řez s plochou větší než 150 000 mm 2 ), bude výrobek pravděpodobně kovaný. Jsou-li malé (minimální rozměr menší než 15 mm), bude výrobek pravděpodobně válcovaný;
2. tvar příčného řezu
Je-li jednoduchý (například čtvercový, pravoúhlý, kruhový, šestiúhelníkový atd.), může být výrobek jak válcovaný, tak i kovaný, zatímco výrobek s mnohem složitějším tvarem je téměř vždy získán válcováním;
3. délka
Je-li výrobek delší než 5 m, je téměř jisté, že je válcovaný; je-li kratší, může být jak válcovaný, tak i kovaný;
4. rozměrová tolerance
Tolerance rozměrů příčného řezu je přesnější (menší) u válcovaných výrobků, než u kovaných výrobků;
5. metalografický aspekt
Jelikož, normálně, je redukční poměr válcovaných výrobků podstatně vyšší než u kovaných výrobků, je téměř vždy možné je od sebe rozlišit zkouškou pod mikroskopem.
Základní faktory k rozlišení jsou vměstky a struktura:
a) vměstky ve válcovaných výrobcích jsou tenké, velice prodloužené a téměř přesně paralelní ke směru válcování; u kovaných výrobků jsou, na druhé straně, tyto vměstky méně prodloužené (ve svém tvaru téměř eliptické) a nejsou přesně paralelní;
b) je-li výrobek kalený a temperovaný, struktura válcovaného výrobku zkoušeného po žíhání dává téměř přesně přímočaré dělící znaky, paralelní vůči směru válcování. Oproti tomu u kovaných výrobků dochází k dělícím znakům mnohem méně a někdy téměř vůbec neexistují;
6. množství
Kované výrobky jsou zpravidla dodávány v malém množství.
Válcování se provádí buď za tepla nebo za studena. V závislosti na tvaru kusu, který má být válcován a na tvaru a postavení válců, může být tento proces použit k výrobě plochých výrobků, jako jsou plechy a desky nebo obruče a pruhy, nebo tyče a pruty kruhového nebo polygonálního průřezu, či profily s různými průřezy, trubky, trouby atd.
B. Pro definici určitých typů plastických deformací (jako je válcování, kování, pěchování), viz všeobecné vysvětlivky k HS ke kapitole 72, část IV) A) a B).
C. Pro rozlišení mezi výrobky válcovanými nebo taženými za tepla a výrobky vyrobenými nebo dohotovenými za studena, viz všeobecné vysvětlivky k HS ke kapitole 72, část IV) B), poslední odstavec.
Některé z výše uvedených rozdílů mezi výrobky válcovanými za tepla a válcovanými za studena se mohou zmenšovat nebo zcela eliminovat, budou-li výrobky válcované za studena vyžíhány; obdobně, v případě výrobků válcovaných za tepla, které mají povrchovou úpravu provedenou lehkým dokončením za studena, rozdíly se omezí na povrchovou tvrdost a vzhled.
Za tepla válcované nebo tažené tyče, pruty, úhelníky, tvarovky a profily mohou mít povrchovou úpravu za studena provedenou tažením nebo jiným procesem – zejména rektifikace (narovnávání) nebo kalibrace – který dodává výrobku lepší povrchovou úpravu. Tento proces způsobuje, že se zařazují jako „tvářené za studena nebo povrchově upravené za studena“.
Nicméně, čištění za studena nebo hrubé odstranění okují, se nepovažuje za rektifikační nebo kalibrační proces, a proto tyto úpravy nemají vliv na zařazení tyčí, prutů, úhelníků, tvarovek a profilů jako za tepla válcovaných nebo vytlačovaných, avšak dále neupravených. Podobně, takové tyče a pruty, které jsou krouceny, nejsou považovány za výrobky povrchově upravené za studena.
D. Pro definici plátování, viz všeobecné vysvětlivky k HS k této kapitole, část IV) C), bod 2), písmeno e).
Obecné kovy plátované drahými kovy, bez ohledu na tloušťku plátování, patří do kapitoly 71 (viz vysvětlivky k HS ke kapitole 71).
E. Pro výklad povrchových úprav, viz všeobecné vysvětlivky k HS ke kapitole 72, část IV) C), bod 2), písmeno d).
F. Nedokončené výkovky, které již nemají hrubý vzhled kusů zhruba tvarovaných kováním čísel 7207, 7218 nebo 7224, se zařazují do čísel příslušných pro hotové výrobky, které jsou obecně v kapitolách 82, 84, 85 a 87. Takže výkovky ze železa nebo oceli určené pro výrobu klikových hřídelí patří do čísla 8483.
I. ZÁKLADNÍ MATERIÁLY; VÝROBKY VE FORMĚ GRANULÍ NEBO PRÁŠKU

KAPITOLA 72-ŽELEZO A OCEL

Poznámky
1. V této kapitole a v případě písmen d), e) a f) v celé nomenklatuře mají následující výrazy uvedený význam:
a) Surové železo:
železo-uhlíkové slitiny, které nejsou prakticky kujné (tvárné), obsahující více než 2 % hmotnostní uhlíku a které mohou
obsahovat jeden nebo více jiných prvků v následujících hmotnostních limitech:
— nejvýše 10 % chromu,
— nejvýše 6 % manganu,
— nejvýše 3 % fosforu,
— nejvýše 8 % křemíku,
— celkově nejvýše 10 % jiných prvků.
b) Vysokopecní zrcadlovina:
železo-uhlíkové slitiny obsahující více než 6 % hmotnostních, avšak nejvýše 30 % hmotnostních manganu a jinak odpovídající
popisu uvedenému v písmenu a) výše.
c) Feroslitiny:
slitiny v houskách, ingotech, blocích nebo v podobných primárních formách, ve formách získaných kontinuálním litím a rovněž
ve formě granulí nebo prášku, též aglomerované, používané obecně jako přísady při výrobě jiných slitin nebo jako odkysličovadla
(redukční činidla), odsiřovací činidla nebo pro podobné účely v hutnictví železa a oceli, které nejsou prakticky kujné (tvárné),
obsahující 4 % hmotnostní nebo více železa a jeden nebo více následujících prvků:
— více než 10 % chromu,
— více než 30 % manganu,
— více než 3 % fosforu,
— více než 8 % křemíku,
— celkově více než 10 % jiných prvků, kromě uhlíku, za podmínky, že maximální obsah mědi je 10 %.
d) Ocel:
železné materiály, jiné než čísla 7203, které (s výjimkou určitých druhů vyrobených ve formě odlitků) jsou kujné (tvárné) a které
obsahují 2 % hmotnostní nebo méně uhlíku. Chromové oceli však mohou obsahovat vyšší podíl uhlíku.
e) Nerezavějící ocel:
legované oceli obsahující 1,2 % hmotnostních nebo méně uhlíku a 10,5 % hmotnostních nebo více chromu, též s jinými prvky.
f) Ostatní legovaná ocel:
oceli, které neodpovídají definici nerezavějící oceli a které obsahují jeden nebo více následujících prvků v uvedených
hmotnostních poměrech:
— 0,3 % nebo více hliníku,
— 0,0008 % nebo více boru,
— 0,3 % nebo více chromu,
— 0,3 % nebo více kobaltu,
— 0,4 % nebo více mědi,
— 0,4 % nebo více olova,
— 1,65 % nebo více manganu,
— 0,08 % nebo více molybdenu,
— 0,3 % nebo více niklu,
— 0,06 % nebo více niobu,
— 0,6 % nebo více křemíku,
— 0,05 % nebo více titanu,
— 0,3 % nebo více wolframu,
— 0,1 % nebo více vanadu,
— 0,05 % nebo více zirkonu,
— 0,1 % nebo více jiných prvků (kromě síry, fosforu, uhlíku a dusíku), posuzováno jednotlivě.
g) Přetavené odpady ze železa nebo oceli v ingotech:
výrobky zhruba odlité do tvaru ingotů bez nálitků nebo hlavových nástavců nebo do tvaru housek, které mají jasné povrchové
vady a svým chemickým složením neodpovídají surovému železu, vysokopecní zrcadlovině nebo feroslitinám.
h) Granule:
výrobky, u kterých méně než 90 % hmotnostních propadne sítem o velikosti ok 1 mm a u kterých 90 % hmotnostních nebo více
propadne sítem o velikosti ok 5 mm.
ij) Polotovary:
výrobky s plným průřezem, kontinuálně lité, též podrobené primárnímu válcovaní za tepla; a jiné výrobky s plným průřezem,
které nebyly dále opracovány po primárním válcování za tepla nebo hrubém tvarování kováním, včetně předrobků pro úhelníky,
tvarovky nebo profily.
Tyto výrobky se nedodávají ve svitcích.
k) Ploché válcované výrobky:
válcované výrobky plného pravoúhlého (jiného než čtvercového) příčného průřezu, které neodpovídají definici uvedené
v písmenu ij) výše, ve formě:
— svitků z vrstev postupně ukládaných na sebe nebo
— nenavinutých výrobků, o šířce nejméně desetkrát větší, než je jejich tloušťka, pokud je tloušťka menší než 4,75 mm, nebo
o šířce větší než 150 mm, pokud je tloušťka 4,75 mm nebo větší, přičemž šířka je nejméně dvojnásobkem tloušťky.
Ploché válcované výrobky zahrnují i ty výrobky, které mají vzorek v reliéfu vyražený přímo při válcování (například žebrování,
drážky, mřížkování, kapky, perličky, kosočtverce), a ty výrobky, které jsou děrovány, zvlněny nebo leštěny, za předpokladu, že
tímto opracováním nezískaly charakter zboží nebo výrobků jiných čísel.
Ploché válcované výrobky jiného než obdélníkového nebo čtvercového tvaru, jakékoliv velikosti, se zařazují jako výrobky o šířce
600 mm nebo větší, za předpokladu, že nezískaly charakter zboží nebo výrobků jiných čísel.
l) Tyče a pruty, válcované za tepla, v nepravidelně navinutých svitcích:
výrobky válcované za tepla v nepravidelně navinutých svitcích, které mají plný příčný průřez ve tvaru kruhu, kruhové výseče,
oválu, pravoúhelníku (včetně čtverce), trojúhelníku nebo jiného vypouklého mnohoúhelníku (včetně „zploštělých kruhů“
a „modifikovaných pravoúhelníků“, jejichž dvě protilehlé strany jsou vypouklými oblouky a zbývající dvě strany jsou rovné, stejně
dlouhé a rovnoběžné). Tyto výrobky mohou mít vroubkování, žebrování, drážky nebo jiné deformace vytvořené během válcování
(výztužné tyče a pruty).
m) Ostatní tyče a pruty:
výrobky, které neodpovídají ani jedné z definic uvedených v písmenech ij), k) nebo l) výše ani definici drátu, které mají plný
a stejnoměrný příčný průřez po celé své délce ve tvaru kruhu, kruhové výseče, oválu, pravoúhelníku (včetně čtverce), trojúhelníku
nebo jiného vypouklého mnohoúhelníku (včetně „zploštělých kruhů“ a „modifikovaných pravoúhelníků“, jejichž dvě protilehlé
strany jsou vypouklými oblouky a zbývající dvě strany jsou rovné, stejně dlouhé a rovnoběžné).
Tyto výrobky mohou:
— mít vroubkování, žebrování, drážky nebo jiné deformace vytvořené během válcování (výztužné tyče a pruty),
— být zkrouceny po válcování.
n) Úhelníky, tvarovky a profily:
výrobky, které mají plný a stejnoměrný příčný průřez po celé své délce, které neodpovídají ani jedné z definic uvedených
v písmenech ij), k), l) nebo m) výše ani definici drátu.
Do kapitoly 72 nepatří výrobky čísel 7301 nebo 7302.
o) Dráty:
výrobky tvářené za studena ve svitcích, s jakýmkoliv plným a stejnoměrným příčným průřezem po celé své délce, které
neodpovídají definici plochých válcovaných výrobků.
p) Duté vrtné tyče a pruty:
duté tyče a pruty jakéhokoliv příčného průřezu, vhodné pro vrtání, jejichž největší vnější rozměr příčného průřezu převyšuje
15 mm, avšak nepřesahuje 52 mm a jejichž největší vnitřní rozměr nepřesahuje jednu polovinu největšího vnějšího rozměru.
Duté tyče a pruty ze železa nebo oceli, které neodpovídají této definici, se zařazují do čísla 7304.
2. Železné kovy plátované jinými železnými kovy se zařazují jako výrobky ze železného kovu, jehož hmotnost převažuje.
3. Výrobky ze železa nebo oceli získané elektrolytickým pokovováním, tlakovým litím nebo slinováním se zařazují podle své formy,
složení a vzhledu do čísel této kapitoly odpovídajících obdobným výrobkům vyrobeným válcováním za tepla.
Poznámky k položkám
1. V této kapitole mají následující výrazy uvedený význam:
a) Legované surové železo:
surové železo obsahující jeden nebo více z následujících prvků v uvedených hmotnostních podílech:
— více než 0,2 % chromu,
— více než 0,3 % mědi,
— více než 0,3 % niklu,
— více než 0,1 % některého z následujících prvků: hliník, molybden, titan, wolfram, vanad.
b) Nelegovaná automatová ocel:
nelegovaná ocel obsahující jeden nebo více z následujících prvků v uvedených hmotnostních podílech:
— 0,08 % nebo více síry,
— 0,1 % nebo více olova,
— více než 0,05 % selenu,
— více než 0,01 % teluru,
— více než 0,05 % bismutu.
c) Křemíková elektrotechnická ocel:
legovaná ocel obsahující nejméně 0,6 % hmotnostních, avšak nejvýše 6 % hmotnostních křemíku a nejvýše 0,08 % hmotnostních
uhlíku. Též může obsahovat nejvýše 1 % hmotnostní hliníku, avšak nesmí obsahovat žádný jiný prvek v poměru, který by oceli
dával charakter ostatní legované oceli.
d) Rychlořezná ocel:
legovaná ocel obsahující, též spolu s jinými prvky, nejméně dva z těchto tří prvků: molybden, wolfram a vanad, se společným
obsahem 7 % hmotnostních nebo více a obsahující 0,6 % hmotnostních nebo více uhlíku a 3 až 6 % hmotnostních chromu.
e) Křemíkomanganová ocel:
legovaná ocel obsahující v procentech hmotnostních:
— nejvýše 0,7 % uhlíku,
— 0,5 % nebo více, avšak nejvýše 1,9 % manganu, a
— 0,6 % nebo více, avšak nejvýše 2,3 % křemíku, ale neobsahuje žádný jiný prvek v poměru, který by oceli dával charakter ostatní
legované oceli.
2. Pro zařazování feroslitin do položek čísla 7202 platí následující pravidlo:
Feroslitina je považována za binární a zařazuje se do příslušné položky (pokud existuje), jestliže pouze jeden z prvků této slitiny
převyšuje minimální procentuální podíl uvedený v poznámce 1 c) k této kapitole; analogicky se považuje za ternární nebo kvartérní,
jestliže dva nebo tři z prvků této slitiny převyšují minimální podíly.
Pro použití tohoto pravidla musí každý z nejmenovaných „jiných prvků“ uvedených v poznámce 1 c) k této kapitole převyšovat 10 %
hmotnostních.
Doplňková poznámka
1. Následující výrazy mají uvedený význam:
— „Elektroplechy“: ve smyslu podpoložek 7209 16 10, 7209 17 10, 7209 18 10, 7209 26 10, 7209 27 10, 7209 28 10 a 7211 23 20,
ploché válcované výrobky, které mají při proudu 50 Hz a magnetickém toku 1 T činné (wattové) ztráty na kilogram, vypočítané Epsteinovou
metodou:
— 2,1 W nebo méně, pokud jejich tloušťka nepřesahuje 0,2 mm,
— 3,6 W nebo méně, pokud jejich tloušťka není menší než 0,2 mm, avšak je menší než 0,6 mm,
— 6 W nebo méně, pokud jejich tloušťka není menší než 0,6 mm, avšak není větší než 1,5 mm.
— „Pocínovaný plech“: ve smyslu podpoložek 7210 12 20, 7210 70 10, 7212 10 10 a 7212 40 20, ploché válcované výrobky (o tloušťce menší
než 0,5 mm), které jsou pokoveny vrstvou kovu s obsahem 97 % hmotnostních nebo více cínu.
— „Nástrojová ocel“: ve smyslu podpoložek 7224 10 10, 7224 90 02, 7225 30 10, 7225 40 12, 7226 91 20, 7228 30 20, 7228 40 10,
7228 50 20 a 7228 60 20, legovaná ocel, jiná než nerezavějící nebo rychlořezná ocel, která obsahuje, též spolu s jinými prvky, jednu z dále
uvedených složek v uvedeném hmotnostním poměru:
— méně než 0,6 % uhlíku
a
0,7 % nebo více křemíku a 0,05 % nebo více vanadu
nebo
4 % nebo více wolframu,
— 0,8 % nebo více uhlíku
a
0,05 % nebo více vanadu,
— více než 1,2 % uhlíku
a
nejméně 11 %, avšak nejvýše 15 % chromu,
— 0,16 % nebo více, avšak nejvýše 0,5 % uhlíku
a
3,8 % nebo více, avšak nejvýše 4,3 % niklu
a
1,1 % nebo více, avšak nejvýše 1,5 % chromu
a
0,15 % nebo více, avšak nejvýše 0,5 % molybdenu,
— 0,3 % nebo více, avšak nejvýše 0,5 % uhlíku
a
1,4 % nebo více, avšak nejvýše 2,1 % chromu
a
0,15 % nebo více, avšak nejvýše 0,5 % molybdenu
a
méně než 1,2 % niklu,
— 0,3 % nebo více uhlíku
a
méně než 5,2 % chromu
a
0,65 % nebo více molybdenu nebo 0,4 % nebo více wolframu,
— 0,5 % nebo více, avšak nejvýše 0,6 % uhlíku
a
1,25 % nebo více, avšak nejvýše 1,8 % niklu
a
0,5 % nebo více, avšak nejvýše 1,2 % chromu
a
0,15 % nebo více, avšak nejvýše 0,5 % molybdenu.

KAPITOLA 72

KAPITOLA 84-JADERNÉ REAKTORY, KOTLE, STROJE A MECHANICKÁ ZAŘÍZENÍ; JEJICH ČÁSTI A SOUČÁSTI

KAPITOLA 84-JADERNÉ REAKTORY, KOTLE, STROJE A MECHANICKÁ ZAŘÍZENÍ; JEJICH ČÁSTI A SOUČÁSTI

Všeobecné vysvětlivky
Pro účely podpoložek 8407 34 10, 8407 90 50 a 8408 20 10 „pro průmyslovou montáž“ se vztahuje pouze na sériovou montáž nových vozidel v továrnách, které vyrábějí nebo montují motorová vozidla (včetně subdodavatelů).
Tyto podpoložky lze použít pouze pro motory skutečně používané při výrobě nových vozidel typů, na které se v těchto podpoložkách odkazuje. Proto do těchto podpoložek nepatří podobné motory, používané jako náhradní díly.

KAPITOLA 84-JADERNÉ REAKTORY, KOTLE, STROJE A MECHANICKÁ ZAŘÍZENÍ; JEJICH ČÁSTI A SOUČÁSTI

Poznámky
1. Do této kapitoly nepatří:
a) mlýnské kameny, brusné kameny a jiné výrobky kapitoly 68;
b) stroje nebo přístroje (například čerpadla) z keramických materiálů a keramické části a součásti strojů nebo přístrojů z jakéhokoliv
materiálu (kapitola 69);
c) laboratorní skleněné zboží (číslo 7017); stroje, přístroje nebo jiné výrobky pro technické účely nebo jejich části a součásti, ze skla
(číslo 7019 nebo 7020);
d) výrobky čísel 7321 nebo 7322 nebo podobné výrobky z ostatních obecných kovů (kapitoly 74 až 76 nebo 78 až 81);
e) vysavače čísla 8508;
f) elektromechanické přístroje pro domácnost čísla 8509; digitální fotoaparáty čísla 8525 nebo
g) ruční mechanické zametače podlah, bez motoru (číslo 9603).
2. S výhradou použití poznámky 3 ke třídě XVI a s výhradou poznámky 9 k této kapitole se stroje a přístroje, které mohou být zařazeny
současně jak do čísel 8401 až 8424 nebo 8486, tak i do čísel 8425 až 8480, zařazují do čísel 8401 až 8424 nebo 8486, podle
případu, a ne do čísel 8425 až 8480.
Do čísla 8419 však nepatří:
a) zařízení na klíčení rostlin, inkubátory nebo umělé líhně (číslo 8436);
b) stroje pro navlhčování zrn (číslo 8437);
c) difuzní přístroje pro získávání cukerné šťávy (číslo 8438);
d) stroje a přístroje pro tepelné zpracování textilních přízí, vláken, textilií nebo zcela zhotovených textilních výrobků (číslo 8451)
nebo
e) stroje nebo zařízení konstruované pro mechanické operace, u kterých má změna teploty, i když je nezbytná, jen podružný
význam.
Do čísla 8422 nepatří:
a) šicí stroje na uzavírání pytlů nebo podobných obalů (číslo 8452) nebo
b) kancelářské stroje a přístroje čísla 8472.
Do čísla 8424 nepatří:
a) tryskové tiskařské stroje a tiskárny (číslo 8443);
b) stroje pro obrábění vodním paprskem (číslo 8456).
3. Obráběcí stroje pro opracování jakéhokoliv materiálu, které mohou být zařazeny současně jak do čísla 8456, tak i do čísel 8457,
8458, 8459, 8460, 8461, 8464 nebo 8465 se zařazují do čísla 8456.
4. Do čísla 8457 patří pouze obráběcí stroje pro opracování kovů, jiné než soustruhy (včetně soustružnických obráběcích center), které
mohou provádět různé typy obráběcích operací, a to buď:
a) pomocí automatické výměny obráběcích nástrojů ze zásobníku nebo podobného zařízení podle obráběcího programu (obráběcí
centra);
b) pomocí automatického použití, současného nebo postupného, různých hlav obrábějících pevně upevněné obrobky (stroje
stavebnicové konstrukce, jednopolohové) nebo
c) pomocí automatického posunu obrobku k různým hlavám (vícepolohový postupový obráběcí stroj).
5. A) Ve smyslu čísla 8471 se výrazem „zařízení pro automatizované zpracování dat“ rozumějí zařízení schopná
1) ukládat do paměti zpracovatelský program nebo programy a alespoň ukládat do paměti data bezprostředně potřebná pro
realizaci tohoto programu;
2) být volně programovatelná v souladu s požadavky uživatele;
3) provádět aritmetické výpočty specifikované uživatelem; a
4) realizovat, bez lidského zásahu, zpracovatelský program, který vyžaduje změny jeho průběhu realizace, na základě logického
rozhodnutí během zpracování.
B) Zařízení pro automatizované zpracování dat může být ve formě systémů sestávajících z různého počtu samostatných jednotek.
C) S výhradou níže uvedených odstavců D) a E) je jednotka považována za část systému automatizovaného zpracování dat, jestliže
splňuje všechny následující podmínky:
1) její výhradní nebo hlavní použití je v systému automatizovaného zpracování dat;
2) je možné ji k centrální procesorové jednotce připojit buď přímo nebo prostřednictvím jedné nebo více dalších jednotek;
a
3) je schopná přijímat nebo předávat data v takové formě (kódy nebo signály), kterou může používat celý systém.
Samostatně předkládané jednotky k zařízením pro automatizované zpracování dat se zařazují do čísla 8471.
Avšak klávesnice, vstupní souřadnicová zařízení, disketové a diskové paměťové jednotky, které splňují ustanovení výše uvedených
odstavců C) 2) a C) 3), se vždy zařazují jako jednotky čísla 8471.
D) Do čísla 8471 nepatří následující, pokud jsou předkládány samostatně, i když splňují všechny podmínky stanovené
v poznámce 5 C) výše:
1) tiskárny, kopírovací stroje, faxové stroje, též kombinované;
2) přístroje pro vysílání nebo příjem hlasu, obrazů nebo jiných dat, včetně přístrojů pro komunikaci v drátových nebo
bezdrátových sítích (jako jsou lokální nebo dálkové sítě);
3) reproduktory a mikrofony;
4) televizní kamery, digitální fotoaparáty a videokamery se záznamem obrazu i zvuku (kamkordéry);
5) monitory a projektory, neobsahující televizní přijímací přístroje.
E) Stroje obsahující nebo pracující ve spojení se zařízením pro automatizované zpracování dat a vykonávající specfickou funkci,
jinou než je zpracování dat, se zařazují do čísel odpovídajících jejich specifické funkci nebo, v případě že takové číslo neexistuje,
do zbytkových čísel.
6. Do čísla 8482 patří, inter alia, kalibrované leštěné ocelové kuličky, jejichž maximální a minimální průměr se neliší od jmenovitého
průměru o více než 1 % nebo o více než 0,05 mm, podle toho, která z tolerancí je menší.
Ostatní ocelové kuličky se zařazují do čísla 7326.
7. Na stroje, které se používají pro více než jeden účel se, pro účely zařazování, pohlíží jako by jejich základní účel byl jejich jediným
účelem.
S výhradou poznámky 2 k této kapitole a poznámky 3 ke třídě XVI, stroj, jehož základní účel není popsán v žádném z čísel nebo
u kterého žádný účel není výhradním účelem, se, pokud není stanoveno jinak, zařadí do čísla 8479. Do čísla 8479 patří též stroje na
výrobu provazů nebo kabelů (například splétací, zkrucovací stroje nebo stroje na splétání kabelů) z kovových drátů, textilních vláken
nebo z jakéhokoliv jiného materiálu, případně z kombinací těchto materiálů.
8. Pro účely čísla 8470 se výrazem „kapesní přístroje“ rozumějí pouze stroje a přístroje, jejichž rozměry nepřesahují
170 mm × 100 mm × 45 mm.
9. A) Poznámky 8 a) a 8 b) ke kapitole 85 se použijí příslušně též ve vztahu k výrazům „polovodičové součástky“ a „elektronické
integrované obvody“, jak jsou použity v této poznámce a v čísle 8486. Nicméně, pro účely této poznámky a čísla 8486 výraz
„polovodičové součástky“ rovněž zahrnuje fotosenzitivní polovodičová zařízení a diody vyzařující světlo (LED).
B) Pro účely této poznámky a čísla 8486 výraz „výroba plochých panelových displejů“ zahrnuje vytvoření substrátů do plochých
panelů. Tento výraz nezahrnuje výrobu skla nebo montáž desek tištěných obvodů nebo jiných elektronických komponentů na
ploché panely. Výraz „plochý panelový displej“ nezahrnuje technologii katodových trubic (CRT).
C) Do čísla 8486 patří též stroje, přístroje a zařízení výhradně nebo hlavně používané pro:
1) výrobu nebo opravu masek a ohniskových destiček;
2) montáž polovodičových součástek nebo elektronických integrovaných obvodů;
3) zvedání, manipulaci, nakládání nebo vykládání ingotů (boules), destiček, polovodičových součástek, elektronických
integrovaných obvodů a plochých panelových displejů.
D) S výhradou poznámky 1 ke třídě XVI a poznámky 1 ke kapitole 84, stroje, přístroje a zařízení odpovídající popisu v čísle 8486 se
zařazují do tohoto čísla a ne do jiného čísla nomenklatury.
Poznámky k položkám
1. Ve smyslu položky 8471 49 se výrazem „systémy“ rozumí zařízení pro automatizované zpracování dat, jejichž jednotky splňují
podmínky uvedené v poznámce 5 C) ke kapitole 84 a které obsahují nejméně centrální procesorovou jednotku, jednu vstupní
jednotku (například klávesnici nebo snímač) a jednu výstupní jednotku (například obrazovkový terminál nebo tiskárnu).
2. Do položky 8482 40 patří pouze jehlová ložiska s válečky s jednotným průměrem nepřesahujícím 5 mm a o délce, která je nejméně
trojnásobkem průměru. Konce válečků mohou být zaobleny.
Doplňkové poznámky
1. Ve smyslu položek 8407 10 a 8409 10 se výrazem „letecké motory“ rozumí pouze motory konstruované pro spojení s vrtulí nebo rotorem.
2. Do podpoložky 8471 70 30 patří též mechaniky CD-ROM, jedná-li se o paměťové jednotky k zařízení pro automatizované zpracování dat, které
sestávají z mechanik konstruovaných pro čtení signálů z CD–ROM, audio CD a fotografických CD a které jsou vybaveny zdířkou pro sluchátka,
regulátorem hlasitosti a spínačem start/stop.

KAPITOLA 84

KAPITOLA 73-VÝROBKY ZE ŽELEZA NEBO OCELI

KAPITOLA 73-VÝROBKY ZE ŽELEZA NEBO OCELI

KAPITOLA 73-VÝROBKY ZE ŽELEZA NEBO OCELI

Poznámky
1. V této kapitole se výraz „litina“ vztahuje na výrobky získané odléváním, ve kterých hmotnost železa převažuje nad hmotností každého
z dalších prvků a které neodpovídají chemickému složení oceli, jak je definováno v poznámce 1 d) ke kapitole 72.
2. V této kapitole výraz „drát“ znamená výrobky tvarované za tepla nebo za studena, jejichž příčný průřez má jakýkoliv tvar, ale žádný
z rozměrů tohoto příčného průřezu nepřesahuje 16 mm.

KAPITOLA 73

KAPITOLA 64-OBUV, KAMAŠE A PODOBNÉ VÝROBKY; ČÁSTI A SOUČÁSTI TĚCHTO VÝROBKŮ

KAPITOLA 64-OBUV, KAMAŠE A PODOBNÉ VÝROBKY; ČÁSTI A SOUČÁSTI TĚCHTO VÝROBKŮ

Všeobecné vysvětlivky
1. Pro definici výrazů „zevní podešev“ a „svršek“ viz všeobecné vysvětlivky k HS k této kapitole, odstavce C) a D).
Kromě toho se u „svršků“ sestávajících ze dvou nebo více materiálů (poznámka 4 a) a doplňková poznámka 1 ke kapitole 64), použijí následující ustanovení:
a) „Svršek“ je ta část obuvi, která pokrývá strany a horní část chodidla a rovněž může pokrývat nohu. Dosahuje až dolů a je připevněn k podešvi. Může dokonce přecházet do podešve.
Základními materiály, které tvoří svršek, jsou takové materiály, jejichž povrch je částečně nebo zcela odkryt na vnějším povrchu obuvi. Proto podšívka není svrškem. Materiály svršku jsou mezi sebou navzájem připevněny.
Po odstranění doplňků a výztuh, když se počítá celkový povrch části materiálů tvořících svršek, se nezapočítávají ty části, které se nacházejí pod překrývajícími se částmi, kde byly materiály k sobě navzájem připevněny.
Například, useň (A), textilní materiál (B), část (C) je část textilního materiálu (B), která se nachází pod překrývající usní (A). Když se počítá celkový povrch materiálů tvořících svršek, nezapočítává se textilní část (C).
Nezapočítávají se žádné zapínací systémy, např. tkaničky, zapínací proužek suchého zipu atd. (viz všeobecné vysvětlivky k HS k této kapitole, část D), poslední odstavec).
b) „Podšívka“ může být vyrobena z jakýchkoliv materiálů. Může sestávat z jednoho nebo z více materiálů. Podšívka je v kontaktu s chodidlem a slouží jako vycpávka, ochrana nebo pouze jako ozdoba. Podšívka není odkryta na vnějším povrchu obuvi, s výjimkou vycpávky např. okolo horního okraje.
c) „Doplňky“ a „výztuhy“ jsou definovány v poznámce 4 a) ke kapitole 64 a v doplňkové poznámce 1 ke kapitole 64 a ve všeobecných vysvětlivkách k HS, část D), poslední odstavec.
Doplňky mají všeobecně ozdobnou funkci a výztuhy mají ochrannou nebo zpevňovací funkci. Jelikož jsou výztuhy příslušenstvím svršku, které mu dodávají dodatečnou pevnost, jsou připevněny k vnějšímu povrchu svršku a ne pouze k podšívce. Malá část podšívky se však může objevit pod výztuhou za předpokladu, že se tím nesníží její vyztužovací funkce. Výztuhy nebo doplňky mohou být, kromě svršku, rovněž připevněny k podešvi nebo mohou jít až do podešve. Materiál se nepovažuje za doplňky nebo výztuhy, ale považuje se za část svršku, za předpokladu, že způsob spojení spodních materiálů není trvalý (šití je příkladem trvalého způsobu spojení).
Ve smyslu poznámky 4 a) mohou být „podobným příslušenstvím“ rovněž např. loga nebo ozdoby špiček.
Při určování materiálu „svršku“ se nebere v úvahu částečně či zcela zakrytý jazyk (vnitřní jazyk).
Viz obrázek níže, kde je vnitřní jazyk označen přerušovanou čarou.
Obrázky a text níže ukazují příklady jak stanovit materiál „svršku“:
Bota na obrázcích výše je bota z usně a textilie. Aby bylo možno stanovit materiál „svršku“ ve smyslu kapitoly 64 a vyřadit „doplňky“ a „výztuhy“, bylo provedeno následující posouzení:
1 a 2. Odstranění usňové ozdoby špičky (1) a příštipku na špičce (2) odhalilo spodní textilní materiál (který není podšívkou). Vzhledem k tomu, že tyto části usně (1 a 2) mají ochranou funkci, považují se za výztuhy. Jelikož textilní materiál pod částmi usně (1 a 2) je částečně odkryt na povrchu, započítává se textilní materiál jako část svršku.
3. Odstranění části usně (3) odhalilo část textilie (na obrázku označené jako A) a část podšívkového materiálu umístěného pod částí 3. Vzhledem k tomu, že se textilie neprostírá zcela pod částí 3, vzhledem k tomu, že podšívka se nepovažuje za svršek, a jelikož je pod usní především podšívka, nevyztužuje tato část usně žádný svrchní materiál, a započítává se tak jako část svršku.
4. Tato část usně (4) byla našita na část textilie a též překrývá (A) část 3 usně. Vzhledem k tomu, že pod částí (4) je částečně odkrytý textilní materiál a pod překrytím (A) je částečně odkrytá část z usně (3), a jelikož část z usně (4) dodává dodatečnou pevnost straně svršku, část (4) se považuje za výztuhu. Tedy, část z usně (3) a textilní materiál pod částí (4), s výjimkou textilní části pod částí (3), se započítávají jako části svršku.
5. Odstranění této části z usně (5) odhalilo částečně odkrytý spodní textilní materiál. Vzhledem k tomu, že část z usně (5) je výztuhou svrškové části paty a jelikož je pod ní částečně odkrytý textilní materiál, useň se považuje za výztuhu.
6. Odstranění překrytí paty z usně (6) odhalilo část podšívkového materiálu a částečně odkrytý textilní materiál. Vzhledem k tomu, že se textilie neprostírá zcela pod usní, překrytí paty z usně (6) nemá výztužnou funkci pro materiál svršku, a proto se započítává jako část svršku (a ne jako výztuha).
7. Odstranění této části z usně (7) odhalilo pod ní částečně odkrytý textilní materiál. Vzhledem k tomu, že část z usně (7) dodává dodatečnou pevnost straně svršku, považuje se useň za výztuhu.
8. Odstranění loga z usně (8) odhalilo pod ním částečně odkrytý textilní materiál. Proto, a jelikož logo je „podobným příslušenstvím“ ve smyslu poznámky 4 a) ke kapitole 64, nejedná se o část svršku.
Po vypočítání procent částí z usně a procent textilních částí, které byly identifikovány jako části svršku, převažuje textilie (70 % textilního materiálu). Bota proto bude zařazena jako obuv se svrškem z textilních materiálů.
2. Výraz „kaučuk“ je definován v poznámce 1 ke kapitole 40 pro celou kombinovanou nomenklaturu; poznámka 3 a) k této kapitole, rozšiřuje rozsah tohoto výrazu pro účely této kapitoly.
3. Výraz „plasty“ je definován v poznámce 1 ke kapitole 39 pro celou kombinovanou nomenklaturu; poznámka 3 a) k této kapitole, rozšiřuje rozsah tohoto výrazu pro účely této kapitoly.
4. Pro účely této kapitoly je výraz „useň“ definován v poznámce 3 b) ke kapitole 64.
5. Výraz „textilní materiály“ je definován ve všeobecných vysvětlivkách k HS, části E) a F). Tedy, vlákna (např. textilní postřižky), nitě, textilie, plsti, netkané textilie, motouzy, šňůry, provazy, lana atd., jak jsou definovány v kapitolách 50 až 60, jsou „textilními materiály“ ve smyslu kapitoly 64. Pokud jde o textilie kapitoly 59, poznámky ke kapitole 59 jsou použitelné pouze s výhradou ustanovení poznámky 3 a) ke kapitole 64.

KAPITOLA 64-OBUV, KAMAŠE A PODOBNÉ VÝROBKY; ČÁSTI A SOUČÁSTI TĚCHTO VÝROBKŮ

Poznámky
1. Do této kapitoly nepatří:
a) jednorázové prostředky ke krytí nohou nebo obuv vyrobená z lehkých nebo málo odolných materiálů (například z papíru,
z plastových fólií) bez připevněných podešví. Tyto výrobky se zařazují podle jejich základního materiálu;
b) obuv z textilního materiálu bez přilepené, přišité nebo jinak upevněné nebo nahoře aplikované zevní podešve (třída XI);
c) obnošená obuv čísla 6309;
d) výrobky z osinku (azbestu) (číslo 6812);
e) ortopedická obuv nebo jiné ortopedické prostředky nebo jejich části a součásti (číslo 9021); nebo
f) obuv mající povahu hraček nebo obuv s připevněnými bruslemi nebo kolečkovými bruslemi; chrániče holení nebo podobné
ochranné sportovní potřeby (kapitola 95).
2. Pro účely čísla 6406 výraz „části a součásti“ nezahrnuje obuvnické kolíčky (floky), chrániče, očka, háčky, přezky, ozdoby, prýmky,
tkaničky, střapce a jiné lemovky (které se zařazují do svých odpovídajících čísel) nebo knoflíky nebo jiné zboží čísla 9606.
3. Pro účely této kapitoly:
a) výrazy „kaučuk“ a „plasty“ zahrnují tkaniny nebo jiné textilní výrobky s vnější vrstvou z kaučuku nebo plastu viditelnou pouhým
okem; pro účely tohoto ustanovení se nebere v úvahu žádná výsledná změna barvy; a
b) výraz „useň“ označuje zboží čísel 4107 a 4112 až 4114.
4. S výhradou ustanovení poznámky 3 k této kapitole:
a) za svrškový materiál se považuje základní materiál, který pokrývá největší plochu povrchu, nehledě na doplňky nebo výztuhy, jako
jsou obruby, chrániče kotníků, ozdoby, přezky a spony, poutka, očka nebo podobné příslušenství;
b) za základní materiál zevní podešve se považuje materiál, jehož plocha stýkající se se zemí je největší, nehledě na doplňky nebo
výztuhy, jako jsou špičky, hřeby, kolíky, cvoky, chrániče nebo podobné příslušenství.
Poznámka k položkám
1. Pro účely položek 6402 12, 6402 19, 6403 12, 6403 19 a 6404 11 se výraz „sportovní obuv“ používá pouze pro:
a) obuv, která je určena k provádění sportovní činnosti a je nebo může být opatřena špičkami, hřeby, kolíky, sponkami, pružinami
apod.;
b) bruslařská obuv, lyžařská obuv, běžkařská obuv, obuv pro snowboard, zápasnická obuv, boxerská obuv a cyklistická obuv.
Doplňkové poznámky
1. Ve smyslu poznámky 4 písm. a) jsou za „výztuhy“ považovány všechny kusy materiálů (např. plasty nebo useň) připevněné ke svrchnímu materiálu
svršku, aby jej dodatečně zpevnily, též připevněné k podešvi. Po odstranění výztuh musí mít viditelný materiál znaky svrchního, nikoli podšívkového
materiálu, a dostatečně chodidlo držet, aby uživatel mohl obuv se zachovaným původním upevňovacím systémem používat k chůzi.
Pro určení základního svrchního materiálu se musí brát v úvahu části pokryté doplňky a/nebo výztuhami.
2. Ve smyslu poznámky 4 písm. b), jedna nebo více vrstev textilního materiálu, který nemá charakteristiku obvykle požadovanou pro normální použití
zevních podešví (např. odolnost, trvanlivost, pevnost apod.), se neberou na zřetel pro klasifikační účely.

KAPITOLA 64

KAPITOLA 48-PAPÍR, KARTÓN A LEPENKA; VÝROBKY Z PAPÍROVINY, PAPÍRU, KARTÓNU NEBO LEPENKY

KAPITOLA 48-PAPÍR, KARTÓN A LEPENKA; VÝROBKY Z PAPÍRENSKÝCH VLÁKNIN, PAPÍRU, KARTÓNU NEBO LEPENKY

Všeobecné vysvětlivky
Kotouče papíru, jejichž vnější vrstvy byly částečně namáčeny ve vodě nebo jinak poškozeny, zůstávají zařazeny v příslušných podpoložkách čísel 4801 až 4811.

KAPITOLA 48-PAPÍR, KARTÓN A LEPENKA; VÝROBKY Z PAPÍROVINY, PAPÍRU, KARTÓNU NEBO LEPENKY

Poznámky
1. Pro účely této kapitoly, s výjimkou, kde je v textu stanoveno jinak, zmínka o „papíru“ zahrnuje též kartón a lepenku (bez ohledu na
tloušťku nebo hmotnost na m2).
2. Do této kapitoly nepatří:
a) výrobky kapitoly 30;
b) ražební fólie čísla 3212;
c) parfémované papíry nebo papíry impregnované nebo povrstvené kosmetickými prostředky (kapitola 33);
d) papírová nebo buničitá vata impregnovaná, povrstvená nebo potažená mýdlem nebo detergentem (číslo 3401) nebo leštícími
prostředky, leštícími pastami a podobnými přípravky (číslo 3405);
e) citlivý papír, kartón nebo lepenka čísel 3701 až 3704;
f) papír impregnovaný diagnostickými nebo laboratorními reagenciemi (číslo 3822);
g) papírem zesílené vrstvené fólie z plastů nebo vrstva papíru, kartónu nebo lepenky povrstvená nebo potažená vrstvou plastů,
přičemž tato vrstva představuje více než polovinu celkové tloušťky, nebo výrobky z těchto materiálů, jiné než krycí materiály na
stěny čísla 4814 (kapitola 39);
h) výrobky čísla 4202 (například cestovní potřeby);
ij) výrobky kapitoly 46 (výrobky z pletacích materiálů);
k) papírové příze nebo textilní výrobky z papírové příze (třída XI);
l) výrobky kapitoly 64 nebo kapitoly 65;
m) brusný papír, kartón nebo lepenka (číslo 6805) nebo slída na podložce z papíru, kartónu nebo lepenky (číslo 6814) (papír,
kartón a lepenka povrstvené slídovým práškem patří však do této kapitoly);
n) kovové fólie na podložce z papíru, kartónu nebo lepenky (obecně třída XIV nebo XV);
o) výrobky čísla 9209;
p) výrobky kapitoly 95 (například hračky, hry, sportovní potřeby); nebo
q) výrobky kapitoly 96 (například knoflíky, hygienické vložky a tampony, dětské pleny).
3. S výhradou ustanovení poznámky 7 patří do čísel 4801 až 4805 papír, kartón a lepenka, které byly podrobeny hlazení
kalandrováním, superkalandrováním, leštění nebo podobné úpravě, vytváření nepravých průsvitek (filigránů) nebo stíněnek,
povrchovému klížení, jakož i papír, kartón, lepenka, buničitá vata a zplstěné pásy buničiny, barvené či mramorované ve hmotě
jakýmkoliv způsobem. S výjimkou jiných ustanovení čísla 4803 nezahrnují tato čísla papír, kartón, lepenku, buničitou vatu nebo
zplstěné pásy buničiny, které byly zpracovány jinak.
4. V této kapitole výraz „novinový papír“ znamená druh nenatíraného papíru, který se používá pro tisk novin, u něhož nejméně 50 %
hmotnostních z celkového obsahu vláken tvoří dřevná vlákna získaná mechanickým nebo chemicko-mechanickým výrobním
postupem, neklížený nebo velmi slabě klížený, který má na obou stranách drsnost povrchu měřenou přístrojem Parker Print Surf
(1 MPa) převyšující 2,5 mikrometrů (mikronů), s plošnou hmotností nejméně 40 g/m2 a nejvýše 65 g/m2.
5. Pro účely čísla 4802 se výrazy „papír, kartón a lepenka určené ke psaní, tisku nebo k jiným grafickým účelům“ a „neděrovaný papír na
děrné štítky nebo na děrné pásky“ rozumí papír, kartón a lepenka vyrobené hlavně z bělené buničiny nebo buničiny získané
mechanickým nebo chemicko-mechanickým postupem a vyhovující některému z následujících kritérií:
— Pro papír, kartón nebo lepenku o plošné hmotnosti nejvýše 150 g/m2:
a) obsahující 10 % nebo více vláken získaných mechanickým nebo chemicko-mechanickým postupem a
1) s plošnou hmotností nejvýše 80 g/m2, nebo
2) barvené ve hmotě; nebo
b) obsahující více než 8 % popela, a
1) s plošnou hmotností nejvýše 80 g/m2, nebo
2) barvené ve hmotě; nebo
c) obsahující více než 3 % popela a s bělostí 60 % nebo více; nebo
d) obsahující více než 3 %, avšak nejvýše 8 % popela, s bělostí méně než 60 % a ukazatelem pevnosti v průtlaku rovným nebo
menším než 2,5 kPa?m2/g; nebo
e) obsahující 3 % nebo méně popela, s bělostí 60 % nebo více a ukazatelem pevnosti v průtlaku rovným nebo menším než
2,5 kPa?m2/g.
— Pro papír, kartón nebo lepenku s plošnou hmotností vyšší než 150 g/m2:
a) barvené ve hmotě; nebo
b) s bělostí 60 % nebo více, a
1) s tloušťkou měřenou posuvným měřítkem 225 mikrometrů (mikronů) nebo menší, nebo
2) s tloušťkou měřenou posuvným měřítkem větší než 225 mikrometrů (mikronů), avšak nejvýše 508 mikrometrů (mikronů)
a s obsahem popela více než 3 %; nebo
c) s bělostí méně než 60 % a s tloušťkou měřenou posuvným měřítkem 254 mikrometrů (mikronů) nebo méně a s obsahem
popela více než 8 %.
Číslo 4802 však nezahrnuje filtrační papír, kartón nebo lepenku (včetně papíru na čajové sáčky) ani plstěný papír, kartón nebo
lepenku.
6. V této kapitole výraz „papír, kartón a lepenka kraft“ znamená papír, kartón nebo lepenku, z jejichž celkového vlákninového složení
nejméně 80 % hmotnostních sestává z vlákniny získané sulfátovým nebo nátronovým postupem.
7. Kromě případů, kdy znění čísel stanoví jinak, papír, kartón, lepenka, buničitá vata a pásy zplstěných buničinových vláken, které
odpovídají popisu dvou nebo více z čísel 4801 až 4811, je nutno zařadit do posledního z těchto čísel nomenklatury, které přicházejí
v úvahu.
8. Čísla 4801 a 4803 až 4809 se vztahují pouze na papír, kartón, lepenku, buničitou vatu a pásy zplstěných buničinových vláken:
a) v pásech nebo kotoučích o šířce převyšující 36 cm; nebo
b) v pravoúhlých (včetně čtvercových) listech (arších) s jednou stranou převyšující 36 cm a druhou stranou převyšující
15 cm v nepřeloženém stavu.
9. Pro účely čísla 4814 se výraz „tapetový papír a podobné krycí materiály na stěny“ týká pouze:
a) papíru v kotoučích o šířce nejméně 45 cm a nejvýše 160 cm, vhodného ke zdobení stěn nebo stropů:
1) zrnitého, raženého, povrchově barveného, potištěného vzorem nebo jinak povrchově zdobeného (například textilními
vločkami), též natřeného nebo potaženého průhlednými ochrannými vrstvami plastů;
2) s nerovným povrchem vzniklým přidáním částeček dřeva, slámy apod.;
3) povrstveného nebo potaženého na lícové straně plasty, přičemž vrstva plastu je zrnitá, ražená, barvená, potištěná vzorem nebo
jinak zdobená; nebo
4) potaženého na lícové straně pletacím materiálem, též vzájemně svázané v rovnoběžných pramenech nebo protkané;
b) lemovky a vlysy z papíru, zpracované jak je uvedeno výše, též v kotoučích, vhodné pro zdobení stěn nebo stropů;
c) krycí materiál na stěny z papíru vyrobený z několika částí (panelů), v kotoučích nebo listech (arších), potištěné tak, že po sestavení
na stěně tvoří krajinu, obraz nebo motiv.
Výrobky na podkladě papíru, kartónu nebo lepenky, vhodné k použití jako podlahová krytina i jako krycí materiál na stěny, se
zařazují do čísla 4823.
10. Číslo 4820 nezahrnuje volné listy nebo lístky přiříznuté do určitých rozměrů, i když jsou potištěné, ražené nebo perforované.
11. Do čísla 4823 patří, inter alia, perforované papírové, kartónové nebo lepenkové karty pro žakárové nebo podobné stroje a papírové
krajky.
12. S výjimkou zboží čísel 4814 nebo 4821, patří papír, kartón, lepenka, buničitá vata a výrobky z nich, potištěné motivy, písmeny
nebo vyobrazeními, které nejsou pouze podružné povahy vzhledem k hlavnímu účelu použití zboží, do kapitoly 49.
Poznámky k položkám
1. Pro účely položek 4804 11 a 4804 19 se výrazem „kraftliner“ rozumí papír, kartón a lepenka, se strojově upraveným nebo strojově
hlazeným povrchem, z jehož celkového vlákninového složení nejméně 80 % hmotnostních sestává z dřevných vláken získaných
sulfátovým nebo nátronovým postupem, v kotoučích, s plošnou hmotností vyšší než 115 g/m2 a s minimální průtlakovou pevností
podle Mullena dle údajů uvedených v následující tabulce nebo lineárně interpolovanou nebo extrapolovanou ekvivalentní hodnotou
průtlakové pevnosti pro jakoukoliv jinou plošnou hmotnost.
Plošná hmotnost (g/m2) Minimální průtlaková pevnost podle Mullena (kPa)
115 393
125 417
200 637
300 824
400 961
2. Pro účely položek 4804 21 a 4804 29 se výrazem „pytlový papír kraft“ rozumí papír se strojně hlazeným povrchem, z jehož
celkového vlákninového složení nejméně 80 % hmotnostních sestává z vláken získaných sulfátovým nebo nátronovým postupem,
v kotoučích, s plošnou hmotností nejméně 60 g/m2, avšak nejvýše 115 g/m2 a odpovídající některému z následujících souborů
podmínek:
a) má ukazatel průtlakové pevnosti podle Mullena nejméně 3,7 kPa.m2/g a tažnost větší než 4,5 % v příčném směru a větší než 2 %
v podélném směru výroby na stroji;
b) má minimální pevnost v dotržení a pevnost v tahu dle údajů uvedených v následující tabulce nebo lineární interpolovanou
ekvivalentní hodnotu pro jakoukoliv jinou plošnou hmotnost:
Plošná hmotnost (g/m2) Minimální pevnost v dotržení (mN) Minimální pevnost v tahu (kN/m)
Podélný směr Podélný směr plus příčný směr Příčný směr Podélný směr plus příčný směr
60 700 1 510 1,9 6,0
70 830 1 790 2,3 7,2
80 965 2 070 2,8 8,3
100 1 230 2 635 3,7 10,6
115 1 425 3 060 4,4 12,3
3. Ve smyslu položky 4805 11 se výrazem „polochemický papír na zvlněnou vrstvu“ rozumí papír v kotoučích, z jehož celkového
vlákninového složení sestává nejméně 65 % hmotnostních z nebělených listnáčových vláken získaných kombinací mechanického
a chemického postupu a který má podle CMT 30 (Corrugated Medium Test s 30minutovou klimatizací) vzpěrovou pevnost
převyšující 1,8 newtonů/g/m2 při 50 % relativní vlhkosti a při 23 °C.
4. Položka 4805 12 zahrnuje papír, v kotoučích, vyrobený hlavně ze slámové buničiny získávané kombinací mechanického
a chemického postupu, s plošnou hmotností 130 g/m2 nebo vyšší, a který má podle CMT 30 (Corrugated Medium Test
s 30minutovou klimatizací) vzpěrovou pevnost převyšující 1,4 newtonů/g/m2 při 50 % relativní vlhkosti a při 23 °C.
5. Položky 4805 24 a 4805 25 zahrnují papír, kartón a lepenku vyrobené zcela nebo hlavně z buničiny ze sběrového (odpad a výměť)
papíru, kartónu nebo lepenky. Testliner může mít rovněž povrchovou vrstvu z barveného papíru nebo z papíru vyrobeného z bělené
nebo nebělené nesběrové buničiny. Tyto výrobky mají ukazatel průtlakové pevnosti podle Mullena nejméně 2 kPa.m2/g.
6. Pro účely položky 4805 30 se výrazem „sulfitový balicí papír“ rozumí strojově hlazený papír, z jehož celkového vlákninového složení
více než 40 % hmotnostních činí dřevná vlákna získaná chemickým sulfitovým postupem, s obsahem popela nepřesahujícím 8 %
a s ukazatelem průtlakové pevnosti podle Mullena nejméně 1,47 kPa.m2/g.
7. Pro účely položky 4810 22 se výrazem „tenký natíraný papír“, rozumí oboustranně natíraný papír o celkové plošné hmotnosti
nepřesahující 72 g/m2, s nátěrem, jehož plošná hmotnost na každé straně nepřesahuje 15 g/m2, na podkladovém papíru, z jehož
celkového vlákninového složení nejméně 50 % hmotnostních činí dřevná vlákna získaná mechanickým postupem.

KAPITOLA 48

KAPITOLA 20-PŘÍPRAVKY ZE ZELENINY, OVOCE, OŘECHŮ NEBO JINÝCH ČÁSTÍ ROSTLIN

KAPITOLA 20-PŘÍPRAVKY ZE ZELENINY, OVOCE, OŘECHŮ NEBO JINÝCH ČÁSTÍ ROSTLIN

Všeobecné vysvětlivky
Tato kapitola zahrnuje pochutiny připravené ke spotřebě v podobě např. sušeného hrachu nebo arašídů, které jsou jen částečně obaleny těstem, a jimž tudíž jejich podstatný rys dodává zelenina, ovoce, ořechy nebo jiné části rostlin.
Tato kapitola zahrnuje rovněž okurky salátové a okurky nakládačky, které prošly úplným mléčným kvašením.
Avšak okurky salátové a okurky nakládačky, které neprošly úplným mléčným kvašením a jsou prozatímně konzervované ve slané vodě, se zařazují do podpoložky 0711 40 00, nejsou-li určeny k přímému požívání. Tyto produkty obvykle obsahují nejméně 10 % hmotnostních soli.
Poznámka 4 Pro stanovení obsahu sušiny šťávy z rajčat se použije analytická metoda uvedená v příloze k nařízení Komise (EHS) č. 1979/82 (Úř. věst. L 214, 22.7.1982, s. 12).
Doplňková poznámka 1 Ke stanovení obsahu kyseliny ve výrobku se musí zhomogenizovat stejný podíl kapalných a pevných částí zboží.

KAPITOLA 20-PŘÍPRAVKY ZE ZELENINY, OVOCE, OŘECHŮ NEBO JINÝCH ČÁSTÍ ROSTLIN

Poznámky
1. Do této kapitoly nepatří:
a) zelenina, ovoce nebo ořechy, upravené nebo konzervované způsoby uvedenými v kapitolách 7, 8 nebo 11;
b) potravinové přípravky, obsahují-li více než 20 % hmotnostních uzenky, salámů, masa, drobů, krve, ryb nebo korýšů, měkkýšů
nebo jiných vodních bezobratlých nebo jejich kombinaci (kapitola 16);
c) pekařské zboží a jiné výrobky čísla 1905; nebo
d) homogenizované směsi potravinových přípravků čísla 2104.
2. Do čísel 2007 a 2008 nepatří ovocná želé, ovocné pasty, cukrem potažené mandle nebo podobné výrobky ve formě cukrovinek
(číslo 1704) nebo čokoládové cukrovinky (číslo 1806).
3. Do čísel 2001, 2004 a 2005 patří pouze ty výrobky kapitoly 7 nebo čísla 1105 nebo 1106 (jiné než mouka, krupice a prášky
z výrobků kapitoly 8), které byly upraveny nebo konzervovány jiným způsobem, než je uvedeno v poznámce 1 a).
4. Rajčatová šťáva s obsahem sušiny 7 % hmotnostních nebo více patří do čísla 2002.
5. Pro účely čísla 2007 se výrazem „získané vařením“ rozumí získané tepelnou úpravou za atmosférického tlaku nebo za sníženého
tlaku, za účelem zvýšení viskozity produktu snížením obsahu vody nebo jinými způsoby.
6. Pro účely čísla 2009 se výrazem „nezkvašené šťávy bez přídavku alkoholu“ rozumějí šťávy, jejichž objemový obsah alkoholu
nepřesahuje 0,5 % obj. (viz poznámka 2 ke kapitole 22).
Poznámky k položkám
1. Pro účely položky 2005 10 se výrazem „homogenizovaná zelenina“ rozumějí zeleninové přípravky, jemně homogenizované, v balení
pro drobný prodej jako dětská výživa nebo pro dietní účely, v uzavřených obalech o čisté hmotnosti nepřesahující 250 g. Při
uplatňování této definice se nepřihlíží k malému množství přísad přidaných pro ochucení, pro účely konzervace nebo z jiných
důvodů. Tyto přípravky mohou obsahovat malé množství viditelných kousků zeleniny. Položka 2005 10 má přednost před všemi
ostatními položkami čísla 2005.
2. Pro účely položky 2007 10 se výrazem „homogenizované přípravky“ rozumějí ovocné přípravky, jemně homogenizované, v balení
pro drobný prodej jako dětská výživa nebo pro dietní účely, v uzavřených obalech o čisté hmotnosti nepřesahující 250 g. Při
uplatňování této definice se nepřihlíží k malému množství přísad přidaných pro ochucení, pro účely konzervace nebo z jiných
důvodů. Tyto přípravky mohou obsahovat malé množství viditelných kousků ovoce. Položka 2007 10 má přednost před všemi
ostatními položkami čísla 2007.
3. Pro účely položek 2009 12, 2009 21, 2009 31, 2009 41, 2009 61 a 2009 71 se výrazem „hodnota Brix“ rozumí přímo odečtené
stupně Brix z Brix hustoměru nebo index lomu vyjádřený jako funkce procentuálního obsahu sacharózy získaného z refraktometru,
při teplotě 20 °C nebo s korekcí na 20 °C, je-li odečet prováděn při jiné teplotě.
Doplňkové poznámky
1. Pro účely čísla 2001 zelenina, ovoce, ořechy a jiné jedlé části rostlin, připravené nebo konzervované v octě nebo kyselině octové musí mít obsah volné
těkavé kyseliny, vyjádřený jako kyselina octová, 0,5 % hmotnostních nebo více. Navíc houby podpoložky 2001 90 50 by měly mít obsah soli nejvýše
2,5 % hmotnostních.
2. a) Obsah různých cukrů, vyjádřených jako sacharóza (‚obsah cukru‘), u výrobků zařazených do této kapitoly odpovídá číselnému údaji, který při
teplotě 20 °C ukazuje refraktometr (použitý v souladu s metodou popsanou v příloze prováděcího nařízení (EU) č. 974/2014 (1)) a který je
násoben jedním z následujících faktorů:
— 0,93 u výrobků položek 2008 20 až 2008 80, 2008 93, 2008 97 a 2008 99,
— 0,95 u výrobků ostatních položek.
Avšak obsah různých cukrů, vyjádřených jako sacharóza (‚obsah cukru‘), u následujících výrobků zařazených do této kapitoly:
— výrobků vyrobených na bázi chaluh a jiných řas upravených nebo konzervovaných způsoby, které nejsou uvedeny v kapitole 12,
— výrobků vyrobených na bázi maniokových kořenů, marantových kořenů, salepových kořenů, jeruzalémských artyčoků, sladkých brambor
a podobných kořenů a hlíz s vysokým obsahem škrobu nebo inulinu čísla 0714,
— výrobků vyrobených na bázi vinných listů
odpovídá číselnému údaji vzešlému z výpočtu provedeného na základě hodnot naměřených za použití metody vysokoúčinné kapalinové
chromatografie (dále jen ‚metoda HPLC‘), a to podle tohoto vzorce:
S + (G + F) × 0,95,
kde:
‚S‘ je obsah sacharózy stanovený metodou HPLC,
‚F‘ je obsah fruktózy stanovený metodou HPLC,
‚G‘ je obsah glukózy stanovený metodou HPLC.
b) výrazem „hodnota Brix“ uvedeným v podpoložkách čísla 2009 se rozumí číselný údaj, který při teplotě 20 °C ukazuje refraktometr (použitý
v souladu s metodou popsanou v příloze prováděcího nařízení (EU) č. 974/2014 (1)).
3. Výrobky položek 2008 20 až 2008 80, 2008 93, 2008 97 a 2008 99 jsou považovány za výrobky „s přídavkem cukru“, jestliže jejich
hmotnostní obsah cukru je vyšší než procento uvedené níže, podle druhu ovoce nebo jedlých částí rostlin:
— ananas, vinné hrozny: 13 %,
— ostatní ovoce, včetně ovocných směsí a jiných jedlých částí rostlin: 9 %.
4. Pro účely podpoložek 2008 30 11 až 2008 30 39, 2008 40 11 až 2008 40 39, 2008 50 11 až 2008 50 59, 2008 60 11 až 2008 60 39,
2008 70 11 až 2008 70 59, 2008 80 11 až 2008 80 39, 2008 93 11 až 2008 93 29 , 2008 97 12 až 2008 97 38 a 2008 99 11 až
2008 99 40 se rozumí:
— výrazem „skutečný hmotnostní obsah alkoholu“ počet kilogramů čistého alkoholu obsažených ve 100 kg výrobku,
— „% hm“ symbol pro hmotnostní obsah alkoholu ve hmotě.
5. Následující se použije na výrobky, jak jsou předkládány:
a) obsah přidaného cukru u výrobků čísla 2009 odpovídá „obsahu cukru“ sníženému o níže uvedená čísla, podle druhu šťávy:
— citronová nebo rajčatová šťáva: 3,
— hroznová šťáva: 15,
— šťávy z ostatního ovoce a zeleniny, včetně směsí šťáv: 13.
b) ovocné šťávy s přídavkem cukru o hodnotě Brix nepřesahující 67 a obsahující méně než 50 % hmotnostních ovocné šťávy ztrácejí svůj původní
charakter ovocných šťáv čísla 2009.
Bod b) se nepoužije na koncentrované přírodní ovocné šťávy. Proto nejsou koncentrované přírodní ovocné šťávy vyloučeny z čísla 2009.
6. Pro účely podpoložek 2009 69 51 a 2009 69 71 se výrazem „koncentrovaná hroznová šťáva (včetně vinného moštu)“ rozumí hroznová šťáva
(včetně vinného moštu), u níž je číselný údaj naměřený při teplotě 20 °C refraktometrem (použitým v souladu s metodou popsanou v příloze
prováděcího nařízení (EU) č. 974/2014 (1)) nejméně 50,9 %.
7. Pro účely podpoložek 2001 90 92, 2006 00 35, 2006 00 91, 2007 10 91, 2007 99 93, 2008 97 03, 2008 97 05, 2008 97 12,
2008 97 16, 2008 97 32, 2008 97 36, 2008 97 51, 2008 97 72, 2008 97 76, 2008 97 92, 2008 97 94, 2008 97 97, 2008 99 24,
2008 99 31, 2008 99 36, 2008 99 38, 2008 99 48, 2008 99 63, 2009 89 34, 2009 89 36, 2009 89 73, 2009 89 85, 2009 89 88,
2009 89 97, 2009 90 92, 2009 90 95 a 2009 90 97 se za „tropické ovoce“ považují kvajavy, mango, mangostany, papáje, tamarindy, jablka
kešu, liči, jackfruit, sapodilla, mučenky, karamboly a pitahaya.
8. Pro účely podpoložek 2001 90 92, 2006 00 35, 2006 00 91, 2007 99 93, 2008 19 12, 2008 19 92, 2008 97 03, 2008 97 05,
2008 97 12, 2008 97 16, 2008 97 32, 2008 97 36, 2008 97 51, 2008 97 72, 2008 97 76, 2008 97 92, 2008 97 94 a 2008 97 97 se
za „tropické ořechy“ považují ořechy kokosové, kešu, para, arekové (betelové), kola a macadamia.
9. Mořské a jiné řasy upravené nebo konzervované způsoby, které nejsou uvedeny v kapitole 12, jako např. vaření, pražení, ochucení nebo přidání
cukru, patří do kapitoly 20 jakožto přípravky z jiných částí rostlin. Mořské a jiné řasy, čerstvé, chlazené, zmrazené nebo sušené, též v prášku, se
zařazují do čísla 1212.

KAPITOLA 20

KAPITOLA 2-MASO A JEDLÉ DROBY

KAPITOLA 2-MASO A JEDLÉ DROBY

Všeobecné vysvětlivky
1. Maso a droby, způsobilé a vhodné k lidskému požívání, zůstávají zařazeny v této kapitole, i když jsou předkládány např. jako určené pro výrobu potravy pro domácí zvířata.
2. Pro účely této kapitoly je rozsah výrazů „maso“ a „droby“ popsán ve všeobecných vysvětlivkách k HS k této kapitole.
3. Poučení o různých stavech, ve kterých se mohou maso a droby této kapitoly nacházet (čerstvé, chlazené, zmrazené, solené nebo ve slaném nálevu, sušené nebo uzené) je uvedeno ve všeobecných vysvětlivkách k HS k této kapitole. Je třeba poznamenat, že hluboce zmrazené maso a částečně nebo zcela rozmražené maso se zařazují stejným způsobem jako maso zmrazené. Kromě toho „zmrazené“ zahrnuje nejen maso, které bylo zmraženo jako čerstvé, ale rovněž maso, které bylo nejdříve lehce sušeno a poté zmraženo do té míry, že jeho aktuální a stálé uchování závisí hlavně na způsobu zmrazení.
4. Ve všeobecných vysvětlivkách k HS k této kapitole je rovněž uvedeno poučení pro rozlišení mezi masem a droby této kapitoly a masem a droby kapitoly 16. Do této kapitoly však patří droby, syrové, mleté nebo jemně nasekané, avšak dále nepřipravené, balené v plastovém materiálu (dokonce ve formě uzenek) výhradně za účelem usnadnění manipulace nebo dopravy.
5. Pro účely rozlišení mezi nevykostěnými a vykostěnými kusy se chrupavky a šlachy nepovažují za kosti.
Doplňková poznámka 1 A) d) a doplňková poznámka 1 A) e)
Pro účely doplňkové poznámky 1 A) d) a 1 A) e) k této kapitole (ve spojení s doplňkovou poznámkou 1 C) k této kapitole) se při stanovení, zda jsou splněny podmínky minimálního a maximálního počtu žeber, počítají pouze žebra, celá nebo dělená, která jsou přímo spojena s páteří.
Na základě tohoto vysvětlení zobrazuje níže uvedené vyobrazení příklad hovězí přední čtvrti, která vyhovuje doplňkové poznámce 1 A) d) a 1 A) e) ve spojení s doplňkovou poznámkou 1 C) k této kapitole.
PŘEDNÍ ČTVRŤ ZADNÍ ČTVRŤ
Doplňková poznámka 2 C) Pro účely doplňkové poznámky 2 C) k této kapitole, pokud jde o dvě rozdílné techniky dělení a části „laloky“, „tlamy“ a „laloky a tlamy dohromady“, viz vyobrazení níže:
Doplňková poznámka 6 a) Ve smyslu této doplňkové poznámky se sůl nepovažuje za ochucovadlo.
Viz rovněž doplňková poznámka 7 k této kapitole.

KAPITOLA 2-MASO A JEDLÉ DROBY

Poznámka
1. Do této kapitoly nepatří:
a) výrobky popsané v číslech 0201 až 0208 nebo 0210, nezpůsobilé nebo nevhodné k lidskému požívání;
b) střeva, měchýře nebo žaludky zvířat (číslo 0504) nebo zvířecí krev (číslo 0511 nebo 3002); nebo
c) živočišné tuky, jiné než výrobky čísla 0209 (kapitola 15).
Doplňkové poznámky
1. A. Následujícími výrazy se rozumí:
a) „hovězí maso v celku“ ve smyslu položek 0201 10 a 0202 10: celé tělo poraženého zvířete po jeho vykrvení, vyvržení a stažení z kůže, s
hlavou nebo bez ní, s nohama nebo bez nich a s ostatními droby nebo bez nich. Je-li hovězí maso v celku projednáváno bez hlav, musí být
hlava od něj oddělena v místě hlavového (atloido-okcipitálního) kloubu. Je-li projednáváno bez nohou, musí být nohy odděleny na úrovni
karpo-metakarpálního nebo tarso-metatarsálního kloubu; hovězí maso v celku zahrnuje přední část se všemi kostmi, jakož i žebra, krk,
podplečí a plec s více než deseti páry žeber;
b) „hovězí maso půlené“ ve smyslu položek 0201 10 a 0202 10: výrobek získaný symetrickým rozdělením hovězího masa v celku středem
obratlů krčních, hřbetních, bederních (lumbálních) a křížových (sakrálních) a středem hrudní kosti a spony pánevní; „hovězí maso půlené“
zahrnuje přední část se všemi kostmi, jakož i žebra, krk, podplečí a plec s více než deseti páry žeber;
c) „kompenzované čtvrti“ ve smyslu podpoložek 0201 20 20 a 0202 20 10: části, jež jsou složeny:
— buď z předních čtvrtí zahrnujících všechny kosti, jakož i žebra, krk, podplečí a plec, a dělené u desátého žebra; a zadních čtvrtí
zahrnujících všechny kosti, jakož i kýtu a zadní roštěnec se svíčkovou, a dělené u třetího žebra, nebo
— z předních čtvrtí zahrnujících všechny kosti, jakož i žebra, krk, podplečí a plec, a dělené u pátého žebra s připojeným celým bokem
a hrudím; a zadních čtvrtí zahrnujících všechny kosti, jakož i kýtu a nízký roštěnec se svíčkovou, a dělené u osmého řezaného žebra.
Přední a zadní čtvrti tvořící „kompenzované čtvrti“ musí být předloženy k celnímu projednávání současně a ve stejném počtu, o celkové
hmotnosti předních čtvrtí shodné s celkovou hmotností zadních čtvrtí; nicméně rozdíl mezi hmotností těchto dvou částí zásilky je tolerován za
předpokladu, že tento rozdíl nepřesahuje 5 % celkové hmotnosti těžší části (předních čtvrtí nebo zadních čtvrtí);
d) „neoddělené přední čtvrti“ ve smyslu podpoložek 0201 20 30 a 0202 20 30: přední část hovězího masa v celku zahrnující všechny kosti,
jakož i žebra, krk, podplečí a plec s nejméně čtyřmi páry žeber a nejvýše deseti páry žeber (první čtyři páry žeber musí být v celku, ostatní
mohou být dělena), s bokem nebo bez něj;
e) „oddělené přední čtvrti“ ve smyslu podpoložek 0201 20 30 a 0202 20 30: přední část půleného hovězího masa zahrnující všechny kosti,
jakož i žebra, krk, podplečí a plec s nejméně čtyřmi a nejvýše deseti žebry (první čtyři žebra musí být v celku, ostatní mohou být dělena),
s bokem nebo bez něj;
f) „neoddělené zadní čtvrti“ ve smyslu podpoložek 0201 20 50 a 0202 20 50: zadní část hovězího masa v celku zahrnující všechny kosti,
jakož i kýty a nízký roštěnec se svíčkovou a nejméně třemi páry celých nebo dělených žeber, s kolenem nebo bez něj a s bokem nebo bez něj;
g) „oddělené zadní čtvrti“ ve smyslu podpoložek 0201 20 50 a 0202 20 50: zadní část půleného hovězího masa zahrnující všechny kosti
a nízký roštěnec s nejméně třemi celými nebo dělenými žebry, s kolenem nebo bez něj a s bokem nebo bez něj;
h) 1. „přední čtvrti s částí boku nebo bez něj“ ve smyslu podpoložky 0202 30 50: hřbetní část přední čtvrti, zahrnující horní část plece,
získaná z přední části s minimálně čtyřmi žebry a maximálně s deseti žebry podélným přímým řezem přes místo, kde se první žebro
spojuje s prvním obratlem k obrysu desátého žebra na bránici.
2. „hovězí hrudí“ ve smyslu podpoložky 0202 30 50: spodní část přední čtvrti zahrnující střed hrudí a špičku hrudí.
B. Produkty uvedené v doplňkových poznámkách 1 bod A písm. a) až g) k této kapitole mohou být předkládány též s páteří.
C. Pro určení počtu celých nebo dělených žeber podle doplňkové poznámky 1 bod A se berou v úvahu jen celá nebo dělená žebra spojená s páteří.
Byla-li páteř odstraněna, berou se v úvahu jen celá nebo dělená žebra, která by byla jinak s páteří přímo spojena.
2. A. Následujícími výrazy se rozumí:
a) „vepřové maso v celku nebo půlené“ ve smyslu podpoložek 0203 11 10 a 0203 21 10: poražená prasata ve formě masa z poražených
prasat domácích v celku, po vykrvení a vyvržení, jejichž štětiny a paznehty byly odstraněny. Vepřové maso půlené se získává rozdělením masa
v celku středem obratlů krčních, hřbetních, bederních (lumbálních) a křížových (sakrálních) a středem hrudní kosti a spony pánevní. Maso
v celku nebo půlené může být s hlavou nebo bez hlavy, s tlamou, nožičkama, prsním sádlem, ledvinkami, ocáskem nebo bránicí nebo bez
nich. Maso půlené může být s míchou, mozečkem nebo jazykem nebo bez nich. Maso v celku nebo půlené z prasnic může být s mléčnými
žlázami nebo bez nich;
b) „kýta“ ve smyslu podpoložek 0203 12 11, 0203 22 11, 0210 11 11 a 0210 11 31: zadní část půleného masa zahrnující kosti,
s nožičkou nebo bez ní, s kolenem, kůží, tukovou tkání nebo bez nich.
Kýta je oddělena od zbytku půleného masa tak, aby zahrnovala nanejvýš poslední bederní žebro;
c) „přední část“ ve smyslu podpoložek 0203 19 11, 0203 29 11, 0210 19 30 a 0210 19 60: přední (kraniální) díl půleného masa bez
hlavy, s tlamou nebo bez ní, včetně kostí, s nožičkou, kolenem, kůží nebo tukovou tkání nebo bez nich.
Přední část je oddělena od zbytku půleného masa tak, aby zahrnovala nanejvýš páté hřbetní žebro.
Horní (hřbetní) díl přední části (krkovička), též s lopatkou a s přiléhajícími svaly, je považován za kus hřbetu, je-li oddělen od spodního
(břišního) dílu přední části řezem pod páteří;
d) „plec“ ve smyslu podpoložek 0203 12 19, 0203 22 19, 0210 11 19 a 0210 11 39: spodní díl přední části, též s lopatkou
a s přiléhajícími svaly, s kostí, s nožičkou, kolenem, kůží nebo tukovou tkání nebo bez nich.
Lopatka s přiléhajícími svaly, předkládaná samostatně, zůstává v této podpoložce jako kus plece;
e) „hřbet s kostí“ ve smyslu podpoložek 0203 19 13, 0203 29 13, 0210 19 40 a 0210 19 70: horní díl půleného masa od prvního
krčního obratle až po křížovou kost, včetně kostí, též s panenskou svíčkovou, lopatkou, kůží nebo tukovou tkání.
Panenská svíčková je oddělena od spodní části půleného masa řezem hned pod páteří;
f) „bůčky (prorostlé)“ ve smyslu podpoložek 0203 19 15, 0203 29 15, 0210 12 11 a 0210 12 19: spodní díl půleného masa nazývaný
„prorostlý“, nacházející se mezi kýtou a plecí, též s kostí, avšak s kůží a s tukovou tkání;
g) „slaninové půlky“ ve smyslu podpoložky 0210 19 10: vepřové půlky bez hlavy, líček, laloku, krku, nožiček, ocásku, prsního sádla, ledvinek,
panenské svíčkové, plece, hrudní kosti, páteře, pánevní kosti a bez bránice;
h) „přední tři čtvrti“ ve smyslu podpoložky 0210 19 10: slaninová půlka bez kýty, též vykostěná;
ij) „zadní tři čtvrti“ ve smyslu podpoložky 0210 19 20: slaninová půlka bez přední části, též vykostěná;
k) „půlka“ ve smyslu podpoložky 0210 19 20: slaninová půlka bez kýty a přední části, též vykostěná.
Podpoložka zahrnuje také řezy středu včetně svalové tkáně, žebírek a bůčku v přirozené proporci celých středů.
B. Kusy vzniklé dělením uvedeným v doplňkové poznámce 2 A písm. f) patří do stejných položek jen v případě, že obsahují kůži a podkožní tuk.
Jestliže jsou dělené kusy patřící do podpoložek 0210 11 11, 0210 11 19, 0210 11 31, 0210 11 39, 0210 19 30 a 0210 19 60 získány
ze slaninových půlek, z nichž již byly odstraněny kosti uvedené v doplňkové poznámce 2 A písm. g), řez by měl být veden podle doplňkové
poznámky 2 A písm. b), c) a d); tyto řezy nebo části by v každém případě měly obsahovat kosti.
C. Podpoložky 0206 49 00 a 0210 99 49 zahrnují zejména hlavy nebo půlky hlav domácích prasat, též s mozkem, lícními částmi nebo jazykem,
a jejich části.
Hlava je oddělena od zbytku prasečí půlky následujícím způsobem:
— rovným řezem paralelním s lebkou, nebo
— řezem paralelním s lebkou do úrovně očí a poté šikmo směrem k přední části hlavy, takže tlama zůstává připojena k půlce.
Lícní části, rypák a uši, stejně jako maso spojené s hlavou, zejména s její zadní částí, jsou považovány za části hlavy. Avšak kusy masa bez kostí
z přední části, předkládané samostatně (laloky, tlamy nebo laloky a tlamy dohromady), patří do podpoložek 0203 19 55, 0203 29 55,
0210 19 50 nebo 0210 19 81.
D. Pro účely podpoložek 0209 10 11 a 0209 10 19 se výrazem „podkožní tuk“ rozumí tuková tkáň pod kůží prasete a spojená s ní, nezávisle na
části prasete, z níž pochází; v každém případě musí hmotnost tukové tkáně převyšovat hmotnost kůže.
Do těchto podpoložek patří také tuk zbavený kůže.
E. Pro účely podpoložek 0210 11 31, 0210 11 39, 0210 12 19 a 0210 19 60 až 0210 19 89 se výrazem „sušené nebo uzené“ rozumějí
takové výrobky, u nichž je poměr vody a bílkovin (obsah dusíku × 6,25) 2,8 nebo nižší. Obsah dusíku se určuje podle ISO normy (metody)
937-1978.
3. A. Pro účely čísla 0204 se následujícími výrazy rozumí:
a) „maso v celku“ ve smyslu položek 0204 10, 0204 21, 0204 30, 0204 41 a podpoložek 0204 50 11 a 0204 50 51: celé tělo
poraženého zvířete po jeho vykrvení, vyvržení a stažení z kůže, projednávané s hlavou nebo bez ní, s nožičkama nebo bez nich a s jinými
příslušnými droby nebo bez nich. Je-li maso v celku projednáváno bez hlav, musí být hlava od něj oddělena, a to v místě hlavového (atlantookcipitálního)
kloubu. Je-li projednáváno bez nožiček, musí být nožičky odděleny na úrovni karpo-metakarpálního nebo tarsometatarsálního
kloubu;
b) „maso půlené“ ve smyslu podpoložek 0204 10, 0204 21, 0204 30, 0204 41, 0204 50 11 a 0204 50 51: výrobek získaný symetrickým
rozdělením v celku středem obratlů krčních, hřbetních, bederních a křížových a středem hrudní kosti a spony pánevní;
c) „předky“ ve smyslu podpoložek 0204 22 10, 0204 42 10, 0204 50 13 a 0204 50 53: přední část masa v celku s hrudí nebo bez ní,
včetně všech kostí, jakož i žebra, krk a plec, dělené kolmo na páteř s nejméně pěti a nejvýše sedmi páry žeber v celku nebo dělenými;
d) „půlené předky“ ve smyslu podpoložek 0204 22 10, 0204 42 10, 0204 50 13 a 0204 50 53: přední část půleného masa s hrudí nebo
bez ní, včetně všech kostí, jakož i žebra, krk a plec, dělené kolmo na páteř s nejméně pěti a nejvýše sedmi žebry v celku nebo dělenými;
e) „hřbety a šrůtka“ ve smyslu podpoložek 0204 22 30, 0204 42 30, 0204 50 15 a 0204 50 55: zbývající část trupu, s ledvinami nebo
bez nich, po oddělení nohou a předků; šrůtka (přední část), oddělená od hřbetu, musí obsahovat nejméně 5 párů žeber v celku nebo dělených;
hřbet (zadní část), oddělený od šrůtky, musí obsahovat nejméně 5 bederních obratlů;
f) „půlené hřbety se šrůtkou“ ve smyslu podpoložek 0204 22 30, 0204 42 30, 0204 50 15 a 0204 50 55: zbývající část půleného trupu,
s ledvinami nebo bez nich, po oddělení nohou a předků; šrůtka (přední část), oddělená od hřbetu, musí obsahovat nejméně 5 žeber vcelku
nebo dělených; hřbet (zadní část), oddělený od šrůtky, musí obsahovat nejméně 5 bederních obratlů;
g) „spojené kýty“ ve smyslu podpoložek 0204 22 50, 0204 42 50, 0204 50 19 a 0204 50 59: zadní část trupu v celku zahrnující všechny
kosti a končetiny oddělené kolmo na páteř u šestého bederního obratle těsně pod kyčelní kostí nebo u čtvrtého obratle křížového napříč kyčelní
kostí před stydkou sponou;
h) „oddělené kýty“ ve smyslu podpoložek 0204 22 50, 0204 42 50, 0204 50 19 a 0204 50 59: zadní část půleného trupu zahrnující
všechny kosti a zadní končetinu oddělenou kolmo na páteř u šestého bederního obratle těsně pod kyčelní kostí nebo u čtvrtého obratle
křížového napříč kyčelní kostí před stydkou sponou.
B. Pro určení počtu celých nebo dělených žeber podle doplňkové poznámky 3 A se berou v úvahu jen celá nebo dělená žebra spojená s páteří.
4. Následujícími výrazy se rozumí:
a) „nevykostěné dělené drůbeží maso“ ve smyslu podpoložek 0207 13 20 až 0207 13 60, 0207 14 20 až 0207 14 60, 0207 26 20 až
0207 26 70, 0207 27 20 až 0207 27 70, 0207 44 21 až 0207 44 61, 0207 45 21 až 0207 45 61, 0207 54 21 až 0207 54 61,
0207 55 21 až 0207 55 61 a 0207 60 21 až 0207 60 61: uvedené části včetně všech kostí.
Dělené drůbeží maso uvedené v písmenu a), které bylo částečně vykostěno, patří do podpoložek 0207 13 70, 0207 14 70, 0207 26 80,
0207 27 80, 0207 44 71, 0207 44 81, 0207 45 71, 0207 45 81, 0207 54 71, 0207 54 81, 0207 55 71, 0207 55 81 nebo
0207 60 81;
b) „půlky“ ve smyslu podpoložek 0207 13 20, 0207 14 20, 0207 26 20, 0207 27 20, 0207 44 21, 0207 45 21, 0207 54 21,
0207 55 21 a 0207 60 21: drůbeží půlky získané podélným řezem v rovině hrudní kosti a páteře;
c) „čtvrtky“ ve smyslu podpoložek 0207 13 20, 0207 14 20, 0207 26 20, 0207 27 20, 0207 44 21, 0207 45 21, 0207 54 21,
0207 55 21 a 0207 60 21: stehna nebo prsa získaná příčným řezem půlky;
d) „celá křídla, též bez špiček“ ve smyslu podpoložek 0207 13 30, 0207 14 30, 0207 26 30, 0207 27 30, 0207 44 31, 0207 45 31,
0207 54 31, 0207 55 31 a 0207 60 31: dělené drůbeží maso sestávající z kosti pažní, vřetenní a loketní, obalené svalovinou. Špička včetně
zápěstních a záprstních kůstek může nebo nemusí být oddělena. Řezy se vedou v kloubech;
e) „prsa“ ve smyslu podpoložek 0207 13 50, 0207 14 50, 0207 26 50, 0207 27 50, 0207 44 51, 0207 45 51, 0207 54 51, 0207 55 51
a 0207 60 51: dělené drůbeží maso sestávající z hrudní kosti a žeber po obou stranách, obalené svalovinou;
f) „stehna“ ve smyslu podpoložek 0207 13 60, 0207 14 60, 0207 44 61, 0207 45 61, 0207 54 61, 0207 55 61 a 0207 60 61: dělené
drůbeží maso sestávající z kosti stehenní, holenní a lýtkové, obalené svalovinou. Oba řezy se vedou v kloubech;
g) „krůtí stehna spodní“ ve smyslu podpoložek 0207 26 60 a 0207 27 60: dělené krůtí maso sestávající z kosti holenní a lýtkové obalené
svalovinou. Oba řezy se vedou v kloubech;
h) „krůtí stehna, jiná než spodní“ ve smyslu podpoložek 0207 26 70 a 0207 27 70: dělené krůtí maso sestávající z kosti stehenní obalené
svalovinou nebo z kosti stehenní, holenní a lýtkové, obalené svalovinou. Oba řezy se vedou v kloubech;
ij) „kachní nebo husí paleta“ ve smyslu podpoložek 0207 44 71, 0207 45 71, 0207 54 71 a 0207 55 71: oškubané kachny nebo husy bez
vnitřností, hlav a běháků, s odstraněnou hrudí (prsní kost, žebra, páteř a křížová kost), avšak se stehenními, holenními a pažními kostmi.
5. Celní sazba pro směsi této kapitoly je následující:
a) u směsí, kde jedna ze složek představuje nejméně 90 % hmotnostních, se použije sazba pro tuto složku;
b) u ostatních směsí se použije sazba pro složku s nejvyšším dovozním clem.
6. a) Nevařené ochucené maso patří do kapitoly 16. „Ochuceným masem“ se rozumí nevařené maso, které bylo ochuceno uvnitř hloubkově nebo po
celém povrchu; ochucovací přísady jsou buď viditelné pouhým okem, nebo zřetelně chuťově poznatelné;
b) Výrobky čísla 0210, do nichž byly přidány ochucovací přísady během jejich výroby, zůstávají zařazeny v tomto čísle, pokud přidáním těchto
přísad nebyl změněn jejich charakter.
7. Ve smyslu položek 0210 11 až 0210 93 se výrazem „maso a poživatelné droby, solené nebo ve slaném nálevu“ rozumí maso a poživatelné droby
hluboce a homogenně napuštěné solí ve všech částech, s celkovým obsahem soli 1,2 % hmotnostních nebo více, pokud nasolení zajišťuje
dlouhodobou konzervaci. Ve smyslu položky 0210 99 se výrazem „maso a poživatelné droby, solené nebo ve slaném nálevu“ rozumí maso
a poživatelné droby hluboce a homogenně napuštěné solí ve všech částech, s celkovým obsahem soli 1,2 % hmotnostních nebo více.

KAPITOLA 2

TŘÍDA XV-OBECNÉ KOVY A VÝROBKY Z OBECNÝCH KOVŮ

TŘÍDA XV-OBECNÉ KOVY A VÝROBKY Z OBECNÝCH KOVŮ

Všeobecné vysvětlivky
Odpad a šrot z neželezných kovů, který byl roztaven a odlit do ingotů, housek, bloků nebo podobných forem se zařazuje jako surový kov a ne jako odpad a šrot. V důsledku toho se zařazuje, například, do čísla 7601 (hliník), 7801 (olovo), 7901 (zinek) nebo do podpoložek 8104 11 00 nebo 8104 19 00 (hořčík).
Výraz „kov“ zahrnuje rovněž kov, který má amorfní (nekrystalickou) strukturu, jako je metalizované sklo a práškové metalurgické výrobky.

TŘÍDA XV-OBECNÉ KOVY A VÝROBKY Z OBECNÝCH KOVŮ

Poznámky
1. Do této třídy nepatří:
a) připravené barvy, inkousty nebo jiné výrobky na bázi kovových šupin (vloček) nebo prášku (čísel 3207 až 3210, 3212, 3213
nebo 3215);
b) ferocer nebo jiné pyroforické slitiny (číslo 3606);
c) pokrývky hlavy nebo jejich součásti čísla 6506 nebo 6507;
d) kostry deštníků nebo jiné výrobky čísla 6603;
e) zboží kapitoly 71 (například slitiny drahých kovů, obecné kovy plátované drahými kovy, bižuterie);
f) výrobky třídy XVI (stroje, mechanická zařízení a elektrické zboží);
g) smontované železniční nebo tramvajové koleje (číslo 8608) nebo jiné výrobky třídy XVII (vozidla, plavidla a čluny, letadla);
h) nástroje nebo přístroje třídy XVIII, včetně hodinových nebo hodinkových pružin;
ij) olověné broky připravené pro střelivo (číslo 9306) nebo jiné výrobky třídy XIX (zbraně a střelivo);
k) výrobky kapitoly 94 (například nábytek, pružinové kostry, svítidla a osvětlovací zařízení, světelné znaky, montované stavby);
l) výrobky kapitoly 95 (například hračky, hry, sportovní potřeby);
m) ruční síta, knoflíky, pera, držátka na tužky, hroty per nebo jiné výrobky kapitoly 96 (různé výrobky) nebo
n) výrobky kapitoly 97 (například umělecká díla).
2. V celé nomenklatuře se výrazem „části a součásti všeobecně použitelné“ rozumějí:
a) výrobky čísla 7307, 7312, 7315, 7317 nebo 7318 a podobné výrobky z jiných obecných kovů;
b) pružiny a pružinové listy z obecných kovů, jiné než hodinové nebo hodinkové pružiny (číslo 9114) a
c) výrobky čísel 8301, 8302, 8308, 8310 a rámy a rámečky a zrcadla z obecných kovů čísla 8306.
V kapitolách 73 až 76 a 78 až 82 (kromě čísla 7315) se odkazy na části a součásti nevztahují na části a součásti všeobecně použitelné,
jak jsou definovány výše.
S výhradou ustanovení předchozího odstavce a poznámky 1 ke kapitole 83 jsou výrobky kapitoly 82 nebo 83 vyloučeny z kapitol 72
až 76 a 78 až 81.
3. V celé nomenklatuře výraz „obecné kovy“ znamená: železo a ocel, měď, nikl, hliník, olovo, zinek, cín, wolfram, molybden, tantal,
hořčík, kobalt, bismut, kadmium, titan, zirkon, antimon, mangan, berylium, chrom, germanium, vanad, gallium, hafnium, indium,
niob, rhenium a thallium.
4. V celé nomenklatuře výraz „cermety“ znamená výrobky sestávající z mikroskopické heterogenní kombinace kovových částic
a keramických částic. Výraz „cermety“ zahrnuje též slinuté karbidy kovů (karbidy kovů slinuté s kovem).
5. Zařazování slitin (jiných než feroslitin a základních slitin, jak jsou definovány v kapitolách 72 a 74):
a) slitina obecných kovů se zařazuje jako slitina kovu, jehož hmotnost převažuje nad každým z ostatních kovů;
b) slitina složená z obecných kovů této třídy a z materiálů, které do této třídy nepatří, se považuje za slitinu z obecných kovů této
třídy, jestliže celková hmotnost těchto kovů je stejná nebo vyšší než celková hmotnost ostatních přítomných prvků;
c) v této třídě výraz „slitiny“ zahrnuje též slinuté směsi kovových prášků, heterogenní dokonale promísené směsi získané tavením
(jiné než cermety) a intermetalické sloučeniny.
6. Není-li stanoveno jinak, vztahuje se jakýkoliv odkaz v nomenklatuře na obecný kov též na slitiny, které se podle poznámky 5 zařazují
jako slitiny tohoto kovu.
7. Zařazování složených výrobků:
Kromě případů, kdy znění čísel stanoví jinak, se výrobky z obecných kovů (včetně výrobků ze smíšených materiálů považovaných
podle výkladových pravidel za výrobky z obecných kovů), které obsahují dva nebo více obecných kovů, považují za výrobky
z obecného kovu, jehož hmotnost převažuje nad hmotností každého z ostatních kovů.
Pro tyto účely:
a) se železo a ocel nebo různé druhy železa nebo oceli považují za jediný a tentýž kov;
b) je slitina považována za zcela složenou z toho kovu, který určuje její zařazení podle poznámky 5;
c) je cermet čísla 8113 považován za jediný obecný kov.
8. V této třídě mají následující výrazy uvedený význam:
a) Odpad a šrot:
kovový odpad a šrot vznikající při výrobě nebo mechanickém zpracování kovů a kovové předměty rozhodně nepoužitelné jako
takové pro jejich zlomení, rozbití, opotřebení nebo z jiných důvodů.
b) Prášek:
produkty, u kterých 90 % hmotnostních nebo více propadne sítem s velikostí ok 1 mm.

TŘÍDA XV