KAPITOLA 64-OBUV, KAMAŠE A PODOBNÉ VÝROBKY; ČÁSTI A SOUČÁSTI TĚCHTO VÝROBKŮ

KAPITOLA 64-OBUV, KAMAŠE A PODOBNÉ VÝROBKY; ČÁSTI A SOUČÁSTI TĚCHTO VÝROBKŮ

Všeobecné vysvětlivky
1. Pro definici výrazů „zevní podešev“ a „svršek“ viz všeobecné vysvětlivky k HS k této kapitole, odstavce C) a D).
Kromě toho se u „svršků“ sestávajících ze dvou nebo více materiálů (poznámka 4 a) a doplňková poznámka 1 ke kapitole 64), použijí následující ustanovení:
a) „Svršek“ je ta část obuvi, která pokrývá strany a horní část chodidla a rovněž může pokrývat nohu. Dosahuje až dolů a je připevněn k podešvi. Může dokonce přecházet do podešve.
Základními materiály, které tvoří svršek, jsou takové materiály, jejichž povrch je částečně nebo zcela odkryt na vnějším povrchu obuvi. Proto podšívka není svrškem. Materiály svršku jsou mezi sebou navzájem připevněny.
Po odstranění doplňků a výztuh, když se počítá celkový povrch části materiálů tvořících svršek, se nezapočítávají ty části, které se nacházejí pod překrývajícími se částmi, kde byly materiály k sobě navzájem připevněny.
Například, useň (A), textilní materiál (B), část (C) je část textilního materiálu (B), která se nachází pod překrývající usní (A). Když se počítá celkový povrch materiálů tvořících svršek, nezapočítává se textilní část (C).
Nezapočítávají se žádné zapínací systémy, např. tkaničky, zapínací proužek suchého zipu atd. (viz všeobecné vysvětlivky k HS k této kapitole, část D), poslední odstavec).
b) „Podšívka“ může být vyrobena z jakýchkoliv materiálů. Může sestávat z jednoho nebo z více materiálů. Podšívka je v kontaktu s chodidlem a slouží jako vycpávka, ochrana nebo pouze jako ozdoba. Podšívka není odkryta na vnějším povrchu obuvi, s výjimkou vycpávky např. okolo horního okraje.
c) „Doplňky“ a „výztuhy“ jsou definovány v poznámce 4 a) ke kapitole 64 a v doplňkové poznámce 1 ke kapitole 64 a ve všeobecných vysvětlivkách k HS, část D), poslední odstavec.
Doplňky mají všeobecně ozdobnou funkci a výztuhy mají ochrannou nebo zpevňovací funkci. Jelikož jsou výztuhy příslušenstvím svršku, které mu dodávají dodatečnou pevnost, jsou připevněny k vnějšímu povrchu svršku a ne pouze k podšívce. Malá část podšívky se však může objevit pod výztuhou za předpokladu, že se tím nesníží její vyztužovací funkce. Výztuhy nebo doplňky mohou být, kromě svršku, rovněž připevněny k podešvi nebo mohou jít až do podešve. Materiál se nepovažuje za doplňky nebo výztuhy, ale považuje se za část svršku, za předpokladu, že způsob spojení spodních materiálů není trvalý (šití je příkladem trvalého způsobu spojení).
Ve smyslu poznámky 4 a) mohou být „podobným příslušenstvím“ rovněž např. loga nebo ozdoby špiček.
Při určování materiálu „svršku“ se nebere v úvahu částečně či zcela zakrytý jazyk (vnitřní jazyk).
Viz obrázek níže, kde je vnitřní jazyk označen přerušovanou čarou.
Obrázky a text níže ukazují příklady jak stanovit materiál „svršku“:
Bota na obrázcích výše je bota z usně a textilie. Aby bylo možno stanovit materiál „svršku“ ve smyslu kapitoly 64 a vyřadit „doplňky“ a „výztuhy“, bylo provedeno následující posouzení:
1 a 2. Odstranění usňové ozdoby špičky (1) a příštipku na špičce (2) odhalilo spodní textilní materiál (který není podšívkou). Vzhledem k tomu, že tyto části usně (1 a 2) mají ochranou funkci, považují se za výztuhy. Jelikož textilní materiál pod částmi usně (1 a 2) je částečně odkryt na povrchu, započítává se textilní materiál jako část svršku.
3. Odstranění části usně (3) odhalilo část textilie (na obrázku označené jako A) a část podšívkového materiálu umístěného pod částí 3. Vzhledem k tomu, že se textilie neprostírá zcela pod částí 3, vzhledem k tomu, že podšívka se nepovažuje za svršek, a jelikož je pod usní především podšívka, nevyztužuje tato část usně žádný svrchní materiál, a započítává se tak jako část svršku.
4. Tato část usně (4) byla našita na část textilie a též překrývá (A) část 3 usně. Vzhledem k tomu, že pod částí (4) je částečně odkrytý textilní materiál a pod překrytím (A) je částečně odkrytá část z usně (3), a jelikož část z usně (4) dodává dodatečnou pevnost straně svršku, část (4) se považuje za výztuhu. Tedy, část z usně (3) a textilní materiál pod částí (4), s výjimkou textilní části pod částí (3), se započítávají jako části svršku.
5. Odstranění této části z usně (5) odhalilo částečně odkrytý spodní textilní materiál. Vzhledem k tomu, že část z usně (5) je výztuhou svrškové části paty a jelikož je pod ní částečně odkrytý textilní materiál, useň se považuje za výztuhu.
6. Odstranění překrytí paty z usně (6) odhalilo část podšívkového materiálu a částečně odkrytý textilní materiál. Vzhledem k tomu, že se textilie neprostírá zcela pod usní, překrytí paty z usně (6) nemá výztužnou funkci pro materiál svršku, a proto se započítává jako část svršku (a ne jako výztuha).
7. Odstranění této části z usně (7) odhalilo pod ní částečně odkrytý textilní materiál. Vzhledem k tomu, že část z usně (7) dodává dodatečnou pevnost straně svršku, považuje se useň za výztuhu.
8. Odstranění loga z usně (8) odhalilo pod ním částečně odkrytý textilní materiál. Proto, a jelikož logo je „podobným příslušenstvím“ ve smyslu poznámky 4 a) ke kapitole 64, nejedná se o část svršku.
Po vypočítání procent částí z usně a procent textilních částí, které byly identifikovány jako části svršku, převažuje textilie (70 % textilního materiálu). Bota proto bude zařazena jako obuv se svrškem z textilních materiálů.
2. Výraz „kaučuk“ je definován v poznámce 1 ke kapitole 40 pro celou kombinovanou nomenklaturu; poznámka 3 a) k této kapitole, rozšiřuje rozsah tohoto výrazu pro účely této kapitoly.
3. Výraz „plasty“ je definován v poznámce 1 ke kapitole 39 pro celou kombinovanou nomenklaturu; poznámka 3 a) k této kapitole, rozšiřuje rozsah tohoto výrazu pro účely této kapitoly.
4. Pro účely této kapitoly je výraz „useň“ definován v poznámce 3 b) ke kapitole 64.
5. Výraz „textilní materiály“ je definován ve všeobecných vysvětlivkách k HS, části E) a F). Tedy, vlákna (např. textilní postřižky), nitě, textilie, plsti, netkané textilie, motouzy, šňůry, provazy, lana atd., jak jsou definovány v kapitolách 50 až 60, jsou „textilními materiály“ ve smyslu kapitoly 64. Pokud jde o textilie kapitoly 59, poznámky ke kapitole 59 jsou použitelné pouze s výhradou ustanovení poznámky 3 a) ke kapitole 64.

KAPITOLA 64-OBUV, KAMAŠE A PODOBNÉ VÝROBKY; ČÁSTI A SOUČÁSTI TĚCHTO VÝROBKŮ

Poznámky
1. Do této kapitoly nepatří:
a) jednorázové prostředky ke krytí nohou nebo obuv vyrobená z lehkých nebo málo odolných materiálů (například z papíru,
z plastových fólií) bez připevněných podešví. Tyto výrobky se zařazují podle jejich základního materiálu;
b) obuv z textilního materiálu bez přilepené, přišité nebo jinak upevněné nebo nahoře aplikované zevní podešve (třída XI);
c) obnošená obuv čísla 6309;
d) výrobky z osinku (azbestu) (číslo 6812);
e) ortopedická obuv nebo jiné ortopedické prostředky nebo jejich části a součásti (číslo 9021); nebo
f) obuv mající povahu hraček nebo obuv s připevněnými bruslemi nebo kolečkovými bruslemi; chrániče holení nebo podobné
ochranné sportovní potřeby (kapitola 95).
2. Pro účely čísla 6406 výraz „části a součásti“ nezahrnuje obuvnické kolíčky (floky), chrániče, očka, háčky, přezky, ozdoby, prýmky,
tkaničky, střapce a jiné lemovky (které se zařazují do svých odpovídajících čísel) nebo knoflíky nebo jiné zboží čísla 9606.
3. Pro účely této kapitoly:
a) výrazy „kaučuk“ a „plasty“ zahrnují tkaniny nebo jiné textilní výrobky s vnější vrstvou z kaučuku nebo plastu viditelnou pouhým
okem; pro účely tohoto ustanovení se nebere v úvahu žádná výsledná změna barvy; a
b) výraz „useň“ označuje zboží čísel 4107 a 4112 až 4114.
4. S výhradou ustanovení poznámky 3 k této kapitole:
a) za svrškový materiál se považuje základní materiál, který pokrývá největší plochu povrchu, nehledě na doplňky nebo výztuhy, jako
jsou obruby, chrániče kotníků, ozdoby, přezky a spony, poutka, očka nebo podobné příslušenství;
b) za základní materiál zevní podešve se považuje materiál, jehož plocha stýkající se se zemí je největší, nehledě na doplňky nebo
výztuhy, jako jsou špičky, hřeby, kolíky, cvoky, chrániče nebo podobné příslušenství.
Poznámka k položkám
1. Pro účely položek 6402 12, 6402 19, 6403 12, 6403 19 a 6404 11 se výraz „sportovní obuv“ používá pouze pro:
a) obuv, která je určena k provádění sportovní činnosti a je nebo může být opatřena špičkami, hřeby, kolíky, sponkami, pružinami
apod.;
b) bruslařská obuv, lyžařská obuv, běžkařská obuv, obuv pro snowboard, zápasnická obuv, boxerská obuv a cyklistická obuv.
Doplňkové poznámky
1. Ve smyslu poznámky 4 písm. a) jsou za „výztuhy“ považovány všechny kusy materiálů (např. plasty nebo useň) připevněné ke svrchnímu materiálu
svršku, aby jej dodatečně zpevnily, též připevněné k podešvi. Po odstranění výztuh musí mít viditelný materiál znaky svrchního, nikoli podšívkového
materiálu, a dostatečně chodidlo držet, aby uživatel mohl obuv se zachovaným původním upevňovacím systémem používat k chůzi.
Pro určení základního svrchního materiálu se musí brát v úvahu části pokryté doplňky a/nebo výztuhami.
2. Ve smyslu poznámky 4 písm. b), jedna nebo více vrstev textilního materiálu, který nemá charakteristiku obvykle požadovanou pro normální použití
zevních podešví (např. odolnost, trvanlivost, pevnost apod.), se neberou na zřetel pro klasifikační účely.

KAPITOLA 64

2710192900 80-Ostatní

2710 12 11 až 2710 19 99-Minerální oleje a oleje ze živičných nerostů (jiné než surové) a přípravky jinde neuvedené ani nezahrnuté, obsahující 70 % hmotnostních nebo více minerálních olejů nebo olejů ze živičných nerostů, jsou-li tyto oleje základní složkou těchto přípravků, jiné než obsahující bionaftu a kromě odpadních olejů

Pro definici těchto produktů, viz poznámka 2 k této kapitole a vysvětlivky k HS k číslu 2710, část I).
Pokud jde o podpoložky týkající se produktů:
— určených pro specifické procesy,
— určených pro chemickou přeměnu,
viz doplňkové poznámky 5 a 6 k této kapitole a příslušné vysvětlivky.
I. Minerální oleje a oleje ze živičných nerostů (jiné než surové)
Do této skupiny patří směsi izomerů (jiných než stereoizomerů) nasycených acyklických uhlovodíků obsahujících méně než 95 % zvláštních izomerů nebo nenasycených acyklických uhlovodíků obsahujících méně než 90 % zvláštních izomerů, jejichž procentní obsah byl přepočítán na hmotnost dehydrovaného produktu.
Do této skupiny rovněž patří samostatné izomery výše zmíněných uhlovodíků majících čistotu méně než 95 % nebo 90 % hmotnostních, podle příslušnosti.
Do této skupiny patří pouze minerální oleje a oleje ze živičných nerostů:
1. které mají bod krystalizace, měřeno dle metody ASTM D 938 ekvivalentní k metodě ISO 2207, nižší než 30 °C; nebo
2. které mají bod krystalizace 30 °C nebo vyšší a
a) hustotu menší než 0,942 g/cm 3 při 70 °C podle EN ISO 12185, a penetraci pracovním kuželem (worked cone penetration), měřeno dle metody ASTM D 217 ekvivalentní k metodě ISO 2137, nejméně 350 při 25 °C; nebo
b) minimální hustotu 0,942 g/cm 3 při 70 °C podle EN ISO 12185 a jehlovou penetraci, měřeno dle metody EN 1426, nejméně 400 při 25 °C.
Pro účely odstavce I) výše se k minerálním olejům a olejům ze živičných nerostů řadí též takové oleje, do nichž byly přidány ve velmi malém množství různé látky, například jako aditiva pro zlepšení kvality nebo odstranění zápachu, značkovací sloučeniny, barvicí činidla.
Viz též schéma uvedené níže:
Rozlišovací kritéria pro určité ropné produkty podpoložek 2710 12 11 až 2710 19 99 a čísel 2712 a 2713 (jiné než přípravky podpoložek 2710 12 11 až 2710 19 99)
II. Přípravky jinde neuvedené ani nezahrnuté, obsahující 70 % hmotnostních nebo více minerálních olejů nebo olejů ze živičných nerostů, jsou-li tyto oleje základní složkou těchto přípravků, jiné než obsahující bionaftu
Aby mohly být zařazeny do těchto podpoložek, musí tyto přípravky vyhovovat následujícím podmínkám:
1. poměr hmotnosti minerálních olejů nebo olejů ze živičných nerostů, jak je definováno v části I) výše, musí být 70 % nebo více.
Tento poměr je nutno zjišťovat analýzou a ne podle množství přidaných materiálů;
2. nesmí být nikde jinde ani uvedeny, ani zahrnuty;
3. minerální oleje nebo oleje ze živičných nerostů musí ve směsích představovat základní složku přípravku, to znamená podstatnou složku s ohledem na použití.
Mezi přípravky těchto podpoložek nepatří:
a) nátěrové barvy a laky (čísla 3208, 3209 a 3210 00);
b) kosmetické přípravky a kosmetika založená na minerálních olejích (všeobecně čísla 3304 nebo 3307);
c) ropné sulfonáty (čísla 3402 nebo 3824).
Ropné sulfonáty jsou obvykle ve formě suspenzí v minerálních olejích nebo v olejích ze živičných nerostů. Obsah čistého sulfonátu je obvykle tak velký, aby bylo vyloučeno jeho přímé využití jako mazadla;
d) přípravky na leštění, ochranu nebo jinou úpravu dřeva, nátěrů, kovu, skla nebo jiných materiálů (hlavně číslo 3405);
e) dezinfekční prostředky, insekticidy atd., ale připravené, sestávající z roztoků nebo disperzí účinných složek v minerálním oleji nebo oleji ze živičných nerostů (číslo 3808);
f) připravené apretury používané v textilním průmyslu (číslo 3809);
g) připravená aditiva pro minerální oleje (nazývané též dopanty) (číslo 3811);
h) složená organická rozpouštědla a ředidla (např. číslo 3814 00);
ij) pojidla pro licí jádra (podpoložka 3824 10 00);
k) některé antikorozní přípravky, zejména:
i) připravené například z lanolinu (asi 20 %) rozpuštěného v lakovém benzinu (podpoložka 3403 19 10);
ii) obsahující aminy jako účinné složky (podpoložka 3824 90 92).

2710 19 11 až 2710 19 29-Střední oleje

Viz doplňková poznámka 2 c) k této kapitole.

2710 19 29-Ostatní

Tato podpoložka zahrnuje střední oleje jiné než petrolej podpoložek 2710 19 21 a 2710 19 25. Oleje této podpoložky splňují ustanovení doplňkové poznámky 2 c) k této kapitole.
Příkladem těchto olejů je n-parafin.
Plynově-chromatografický profil n-parafinu
Rozšířená metoda SIMDIS ASTM D 2887 (ekvi- valentní k metodě ISO 3924) 2
Název vzorku: n-Parafin 10-13
Získán dne: 23.1.2007 12:59:27 PM
Zpracován dne: 4.4.2007 12:30:02 PM
Datový soubor: D07012208F1301.D
Nádobka: 86
Nástřik: 1
Bod varu (°C)
Retenční čas (min)
Distribuční tabulka bodu varu – procenta
Předestilova- né množství Bod varu Předestilo- vané množství
Bod varu Předestilo- vané množství
Bod varu Předestilo- vané množství
Bod varu
% hmot. °C % hmot. °C % hmot. °C % hmot. °C
Začátek de- stilace 172,4 30,0 199,2 60,0 219,6 90,0 239,2
5,0 174,8 35,0 199,6 65,0 220,2 95,0 240,0
10,0 176,0 40,0 200,4 70,0 220,8 Konec de- stilace 254,4
15,0 188,2 45,0 200,8 75,0 221,8
20,0 197,2 50,0 217,4 80,0 237,0
25,0 198,4 55,0 218,8 85,0 238,2

2710 19 29

2710192500 80-Ostatní

2710 12 11 až 2710 19 99-Minerální oleje a oleje ze živičných nerostů (jiné než surové) a přípravky jinde neuvedené ani nezahrnuté, obsahující 70 % hmotnostních nebo více minerálních olejů nebo olejů ze živičných nerostů, jsou-li tyto oleje základní složkou těchto přípravků, jiné než obsahující bionaftu a kromě odpadních olejů

Pro definici těchto produktů, viz poznámka 2 k této kapitole a vysvětlivky k HS k číslu 2710, část I).
Pokud jde o podpoložky týkající se produktů:
— určených pro specifické procesy,
— určených pro chemickou přeměnu,
viz doplňkové poznámky 5 a 6 k této kapitole a příslušné vysvětlivky.
I. Minerální oleje a oleje ze živičných nerostů (jiné než surové)
Do této skupiny patří směsi izomerů (jiných než stereoizomerů) nasycených acyklických uhlovodíků obsahujících méně než 95 % zvláštních izomerů nebo nenasycených acyklických uhlovodíků obsahujících méně než 90 % zvláštních izomerů, jejichž procentní obsah byl přepočítán na hmotnost dehydrovaného produktu.
Do této skupiny rovněž patří samostatné izomery výše zmíněných uhlovodíků majících čistotu méně než 95 % nebo 90 % hmotnostních, podle příslušnosti.
Do této skupiny patří pouze minerální oleje a oleje ze živičných nerostů:
1. které mají bod krystalizace, měřeno dle metody ASTM D 938 ekvivalentní k metodě ISO 2207, nižší než 30 °C; nebo
2. které mají bod krystalizace 30 °C nebo vyšší a
a) hustotu menší než 0,942 g/cm 3 při 70 °C podle EN ISO 12185, a penetraci pracovním kuželem (worked cone penetration), měřeno dle metody ASTM D 217 ekvivalentní k metodě ISO 2137, nejméně 350 při 25 °C; nebo
b) minimální hustotu 0,942 g/cm 3 při 70 °C podle EN ISO 12185 a jehlovou penetraci, měřeno dle metody EN 1426, nejméně 400 při 25 °C.
Pro účely odstavce I) výše se k minerálním olejům a olejům ze živičných nerostů řadí též takové oleje, do nichž byly přidány ve velmi malém množství různé látky, například jako aditiva pro zlepšení kvality nebo odstranění zápachu, značkovací sloučeniny, barvicí činidla.
Viz též schéma uvedené níže:
Rozlišovací kritéria pro určité ropné produkty podpoložek 2710 12 11 až 2710 19 99 a čísel 2712 a 2713 (jiné než přípravky podpoložek 2710 12 11 až 2710 19 99)
II. Přípravky jinde neuvedené ani nezahrnuté, obsahující 70 % hmotnostních nebo více minerálních olejů nebo olejů ze živičných nerostů, jsou-li tyto oleje základní složkou těchto přípravků, jiné než obsahující bionaftu
Aby mohly být zařazeny do těchto podpoložek, musí tyto přípravky vyhovovat následujícím podmínkám:
1. poměr hmotnosti minerálních olejů nebo olejů ze živičných nerostů, jak je definováno v části I) výše, musí být 70 % nebo více.
Tento poměr je nutno zjišťovat analýzou a ne podle množství přidaných materiálů;
2. nesmí být nikde jinde ani uvedeny, ani zahrnuty;
3. minerální oleje nebo oleje ze živičných nerostů musí ve směsích představovat základní složku přípravku, to znamená podstatnou složku s ohledem na použití.
Mezi přípravky těchto podpoložek nepatří:
a) nátěrové barvy a laky (čísla 3208, 3209 a 3210 00);
b) kosmetické přípravky a kosmetika založená na minerálních olejích (všeobecně čísla 3304 nebo 3307);
c) ropné sulfonáty (čísla 3402 nebo 3824).
Ropné sulfonáty jsou obvykle ve formě suspenzí v minerálních olejích nebo v olejích ze živičných nerostů. Obsah čistého sulfonátu je obvykle tak velký, aby bylo vyloučeno jeho přímé využití jako mazadla;
d) přípravky na leštění, ochranu nebo jinou úpravu dřeva, nátěrů, kovu, skla nebo jiných materiálů (hlavně číslo 3405);
e) dezinfekční prostředky, insekticidy atd., ale připravené, sestávající z roztoků nebo disperzí účinných složek v minerálním oleji nebo oleji ze živičných nerostů (číslo 3808);
f) připravené apretury používané v textilním průmyslu (číslo 3809);
g) připravená aditiva pro minerální oleje (nazývané též dopanty) (číslo 3811);
h) složená organická rozpouštědla a ředidla (např. číslo 3814 00);
ij) pojidla pro licí jádra (podpoložka 3824 10 00);
k) některé antikorozní přípravky, zejména:
i) připravené například z lanolinu (asi 20 %) rozpuštěného v lakovém benzinu (podpoložka 3403 19 10);
ii) obsahující aminy jako účinné složky (podpoložka 3824 90 92).

2710 19 11 až 2710 19 29-Střední oleje

Viz doplňková poznámka 2 c) k této kapitole.

2710 19 25-Ostatní

Do této podpoložky patří petrolej jiný než palivo pro tryskové motory. Petrolej této podpoložky splňuje ustanovení doplňkové poznámky 2 c) k této kapitole.
Charakteristické pro některé z těchto olejů je jejich velmi nízký obsah aromátů a olefinů, což zabraňuje vytváření sazí při spalování.
V některých případech jsou přítomny chemické značkovače.
Do této podpoložky nepatří směsi petroleje a jiných minerálních olejů nebo organických rozpouštědel.
Plynově-chromatografický profil petroleje s nízkým obsahem aromátů
Rozšířená metoda SIMDIS ASTM D 2887 (ekvi- valentní k metodě ISO 3924) 2
Název vzorku: Petrolej s nízkým obsahem aromátů
Získán dne: 23.1.2007 10:23:54 PM
Zpracován dne: 4.4.2007 12:30:02 PM
Datový soubor: D07012206F1001.D
Nádobka: 6
Nástřik: 1
Bod varu (°C)
Retenční čas (min)
Korelace pro EN ISO 3405 (ekvivalentní k metodě ASTM D 86) (STP 577) – distribuce
Předestilova- né množství Bod varu Předestilo- vané množství
Bod varu Předestilo- vané množství
Bod varu Předestilo- vané množství
Bod varu
% obj. °C % obj. °C % obj. °C % obj. °C
Začátek de- stilace 193,4 20,0 210,1 70,0 220,1 Konec de- stilace 247,3
5,0 201,8 30,0 211,4 80,0 223,4
10,0 206,2 50,0 214,8 90,0 229,6

2710 19 25

KAPITOLA 7-JEDLÁ ZELENINA A NĚKTERÉ KOŘENY A HLÍZY

KAPITOLA 7-JEDLÁ ZELENINA A NĚKTERÉ KOŘENY A HLÍZY

Všeobecné vysvětlivky
Klíčky (rostlinné klíčky a jiné klíčky) jsou naklíčená semena určená k lidskému požívání, která se konzumují syrová nebo vařená. Ke klíčení dochází vlhčením rašících semen (toto zvyšuje obsah vody v semenech a ukončuje jejich dormanci), dokud nezačne růst nová rostlina a neobjeví se listy.
Obecně mohou mít klíčky, které jsou určeny k lidskému požívání, trojí podobu:
a) podobu klíčící rostliny s lístky semen (děložní lístky, embryonální první lístky), se zbytky semen a kořenů;
b) podobu rostliny sestávající z klíčících obilných zrn, např. klíčícího ječmene, tzv. zeleného sladu (viz také vysvětlivky k podpoložkám 1107 10 11 až 1107 10 99), které lze použít buď syrové do salátů, nebo po dalším zpracování k výrobě zejména piva nebo whisky;
c) podobu „velmi mladé rostliny“ sestávající pouze z lístků semen, bez zbytků semen a kořenů, která nemá „dospělé listy“ (skutečné listy vytvořené v post-embryonální fázi vývoje). Tyto druhy výhonků se obvykle prodávají v krabičkách s prostředkem na podporu růstu.
Při zařazování klíčků a výhonků se musí použít tyto zásady:
— výhonky zeleniny uvedené v kapitole 7 se zařazují jako čerstvá zelenina v kapitole 7 do svých odpovídajících čísel, protože čerstvá zelenina spadá do této kapitoly, ať už je určena k jídlu, k setí nebo výsadbě, s výjimkou sazenic zeleniny ve stavu pro opětovnou výsadbu čísla 0602 (viz všeobecné vysvětlivky k HS ke kapitole 7, desátý odstavec),
— fazole používané pro produkci fazolových klíčků jsou zařazeny do čísla 0713 jako sušené luštěniny (viz vysvětlivky k HS k položce 0713 31). Avšak fazolové klíčky rašící z těchto luštěnin a klíčky rašící z ostatních sušených luštěnin se zařazují jako čerstvé luštěniny do čísla 0708,
— i když se některé rostliny pouze ve formě semen zařazují do jiných kapitol kombinované nomenklatury, například do kapitol 9 a 12, jakmile byly naklíčeny, jsou vhodné k požívání jako zelenina a měly by být podle toho zařazeny do kapitoly 7, neboť ztratily objektivní vlastnosti uvedené v kapitolách 9 a 12. Viz vysvětlivky k HS k číslu 0709, první odstavec, bod 14), pokud jde o bambusové výhonky a klíčky sójových bobů,
— klíčky ze zrn obilovin kapitoly 10 (číslo 1001, 1002, 1003, 1004, 1006 nebo 1008), např. klíčící ječmen, se zařazují do položky 1107 10 (klíčící ječmen je vyloučen z kapitoly 10, viz vysvětlivky k HS k číslu 1003, výjimka uvedená v písmenu a)), což je nejspecifičtější číslo pro klíčící obiloviny, a číslo není omezeno na sušené klíčící obiloviny (slad). „Zelený slad“ se zařadí do podpoložek 1107 10 11 až 1107 10 99 (viz vysvětlivky k podpoložkám 1107 10 11 až 1107 10 99, první odstavec) a vykazuje se jako zrna, která začala klíčit, avšak nebyla dosud usušená,
— výhonky vyprodukované z odrůdy Zea mays var. saccharata (kukuřice cukrová), které mají být zařazeny do kapitoly 7 na základě použití poznámky 2 ke kapitole 7 a poznámky 2 ke kapitole 10, se zařazují do čísla 0709 (podpoložky 0709 99 60).
Netaxativní seznam klíčků a výhonků spolu s kódy KN:
Kód KN Popis (latinský název)
0703 10 19 Výhonky cibule (Allium cepa)
0703 20 00 Výhonky česneku (Allium sativum)
0703 90 00 Výhonky póru (Allium porrum)
0704 90 90 Výhonky brokolice (Brassica oleracea var. italica)
0704 90 90 Výhonky rokety (Eruca sativa; syn. Eruca vesicaria ssp. sativa (Miller) Thell., Brassica eruca L.)
0706 90 90 Výhonky červené řepy (Beta vulgaris ssp. vulgaris)
0706 90 90 Výhonky ředkví (Raphanus sativus)
0708 10 00 Klíčky hrachu (Pisum sativum)
0708 20 00 Klíčky fazolí azuki (Phaseolus angularis)
0708 20 00 Klíčky fazolí mung (Vigna radiata)
0708 20 00 Klíčky rýžových fazolí (Phaseolus pubescens)
0708 90 00 Klíčky cizrny (Cicer arietinum)
0708 90 00 Klíčky ledence přímořského (Lotus maritimus)
0708 90 00 Klíčky čočky (Lens culinaris)
0708 90 00 Klíčky holubího hrachu (Cajanus cajan)
0709 99 50 Výhonky fenyklu (Foeniculum vulgare var. azoricum)
0709 99 60 Výhonky kukuřice cukrové (Zea mays var. saccharata)
0709 99 90 Výhonky bazalky (Ocimum spp.)
0709 99 90 Výhonky hořčice černé (Brassica nigra, syn.: Sinapis nigra L., Sisymbrium nigrum (L.) Prantl.)
0709 99 90 Výhonky agastache anýzové (Agastache foeniculum)
0709 99 90 Výhonky brutnáku (Borago officinalis)
0709 99 90 Výhonky česnekovníku čínského (Toona sinensis)
0709 99 90 Výhonky slanorožce evropského (Salicornia europaea)
0709 99 90 Výhonky koriandru setého (Coriandrum sativum)
0709 99 90 Výhonky řeřichy seté (Lepidium sativum)
0709 99 90 Výhonky pískavice (Trigonella foenum-graecum)
0709 99 90 Výhonky perily křovité (Perilla frutescens)
0709 99 90 Výhonky slunečnice (Helianthus annuus)
0709 99 90 Výhonky hořčice bílé (Sinapis alba)
1107 10 19 Zelený slad z pšenice (Triticum aestivum)
1107 10 99 Zelený slad z ječmene (Hordeum vulgare)
1107 10 99 Zelený slad z prosa (Panicum miliaceum)
1107 10 99 Zelený slad z ovsa (Avena sativa)
1107 10 99 Zelený slad z rýže (Oryza sativa)
1107 10 99 Zelený slad z žita (Secale cereale)
1214 90 90 Výhonky vojtěšky (Medicago sativa)

KAPITOLA 7-JEDLÁ ZELENINA A NĚKTERÉ KOŘENY A HLÍZY

Poznámky
1. Do této kapitoly nepatří pícniny čísla 1214.
2. V číslech 0709 až 0712 výraz „zelenina“ zahrnuje též jedlé houby, lanýže, olivy, kapary, dýně, tykve, lilky, kukuřici cukrovou (Zea
mays var. saccharata), plody rodu Capsicum nebo rodu Pimenta, fenykl, petržel, kerblík, estragon, řeřichu a majoránku (Majorana hortensis
nebo Origanum majorana).
3. Do čísla 0712 patří všechna sušená zelenina druhů zařazených do čísel 0701 až 0711, jiná než:
a) sušené vyluštěné luštěniny (číslo 0713);
b) kukuřice cukrová ve formách uvedených v číslech 1102 až 1104;
c) mouka, krupice, prášek, vločky, granule a pelety z brambor (číslo 1105);
d) mouka, krupice a prášek ze sušených luštěnin čísla 0713 (číslo 1106).
4. Plody rodu Capsicum nebo rodu Pimenta, sušené, drcené nebo v prášku, však do této kapitoly nepatří (číslo 0904).

KAPITOLA 7