5007 20 11 až 5007 20 71-Ostatní tkaniny obsahující 85 % hmotnostních nebo více hedvábí nebo hedvábného odpadu, jiného než buretového
Viz vysvětlivky k HS k položce 5007 20.
–
5007 20 59 10
5007 20 11 až 5007 20 71-Ostatní tkaniny obsahující 85 % hmotnostních nebo více hedvábí nebo hedvábného odpadu, jiného než buretového
Viz vysvětlivky k HS k položce 5007 20.
–
5007 20 59 10
5007 20 11 až 5007 20 71-Ostatní tkaniny obsahující 85 % hmotnostních nebo více hedvábí nebo hedvábného odpadu, jiného než buretového
Viz vysvětlivky k HS k položce 5007 20.
5007 20 11 a 5007 20 19-Krepy
Do těchto podpoložek patří tkaniny, které jsou zpravidla lehké a jejichž zrnitý nebo zvrásněný vzhled v hotovém stavu je výsledkem použití krepových nití, tj. nití s vysokým zákrutem (obvykle 2 000 až 3 600 zákrutů na metr), které mají přirozený sklon k tvorbě smyček.
Tyto nitě mohou být použity v osnově nebo útku nebo v obou směrech, a to buď samotné nebo v kombinaci s nitěmi s nízkým zákrutem. Nitě s opačným zákrutem se často střídají, tj. za nitěmi se zákrutem „S“ následují nitě se zákrutem „Z“, aby se sklon ke kroucení v opačném směru u přilehlých nití usměrnil a tak se zajistila vyváženost zkadeření.
Do těchto podpoložek patří pravé krepy, tj. takové, u nichž alespoň osnova nebo útek je většinou z krepové nitě. Nejznámější jsou krepdešín, marokén, krepžoržet, atlasový krep, šarmé a šifón.
Tkaniny s krepem pouze na jedné straně nebo na části jejich povrchu (pásky, pruhy nebo vzory) se rovněž zařazují do těchto podpoložek.
Do těchto podpoložek nepatří tkaniny, u nichž se krepový efekt získává jinak, než použitím krepových nití, například takové, u nichž krepový vzhled vzniká v důsledku kombinovaného použití speciálních vazeb (např. „sobol“) a nití různého rozměru a různého zákrutu.
–
5007 20 11
5007 20 11 až 5007 20 71-Ostatní tkaniny obsahující 85 % hmotnostních nebo více hedvábí nebo hedvábného odpadu, jiného než buretového
Viz vysvětlivky k HS k položce 5007 20.
5007 20 11 a 5007 20 19-Krepy
Do těchto podpoložek patří tkaniny, které jsou zpravidla lehké a jejichž zrnitý nebo zvrásněný vzhled v hotovém stavu je výsledkem použití krepových nití, tj. nití s vysokým zákrutem (obvykle 2 000 až 3 600 zákrutů na metr), které mají přirozený sklon k tvorbě smyček.
Tyto nitě mohou být použity v osnově nebo útku nebo v obou směrech, a to buď samotné nebo v kombinaci s nitěmi s nízkým zákrutem. Nitě s opačným zákrutem se často střídají, tj. za nitěmi se zákrutem „S“ následují nitě se zákrutem „Z“, aby se sklon ke kroucení v opačném směru u přilehlých nití usměrnil a tak se zajistila vyváženost zkadeření.
Do těchto podpoložek patří pravé krepy, tj. takové, u nichž alespoň osnova nebo útek je většinou z krepové nitě. Nejznámější jsou krepdešín, marokén, krepžoržet, atlasový krep, šarmé a šifón.
Tkaniny s krepem pouze na jedné straně nebo na části jejich povrchu (pásky, pruhy nebo vzory) se rovněž zařazují do těchto podpoložek.
Do těchto podpoložek nepatří tkaniny, u nichž se krepový efekt získává jinak, než použitím krepových nití, například takové, u nichž krepový vzhled vzniká v důsledku kombinovaného použití speciálních vazeb (např. „sobol“) a nití různého rozměru a různého zákrutu.
–
5007 20 11
5007 20 11 až 5007 20 71-Ostatní tkaniny obsahující 85 % hmotnostních nebo více hedvábí nebo hedvábného odpadu, jiného než buretového
Viz vysvětlivky k HS k položce 5007 20.
5007 20 11 a 5007 20 19-Krepy
Do těchto podpoložek patří tkaniny, které jsou zpravidla lehké a jejichž zrnitý nebo zvrásněný vzhled v hotovém stavu je výsledkem použití krepových nití, tj. nití s vysokým zákrutem (obvykle 2 000 až 3 600 zákrutů na metr), které mají přirozený sklon k tvorbě smyček.
Tyto nitě mohou být použity v osnově nebo útku nebo v obou směrech, a to buď samotné nebo v kombinaci s nitěmi s nízkým zákrutem. Nitě s opačným zákrutem se často střídají, tj. za nitěmi se zákrutem „S“ následují nitě se zákrutem „Z“, aby se sklon ke kroucení v opačném směru u přilehlých nití usměrnil a tak se zajistila vyváženost zkadeření.
Do těchto podpoložek patří pravé krepy, tj. takové, u nichž alespoň osnova nebo útek je většinou z krepové nitě. Nejznámější jsou krepdešín, marokén, krepžoržet, atlasový krep, šarmé a šifón.
Tkaniny s krepem pouze na jedné straně nebo na části jejich povrchu (pásky, pruhy nebo vzory) se rovněž zařazují do těchto podpoložek.
Do těchto podpoložek nepatří tkaniny, u nichž se krepový efekt získává jinak, než použitím krepových nití, například takové, u nichž krepový vzhled vzniká v důsledku kombinovaného použití speciálních vazeb (např. „sobol“) a nití různého rozměru a různého zákrutu.
–
5007 20 11 10
5007 20 11 až 5007 20 71-Ostatní tkaniny obsahující 85 % hmotnostních nebo více hedvábí nebo hedvábného odpadu, jiného než buretového
Viz vysvětlivky k HS k položce 5007 20.
5007 20 11 a 5007 20 19-Krepy
Do těchto podpoložek patří tkaniny, které jsou zpravidla lehké a jejichž zrnitý nebo zvrásněný vzhled v hotovém stavu je výsledkem použití krepových nití, tj. nití s vysokým zákrutem (obvykle 2 000 až 3 600 zákrutů na metr), které mají přirozený sklon k tvorbě smyček.
Tyto nitě mohou být použity v osnově nebo útku nebo v obou směrech, a to buď samotné nebo v kombinaci s nitěmi s nízkým zákrutem. Nitě s opačným zákrutem se často střídají, tj. za nitěmi se zákrutem „S“ následují nitě se zákrutem „Z“, aby se sklon ke kroucení v opačném směru u přilehlých nití usměrnil a tak se zajistila vyváženost zkadeření.
Do těchto podpoložek patří pravé krepy, tj. takové, u nichž alespoň osnova nebo útek je většinou z krepové nitě. Nejznámější jsou krepdešín, marokén, krepžoržet, atlasový krep, šarmé a šifón.
Tkaniny s krepem pouze na jedné straně nebo na části jejich povrchu (pásky, pruhy nebo vzory) se rovněž zařazují do těchto podpoložek.
Do těchto podpoložek nepatří tkaniny, u nichž se krepový efekt získává jinak, než použitím krepových nití, například takové, u nichž krepový vzhled vzniká v důsledku kombinovaného použití speciálních vazeb (např. „sobol“) a nití různého rozměru a různého zákrutu.
–
5007 20 11 90
5007 20 11 až 5007 20 71-Ostatní tkaniny obsahující 85 % hmotnostních nebo více hedvábí nebo hedvábného odpadu, jiného než buretového
Viz vysvětlivky k HS k položce 5007 20.
5007 20 11 a 5007 20 19-Krepy
Do těchto podpoložek patří tkaniny, které jsou zpravidla lehké a jejichž zrnitý nebo zvrásněný vzhled v hotovém stavu je výsledkem použití krepových nití, tj. nití s vysokým zákrutem (obvykle 2 000 až 3 600 zákrutů na metr), které mají přirozený sklon k tvorbě smyček.
Tyto nitě mohou být použity v osnově nebo útku nebo v obou směrech, a to buď samotné nebo v kombinaci s nitěmi s nízkým zákrutem. Nitě s opačným zákrutem se často střídají, tj. za nitěmi se zákrutem „S“ následují nitě se zákrutem „Z“, aby se sklon ke kroucení v opačném směru u přilehlých nití usměrnil a tak se zajistila vyváženost zkadeření.
Do těchto podpoložek patří pravé krepy, tj. takové, u nichž alespoň osnova nebo útek je většinou z krepové nitě. Nejznámější jsou krepdešín, marokén, krepžoržet, atlasový krep, šarmé a šifón.
Tkaniny s krepem pouze na jedné straně nebo na části jejich povrchu (pásky, pruhy nebo vzory) se rovněž zařazují do těchto podpoložek.
Do těchto podpoložek nepatří tkaniny, u nichž se krepový efekt získává jinak, než použitím krepových nití, například takové, u nichž krepový vzhled vzniká v důsledku kombinovaného použití speciálních vazeb (např. „sobol“) a nití různého rozměru a různého zákrutu.
–
5007 20 19
5007 20 11 až 5007 20 71-Ostatní tkaniny obsahující 85 % hmotnostních nebo více hedvábí nebo hedvábného odpadu, jiného než buretového
Viz vysvětlivky k HS k položce 5007 20.
5007 20 11 a 5007 20 19-Krepy
Do těchto podpoložek patří tkaniny, které jsou zpravidla lehké a jejichž zrnitý nebo zvrásněný vzhled v hotovém stavu je výsledkem použití krepových nití, tj. nití s vysokým zákrutem (obvykle 2 000 až 3 600 zákrutů na metr), které mají přirozený sklon k tvorbě smyček.
Tyto nitě mohou být použity v osnově nebo útku nebo v obou směrech, a to buď samotné nebo v kombinaci s nitěmi s nízkým zákrutem. Nitě s opačným zákrutem se často střídají, tj. za nitěmi se zákrutem „S“ následují nitě se zákrutem „Z“, aby se sklon ke kroucení v opačném směru u přilehlých nití usměrnil a tak se zajistila vyváženost zkadeření.
Do těchto podpoložek patří pravé krepy, tj. takové, u nichž alespoň osnova nebo útek je většinou z krepové nitě. Nejznámější jsou krepdešín, marokén, krepžoržet, atlasový krep, šarmé a šifón.
Tkaniny s krepem pouze na jedné straně nebo na části jejich povrchu (pásky, pruhy nebo vzory) se rovněž zařazují do těchto podpoložek.
Do těchto podpoložek nepatří tkaniny, u nichž se krepový efekt získává jinak, než použitím krepových nití, například takové, u nichž krepový vzhled vzniká v důsledku kombinovaného použití speciálních vazeb (např. „sobol“) a nití různého rozměru a různého zákrutu.
–
5007 20 19 10
5007 20 11 až 5007 20 71-Ostatní tkaniny obsahující 85 % hmotnostních nebo více hedvábí nebo hedvábného odpadu, jiného než buretového
Viz vysvětlivky k HS k položce 5007 20.
5007 20 11 a 5007 20 19-Krepy
Do těchto podpoložek patří tkaniny, které jsou zpravidla lehké a jejichž zrnitý nebo zvrásněný vzhled v hotovém stavu je výsledkem použití krepových nití, tj. nití s vysokým zákrutem (obvykle 2 000 až 3 600 zákrutů na metr), které mají přirozený sklon k tvorbě smyček.
Tyto nitě mohou být použity v osnově nebo útku nebo v obou směrech, a to buď samotné nebo v kombinaci s nitěmi s nízkým zákrutem. Nitě s opačným zákrutem se často střídají, tj. za nitěmi se zákrutem „S“ následují nitě se zákrutem „Z“, aby se sklon ke kroucení v opačném směru u přilehlých nití usměrnil a tak se zajistila vyváženost zkadeření.
Do těchto podpoložek patří pravé krepy, tj. takové, u nichž alespoň osnova nebo útek je většinou z krepové nitě. Nejznámější jsou krepdešín, marokén, krepžoržet, atlasový krep, šarmé a šifón.
Tkaniny s krepem pouze na jedné straně nebo na části jejich povrchu (pásky, pruhy nebo vzory) se rovněž zařazují do těchto podpoložek.
Do těchto podpoložek nepatří tkaniny, u nichž se krepový efekt získává jinak, než použitím krepových nití, například takové, u nichž krepový vzhled vzniká v důsledku kombinovaného použití speciálních vazeb (např. „sobol“) a nití různého rozměru a různého zákrutu.
–
5007 20 19 90
5007 20 11 až 5007 20 71-Ostatní tkaniny obsahující 85 % hmotnostních nebo více hedvábí nebo hedvábného odpadu, jiného než buretového
Viz vysvětlivky k HS k položce 5007 20.
5007 20 21 až 5007 20 39-Ponžé, habutai, honan, šantung, corah a podobné tkaniny z Dálného východu, zcela z hedvábí (bez příměsi buretového hedvábí nebo ostatního hedvábného odpadu nebo ostatních textilních materiálů)
Tkaniny těchto podpoložek mají různé typické rysy ve svém charakteru, vazbě a vzhledu.
Nejčastěji jsou utkány na místních domácích ručních tkalcovských strojích v jednoduchých vazbách (plátno, kepr, atlas) ze surových (neskaných) hedvábných vláken bez zákrutu. Kraje jsou zpravidla chybné. Skládají se taškovým způsobem: dva konce určité délky se přiloží k sobě a kolem nich se pak tkanina naskládá. U některých typů (zejména z Číny) se někdy používá jiný způsob skládání: jeden konec nahoře, druhý dole, a tkanina se skládá zpět na sebe se čtyřmi sklady na yard (0,91 m).
Mohou být však dodávány i jinak, např. svinuté.
Mezi tyto tkaniny patří:
1. Habutai; japonská tkanina v plátnové nebo v keprové vazbě, utkaná z jednoduché nitě bez zákrutu. Výraz „habutai“ zpravidla označuje tkaninu v plátnové vazbě a „keprový habutai“ tkaninu v keprové vazbě.
V neběleném stavu jsou tyto tkaniny drsné na omak a mají našedle bílý nebo špinavě bílý odstín. Když se odklíží (například vybělí), tj. když se z nich odstraní hedvábný klih, jsou tyto tkaniny bílé nebo špinavě bílé a lze je používat bez dalšího zpracování pro zhotovení výrobků.
Po bělení se tyto tkaniny na závěr zpravidla natužují nebo plní, což jim dává vyšší plnost, jasnější vzhled a vyšší hmotnost;
2. Ponžé; čínské tkaniny zvané šantung, honan, assan, antung nebo ninghaj, podle provincie, z níž pochází. Tyto tkaniny jsou relativně silné a jsou těžší než výše uvedené japonské tkaniny; v neběleném stavu mají nažloutlý nebo načervenalý odstín, a po odklížení mají podobnou barvu jako len nebo batist, který je nebělený, nebo pouze vypraný. Mohou být též žebrované a žebrový efekt se dosahuje grogrén vazbou (plátnovou vazbou) za použití přízí rozdílné tloušťky;
3. Tussah (nebo tusser); tkanina původem z oblasti v severovýchodní Indii, která se tká z hedvábí divokého bource morušového. Tento název se rozšířil i na čínské tkaniny a nyní zahrnuje tkaniny srovnatelného typu, vyrobené v několika zemích Dálného východu z hedvábí získaného od divokých bourců morušových, kteří se živí dubovým listím.
4. Corah; tkanina vyráběná v kalkatské oblasti, která značně připomíná japonský habutai, ale liší se od něho v tom, že není tak pravidelná, a že je vyrobená ze silnějších nití. Jedním z jejích typických rysů je šňůrka procházející okraji.
–
5007 20 21