Výsledky hledání pro výraz: KAPITOLA 39

KAPITOLA 20-PŘÍPRAVKY ZE ZELENINY, OVOCE, OŘECHŮ NEBO JINÝCH ČÁSTÍ ROSTLIN

KAPITOLA 20-PŘÍPRAVKY ZE ZELENINY, OVOCE, OŘECHŮ NEBO JINÝCH ČÁSTÍ ROSTLIN

Všeobecné vysvětlivky
Tato kapitola zahrnuje pochutiny připravené ke spotřebě v podobě např. sušeného hrachu nebo arašídů, které jsou jen částečně obaleny těstem, a jimž tudíž jejich podstatný rys dodává zelenina, ovoce, ořechy nebo jiné části rostlin.
Tato kapitola zahrnuje rovněž okurky salátové a okurky nakládačky, které prošly úplným mléčným kvašením.
Avšak okurky salátové a okurky nakládačky, které neprošly úplným mléčným kvašením a jsou prozatímně konzervované ve slané vodě, se zařazují do podpoložky 0711 40 00, nejsou-li určeny k přímému požívání. Tyto produkty obvykle obsahují nejméně 10 % hmotnostních soli.
Poznámka 4 Pro stanovení obsahu sušiny šťávy z rajčat se použije analytická metoda uvedená v příloze k nařízení Komise (EHS) č. 1979/82 (Úř. věst. L 214, 22.7.1982, s. 12).
Doplňková poznámka 1 Ke stanovení obsahu kyseliny ve výrobku se musí zhomogenizovat stejný podíl kapalných a pevných částí zboží.

KAPITOLA 20-PŘÍPRAVKY ZE ZELENINY, OVOCE, OŘECHŮ NEBO JINÝCH ČÁSTÍ ROSTLIN

Poznámky
1. Do této kapitoly nepatří:
a) zelenina, ovoce nebo ořechy, upravené nebo konzervované způsoby uvedenými v kapitolách 7, 8 nebo 11;
b) potravinové přípravky, obsahují-li více než 20 % hmotnostních uzenky, salámů, masa, drobů, krve, ryb nebo korýšů, měkkýšů
nebo jiných vodních bezobratlých nebo jejich kombinaci (kapitola 16);
c) pekařské zboží a jiné výrobky čísla 1905; nebo
d) homogenizované směsi potravinových přípravků čísla 2104.
2. Do čísel 2007 a 2008 nepatří ovocná želé, ovocné pasty, cukrem potažené mandle nebo podobné výrobky ve formě cukrovinek
(číslo 1704) nebo čokoládové cukrovinky (číslo 1806).
3. Do čísel 2001, 2004 a 2005 patří pouze ty výrobky kapitoly 7 nebo čísla 1105 nebo 1106 (jiné než mouka, krupice a prášky
z výrobků kapitoly 8), které byly upraveny nebo konzervovány jiným způsobem, než je uvedeno v poznámce 1 a).
4. Rajčatová šťáva s obsahem sušiny 7 % hmotnostních nebo více patří do čísla 2002.
5. Pro účely čísla 2007 se výrazem „získané vařením“ rozumí získané tepelnou úpravou za atmosférického tlaku nebo za sníženého
tlaku, za účelem zvýšení viskozity produktu snížením obsahu vody nebo jinými způsoby.
6. Pro účely čísla 2009 se výrazem „nezkvašené šťávy bez přídavku alkoholu“ rozumějí šťávy, jejichž objemový obsah alkoholu
nepřesahuje 0,5 % obj. (viz poznámka 2 ke kapitole 22).
Poznámky k položkám
1. Pro účely položky 2005 10 se výrazem „homogenizovaná zelenina“ rozumějí zeleninové přípravky, jemně homogenizované, v balení
pro drobný prodej jako dětská výživa nebo pro dietní účely, v uzavřených obalech o čisté hmotnosti nepřesahující 250 g. Při
uplatňování této definice se nepřihlíží k malému množství přísad přidaných pro ochucení, pro účely konzervace nebo z jiných
důvodů. Tyto přípravky mohou obsahovat malé množství viditelných kousků zeleniny. Položka 2005 10 má přednost před všemi
ostatními položkami čísla 2005.
2. Pro účely položky 2007 10 se výrazem „homogenizované přípravky“ rozumějí ovocné přípravky, jemně homogenizované, v balení
pro drobný prodej jako dětská výživa nebo pro dietní účely, v uzavřených obalech o čisté hmotnosti nepřesahující 250 g. Při
uplatňování této definice se nepřihlíží k malému množství přísad přidaných pro ochucení, pro účely konzervace nebo z jiných
důvodů. Tyto přípravky mohou obsahovat malé množství viditelných kousků ovoce. Položka 2007 10 má přednost před všemi
ostatními položkami čísla 2007.
3. Pro účely položek 2009 12, 2009 21, 2009 31, 2009 41, 2009 61 a 2009 71 se výrazem „hodnota Brix“ rozumí přímo odečtené
stupně Brix z Brix hustoměru nebo index lomu vyjádřený jako funkce procentuálního obsahu sacharózy získaného z refraktometru,
při teplotě 20 °C nebo s korekcí na 20 °C, je-li odečet prováděn při jiné teplotě.
Doplňkové poznámky
1. Pro účely čísla 2001 zelenina, ovoce, ořechy a jiné jedlé části rostlin, připravené nebo konzervované v octě nebo kyselině octové musí mít obsah volné
těkavé kyseliny, vyjádřený jako kyselina octová, 0,5 % hmotnostních nebo více. Navíc houby podpoložky 2001 90 50 by měly mít obsah soli nejvýše
2,5 % hmotnostních.
2. a) Obsah různých cukrů, vyjádřených jako sacharóza (‚obsah cukru‘), u výrobků zařazených do této kapitoly odpovídá číselnému údaji, který při
teplotě 20 °C ukazuje refraktometr (použitý v souladu s metodou popsanou v příloze prováděcího nařízení (EU) č. 974/2014 (1)) a který je
násoben jedním z následujících faktorů:
— 0,93 u výrobků položek 2008 20 až 2008 80, 2008 93, 2008 97 a 2008 99,
— 0,95 u výrobků ostatních položek.
Avšak obsah různých cukrů, vyjádřených jako sacharóza (‚obsah cukru‘), u následujících výrobků zařazených do této kapitoly:
— výrobků vyrobených na bázi chaluh a jiných řas upravených nebo konzervovaných způsoby, které nejsou uvedeny v kapitole 12,
— výrobků vyrobených na bázi maniokových kořenů, marantových kořenů, salepových kořenů, jeruzalémských artyčoků, sladkých brambor
a podobných kořenů a hlíz s vysokým obsahem škrobu nebo inulinu čísla 0714,
— výrobků vyrobených na bázi vinných listů
odpovídá číselnému údaji vzešlému z výpočtu provedeného na základě hodnot naměřených za použití metody vysokoúčinné kapalinové
chromatografie (dále jen ‚metoda HPLC‘), a to podle tohoto vzorce:
S + (G + F) × 0,95,
kde:
‚S‘ je obsah sacharózy stanovený metodou HPLC,
‚F‘ je obsah fruktózy stanovený metodou HPLC,
‚G‘ je obsah glukózy stanovený metodou HPLC.
b) výrazem „hodnota Brix“ uvedeným v podpoložkách čísla 2009 se rozumí číselný údaj, který při teplotě 20 °C ukazuje refraktometr (použitý
v souladu s metodou popsanou v příloze prováděcího nařízení (EU) č. 974/2014 (1)).
3. Výrobky položek 2008 20 až 2008 80, 2008 93, 2008 97 a 2008 99 jsou považovány za výrobky „s přídavkem cukru“, jestliže jejich
hmotnostní obsah cukru je vyšší než procento uvedené níže, podle druhu ovoce nebo jedlých částí rostlin:
— ananas, vinné hrozny: 13 %,
— ostatní ovoce, včetně ovocných směsí a jiných jedlých částí rostlin: 9 %.
4. Pro účely podpoložek 2008 30 11 až 2008 30 39, 2008 40 11 až 2008 40 39, 2008 50 11 až 2008 50 59, 2008 60 11 až 2008 60 39,
2008 70 11 až 2008 70 59, 2008 80 11 až 2008 80 39, 2008 93 11 až 2008 93 29 , 2008 97 12 až 2008 97 38 a 2008 99 11 až
2008 99 40 se rozumí:
— výrazem „skutečný hmotnostní obsah alkoholu“ počet kilogramů čistého alkoholu obsažených ve 100 kg výrobku,
— „% hm“ symbol pro hmotnostní obsah alkoholu ve hmotě.
5. Následující se použije na výrobky, jak jsou předkládány:
a) obsah přidaného cukru u výrobků čísla 2009 odpovídá „obsahu cukru“ sníženému o níže uvedená čísla, podle druhu šťávy:
— citronová nebo rajčatová šťáva: 3,
— hroznová šťáva: 15,
— šťávy z ostatního ovoce a zeleniny, včetně směsí šťáv: 13.
b) ovocné šťávy s přídavkem cukru o hodnotě Brix nepřesahující 67 a obsahující méně než 50 % hmotnostních ovocné šťávy ztrácejí svůj původní
charakter ovocných šťáv čísla 2009.
Bod b) se nepoužije na koncentrované přírodní ovocné šťávy. Proto nejsou koncentrované přírodní ovocné šťávy vyloučeny z čísla 2009.
6. Pro účely podpoložek 2009 69 51 a 2009 69 71 se výrazem „koncentrovaná hroznová šťáva (včetně vinného moštu)“ rozumí hroznová šťáva
(včetně vinného moštu), u níž je číselný údaj naměřený při teplotě 20 °C refraktometrem (použitým v souladu s metodou popsanou v příloze
prováděcího nařízení (EU) č. 974/2014 (1)) nejméně 50,9 %.
7. Pro účely podpoložek 2001 90 92, 2006 00 35, 2006 00 91, 2007 10 91, 2007 99 93, 2008 97 03, 2008 97 05, 2008 97 12,
2008 97 16, 2008 97 32, 2008 97 36, 2008 97 51, 2008 97 72, 2008 97 76, 2008 97 92, 2008 97 94, 2008 97 97, 2008 99 24,
2008 99 31, 2008 99 36, 2008 99 38, 2008 99 48, 2008 99 63, 2009 89 34, 2009 89 36, 2009 89 73, 2009 89 85, 2009 89 88,
2009 89 97, 2009 90 92, 2009 90 95 a 2009 90 97 se za „tropické ovoce“ považují kvajavy, mango, mangostany, papáje, tamarindy, jablka
kešu, liči, jackfruit, sapodilla, mučenky, karamboly a pitahaya.
8. Pro účely podpoložek 2001 90 92, 2006 00 35, 2006 00 91, 2007 99 93, 2008 19 12, 2008 19 92, 2008 97 03, 2008 97 05,
2008 97 12, 2008 97 16, 2008 97 32, 2008 97 36, 2008 97 51, 2008 97 72, 2008 97 76, 2008 97 92, 2008 97 94 a 2008 97 97 se
za „tropické ořechy“ považují ořechy kokosové, kešu, para, arekové (betelové), kola a macadamia.
9. Mořské a jiné řasy upravené nebo konzervované způsoby, které nejsou uvedeny v kapitole 12, jako např. vaření, pražení, ochucení nebo přidání
cukru, patří do kapitoly 20 jakožto přípravky z jiných částí rostlin. Mořské a jiné řasy, čerstvé, chlazené, zmrazené nebo sušené, též v prášku, se
zařazují do čísla 1212.

KAPITOLA 20

KAPITOLA 16-PŘÍPRAVKY Z MASA, RYB NEBO KORÝŠŮ, MĚKKÝŠŮ NEBO JINÝCH VODNÍCH BEZOBRATLÝCH

KAPITOLA 16-PŘÍPRAVKY Z MASA, RYB NEBO KORÝŠŮ, MĚKKÝŠŮ NEBO JINÝCH VODNÍCH BEZOBRATLÝCH

Všeobecné vysvětlivky
Pro zařazování složených potravinových přípravků (včetně tzv. „hotových jídel“) sestávajících například z uzenek, salámů, masa, drobů, ryb nebo korýšů, měkkýšů nebo jiných vodních bezobratlých, nebo jakékoliv jejich kombinace, spolu se zeleninou, špagetami, omáčkou atd., viz poznámka 2 k této kapitole a všeobecné vysvětlivky k HS k této kapitole, předposlední odstavec.
Druhá věta prvního odstavce poznámky 2 (zařazení do čísla odpovídajícího složce, která hmotnostně převládá) se použije i pro stanovení položek a podpoložek. Toto se však nepoužije na přípravky obsahující játra čísel 1601 00 a 1602 (viz odstavec 2 této poznámky).
Doplňková poznámka 2 Jako všeobecné pravidlo, kus z něhož je získána část, je rozpoznatelný pouze pokud část měří přibližně 100 × 80 × 2 mm nebo více.
Výraz „jejich části“ se použije výhradně na části, kde může být kus, ze kterého byly získány (např. kýty), stanoven nesporným způsobem, spíše než vylučovacím postupem.

KAPITOLA 16-PŘÍPRAVKY Z MASA, RYB NEBO KORÝŠŮ, MĚKKÝŠŮ NEBO JINÝCH VODNÍCH BEZOBRATLÝCH

Poznámky
1. Do této kapitoly nepatří maso, droby, ryby, korýši, měkkýši nebo jiní vodní bezobratlí, připravení nebo konzervovaní způsoby
uvedenými v kapitole 2 nebo 3 nebo v čísle 0504.
2. Potravinové přípravky patří do této kapitoly, obsahují-li více než 20 % hmotnostních uzenky, salámů, masa, drobů, krve, ryb nebo
korýšů, měkkýšů nebo jiných vodních bezobratlých nebo jejich kombinaci. Obsahují-li tyto přípravky dva nebo více výše uvedených
výrobků, zařazují se do čísla kapitoly 16, odpovídajícího složce nebo složkám, jejichž hmotnost převládá. Tato ustanovení se
nevztahují na nadívané výrobky čísla 1902 ani na přípravky čísel 2103 nebo 2104.
Pro přípravky obsahující játra se při určení podpoložky v číslech 1601 nebo 1602 neuplatňuje ustanovení druhé věty.
Poznámky k položkám
1. Pro účely položky 1602 10 se výrazem „homogenizované přípravky“ rozumějí přípravky z masa, drobů nebo krve, jemně
homogenizované, v balení pro drobný prodej jako dětská výživa nebo pro dietní účely, v uzavřených obalech o čisté hmotnosti
nepřesahující 250 g. Při uplatňování této definice se nepřihlíží k malému množství přísad přidaných pro ochucení, pro účely
konzervace nebo z jiných důvodů. Tyto přípravky mohou obsahovat malé množství viditelných kousků masa nebo drobů.
Položka 1602 10 má přednost před všemi ostatními položkami čísla 1602.
2. Ryby, korýši, měkkýši a jiní vodní bezobratlí, uvedení v položkách čísel 1604 nebo 1605 pouze pod obecnými názvy, patří ke
stejným druhům jako ty, které jsou uvedeny v kapitole 3 pod stejnými názvy.
Doplňkové poznámky
1. Pro účely podpoložek 1602 31 11, 1602 32 11, 1602 39 21, 1602 50 10 a 1602 90 61 se za „tepelně neupravené“ považují ty výrobky, které
nebyly vůbec tepelně zpracovány nebo jejichž tepelné zpracování není dostačující k zajištění koagulace proteinů masa v celém výrobku, a proto se
u nich v případě podpoložek 1602 50 10 a 1602 90 61 při krájení objevují stopy narůžovělé tekutiny v nejširší části řezné plochy.
2. Pro účely podpoložek 1602 41 10, 1602 42 10 a 1602 49 11 až 1602 49 15 se výraz „jejich části“ vztahuje pouze na přípravky a masové
konzervy, u nichž lze určit, podle rozměrů a charakteristik příslušné svalové tkáně, že pocházejí z kýty, hřbetu s kostí, krkovičky nebo plece
z domácích prasat.

KAPITOLA 16

KAPITOLA 15-ŽIVOČIŠNÉ NEBO ROSTLINNÉ TUKY A OLEJE A VÝROBKY VZNIKLÉ JEJICH ŠTĚPENÍM; UPRAVENÉ JEDLÉ TUKY; ŽIVOČIŠNÉ NEBO ROSTLINNÉ VOSKY

KAPITOLA 15-ŽIVOČIŠNÉ NEBO ROSTLINNÉ TUKY A OLEJE A VÝROBKY VZNIKLÉ JEJICH ŠTĚPENÍM; UPRAVENÉ JEDLÉ TUKY; ŽIVOČIŠNÉ NEBO ROSTLINNÉ VOSKY

Všeobecné vysvětlivky
Pro účely podpoložek této kapitoly, kde se objevuje výraz „průmyslové účely“, se tento výraz týká pouze takových účelů, které zahrnují přeměnu základního produktu.
Na druhé straně výraz „technické účely“, který se nachází v některých podpoložkách, neznamená takovouto přeměnu.
Úpravy jako jsou vyčištění, rafinace nebo hydrogenace se nepovažují za „průmyslový účel“ ani „technický účel“.
Je třeba zdůraznit, že dokonce i výrobky vhodné k lidské výživě mohou být určeny pro technické nebo průmyslové účely.
Podpoložky této kapitoly, které jsou vyčleněny pro výrobky pro technické nebo průmyslové účely jiné než je výroba potravin pro lidskou výživu, zahrnují oleje a tuky pro výrobu potravy pro zvířata.
Doplňková poznámka 1 a) Tekutá frakce rostlinných olejů získaná oddělením od pevné fáze, například chlazením, použitím organických rozpouštědel, povrchově aktivních látek atd., nemůže být považována za surový olej.

KAPITOLA 15-ŽIVOČIŠNÉ NEBO ROSTLINNÉ TUKY A OLEJE A VÝROBKY VZNIKLÉ JEJICH ŠTĚPENÍM; UPRAVENÉ JEDLÉ TUKY; ŽIVOČIŠNÉ NEBO ROSTLINNÉ VOSKY

Poznámky
1. Do této kapitoly nepatří:
a) vepřový tuk nebo drůbeží tuk čísla 0209;
b) kakaové máslo, kakaový tuk a kakaový olej (číslo 1804);
c) jedlé přípravky obsahující více než 15 % hmotnostních výrobků čísla 0405 (zpravidla kapitola 21);
d) škvarky (číslo 2301) nebo odpady čísel 2304 až 2306;
e) mastné kyseliny, připravené vosky, léky, barvy, laky, mýdlo, voňavkářské, kosmetické nebo toaletní přípravky, sulfonované oleje
nebo jiné výrobky třídy VI; nebo
f) faktis (olejový kaučuk) čísla 4002.
2. Do čísla 1509 nepatří oleje získané z oliv extrakcí rozpouštědly (číslo 1510).
3. Do čísla 1518 nepatří tuky, oleje nebo jejich frakce pouze denaturované; tyto výrobky se zařazují do čísel, do kterých patří
odpovídající nedenaturované tuky a oleje a jejich frakce.
4. Mýdlové kaly, olejové sedliny a kaly, stearinová smola, glycerolová smola a zbytky tuku z ovčí vlny patří do čísla 1522.
Poznámka k položkám
1. Pro účely položek 1514 11 a 1514 19 výraz „olej řepky nebo řepky olejky s nízkým obsahem kyseliny erukové“ znamená stálý olej,
který obsahuje méně než 2 % hmotnostní kyseliny erukové.
Doplňkové poznámky
1. Pro účely položek a podpoložek 1507 10, 1508 10, 1510 00 10, 1511 10, 1512 11, 1512 21, 1513 11, 1513 21, 1514 11, 1514 91,
1515 11, 1515 21, 1515 50 11, 1515 50 19, 1515 90 21, 1515 90 29, 1515 90 40 až 1515 90 59 a 1518 00 31:
a) se stálé rostlinné oleje tekuté nebo pevné, získané lisováním, považují za „surové“, jestliže nebyly podrobeny jiné úpravě než:
— dekantaci v normálním časovém limitu,
— odstředění nebo filtraci za podmínky, že pro oddělení oleje od jeho tuhých částí byla použita pouze mechanická síla jako např. tíha, tlak nebo
odstředivá síla (s vyloučením jakéhokoliv adsorpčního filtračního postupu nebo jiného fyzikálního nebo chemického postupu);
b) stálé rostlinné oleje, tekuté nebo pevné, získané extrakcí, budou i nadále považovány za „surové“, nebudou-li moci být rozlišeny barvou, vůní
nebo chutí ani speciálními analytickými vlastnostmi od rostlinných olejů a tuků získaných lisováním;
c) výraz „surový olej“ se rozšiřuje rovněž na sójový olej, který již byl odslizen, a na bavlníkový olej, z něhož byl odstraněn gossypol.
2. A. Čísla 1509 a 1510 zahrnují pouze oleje získané výhradně zpracováním oliv, které mají následující analytické charakteristiky obsahu mastných
kyselin, stanovené pomocí metod uvedených v přílohách V, X-A a X-B nařízení Komise (EHS) č. 2568/91, a sterolů:
Tabulka I
Podíl mastných kyselin v % na celkovém množství mastných kyselin
Mastné kyseliny Procentuální zastoupení
Kyselina myristová ? 0,05
Kyselina palmitová 7,5–20,0
Kyselina palmitolejová 0,3–3,5
Kyselina heptadekanová ? 0,3
Kyselina heptadecenová ? 0,3
Kyselina stearová 0,5–5,0
Kyselina olejová 55,0–83,0
Kyselina linolová 3,5–21,0
Kyselina linolenová ? 1,0
Kyselina arachová ? 0,6
Kyselina ikosenová ? 0,4
Kyselina behenová (1) ? 0,3
Kyselina lignocerová ? 0,2
Tabulka II
Podíl sterolů v % z celkového množství sterolů
Steroly Procentuální zastoupení
Cholesterol ? 0,5
Brasikasterol (1) ? 0,1
Kampesterol ? 4,0
Stigmasterol (2) < Kampesterol Betasitosterol (3) ? 93,0 Delta-7-stigmasterol ? 0,5 Do čísel 1509 a 1510 nepatří chemicky změněný olivový olej (zejména reesterifikovaný olivový olej) a směsi olivového oleje s jinými oleji. Přítomnost reesterifikovaného olivového oleje nebo jiných olejů se zjišťuje za použití metod uvedených v příloze VII nařízení (EHS) č. 2568/91. B. Do položky 1509 10 patří pouze olivové oleje vymezené v níže uvedených podbodech 1. a 2., které byly získány výhradně mechanickými nebo jinými fyzikálními postupy za podmínek, při nichž nedochází ke změně oleje, a které nebyly podrobeny žádnému jinému zpracování než praní, dekantaci, odstřeďování nebo filtraci. Olivové oleje získané pomocí rozpouštědel, chemických nebo biochemických činidel nebo reesterifikací, jakož i jakékoli směsi s oleji jiných druhů, do této položky nepatří. 1. Ve smyslu podpoložky 1509 10 10 je za „panenský olivový olej na svícení“ považován, nezávisle na jeho kyselosti, olivový olej, který má následující vlastnosti: a) jeden z následujících obsahů vosků: i) obsah vosků nepřesahující 300 mg/kg nebo ii) obsah vosků převyšující 300 mg/kg, avšak nepřesahující 350 mg/kg za předpokladu, že: — celkový obsah alifatických alkoholů nepřesahuje 350 mg/kg nebo — obsah erythrodiolu a uvaolu nepřesahuje 3,5 %; b) obsah erythrodiolu a uvaolu nepřesahující 4,5 %; c) jednu z následujících dvou vlastností: i) obsah 2-glyceryl monopalmitátu nepřesahující 0,9 %, jestliže obsah kyseliny palmitové nepřesahuje 14 % celkového obsahu mastných kyselin; ii) obsah 2-glyceryl monopalmitátu nepřesahující 1,1 %, jestliže obsah kyseliny palmitové převyšuje 14 % celkového obsahu mastných kyselin; d) suma trans-isomerů kyseliny olejové nepřesahující 0,10 % a suma trans-isomerů kyselin linolové a linolenové nepřesahující 0,10 %; e) obsah stigmastadienu nepřesahující 0,50 mg/kg; f) rozdíl mezi výsledky HPLC a teoretickým obsahem triglyceridů s ECN42 je 0,3 nebo méně; a g) jednu nebo více následujících vlastností: 1. obsah těkavých halogenovaných rozpouštědel celkem nepřesahující 0,2 mg/kg a nepřesahující 0,1 mg/kg pro kterékoli z těchto rozpouštědel; 2. organoleptické vlastnosti s mediánem vad převyšujícím 3,5 v souladu s přílohou XII nařízení Komise (EHS) č. 2568/91. 2. Pro účely podpoložky 1509 10 90 se výrazem „panenský olivový olej“ rozumí olivový olej, který má následující vlastnosti: a) obsah kyselin, vyjádřený jako kyselina olejová, nepřesahující 2,0 g na 100 g; b) peroxidové číslo nepřesahující 20 milimolů aktivního kyslíku na kg; c) obsah vosků nepřesahující 250 mg/kg; d) obsah těkavých halogenových rozpouštědel nepřesahující celkem 0,2 mg/kg a nepřesahující 0,1 mg/kg pro každé z nich; e) koeficient extinkce K270 nepřesahující 0,25; f) odchylka koeficientu extinkce ?K v oblasti 270 nanometrů nepřesahující 0,01; g) organoleptické vlastnosti s mediánem vad nepřesahujícím 3,5 v souladu s přílohou XII nařízení Komise (EHS) č. 2568/91; h) obsah erythrodiolu a uvaolu nepřesahující 4,5 %; ij) jednu z následujících dvou vlastností: i) obsah 2-glyceryl monopalmitátu nepřesahující 0,9 %, jestliže obsah kyseliny palmitové nepřesahuje 14 % celkového obsahu mastných kyselin; ii) obsah 2-glyceryl monopalmitátu nepřesahující 1,0 %, jestliže obsah kyseliny palmitové převyšuje 14 % celkového obsahu mastných kyselin; k) suma trans-izomerů kyseliny olejové nepřesahující 0,05 % a suma trans-izomerů kyseliny linolové a linolenové nepřesahující 0,05 %; l) obsah stigmastadienů nepřesahující 0,10 mg/kg; m) rozdíl mezi výsledky HPLC a teoretickým obsahem trigliceridů s ECN42 je 0,2 nebo méně. C. Do položky 1509 90 patří olivový olej získaný zpracováním olivových olejů podpoložky 1509 10 10 a/nebo 1509 10 90, též smíšený s panenským olivovým olejem, který má následující vlastnosti: a) obsah kyselin, vyjádřený jako kyselina olejová, nepřesahující 1,0 g na 100 g; b) obsah vosku nepřesahující 350 mg/kg; c) koeficient extinkce K270 nepřesahující 0,90; d) odchylka koeficientu extinkce ?K v oblasti 270 nanometrů nepřesahující 0,15; e) obsah erythrodiolu a uvaolu nepřesahující 4,5 %; f) jednu z následujících dvou vlastností: i) obsah 2-glyceryl monopalmitátu nepřesahující 0,9 %, jestliže obsah kyseliny palmitové nepřesahuje 14 % celkového obsahu mastných kyselin; ii) obsah 2-glyceryl monopalmitátu nepřesahující 1,0 %, jestliže obsah kyseliny palmitové převyšuje 14 % celkového obsahu mastných kyselin; g) suma trans-izomerů kyseliny olejové nepřesahující 0,20 % a suma trans-izomerů kyselin linolové a linolenové nepřesahující 0,30 %; h) rozdíl mezi výsledky HPLC a teoretickým obsahem trigliceridů s ECN42 je 0,3 nebo méně. D. Pro účely podpoložky 1510 00 10 se výrazem „surové oleje“ rozumějí olivové oleje získané zejména z pokrutin, které mají následující vlastnosti: a) jeden z následujících obsahů vosků: i) obsah vosků převyšující 350 mg/kg nebo ii) obsah vosků převyšující 300 mg/kg, avšak nepřesahující 350 mg/kg, za předpokladu, že: — celkový obsah alifatických alkoholů převyšuje 350 mg/kg a — obsah erythrodiolu a uvaolu převyšuje 3,5 %; b) obsah erythrodiolu a uvaolu převyšující 4,5 %; c) obsah 2-glyceryl monopalmitátu nepřesahující 1,4 %; d) suma trans-izomerů kyseliny olejové nepřesahující 0,20 % a suma trans-izomerů kyselin linolové a linolenové nepřesahující 0,10 %; e) rozdíl mezi výsledky HPLC a teoretickým obsahem triglyceridů s ECN42 nepřesahující 0,6. E. Do podpoložky 1510 00 90 patří oleje získané zpracováním olejů podpoložky 1510 00 10, též smíšené s panenským olivovým olejem, a oleje, které nemají vlastnosti olejů uvedených v doplňkových poznámkách 2B, 2C a 2D. Oleje této podpoložky musí mít obsah 2-glyceryl monopalmitátu nepřesahující 1,4 %, sumu trans-isomerů kyseliny olejové nižší než 0,4 %, sumu trans-izomerů kyselin linolové + linolenové nižší než 0,35 % a rozdíl mezi výsledky HPLC a teoretickým obsahem triglyceridů s ECN42 nepřesahující hodnotu 0,5. 3. Do podpoložek 1522 00 31 a 1522 00 39 nepatří: a) zbytky ze zpracování tukových látek obsahující olej s jodovým číslem stanoveným podle metody uvedené v příloze XVI nařízení Komise (EHS) č. 2568/91 nižším než 70 nebo vyšším než 100; b) zbytky ze zpracování tukových látek obsahující olej s jodovým číslem vyšším než 70 nebo nižším než 100, u něhož plocha píku představující množství zadrženého betasitosterolu (1) stanovená podle přílohy V nařízení Komise (EHS) č. 2568/91 je nižší než 93,0 % celkové plochy píků sterolů. 4. Analytické metody stanovení vlastností výše uvedených výrobků jsou obsaženy v přílohách nařízení Komise (EHS) č. 2568/91. Pozornost je tudíž nutno věnovat rovněž poznámkám pod čarou přílohy I uvedeného nařízení. KAPITOLA 15

KAPITOLA 13-ŠELAK, GUMY, PRYSKYŘICE A JINÉ ROSTLINNÉ ŠŤÁVY A VÝTAŽKY

KAPITOLA 13-ŠELAK; GUMY, PRYSKYŘICE A JINÉ ROSTLINNÉ ŠŤÁVY A VÝTAŽKY

KAPITOLA 13-ŠELAK, GUMY, PRYSKYŘICE A JINÉ ROSTLINNÉ ŠŤÁVY A VÝTAŽKY

Poznámka
1. Do čísla 1302 patří, inter alia, výtažek z lékořice, z pyrethra, z chmele, z aloe a opium.
Do tohoto čísla nepatří:
a) výtažky z lékořice obsahující více než 10 % hmotnostních sacharosy nebo upravené jako cukrovinky (číslo 1704);
b) sladový výtažek (číslo 1901);
c) výtažky z kávy, čaje nebo maté (číslo 2101);
d) rostlinné šťávy nebo výtažky vytvářející alkoholické nápoje (kapitola 22);
e) kafr a glycyrrhizin a jiné výrobky čísel 2914 nebo 2938;
f) koncentráty z makové slámy obsahující nejméně 50 % hmotnostních alkaloidů (číslo 2939);
g) léky čísel 3003 nebo 3004 a reagencie ke zjišťování krevních skupin nebo faktorů (číslo 3006);
h) tříselné a barvířské výtažky (čísla 3201 nebo 3203);
ij) silice, konkrétní nebo absolutní, pryskyřice (resinoidy), extrahované pryskyřice (oleoresiny), vodné destiláty nebo vodné roztoky
silic nebo přípravky na bázi vonných látek druhů používaných k výrobě nápojů (kapitola 33) nebo
k) přírodní kaučuk, balata, gutaperča, guajal, čikl a podobné přírodní gumy (číslo 4001).
Doplňková poznámka
1. Směsi pektinových látek a cukru o obsahu cukru v sušině převyšujícím 90 % hmotnostních jsou vyloučeny z položky 1302 20 a mají být v zásadě
zařazeny do kapitoly 17, neboť se má za to, že charakter výrobku je dán cukrem.

KAPITOLA 13

1103139000 80-Ostatní

1103 11 10 až 1103 19 90-Krupice a krupička

1. Viz poznámky 2 a 3 k této kapitole.
2. Viz vysvětlivky k HS k číslu 1103, prvních šest odstavců.
3. — Výrobky, které nevyhovují kritériím propadu sítem stanoveným v poznámce 3 k této kapitole, se zařazují do čísla 1104.
— Výrobky, které vyhovují kritériím propadu sítem stanoveným v poznámce 3 k této kapitole, ale které, jelikož byly podrobeny procesu perlování, jsou ve formě kulovitých kousků zrn, patří do jedné z podpoložek čísla 1104, zahrnujících perlovitá zrna.

1103 13 10 a 1103 13 90-Z kukuřice

Pro stanovení obsahu tuku viz vysvětlivka k podpoložkám 1102 20 10 a 1102 20 90.
Do těchto podpoložek patří také krupice a krupička z kukuřice popsané jako „mouka masa“, která se získává metodou „nixtamalizace“, pro niž je charakteristické vaření a máčení kukuřičných zrn v roztoku hydroxidu vápenatého a následné sušení a mletí.
Jakékoli další zpracovávání, například pražení, však vede k vyloučení takového produktu z čísla 1103 (zpravidla kapitola 19).

–

1103 13 90

KAPITOLA 4-MLÉKO A MLÉČNÉ VÝROBKY; PTAČÍ VEJCE; PŘÍRODNÍ MED; JEDLÉ PRODUKTY ŽIVOČIŠNÉHO PŮVODU, JINDE NEUVEDENÉ ANI NEZAHRNUTÉ

KAPITOLA 4-MLÉKO A MLÉČNÉ VÝROBKY; PTAČÍ VEJCE; PŘÍRODNÍ MED; JEDLÉ PRODUKTY ŽIVOČIŠNÉHO PŮVODU, JINDE NEUVEDENÉ ANI NEZAHRNUTÉ

Všeobecné vysvětlivky
Kaseináty získané z mléčného kaseinu se používají například jako emulgátory (kaseinát sodný) nebo jako zdroj bílkovin (kaseinát vápenatý). Výrobky, které obsahují kaseináty v množství větším než 3 % hmotnostní v sušině, jsou z čísel 0401 až 0404 vyloučeny, jelikož tyto kaseináty se v tomto množství v mléce přirozeně nevyskytují (viz zejména číslo 1901).

KAPITOLA 4-MLÉKO A MLÉČNÉ VÝROBKY; PTAČÍ VEJCE; PŘÍRODNÍ MED; JEDLÉ PRODUKTY ŽIVOČIŠNÉHO PŮVODU, JINDE NEUVEDENÉ ANI NEZAHRNUTÉ

Poznámky
1. Výrazem „mléko“ se rozumí plnotučné mléko nebo částečně nebo úplně odstředěné mléko.
2. Pro účely čísla 0405:
a) výraz „máslo“ znamená přírodní máslo, syrovátkové máslo nebo rekombinované máslo (čerstvé, solené nebo žluklé, včetně
konzervovaného másla) získané výhradně z mléka, o obsahu mléčného tuku 80 % hmotnostních nebo více, avšak nejvýše 95 %
hmotnostních, o obsahu mléčné sušiny bez tuku nejvýše 2 % hmotnostní a o obsahu vody nejvýše 16 % hmotnostních. Máslo
neobsahuje přidané emulgátory, ale může obsahovat chlorid sodný, potravinářská barviva, neutralizační soli a kultury neškodných
bakterií mléčného kvašení;
b) výraz „mléčné pomazánky“ znamená roztíratelné emulze typu voda-olej, obsahující mléčný tuk jako jediný tuk ve výrobku,
o obsahu mléčného tuku 39 % hmotnostních nebo více, avšak méně než 80 % hmotnostních.
3. Výrobky získané zahuštěním syrovátky a přidáním mléka nebo mléčného tuku je třeba zařadit do čísla 0406 jako sýry za
předpokladu, že mají tyto tři charakteristické znaky:
a) obsah mléčného tuku v sušině je 5 % hmotnostních nebo více;
b) obsah sušiny je nejméně 70 % hmotnostních, avšak nepřesahující 85 % hmotnostních; a
c) jsou tvarované nebo tvarovatelné.
4. Do této kapitoly nepatří:
a) výrobky získané ze syrovátky obsahující více než 95 % hmotnostních laktózy, vyjádřené jako bezvodá laktóza, počítáno v sušině,
(číslo 1702) nebo
b) albuminy (včetně koncentrátů dvou nebo více syrovátkových proteinů obsahujících více než 80 % hmotnostních syrovátkových
proteinů, počítáno v sušině) (číslo 3502) nebo globuliny (číslo 3504).
Poznámky k položkám
1. Pro účely položky 0404 10 se výrazem „modifikovaná syrovátka“ rozumějí výrobky sestávající ze složek syrovátky, tj. syrovátka, ze
které byla zcela nebo částečně odstraněna laktóza, proteiny nebo minerály, syrovátka, do které byly přidány přírodní syrovátkové
složky, a výrobky získané smícháním přírodních syrovátkových složek.
2. Pro účely položky 0405 10 výraz „máslo“ nezahrnuje dehydrované máslo nebo „ghee“ (položka 0405 90).
Doplňkové poznámky
1. Celní sazba pro směsi čísel 0401 až 0406 je následující:
a) u směsí, kde jedna ze složek představuje nejméně 90 % hmotnostních, se použije sazba pro tuto složku;
b) u ostatních směsí se použije sazba pro složku s nejvyšším dovozním clem.
2. Pro účely položek 0408 11 a 0408 19 se použije následující:
Výraz „jinak konzervované“ se vztahuje také na žloutky s omezeným obsahem soli (obecně množství do výše přibližně 12 % hmotnostních) nebo
menším množstvím chemických látek přidaných za účelem konzervace za předpokladu, že jsou splněny tyto podmínky:
i) výrobky si uchovávají charakter žloutků položek 0408 11 a 0408 19,
ii) sůl ani chemické látky nelze použít v míře vyšší, než je nezbytné pro účely konzervace.

KAPITOLA 4

KAPITOLA 2-MASO A JEDLÉ DROBY

KAPITOLA 2-MASO A JEDLÉ DROBY

Všeobecné vysvětlivky
1. Maso a droby, způsobilé a vhodné k lidskému požívání, zůstávají zařazeny v této kapitole, i když jsou předkládány např. jako určené pro výrobu potravy pro domácí zvířata.
2. Pro účely této kapitoly je rozsah výrazů „maso“ a „droby“ popsán ve všeobecných vysvětlivkách k HS k této kapitole.
3. Poučení o různých stavech, ve kterých se mohou maso a droby této kapitoly nacházet (čerstvé, chlazené, zmrazené, solené nebo ve slaném nálevu, sušené nebo uzené) je uvedeno ve všeobecných vysvětlivkách k HS k této kapitole. Je třeba poznamenat, že hluboce zmrazené maso a částečně nebo zcela rozmražené maso se zařazují stejným způsobem jako maso zmrazené. Kromě toho „zmrazené“ zahrnuje nejen maso, které bylo zmraženo jako čerstvé, ale rovněž maso, které bylo nejdříve lehce sušeno a poté zmraženo do té míry, že jeho aktuální a stálé uchování závisí hlavně na způsobu zmrazení.
4. Ve všeobecných vysvětlivkách k HS k této kapitole je rovněž uvedeno poučení pro rozlišení mezi masem a droby této kapitoly a masem a droby kapitoly 16. Do této kapitoly však patří droby, syrové, mleté nebo jemně nasekané, avšak dále nepřipravené, balené v plastovém materiálu (dokonce ve formě uzenek) výhradně za účelem usnadnění manipulace nebo dopravy.
5. Pro účely rozlišení mezi nevykostěnými a vykostěnými kusy se chrupavky a šlachy nepovažují za kosti.
Doplňková poznámka 1 A) d) a doplňková poznámka 1 A) e)
Pro účely doplňkové poznámky 1 A) d) a 1 A) e) k této kapitole (ve spojení s doplňkovou poznámkou 1 C) k této kapitole) se při stanovení, zda jsou splněny podmínky minimálního a maximálního počtu žeber, počítají pouze žebra, celá nebo dělená, která jsou přímo spojena s páteří.
Na základě tohoto vysvětlení zobrazuje níže uvedené vyobrazení příklad hovězí přední čtvrti, která vyhovuje doplňkové poznámce 1 A) d) a 1 A) e) ve spojení s doplňkovou poznámkou 1 C) k této kapitole.
PŘEDNÍ ČTVRŤ ZADNÍ ČTVRŤ
Doplňková poznámka 2 C) Pro účely doplňkové poznámky 2 C) k této kapitole, pokud jde o dvě rozdílné techniky dělení a části „laloky“, „tlamy“ a „laloky a tlamy dohromady“, viz vyobrazení níže:
Doplňková poznámka 6 a) Ve smyslu této doplňkové poznámky se sůl nepovažuje za ochucovadlo.
Viz rovněž doplňková poznámka 7 k této kapitole.

KAPITOLA 2-MASO A JEDLÉ DROBY

Poznámka
1. Do této kapitoly nepatří:
a) výrobky popsané v číslech 0201 až 0208 nebo 0210, nezpůsobilé nebo nevhodné k lidskému požívání;
b) střeva, měchýře nebo žaludky zvířat (číslo 0504) nebo zvířecí krev (číslo 0511 nebo 3002); nebo
c) živočišné tuky, jiné než výrobky čísla 0209 (kapitola 15).
Doplňkové poznámky
1. A. Následujícími výrazy se rozumí:
a) „hovězí maso v celku“ ve smyslu položek 0201 10 a 0202 10: celé tělo poraženého zvířete po jeho vykrvení, vyvržení a stažení z kůže, s
hlavou nebo bez ní, s nohama nebo bez nich a s ostatními droby nebo bez nich. Je-li hovězí maso v celku projednáváno bez hlav, musí být
hlava od něj oddělena v místě hlavového (atloido-okcipitálního) kloubu. Je-li projednáváno bez nohou, musí být nohy odděleny na úrovni
karpo-metakarpálního nebo tarso-metatarsálního kloubu; hovězí maso v celku zahrnuje přední část se všemi kostmi, jakož i žebra, krk,
podplečí a plec s více než deseti páry žeber;
b) „hovězí maso půlené“ ve smyslu položek 0201 10 a 0202 10: výrobek získaný symetrickým rozdělením hovězího masa v celku středem
obratlů krčních, hřbetních, bederních (lumbálních) a křížových (sakrálních) a středem hrudní kosti a spony pánevní; „hovězí maso půlené“
zahrnuje přední část se všemi kostmi, jakož i žebra, krk, podplečí a plec s více než deseti páry žeber;
c) „kompenzované čtvrti“ ve smyslu podpoložek 0201 20 20 a 0202 20 10: části, jež jsou složeny:
— buď z předních čtvrtí zahrnujících všechny kosti, jakož i žebra, krk, podplečí a plec, a dělené u desátého žebra; a zadních čtvrtí
zahrnujících všechny kosti, jakož i kýtu a zadní roštěnec se svíčkovou, a dělené u třetího žebra, nebo
— z předních čtvrtí zahrnujících všechny kosti, jakož i žebra, krk, podplečí a plec, a dělené u pátého žebra s připojeným celým bokem
a hrudím; a zadních čtvrtí zahrnujících všechny kosti, jakož i kýtu a nízký roštěnec se svíčkovou, a dělené u osmého řezaného žebra.
Přední a zadní čtvrti tvořící „kompenzované čtvrti“ musí být předloženy k celnímu projednávání současně a ve stejném počtu, o celkové
hmotnosti předních čtvrtí shodné s celkovou hmotností zadních čtvrtí; nicméně rozdíl mezi hmotností těchto dvou částí zásilky je tolerován za
předpokladu, že tento rozdíl nepřesahuje 5 % celkové hmotnosti těžší části (předních čtvrtí nebo zadních čtvrtí);
d) „neoddělené přední čtvrti“ ve smyslu podpoložek 0201 20 30 a 0202 20 30: přední část hovězího masa v celku zahrnující všechny kosti,
jakož i žebra, krk, podplečí a plec s nejméně čtyřmi páry žeber a nejvýše deseti páry žeber (první čtyři páry žeber musí být v celku, ostatní
mohou být dělena), s bokem nebo bez něj;
e) „oddělené přední čtvrti“ ve smyslu podpoložek 0201 20 30 a 0202 20 30: přední část půleného hovězího masa zahrnující všechny kosti,
jakož i žebra, krk, podplečí a plec s nejméně čtyřmi a nejvýše deseti žebry (první čtyři žebra musí být v celku, ostatní mohou být dělena),
s bokem nebo bez něj;
f) „neoddělené zadní čtvrti“ ve smyslu podpoložek 0201 20 50 a 0202 20 50: zadní část hovězího masa v celku zahrnující všechny kosti,
jakož i kýty a nízký roštěnec se svíčkovou a nejméně třemi páry celých nebo dělených žeber, s kolenem nebo bez něj a s bokem nebo bez něj;
g) „oddělené zadní čtvrti“ ve smyslu podpoložek 0201 20 50 a 0202 20 50: zadní část půleného hovězího masa zahrnující všechny kosti
a nízký roštěnec s nejméně třemi celými nebo dělenými žebry, s kolenem nebo bez něj a s bokem nebo bez něj;
h) 1. „přední čtvrti s částí boku nebo bez něj“ ve smyslu podpoložky 0202 30 50: hřbetní část přední čtvrti, zahrnující horní část plece,
získaná z přední části s minimálně čtyřmi žebry a maximálně s deseti žebry podélným přímým řezem přes místo, kde se první žebro
spojuje s prvním obratlem k obrysu desátého žebra na bránici.
2. „hovězí hrudí“ ve smyslu podpoložky 0202 30 50: spodní část přední čtvrti zahrnující střed hrudí a špičku hrudí.
B. Produkty uvedené v doplňkových poznámkách 1 bod A písm. a) až g) k této kapitole mohou být předkládány též s páteří.
C. Pro určení počtu celých nebo dělených žeber podle doplňkové poznámky 1 bod A se berou v úvahu jen celá nebo dělená žebra spojená s páteří.
Byla-li páteř odstraněna, berou se v úvahu jen celá nebo dělená žebra, která by byla jinak s páteří přímo spojena.
2. A. Následujícími výrazy se rozumí:
a) „vepřové maso v celku nebo půlené“ ve smyslu podpoložek 0203 11 10 a 0203 21 10: poražená prasata ve formě masa z poražených
prasat domácích v celku, po vykrvení a vyvržení, jejichž štětiny a paznehty byly odstraněny. Vepřové maso půlené se získává rozdělením masa
v celku středem obratlů krčních, hřbetních, bederních (lumbálních) a křížových (sakrálních) a středem hrudní kosti a spony pánevní. Maso
v celku nebo půlené může být s hlavou nebo bez hlavy, s tlamou, nožičkama, prsním sádlem, ledvinkami, ocáskem nebo bránicí nebo bez
nich. Maso půlené může být s míchou, mozečkem nebo jazykem nebo bez nich. Maso v celku nebo půlené z prasnic může být s mléčnými
žlázami nebo bez nich;
b) „kýta“ ve smyslu podpoložek 0203 12 11, 0203 22 11, 0210 11 11 a 0210 11 31: zadní část půleného masa zahrnující kosti,
s nožičkou nebo bez ní, s kolenem, kůží, tukovou tkání nebo bez nich.
Kýta je oddělena od zbytku půleného masa tak, aby zahrnovala nanejvýš poslední bederní žebro;
c) „přední část“ ve smyslu podpoložek 0203 19 11, 0203 29 11, 0210 19 30 a 0210 19 60: přední (kraniální) díl půleného masa bez
hlavy, s tlamou nebo bez ní, včetně kostí, s nožičkou, kolenem, kůží nebo tukovou tkání nebo bez nich.
Přední část je oddělena od zbytku půleného masa tak, aby zahrnovala nanejvýš páté hřbetní žebro.
Horní (hřbetní) díl přední části (krkovička), též s lopatkou a s přiléhajícími svaly, je považován za kus hřbetu, je-li oddělen od spodního
(břišního) dílu přední části řezem pod páteří;
d) „plec“ ve smyslu podpoložek 0203 12 19, 0203 22 19, 0210 11 19 a 0210 11 39: spodní díl přední části, též s lopatkou
a s přiléhajícími svaly, s kostí, s nožičkou, kolenem, kůží nebo tukovou tkání nebo bez nich.
Lopatka s přiléhajícími svaly, předkládaná samostatně, zůstává v této podpoložce jako kus plece;
e) „hřbet s kostí“ ve smyslu podpoložek 0203 19 13, 0203 29 13, 0210 19 40 a 0210 19 70: horní díl půleného masa od prvního
krčního obratle až po křížovou kost, včetně kostí, též s panenskou svíčkovou, lopatkou, kůží nebo tukovou tkání.
Panenská svíčková je oddělena od spodní části půleného masa řezem hned pod páteří;
f) „bůčky (prorostlé)“ ve smyslu podpoložek 0203 19 15, 0203 29 15, 0210 12 11 a 0210 12 19: spodní díl půleného masa nazývaný
„prorostlý“, nacházející se mezi kýtou a plecí, též s kostí, avšak s kůží a s tukovou tkání;
g) „slaninové půlky“ ve smyslu podpoložky 0210 19 10: vepřové půlky bez hlavy, líček, laloku, krku, nožiček, ocásku, prsního sádla, ledvinek,
panenské svíčkové, plece, hrudní kosti, páteře, pánevní kosti a bez bránice;
h) „přední tři čtvrti“ ve smyslu podpoložky 0210 19 10: slaninová půlka bez kýty, též vykostěná;
ij) „zadní tři čtvrti“ ve smyslu podpoložky 0210 19 20: slaninová půlka bez přední části, též vykostěná;
k) „půlka“ ve smyslu podpoložky 0210 19 20: slaninová půlka bez kýty a přední části, též vykostěná.
Podpoložka zahrnuje také řezy středu včetně svalové tkáně, žebírek a bůčku v přirozené proporci celých středů.
B. Kusy vzniklé dělením uvedeným v doplňkové poznámce 2 A písm. f) patří do stejných položek jen v případě, že obsahují kůži a podkožní tuk.
Jestliže jsou dělené kusy patřící do podpoložek 0210 11 11, 0210 11 19, 0210 11 31, 0210 11 39, 0210 19 30 a 0210 19 60 získány
ze slaninových půlek, z nichž již byly odstraněny kosti uvedené v doplňkové poznámce 2 A písm. g), řez by měl být veden podle doplňkové
poznámky 2 A písm. b), c) a d); tyto řezy nebo části by v každém případě měly obsahovat kosti.
C. Podpoložky 0206 49 00 a 0210 99 49 zahrnují zejména hlavy nebo půlky hlav domácích prasat, též s mozkem, lícními částmi nebo jazykem,
a jejich části.
Hlava je oddělena od zbytku prasečí půlky následujícím způsobem:
— rovným řezem paralelním s lebkou, nebo
— řezem paralelním s lebkou do úrovně očí a poté šikmo směrem k přední části hlavy, takže tlama zůstává připojena k půlce.
Lícní části, rypák a uši, stejně jako maso spojené s hlavou, zejména s její zadní částí, jsou považovány za části hlavy. Avšak kusy masa bez kostí
z přední části, předkládané samostatně (laloky, tlamy nebo laloky a tlamy dohromady), patří do podpoložek 0203 19 55, 0203 29 55,
0210 19 50 nebo 0210 19 81.
D. Pro účely podpoložek 0209 10 11 a 0209 10 19 se výrazem „podkožní tuk“ rozumí tuková tkáň pod kůží prasete a spojená s ní, nezávisle na
části prasete, z níž pochází; v každém případě musí hmotnost tukové tkáně převyšovat hmotnost kůže.
Do těchto podpoložek patří také tuk zbavený kůže.
E. Pro účely podpoložek 0210 11 31, 0210 11 39, 0210 12 19 a 0210 19 60 až 0210 19 89 se výrazem „sušené nebo uzené“ rozumějí
takové výrobky, u nichž je poměr vody a bílkovin (obsah dusíku × 6,25) 2,8 nebo nižší. Obsah dusíku se určuje podle ISO normy (metody)
937-1978.
3. A. Pro účely čísla 0204 se následujícími výrazy rozumí:
a) „maso v celku“ ve smyslu položek 0204 10, 0204 21, 0204 30, 0204 41 a podpoložek 0204 50 11 a 0204 50 51: celé tělo
poraženého zvířete po jeho vykrvení, vyvržení a stažení z kůže, projednávané s hlavou nebo bez ní, s nožičkama nebo bez nich a s jinými
příslušnými droby nebo bez nich. Je-li maso v celku projednáváno bez hlav, musí být hlava od něj oddělena, a to v místě hlavového (atlantookcipitálního)
kloubu. Je-li projednáváno bez nožiček, musí být nožičky odděleny na úrovni karpo-metakarpálního nebo tarsometatarsálního
kloubu;
b) „maso půlené“ ve smyslu podpoložek 0204 10, 0204 21, 0204 30, 0204 41, 0204 50 11 a 0204 50 51: výrobek získaný symetrickým
rozdělením v celku středem obratlů krčních, hřbetních, bederních a křížových a středem hrudní kosti a spony pánevní;
c) „předky“ ve smyslu podpoložek 0204 22 10, 0204 42 10, 0204 50 13 a 0204 50 53: přední část masa v celku s hrudí nebo bez ní,
včetně všech kostí, jakož i žebra, krk a plec, dělené kolmo na páteř s nejméně pěti a nejvýše sedmi páry žeber v celku nebo dělenými;
d) „půlené předky“ ve smyslu podpoložek 0204 22 10, 0204 42 10, 0204 50 13 a 0204 50 53: přední část půleného masa s hrudí nebo
bez ní, včetně všech kostí, jakož i žebra, krk a plec, dělené kolmo na páteř s nejméně pěti a nejvýše sedmi žebry v celku nebo dělenými;
e) „hřbety a šrůtka“ ve smyslu podpoložek 0204 22 30, 0204 42 30, 0204 50 15 a 0204 50 55: zbývající část trupu, s ledvinami nebo
bez nich, po oddělení nohou a předků; šrůtka (přední část), oddělená od hřbetu, musí obsahovat nejméně 5 párů žeber v celku nebo dělených;
hřbet (zadní část), oddělený od šrůtky, musí obsahovat nejméně 5 bederních obratlů;
f) „půlené hřbety se šrůtkou“ ve smyslu podpoložek 0204 22 30, 0204 42 30, 0204 50 15 a 0204 50 55: zbývající část půleného trupu,
s ledvinami nebo bez nich, po oddělení nohou a předků; šrůtka (přední část), oddělená od hřbetu, musí obsahovat nejméně 5 žeber vcelku
nebo dělených; hřbet (zadní část), oddělený od šrůtky, musí obsahovat nejméně 5 bederních obratlů;
g) „spojené kýty“ ve smyslu podpoložek 0204 22 50, 0204 42 50, 0204 50 19 a 0204 50 59: zadní část trupu v celku zahrnující všechny
kosti a končetiny oddělené kolmo na páteř u šestého bederního obratle těsně pod kyčelní kostí nebo u čtvrtého obratle křížového napříč kyčelní
kostí před stydkou sponou;
h) „oddělené kýty“ ve smyslu podpoložek 0204 22 50, 0204 42 50, 0204 50 19 a 0204 50 59: zadní část půleného trupu zahrnující
všechny kosti a zadní končetinu oddělenou kolmo na páteř u šestého bederního obratle těsně pod kyčelní kostí nebo u čtvrtého obratle
křížového napříč kyčelní kostí před stydkou sponou.
B. Pro určení počtu celých nebo dělených žeber podle doplňkové poznámky 3 A se berou v úvahu jen celá nebo dělená žebra spojená s páteří.
4. Následujícími výrazy se rozumí:
a) „nevykostěné dělené drůbeží maso“ ve smyslu podpoložek 0207 13 20 až 0207 13 60, 0207 14 20 až 0207 14 60, 0207 26 20 až
0207 26 70, 0207 27 20 až 0207 27 70, 0207 44 21 až 0207 44 61, 0207 45 21 až 0207 45 61, 0207 54 21 až 0207 54 61,
0207 55 21 až 0207 55 61 a 0207 60 21 až 0207 60 61: uvedené části včetně všech kostí.
Dělené drůbeží maso uvedené v písmenu a), které bylo částečně vykostěno, patří do podpoložek 0207 13 70, 0207 14 70, 0207 26 80,
0207 27 80, 0207 44 71, 0207 44 81, 0207 45 71, 0207 45 81, 0207 54 71, 0207 54 81, 0207 55 71, 0207 55 81 nebo
0207 60 81;
b) „půlky“ ve smyslu podpoložek 0207 13 20, 0207 14 20, 0207 26 20, 0207 27 20, 0207 44 21, 0207 45 21, 0207 54 21,
0207 55 21 a 0207 60 21: drůbeží půlky získané podélným řezem v rovině hrudní kosti a páteře;
c) „čtvrtky“ ve smyslu podpoložek 0207 13 20, 0207 14 20, 0207 26 20, 0207 27 20, 0207 44 21, 0207 45 21, 0207 54 21,
0207 55 21 a 0207 60 21: stehna nebo prsa získaná příčným řezem půlky;
d) „celá křídla, též bez špiček“ ve smyslu podpoložek 0207 13 30, 0207 14 30, 0207 26 30, 0207 27 30, 0207 44 31, 0207 45 31,
0207 54 31, 0207 55 31 a 0207 60 31: dělené drůbeží maso sestávající z kosti pažní, vřetenní a loketní, obalené svalovinou. Špička včetně
zápěstních a záprstních kůstek může nebo nemusí být oddělena. Řezy se vedou v kloubech;
e) „prsa“ ve smyslu podpoložek 0207 13 50, 0207 14 50, 0207 26 50, 0207 27 50, 0207 44 51, 0207 45 51, 0207 54 51, 0207 55 51
a 0207 60 51: dělené drůbeží maso sestávající z hrudní kosti a žeber po obou stranách, obalené svalovinou;
f) „stehna“ ve smyslu podpoložek 0207 13 60, 0207 14 60, 0207 44 61, 0207 45 61, 0207 54 61, 0207 55 61 a 0207 60 61: dělené
drůbeží maso sestávající z kosti stehenní, holenní a lýtkové, obalené svalovinou. Oba řezy se vedou v kloubech;
g) „krůtí stehna spodní“ ve smyslu podpoložek 0207 26 60 a 0207 27 60: dělené krůtí maso sestávající z kosti holenní a lýtkové obalené
svalovinou. Oba řezy se vedou v kloubech;
h) „krůtí stehna, jiná než spodní“ ve smyslu podpoložek 0207 26 70 a 0207 27 70: dělené krůtí maso sestávající z kosti stehenní obalené
svalovinou nebo z kosti stehenní, holenní a lýtkové, obalené svalovinou. Oba řezy se vedou v kloubech;
ij) „kachní nebo husí paleta“ ve smyslu podpoložek 0207 44 71, 0207 45 71, 0207 54 71 a 0207 55 71: oškubané kachny nebo husy bez
vnitřností, hlav a běháků, s odstraněnou hrudí (prsní kost, žebra, páteř a křížová kost), avšak se stehenními, holenními a pažními kostmi.
5. Celní sazba pro směsi této kapitoly je následující:
a) u směsí, kde jedna ze složek představuje nejméně 90 % hmotnostních, se použije sazba pro tuto složku;
b) u ostatních směsí se použije sazba pro složku s nejvyšším dovozním clem.
6. a) Nevařené ochucené maso patří do kapitoly 16. „Ochuceným masem“ se rozumí nevařené maso, které bylo ochuceno uvnitř hloubkově nebo po
celém povrchu; ochucovací přísady jsou buď viditelné pouhým okem, nebo zřetelně chuťově poznatelné;
b) Výrobky čísla 0210, do nichž byly přidány ochucovací přísady během jejich výroby, zůstávají zařazeny v tomto čísle, pokud přidáním těchto
přísad nebyl změněn jejich charakter.
7. Ve smyslu položek 0210 11 až 0210 93 se výrazem „maso a poživatelné droby, solené nebo ve slaném nálevu“ rozumí maso a poživatelné droby
hluboce a homogenně napuštěné solí ve všech částech, s celkovým obsahem soli 1,2 % hmotnostních nebo více, pokud nasolení zajišťuje
dlouhodobou konzervaci. Ve smyslu položky 0210 99 se výrazem „maso a poživatelné droby, solené nebo ve slaném nálevu“ rozumí maso
a poživatelné droby hluboce a homogenně napuštěné solí ve všech částech, s celkovým obsahem soli 1,2 % hmotnostních nebo více.

KAPITOLA 2

TŘÍDA XVII-VOZIDLA, LETADLA, PLAVIDLA A DOPRAVNÍ ZAŘÍZENÍ

TŘÍDA XVII-VOZIDLA, LETADLA, PLAVIDLA A DOPRAVNÍ ZAŘÍZENÍ

Doplňková poznámka 2 Použijí se, mutatis mutandis, vysvětlivky k doplňkové poznámce 3 ke třídě XVI.

TŘÍDA XVII-VOZIDLA, LETADLA, PLAVIDLA A DOPRAVNÍ ZAŘÍZENÍ

Poznámky
1. Do této třídy nepatří výrobky čísla 9503 nebo 9508, ani sáňky, boby a podobné výrobky čísla 9506.
2. Výrazy „části a součásti“ a „části, součásti a příslušenství“ se nevztahují na následující výrobky, i když jsou zřejmě určeny pro výrobky
této třídy:
a) spojky, podložky a podobné výrobky z jakéhokoliv materiálu (zařazované podle materiálu, ze kterého jsou vyrobeny nebo do
čísla 8484), nebo ostatní výrobky z vulkanizovaného kaučuku, jiného než z tvrdého kaučuku (číslo 4016);
b) části a součásti všeobecně použitelné, jak jsou definovány v poznámce 2 ke třídě XV, z obecných kovů (třída XV) nebo podobné
výrobky z plastů (kapitola 39);
c) výrobky kapitoly 82 (nástroje a nářadí);
d) výrobky čísla 8306;
e) stroje nebo přístroje čísel 8401 až 8479, nebo jejich části a součásti; výrobky čísel 8481 nebo 8482 nebo, pokud jsou integrální
součástí pohonů nebo motorů, výrobky čísla 8483;
f) elektrické stroje, přístroje nebo zařízení (kapitola 85);
g) výrobky kapitoly 90;
h) výrobky kapitoly 91;
ij) zbraně (kapitola 93);
k) svítidla a osvětlovací zařízení čísla 9405;
l) kartáče používané jako části a součást vozidel (číslo 9603).
3. Odkazy v kapitolách 86 až 88 na „části a součásti“ nebo na „příslušenství“ se nevztahují na části, součásti nebo příslušenství, které
nejsou vhodné pro použití výhradně nebo hlavně s výrobky těchto kapitol. Části, součásti nebo příslušenství, které odpovídají
současně popisu ve dvou nebo více číslech těchto kapitol, se zařazují do toho čísla, které odpovídá hlavnímu použití této části,
součásti nebo příslušenství.
4. Pro účely této třídy:
a) vozidla speciálně konstruovaná k pohybu jak na silnici, tak i na kolejích se zařazují do příslušného čísla kapitoly 87;
b) obojživelná motorová vozidla se zařazují do příslušného čísla kapitoly 87;
c) letadla speciálně konstruovaná tak, že mohou být použita rovněž jako pozemní vozidla, se zařazují do příslušného čísla
kapitoly 88.
5. Vozidla na vzduchovém polštáři se zařazují v této třídě jako vozidla, kterým jsou nejvíce podobná:
a) do kapitoly 86, pokud jsou určena k pohybu nad vodicí tratí (aerovlaky);
b) do kapitoly 87, pokud jsou určena k pohybu nad zemí nebo jak nad zemí, tak i nad vodou;
c) do kapitoly 89, pokud jsou určena k pohybu nad vodou, i když mohou přistát na plážích nebo přístavních můstcích anebo se
rovněž pohybovat nad ledovými plochami.
Části, součásti a příslušenství vozidel na vzduchovém polštáři se zařazují stejně jako části, součásti a příslušenství vozidel čísla, do
kterého jsou tato vozidla zařazena podle předchozích ustanovení.
Kolejový svrškový upevňovací materiál a upevňovací zařízení pro tratě aerovlaků se zařazuje jako kolejový svrškový upevňovací
materiál a upevňovací zařízení pro železniční tratě, a signalizační zařízení, bezpečnostní zařízení nebo zařízení pro řízení dopravy pro
tratě aerovlaků se zařazují jako signalizační zařízení, bezpečnostní zařízení nebo zařízení pro řízení dopravy na železničních tratích.
Doplňkové poznámky
1. S výhradou ustanovení doplňkové poznámky 3 ke kapitole 89 se nástroje, nářadí a výrobky nezbytné k údržbě nebo opravám vozidel, letadel nebo
plavidel zařazují spolu s těmito vozidly, letadly nebo plavidly, pokud jsou s nimi předkládány. Ostatní příslušenství předkládané s vozidly, letadly
nebo plavidly se zařazuje rovněž s nimi, pokud tvoří součást standardního vybavení vozidel, letadel nebo plavidel a je s nimi také běžně prodáváno.
2. Na žádost deklaranta a za podmínek stanovených příslušnými celními úřady se ustanovení všeobecného pravidla 2 a) rovněž použije na výrobky
čísel 8608, 8805, 8905 a 8907 dodávané v dílčích zásilkách.

TŘÍDA XVII

TŘÍDA XVI-STROJE A MECHANICKÁ ZAŘÍZENÍ; ELEKTRICKÁ ZAŘÍZENÍ; JEJICH ČÁSTI A SOUČÁSTI; PŘÍSTROJE PRO ZÁZNAM A REPRODUKCI ZVUKU, PŘÍSTROJE PRO ZÁZNAM A REPRODUKCI TELEVIZNÍHO OBRAZU A ZVUKU A ČÁSTI, SOUČÁSTI A PŘÍSLUŠENSTVÍ TĚCHTO PŘÍSTROJŮ

TŘÍDA XVI-STROJE A MECHANICKÁ ZAŘÍZENÍ; ELEKTRICKÁ ZAŘÍZENÍ; JEJICH ČÁSTI A SOUČÁSTI; PŘÍSTROJE PRO ZÁZNAM A REPRODUKCI ZVUKU, PŘÍSTROJE PRO ZÁZNAM A REPRODUKCI TELEVIZNÍHO OBRAZU A ZVUKU A ČÁSTI, SOUČÁSTI A PŘÍSLUŠENSTVÍ TĚCHTO PŘÍSTROJŮ

Poznámka 4 Pokud není stanoveno jinak, může být přenos rovněž vytvořen pomocí zařízení (též zabudovaného do jednotlivých komponentů), které používá infračervené paprsky, radiové vlny nebo laserové paprsky atd. na krátké vzdálenosti.
Doplňková poznámka 1 A. Nástroje a nářadí k montáži nebo údržbě strojů
Aby byly zařazeny s příslušnými stroji, musí nástroje a nářadí pro montáž nebo údržbu splňovat následující tři podmínky, týkající se jejich povahy, zamýšleného použití a předložení:
1. musí jít o nástroje a nářadí, tj. ruční nástroje a nářadí čísla 4417 00 00 nebo čísla 8205 nebo, například, o nástroje a nářadí patřící do podpoložky 8203 20 00, 8203 30 00, 8203 40 00, 8204 11 00, 8204 12 00, 9603 29 80, 9603 30 90, 9603 40 10, 9603 40 90, 9603 90 91 nebo 9603 90 99.
Měřící a kontrolní přístroje kapitoly 90 jsou ve všech případech vyloučeny;
2. jejich zamýšlené použití musí být pro montáž nebo údržbu příslušného stroje. Pokud jde o stejné nástroje a nářadí, pak se pouze ty, které musí být použity současně, zařazují s příslušným strojem. Pokud jde o různé nástroje a nářadí, pak je povolen pouze jeden z každého druhu nástroje;
3. musí být předkládány k celnímu řízení současně s příslušnými stroji.
B. Vyměnitelné nástroje
Aby byly zařazeny s příslušnými stroji, musí vyměnitelné nástroje splňovat tři podmínky:
1. musí jít o nástroje, tj. nástroje patřící do čísla 8207 nebo, například, nástroje patřící do čísla 4016, 5911 a 6909 nebo podpoložky 4205 00 11, 4205 00 19, 6804 10 00, 6804 21 00, 6804 22 12, 6804 22 18, 6804 22 30, 6804 22 50, 6804 22 90, 6804 23 00 nebo 9603 50 00.
Formy (číslo 8480) a příslušenství, včetně pomocných zařízení (například čísla 8466) se nepovažují za nástroje a tudíž se neposuzují podle této doplňkové poznámky;
2. musí tvořit součást obvyklého vybavení příslušných strojů.
Dále jsou uvedeny součásti, které se pokládají za obvyklé vybavení stroje:
a) jakýkoliv počet stejných nástrojů, které lze použít na stroji současně;
b) jeden z každého druhu nástroje, jestliže jsou nástroje různé;
3. musí se běžně prodávat s příslušným strojem a musí být s tímto strojem předkládány k celnímu řízení.
Doplňková poznámka 3 Stroj v rozmontovaném nebo nesmontovaném stavu je možné dovézt v několika zásilkách v určitém časovém období, jestliže je toto vhodné z obchodního nebo dopravního hlediska.
Aby bylo možné deklarovat různé součásti pod stejným sazebním číslem, položkou nebo podpoložkou jako smontovaný stroj, musí deklarant písemně požádat celní úřad nejpozději při první zásilce a připojit:
a) nákres, nebo, v případě nutnosti, několik nákresů, stroje s výrobními čísly nejdůležitějších součástí;
b) obecný soupis obsahující označení charakteristik a přibližných hmotností různých součástí a výrobní čísla hlavních součástí, na které se odkazuje výše.
Žádost může být akceptována pouze při realizaci kontraktu na dodávku stroje, který lze považovat za kompletní pro účely kombinované nomenklatury.
Všechny součásti musí být dovezeny přes stejný vstupní bod ve stanoveném časovém období. Ve zvláštních případech však mohou kompetentní orgány povolit dovoz přes několik vstupních bodů. Tato lhůta se nesmí být překročena, pokud prodloužení termínu nepožadují kompetentní orgány.
Při každém částečném dovozu se musí předložit seznam součástí tvořících zásilku, který musí obsahovat odkazy na obecný soupis uvedený výše. Celní prohlášení pro každou zásilku musí obsahovat popis jak součásti nebo součástí tvořících zásilku, tak i kompletního stroje.

TŘÍDA XVI-STROJE A MECHANICKÁ ZAŘÍZENÍ; ELEKTRICKÁ ZAŘÍZENÍ; JEJICH ČÁSTI A SOUČÁSTI; PŘÍSTROJE PRO ZÁZNAM A REPRODUKCI ZVUKU, PŘÍSTROJE PRO ZÁZNAM A REPRODUKCI TELEVIZNÍHO OBRAZU A ZVUKU A ČÁSTI, SOUČÁSTI A PŘÍSLUŠENSTVÍ TĚCHTO PŘÍSTROJŮ

Poznámky
1. Do této třídy nepatří:
a) převodové nebo dopravníkové pásy nebo řemeny z plastů kapitoly 39 nebo z vulkanizovaného kaučuku (číslo 4010); nebo jiné
výrobky používané ve strojích nebo mechanických nebo elektrických zařízeních nebo pro jiné technické účely,
z vulkanizovaného kaučuku, jiného než tvrdého kaučuku (číslo 4016);
b) výrobky z přírodní nebo kompozitní usně (číslo 4205) nebo z kožešin (číslo 4303) používané ve strojích nebo mechanických
zařízeních nebo pro jiné technické účely;
c) kanety, cívky, potáče, kuželové cívky, dutinky, navíjecí bubny nebo podobné nosiče z jakéhokoliv materiálu (například
kapitola 39, 40, 44, 48 nebo třída XV);
d) děrné štítky pro žakárové nebo podobné stroje (například kapitola 39 nebo 48 nebo třída XV);
e) převodové nebo dopravníkové pásy nebo řemeny z textilních materiálů (číslo 5910) nebo jiné výrobky z textilních materiálů pro
technické účely (číslo 5911);
f) drahokamy nebo polodrahokamy (přírodní, syntetické nebo rekonstituované) čísel 7102 až 7104 nebo výrobky vyrobené zcela
z těchto kamenů čísla 7116, kromě nenamontovaných, opracovaných safírů a diamantů pro přenosky (číslo 8522);
g) části a součásti všeobecně použitelné, jak jsou definovány v poznámce 2 ke třídě XV, z obecných kovů (třída XV) nebo podobné
zboží z plastů (kapitola 39);
h) vrtné trubky (číslo 7304);
ij) nekonečné pásy z kovových drátů nebo pásků (třída XV);
k) výrobky kapitol 82 nebo 83;
l) výrobky třídy XVII;
m) výrobky kapitoly 90;
n) hodiny, hodinky nebo jiné výrobky kapitoly 91;
o) vyměnitelné nástroje čísla 8207 nebo kartáče používané jako části a součásti strojů (číslo 9603); podobné vyměnitelné nástroje se
zařazují podle převažujícího materiálu jejich pracovní části (například do kapitol 40, 42, 43, 45 nebo 59 nebo do čísel 6804
nebo 6909);
p) výrobky kapitoly 95; nebo
q) pásky do psacích strojů nebo podobné pásky, též na cívkách nebo v kazetách (zařazují se podle materiálu, ze kterého jsou
vyrobeny nebo do čísla 9612, jsou-li napuštěny tiskařskou barvou, inkoustem nebo jinak připraveny k předávání otisků).
2. S výhradou poznámky 1 k této třídě, poznámky 1 ke kapitole 84 a poznámky 1 ke kapitole 85 se části a součásti strojů (které nejsou
částmi nebo součástmi výrobků čísel 8484, 8544, 8545, 8546 nebo 8547) zařazují podle následujících pravidel:
a) části a součásti, které jsou zbožím zahrnutým v jakémkoliv z čísel kapitol 84 nebo 85 (jiném, než jsou čísla 8409, 8431, 8448,
8466, 8473, 8487, 8503, 8522, 8529, 8538 a 8548), se ve všech případech zařazují do svých příslušných čísel bez ohledu na
stroj, pro který jsou určeny;
b) ostatní části a součásti, jsou-li vhodné pro použití výhradně nebo hlavně s konkrétním druhem stroje nebo s několika stroji téhož
čísla (včetně strojů čísel 8479 nebo 8543), se zařazují jako tyto stroje, ke kterým náleží, nebo do odpovídajících čísel 8409, 8431,
8448, 8466, 8473, 8503, 8522, 8529 nebo 8538. Avšak části a součásti, které jsou stejnou měrou vhodné pro použití zejména
s výrobky čísla 8517 a s výrobky čísel 8525 až 8528, se zařazují do čísla 8517;
c) všechny ostatní části a součásti se zařazují do odpovídajících čísel 8409, 8431, 8448, 8466, 8473, 8503, 8522, 8529 nebo 8538,
nebo popřípadě do čísel 8487 nebo 8548.
3. Není-li stanoveno jinak, kombinované stroje sestávající ze dvou nebo více strojů sestavených společně do formy celku a jiné stroje
konstruované k vykonávání dvou nebo více funkcí, které se navzájem doplňují nebo střídají, se zařazují jako kdyby sestávaly pouze
z té části, která vykonává hlavní funkci charakterizující celek nebo jako by byly strojem, který vykonává hlavní funkci charakterizující
celek.
4. Jestliže stroj (včetně kombinace strojů) sestává z jednotlivých komponentů (též samostatných nebo vzájemně propojených potrubím,
převodovým zařízením, elektrickými kabely nebo jiným zařízením) určených k tomu, aby společně plnily jasně definovanou funkci
uvedenou v jednom z čísel kapitoly 84 nebo kapitoly 85, pak se celek zařazuje do čísla odpovídajícího této funkci.
5. Pro účely těchto poznámek se výrazem „stroj“ rozumí jakýkoliv stroj, strojní zařízení, přístroj nebo zařízení uvedené v číslech
kapitol 84 nebo 85.
Doplňkové poznámky
1. Nástroje a nářadí nezbytné pro montáž nebo údržbu strojů se zařazují spolu s těmito stroji, pokud jsou s nimi dodávány. Vyměnitelné nástroje
dodávané se stroji se rovněž zařazují spolu s nimi, pokud tvoří část běžného vybavení strojů a jsou s nimi také běžně prodávány.
2. Pokud to celní orgán požaduje, deklarant dodá, v rámci celního prohlášení, též dokument obsahující ilustrace (například instrukce, prospekty, stránku
z katalogu, fotografii) uvádějící běžný popis stroje, jeho použití a základní charakteristiku a, jedná-li se o nesmontovaný nebo rozložený stroj, popis
montáže a seznam obsahu různých souborů.
3. Na žádost deklaranta a za podmínek stanovených příslušnými celními orgány se ustanovení všeobecného pravidla 2 a) rovněž použije na stroje
dodávané v dílčích zásilkách.

TŘÍDA XVI

TŘÍDA XI-TEXTILIE A TEXTILNÍ VÝROBKY

TŘÍDA XI-TEXTILIE A TEXTILNÍ VÝROBKY

Všeobecné vysvětlivky
1. Jak je uvedeno ve vysvětlivkách k HS (viz všeobecné vysvětlivky k této třídě, poslední odstavec úvodu), třída XI je rozdělena do dvou částí:
a) v první části (kapitoly 50 až 55) se textilní výrobky člení podle textilního materiálu, z něhož jsou zhotoveny, a zařazení výrobků sestávajících ze směsi textilních materiálů se řídí podle poznámky 2 k této třídě;
b) v druhé části (kapitoly 56 až 63), s výjimkou čísel 5809 00 00 a 5902, se na úrovni kapitol nebo čísel nepřihlíží k povaze textilních materiálů, z nichž jsou výrobky zhotoveny. Avšak mnoho čísel kapitol 56 až 63 se v kombinované nomenklatuře dále člení podle povahy textilních materiálů. V těchto případech se musí zařazení do položek či podpoložek provádět v souladu s ustanoveními poznámky k položce 2 k této třídě.
2. Poznámka k položce 2 k této třídě stanoví pravidla pro určení zařazení textilních výrobků obsahujících dva nebo více textilních materiálů do čísel kapitol 56 až 63. Toto zboží se zařazuje do položky či podpoložky příslušející zboží z toho textilního materiálu, který hmotnostně převažuje, přičemž tam, kde je to vhodné, se berou v úvahu ustanovení poznámky 2 B) k této třídě.
Při uplatňování těchto pravidel se však musí brát v úvahu ustanovení písmen a) až c) poznámky k položce 2 B) k této třídě.
3. Návod pro výklad poznámky 2 k této třídě lze nalézt ve vysvětlivkách k HS (viz, například, část I) A) všeobecných vysvětlivek k této třídě).
Při uplatňování poznámky 2 se nebere v úvahu následující:
a) nitě obsažené v krajích za předpokladu, že kraje netvoří nezbytnou součást hotového výrobku, jako jsou, například, kraje určitých textilií používaných pro deštníky nebo šály;
b) oddělující nitě, které se vkládají do textilie proto, aby vyznačily, kde má být textilie rozřezána;
c) nitě („pravé“ nitě) obsažené v koncích textilií, pokud jsou tyto nitě z textilního materiálu odlišného od toho, z něhož je samotná textilie zhotovena.
4. Pro vysvětlení výrazů „nebělená“, „bělená“ a „barvená“, pokud se používají pro nitě, a výrazů „nebělená“, „bělená“, „barvená“, „z různobarevných nití“ a „potištěná“, pokud se používají pro tkaninu, viz poznámky k položkám 1 a) až 1 h) k této třídě.
5. Pro popis různých vazeb viz vysvětlivky k položkám, část I) C) všeobecných vysvětlivek k HS k této třídě.

TŘÍDA XI-TEXTILIE A TEXTILNÍ VÝROBKY

Poznámky
1. Do této třídy nepatří:
a) zvířecí štětiny nebo chlupy k výrobě kartáčnického zboží (číslo 0502); žíně nebo odpad ze žíní (číslo 0511);
b) lidské vlasy nebo výrobky z lidských vlasů (čísla 0501, 6703 nebo 6704), avšak filtrační plachetky běžně používané v olejových
lisech nebo jim podobných zařízeních patří do čísla 5911;
c) bavlněné lintry nebo jiné rostlinné materiály kapitoly 14;
d) osinek (azbest) čísla 2524, nebo výrobky z osinku nebo jiné výrobky čísel 6812 nebo 6813;
e) výrobky čísel 3005 nebo 3006; nit k čištění mezizubních prostor (zubní nit), v samostatném balení pro drobný prodej
čísla 3306;
f) citlivé textilie čísel 3701 až 3704;
g) monofilamenty, jejichž libovolný rozměr příčného průřezu převyšuje 1 mm, nebo pásky nebo podobné tvary (například umělá
sláma), o zjevné šířce převyšující 5 mm z plastů (kapitola 39) nebo pletence nebo textilie nebo jiné košíkářské nebo proutěné
výrobky z takových monofilamentů nebo pásků (kapitola 46);
h) tkané, pletené nebo háčkované textilie, plsti nebo netkané textilie, impregnované, povrstvené, potažené nebo laminované plasty
nebo výrobky z nich, kapitola 39;
ij) tkané, pletené nebo háčkované textilie, plsti nebo netkané textilie, impregnované, povrstvené, potažené nebo laminované
kaučukem nebo výrobky z nich, kapitola 40;
k) kůže nebo kožky se srstí nebo vlnou (kapitoly 41 nebo 43) nebo výrobky z přírodních nebo umělých kožešin nebo výrobky
z nich čísel 4303 nebo 4304;
l) výrobky z textilních materiálů čísel 4201 nebo 4202;
m) produkty nebo výrobky kapitoly 48 (například buničitá vata);
n) obuv nebo části a součásti obuvi, kamaše nebo kožené kamaše nebo podobné výrobky kapitoly 64;
o) síťky na vlasy nebo jiné pokrývky hlavy nebo jejich části a součásti kapitoly 65;
p) výrobky kapitoly 67;
q) textilní materiál pokrytý brusivy (číslo 6805) a také uhlíková vlákna nebo výrobky z uhlíkových vláken čísla 6815;
r) skleněná vlákna nebo výrobky ze skleněných vláken, jiné než výšivka se skleněnými nitěmi na viditelném textilním podkladě
(kapitola 70);
s) výrobky kapitoly 94 (například nábytek, lůžkoviny, svítidla a osvětlovací zařízení);
t) výrobky kapitoly 95 (například hračky, hry, sportovní potřeby a sítě);
u) výrobky kapitoly 96 (například kartáče, cestovní soupravy pro šití, zdrhovadla, pásky do psacích strojů, hygienické vložky
a tampony, dětské pleny); nebo
v) výrobky kapitoly 97.
2. A) Textilní výrobky kapitol 50 až 55 nebo čísel 5809 nebo 5902 obsahující dva nebo více textilních materiálů se zařazují, jako by
byly zcela vytvořeny z textilního materiálu, jehož hmotnost převažuje nad každým ostatním jednotlivým textilním materiálem.
Pokud hmotnost žádného z textilních materiálů nepřevažuje, zařazuje se takový výrobek, jako by byl zcela vytvořen z textilního
materiálu, který patří do pořadově posledního z čísel, která přicházejí v úvahu.
B) Pro účel výše uvedeného pravidla platí:
a) ovinutá žíněná nit (číslo 5110) a metalizovaná nit (číslo 5605) se považují za jeden textilní materiál, jehož hmotnost je
souhrnem hmotností jeho složek; při zařazování tkanin se kovová nit považuje za textilní materiál;
b) výběr příslušného čísla je třeba provést tak, že se nejdříve určí kapitola a poté vhodné číslo této kapitoly bez ohledu na
jakékoliv materiály, které v této kapitole nejsou zařazeny;
c) mají-li se brát kapitoly 54 a 55 současně v úvahu společně s jinou kapitolou, jsou kapitoly 54 a 55 považovány za jednu
a tutéž kapitolu;
d) vztahuje-li se nějaká kapitola nebo číslo na výrobky z rozdílných textilních materiálů, projednávají se tyto materiály jako
jediný textilní materiál.
C) Ustanovení výše uvedených odstavců A) a B) se vztahují též na nitě uvedené níže v poznámkách 3, 4, 5 nebo 6.
3. A) Pro účely této třídy, a s výhradou výjimek stanovených v níže uvedeném odstavci B, se výrazem „motouzy, šňůry, provazy a lana“
rozumějí nitě (jednoduché, násobné (skané) nebo kablované):
a) z přírodního hedvábí nebo hedvábného odpadu, o délkové hmotnosti vyšší než 20 000 decitex;
b) z chemických vláken (včetně nitě ze dvou nebo více monofilamentů kapitoly 54), o délkové hmotnosti vyšší než
10 000 decitex;
c) z pravého konopí nebo lnu:
1) hlazené nebo leštěné, o délkové hmotnosti 1 429 decitex nebo vyšší, nebo
2) nehlazené nebo neleštěné, o délkové hmotnosti vyšší než 20 000 decitex;
d) z kokosových vláken, skládající se ze tří nebo více pramenů;
e) z jiných rostlinných vláken, o délkové hmotnosti vyšší než 20 000 decitex, nebo
f) zpevněné kovovou nití.
B) Uvedená ustanovení se nevztahují na:
a) vlněnou přízi nebo přízi z jiných zvířecích chlupů a papírovou nit, jinou než zpevněnou kovovou nití;
b) kabel z chemických nekonečných vláken kapitoly 55 a multifilamentní nit bez zákrutu nebo se zákrutem menším než
5 zákrutů na metr kapitoly 54;
c) messinský vlas čísla 5006 a monofilamenty kapitoly 54;
d) metalizovanou nit čísla 5605; na nit zpevněnou kovovou nití se vztahuje výše uvedený odst. A) písm. f) a;
e) žinylkovou nit, ovinutou nit a řetízkovou nit čísla 5606.
4. A) Pro účely kapitol 50, 51, 52, 54 a 55 se výrazem „upravené pro drobný prodej“, s výhradou výjimek uvedených níže v odstavci B,
rozumějí nitě (jednoduché, násobné (skané) nebo kablované):
a) na kartách, cívkách, dutinkách nebo podobných podložkách, o hmotnosti (včetně podložky) nepřesahující:
1) 85 g v případě přírodního hedvábí, hedvábného odpadu nebo nití z chemických nekonečných vláken; nebo
2) 125 g v ostatních případech;
b) v klubkách, v přadenech nebo přadénkách o hmotnosti nepřesahující:
1) 85 g v případě nitě z chemických nekonečných vláken o délkové hmotnosti nižší než 3 000 decitex, přírodního hedvábí
nebo hedvábného odpadu;
2) 125 g v případě všech ostatních nití o délkové hmotnosti nižší než 2 000 decitex; nebo
3) 500 g v ostatních případech;
c) v přadenech nebo přadénkách sestávajících z několika menších přaden nebo přadének oddělených dělícími nitěmi na vzájemně
nezávislá, o jednotné hmotnosti nepřesahující:
1) 85 g v případě přírodního hedvábí, hedvábného odpadu nebo nití z chemických nekonečných vláken; nebo
2) 125 g v ostatních případech.
B) Uvedená ustanovení se nevztahují na:
a) jednoduchou nit z jakéhokoliv textilního materiálu, kromě:
1) jednoduché příze z vlny nebo jemných zvířecích chlupů, nebělené; a
2) jednoduché příze z vlny nebo jemných zvířecích chlupů, bělené, barvené nebo potištěné, o délkové hmotnosti vyšší než
5 000 decitex;
b) násobnou (skanou) nebo kablovanou nit, nebělenou:
1) z přírodního hedvábí nebo hedvábného odpadu, v jakémkoliv balení; nebo
2) z ostatních textilních materiálů, kromě vlny nebo jemných zvířecích chlupů, v přadenech nebo přadénkách;
c) násobnou (skanou) nebo kablovanou nit z přírodního hedvábí nebo hedvábného odpadu, bělenou, barvenou nebo potištěnou
o délkové hmotnosti 133 decitex nebo nižší; a
d) jednoduchou, násobnou (skanou) nebo kablovanou nit, z jakéhokoliv textilního materiálu:
1) v křížem navinutých přadenech nebo přadénkách; nebo
2) na podložkách nebo upravenou jiným způsobem, ze kterého vyplývá použití pro textilní průmysl (například na potáčích,
na válcových dutínkách, cívkách pro skací stroje nebo na kuželových cíkách, útkových cívkách nebo vřetenech, nebo ve
tvaru návinů pro vyšívací stroje).
5. Pro účely čísel 5204, 5401 a 5508 se výrazem „šicí nit“ rozumí nit násobná (skaná) nebo kablovaná:
a) uložená na podložkách (například cívkách, dutinkách) o hmotnosti (včetně podložky) nepřesahující 1 000 g;
b) apretovaná pro použití jako šicí nit a
c) s konečným zákrutem „Z“.
6. Pro účely této třídy se výrazem „vysokopevnostní nit“ rozumí nit, jejíž měrná pevnost vyjádřená v cN/tex (v centinewtonech na tex) je
vyšší než následující:
– jednoduchá nit z nylonu nebo jiných polyamidů nebo polyesterů: 60 cN/tex,
– násobná (skaná) nebo kablovaná nit z nylonu nebo jiných polyamidů nebo polyesterů: 53 cN/tex,
– jednoduchá, násobná (skaná) nebo kablovaná nit z viskózového vlákna: 27 cN/tex.
7. Pro účely této třídy se výrazem „zcela zhotovené“ rozumějí:
a) výrobky přiříznuté (přistřižené) do jiného než čtvercového nebo obdélníkového tvaru;
b) dohotovené výrobky, způsobilé pro použití (nebo použitelné po jejich oddělení pouze přestřižením dělicích nití) bez šití nebo jiné
práce (například některé prachovky, ručníky, ubrusy, čtyřhranné šátky, pokrývky);
c) výrobky nastříhané na rozměr s nejméně jedním tepelně zataveným okrajem s viditelně zúženým nebo stlačeným lemem a s
ostatními okraji upravenými, jak je popsáno v ostatních písmenech této poznámky, ale kromě textilií začištěných proti párání
stříháním za tepla nebo jinými jednoduchými prostředky;
d) výrobky s okraji obroubenými nebo stočenými nebo s vázanými třásněmi na kterémkoliv z okrajů, ale kromě textilií začištěných
pouze proti párání;
e) výrobky nastříhané na rozměr, z nichž byly vytaženy nitě pro ažuru;
f) výrobky spojené šitím, lepením nebo jiným způsobem (kromě kusového zboží sestávajícího ze dvou nebo více délek stejného
materiálu spojených svými konci a kusového zboží složeného ze dvou nebo více textilií spojených ve vrstvách, též vycpané);
g) výrobky pletené nebo háčkované do tvaru, předkládané jako samostatné kusy nebo jako několik kusů tvořících jeden celek.
8. Pro účely kapitol 50 až 60:
a) do kapitol 50 až 55 a 60 a, není-li stanoveno jinak, do kapitol 56 až 59 se nezařazují výrobky zcela zhotovené ve smyslu výše
uvedené poznámky 7; a
b) do kapitol 50 až 55 a 60 se nezařazují výrobky kapitol 56 až 59.
9. Tkaniny kapitol 50 až 55 zahrnují textilie z vrstev paralelních textilních nití, které jsou vzájemně přeložené v ostrém nebo pravém
úhlu. Tyto vrstvy jsou mezi sebou spojeny v místech překřížení nití pojivem nebo tepelným zpracováním.
10. Pružné výrobky sestávající z textilních materiálů kombinovaných s kaučukovými nitěmi se zařazují do této třídy.
11. Pro účely této třídy výraz „impregnovaný“ zahrnuje též „impregnovaný ponořením“.
12. Pro účel této třídy výraz „polyamidy“ zahrnuje rovněž „aramidy“.
13. Pro účely této třídy, a popřípadě v celé nomenklatuře výraz „elastomerová nit“ znamená nit z nekonečných vláken, včetně
monofilamentu, z textilního syntetického materiálu, jiná než tvarovaná nit, která se při protažení na trojnásobek své původní délky
nepřetrhne, a která se po protažení na dvojnásobek své původní délky vrátí nejdéle během pěti minut na délku, která není větší než
jeden a půlnásobek původní délky.
14. Není-li stanoveno jinak, zařazují se textilní oděvy z různých čísel do svých vlastních čísel, i když jsou předkládány v sadách pro
drobný prodej. Pro účely této poznámky se výrazem „textilní oděvy“ rozumějí oděvy čísel 6101 až 6114 a 6201 až 6211.
Poznámky k položkám
1. V této třídě a popřípadě v celé nomenklatuře, se následujícími výrazy rozumí:
a) Nebělená nit:
nit, která:
1) má přirozenou barvu základních vláken, které nebyly běleny, barveny (ani ve hmotě) ani potištěny; nebo
2) je neurčité barvy („režná nit“), vyrobena z rozvlákněného materiálu.
Tato nit může být upravena bezbarvou apretací nebo nestálým barvivem (které zmizí po pouhém vyprání mýdlem) a v případě
chemických vláken upravena ve hmotě matovacími prostředky (například oxidem titaničitým).
b) Bělená nit:
nit, která:
1) byla podrobena bělicímu procesu, je zhotovena z bělených vláken nebo, není-li stanoveno jinak, obarvena na bílo (též ve
hmotě) nebo upravena bílou apretací;
2) je tvořena směsí nebělených a bělených vláken; nebo
3) je násobná (skaná) nebo kablovaná a sestává z nebělených a bělených nití.
c) Barevná nit (barvená nebo potištěná):
nit, která:
1) je obarvena (též ve hmotě) jiným než bílým nebo nestálým barvivem nebo potištěna nebo vyrobena z obarvených nebo
potištěných vláken;
2) je tvořena směsí barvených vláken různých barev nebo směsí nebělených nebo bělených vláken s barevnými vlákny (efektní
nitě (žaspé nebo melé)) nebo potištěna jednou nebo více barvami v určitých intervalech tak, že vzniká dojem bodů;
3) je získána z potištěných pramenů nebo přástů; nebo
4) je násobná (skaná) nebo kablovaná a skládající se z nebělených nebo bělených nití a barevných nití.
Výše uvedené definice se rovněž vztahují, mutatis mutandis, na monofilamenty a pásky nebo podobné tvary kapitoly 54.
d) Nebělená tkanina:
tkanina, která je vyrobena z nebělených nití a která nebyla bělena, barvena nebo potištěna. Tato tkanina může být upravena
bezbarvou apretací nebo nestálým barvivem.
e) Bělená tkanina:
tkanina, která:
1) byla bělena nebo, není-li stanoveno jinak, obarvena na bílo nebo upravena bílou apretací, v kuse;
2) sestává z bělené nitě; nebo
3) sestává z něbělené a bělené nitě.
f) Barvená tkanina:
tkanina, která:
1) je obarvena na jedinou stejnou barvu jinou než bílou (není-li stanoveno jinak) nebo je upravena barevnou konečnou úpravou
jinou než bílou (není-li stanoveno jinak), v kuse; nebo
2) sestává z barevné nitě jediné stejné barvy.
g) Tkanina z různobarevných nití:
tkanina (jiná než potištěná), která:
1) sestává z různobarevných nití nebo z nití různých odstínů téže barvy (jiné než přirozené barvy vláken, které ji tvoří);
2) sestává z nebělené nebo bělené nitě a barevné nitě; nebo
3) sestává z efektních nití žaspé nebo melé.
(V žádném případě se nebere v úvahu nit použitá v krajích a na koncích kusu.)
h) Potištěná tkanina:
tkanina, která byla potištěna v kuse, též vyrobená z různobarevných nití.
(Za potištěné tkaniny se též považují: tkaniny, u nichž byl vzor dosažen například štětcem nebo stříkací pistolí, přenosovým
tiskem, vločkováním nebo batikováním.)
Mercerování nemá na zařazení nití nebo textilií v rámci výše uvedených definic vliv.
Definice v písmenech d) až h) výše se vztahují, mutatis mutandis, na pletené nebo háčkované textilie
ij) Plátnová vazba:
struktura tkaniny, v níž každá útková nit prochází střídavě nad a pod osnovními nitěmi uloženými vedle sebe a každá osnovní nit
prochází střídavě nad a pod útkovými nitěmi uloženými vedle sebe.
2. A) Výrobky kapitol 56 až 63, které obsahují dva nebo více textilních materiálů, se posuzují, jako by zcela sestávaly z toho textilního
materiálu, který by byl určen podle poznámky 2 k této třídě pro zařazování výrobků kapitol 50 až 55 nebo čísla 5809
sestávajících ze stejných textilních materiálů.
B) Pro použití tohoto pravidla platí:
a) kde je to vhodné, bere se v úvahu pouze ta část výrobku, která určuje zařazení podle interpretačního pravidla 3;
b) u textilních výrobků sestávajících z podkladové textilie a vlasového nebo smyčkového povrchu se podkladová textilie nebere
v úvahu;
c) u výšivek čísla 5810 a výrobků z nich se bere v úvahu pouze podkladová textilie. Výšivky bez viditelného podkladu a výrobky
z nich se však zařazují jen podle vyšívacích nití.

TŘÍDA XI