Výsledky hledání pro výraz: I

1210201010 10-Chmelový prášek

1210 20 10-Chmelové šištice, drcené, v prášku nebo ve formě pelet, s vyšším obsahem lupulinu; lupulin

Kromě lupulinu do této podpoložky patří produkty s vyšším obsahem lupulinu získané mletím chmelových šištic po mechanickém odstranění listů, stonků a pazochů.

–

1210 20 10 10

1211200000 80-Kořeny ženšenu

1211 20 00-Kořeny ginsengu (ženšenu)

Do této podpoložky patří kořeny ginsengu (Panax quinquefolium a Panax ginseng). Kořen je cylindrického až vřetenovitého tvaru, s okružními záhyby kolem horní třetiny; jsou často rozděleny do několika větví. Vnější barva kolísá od žlutavě bílé po hnědo žlutou a vnitřek je bílý a moučný (nebo tvrdý jako roh po povaření ve vodě). Do této podpoložky také patří rozemleté nebo drcené kořeny ginsengu.

–

1211 20

1211903000 80-Tonková semena

1211 90 30-Tonková semena

Do této podpoložky patří semena druhu Dipteryx odorata (čeledi Leguminosae). Rovněž jsou nazývána semena tonga nebo tonka a kumaru. Obsahují kumarin a používají se ve voňavkářském průmyslu a při výrobě trestí pro dietní nápoje.

–

1211 90 30

1209918010 80-Semena

1209 91 80-Ostatní

Tato podpoložka zahrnuje semena tykví, pokud jsou používána k setí.
Viz rovněž vysvětlivky k podpoložce 1207 99 96 a podpoložce 1212 99 95.

–

1209 91 80 10

1209100000 80-Semena cukrové řepy

1209 10 00-Semena cukrové řepy

Do této podpoložky patří pouze semena cukrové řepy (Beta vulgaris var. altissima).
Rovněž jsou sem zahrnuta semena zvaná jednoděložná semena, získaná buď genetickým procesem nebo rozčleněním klubíček (semena nazývaná segmentová nebo rozčleněná či ztenčená), též obalená v povlaku, nejčastěji na jílovém základě.

–

1209 10

1201000000 80-Sójové boby, též drcené

1201-Sójové boby, též drcené

Sójové boby (semena rodu Glycine max), různé podle barvy mezi hnědou, zelenou a černou. Neobsahují prakticky žádný škrob, ale jsou bohaté na protein a olej.
Zvláštní pozornost by měla být věnována tarifnímu zařazování některých semen, která se objevují na trhu jako „zelené sójové boby“ nebo „zelené boby“. Často to nejsou sójové boby, ale fazole patřící do čísla 0713.

–

1201

1107101100 80-Ve formě mouky

1107 10 11 až 1107 10 99-Nepražený

Veškerý slad, v němž je přítomna diastatická aktivita, nezbytná pro zcukernění obilného škrobu, patří do těchto podpoložek. Mezi takový slad patří zelený slad, provzdušněný slad a sušený slad, posledně jmenovaný je často komerčně dělen na světlý slad (plzeňského typu) a tmavý slad (mnichovského typu).
Do těchto podpoložek patří také zelený slad používaný k lidskému požívání a konzumovaný stejným způsobem jako zeleninové výhonky, neboť se jedná o obilná zrna, která začala klíčit, avšak nebyla dosud usušená.
Všechen slad patřící do těchto podpoložek je charakteristický moučným, bílým, drobivým jádrem. Nicméně, v případě tmavého sladu (mnichovského typu) barva jádra asi v 10 % zrn kolísá od žluté do hnědé. Jádra mají suchou, drobivou konzistenci. Když se melou, poskytují dobrou měkkou mouku.

–

1107 10 11

1107109100 80-Ve formě mouky

1107 10 11 až 1107 10 99-Nepražený

Veškerý slad, v němž je přítomna diastatická aktivita, nezbytná pro zcukernění obilného škrobu, patří do těchto podpoložek. Mezi takový slad patří zelený slad, provzdušněný slad a sušený slad, posledně jmenovaný je často komerčně dělen na světlý slad (plzeňského typu) a tmavý slad (mnichovského typu).
Do těchto podpoložek patří také zelený slad používaný k lidskému požívání a konzumovaný stejným způsobem jako zeleninové výhonky, neboť se jedná o obilná zrna, která začala klíčit, avšak nebyla dosud usušená.
Všechen slad patřící do těchto podpoložek je charakteristický moučným, bílým, drobivým jádrem. Nicméně, v případě tmavého sladu (mnichovského typu) barva jádra asi v 10 % zrn kolísá od žluté do hnědé. Jádra mají suchou, drobivou konzistenci. Když se melou, poskytují dobrou měkkou mouku.

–

1107 10 91

1107200000 80-Pražený

1107 20 00-Pražený

Do této podpoložky patří jakýkoliv slad, v němž byla diastatická aktivita omezena nebo úplně vymizela důsledkem pražení a který se, proto, uplatní pouze při vaření piva jako přísada k nepraženému sladu, aby dodala pivu zvláštní barvu a chuť.
Barva jader takového sladu kolísá od špinavě bílé po černou, podle typu.
Tato podpoložka zahrnuje:
1. pražený slad, který byl pražen bez předchozího zcukernatění nebo po částečném dílčím zcukernatění, podle stupně vlhkosti použitého světlého sladu. Tento slad má lesklý vnější povrch a jeho endosperm je černý bez skelného lesku.
2. karamelizovaný (pálený) slad, jehož cukr, vytvořený předchozím zcukernatěním, byl karamelizován. Barva tohoto sladu je mdle žlutá až po světle hnědou; endosperm u nejméně 90 % zrn je na pohled sklovitý a špinavě bílý až tmavě hnědý. Diastatická aktivita je dosud přítomná v určitém stupni ve velmi světlém karamelizovaném sladu. Může se vyskytovat 10 % podíl nekaramelizovaných (nepálených) zrn.

–

1107 20