3912 31 00 až 3912 39 85-Ethery celulózy
Viz vysvětlivky k HS k číslu 3912, část B), druhý odstavec, bod 4).
3912 39 85-Ostatní
Tato podpoložka zahrnuje methylcelulózu, ethylcelulóza, benzylcelulózu a hydroxyethylcelulózu.
–
3912 39 85 30
3912 31 00 až 3912 39 85-Ethery celulózy
Viz vysvětlivky k HS k číslu 3912, část B), druhý odstavec, bod 4).
3912 39 85-Ostatní
Tato podpoložka zahrnuje methylcelulózu, ethylcelulóza, benzylcelulózu a hydroxyethylcelulózu.
–
3912 39 85 30
3906 90 90-Ostatní
Tato podpoložka zahrnuje poly(akrylonitril).
Do této podpoložky nepatří:
a) akrylové polymery ve formě iontoměničů (podpoložka 3914 00 00);
b) kopolymery akrylonitrilu, které odpovídají poznámce 4 ke kapitole 40 (kapitola 40).
–
3906 90 90 50
3906 90 90-Ostatní
Tato podpoložka zahrnuje poly(akrylonitril).
Do této podpoložky nepatří:
a) akrylové polymery ve formě iontoměničů (podpoložka 3914 00 00);
b) kopolymery akrylonitrilu, které odpovídají poznámce 4 ke kapitole 40 (kapitola 40).
–
3906 90 90 41
3823 70 00-Technické mastné alkoholy
Viz vysvětlivky k HS k číslu 3823, část B).
Do této podpoložky patří pouze technické mastné alkoholy (směsi acyklických alkoholů), ve kterých žádný z jednotlivých alkoholů netvoří v sušině 90 % hmotnostních nebo více.
Výrobky tohoto typu, kde jeden z mastných alkoholů tvoří 90 % hmotnostních nebo více patří obecně do čísla 2905.
–
3823 70 00 11
3823 70 00-Technické mastné alkoholy
Viz vysvětlivky k HS k číslu 3823, část B).
Do této podpoložky patří pouze technické mastné alkoholy (směsi acyklických alkoholů), ve kterých žádný z jednotlivých alkoholů netvoří v sušině 90 % hmotnostních nebo více.
Výrobky tohoto typu, kde jeden z mastných alkoholů tvoří 90 % hmotnostních nebo více patří obecně do čísla 2905.
–
3823 70 00 91
3815 90 10 a 3815 90 90-Ostatní
Do těchto podpoložek patří směsi založené na sloučeninách, jejichž podstata a poměry se různí podle chemické reakce, která má být katalyzována. Často jsou používány ve výrobě plastů, mnohdy pod označeními jako iniciátory, přenosová činidla, terminátory nebo telomery a síťovací činidla.
Patří mezi ně:
1. „radikálové“ katalyzátory
Jsou to přípravky, založené na organických sloučeninách, které se zvolna rozkládají za reakčních podmínek a poskytují fragmenty, které při srážkách s původním monomerem upřednostňují tvorbu vazby a vznik nového volného radikálu schopného opakovat proces a propagovat řetězec.
Mezi nimi jsou:
a) přípravky na bázi organických peroxidů typu R–O–O–R′ (organické roztoky peroxidů jako jsou acetyl a dibenzoyl peroxidy). Během reakce vznikají radikály RO· a R′O· a působí jako aktivátory;
b) přípravky založené na azosloučeninách (jako je azobisisobutyronitril), které se rozkládají v průběhu reakce, uvolňují dusík a tvoří volné radikály;
c) redoxní přípravky (například směs peroxidu draselného a dodecylmerkaptanu), u kterých vzniká aktivující radikál v důsledku redoxní reakce.
2. iontové katalyzátory
Jsou to obvykle organické roztoky sloučenin, které generují ionty schopné se připojit na dvojnou vazbu a reprodukovat aktivní místo ve vzniklém produktu.
Zahrnují:
a) katalyzátory zieglerova typu pro výrobu polyolefinů (například směs titanu a triethylaluminia);
b) katalyzátory ziegler-nattova typu (stereokatalyzátory, orientující katalyzátory), jako je směs chloridu titanitého a trialkylaluminia, pro přípravu izotaktického polypropylenu a blokových kopolymerů ethylenu-olefinu;
c) katalyzátory pro přípravu polyuretanů (například směs triethylendiaminu a sloučenin cínu);
d) katalyzátory pro výrobu aminoplastů (například kyselina fosforečná v organickém rozpouštědle).
3. katalyzátory pro polykondenzační reakce
Jsou to přípravky založené na rozličných sloučeninách (například směs octanu vápenatého, oxidu antimonitého, alkoholátů titanu atd.).
–
3815 90 90 33