Výsledky hledání pro výraz: 39

3809920090 80-Ostatní

3809 91 00 až 3809 93 00-Ostatní

Do těchto podpoložek patří výrobky a přípravky popsané ve vysvětlivkách k HS k číslu 3809, třetí odstavec, části A), B) a C), pouze pokud škrobovité látky netvoří základ těchto výrobků a přípravků:
1. různé apretury používané v textilním průmyslu k nemačkavé nebo nesráživé úpravě textilií. Mezi ně patří močovinoformaldehyd, melaminoformaldehyd a glyoxaldimočovina, prekondenzované, za předpokladu, že nemají charakter ani polykondenzátů ve smyslu kapitoly 39, ani chemicky definovaných sloučenin (kapitola 29). Navíc do těchto podpoložek patří vodné sloučeniny (například dimethylolmočovina, trimethylolmelamin), ke kterým byl přidán parfém maskující zápach formaldehydu, způsobený částečným rozkladem výrobku;
2. apretury, které vedle nepromokavosti, poskytují textiliím i značnou odolnost vůči olejům a špíně, přičemž nezamezují prostupu vzduchu;
3. antistatické apretury, tj. přípravky, které zabraňují akumulaci statické elektřiny v textilních vláknech nebo v textiliích. Obvykle to jsou přípravky tvořené prekondenzovanými vodorozpustnými polyelektrolyty, které, po krátkém působení střední teploty, jsou schopny vytvořit na vlákně síťované polykondenzáty, které jsou dostatečně nerozpustné, aby odolaly opakovanému praní nebo čištění. Tato kategorie zahrnuje produkty vytvořené zásaditým, vodorozpustným, lineárním polyamidem, připraveným z dikarboxylové kyseliny (např. adipové, jantarové nebo tereftalové) s polyaminy obsahujícími jednu či více sekundárních aminových skupin (například diethylentriamin, triethylentetramin) a alkylant (schopný síťovat polyamid a tak zaručovat nerozpustnost po vhodném tepelném působení) sestávající například z příslušných dihalogenidů (dijodidy polyethylenglykolu o relativně nízké molekulové hmotnosti, epichlorhydrin atd.);
4. nehořlavé apretury, které snižují hořlavost obzvláště textilií a kůže. Jsou to obvykle přípravky na bázi amonných solí, kyseliny borité, chlorovaných parafinů, oxidu antimonu, oxidu zinku, jiných kovových oxidů a některých organických sloučenin dusíku a/nebo fosforu.

–

3809 92 00 90

3809930000 80-Druhy používané v kožedělném nebo podobném průmyslu

3809 91 00 až 3809 93 00-Ostatní

Do těchto podpoložek patří výrobky a přípravky popsané ve vysvětlivkách k HS k číslu 3809, třetí odstavec, části A), B) a C), pouze pokud škrobovité látky netvoří základ těchto výrobků a přípravků:
1. různé apretury používané v textilním průmyslu k nemačkavé nebo nesráživé úpravě textilií. Mezi ně patří močovinoformaldehyd, melaminoformaldehyd a glyoxaldimočovina, prekondenzované, za předpokladu, že nemají charakter ani polykondenzátů ve smyslu kapitoly 39, ani chemicky definovaných sloučenin (kapitola 29). Navíc do těchto podpoložek patří vodné sloučeniny (například dimethylolmočovina, trimethylolmelamin), ke kterým byl přidán parfém maskující zápach formaldehydu, způsobený částečným rozkladem výrobku;
2. apretury, které vedle nepromokavosti, poskytují textiliím i značnou odolnost vůči olejům a špíně, přičemž nezamezují prostupu vzduchu;
3. antistatické apretury, tj. přípravky, které zabraňují akumulaci statické elektřiny v textilních vláknech nebo v textiliích. Obvykle to jsou přípravky tvořené prekondenzovanými vodorozpustnými polyelektrolyty, které, po krátkém působení střední teploty, jsou schopny vytvořit na vlákně síťované polykondenzáty, které jsou dostatečně nerozpustné, aby odolaly opakovanému praní nebo čištění. Tato kategorie zahrnuje produkty vytvořené zásaditým, vodorozpustným, lineárním polyamidem, připraveným z dikarboxylové kyseliny (např. adipové, jantarové nebo tereftalové) s polyaminy obsahujícími jednu či více sekundárních aminových skupin (například diethylentriamin, triethylentetramin) a alkylant (schopný síťovat polyamid a tak zaručovat nerozpustnost po vhodném tepelném působení) sestávající například z příslušných dihalogenidů (dijodidy polyethylenglykolu o relativně nízké molekulové hmotnosti, epichlorhydrin atd.);
4. nehořlavé apretury, které snižují hořlavost obzvláště textilií a kůže. Jsou to obvykle přípravky na bázi amonných solí, kyseliny borité, chlorovaných parafinů, oxidu antimonu, oxidu zinku, jiných kovových oxidů a některých organických sloučenin dusíku a/nebo fosforu.

–

3809 93

3706102000 80-Obsahující pouze zvukový záznam; negativní; pomocné pozitivní

3706 10 20-Obsahující pouze zvukový záznam; negativní; pomocné pozitivní

Do této podpoložky patří:
1. originální filmové negativy;
2. pomocné pozitivní filmy kopírované z originálních negativů; v černobílém procesu jsou známy jako „duplikační pozitivy“, „kaštanové pozitivy“, „levandulové pozitivy“, „duplikační kopie“, „hlavní kopie“, „jemnozrnné hlavní kopie“, kdežto v barevném procesu jsou nazývány „duplikační pozitivy“, „mezipozitivy“ nebo „pomocné pozitivy“; jsou připevněny na podkladu, který je lehce nafialovělý nebo nahnědlý nebo není zabarvený; tyto filmy nejsou normálně používány pro projekci, ale jsou určeny pro zhotovení duplikátů originálních negativů. Nicméně výjimečně mohou být používány k prohlížení, editaci a následné postsynchronizaci filmů.
Jako pomocné pozitivy jsou rovněž zařazovány tři pozitivní černobílé extrakty získané prostřednictvím filtrů (modrého, zeleného a červeného) z originálních barevných negativů, používané k získání, pomocí obdobných filtrů, barevných mezinegativů určených pro tvorbu pozitivních kopií;
3. duplikáty negativů okopírované z pomocných pozitivních filmů a určené pro kopírování pozitivních kopií; jsou označovány jako „duplikační negativy“ v černobílém procesu a „mezinegativy“ v barevném procesu ( 1 );
4. vratné mezinegativy, které jsou v barevném procesu získány přímo inverzí z originálního negativu a z kterého budou kopírovány kopie určené k ukazování;
5. „matricové filmy“ (červený, zelený, modrý), které jsou v barevném procesu získávány z negativů a ze kterých budou kopírovány kopie.
Když je jejich šířka 35 mm nebo větší, všechny tyto filmy – s výjimkou „matricových filmů“ – mají obvykle perforaci typickou pro negativy (soudkovitou).
To umožňuje rozlišit pomocné pozitivní filmy s neobarvenou podložkou od pozitivních filmů určených pro projekci, které mají perforaci typickou pro pozitivy.
Nicméně musí být poznamenáno, že filmy z některých zemí (především z bývalého SSSR) vykazují jedinečný typ perforace (Dubray-Howell), který je velmi podobný normální pozitivní perforaci a rovněž se nachází u originálních negativních filmů, u pomocných pozitivů a negativů a také u pozitivních kopií určených pro ukázku nebo projekci.
„Matricové filmy“ mají perforaci typickou pro pozitivy, ale mohou být rozeznány podle jejich tloušťky (téměř dvojnásobná než u pozitivů), podle jejich převažující nahnědlé barvy a mírného reliéfu na snímcích.

–

3706 10 20

3706109900 80-Ostatní pozitivní

3706 10 99-Ostatní pozitivní

Do této podpoložky patří filmy určené k promítání.
Pozitivní filmy s dvěma nebo více pásy snímků mají být zařazeny a clo má být vyměřeno podle šířky a délky filmu po rozřezání, tj. šířky a délky filmu v podobě, ve které bude promítán.
Například film o šířce 35 mm (čtyři nařezané pásy o 8 mm) a délce 100 m, je považován za 8 mm film o délce 400 m.

–

3706 10 99

KAPITOLA 35-ALBUMINOIDNÍ LÁTKY; MODIFIKOVANÉ ŠKROBY; KLIHY; ENZYMY

KAPITOLA 35-ALBUMINOIDNÍ LÁTKY; MODIFIKOVANÉ ŠKROBY; KLIHY; ENZYMY

KAPITOLA 35-ALBUMINOIDNÍ LÁTKY; MODIFIKOVANÉ ŠKROBY; KLIHY; ENZYMY

Poznámky
1. Do této kapitoly nepatří:
a) kvasnice (číslo 2102);
b) krevní složky (jiné než krevní albumin nepřipravený pro léčebné nebo profylaktické účely), léky nebo jiné výrobky kapitoly 30;
c) enzymatické přípravky pro předčinění (číslo 3202);
d) enzymatické namáčecí nebo prací prostředky a jiné výrobky kapitoly 34;
e) tvrzené bílkoviny (číslo 3913); nebo
f) želatinové výrobky polygrafického průmyslu (kapitola 49).
2. Výraz „dextriny“ používaný v čísle 3505 se vztahuje na produkty degradace škrobu o obsahu redukujícího cukru, vyjádřeného jako
dextróza v sušině, nepřesahujícím 10 %.
Výrobky o obsahu redukujícího cukru převyšujícím 10 % patří do čísla 1702.
Doplňková poznámka
1. Do podpoložky 3504 00 10 patří koncentrované mléčné proteiny o obsahu proteinu vyšším než 85 % hmotnostních, počítáno v sušině.

KAPITOLA 35

3207404000 80-Sklo ve formě vloček o délce 0,1 mm nebo více, avšak nepřesahující 3,5 mm a o tloušťce 2 mikrometry nebo více, avšak nepřesahující 5 mikrometrů; sklo ve formě prášku nebo granulí obsahující 99 % hmotnostních nebo více oxidu křemičitého

3207 40 40 a 3207 40 85-Skleněné frity a jiné sklo, ve formě prášku, granulí, šupinek nebo vloček

Do těchto podpoložek patří:
1. skleněné frity, tj. výrobky získané náhlým ochlazením taveniny nebo pasty, vzniklé roztavením původních složek skla, ve vodě. Mezi tyto složky patří například oxid křemičitý, uhličitan sodný, uhličitan hořečnatý, uhličitan barnatý, uhličitan draselný, uhličitan vápenatý, síran sodný, síran draselný, dusičnan sodný, dusičnan draselný, oxidy olova (klejt a červené olovo), kaolin, živec, borax a kyselina boritá.
Skleněné frity těchto podpoložek se používají hlavně pro přípravu směsí pro zeskelnění. Mohou se rozeznat od frit podpoložek 3207 20 10 a 3207 20 90 tím, že neobsahují pigmenty, kalidla nebo oxidy usnadňující přilnavost povlaku ke kovovým povrchům a tím, že dávají, po tepelném zeskelnění, povrch více méně průhledný, ale ne jednotně průhledný nebo barevný;
2. skleněný prášek a granule získané drcením a mletím polámaného a odpadového skleněného zboží. Tyto výrobky, stejně jako určité druhy frit odstavce 1 výše, se používají k přípravě brusných papírů a textilií, jsou aglomerovány (slinované) do tvarů disků, desek, tub atd. a používají se k různým laboratorním účelům;
3. „emailové sklo“ ve formě prášku, granulí atd., které je speciálním sklem používaným ke zdobení skleněných výrobků. Normálně taje mezi 540 a 600 °C na průhlednou hmotu, obyčejně barevnou. Ve větším množství patří do položky 7001 00, v tyčích, prutech nebo trubkách patří do podpoložky 7002 20 90 nebo 7002 39 00;
4. sklo v šupinkách nebo vločkách, ať už barevné nebo stříbřené, používané pro ozdobu a získané drcením malých kulovitých bublin foukaného skla;
5. vitrit, známý též jako pěnové sklo, v prášku nebo granulích, získaný z bílé, šedé nebo černé houbovité hmoty, závislý na nečistotách, které obsahuje, a používaný hlavně k výrobě elektrických izolátorů (např. patice elektrických žárovek).
Do těchto podpoložek nepatří skleněné mikrokuličky k potažení promítacích ploch, elektronických zobrazovacích panelů atd. (podpoložka 7018 20 00).

–

3207 40 40

3207408500 80-Ostatní

3207 40 40 a 3207 40 85-Skleněné frity a jiné sklo, ve formě prášku, granulí, šupinek nebo vloček

Do těchto podpoložek patří:
1. skleněné frity, tj. výrobky získané náhlým ochlazením taveniny nebo pasty, vzniklé roztavením původních složek skla, ve vodě. Mezi tyto složky patří například oxid křemičitý, uhličitan sodný, uhličitan hořečnatý, uhličitan barnatý, uhličitan draselný, uhličitan vápenatý, síran sodný, síran draselný, dusičnan sodný, dusičnan draselný, oxidy olova (klejt a červené olovo), kaolin, živec, borax a kyselina boritá.
Skleněné frity těchto podpoložek se používají hlavně pro přípravu směsí pro zeskelnění. Mohou se rozeznat od frit podpoložek 3207 20 10 a 3207 20 90 tím, že neobsahují pigmenty, kalidla nebo oxidy usnadňující přilnavost povlaku ke kovovým povrchům a tím, že dávají, po tepelném zeskelnění, povrch více méně průhledný, ale ne jednotně průhledný nebo barevný;
2. skleněný prášek a granule získané drcením a mletím polámaného a odpadového skleněného zboží. Tyto výrobky, stejně jako určité druhy frit odstavce 1 výše, se používají k přípravě brusných papírů a textilií, jsou aglomerovány (slinované) do tvarů disků, desek, tub atd. a používají se k různým laboratorním účelům;
3. „emailové sklo“ ve formě prášku, granulí atd., které je speciálním sklem používaným ke zdobení skleněných výrobků. Normálně taje mezi 540 a 600 °C na průhlednou hmotu, obyčejně barevnou. Ve větším množství patří do položky 7001 00, v tyčích, prutech nebo trubkách patří do podpoložky 7002 20 90 nebo 7002 39 00;
4. sklo v šupinkách nebo vločkách, ať už barevné nebo stříbřené, používané pro ozdobu a získané drcením malých kulovitých bublin foukaného skla;
5. vitrit, známý též jako pěnové sklo, v prášku nebo granulích, získaný z bílé, šedé nebo černé houbovité hmoty, závislý na nečistotách, které obsahuje, a používaný hlavně k výrobě elektrických izolátorů (např. patice elektrických žárovek).
Do těchto podpoložek nepatří skleněné mikrokuličky k potažení promítacích ploch, elektronických zobrazovacích panelů atd. (podpoložka 7018 20 00).

–

3207 40 85

3207408520 80-Skleněné vločky, potažené stříbrem, o středním průměru 40 (± 10) μm

3207 40 40 a 3207 40 85-Skleněné frity a jiné sklo, ve formě prášku, granulí, šupinek nebo vloček

Do těchto podpoložek patří:
1. skleněné frity, tj. výrobky získané náhlým ochlazením taveniny nebo pasty, vzniklé roztavením původních složek skla, ve vodě. Mezi tyto složky patří například oxid křemičitý, uhličitan sodný, uhličitan hořečnatý, uhličitan barnatý, uhličitan draselný, uhličitan vápenatý, síran sodný, síran draselný, dusičnan sodný, dusičnan draselný, oxidy olova (klejt a červené olovo), kaolin, živec, borax a kyselina boritá.
Skleněné frity těchto podpoložek se používají hlavně pro přípravu směsí pro zeskelnění. Mohou se rozeznat od frit podpoložek 3207 20 10 a 3207 20 90 tím, že neobsahují pigmenty, kalidla nebo oxidy usnadňující přilnavost povlaku ke kovovým povrchům a tím, že dávají, po tepelném zeskelnění, povrch více méně průhledný, ale ne jednotně průhledný nebo barevný;
2. skleněný prášek a granule získané drcením a mletím polámaného a odpadového skleněného zboží. Tyto výrobky, stejně jako určité druhy frit odstavce 1 výše, se používají k přípravě brusných papírů a textilií, jsou aglomerovány (slinované) do tvarů disků, desek, tub atd. a používají se k různým laboratorním účelům;
3. „emailové sklo“ ve formě prášku, granulí atd., které je speciálním sklem používaným ke zdobení skleněných výrobků. Normálně taje mezi 540 a 600 °C na průhlednou hmotu, obyčejně barevnou. Ve větším množství patří do položky 7001 00, v tyčích, prutech nebo trubkách patří do podpoložky 7002 20 90 nebo 7002 39 00;
4. sklo v šupinkách nebo vločkách, ať už barevné nebo stříbřené, používané pro ozdobu a získané drcením malých kulovitých bublin foukaného skla;
5. vitrit, známý též jako pěnové sklo, v prášku nebo granulích, získaný z bílé, šedé nebo černé houbovité hmoty, závislý na nečistotách, které obsahuje, a používaný hlavně k výrobě elektrických izolátorů (např. patice elektrických žárovek).
Do těchto podpoložek nepatří skleněné mikrokuličky k potažení promítacích ploch, elektronických zobrazovacích panelů atd. (podpoložka 7018 20 00).

–

3207 40 85 20

3207408540 80-Skleněné vločky (CAS RN 65997-17-3): – tloušťky 0,3 µm nebo více, avšak nejvýše 10 µm a – potažené oxidem titaničitým (CAS RN 13463-67-7) nebo oxidem železnatým (CAS RN 18282-10-5)

3207 40 40 a 3207 40 85-Skleněné frity a jiné sklo, ve formě prášku, granulí, šupinek nebo vloček

Do těchto podpoložek patří:
1. skleněné frity, tj. výrobky získané náhlým ochlazením taveniny nebo pasty, vzniklé roztavením původních složek skla, ve vodě. Mezi tyto složky patří například oxid křemičitý, uhličitan sodný, uhličitan hořečnatý, uhličitan barnatý, uhličitan draselný, uhličitan vápenatý, síran sodný, síran draselný, dusičnan sodný, dusičnan draselný, oxidy olova (klejt a červené olovo), kaolin, živec, borax a kyselina boritá.
Skleněné frity těchto podpoložek se používají hlavně pro přípravu směsí pro zeskelnění. Mohou se rozeznat od frit podpoložek 3207 20 10 a 3207 20 90 tím, že neobsahují pigmenty, kalidla nebo oxidy usnadňující přilnavost povlaku ke kovovým povrchům a tím, že dávají, po tepelném zeskelnění, povrch více méně průhledný, ale ne jednotně průhledný nebo barevný;
2. skleněný prášek a granule získané drcením a mletím polámaného a odpadového skleněného zboží. Tyto výrobky, stejně jako určité druhy frit odstavce 1 výše, se používají k přípravě brusných papírů a textilií, jsou aglomerovány (slinované) do tvarů disků, desek, tub atd. a používají se k různým laboratorním účelům;
3. „emailové sklo“ ve formě prášku, granulí atd., které je speciálním sklem používaným ke zdobení skleněných výrobků. Normálně taje mezi 540 a 600 °C na průhlednou hmotu, obyčejně barevnou. Ve větším množství patří do položky 7001 00, v tyčích, prutech nebo trubkách patří do podpoložky 7002 20 90 nebo 7002 39 00;
4. sklo v šupinkách nebo vločkách, ať už barevné nebo stříbřené, používané pro ozdobu a získané drcením malých kulovitých bublin foukaného skla;
5. vitrit, známý též jako pěnové sklo, v prášku nebo granulích, získaný z bílé, šedé nebo černé houbovité hmoty, závislý na nečistotách, které obsahuje, a používaný hlavně k výrobě elektrických izolátorů (např. patice elektrických žárovek).
Do těchto podpoložek nepatří skleněné mikrokuličky k potažení promítacích ploch, elektronických zobrazovacích panelů atd. (podpoložka 7018 20 00).

–

3207 40 85 40

3207408590 80-Ostatní

3207 40 40 a 3207 40 85-Skleněné frity a jiné sklo, ve formě prášku, granulí, šupinek nebo vloček

Do těchto podpoložek patří:
1. skleněné frity, tj. výrobky získané náhlým ochlazením taveniny nebo pasty, vzniklé roztavením původních složek skla, ve vodě. Mezi tyto složky patří například oxid křemičitý, uhličitan sodný, uhličitan hořečnatý, uhličitan barnatý, uhličitan draselný, uhličitan vápenatý, síran sodný, síran draselný, dusičnan sodný, dusičnan draselný, oxidy olova (klejt a červené olovo), kaolin, živec, borax a kyselina boritá.
Skleněné frity těchto podpoložek se používají hlavně pro přípravu směsí pro zeskelnění. Mohou se rozeznat od frit podpoložek 3207 20 10 a 3207 20 90 tím, že neobsahují pigmenty, kalidla nebo oxidy usnadňující přilnavost povlaku ke kovovým povrchům a tím, že dávají, po tepelném zeskelnění, povrch více méně průhledný, ale ne jednotně průhledný nebo barevný;
2. skleněný prášek a granule získané drcením a mletím polámaného a odpadového skleněného zboží. Tyto výrobky, stejně jako určité druhy frit odstavce 1 výše, se používají k přípravě brusných papírů a textilií, jsou aglomerovány (slinované) do tvarů disků, desek, tub atd. a používají se k různým laboratorním účelům;
3. „emailové sklo“ ve formě prášku, granulí atd., které je speciálním sklem používaným ke zdobení skleněných výrobků. Normálně taje mezi 540 a 600 °C na průhlednou hmotu, obyčejně barevnou. Ve větším množství patří do položky 7001 00, v tyčích, prutech nebo trubkách patří do podpoložky 7002 20 90 nebo 7002 39 00;
4. sklo v šupinkách nebo vločkách, ať už barevné nebo stříbřené, používané pro ozdobu a získané drcením malých kulovitých bublin foukaného skla;
5. vitrit, známý též jako pěnové sklo, v prášku nebo granulích, získaný z bílé, šedé nebo černé houbovité hmoty, závislý na nečistotách, které obsahuje, a používaný hlavně k výrobě elektrických izolátorů (např. patice elektrických žárovek).
Do těchto podpoložek nepatří skleněné mikrokuličky k potažení promítacích ploch, elektronických zobrazovacích panelů atd. (podpoložka 7018 20 00).

–

3207 40 85 90