TŘÍDA XVI-STROJE A MECHANICKÁ ZAŘÍZENÍ; ELEKTRICKÁ ZAŘÍZENÍ; JEJICH ČÁSTI A SOUČÁSTI; PŘÍSTROJE PRO ZÁZNAM A REPRODUKCI ZVUKU, PŘÍSTROJE PRO ZÁZNAM A REPRODUKCI TELEVIZNÍHO OBRAZU A ZVUKU A ČÁSTI, SOUČÁSTI A PŘÍSLUŠENSTVÍ TĚCHTO PŘÍSTROJŮ

TŘÍDA XVI-STROJE A MECHANICKÁ ZAŘÍZENÍ; ELEKTRICKÁ ZAŘÍZENÍ; JEJICH ČÁSTI A SOUČÁSTI; PŘÍSTROJE PRO ZÁZNAM A REPRODUKCI ZVUKU, PŘÍSTROJE PRO ZÁZNAM A REPRODUKCI TELEVIZNÍHO OBRAZU A ZVUKU A ČÁSTI, SOUČÁSTI A PŘÍSLUŠENSTVÍ TĚCHTO PŘÍSTROJŮ

Poznámka 4 Pokud není stanoveno jinak, může být přenos rovněž vytvořen pomocí zařízení (též zabudovaného do jednotlivých komponentů), které používá infračervené paprsky, radiové vlny nebo laserové paprsky atd. na krátké vzdálenosti.
Doplňková poznámka 1 A. Nástroje a nářadí k montáži nebo údržbě strojů
Aby byly zařazeny s příslušnými stroji, musí nástroje a nářadí pro montáž nebo údržbu splňovat následující tři podmínky, týkající se jejich povahy, zamýšleného použití a předložení:
1. musí jít o nástroje a nářadí, tj. ruční nástroje a nářadí čísla 4417 00 00 nebo čísla 8205 nebo, například, o nástroje a nářadí patřící do podpoložky 8203 20 00, 8203 30 00, 8203 40 00, 8204 11 00, 8204 12 00, 9603 29 80, 9603 30 90, 9603 40 10, 9603 40 90, 9603 90 91 nebo 9603 90 99.
Měřící a kontrolní přístroje kapitoly 90 jsou ve všech případech vyloučeny;
2. jejich zamýšlené použití musí být pro montáž nebo údržbu příslušného stroje. Pokud jde o stejné nástroje a nářadí, pak se pouze ty, které musí být použity současně, zařazují s příslušným strojem. Pokud jde o různé nástroje a nářadí, pak je povolen pouze jeden z každého druhu nástroje;
3. musí být předkládány k celnímu řízení současně s příslušnými stroji.
B. Vyměnitelné nástroje
Aby byly zařazeny s příslušnými stroji, musí vyměnitelné nástroje splňovat tři podmínky:
1. musí jít o nástroje, tj. nástroje patřící do čísla 8207 nebo, například, nástroje patřící do čísla 4016, 5911 a 6909 nebo podpoložky 4205 00 11, 4205 00 19, 6804 10 00, 6804 21 00, 6804 22 12, 6804 22 18, 6804 22 30, 6804 22 50, 6804 22 90, 6804 23 00 nebo 9603 50 00.
Formy (číslo 8480) a příslušenství, včetně pomocných zařízení (například čísla 8466) se nepovažují za nástroje a tudíž se neposuzují podle této doplňkové poznámky;
2. musí tvořit součást obvyklého vybavení příslušných strojů.
Dále jsou uvedeny součásti, které se pokládají za obvyklé vybavení stroje:
a) jakýkoliv počet stejných nástrojů, které lze použít na stroji současně;
b) jeden z každého druhu nástroje, jestliže jsou nástroje různé;
3. musí se běžně prodávat s příslušným strojem a musí být s tímto strojem předkládány k celnímu řízení.
Doplňková poznámka 3 Stroj v rozmontovaném nebo nesmontovaném stavu je možné dovézt v několika zásilkách v určitém časovém období, jestliže je toto vhodné z obchodního nebo dopravního hlediska.
Aby bylo možné deklarovat různé součásti pod stejným sazebním číslem, položkou nebo podpoložkou jako smontovaný stroj, musí deklarant písemně požádat celní úřad nejpozději při první zásilce a připojit:
a) nákres, nebo, v případě nutnosti, několik nákresů, stroje s výrobními čísly nejdůležitějších součástí;
b) obecný soupis obsahující označení charakteristik a přibližných hmotností různých součástí a výrobní čísla hlavních součástí, na které se odkazuje výše.
Žádost může být akceptována pouze při realizaci kontraktu na dodávku stroje, který lze považovat za kompletní pro účely kombinované nomenklatury.
Všechny součásti musí být dovezeny přes stejný vstupní bod ve stanoveném časovém období. Ve zvláštních případech však mohou kompetentní orgány povolit dovoz přes několik vstupních bodů. Tato lhůta se nesmí být překročena, pokud prodloužení termínu nepožadují kompetentní orgány.
Při každém částečném dovozu se musí předložit seznam součástí tvořících zásilku, který musí obsahovat odkazy na obecný soupis uvedený výše. Celní prohlášení pro každou zásilku musí obsahovat popis jak součásti nebo součástí tvořících zásilku, tak i kompletního stroje.

TŘÍDA XVI-STROJE A MECHANICKÁ ZAŘÍZENÍ; ELEKTRICKÁ ZAŘÍZENÍ; JEJICH ČÁSTI A SOUČÁSTI; PŘÍSTROJE PRO ZÁZNAM A REPRODUKCI ZVUKU, PŘÍSTROJE PRO ZÁZNAM A REPRODUKCI TELEVIZNÍHO OBRAZU A ZVUKU A ČÁSTI, SOUČÁSTI A PŘÍSLUŠENSTVÍ TĚCHTO PŘÍSTROJŮ

Poznámky
1. Do této třídy nepatří:
a) převodové nebo dopravníkové pásy nebo řemeny z plastů kapitoly 39 nebo z vulkanizovaného kaučuku (číslo 4010); nebo jiné
výrobky používané ve strojích nebo mechanických nebo elektrických zařízeních nebo pro jiné technické účely,
z vulkanizovaného kaučuku, jiného než tvrdého kaučuku (číslo 4016);
b) výrobky z přírodní nebo kompozitní usně (číslo 4205) nebo z kožešin (číslo 4303) používané ve strojích nebo mechanických
zařízeních nebo pro jiné technické účely;
c) kanety, cívky, potáče, kuželové cívky, dutinky, navíjecí bubny nebo podobné nosiče z jakéhokoliv materiálu (například
kapitola 39, 40, 44, 48 nebo třída XV);
d) děrné štítky pro žakárové nebo podobné stroje (například kapitola 39 nebo 48 nebo třída XV);
e) převodové nebo dopravníkové pásy nebo řemeny z textilních materiálů (číslo 5910) nebo jiné výrobky z textilních materiálů pro
technické účely (číslo 5911);
f) drahokamy nebo polodrahokamy (přírodní, syntetické nebo rekonstituované) čísel 7102 až 7104 nebo výrobky vyrobené zcela
z těchto kamenů čísla 7116, kromě nenamontovaných, opracovaných safírů a diamantů pro přenosky (číslo 8522);
g) části a součásti všeobecně použitelné, jak jsou definovány v poznámce 2 ke třídě XV, z obecných kovů (třída XV) nebo podobné
zboží z plastů (kapitola 39);
h) vrtné trubky (číslo 7304);
ij) nekonečné pásy z kovových drátů nebo pásků (třída XV);
k) výrobky kapitol 82 nebo 83;
l) výrobky třídy XVII;
m) výrobky kapitoly 90;
n) hodiny, hodinky nebo jiné výrobky kapitoly 91;
o) vyměnitelné nástroje čísla 8207 nebo kartáče používané jako části a součásti strojů (číslo 9603); podobné vyměnitelné nástroje se
zařazují podle převažujícího materiálu jejich pracovní části (například do kapitol 40, 42, 43, 45 nebo 59 nebo do čísel 6804
nebo 6909);
p) výrobky kapitoly 95; nebo
q) pásky do psacích strojů nebo podobné pásky, též na cívkách nebo v kazetách (zařazují se podle materiálu, ze kterého jsou
vyrobeny nebo do čísla 9612, jsou-li napuštěny tiskařskou barvou, inkoustem nebo jinak připraveny k předávání otisků).
2. S výhradou poznámky 1 k této třídě, poznámky 1 ke kapitole 84 a poznámky 1 ke kapitole 85 se části a součásti strojů (které nejsou
částmi nebo součástmi výrobků čísel 8484, 8544, 8545, 8546 nebo 8547) zařazují podle následujících pravidel:
a) části a součásti, které jsou zbožím zahrnutým v jakémkoliv z čísel kapitol 84 nebo 85 (jiném, než jsou čísla 8409, 8431, 8448,
8466, 8473, 8487, 8503, 8522, 8529, 8538 a 8548), se ve všech případech zařazují do svých příslušných čísel bez ohledu na
stroj, pro který jsou určeny;
b) ostatní části a součásti, jsou-li vhodné pro použití výhradně nebo hlavně s konkrétním druhem stroje nebo s několika stroji téhož
čísla (včetně strojů čísel 8479 nebo 8543), se zařazují jako tyto stroje, ke kterým náleží, nebo do odpovídajících čísel 8409, 8431,
8448, 8466, 8473, 8503, 8522, 8529 nebo 8538. Avšak části a součásti, které jsou stejnou měrou vhodné pro použití zejména
s výrobky čísla 8517 a s výrobky čísel 8525 až 8528, se zařazují do čísla 8517;
c) všechny ostatní části a součásti se zařazují do odpovídajících čísel 8409, 8431, 8448, 8466, 8473, 8503, 8522, 8529 nebo 8538,
nebo popřípadě do čísel 8487 nebo 8548.
3. Není-li stanoveno jinak, kombinované stroje sestávající ze dvou nebo více strojů sestavených společně do formy celku a jiné stroje
konstruované k vykonávání dvou nebo více funkcí, které se navzájem doplňují nebo střídají, se zařazují jako kdyby sestávaly pouze
z té části, která vykonává hlavní funkci charakterizující celek nebo jako by byly strojem, který vykonává hlavní funkci charakterizující
celek.
4. Jestliže stroj (včetně kombinace strojů) sestává z jednotlivých komponentů (též samostatných nebo vzájemně propojených potrubím,
převodovým zařízením, elektrickými kabely nebo jiným zařízením) určených k tomu, aby společně plnily jasně definovanou funkci
uvedenou v jednom z čísel kapitoly 84 nebo kapitoly 85, pak se celek zařazuje do čísla odpovídajícího této funkci.
5. Pro účely těchto poznámek se výrazem „stroj“ rozumí jakýkoliv stroj, strojní zařízení, přístroj nebo zařízení uvedené v číslech
kapitol 84 nebo 85.
Doplňkové poznámky
1. Nástroje a nářadí nezbytné pro montáž nebo údržbu strojů se zařazují spolu s těmito stroji, pokud jsou s nimi dodávány. Vyměnitelné nástroje
dodávané se stroji se rovněž zařazují spolu s nimi, pokud tvoří část běžného vybavení strojů a jsou s nimi také běžně prodávány.
2. Pokud to celní orgán požaduje, deklarant dodá, v rámci celního prohlášení, též dokument obsahující ilustrace (například instrukce, prospekty, stránku
z katalogu, fotografii) uvádějící běžný popis stroje, jeho použití a základní charakteristiku a, jedná-li se o nesmontovaný nebo rozložený stroj, popis
montáže a seznam obsahu různých souborů.
3. Na žádost deklaranta a za podmínek stanovených příslušnými celními orgány se ustanovení všeobecného pravidla 2 a) rovněž použije na stroje
dodávané v dílčích zásilkách.

TŘÍDA XVI

7318159061 20-Pro použití v určitých typech letadel

7318 15 90-Ostatní

Do této podpoložky patří šrouby a svorníky (maticové šrouby) se čtvercovou hlavou s vybráním pro nástrčný klíč, se čtvercovou, osmihrannou nebo trojhrannou hlavou,
šrouby a svorníky (maticové šrouby) se zaoblenou hlavou různých typů, například:

7318 15 90 61

7318153000 20-Bez hlav

7318 15 30 až 7318 15 49-Bez hlav

Do těchto podpoložek patří zboží, které má obvykle následující vzhled:

7318 15 30

KAPITOLA 64-OBUV, KAMAŠE A PODOBNÉ VÝROBKY; ČÁSTI A SOUČÁSTI TĚCHTO VÝROBKŮ

KAPITOLA 64-OBUV, KAMAŠE A PODOBNÉ VÝROBKY; ČÁSTI A SOUČÁSTI TĚCHTO VÝROBKŮ

Všeobecné vysvětlivky
1. Pro definici výrazů „zevní podešev“ a „svršek“ viz všeobecné vysvětlivky k HS k této kapitole, odstavce C) a D).
Kromě toho se u „svršků“ sestávajících ze dvou nebo více materiálů (poznámka 4 a) a doplňková poznámka 1 ke kapitole 64), použijí následující ustanovení:
a) „Svršek“ je ta část obuvi, která pokrývá strany a horní část chodidla a rovněž může pokrývat nohu. Dosahuje až dolů a je připevněn k podešvi. Může dokonce přecházet do podešve.
Základními materiály, které tvoří svršek, jsou takové materiály, jejichž povrch je částečně nebo zcela odkryt na vnějším povrchu obuvi. Proto podšívka není svrškem. Materiály svršku jsou mezi sebou navzájem připevněny.
Po odstranění doplňků a výztuh, když se počítá celkový povrch části materiálů tvořících svršek, se nezapočítávají ty části, které se nacházejí pod překrývajícími se částmi, kde byly materiály k sobě navzájem připevněny.
Například, useň (A), textilní materiál (B), část (C) je část textilního materiálu (B), která se nachází pod překrývající usní (A). Když se počítá celkový povrch materiálů tvořících svršek, nezapočítává se textilní část (C).
Nezapočítávají se žádné zapínací systémy, např. tkaničky, zapínací proužek suchého zipu atd. (viz všeobecné vysvětlivky k HS k této kapitole, část D), poslední odstavec).
b) „Podšívka“ může být vyrobena z jakýchkoliv materiálů. Může sestávat z jednoho nebo z více materiálů. Podšívka je v kontaktu s chodidlem a slouží jako vycpávka, ochrana nebo pouze jako ozdoba. Podšívka není odkryta na vnějším povrchu obuvi, s výjimkou vycpávky např. okolo horního okraje.
c) „Doplňky“ a „výztuhy“ jsou definovány v poznámce 4 a) ke kapitole 64 a v doplňkové poznámce 1 ke kapitole 64 a ve všeobecných vysvětlivkách k HS, část D), poslední odstavec.
Doplňky mají všeobecně ozdobnou funkci a výztuhy mají ochrannou nebo zpevňovací funkci. Jelikož jsou výztuhy příslušenstvím svršku, které mu dodávají dodatečnou pevnost, jsou připevněny k vnějšímu povrchu svršku a ne pouze k podšívce. Malá část podšívky se však může objevit pod výztuhou za předpokladu, že se tím nesníží její vyztužovací funkce. Výztuhy nebo doplňky mohou být, kromě svršku, rovněž připevněny k podešvi nebo mohou jít až do podešve. Materiál se nepovažuje za doplňky nebo výztuhy, ale považuje se za část svršku, za předpokladu, že způsob spojení spodních materiálů není trvalý (šití je příkladem trvalého způsobu spojení).
Ve smyslu poznámky 4 a) mohou být „podobným příslušenstvím“ rovněž např. loga nebo ozdoby špiček.
Při určování materiálu „svršku“ se nebere v úvahu částečně či zcela zakrytý jazyk (vnitřní jazyk).
Viz obrázek níže, kde je vnitřní jazyk označen přerušovanou čarou.
Obrázky a text níže ukazují příklady jak stanovit materiál „svršku“:
Bota na obrázcích výše je bota z usně a textilie. Aby bylo možno stanovit materiál „svršku“ ve smyslu kapitoly 64 a vyřadit „doplňky“ a „výztuhy“, bylo provedeno následující posouzení:
1 a 2. Odstranění usňové ozdoby špičky (1) a příštipku na špičce (2) odhalilo spodní textilní materiál (který není podšívkou). Vzhledem k tomu, že tyto části usně (1 a 2) mají ochranou funkci, považují se za výztuhy. Jelikož textilní materiál pod částmi usně (1 a 2) je částečně odkryt na povrchu, započítává se textilní materiál jako část svršku.
3. Odstranění části usně (3) odhalilo část textilie (na obrázku označené jako A) a část podšívkového materiálu umístěného pod částí 3. Vzhledem k tomu, že se textilie neprostírá zcela pod částí 3, vzhledem k tomu, že podšívka se nepovažuje za svršek, a jelikož je pod usní především podšívka, nevyztužuje tato část usně žádný svrchní materiál, a započítává se tak jako část svršku.
4. Tato část usně (4) byla našita na část textilie a též překrývá (A) část 3 usně. Vzhledem k tomu, že pod částí (4) je částečně odkrytý textilní materiál a pod překrytím (A) je částečně odkrytá část z usně (3), a jelikož část z usně (4) dodává dodatečnou pevnost straně svršku, část (4) se považuje za výztuhu. Tedy, část z usně (3) a textilní materiál pod částí (4), s výjimkou textilní části pod částí (3), se započítávají jako části svršku.
5. Odstranění této části z usně (5) odhalilo částečně odkrytý spodní textilní materiál. Vzhledem k tomu, že část z usně (5) je výztuhou svrškové části paty a jelikož je pod ní částečně odkrytý textilní materiál, useň se považuje za výztuhu.
6. Odstranění překrytí paty z usně (6) odhalilo část podšívkového materiálu a částečně odkrytý textilní materiál. Vzhledem k tomu, že se textilie neprostírá zcela pod usní, překrytí paty z usně (6) nemá výztužnou funkci pro materiál svršku, a proto se započítává jako část svršku (a ne jako výztuha).
7. Odstranění této části z usně (7) odhalilo pod ní částečně odkrytý textilní materiál. Vzhledem k tomu, že část z usně (7) dodává dodatečnou pevnost straně svršku, považuje se useň za výztuhu.
8. Odstranění loga z usně (8) odhalilo pod ním částečně odkrytý textilní materiál. Proto, a jelikož logo je „podobným příslušenstvím“ ve smyslu poznámky 4 a) ke kapitole 64, nejedná se o část svršku.
Po vypočítání procent částí z usně a procent textilních částí, které byly identifikovány jako části svršku, převažuje textilie (70 % textilního materiálu). Bota proto bude zařazena jako obuv se svrškem z textilních materiálů.
2. Výraz „kaučuk“ je definován v poznámce 1 ke kapitole 40 pro celou kombinovanou nomenklaturu; poznámka 3 a) k této kapitole, rozšiřuje rozsah tohoto výrazu pro účely této kapitoly.
3. Výraz „plasty“ je definován v poznámce 1 ke kapitole 39 pro celou kombinovanou nomenklaturu; poznámka 3 a) k této kapitole, rozšiřuje rozsah tohoto výrazu pro účely této kapitoly.
4. Pro účely této kapitoly je výraz „useň“ definován v poznámce 3 b) ke kapitole 64.
5. Výraz „textilní materiály“ je definován ve všeobecných vysvětlivkách k HS, části E) a F). Tedy, vlákna (např. textilní postřižky), nitě, textilie, plsti, netkané textilie, motouzy, šňůry, provazy, lana atd., jak jsou definovány v kapitolách 50 až 60, jsou „textilními materiály“ ve smyslu kapitoly 64. Pokud jde o textilie kapitoly 59, poznámky ke kapitole 59 jsou použitelné pouze s výhradou ustanovení poznámky 3 a) ke kapitole 64.

KAPITOLA 64-OBUV, KAMAŠE A PODOBNÉ VÝROBKY; ČÁSTI A SOUČÁSTI TĚCHTO VÝROBKŮ

Poznámky
1. Do této kapitoly nepatří:
a) jednorázové prostředky ke krytí nohou nebo obuv vyrobená z lehkých nebo málo odolných materiálů (například z papíru,
z plastových fólií) bez připevněných podešví. Tyto výrobky se zařazují podle jejich základního materiálu;
b) obuv z textilního materiálu bez přilepené, přišité nebo jinak upevněné nebo nahoře aplikované zevní podešve (třída XI);
c) obnošená obuv čísla 6309;
d) výrobky z osinku (azbestu) (číslo 6812);
e) ortopedická obuv nebo jiné ortopedické prostředky nebo jejich části a součásti (číslo 9021); nebo
f) obuv mající povahu hraček nebo obuv s připevněnými bruslemi nebo kolečkovými bruslemi; chrániče holení nebo podobné
ochranné sportovní potřeby (kapitola 95).
2. Pro účely čísla 6406 výraz „části a součásti“ nezahrnuje obuvnické kolíčky (floky), chrániče, očka, háčky, přezky, ozdoby, prýmky,
tkaničky, střapce a jiné lemovky (které se zařazují do svých odpovídajících čísel) nebo knoflíky nebo jiné zboží čísla 9606.
3. Pro účely této kapitoly:
a) výrazy „kaučuk“ a „plasty“ zahrnují tkaniny nebo jiné textilní výrobky s vnější vrstvou z kaučuku nebo plastu viditelnou pouhým
okem; pro účely tohoto ustanovení se nebere v úvahu žádná výsledná změna barvy; a
b) výraz „useň“ označuje zboží čísel 4107 a 4112 až 4114.
4. S výhradou ustanovení poznámky 3 k této kapitole:
a) za svrškový materiál se považuje základní materiál, který pokrývá největší plochu povrchu, nehledě na doplňky nebo výztuhy, jako
jsou obruby, chrániče kotníků, ozdoby, přezky a spony, poutka, očka nebo podobné příslušenství;
b) za základní materiál zevní podešve se považuje materiál, jehož plocha stýkající se se zemí je největší, nehledě na doplňky nebo
výztuhy, jako jsou špičky, hřeby, kolíky, cvoky, chrániče nebo podobné příslušenství.
Poznámka k položkám
1. Pro účely položek 6402 12, 6402 19, 6403 12, 6403 19 a 6404 11 se výraz „sportovní obuv“ používá pouze pro:
a) obuv, která je určena k provádění sportovní činnosti a je nebo může být opatřena špičkami, hřeby, kolíky, sponkami, pružinami
apod.;
b) bruslařská obuv, lyžařská obuv, běžkařská obuv, obuv pro snowboard, zápasnická obuv, boxerská obuv a cyklistická obuv.
Doplňkové poznámky
1. Ve smyslu poznámky 4 písm. a) jsou za „výztuhy“ považovány všechny kusy materiálů (např. plasty nebo useň) připevněné ke svrchnímu materiálu
svršku, aby jej dodatečně zpevnily, též připevněné k podešvi. Po odstranění výztuh musí mít viditelný materiál znaky svrchního, nikoli podšívkového
materiálu, a dostatečně chodidlo držet, aby uživatel mohl obuv se zachovaným původním upevňovacím systémem používat k chůzi.
Pro určení základního svrchního materiálu se musí brát v úvahu části pokryté doplňky a/nebo výztuhami.
2. Ve smyslu poznámky 4 písm. b), jedna nebo více vrstev textilního materiálu, který nemá charakteristiku obvykle požadovanou pro normální použití
zevních podešví (např. odolnost, trvanlivost, pevnost apod.), se neberou na zřetel pro klasifikační účely.

KAPITOLA 64

KAPITOLA 48-PAPÍR, KARTÓN A LEPENKA; VÝROBKY Z PAPÍROVINY, PAPÍRU, KARTÓNU NEBO LEPENKY

KAPITOLA 48-PAPÍR, KARTÓN A LEPENKA; VÝROBKY Z PAPÍRENSKÝCH VLÁKNIN, PAPÍRU, KARTÓNU NEBO LEPENKY

Všeobecné vysvětlivky
Kotouče papíru, jejichž vnější vrstvy byly částečně namáčeny ve vodě nebo jinak poškozeny, zůstávají zařazeny v příslušných podpoložkách čísel 4801 až 4811.

KAPITOLA 48-PAPÍR, KARTÓN A LEPENKA; VÝROBKY Z PAPÍROVINY, PAPÍRU, KARTÓNU NEBO LEPENKY

Poznámky
1. Pro účely této kapitoly, s výjimkou, kde je v textu stanoveno jinak, zmínka o „papíru“ zahrnuje též kartón a lepenku (bez ohledu na
tloušťku nebo hmotnost na m2).
2. Do této kapitoly nepatří:
a) výrobky kapitoly 30;
b) ražební fólie čísla 3212;
c) parfémované papíry nebo papíry impregnované nebo povrstvené kosmetickými prostředky (kapitola 33);
d) papírová nebo buničitá vata impregnovaná, povrstvená nebo potažená mýdlem nebo detergentem (číslo 3401) nebo leštícími
prostředky, leštícími pastami a podobnými přípravky (číslo 3405);
e) citlivý papír, kartón nebo lepenka čísel 3701 až 3704;
f) papír impregnovaný diagnostickými nebo laboratorními reagenciemi (číslo 3822);
g) papírem zesílené vrstvené fólie z plastů nebo vrstva papíru, kartónu nebo lepenky povrstvená nebo potažená vrstvou plastů,
přičemž tato vrstva představuje více než polovinu celkové tloušťky, nebo výrobky z těchto materiálů, jiné než krycí materiály na
stěny čísla 4814 (kapitola 39);
h) výrobky čísla 4202 (například cestovní potřeby);
ij) výrobky kapitoly 46 (výrobky z pletacích materiálů);
k) papírové příze nebo textilní výrobky z papírové příze (třída XI);
l) výrobky kapitoly 64 nebo kapitoly 65;
m) brusný papír, kartón nebo lepenka (číslo 6805) nebo slída na podložce z papíru, kartónu nebo lepenky (číslo 6814) (papír,
kartón a lepenka povrstvené slídovým práškem patří však do této kapitoly);
n) kovové fólie na podložce z papíru, kartónu nebo lepenky (obecně třída XIV nebo XV);
o) výrobky čísla 9209;
p) výrobky kapitoly 95 (například hračky, hry, sportovní potřeby); nebo
q) výrobky kapitoly 96 (například knoflíky, hygienické vložky a tampony, dětské pleny).
3. S výhradou ustanovení poznámky 7 patří do čísel 4801 až 4805 papír, kartón a lepenka, které byly podrobeny hlazení
kalandrováním, superkalandrováním, leštění nebo podobné úpravě, vytváření nepravých průsvitek (filigránů) nebo stíněnek,
povrchovému klížení, jakož i papír, kartón, lepenka, buničitá vata a zplstěné pásy buničiny, barvené či mramorované ve hmotě
jakýmkoliv způsobem. S výjimkou jiných ustanovení čísla 4803 nezahrnují tato čísla papír, kartón, lepenku, buničitou vatu nebo
zplstěné pásy buničiny, které byly zpracovány jinak.
4. V této kapitole výraz „novinový papír“ znamená druh nenatíraného papíru, který se používá pro tisk novin, u něhož nejméně 50 %
hmotnostních z celkového obsahu vláken tvoří dřevná vlákna získaná mechanickým nebo chemicko-mechanickým výrobním
postupem, neklížený nebo velmi slabě klížený, který má na obou stranách drsnost povrchu měřenou přístrojem Parker Print Surf
(1 MPa) převyšující 2,5 mikrometrů (mikronů), s plošnou hmotností nejméně 40 g/m2 a nejvýše 65 g/m2.
5. Pro účely čísla 4802 se výrazy „papír, kartón a lepenka určené ke psaní, tisku nebo k jiným grafickým účelům“ a „neděrovaný papír na
děrné štítky nebo na děrné pásky“ rozumí papír, kartón a lepenka vyrobené hlavně z bělené buničiny nebo buničiny získané
mechanickým nebo chemicko-mechanickým postupem a vyhovující některému z následujících kritérií:
— Pro papír, kartón nebo lepenku o plošné hmotnosti nejvýše 150 g/m2:
a) obsahující 10 % nebo více vláken získaných mechanickým nebo chemicko-mechanickým postupem a
1) s plošnou hmotností nejvýše 80 g/m2, nebo
2) barvené ve hmotě; nebo
b) obsahující více než 8 % popela, a
1) s plošnou hmotností nejvýše 80 g/m2, nebo
2) barvené ve hmotě; nebo
c) obsahující více než 3 % popela a s bělostí 60 % nebo více; nebo
d) obsahující více než 3 %, avšak nejvýše 8 % popela, s bělostí méně než 60 % a ukazatelem pevnosti v průtlaku rovným nebo
menším než 2,5 kPa?m2/g; nebo
e) obsahující 3 % nebo méně popela, s bělostí 60 % nebo více a ukazatelem pevnosti v průtlaku rovným nebo menším než
2,5 kPa?m2/g.
— Pro papír, kartón nebo lepenku s plošnou hmotností vyšší než 150 g/m2:
a) barvené ve hmotě; nebo
b) s bělostí 60 % nebo více, a
1) s tloušťkou měřenou posuvným měřítkem 225 mikrometrů (mikronů) nebo menší, nebo
2) s tloušťkou měřenou posuvným měřítkem větší než 225 mikrometrů (mikronů), avšak nejvýše 508 mikrometrů (mikronů)
a s obsahem popela více než 3 %; nebo
c) s bělostí méně než 60 % a s tloušťkou měřenou posuvným měřítkem 254 mikrometrů (mikronů) nebo méně a s obsahem
popela více než 8 %.
Číslo 4802 však nezahrnuje filtrační papír, kartón nebo lepenku (včetně papíru na čajové sáčky) ani plstěný papír, kartón nebo
lepenku.
6. V této kapitole výraz „papír, kartón a lepenka kraft“ znamená papír, kartón nebo lepenku, z jejichž celkového vlákninového složení
nejméně 80 % hmotnostních sestává z vlákniny získané sulfátovým nebo nátronovým postupem.
7. Kromě případů, kdy znění čísel stanoví jinak, papír, kartón, lepenka, buničitá vata a pásy zplstěných buničinových vláken, které
odpovídají popisu dvou nebo více z čísel 4801 až 4811, je nutno zařadit do posledního z těchto čísel nomenklatury, které přicházejí
v úvahu.
8. Čísla 4801 a 4803 až 4809 se vztahují pouze na papír, kartón, lepenku, buničitou vatu a pásy zplstěných buničinových vláken:
a) v pásech nebo kotoučích o šířce převyšující 36 cm; nebo
b) v pravoúhlých (včetně čtvercových) listech (arších) s jednou stranou převyšující 36 cm a druhou stranou převyšující
15 cm v nepřeloženém stavu.
9. Pro účely čísla 4814 se výraz „tapetový papír a podobné krycí materiály na stěny“ týká pouze:
a) papíru v kotoučích o šířce nejméně 45 cm a nejvýše 160 cm, vhodného ke zdobení stěn nebo stropů:
1) zrnitého, raženého, povrchově barveného, potištěného vzorem nebo jinak povrchově zdobeného (například textilními
vločkami), též natřeného nebo potaženého průhlednými ochrannými vrstvami plastů;
2) s nerovným povrchem vzniklým přidáním částeček dřeva, slámy apod.;
3) povrstveného nebo potaženého na lícové straně plasty, přičemž vrstva plastu je zrnitá, ražená, barvená, potištěná vzorem nebo
jinak zdobená; nebo
4) potaženého na lícové straně pletacím materiálem, též vzájemně svázané v rovnoběžných pramenech nebo protkané;
b) lemovky a vlysy z papíru, zpracované jak je uvedeno výše, též v kotoučích, vhodné pro zdobení stěn nebo stropů;
c) krycí materiál na stěny z papíru vyrobený z několika částí (panelů), v kotoučích nebo listech (arších), potištěné tak, že po sestavení
na stěně tvoří krajinu, obraz nebo motiv.
Výrobky na podkladě papíru, kartónu nebo lepenky, vhodné k použití jako podlahová krytina i jako krycí materiál na stěny, se
zařazují do čísla 4823.
10. Číslo 4820 nezahrnuje volné listy nebo lístky přiříznuté do určitých rozměrů, i když jsou potištěné, ražené nebo perforované.
11. Do čísla 4823 patří, inter alia, perforované papírové, kartónové nebo lepenkové karty pro žakárové nebo podobné stroje a papírové
krajky.
12. S výjimkou zboží čísel 4814 nebo 4821, patří papír, kartón, lepenka, buničitá vata a výrobky z nich, potištěné motivy, písmeny
nebo vyobrazeními, které nejsou pouze podružné povahy vzhledem k hlavnímu účelu použití zboží, do kapitoly 49.
Poznámky k položkám
1. Pro účely položek 4804 11 a 4804 19 se výrazem „kraftliner“ rozumí papír, kartón a lepenka, se strojově upraveným nebo strojově
hlazeným povrchem, z jehož celkového vlákninového složení nejméně 80 % hmotnostních sestává z dřevných vláken získaných
sulfátovým nebo nátronovým postupem, v kotoučích, s plošnou hmotností vyšší než 115 g/m2 a s minimální průtlakovou pevností
podle Mullena dle údajů uvedených v následující tabulce nebo lineárně interpolovanou nebo extrapolovanou ekvivalentní hodnotou
průtlakové pevnosti pro jakoukoliv jinou plošnou hmotnost.
Plošná hmotnost (g/m2) Minimální průtlaková pevnost podle Mullena (kPa)
115 393
125 417
200 637
300 824
400 961
2. Pro účely položek 4804 21 a 4804 29 se výrazem „pytlový papír kraft“ rozumí papír se strojně hlazeným povrchem, z jehož
celkového vlákninového složení nejméně 80 % hmotnostních sestává z vláken získaných sulfátovým nebo nátronovým postupem,
v kotoučích, s plošnou hmotností nejméně 60 g/m2, avšak nejvýše 115 g/m2 a odpovídající některému z následujících souborů
podmínek:
a) má ukazatel průtlakové pevnosti podle Mullena nejméně 3,7 kPa.m2/g a tažnost větší než 4,5 % v příčném směru a větší než 2 %
v podélném směru výroby na stroji;
b) má minimální pevnost v dotržení a pevnost v tahu dle údajů uvedených v následující tabulce nebo lineární interpolovanou
ekvivalentní hodnotu pro jakoukoliv jinou plošnou hmotnost:
Plošná hmotnost (g/m2) Minimální pevnost v dotržení (mN) Minimální pevnost v tahu (kN/m)
Podélný směr Podélný směr plus příčný směr Příčný směr Podélný směr plus příčný směr
60 700 1 510 1,9 6,0
70 830 1 790 2,3 7,2
80 965 2 070 2,8 8,3
100 1 230 2 635 3,7 10,6
115 1 425 3 060 4,4 12,3
3. Ve smyslu položky 4805 11 se výrazem „polochemický papír na zvlněnou vrstvu“ rozumí papír v kotoučích, z jehož celkového
vlákninového složení sestává nejméně 65 % hmotnostních z nebělených listnáčových vláken získaných kombinací mechanického
a chemického postupu a který má podle CMT 30 (Corrugated Medium Test s 30minutovou klimatizací) vzpěrovou pevnost
převyšující 1,8 newtonů/g/m2 při 50 % relativní vlhkosti a při 23 °C.
4. Položka 4805 12 zahrnuje papír, v kotoučích, vyrobený hlavně ze slámové buničiny získávané kombinací mechanického
a chemického postupu, s plošnou hmotností 130 g/m2 nebo vyšší, a který má podle CMT 30 (Corrugated Medium Test
s 30minutovou klimatizací) vzpěrovou pevnost převyšující 1,4 newtonů/g/m2 při 50 % relativní vlhkosti a při 23 °C.
5. Položky 4805 24 a 4805 25 zahrnují papír, kartón a lepenku vyrobené zcela nebo hlavně z buničiny ze sběrového (odpad a výměť)
papíru, kartónu nebo lepenky. Testliner může mít rovněž povrchovou vrstvu z barveného papíru nebo z papíru vyrobeného z bělené
nebo nebělené nesběrové buničiny. Tyto výrobky mají ukazatel průtlakové pevnosti podle Mullena nejméně 2 kPa.m2/g.
6. Pro účely položky 4805 30 se výrazem „sulfitový balicí papír“ rozumí strojově hlazený papír, z jehož celkového vlákninového složení
více než 40 % hmotnostních činí dřevná vlákna získaná chemickým sulfitovým postupem, s obsahem popela nepřesahujícím 8 %
a s ukazatelem průtlakové pevnosti podle Mullena nejméně 1,47 kPa.m2/g.
7. Pro účely položky 4810 22 se výrazem „tenký natíraný papír“, rozumí oboustranně natíraný papír o celkové plošné hmotnosti
nepřesahující 72 g/m2, s nátěrem, jehož plošná hmotnost na každé straně nepřesahuje 15 g/m2, na podkladovém papíru, z jehož
celkového vlákninového složení nejméně 50 % hmotnostních činí dřevná vlákna získaná mechanickým postupem.

KAPITOLA 48

KAPITOLA 44-DŘEVO A DŘEVĚNÉ VÝROBKY; DŘEVĚNÉ UHLÍ

KAPITOLA 44-DŘEVO A DŘEVĚNÉ VÝROBKY; DŘEVĚNÉ UHLÍ

KAPITOLA 44-DŘEVO A DŘEVĚNÉ VÝROBKY; DŘEVĚNÉ UHLÍ

Poznámky
1. Do této kapitoly nepatří:
a) dřevo v hoblinách, třískách, rozdrcené, rozemleté nebo práškovité, jež se používá zejména ve voňavkářství, farmacii nebo jako
insekticidy, fungicidy nebo k podobným účelům (číslo 1211);
b) bambus nebo jiné materiály dřevité povahy, používané zejména k výrobě košíkářského nebo pleteného zboží, nezpracované, též
štípané, podélně rozřezané nebo přiřezané na délku (číslo 1401);
c) dřevo v hoblinách, třískách, rozemleté nebo práškovité, používané zejména k barvení nebo vyčiňování (číslo 1404);
d) aktivní uhlí (číslo 3802);
e) výrobky čísla 4202;
f) zboží kapitoly 46;
g) obuv nebo její části a součásti kapitoly 64;
h) zboží kapitoly 66 (například deštníky, vycházkové hole a jejich části a součásti);
ij) zboží čísla 6808;
k) bižuterie čísla 7117;
l) zboží třídy XVI nebo třídy XVII (například strojní části a součásti, pouzdra, kryty, skříňky pro stroje a přístroje a kolářské zboží);
m) zboží třídy XVIII (například kryty a skříňky k hodinářským výrobkům, hudebním nástrojům a jejich části a součásti);
n) části a součásti střelných zbraní (číslo 9305);
o) výrobky kapitoly 94 (například nábytek, svítidla a osvětlovací zařízení, montované stavby);
p) výrobky kapitoly 95 (například hračky, hry, sportovní potřeby);
q) výrobky kapitoly 96 (například dýmky a jejich části a součásti, knoflíky a tužky) kromě dřevěných násad a držadel pro výrobky
čísla 9603; nebo
r) výrobky kapitoly 97 (například umělecká díla).
2. Ve smyslu této kapitoly se výrazem „zhutněné dřevo“ rozumí dřevo, které bylo chemicky nebo fyzikálně zpracováno (u dřeva
vrstveného z dýh musí být zpracování důkladnější, než jaké je nutné k zajištění soudržnosti), aby byla zvýšena jeho hustota nebo
tvrdost a současně s tím zlepšena mechanická pevnost nebo odolnost vůči chemickým nebo elektrickým vlivům.
3. Do čísel 4414 až 4421 se zařazují výrobky z třískových desek nebo podobných desek, dřevovláknitých desek, vrstveného dřeva nebo
ze zhutněného dřeva, stejně jako odpovídající dřevěné výrobky.
4. Výrobky čísel 4410, 4411 nebo 4412 mohou být opracovány tak, aby byly získány profily přípustné u dřeva čísla 4409, aby byly
ohýbané, zvlněné, děrované, řezané nebo tvarované v jiných tvarech než čtvercových nebo obdélníkových, anebo podrobeny
jakémukoliv jinému opracování, pokud tím nezískají povahu výrobků jiných čísel.
5. Do čísla 4417 nepatří nástroje, jejichž čepel, ostří, pracovní plocha nebo kterákoliv jiná pracovní část je vytvořena z jakéhokoliv
materiálu uvedeného v poznámce 1 ke kapitole 82.
6. S výhradou výše uvedené poznámky 1 a pokud znění čísel nestanoví jinak, se jakákoliv zmínka o „dřevu“ v číslech této kapitoly
vztahuje rovněž na bambus a jiné materiály dřevité povahy.
Poznámky k položkám
1. Pro účely položky 4401 31 se výrazem „dřevěné pelety“ rozumí vedlejší produkty, například hobliny, piliny nebo odřezky, z odvětví
mechanického zpracování dřeva, nábytkářského průmyslu nebo z jiných činností při přetváření dřeva, aglomerované buď přímo
lisováním, nebo přidáním pojiva v poměru nepřesahujícím 3 % hmotnostní. Tyto pelety jsou válcovité, o průměru nepřesahujícím
25 mm a délce nepřesahující 100 mm.
2. Pro účely položek 4403 41 až 4403 49, 4407 21 až 4407 29, 4408 31 až 4408 39 a 4412 31 se výrazem „tropické dřevo“ rozumějí
následující druhy dřeva: Abura, Acajou d'Afrique (Africký mahagon), Afrormosia, Ako, Alan, Andiroba, Aningré, Avodiré, Azobé,
Balau, Balsa, Bossé clair, Bossé foncé, Cativo, Cedro, Dabema, Dark red Meranti (Tmavočervené meranti), Dibétou, Doussié, Framiré,
Freijo, Fromager, Fuma, Geronggang, Ilomba, Imbuia, Ipé, Iroko, Jaboty, Jelutong, Jequitiba, Jongkong, Kapur, Kempas, Keruing,
Kosipo, Kotibé, Koto, Light red Meranti (Světlečervené meranti), Limba, Louro, Macaranduba, Mahogany (Mahagon), Makoré,
Mandioqueira, Mansonia, Mengkulang, Meranti bakau, Merawan, Merbau, Merpauh, Mersawa, Moabi, Niangon, Nyatoh, Obeche,
Okoumé, Onzabili, Orey, Ovengkol, Ozigo, Padauk, Paldao, Palissandre de Guatemala, Palissandre de Para, Palissandre de Rio,
Palissandre de Rose, Pau Amarelo, Pau marfim, Pulai, Punah, Quaruba, Ramin, Sapelli, Saqui-saqui, Sepetir, Sipo, Sucupira, Suren,
Tauari, Teak, Tiama, Tola, Virola, White Lauan (Bílý lauan), White Meranti (Bílé meranti), White Seraya (Bílé seraya), Yellow Meranti
(Žluté meranti).
Doplňkové poznámky
1. Pro účely čísla 4405 se výrazem „dřevitá moučka“ rozumí prášek ze dřeva, u kterého při propadu sítem o velikosti otvorů 0,63 mm zůstane na sítu
nejvýše 8 % hmotnosti odpadu.
2. Pro účely podpoložek 4414 00 10, 4418 10 10, 4418 20 10, 4419 00 10, 4420 10 11 a 4420 90 91 se výrazem „tropické dřevo“ rozumějí
následující druhy tropického dřeva: Acajou d'Afrique (Africký mahagon), Alan, Azobé, Balsa, Dark red Meranti (Tmavočervené meranti), Dibétou,
Ilomba, Imbuia, Iroko, Jelutong, Jongkong, Kapur, Kempas, Keruing, Light red Meranti (Světlečervené meranti), Limba, Mahogany (Mahagon,
Swietenia spp.), Makoré, Mansonia, Meranti bakau, Merbau, Obeche, Okoumé, Palissandre de Para, Palissandre de Rio, Palissandre de Rose,
Ramin, Sapelli, Sipo, Teak, Tiama, Virola, White Lauan (Bílý lauan), White Meranti (Bílé meranti), White Seraya (Bílé seraya) a Yellow Meranti
(Žluté meranti).

KAPITOLA 44

KAPITOLA 29-ORGANICKÉ CHEMIKÁLIE

KAPITOLA 29-ORGANICKÉ CHEMIKÁLIE

Všeobecné vysvětlivky
Písmena (INN) vyskytující se za názvem v kombinované nomenklatuře a ve vysvětlivkách k ní označují, že název je zahrnut v seznamu Mezinárodních nechráněných názvů pro farmaceutické látky, vydaném Světovou zdravotnickou organizací.
Písmena (INNM) označují, že název byl přijat Světovou zdravotnickou organizací jako „modifikovaný mezinárodní nechráněný název“.
Písmena (ISO) označují, že název se objevuje jako „všeobecný název chemikálií na ochranu rostlin a regulátorů růstu rostlin“ v doporučení R 1750 Mezinárodní organizace pro standardizaci.
Kondenzovaný systém je systém, ve kterém jsou nejméně dva kruhy, které mají jednu, a pouze jednu, společnou vazbu a mají dva, a pouze dva, společné atomy.
Samostatné chemicky definované organické sloučeniny předkládané jako potravinový doplněk ve formě kapslí (kromě mikrokapslí), například želatinových, jsou z této kapitoly vyloučeny, protože předložení v kapslích je úprava, na kterou se nevztahuje poznámka 1 k této kapitole.
Poznámka 1 a) Viz všeobecné vysvětlivky k HS k této kapitole, část A), první čtyři odstavce.
Tato kapitola zahrnuje:
1. anthracen o čistotě 90 % hmotnostních nebo vyšší (podpoložka 2902 90 00);
2. benzen o čistotě 95 % hmotnostních nebo vyšší (podpoložka 2902 20 00);
3. naftalen s bodem krystalizace 79,4 °C nebo vyšším (podpoložka 2902 90 00);
4. toluen o čistotě 95 % hmotnostních nebo vyšší (podpoložka 2902 30 00);
5. xyleny obsahující 95 % hmotnostních nebo více xylenu (souhrn izomerů) (podpoložky 2902 41 00 až 2902 44 00);
6. ethan a ostatní nasycené acyklické uhlovodíky (jiné než metan a propan) dodávané jako jednotlivé izomery o čistotě 95 % nebo vyšší se vztahem k objemu u plynných produktů ( 1 ) a k hmotnosti u neplynných produktů (podpoložka 2901 10 00);
7. ethylen o čistotě 95 % objemových nebo vyšší (podpoložka 2901 21 00);
8. propen (propylen) o čistotě 90 % objemových nebo vyšší (podpoložka 2901 22 00);
9. mastné alkoholy o čistotě 90 % hmotnostních nebo vyšší, počítáno na hmotnost bezvodého produktu, a obsahující šest nebo více atomů uhlíku (položka 2905 16, podpoložka 2905 17 00 nebo 2905 29 90);
10. kresoly (jednotlivé nebo smíšené izomery) obsahující 95 % hmotnostních nebo více kresolu, všechny izomery kresolu brané dohromady (podpoložka 2907 12 00);
11. fenol o čistotě 90 % hmotnostních nebo vyšší (podpoložka 2907 11 00);
12. xylenoly (jednotlivé nebo smíšené izomery) obsahující 95 % hmotnostních nebo více xylenolu, všechny izomery xylenolu brané dohromady (podpoložka 2907 19 10);
13. mastné kyseliny (jiné než kyselina olejová) o čistotě 90 % hmotnostních nebo vyšší, počítáno na hmotnost bezvodého produktu, a obsahující šest nebo více atomů uhlíku (čísla 2915 a 2916);
14. kyselina olejová o čistotě 85 % hmotnostních nebo vyšší, počítáno na hmotnost bezvodého produktu (podpoložka 2916 15 00);
15. pyridin o čistotě 95 % hmotnostních nebo vyšší (podpoložka 2933 31 00);
( 1 ) Plynný stav je měřen při 15 °C a pod tlakem 1 013 milibarů.
16. methylpyridin (pikolin), 5-ethyl-2-methylpyridin (5-ethyl-2-pikolin) a 2-vinylpyridin, o čistotě 90 % hmotnostních nebo vyšší (položka 2933 39);
17. chinolin o čistotě 95 % hmotnostních nebo vyšší, počítáno na hmotnost bezvodého produktu (zjištěno plynovou chromatografií) (podpoložka 2933 49 90);
18. 1,2-dihydro-2,2,4-trimethylchinolin, o čistotě převyšující 85 % hmotnostních, počítáno na hmotnost bezvodého produktu (podpoložka 2933 49 90);
19. akridin o čistotě 95 % hmotnostních nebo vyšší, počítáno na hmotnost bezvodého produktu (zjištěno plynovou chromatografií) (podpoložka 2933 99 80);
20. deriváty mastných kyselin a mastných alkoholů bodů 9, 13 a 14 výše (například soli, estery (jiné než glycerinu), aminy, amidy, nitrily), za předpokladu, že vyhovují kritériím stanoveným pro odpovídající mastné kyseliny a alkoholy.
Poznámka 1 b) Viz všeobecné vysvětlivky k HS k této kapitole, část A), poslední odstavec.
Poznámka 1 d) Povolené vodné roztoky jsou pouze takové, které jsou skutečnými roztoky, i když kvůli nedostatku vody je substance rozpouštěna jen částečně.
Poznámka 1 f) Pokud jde o přidání stabilizátoru, protiprašného prostředku, barviva nebo vonné látky, viz všeobecné vysvětlivky k HS k této kapitole, část A), předposlední odstavec.
Poznámka 1 g) Pokud jde o přidání stabilizátoru, protiprašného prostředku, barviva nebo vonné látky, viz všeobecné vysvětlivky k HS k této kapitole, část A), předposlední odstavec.
Poznámka 5 Ustanovení této poznámky se použije pouze pro zařazování dotyčných produktů do jednotlivých čísel (viz všeobecné vysvětlivky k HS k této kapitole, část G)).
Pro zařazování do položek v rámci čísla se použije ustanovení poznámky 1 k položkám k této kapitole.
I. UHLOVODÍKY A JEJICH HALOGEN-, SULFO-, NITRO- NEBO NITROSODERIVÁTY

KAPITOLA 29-ORGANICKÉ CHEMIKÁLIE

Poznámky
1. Není-li stanoveno jinak, patří do této kapitoly pouze:
a) samostatné chemicky definované organické sloučeniny, též obsahující nečistoty;
b) směsi dvou nebo více izomerů téže organické sloučeniny (též obsahující nečistoty), kromě směsí izomerů acyklických uhlovodíků
(jiných než stereoizomerů), nasycených i nenasycených (kapitola 27);
c) výrobky čísel 2936 až 2939 nebo ethery, acetaly a estery cukrů a jejich soli čísla 2940 nebo výrobky čísla 2941, chemicky
definované i nedefinované;
d) výrobky uvedené výše v písmenech a), b) nebo c) rozpuštěné ve vodě;
e) výrobky uvedené výše v písmenech a), b) nebo c) rozpuštěné v jiných rozpouštědlech za předpokladu, že roztok tvoří normální
a nezbytný způsob úpravy těchto výrobků, který je použit výhradně z bezpečnostních důvodů nebo z důvodů přepravy, a že
rozpouštědlo neučiní výrobek vhodným spíše pro specifické než pro všeobecné použití;
f) výrobky uvedené výše v písmenech a), b), c), d) nebo e) s přidaným stabilizátorem (včetně protispékavé látky), který je nezbytný
pro jejich konzervaci nebo dopravu;
g) výrobky uvedené výše v písmenech a), b), c), d), e), nebo f) s přidaným protiprašným prostředkem nebo barvivem nebo vonnou
látkou, přidaným k usnadnění jejich identifikace nebo z bezpečnostních důvodů za předpokladu, že přídavky neučiní výrobek
vhodným spíše pro specifické než pro všeobecné použití;
h) následující výrobky zředěné na standardní koncentraci pro výrobu azobarviv: diazoniové soli, kopulační složky používané pro
tyto soli a diazotovatelné aminy a jejich soli.
2. Do této kapitoly nepatří:
a) zboží čísla 1504 nebo surový glycerol čísla 1520;
b) ethylalkohol (číslo 2207 nebo 2208);
c) methan nebo propan (číslo 2711);
d) sloučeniny uhlíku uvedené v poznámce 2 ke kapitole 28;
e) imunologické výrobky čísla 3002;
f) močovina (číslo 3102 nebo 3105);
g) barviva rostlinného nebo živočišného původu (číslo 3203), syntetická organická barviva, syntetické organické výrobky používané
jako fluorescenční zjasňující prostředky nebo jako luminofory (číslo 3204) a barvy nebo jiná barviva v úpravě nebo v balení pro
drobný prodej (číslo 3212);
h) enzymy (číslo 3507);
ij) metaldehyd, hexamethylentetramin nebo podobné látky upravené (například jako tablety, tyčinky nebo podobné tvary) pro
použití jako paliva, tekutá paliva nebo paliva ve formě zkapalněného plynu v nádobách používaných pro plnění nebo doplňování
cigaretových nebo podobných zapalovačů o obsahu nepřesahujícím 300 cm3 (číslo 3606);
k) výrobky upravené jako náplně do hasicích přístrojů nebo používané v hasicích granátech nebo bombách čísla 3813, odstraňovače
inkoustových skvrn v balení pro drobný prodej čísla 3824; nebo
l) optické články například z vinanu ethylendiaminu (číslo 9001).
3. Výrobky, které lze zařadit do dvou nebo více čísel této kapitoly, se zařazují do posledního z čísel podle pořadí.
4. V číslech 2904 až 2906, 2908 až 2911 a 2913 až 2920 se jakýkoliv odkaz na halogen-, sulfo-, nitro- nebo nitrosoderiváty vztahuje
též na smíšené deriváty, jako sulfohalogen-, nitrohalogen-, nitrosulfo- nebo nitrosulfohalogenderiváty.
Nitro- nebo nitrososkupiny nelze považovat za „dusíkaté funkce“ ve smyslu čísla 2929.
Pro účely čísel 2911, 2912, 2914, 2918 a 2922 se výrazem „kyslíkatá funkce“ rozumějí pouze funkce (charakteristické organické
skupiny obsahující kyslík) uvedené v číslech 2905 až 2920.
5. A) Estery organických sloučenin s kyselou funkcí podkapitol I až VII s organickými sloučeninami těchto podkapitol se zařazují s tou
sloučeninou, která je zařazena do posledního z čísel podle pořadí těchto podkapitol.
B) Estery ethylalkoholu s organickými sloučeninami s kyselou funkcí podkapitol I až VII se zařazují do stejného čísla jako
odpovídající sloučeniny s kyselou funkcí.
C) S výhradou poznámky 1 ke třídě VI a poznámky 2 ke kapitole 28:
1) anorganické soli organických sloučenin, jako sloučeniny s kyselou, fenolovou nebo enolovou funkcí nebo organických zásad
podkapitol I až X nebo čísla 2942 se zařazují do čísla vhodného pro příslušnou organickou sloučeninu;
2) soli utvořené mezi organickými sloučeninami podkapitol I až X nebo čísla 2942 se zařazují do čísla vhodného pro zásadu
nebo kyselinu (včetně sloučenin s fenolovou nebo enolovou funkcí), ze které byly utvořeny a která je poslední z čísel podle
pořadí v kapitole; a
3) koordinační sloučeniny, jiné než produkty zařazené do podkapitoly XI nebo do čísla 2941, se zařazují do posledního z čísel
kapitoly 29 podle pořadí, mezi ty příslušné fragmentům vytvořeným „rozštípnutím“ všech vazeb kovů, jiných než vazeb uhlíkkov.
D) Alkoholáty kovů se zařazují do stejného čísla jako odpovídající alkoholy, kromě v případě ethanolu (číslo 2905).
E) Halogenidy karboxylových kyselin se zařazují do stejného čísla jako odpovídající kyseliny.
6. Sloučeniny čísel 2930 a 2931 jsou organické sloučeniny, jejichž molekuly obsahují kromě atomů vodíku, kyslíku nebo dusíku atomy
jiných nekovů nebo kovů (jako síry, arsenu nebo olova) přímo vázané na atomy uhlíku.
Číslo 2930 (organické sloučeniny síry) a číslo 2931 (ostatní organicko-anorganické sloučeniny) nezahrnují sulfo- nebo
halogenderiváty (včetně smíšených derivátů), které kromě vodíku, kyslíku a dusíku mají na uhlík přímo vázány pouze atomy síry
nebo halogenů, které jim dávají povahu sulfo- nebo halogenderivátů (nebo smíšených derivátů).
7. Čísla 2932, 2933 a 2934 nezahrnují epoxidy s tříčlenným kruhem, ketoperoxidy, cyklické polymery aldehydů nebo thioaldehydů,
anhydridy vícesytných karboxylových kyselin, cyklické estery vícesytných alkoholů nebo fenolů s vícesytnými kyselinami nebo imidy
vícesytných kyselin.
Tato ustanovení lze použít jen v případě, kdy poloha heteroatomů vyplývá výhradně z jejich cyklizační funkce nebo z funkcí zde
uvedených.
8. Pro účely čísla 2937:
a) výraz „hormony“ zahrnuje hormony uvolňující nebo hormony stimulující faktory, inhibitory hormonů a antagonisty hormonů
(antihormony);
b) výraz „používané zejména jako hormony“ se vztahuje nejen na deriváty hormonů a strukturní analoga používané zejména pro
jejich hormonální účinek, ale i na takové deriváty a strukturní analoga používané zejména jako meziprodukty při syntéze výrobků
tohoto čísla.
Poznámky k položkám
1. Deriváty chemické sloučeniny (nebo skupiny sloučenin) kteréhokoliv čísla této kapitoly se zařazují do stejné položky jako sloučenina
(nebo skupina sloučenin) za předpokladu, že nejsou specifičtěji uvedeny v jiné položce a že v řadě dotyčných položek neexistuje
žádná zůstatková položka označená „Ostatní“.
2. Poznámka 3 ke kapitole 29 se nepoužije na položky této kapitoly.

KAPITOLA 29

KAPITOLA 27-NEROSTNÁ PALIVA, MINERÁLNÍ OLEJE A PRODUKTY JEJICH DESTILACE; ŽIVIČNÉ LÁTKY; MINERÁLNÍ VOSKY

KAPITOLA 27-NEROSTNÁ PALIVA, MINERÁLNÍ OLEJE A PRODUKTY JEJICH DESTILACE; ŽIVIČNÉ LÁTKY; MINERÁLNÍ VOSKY

Všeobecné vysvětlivky
Pokud není uvedeno jinak, výraz „metoda ASTM“ znamená metody stanovené Americkou společností pro zkoušení a materiály (American Society for Testing and Materials).
Poznámka 2 Obsah aromatických složek se určuje pomocí následujících metod:
— produkty s koncem destilace nepřesahujícím 315 °C: metoda EN 15553;
— produkty s koncem destilace převyšujícím 315 °C: viz příloha A vysvětlivek k této kapitole.
Doplňková poznámka 5 1. Je třeba poznamenat, že, s výjimkou ustanovení doplňkové poznámky 5 n), se osvobození bude vztahovat zcela na produkt použitý pro specifický proces.
Proto, pokud je ropný produkt podroben například alkylaci nebo polymerizaci, ta část, která se efektivně nepřeměnila (nealkylovala nebo nepolymerizovala) je rovněž osvobozena od cla.
2. V případech, kdy je nezbytné přípravné zpracování před „specifickým procesem“ (viz poslední odstavec doplňkové poznámky 5), musí být splněny dvě podmínky, aby mohlo být získáno osvobození od cla:
a) dovezený produkt musí být efektivně podroben „specifickému procesu“, například krakování;
b) přípravné zpracování musí být nezbytné pro „specifický proces“.
Za nezbytné přípravné zpracování produktů určených pro zpracování „specifickým procesem“ se považuje zejména následující:
a) odplynění;
b) dehydratace;
c) odstranění určitých lehkých nebo těžkých příměsí, které by mohly negativně ovlivnit zpracování;
d) odstranění nebo úprava merkaptanu (změkčování nebo odstraňování) ostatních sloučenin síry nebo jiných sloučenin, které by mohly záporně ovlivnit zpracování;
e) neutralizace;
f) dekantace;
g) odsolování.
Jakékoliv produkty, které mohou vzniknout v průběhu přípravného zpracování, ale které nebudou podrobeny specifickému procesu, podléhají clu, které se používá pro produkty „pro jiné účely“, podle druhu a hodnoty dovezeného zboží a na základě čisté hmotnosti produktů takto získaných.
Doplňková poznámka 5 a) Vakuová destilace znamená destilaci pod tlakem nepřesahujícím 400 mbar, měřeno v hlavě (horní části) destilační kolony.
Doplňková poznámka 5 b) Redestilace při velmi pečlivém dělení do frakcí znamená destilaci (jinou než oddestilování lehkých podílů) kontinuálním nebo diskontinuálním procesem používaném v průmyslových zařízeních využívajících destiláty podpoložek 2710 12 11 až 2710 19 48, 2711 11 00, 2711 12 91 až 2711 19 00, 2711 21 00 a 2711 29 00 (jiné než propan o čistotě 99 % nebo více), při které se získávají:
1. oddělené vysoce čisté uhlovodíky (90 % nebo více v případě olefinů a 95 % nebo více v případě ostatních uhlovodíků), směsi izomerů mající stejné organické složení jako oddělené uhlovodíky.
Za přípustné jsou považované pouze ty procesy, při nichž jsou získány nejméně tři různé produkty, ale toto omezení se nepoužívá v těch případech, kde se proces zakládá na oddělení izomerů. Pokud se toto týká xylenů, ethylbenzen je zahrnut s xylenovými izomery;
2. produkty podpoložek 2707 10 00 až 2707 30 00, 2707 50 00 a 2710 12 11 až 2710 19 48:
a) nepřekročí-li jejich konečný bod varu jedné frakce a počáteční bod varu následující frakce v teplotním intervalu ne větším než 60 °C mezi teplotami, při nichž se předestiluje dle metody EN ISO 3405 „(ekvivalentní k metodě ASTM D 86) 5 % a 90 % objemových (včetně ztrát);
b) překročí-li konečný bod varu jedné frakce a počáteční bod varu následující frakce v teplotním intervalu ne větším než 30 °C mezi teplotami, při nichž se předestiluje dle metody EN ISO 3405 „(ekvivalentní k metodě ASTM D 86) 5 % a 90 % objemových (včetně ztrát).
Doplňková poznámka 5 c) Krakování je průmyslový technologický proces pro úpravu chemického složení ropných produktů štěpením molekul pomocí tepla, který může probíhat i pod tlakem za nebo bez pomoci katalyzátoru a tím vytvořit hlavně směsi lehkých uhlovodíků, které mohou být kapalné nebo plynné při normálních teplotách a tlacích.
Hlavními krakovacími procesy jsou:
1. tepelné krakování;
2. katalytické krakování;
3. krakování parou, čímž se získají plynné uhlovodíky;
4. hydrokrakování (krakování plus hydrogenace);
5. dehydrogenace;
6. dealkylace;
7. koksování;
8. snižování viskozity ropných zbytků mírným tepelným krakováním.
Doplňková poznámka 5 d) Reformování je tepelný nebo katalytický proces lehkých nebo středních olejů, prováděný se záměrem zvýšit obsah aromatických látek. Katalytické reformování se používá například k přeměně přímo destilovaných lehkých olejů na lehké oleje s vyšším oktanovým číslem (s vyšším obsahem aromatických uhlovodíků) nebo na směs uhlovodíků obsahujících benzen, toluen, xyleny, ethylbenzen atd.
Základní katalytické reformační procesy jsou takové, které využívají jako katalyzátor platinu.
Doplňková poznámka 5 e) Extrakce pomocí selektivních rozpouštědel je proces, kterým se oddělují skupiny produktů s rozdílnými molekulárními strukturami pomocí látek majících převážně rozpouštěcí účinky (například furfural, fenol, dichlorethylether, anhydrid kyseliny sírové, nitrobenzen, močovina a některé její deriváty, aceton, propan, ethylmethylketon, isobutylmethylketon, glykol, N-methyl morfolin).
Doplňková poznámka 5 g) Polymerizace je průmyslový proces, též využívající teplo nebo používající katalyzátor, pomocí něhož se nenasycené uhlovodíky mění do formy jejich polymerů nebo kopolymerů.
Doplňková poznámka 5 h) Alkylace znamená jakoukoli tepelnou nebo katalytickou reakci, při níž jsou nenasycené uhlovodíky spojeny s jakýmikoli ostatními uhlovodíky, zvláště isoparafiny a aromatickými látkami.
Doplňková poznámka 5 ij) Izomerace je reformování struktury podstatných složek ropných produktů bez změny jejich celkového složení.
Doplňková poznámka 5 l) Pro účely této doplňkové poznámky jsou následující body příklady odparafinování:
1. odparafinování chlazením (s nebo bez rozpouštědel);
2. mikrobiologické zpracování;
3. odparafinování pomocí močoviny;
4. zpracování molekulárním sítem.
Doplňková poznámka 5 n) Atmosférická destilace znamená destilaci prováděnou při tlaku asi 1 013 mbar, měřeno v hlavě (horní části) destilační kolony.
Doplňková poznámka 6 1. „Chemická přeměna“ znamená jakýkoli proces molekulární přeměny jedné nebo více složek ropných produktů, které jsou podrobeny zpracování.
Pouhé smíchání ropného produktu s jiným produktem, ať již s ropou nebo bez ní, se nepovažuje za „chemickou přeměnu“. Například přidání lakového benzinu (white spirit) do barvy nebo dodání základového oleje do tiskařské barvy se nepovažuje za proces spadající pod definici „chemické přeměny“. Totéž platí v případě všech druhů použití ropných produktů jako rozpouštědel nebo paliv.
2. Příklady „chemické přeměny“:
a) zpracování halogeny nebo sloučeninami halogenů:
i) reakce s propylenem, který je přítomen v plynných ropných frakcích, se záměrem získat organické deriváty (například k získání propylenoxidu);
ii) zpracování ropných frakcí (motorový benzin, petrolej (kerosen), plynový olej), parafiny, ropné vosky nebo parafinové zbytky s chlorem nebo sloučeninami chloru se záměrem získat chloroparafiny;
b) zpracování se zásaditými látkami (například hydroxidem sodným, draselným nebo amonným), se záměrem získat kyseliny naftenové;
c) zpracování s kyselinou sírovou nebo jejím anhydridem:
i) k získání sulfonátů;
ii) k extrakci nebo získání isobutylenu;
iii) k sulfonaci plynových olejů a mazacích olejů.
Olej přidávaný po sulfonaci nelze osvobodit od cla;
d) sulfochlorace;
e) hydratace, zejména pro výrobu alkoholů modifikací nenasycených uhlovodíků obsažených v plynných ropných frakcích;
f) zpracování anhydridem kyseliny maleinové, zejména zpracování butadienu smíšeného s plynnými ropnými frakcemi obsahujícími čtyři atomy uhlíku, se záměrem získat kyselinu tetrahydroftalovou;
g) zpracování fenolem, například reakce ropných olefinů s fenoly za přítomnosti katalyzátoru, se záměrem získat alkylfenoly;
h) oxidace:
i) oxidace těžkých olejů se záměrem získat bitumeny podpoložky 2713 20 00;
ii) oxidace jakýchkoli ropných produktů, se záměrem získat komplexnější chemické produkty jako například kyseliny, aldehydy, ketony, alkoholy; například oxidace lehkých frakcí za tepla a tlaku se záměrem získat kyselinu octovou, kyselinu mravenčí, kyselinu propionovou a kyselinu jantarovou;
ij) dehydrogenace, např.:
i) naftenických uhlovodíků, se záměrem získat aromatické uhlovodíky (například benzol);
ii) parafinových uhlovodíků, se záměrem získat kapalné olefiny, které se používají například při výrobě bioodbouratelných alkylbenzenů;
k) oxosyntéza;
l) nevratné začlenění těžkých olejů do vyšších polymerů (například do latexu z přírodního nebo syntetického kaučuku, butylkaučuku, polystyrenu);
m) výroba produktů čísla 2803;
n) nitrace se záměrem získat nitroderiváty;
o) biologické zpracování určitých ropných frakcí obsahujících n-parafiny, se záměrem získat proteiny nebo jiné komplexní organické produkty.

KAPITOLA 27-NEROSTNÁ PALIVA, MINERÁLNÍ OLEJE A PRODUKTY JEJICH DESTILACE; ŽIVIČNÉ LÁTKY; MINERÁLNÍ VOSKY

Poznámky
1. Do této kapitoly nepatří:
a) samostatné chemicky definované organické sloučeniny, jiné než čistý methan a propan, které patří do čísla 2711;
b) léky čísel 3003 nebo 3004; nebo
c) směsi nenasycených uhlovodíků čísla 3301, 3302 nebo 3805.
2. Výraz „minerální oleje a oleje ze živičných nerostů“ v čísle 2710 zahrnuje nejen minerální oleje a oleje ze živičných nerostů, ale také
podobné oleje nebo směsi nenasycených uhlovodíků, v nichž hmotnost nearomatických složek převládá nad hmotností aromatických
složek, ať byly získány jakýmkoliv výrobním procesem.
Tento výraz však nezahrnuje kapalné syntetické polyolefiny, z nichž za použití vakuové destilace předestiluje při 300 °C – přepočteno
na 1 013 milibarů – méně než 60 % objemu (kapitola 39).
3. Pro účely čísla 2710 se „odpadními oleji“ rozumějí odpady obsahující zejména minerální oleje a oleje ze živičných nerostů (jak jsou
popsány v poznámce 2 k této kapitole), též smíšené s vodou. Zahrnují:
a) oleje dále nezpůsobilé k použití jako primární výrobky (například použité mazací oleje, použité hydraulické oleje a použité
transformátorové oleje);
b) olejové kaly ze skladovacích nádrží minerálních olejů obsahující zejména tyto oleje a vysokou koncentraci přísad (například
chemických látek) používaných při výrobě primárních výrobků; a
c) oleje ve formě emulzí ve vodě nebo směsí s vodou, jako například ty, které vznikají při úniku olejů, mytí skladovacích nádrží nebo
používání řezných olejů při obrábění.
Poznámky k položkám
1. Pro účely položky 2701 11 se výrazem „antracit“ rozumí černé uhlí s mezní hodnotou těkavých látek (počítáno
v sušině, bez minerálních látek) nepřesahující 14 %.
2. Pro účely položky 2701 12 se výrazem „živičné (bitumenové) uhlí“ rozumí černé uhlí s mezní hodnotou těkavých látek (počítáno
v sušině, bez minerálních látek) převyšující 14 %, jehož spalné teplo (počítáno na vlhký stav, bez minerálních látek) se rovná nebo je
větší než 5 833 kcal/kg.
3. Pro účely položek 2707 10, 2707 20, 2707 30 a 2707 40 se výrazy „benzol (benzen)“, „toluol (toluen)“, „xylol (xyleny)“ a „naftalen“
rozumějí výrobky, které jednotlivě obsahují více než 50 % hmotnostních benzenu, toluenu, xylenů nebo naftalenu.
4. Pro účely položky 2710 12 se „lehkými oleji a přípravky“ rozumějí oleje a přípravky, z nichž při 210 °C předestiluje 90 % objemu
nebo více (včetně ztrát) (podle metody ASTM D 86).
5. Pro účely položek čísla 2710 se výrazem „bionafta“ rozumí monoalkylestery mastných kyselin používané jako palivo získané
z živočišných nebo rostlinných tuků a olejů, též použitých.
Doplňkové poznámky (1)
1. Pro účely podpoložky 2707 99 80 se výrazem „fenoly“ rozumějí výrobky, které obsahují více než 50 % hmotnostních fenolů.
2. Pro účely čísla 2710 se následujícími výrazy rozumí:
a) „speciálními druhy benzinu“ (podpoložky 2710 12 21 a 2710 12 25) lehké oleje definované v poznámce 4 k položkám této kapitoly, které
neobsahují žádné antidetonační přípravky a z nichž v teplotním rozmezí nejvýše 60 °C předestiluje 5 % a 90 % objemu (včetně ztrát);
b) „lakovým benzinem“ (podpoložka 2710 12 21) speciální druh benzinu definovaný v písmenu a), který má bod vzplanutí podle metody
EN ISO 13736 vyšší než 21 °C;
c) „středními oleji“ (podpoložky 2710 19 11 až 2710 19 29) oleje a přípravky, z nichž při 210 °C předestiluje méně než 90 % objemu (včetně
ztrát) a při 250 °C předestiluje 65 % objemu nebo více (včetně ztrát) podle metody ISO 3405 (která je rovnocenná metodě ASTM D 86);
d) „těžkými oleji“ (podpoložky 2710 19 31 až 2710 19 99 a 2710 20 11 až 2710 20 90) oleje a přípravky, z nichž při 250 °C předestiluje
méně než 65 % objemu (včetně ztrát) podle metody ISO 3405 (která je rovnocenná metodě ASTM D 86), anebo jejichž procento destilace při
250 °C nemůže být touto metodou stanoveno;
e) „plynovými oleji“ (podpoložky 2710 19 31 až 2710 19 48 a 2710 20 11 až 2710 20 19) těžké oleje definované v písmenu d), z nichž při
350 °C předestiluje 85 % objemu nebo více (včetně ztrát) podle metody ISO 3405 (která je rovnocenná metodě ASTM D 86);
f) „topnými oleji“ (podpoložky 2710 19 51 až 2710 19 68 a 2710 20 31 až 2710 20 39) těžké oleje definované v písmenu d) (jiné než
plynové oleje definované v písmenu e)), které při odpovídající rozpustné barvě C mají viskozitu V:
— nepřesahující hodnoty uvedené v řádku I následující tabulky, je-li obsah sirnatých popelů podle metody ISO 3987 menší než 1 % a číslo
zmýdelnění podle metody ISO 6293-1 nebo ISO 6293-2 nižší než 4 (1),
— převyšující hodnoty uvedené v řádku II, je-li bod tuhnutí podle metody ISO 3016 nejméně 10 °C,
— převyšující hodnoty uvedené v řádku I, avšak nepřesahující hodnoty uvedené v řádku II, jestliže podle metody ISO 3405 (která je rovnocenná
metodě ASTM D 86) při 300 °C předestiluje 25 % objemu nebo více, anebo pokud při 300 °C předestiluje méně než 25 % objemu a je-li
bod tuhnutí podle metody ISO 3016 vyšší než – 10 °C. Tato ustanovení platí pouze u olejů, které mají rozpustnou barvu C nižší než 2.
Srovnávací tabulka: rozpustná barva C / viskozita V
Barva C 0 0,5 1 1,5 2 2,5 3 3,5 4 4,5 5 5,5 6 6,5 7 7,5 a více
Viskozita
(V)
I 4 4 4 5,4 9 15,1 25,3 42,4 71,1 119 200 335 562 943 1 580 2 650
II 7 7 7 7 9 15,1 25,3 42,4 71,1 119 200 335 562 943 1 580 2 650
Výrazem „viskozita V“ se rozumí kinematická viskozita při 50 °C vyjádřená jednotkou 10–6 m2 s–1 podle metody EN ISO 3104.
Výrazem „rozpustná barva C“ se rozumí barva produktu podle metody ISO 2049 (která je rovnocenná metodě ASTM D 1 500), kdy jeden
objemový díl tohoto produktu je smíchán se 100 objemovými díly xylenu, toluenu nebo jiného vhodného rozpouštědla. Barva musí být
stanovena okamžitě po rozpuštění.
Podpoložky 2710 19 51 až 2710 19 68 a 2710 20 31 až 2710 20 39 se vztahují pouze na topné oleje přírodní barvy.
Tyto podpoložky nezahrnují těžké oleje definované v písmenu d), pro něž není možné stanovit:
— procento destilace (nulová hodnota se též považuje za procento destilace) při 250 °C podle metody ISO 3405 (která je rovnocenná metodě
ASTM D 86),
— kinematickou viskozitu při 50 °C podle metody EN ISO 3104,
— nebo rozpustnou barvu C podle metody ISO 2049 (která je rovnocenná metodě ASTM D 1 500).
Tyto produkty patří do podpoložek 2710 19 71 až 2710 19 99 nebo 2710 20 90;
g) „obsahující bionaftu“ znamená, že výrobky položky 2710 20 mají minimální obsah bionafty, tj. monoalkylesterů mastných kyselin používaných
jako palivo, 0,5 % objemových (stanovení podle metody EN 14078).
3. Ve smyslu čísla 2712 se výrazem „surová vazelína“ (podpoložka 2712 10 10) rozumí vazelína, jejíž přírodní barva podle metody ISO 2049 (která
je rovnocenná metodě ASTM D 1 500) je vyšší než 4,5.
a) s obsahem oleje 3,5 % hmotnostních nebo více, pokud je viskozita při 100 °C méně než 9 × 10–6 m2 s–1 podle metody EN ISO 3104; nebo
b) jejichž přírodní barva podle metody ISO 2049 (která je rovnocenná metodě ASTM D 1 500) je vyšší než 3, je-li jejich viskozita podle metody
EN ISO 3104 při 100 °C 9 × 10–6 m2 s–1 nebo vyšší.
5. Ve smyslu čísel 2710, 2711 a 2712 se výraz „specifický proces“ používá pro tyto operace:
a) vakuová destilace;
b) redestilace při velmi pečlivém dělení do frakcí;
c) krakování (štěpení);
d) reformování (úprava);
e) extrakce pomocí selektivních rozpouštědel;
f) procesy využívající všechny tyto operace: reakce s koncentrovanou kyselinou sírovou, oleem (dýmavou kyselinou sírovou) nebo oxidem sírovým
(anhydridem kyseliny sírové); neutralizace pomocí alkalických činidel; odbarvování a čištění přírodní aktivní zeminou, aktivovanou zeminou,
aktivním uhlím nebo bauxitem;
g) polymerizace;
h) alkylace;
ij) isomerace;
k) pouze v případě produktů podpoložek 2710 19 31 až 2710 19 99: odsiřování vodíkem vedoucí k redukci nejméně 85 % obsahu síry ze
zpracovávaného produktu (podle metody EN ISO 20846, EN ISO 20884 nebo EN ISO 14596 nebo EN ISO 24260, EN ISO 20847
a EN ISO 8754);
l) pouze v případě produktů čísla 2710: odstraňování parafínů jinou metodou než filtrováním;
m) pouze v případě produktů podpoložek 2710 19 31 až 2710 19 99: zpracování produktů pomocí vodíku (jiné než při odsiřování) při tlaku
vyšším než 20 barů a teplotě vyšší než 250 °C s použitím katalyzátoru, kde vodík v chemické reakci představuje aktivní prvek. Další zpracování
mazacích olejů podpoložek 2710 19 71 až 2710 19 99 pomocí vodíku (např. hydrogenační dočišťování nebo odbarvování) pro zlepšení barvy
nebo stálosti není považováno za specifický proces;
n) pouze v případě produktů podpoložek 2710 19 51 až 2710 19 68: atmosférická destilace podle metody ISO 3405 (která je rovnocenná
metodě ASTM D 86), při níž při 300 °C předestiluje méně než 30 % objemu produktů včetně ztrát. Jestliže podle metody ISO 3405 (která je
rovnocenná metodě ASTM D 86) při 300 °C předestiluje 30 % nebo více objemu produktů včetně ztrát, pak množství produktů, které mohou
být získány atmosférickou destilací a které patří do podpoložek 2710 12 11 až 2710 12 90 nebo 2710 19 11 až 2710 19 29 se proclí
stejnou celní sazbou jako podpoložky 2710 19 62 až 2710 19 68 podle druhu a hodnoty použitých produktů a podle čisté váhy získaného
produktu. Toto pravidlo se nepoužívá u produktů takto získaných, které se v období šesti měsíců a za dalších podmínek stanovených příslušnými
orgány podrobí specifickému procesu nebo chemické přeměně, avšak jiným procesem než specifickým;
o) pouze v případě produktů podpoložek 2710 19 71 až 2710 19 99: zpracování pomocí elektrického vysokofrekvenčního koronového výboje;
p) pouze v případě produktů podpoložky 2712 90 31: odolejování frakční krystalizací.
Je-li přípravné zpracování před výše uvedenými zpracováními z technických důvodů nezbytné, vztahuje se osvobození od cla pouze na množství
produktů zamýšlených a skutečně podrobených výše zmíněným zpracováním; odpadní produkty vzniklé během přípravného zpracování jsou též
osvobozeny od cla.
6. Množství produktů, které může být získáno během chemické přeměny nebo během přípravného zpracování nezbytného z technických důvodů a které
patří do čísel, položek nebo podpoložek 2707 10 00, 2707 20 00, 2707 30 00, 2707 50 00, 2710, 2711, 2712 10, 2712 20, 2712 90 31
až 2712 90 99 a 2713 90, se proclí podle stejných sazeb, které jsou používány v případě produktů „pro jiné účely“, podle druhu a hodnoty
použitých produktů a podle čisté hmotnosti získaných produktů. Toto ustanovení se nevztahuje na produkty čísel 2710 až 2712, které se v období
do šesti měsíců a za dalších podmínek stanovených příslušnými orgány podrobí specifickému procesu nebo další chemické přeměně.

KAPITOLA 27

KAPITOLA 20-PŘÍPRAVKY ZE ZELENINY, OVOCE, OŘECHŮ NEBO JINÝCH ČÁSTÍ ROSTLIN

KAPITOLA 20-PŘÍPRAVKY ZE ZELENINY, OVOCE, OŘECHŮ NEBO JINÝCH ČÁSTÍ ROSTLIN

Všeobecné vysvětlivky
Tato kapitola zahrnuje pochutiny připravené ke spotřebě v podobě např. sušeného hrachu nebo arašídů, které jsou jen částečně obaleny těstem, a jimž tudíž jejich podstatný rys dodává zelenina, ovoce, ořechy nebo jiné části rostlin.
Tato kapitola zahrnuje rovněž okurky salátové a okurky nakládačky, které prošly úplným mléčným kvašením.
Avšak okurky salátové a okurky nakládačky, které neprošly úplným mléčným kvašením a jsou prozatímně konzervované ve slané vodě, se zařazují do podpoložky 0711 40 00, nejsou-li určeny k přímému požívání. Tyto produkty obvykle obsahují nejméně 10 % hmotnostních soli.
Poznámka 4 Pro stanovení obsahu sušiny šťávy z rajčat se použije analytická metoda uvedená v příloze k nařízení Komise (EHS) č. 1979/82 (Úř. věst. L 214, 22.7.1982, s. 12).
Doplňková poznámka 1 Ke stanovení obsahu kyseliny ve výrobku se musí zhomogenizovat stejný podíl kapalných a pevných částí zboží.

KAPITOLA 20-PŘÍPRAVKY ZE ZELENINY, OVOCE, OŘECHŮ NEBO JINÝCH ČÁSTÍ ROSTLIN

Poznámky
1. Do této kapitoly nepatří:
a) zelenina, ovoce nebo ořechy, upravené nebo konzervované způsoby uvedenými v kapitolách 7, 8 nebo 11;
b) potravinové přípravky, obsahují-li více než 20 % hmotnostních uzenky, salámů, masa, drobů, krve, ryb nebo korýšů, měkkýšů
nebo jiných vodních bezobratlých nebo jejich kombinaci (kapitola 16);
c) pekařské zboží a jiné výrobky čísla 1905; nebo
d) homogenizované směsi potravinových přípravků čísla 2104.
2. Do čísel 2007 a 2008 nepatří ovocná želé, ovocné pasty, cukrem potažené mandle nebo podobné výrobky ve formě cukrovinek
(číslo 1704) nebo čokoládové cukrovinky (číslo 1806).
3. Do čísel 2001, 2004 a 2005 patří pouze ty výrobky kapitoly 7 nebo čísla 1105 nebo 1106 (jiné než mouka, krupice a prášky
z výrobků kapitoly 8), které byly upraveny nebo konzervovány jiným způsobem, než je uvedeno v poznámce 1 a).
4. Rajčatová šťáva s obsahem sušiny 7 % hmotnostních nebo více patří do čísla 2002.
5. Pro účely čísla 2007 se výrazem „získané vařením“ rozumí získané tepelnou úpravou za atmosférického tlaku nebo za sníženého
tlaku, za účelem zvýšení viskozity produktu snížením obsahu vody nebo jinými způsoby.
6. Pro účely čísla 2009 se výrazem „nezkvašené šťávy bez přídavku alkoholu“ rozumějí šťávy, jejichž objemový obsah alkoholu
nepřesahuje 0,5 % obj. (viz poznámka 2 ke kapitole 22).
Poznámky k položkám
1. Pro účely položky 2005 10 se výrazem „homogenizovaná zelenina“ rozumějí zeleninové přípravky, jemně homogenizované, v balení
pro drobný prodej jako dětská výživa nebo pro dietní účely, v uzavřených obalech o čisté hmotnosti nepřesahující 250 g. Při
uplatňování této definice se nepřihlíží k malému množství přísad přidaných pro ochucení, pro účely konzervace nebo z jiných
důvodů. Tyto přípravky mohou obsahovat malé množství viditelných kousků zeleniny. Položka 2005 10 má přednost před všemi
ostatními položkami čísla 2005.
2. Pro účely položky 2007 10 se výrazem „homogenizované přípravky“ rozumějí ovocné přípravky, jemně homogenizované, v balení
pro drobný prodej jako dětská výživa nebo pro dietní účely, v uzavřených obalech o čisté hmotnosti nepřesahující 250 g. Při
uplatňování této definice se nepřihlíží k malému množství přísad přidaných pro ochucení, pro účely konzervace nebo z jiných
důvodů. Tyto přípravky mohou obsahovat malé množství viditelných kousků ovoce. Položka 2007 10 má přednost před všemi
ostatními položkami čísla 2007.
3. Pro účely položek 2009 12, 2009 21, 2009 31, 2009 41, 2009 61 a 2009 71 se výrazem „hodnota Brix“ rozumí přímo odečtené
stupně Brix z Brix hustoměru nebo index lomu vyjádřený jako funkce procentuálního obsahu sacharózy získaného z refraktometru,
při teplotě 20 °C nebo s korekcí na 20 °C, je-li odečet prováděn při jiné teplotě.
Doplňkové poznámky
1. Pro účely čísla 2001 zelenina, ovoce, ořechy a jiné jedlé části rostlin, připravené nebo konzervované v octě nebo kyselině octové musí mít obsah volné
těkavé kyseliny, vyjádřený jako kyselina octová, 0,5 % hmotnostních nebo více. Navíc houby podpoložky 2001 90 50 by měly mít obsah soli nejvýše
2,5 % hmotnostních.
2. a) Obsah různých cukrů, vyjádřených jako sacharóza (‚obsah cukru‘), u výrobků zařazených do této kapitoly odpovídá číselnému údaji, který při
teplotě 20 °C ukazuje refraktometr (použitý v souladu s metodou popsanou v příloze prováděcího nařízení (EU) č. 974/2014 (1)) a který je
násoben jedním z následujících faktorů:
— 0,93 u výrobků položek 2008 20 až 2008 80, 2008 93, 2008 97 a 2008 99,
— 0,95 u výrobků ostatních položek.
Avšak obsah různých cukrů, vyjádřených jako sacharóza (‚obsah cukru‘), u následujících výrobků zařazených do této kapitoly:
— výrobků vyrobených na bázi chaluh a jiných řas upravených nebo konzervovaných způsoby, které nejsou uvedeny v kapitole 12,
— výrobků vyrobených na bázi maniokových kořenů, marantových kořenů, salepových kořenů, jeruzalémských artyčoků, sladkých brambor
a podobných kořenů a hlíz s vysokým obsahem škrobu nebo inulinu čísla 0714,
— výrobků vyrobených na bázi vinných listů
odpovídá číselnému údaji vzešlému z výpočtu provedeného na základě hodnot naměřených za použití metody vysokoúčinné kapalinové
chromatografie (dále jen ‚metoda HPLC‘), a to podle tohoto vzorce:
S + (G + F) × 0,95,
kde:
‚S‘ je obsah sacharózy stanovený metodou HPLC,
‚F‘ je obsah fruktózy stanovený metodou HPLC,
‚G‘ je obsah glukózy stanovený metodou HPLC.
b) výrazem „hodnota Brix“ uvedeným v podpoložkách čísla 2009 se rozumí číselný údaj, který při teplotě 20 °C ukazuje refraktometr (použitý
v souladu s metodou popsanou v příloze prováděcího nařízení (EU) č. 974/2014 (1)).
3. Výrobky položek 2008 20 až 2008 80, 2008 93, 2008 97 a 2008 99 jsou považovány za výrobky „s přídavkem cukru“, jestliže jejich
hmotnostní obsah cukru je vyšší než procento uvedené níže, podle druhu ovoce nebo jedlých částí rostlin:
— ananas, vinné hrozny: 13 %,
— ostatní ovoce, včetně ovocných směsí a jiných jedlých částí rostlin: 9 %.
4. Pro účely podpoložek 2008 30 11 až 2008 30 39, 2008 40 11 až 2008 40 39, 2008 50 11 až 2008 50 59, 2008 60 11 až 2008 60 39,
2008 70 11 až 2008 70 59, 2008 80 11 až 2008 80 39, 2008 93 11 až 2008 93 29 , 2008 97 12 až 2008 97 38 a 2008 99 11 až
2008 99 40 se rozumí:
— výrazem „skutečný hmotnostní obsah alkoholu“ počet kilogramů čistého alkoholu obsažených ve 100 kg výrobku,
— „% hm“ symbol pro hmotnostní obsah alkoholu ve hmotě.
5. Následující se použije na výrobky, jak jsou předkládány:
a) obsah přidaného cukru u výrobků čísla 2009 odpovídá „obsahu cukru“ sníženému o níže uvedená čísla, podle druhu šťávy:
— citronová nebo rajčatová šťáva: 3,
— hroznová šťáva: 15,
— šťávy z ostatního ovoce a zeleniny, včetně směsí šťáv: 13.
b) ovocné šťávy s přídavkem cukru o hodnotě Brix nepřesahující 67 a obsahující méně než 50 % hmotnostních ovocné šťávy ztrácejí svůj původní
charakter ovocných šťáv čísla 2009.
Bod b) se nepoužije na koncentrované přírodní ovocné šťávy. Proto nejsou koncentrované přírodní ovocné šťávy vyloučeny z čísla 2009.
6. Pro účely podpoložek 2009 69 51 a 2009 69 71 se výrazem „koncentrovaná hroznová šťáva (včetně vinného moštu)“ rozumí hroznová šťáva
(včetně vinného moštu), u níž je číselný údaj naměřený při teplotě 20 °C refraktometrem (použitým v souladu s metodou popsanou v příloze
prováděcího nařízení (EU) č. 974/2014 (1)) nejméně 50,9 %.
7. Pro účely podpoložek 2001 90 92, 2006 00 35, 2006 00 91, 2007 10 91, 2007 99 93, 2008 97 03, 2008 97 05, 2008 97 12,
2008 97 16, 2008 97 32, 2008 97 36, 2008 97 51, 2008 97 72, 2008 97 76, 2008 97 92, 2008 97 94, 2008 97 97, 2008 99 24,
2008 99 31, 2008 99 36, 2008 99 38, 2008 99 48, 2008 99 63, 2009 89 34, 2009 89 36, 2009 89 73, 2009 89 85, 2009 89 88,
2009 89 97, 2009 90 92, 2009 90 95 a 2009 90 97 se za „tropické ovoce“ považují kvajavy, mango, mangostany, papáje, tamarindy, jablka
kešu, liči, jackfruit, sapodilla, mučenky, karamboly a pitahaya.
8. Pro účely podpoložek 2001 90 92, 2006 00 35, 2006 00 91, 2007 99 93, 2008 19 12, 2008 19 92, 2008 97 03, 2008 97 05,
2008 97 12, 2008 97 16, 2008 97 32, 2008 97 36, 2008 97 51, 2008 97 72, 2008 97 76, 2008 97 92, 2008 97 94 a 2008 97 97 se
za „tropické ořechy“ považují ořechy kokosové, kešu, para, arekové (betelové), kola a macadamia.
9. Mořské a jiné řasy upravené nebo konzervované způsoby, které nejsou uvedeny v kapitole 12, jako např. vaření, pražení, ochucení nebo přidání
cukru, patří do kapitoly 20 jakožto přípravky z jiných částí rostlin. Mořské a jiné řasy, čerstvé, chlazené, zmrazené nebo sušené, též v prášku, se
zařazují do čísla 1212.

KAPITOLA 20