8486 20 10-Obráběcí stroje pracující pomocí ultrazvuku
Viz vysvětlivky k HS k číslu 8456, druhý odstavec.
–
8486 20 10
8486 20 10-Obráběcí stroje pracující pomocí ultrazvuku
Viz vysvětlivky k HS k číslu 8456, druhý odstavec.
–
8486 20 10
8481 10 05-Kombinované s filtry nebo maznicemi
Do této podpoložky patří výrobky sestávající z různých komponentů, které vykonávají funkce potřebné k regulaci systémů stlačeného vzduchu: filtrace vzduchu (k odstranění nečistot, například vody, rzi, špíny atd.), nastavení správného pracovního tlaku, mazání (k zajištění hladkého chodu pneumatických komponentů).
Obvykle mají následující vzhled:
–
8481 10 05
8481 10 05-Kombinované s filtry nebo maznicemi
Do této podpoložky patří výrobky sestávající z různých komponentů, které vykonávají funkce potřebné k regulaci systémů stlačeného vzduchu: filtrace vzduchu (k odstranění nečistot, například vody, rzi, špíny atd.), nastavení správného pracovního tlaku, mazání (k zajištění hladkého chodu pneumatických komponentů).
Obvykle mají následující vzhled:
–
8481 10 05 10
8481 10 05-Kombinované s filtry nebo maznicemi
Do této podpoložky patří výrobky sestávající z různých komponentů, které vykonávají funkce potřebné k regulaci systémů stlačeného vzduchu: filtrace vzduchu (k odstranění nečistot, například vody, rzi, špíny atd.), nastavení správného pracovního tlaku, mazání (k zajištění hladkého chodu pneumatických komponentů).
Obvykle mají následující vzhled:
–
8481 10 05 90
KAPITOLA 84-JADERNÉ REAKTORY, KOTLE, STROJE A MECHANICKÁ ZAŘÍZENÍ; JEJICH ČÁSTI A SOUČÁSTI
Všeobecné vysvětlivky
Pro účely podpoložek 8407 34 10, 8407 90 50 a 8408 20 10 „pro průmyslovou montáž“ se vztahuje pouze na sériovou montáž nových vozidel v továrnách, které vyrábějí nebo montují motorová vozidla (včetně subdodavatelů).
Tyto podpoložky lze použít pouze pro motory skutečně používané při výrobě nových vozidel typů, na které se v těchto podpoložkách odkazuje. Proto do těchto podpoložek nepatří podobné motory, používané jako náhradní díly.
KAPITOLA 84-JADERNÉ REAKTORY, KOTLE, STROJE A MECHANICKÁ ZAŘÍZENÍ; JEJICH ČÁSTI A SOUČÁSTI
Poznámky
1. Do této kapitoly nepatří:
a) mlýnské kameny, brusné kameny a jiné výrobky kapitoly 68;
b) stroje nebo přístroje (například čerpadla) z keramických materiálů a keramické části a součásti strojů nebo přístrojů z jakéhokoliv
materiálu (kapitola 69);
c) laboratorní skleněné zboží (číslo 7017); stroje, přístroje nebo jiné výrobky pro technické účely nebo jejich části a součásti, ze skla
(číslo 7019 nebo 7020);
d) výrobky čísel 7321 nebo 7322 nebo podobné výrobky z ostatních obecných kovů (kapitoly 74 až 76 nebo 78 až 81);
e) vysavače čísla 8508;
f) elektromechanické přístroje pro domácnost čísla 8509; digitální fotoaparáty čísla 8525 nebo
g) ruční mechanické zametače podlah, bez motoru (číslo 9603).
2. S výhradou použití poznámky 3 ke třídě XVI a s výhradou poznámky 9 k této kapitole se stroje a přístroje, které mohou být zařazeny
současně jak do čísel 8401 až 8424 nebo 8486, tak i do čísel 8425 až 8480, zařazují do čísel 8401 až 8424 nebo 8486, podle
případu, a ne do čísel 8425 až 8480.
Do čísla 8419 však nepatří:
a) zařízení na klíčení rostlin, inkubátory nebo umělé líhně (číslo 8436);
b) stroje pro navlhčování zrn (číslo 8437);
c) difuzní přístroje pro získávání cukerné šťávy (číslo 8438);
d) stroje a přístroje pro tepelné zpracování textilních přízí, vláken, textilií nebo zcela zhotovených textilních výrobků (číslo 8451)
nebo
e) stroje nebo zařízení konstruované pro mechanické operace, u kterých má změna teploty, i když je nezbytná, jen podružný
význam.
Do čísla 8422 nepatří:
a) šicí stroje na uzavírání pytlů nebo podobných obalů (číslo 8452) nebo
b) kancelářské stroje a přístroje čísla 8472.
Do čísla 8424 nepatří:
a) tryskové tiskařské stroje a tiskárny (číslo 8443);
b) stroje pro obrábění vodním paprskem (číslo 8456).
3. Obráběcí stroje pro opracování jakéhokoliv materiálu, které mohou být zařazeny současně jak do čísla 8456, tak i do čísel 8457,
8458, 8459, 8460, 8461, 8464 nebo 8465 se zařazují do čísla 8456.
4. Do čísla 8457 patří pouze obráběcí stroje pro opracování kovů, jiné než soustruhy (včetně soustružnických obráběcích center), které
mohou provádět různé typy obráběcích operací, a to buď:
a) pomocí automatické výměny obráběcích nástrojů ze zásobníku nebo podobného zařízení podle obráběcího programu (obráběcí
centra);
b) pomocí automatického použití, současného nebo postupného, různých hlav obrábějících pevně upevněné obrobky (stroje
stavebnicové konstrukce, jednopolohové) nebo
c) pomocí automatického posunu obrobku k různým hlavám (vícepolohový postupový obráběcí stroj).
5. A) Ve smyslu čísla 8471 se výrazem „zařízení pro automatizované zpracování dat“ rozumějí zařízení schopná
1) ukládat do paměti zpracovatelský program nebo programy a alespoň ukládat do paměti data bezprostředně potřebná pro
realizaci tohoto programu;
2) být volně programovatelná v souladu s požadavky uživatele;
3) provádět aritmetické výpočty specifikované uživatelem; a
4) realizovat, bez lidského zásahu, zpracovatelský program, který vyžaduje změny jeho průběhu realizace, na základě logického
rozhodnutí během zpracování.
B) Zařízení pro automatizované zpracování dat může být ve formě systémů sestávajících z různého počtu samostatných jednotek.
C) S výhradou níže uvedených odstavců D) a E) je jednotka považována za část systému automatizovaného zpracování dat, jestliže
splňuje všechny následující podmínky:
1) její výhradní nebo hlavní použití je v systému automatizovaného zpracování dat;
2) je možné ji k centrální procesorové jednotce připojit buď přímo nebo prostřednictvím jedné nebo více dalších jednotek;
a
3) je schopná přijímat nebo předávat data v takové formě (kódy nebo signály), kterou může používat celý systém.
Samostatně předkládané jednotky k zařízením pro automatizované zpracování dat se zařazují do čísla 8471.
Avšak klávesnice, vstupní souřadnicová zařízení, disketové a diskové paměťové jednotky, které splňují ustanovení výše uvedených
odstavců C) 2) a C) 3), se vždy zařazují jako jednotky čísla 8471.
D) Do čísla 8471 nepatří následující, pokud jsou předkládány samostatně, i když splňují všechny podmínky stanovené
v poznámce 5 C) výše:
1) tiskárny, kopírovací stroje, faxové stroje, též kombinované;
2) přístroje pro vysílání nebo příjem hlasu, obrazů nebo jiných dat, včetně přístrojů pro komunikaci v drátových nebo
bezdrátových sítích (jako jsou lokální nebo dálkové sítě);
3) reproduktory a mikrofony;
4) televizní kamery, digitální fotoaparáty a videokamery se záznamem obrazu i zvuku (kamkordéry);
5) monitory a projektory, neobsahující televizní přijímací přístroje.
E) Stroje obsahující nebo pracující ve spojení se zařízením pro automatizované zpracování dat a vykonávající specfickou funkci,
jinou než je zpracování dat, se zařazují do čísel odpovídajících jejich specifické funkci nebo, v případě že takové číslo neexistuje,
do zbytkových čísel.
6. Do čísla 8482 patří, inter alia, kalibrované leštěné ocelové kuličky, jejichž maximální a minimální průměr se neliší od jmenovitého
průměru o více než 1 % nebo o více než 0,05 mm, podle toho, která z tolerancí je menší.
Ostatní ocelové kuličky se zařazují do čísla 7326.
7. Na stroje, které se používají pro více než jeden účel se, pro účely zařazování, pohlíží jako by jejich základní účel byl jejich jediným
účelem.
S výhradou poznámky 2 k této kapitole a poznámky 3 ke třídě XVI, stroj, jehož základní účel není popsán v žádném z čísel nebo
u kterého žádný účel není výhradním účelem, se, pokud není stanoveno jinak, zařadí do čísla 8479. Do čísla 8479 patří též stroje na
výrobu provazů nebo kabelů (například splétací, zkrucovací stroje nebo stroje na splétání kabelů) z kovových drátů, textilních vláken
nebo z jakéhokoliv jiného materiálu, případně z kombinací těchto materiálů.
8. Pro účely čísla 8470 se výrazem „kapesní přístroje“ rozumějí pouze stroje a přístroje, jejichž rozměry nepřesahují
170 mm × 100 mm × 45 mm.
9. A) Poznámky 8 a) a 8 b) ke kapitole 85 se použijí příslušně též ve vztahu k výrazům „polovodičové součástky“ a „elektronické
integrované obvody“, jak jsou použity v této poznámce a v čísle 8486. Nicméně, pro účely této poznámky a čísla 8486 výraz
„polovodičové součástky“ rovněž zahrnuje fotosenzitivní polovodičová zařízení a diody vyzařující světlo (LED).
B) Pro účely této poznámky a čísla 8486 výraz „výroba plochých panelových displejů“ zahrnuje vytvoření substrátů do plochých
panelů. Tento výraz nezahrnuje výrobu skla nebo montáž desek tištěných obvodů nebo jiných elektronických komponentů na
ploché panely. Výraz „plochý panelový displej“ nezahrnuje technologii katodových trubic (CRT).
C) Do čísla 8486 patří též stroje, přístroje a zařízení výhradně nebo hlavně používané pro:
1) výrobu nebo opravu masek a ohniskových destiček;
2) montáž polovodičových součástek nebo elektronických integrovaných obvodů;
3) zvedání, manipulaci, nakládání nebo vykládání ingotů (boules), destiček, polovodičových součástek, elektronických
integrovaných obvodů a plochých panelových displejů.
D) S výhradou poznámky 1 ke třídě XVI a poznámky 1 ke kapitole 84, stroje, přístroje a zařízení odpovídající popisu v čísle 8486 se
zařazují do tohoto čísla a ne do jiného čísla nomenklatury.
Poznámky k položkám
1. Ve smyslu položky 8471 49 se výrazem „systémy“ rozumí zařízení pro automatizované zpracování dat, jejichž jednotky splňují
podmínky uvedené v poznámce 5 C) ke kapitole 84 a které obsahují nejméně centrální procesorovou jednotku, jednu vstupní
jednotku (například klávesnici nebo snímač) a jednu výstupní jednotku (například obrazovkový terminál nebo tiskárnu).
2. Do položky 8482 40 patří pouze jehlová ložiska s válečky s jednotným průměrem nepřesahujícím 5 mm a o délce, která je nejméně
trojnásobkem průměru. Konce válečků mohou být zaobleny.
Doplňkové poznámky
1. Ve smyslu položek 8407 10 a 8409 10 se výrazem „letecké motory“ rozumí pouze motory konstruované pro spojení s vrtulí nebo rotorem.
2. Do podpoložky 8471 70 30 patří též mechaniky CD-ROM, jedná-li se o paměťové jednotky k zařízení pro automatizované zpracování dat, které
sestávají z mechanik konstruovaných pro čtení signálů z CD–ROM, audio CD a fotografických CD a které jsou vybaveny zdířkou pro sluchátka,
regulátorem hlasitosti a spínačem start/stop.
KAPITOLA 84
KAPITOLA 64-OBUV, KAMAŠE A PODOBNÉ VÝROBKY; ČÁSTI A SOUČÁSTI TĚCHTO VÝROBKŮ
Všeobecné vysvětlivky
1. Pro definici výrazů „zevní podešev“ a „svršek“ viz všeobecné vysvětlivky k HS k této kapitole, odstavce C) a D).
Kromě toho se u „svršků“ sestávajících ze dvou nebo více materiálů (poznámka 4 a) a doplňková poznámka 1 ke kapitole 64), použijí následující ustanovení:
a) „Svršek“ je ta část obuvi, která pokrývá strany a horní část chodidla a rovněž může pokrývat nohu. Dosahuje až dolů a je připevněn k podešvi. Může dokonce přecházet do podešve.
Základními materiály, které tvoří svršek, jsou takové materiály, jejichž povrch je částečně nebo zcela odkryt na vnějším povrchu obuvi. Proto podšívka není svrškem. Materiály svršku jsou mezi sebou navzájem připevněny.
Po odstranění doplňků a výztuh, když se počítá celkový povrch části materiálů tvořících svršek, se nezapočítávají ty části, které se nacházejí pod překrývajícími se částmi, kde byly materiály k sobě navzájem připevněny.
Například, useň (A), textilní materiál (B), část (C) je část textilního materiálu (B), která se nachází pod překrývající usní (A). Když se počítá celkový povrch materiálů tvořících svršek, nezapočítává se textilní část (C).
Nezapočítávají se žádné zapínací systémy, např. tkaničky, zapínací proužek suchého zipu atd. (viz všeobecné vysvětlivky k HS k této kapitole, část D), poslední odstavec).
b) „Podšívka“ může být vyrobena z jakýchkoliv materiálů. Může sestávat z jednoho nebo z více materiálů. Podšívka je v kontaktu s chodidlem a slouží jako vycpávka, ochrana nebo pouze jako ozdoba. Podšívka není odkryta na vnějším povrchu obuvi, s výjimkou vycpávky např. okolo horního okraje.
c) „Doplňky“ a „výztuhy“ jsou definovány v poznámce 4 a) ke kapitole 64 a v doplňkové poznámce 1 ke kapitole 64 a ve všeobecných vysvětlivkách k HS, část D), poslední odstavec.
Doplňky mají všeobecně ozdobnou funkci a výztuhy mají ochrannou nebo zpevňovací funkci. Jelikož jsou výztuhy příslušenstvím svršku, které mu dodávají dodatečnou pevnost, jsou připevněny k vnějšímu povrchu svršku a ne pouze k podšívce. Malá část podšívky se však může objevit pod výztuhou za předpokladu, že se tím nesníží její vyztužovací funkce. Výztuhy nebo doplňky mohou být, kromě svršku, rovněž připevněny k podešvi nebo mohou jít až do podešve. Materiál se nepovažuje za doplňky nebo výztuhy, ale považuje se za část svršku, za předpokladu, že způsob spojení spodních materiálů není trvalý (šití je příkladem trvalého způsobu spojení).
Ve smyslu poznámky 4 a) mohou být „podobným příslušenstvím“ rovněž např. loga nebo ozdoby špiček.
Při určování materiálu „svršku“ se nebere v úvahu částečně či zcela zakrytý jazyk (vnitřní jazyk).
Viz obrázek níže, kde je vnitřní jazyk označen přerušovanou čarou.
Obrázky a text níže ukazují příklady jak stanovit materiál „svršku“:
Bota na obrázcích výše je bota z usně a textilie. Aby bylo možno stanovit materiál „svršku“ ve smyslu kapitoly 64 a vyřadit „doplňky“ a „výztuhy“, bylo provedeno následující posouzení:
1 a 2. Odstranění usňové ozdoby špičky (1) a příštipku na špičce (2) odhalilo spodní textilní materiál (který není podšívkou). Vzhledem k tomu, že tyto části usně (1 a 2) mají ochranou funkci, považují se za výztuhy. Jelikož textilní materiál pod částmi usně (1 a 2) je částečně odkryt na povrchu, započítává se textilní materiál jako část svršku.
3. Odstranění části usně (3) odhalilo část textilie (na obrázku označené jako A) a část podšívkového materiálu umístěného pod částí 3. Vzhledem k tomu, že se textilie neprostírá zcela pod částí 3, vzhledem k tomu, že podšívka se nepovažuje za svršek, a jelikož je pod usní především podšívka, nevyztužuje tato část usně žádný svrchní materiál, a započítává se tak jako část svršku.
4. Tato část usně (4) byla našita na část textilie a též překrývá (A) část 3 usně. Vzhledem k tomu, že pod částí (4) je částečně odkrytý textilní materiál a pod překrytím (A) je částečně odkrytá část z usně (3), a jelikož část z usně (4) dodává dodatečnou pevnost straně svršku, část (4) se považuje za výztuhu. Tedy, část z usně (3) a textilní materiál pod částí (4), s výjimkou textilní části pod částí (3), se započítávají jako části svršku.
5. Odstranění této části z usně (5) odhalilo částečně odkrytý spodní textilní materiál. Vzhledem k tomu, že část z usně (5) je výztuhou svrškové části paty a jelikož je pod ní částečně odkrytý textilní materiál, useň se považuje za výztuhu.
6. Odstranění překrytí paty z usně (6) odhalilo část podšívkového materiálu a částečně odkrytý textilní materiál. Vzhledem k tomu, že se textilie neprostírá zcela pod usní, překrytí paty z usně (6) nemá výztužnou funkci pro materiál svršku, a proto se započítává jako část svršku (a ne jako výztuha).
7. Odstranění této části z usně (7) odhalilo pod ní částečně odkrytý textilní materiál. Vzhledem k tomu, že část z usně (7) dodává dodatečnou pevnost straně svršku, považuje se useň za výztuhu.
8. Odstranění loga z usně (8) odhalilo pod ním částečně odkrytý textilní materiál. Proto, a jelikož logo je „podobným příslušenstvím“ ve smyslu poznámky 4 a) ke kapitole 64, nejedná se o část svršku.
Po vypočítání procent částí z usně a procent textilních částí, které byly identifikovány jako části svršku, převažuje textilie (70 % textilního materiálu). Bota proto bude zařazena jako obuv se svrškem z textilních materiálů.
2. Výraz „kaučuk“ je definován v poznámce 1 ke kapitole 40 pro celou kombinovanou nomenklaturu; poznámka 3 a) k této kapitole, rozšiřuje rozsah tohoto výrazu pro účely této kapitoly.
3. Výraz „plasty“ je definován v poznámce 1 ke kapitole 39 pro celou kombinovanou nomenklaturu; poznámka 3 a) k této kapitole, rozšiřuje rozsah tohoto výrazu pro účely této kapitoly.
4. Pro účely této kapitoly je výraz „useň“ definován v poznámce 3 b) ke kapitole 64.
5. Výraz „textilní materiály“ je definován ve všeobecných vysvětlivkách k HS, části E) a F). Tedy, vlákna (např. textilní postřižky), nitě, textilie, plsti, netkané textilie, motouzy, šňůry, provazy, lana atd., jak jsou definovány v kapitolách 50 až 60, jsou „textilními materiály“ ve smyslu kapitoly 64. Pokud jde o textilie kapitoly 59, poznámky ke kapitole 59 jsou použitelné pouze s výhradou ustanovení poznámky 3 a) ke kapitole 64.
KAPITOLA 64-OBUV, KAMAŠE A PODOBNÉ VÝROBKY; ČÁSTI A SOUČÁSTI TĚCHTO VÝROBKŮ
Poznámky
1. Do této kapitoly nepatří:
a) jednorázové prostředky ke krytí nohou nebo obuv vyrobená z lehkých nebo málo odolných materiálů (například z papíru,
z plastových fólií) bez připevněných podešví. Tyto výrobky se zařazují podle jejich základního materiálu;
b) obuv z textilního materiálu bez přilepené, přišité nebo jinak upevněné nebo nahoře aplikované zevní podešve (třída XI);
c) obnošená obuv čísla 6309;
d) výrobky z osinku (azbestu) (číslo 6812);
e) ortopedická obuv nebo jiné ortopedické prostředky nebo jejich části a součásti (číslo 9021); nebo
f) obuv mající povahu hraček nebo obuv s připevněnými bruslemi nebo kolečkovými bruslemi; chrániče holení nebo podobné
ochranné sportovní potřeby (kapitola 95).
2. Pro účely čísla 6406 výraz „části a součásti“ nezahrnuje obuvnické kolíčky (floky), chrániče, očka, háčky, přezky, ozdoby, prýmky,
tkaničky, střapce a jiné lemovky (které se zařazují do svých odpovídajících čísel) nebo knoflíky nebo jiné zboží čísla 9606.
3. Pro účely této kapitoly:
a) výrazy „kaučuk“ a „plasty“ zahrnují tkaniny nebo jiné textilní výrobky s vnější vrstvou z kaučuku nebo plastu viditelnou pouhým
okem; pro účely tohoto ustanovení se nebere v úvahu žádná výsledná změna barvy; a
b) výraz „useň“ označuje zboží čísel 4107 a 4112 až 4114.
4. S výhradou ustanovení poznámky 3 k této kapitole:
a) za svrškový materiál se považuje základní materiál, který pokrývá největší plochu povrchu, nehledě na doplňky nebo výztuhy, jako
jsou obruby, chrániče kotníků, ozdoby, přezky a spony, poutka, očka nebo podobné příslušenství;
b) za základní materiál zevní podešve se považuje materiál, jehož plocha stýkající se se zemí je největší, nehledě na doplňky nebo
výztuhy, jako jsou špičky, hřeby, kolíky, cvoky, chrániče nebo podobné příslušenství.
Poznámka k položkám
1. Pro účely položek 6402 12, 6402 19, 6403 12, 6403 19 a 6404 11 se výraz „sportovní obuv“ používá pouze pro:
a) obuv, která je určena k provádění sportovní činnosti a je nebo může být opatřena špičkami, hřeby, kolíky, sponkami, pružinami
apod.;
b) bruslařská obuv, lyžařská obuv, běžkařská obuv, obuv pro snowboard, zápasnická obuv, boxerská obuv a cyklistická obuv.
Doplňkové poznámky
1. Ve smyslu poznámky 4 písm. a) jsou za „výztuhy“ považovány všechny kusy materiálů (např. plasty nebo useň) připevněné ke svrchnímu materiálu
svršku, aby jej dodatečně zpevnily, též připevněné k podešvi. Po odstranění výztuh musí mít viditelný materiál znaky svrchního, nikoli podšívkového
materiálu, a dostatečně chodidlo držet, aby uživatel mohl obuv se zachovaným původním upevňovacím systémem používat k chůzi.
Pro určení základního svrchního materiálu se musí brát v úvahu části pokryté doplňky a/nebo výztuhami.
2. Ve smyslu poznámky 4 písm. b), jedna nebo více vrstev textilního materiálu, který nemá charakteristiku obvykle požadovanou pro normální použití
zevních podešví (např. odolnost, trvanlivost, pevnost apod.), se neberou na zřetel pro klasifikační účely.
KAPITOLA 64
6110 20 10-Roláky
Za roláky v různém provedení se považují následující oděvy: lehké, těsně padnoucí jemně pletené oděvy, které zakrývají horní část těla, jsou jednobarevné nebo vícebarevné, s rukávy nebo bez nich a mají zarolovaný límec na nejrůznější způsob bez rozhalení.
Výraz „jemně pletené“ znamená jemné pletení tvořené nejméně 12-ti očky na cm jak ve vodorovném směru (řádky), tak i ve svislém směru (sloupky), počítáno na jedné straně vzorku, který má rozměry 10 × 10 cm.
Lehké roláky jsou zpravidla upleteny jako jednolícní pletenina (žerzej), žebrová pletenina (oboulícní pletenina) (1×1) nebo interlok.
Jednolícní pletenina (žerzej) je nejjednodušší forma zátažné pleteniny (Obrázek 1), očka na lícní straně vypadají jako malá „V“ nebo obrácená „V“ (Obrázek 2) a očka na rubu jako provázané smyčky (Obrázek 3).
Jemná pletenina žebrového typu (oboulícní pletenina) (Obrázek 4) má střídavě v každé řadě lícní a rubní očko (1×1)
(Obrázek 5); na jednom povrchu jsou tedy žebra, která odpovídají prolamování na povrchu druhém. Oba povrchy takové pleteniny vypadají stejně (Obrázky 6 a 7).
Interlok je dvojitá žebrová pletenina, která na obou stranách vypadá zcela stejně. Tento efekt se dosahuje provazováním
oček ze dvou oboulícních vazeb (Obrázek 8), takže na obou stranách pleteniny očko z jednoho žebra se střídá s očkem z odpovídajícího žebra na opačné straně textilie (Obrázek 9). Žebra na jedné straně pleteniny odpovídají tudíž žebrům na straně druhé (Obrázky 10 a 11).
–
6110 20 10
4412-Překližky, dýhované desky a podobné vrstvené dřevo
Překližky z jehličnatých druhů mají často vady (například otvory) na vnější vrstvě, které jsou, během zpracovatelských procesů, opraveny materiály jako jsou dřevěné ucpávky, plastické výplňové směsi atd.
Takovéto materiály se nepovažují za přidané látky a nedávají překližkám charakter výrobků jiných čísel.
Překližky tohoto čísla mohou být nebroušené nebo dále upravené broušením. Výraz „nebroušené“ zahrnuje „dotykové broušení“; účelem dotykového broušení je pouze odstranit z vnější vrstvy nerovnosti vzniklé při vyspravování, ucpávání nebo vyplňování.
Viz rovněž vysvětlivky k HS k položkám 4412 10, 4412 31, 4412 32 a 4412 39.
Mezi překližky, dýhované desky a podobné vrstvené dřevo používané jako podlahové desky (viz zejména čtvrtý odstavec vysvětlivek k HS k tomuto číslu) patří pouze takové desky, které mají vrchní vrstvu dřeva o tloušťce menší než 2,5 mm (tenká dýha).
Příklad typického třívrstvého výrobku:
Pokud má vrchní vrstva dřeva tloušťku 2,5 mm nebo více, takovéto výrobky do tohoto čísla nepatří (podpoložka 4418 71 00 nebo 4418 72 00).
–
4412
3706 10 20-Obsahující pouze zvukový záznam; negativní; pomocné pozitivní
Do této podpoložky patří:
1. originální filmové negativy;
2. pomocné pozitivní filmy kopírované z originálních negativů; v černobílém procesu jsou známy jako „duplikační pozitivy“, „kaštanové pozitivy“, „levandulové pozitivy“, „duplikační kopie“, „hlavní kopie“, „jemnozrnné hlavní kopie“, kdežto v barevném procesu jsou nazývány „duplikační pozitivy“, „mezipozitivy“ nebo „pomocné pozitivy“; jsou připevněny na podkladu, který je lehce nafialovělý nebo nahnědlý nebo není zabarvený; tyto filmy nejsou normálně používány pro projekci, ale jsou určeny pro zhotovení duplikátů originálních negativů. Nicméně výjimečně mohou být používány k prohlížení, editaci a následné postsynchronizaci filmů.
Jako pomocné pozitivy jsou rovněž zařazovány tři pozitivní černobílé extrakty získané prostřednictvím filtrů (modrého, zeleného a červeného) z originálních barevných negativů, používané k získání, pomocí obdobných filtrů, barevných mezinegativů určených pro tvorbu pozitivních kopií;
3. duplikáty negativů okopírované z pomocných pozitivních filmů a určené pro kopírování pozitivních kopií; jsou označovány jako „duplikační negativy“ v černobílém procesu a „mezinegativy“ v barevném procesu ( 1 );
4. vratné mezinegativy, které jsou v barevném procesu získány přímo inverzí z originálního negativu a z kterého budou kopírovány kopie určené k ukazování;
5. „matricové filmy“ (červený, zelený, modrý), které jsou v barevném procesu získávány z negativů a ze kterých budou kopírovány kopie.
Když je jejich šířka 35 mm nebo větší, všechny tyto filmy – s výjimkou „matricových filmů“ – mají obvykle perforaci typickou pro negativy (soudkovitou).
To umožňuje rozlišit pomocné pozitivní filmy s neobarvenou podložkou od pozitivních filmů určených pro projekci, které mají perforaci typickou pro pozitivy.
Nicméně musí být poznamenáno, že filmy z některých zemí (především z bývalého SSSR) vykazují jedinečný typ perforace (Dubray-Howell), který je velmi podobný normální pozitivní perforaci a rovněž se nachází u originálních negativních filmů, u pomocných pozitivů a negativů a také u pozitivních kopií určených pro ukázku nebo projekci.
„Matricové filmy“ mají perforaci typickou pro pozitivy, ale mohou být rozeznány podle jejich tloušťky (téměř dvojnásobná než u pozitivů), podle jejich převažující nahnědlé barvy a mírného reliéfu na snímcích.
–
3706 10 20
3706 10 99-Ostatní pozitivní
Do této podpoložky patří filmy určené k promítání.
Pozitivní filmy s dvěma nebo více pásy snímků mají být zařazeny a clo má být vyměřeno podle šířky a délky filmu po rozřezání, tj. šířky a délky filmu v podobě, ve které bude promítán.
Například film o šířce 35 mm (čtyři nařezané pásy o 8 mm) a délce 100 m, je považován za 8 mm film o délce 400 m.
–
3706 10 99