Výsledky hledání pro výraz: řetěz

3815909000 80-Ostatní

3815 90 10 a 3815 90 90-Ostatní

Do těchto podpoložek patří směsi založené na sloučeninách, jejichž podstata a poměry se různí podle chemické reakce, která má být katalyzována. Často jsou používány ve výrobě plastů, mnohdy pod označeními jako iniciátory, přenosová činidla, terminátory nebo telomery a síťovací činidla.
Patří mezi ně:
1. „radikálové“ katalyzátory
Jsou to přípravky, založené na organických sloučeninách, které se zvolna rozkládají za reakčních podmínek a poskytují fragmenty, které při srážkách s původním monomerem upřednostňují tvorbu vazby a vznik nového volného radikálu schopného opakovat proces a propagovat řetězec.
Mezi nimi jsou:
a) přípravky na bázi organických peroxidů typu R–O–O–R′ (organické roztoky peroxidů jako jsou acetyl a dibenzoyl peroxidy). Během reakce vznikají radikály RO· a R′O· a působí jako aktivátory;
b) přípravky založené na azosloučeninách (jako je azobisisobutyronitril), které se rozkládají v průběhu reakce, uvolňují dusík a tvoří volné radikály;
c) redoxní přípravky (například směs peroxidu draselného a dodecylmerkaptanu), u kterých vzniká aktivující radikál v důsledku redoxní reakce.
2. iontové katalyzátory
Jsou to obvykle organické roztoky sloučenin, které generují ionty schopné se připojit na dvojnou vazbu a reprodukovat aktivní místo ve vzniklém produktu.
Zahrnují:
a) katalyzátory zieglerova typu pro výrobu polyolefinů (například směs titanu a triethylaluminia);
b) katalyzátory ziegler-nattova typu (stereokatalyzátory, orientující katalyzátory), jako je směs chloridu titanitého a trialkylaluminia, pro přípravu izotaktického polypropylenu a blokových kopolymerů ethylenu-olefinu;
c) katalyzátory pro přípravu polyuretanů (například směs triethylendiaminu a sloučenin cínu);
d) katalyzátory pro výrobu aminoplastů (například kyselina fosforečná v organickém rozpouštědle).
3. katalyzátory pro polykondenzační reakce
Jsou to přípravky založené na rozličných sloučeninách (například směs octanu vápenatého, oxidu antimonitého, alkoholátů titanu atd.).

–

3815 90 90

3815909016 80-Iniciátor na bázi (dimethylaminopropyl)močoviny

3815 90 10 a 3815 90 90-Ostatní

Do těchto podpoložek patří směsi založené na sloučeninách, jejichž podstata a poměry se různí podle chemické reakce, která má být katalyzována. Často jsou používány ve výrobě plastů, mnohdy pod označeními jako iniciátory, přenosová činidla, terminátory nebo telomery a síťovací činidla.
Patří mezi ně:
1. „radikálové“ katalyzátory
Jsou to přípravky, založené na organických sloučeninách, které se zvolna rozkládají za reakčních podmínek a poskytují fragmenty, které při srážkách s původním monomerem upřednostňují tvorbu vazby a vznik nového volného radikálu schopného opakovat proces a propagovat řetězec.
Mezi nimi jsou:
a) přípravky na bázi organických peroxidů typu R–O–O–R′ (organické roztoky peroxidů jako jsou acetyl a dibenzoyl peroxidy). Během reakce vznikají radikály RO· a R′O· a působí jako aktivátory;
b) přípravky založené na azosloučeninách (jako je azobisisobutyronitril), které se rozkládají v průběhu reakce, uvolňují dusík a tvoří volné radikály;
c) redoxní přípravky (například směs peroxidu draselného a dodecylmerkaptanu), u kterých vzniká aktivující radikál v důsledku redoxní reakce.
2. iontové katalyzátory
Jsou to obvykle organické roztoky sloučenin, které generují ionty schopné se připojit na dvojnou vazbu a reprodukovat aktivní místo ve vzniklém produktu.
Zahrnují:
a) katalyzátory zieglerova typu pro výrobu polyolefinů (například směs titanu a triethylaluminia);
b) katalyzátory ziegler-nattova typu (stereokatalyzátory, orientující katalyzátory), jako je směs chloridu titanitého a trialkylaluminia, pro přípravu izotaktického polypropylenu a blokových kopolymerů ethylenu-olefinu;
c) katalyzátory pro přípravu polyuretanů (například směs triethylendiaminu a sloučenin cínu);
d) katalyzátory pro výrobu aminoplastů (například kyselina fosforečná v organickém rozpouštědle).
3. katalyzátory pro polykondenzační reakce
Jsou to přípravky založené na rozličných sloučeninách (například směs octanu vápenatého, oxidu antimonitého, alkoholátů titanu atd.).

–

3815 90 90 16

3815909018 80-Oxidační katalyzátor s účinnou látkou di[manganum(1+)]-1,2-bis(oktahydro-4,7-dimethyl-1H-1,4,7-triazonin-1-yl-kN$1, kN$4, kN$7)ethan-di-µ-oxo-µ-(-(ethanoato-kO, kO')-di[chlorid(1-)], který se používá k urychlení chemické oxidace nebo bělení (CAS RN 1217890-37-3)

3815 90 10 a 3815 90 90-Ostatní

Do těchto podpoložek patří směsi založené na sloučeninách, jejichž podstata a poměry se různí podle chemické reakce, která má být katalyzována. Často jsou používány ve výrobě plastů, mnohdy pod označeními jako iniciátory, přenosová činidla, terminátory nebo telomery a síťovací činidla.
Patří mezi ně:
1. „radikálové“ katalyzátory
Jsou to přípravky, založené na organických sloučeninách, které se zvolna rozkládají za reakčních podmínek a poskytují fragmenty, které při srážkách s původním monomerem upřednostňují tvorbu vazby a vznik nového volného radikálu schopného opakovat proces a propagovat řetězec.
Mezi nimi jsou:
a) přípravky na bázi organických peroxidů typu R–O–O–R′ (organické roztoky peroxidů jako jsou acetyl a dibenzoyl peroxidy). Během reakce vznikají radikály RO· a R′O· a působí jako aktivátory;
b) přípravky založené na azosloučeninách (jako je azobisisobutyronitril), které se rozkládají v průběhu reakce, uvolňují dusík a tvoří volné radikály;
c) redoxní přípravky (například směs peroxidu draselného a dodecylmerkaptanu), u kterých vzniká aktivující radikál v důsledku redoxní reakce.
2. iontové katalyzátory
Jsou to obvykle organické roztoky sloučenin, které generují ionty schopné se připojit na dvojnou vazbu a reprodukovat aktivní místo ve vzniklém produktu.
Zahrnují:
a) katalyzátory zieglerova typu pro výrobu polyolefinů (například směs titanu a triethylaluminia);
b) katalyzátory ziegler-nattova typu (stereokatalyzátory, orientující katalyzátory), jako je směs chloridu titanitého a trialkylaluminia, pro přípravu izotaktického polypropylenu a blokových kopolymerů ethylenu-olefinu;
c) katalyzátory pro přípravu polyuretanů (například směs triethylendiaminu a sloučenin cínu);
d) katalyzátory pro výrobu aminoplastů (například kyselina fosforečná v organickém rozpouštědle).
3. katalyzátory pro polykondenzační reakce
Jsou to přípravky založené na rozličných sloučeninách (například směs octanu vápenatého, oxidu antimonitého, alkoholátů titanu atd.).

–

3815 90 90 18

3815909020 80-Katalyzátor, ve formě prášku, sestávající ze směsi chloridu titanitého a chloridu hlinitého, obsahující : – 20 % hmotnostních nebo více, avšak nejvýše 30 % hmotnostních titanu a – 55 % hmotnostních nebo více, avšak nejvýše 72 % hmotnostních chlóru

3815 90 10 a 3815 90 90-Ostatní

Do těchto podpoložek patří směsi založené na sloučeninách, jejichž podstata a poměry se různí podle chemické reakce, která má být katalyzována. Často jsou používány ve výrobě plastů, mnohdy pod označeními jako iniciátory, přenosová činidla, terminátory nebo telomery a síťovací činidla.
Patří mezi ně:
1. „radikálové“ katalyzátory
Jsou to přípravky, založené na organických sloučeninách, které se zvolna rozkládají za reakčních podmínek a poskytují fragmenty, které při srážkách s původním monomerem upřednostňují tvorbu vazby a vznik nového volného radikálu schopného opakovat proces a propagovat řetězec.
Mezi nimi jsou:
a) přípravky na bázi organických peroxidů typu R–O–O–R′ (organické roztoky peroxidů jako jsou acetyl a dibenzoyl peroxidy). Během reakce vznikají radikály RO· a R′O· a působí jako aktivátory;
b) přípravky založené na azosloučeninách (jako je azobisisobutyronitril), které se rozkládají v průběhu reakce, uvolňují dusík a tvoří volné radikály;
c) redoxní přípravky (například směs peroxidu draselného a dodecylmerkaptanu), u kterých vzniká aktivující radikál v důsledku redoxní reakce.
2. iontové katalyzátory
Jsou to obvykle organické roztoky sloučenin, které generují ionty schopné se připojit na dvojnou vazbu a reprodukovat aktivní místo ve vzniklém produktu.
Zahrnují:
a) katalyzátory zieglerova typu pro výrobu polyolefinů (například směs titanu a triethylaluminia);
b) katalyzátory ziegler-nattova typu (stereokatalyzátory, orientující katalyzátory), jako je směs chloridu titanitého a trialkylaluminia, pro přípravu izotaktického polypropylenu a blokových kopolymerů ethylenu-olefinu;
c) katalyzátory pro přípravu polyuretanů (například směs triethylendiaminu a sloučenin cínu);
d) katalyzátory pro výrobu aminoplastů (například kyselina fosforečná v organickém rozpouštědle).
3. katalyzátory pro polykondenzační reakce
Jsou to přípravky založené na rozličných sloučeninách (například směs octanu vápenatého, oxidu antimonitého, alkoholátů titanu atd.).

–

3815 90 90 20

3815909030 80-Katalyzátor sestávající ze suspenze těchto složek v minerálním oleji: – tetrahydrofuranových komplexních sloučenin chloridu hořečnatého a chloridu titanitého; a – oxidu křemičitého – obsahující 6,6 % (± 0,6 %) hmotnostních hořčíku a – obsahující 2,3 % (± 0,2 %) hmotnostních titanu

3815 90 10 a 3815 90 90-Ostatní

Do těchto podpoložek patří směsi založené na sloučeninách, jejichž podstata a poměry se různí podle chemické reakce, která má být katalyzována. Často jsou používány ve výrobě plastů, mnohdy pod označeními jako iniciátory, přenosová činidla, terminátory nebo telomery a síťovací činidla.
Patří mezi ně:
1. „radikálové“ katalyzátory
Jsou to přípravky, založené na organických sloučeninách, které se zvolna rozkládají za reakčních podmínek a poskytují fragmenty, které při srážkách s původním monomerem upřednostňují tvorbu vazby a vznik nového volného radikálu schopného opakovat proces a propagovat řetězec.
Mezi nimi jsou:
a) přípravky na bázi organických peroxidů typu R–O–O–R′ (organické roztoky peroxidů jako jsou acetyl a dibenzoyl peroxidy). Během reakce vznikají radikály RO· a R′O· a působí jako aktivátory;
b) přípravky založené na azosloučeninách (jako je azobisisobutyronitril), které se rozkládají v průběhu reakce, uvolňují dusík a tvoří volné radikály;
c) redoxní přípravky (například směs peroxidu draselného a dodecylmerkaptanu), u kterých vzniká aktivující radikál v důsledku redoxní reakce.
2. iontové katalyzátory
Jsou to obvykle organické roztoky sloučenin, které generují ionty schopné se připojit na dvojnou vazbu a reprodukovat aktivní místo ve vzniklém produktu.
Zahrnují:
a) katalyzátory zieglerova typu pro výrobu polyolefinů (například směs titanu a triethylaluminia);
b) katalyzátory ziegler-nattova typu (stereokatalyzátory, orientující katalyzátory), jako je směs chloridu titanitého a trialkylaluminia, pro přípravu izotaktického polypropylenu a blokových kopolymerů ethylenu-olefinu;
c) katalyzátory pro přípravu polyuretanů (například směs triethylendiaminu a sloučenin cínu);
d) katalyzátory pro výrobu aminoplastů (například kyselina fosforečná v organickém rozpouštědle).
3. katalyzátory pro polykondenzační reakce
Jsou to přípravky založené na rozličných sloučeninách (například směs octanu vápenatého, oxidu antimonitého, alkoholátů titanu atd.).

–

3815 90 90 30

3815909040 80-Katalyzátor: – obsahující oxid molybdenu a oxidy dalších kovů, v matrici oxidu křemičitého, – ve formě dutých válcovitých těles o délce 4 mm nebo větší, avšak nejvýše 12 mm, pro použití při výrobě kyseliny akrylové

3815 90 10 a 3815 90 90-Ostatní

Do těchto podpoložek patří směsi založené na sloučeninách, jejichž podstata a poměry se různí podle chemické reakce, která má být katalyzována. Často jsou používány ve výrobě plastů, mnohdy pod označeními jako iniciátory, přenosová činidla, terminátory nebo telomery a síťovací činidla.
Patří mezi ně:
1. „radikálové“ katalyzátory
Jsou to přípravky, založené na organických sloučeninách, které se zvolna rozkládají za reakčních podmínek a poskytují fragmenty, které při srážkách s původním monomerem upřednostňují tvorbu vazby a vznik nového volného radikálu schopného opakovat proces a propagovat řetězec.
Mezi nimi jsou:
a) přípravky na bázi organických peroxidů typu R–O–O–R′ (organické roztoky peroxidů jako jsou acetyl a dibenzoyl peroxidy). Během reakce vznikají radikály RO· a R′O· a působí jako aktivátory;
b) přípravky založené na azosloučeninách (jako je azobisisobutyronitril), které se rozkládají v průběhu reakce, uvolňují dusík a tvoří volné radikály;
c) redoxní přípravky (například směs peroxidu draselného a dodecylmerkaptanu), u kterých vzniká aktivující radikál v důsledku redoxní reakce.
2. iontové katalyzátory
Jsou to obvykle organické roztoky sloučenin, které generují ionty schopné se připojit na dvojnou vazbu a reprodukovat aktivní místo ve vzniklém produktu.
Zahrnují:
a) katalyzátory zieglerova typu pro výrobu polyolefinů (například směs titanu a triethylaluminia);
b) katalyzátory ziegler-nattova typu (stereokatalyzátory, orientující katalyzátory), jako je směs chloridu titanitého a trialkylaluminia, pro přípravu izotaktického polypropylenu a blokových kopolymerů ethylenu-olefinu;
c) katalyzátory pro přípravu polyuretanů (například směs triethylendiaminu a sloučenin cínu);
d) katalyzátory pro výrobu aminoplastů (například kyselina fosforečná v organickém rozpouštědle).
3. katalyzátory pro polykondenzační reakce
Jsou to přípravky založené na rozličných sloučeninách (například směs octanu vápenatého, oxidu antimonitého, alkoholátů titanu atd.).

–

3815 90 90 40

2710192100 10-Pro jiné účely

2710 12 11 až 2710 19 99-Minerální oleje a oleje ze živičných nerostů (jiné než surové) a přípravky jinde neuvedené ani nezahrnuté, obsahující 70 % hmotnostních nebo více minerálních olejů nebo olejů ze živičných nerostů, jsou-li tyto oleje základní složkou těchto přípravků, jiné než obsahující bionaftu a kromě odpadních olejů

Pro definici těchto produktů, viz poznámka 2 k této kapitole a vysvětlivky k HS k číslu 2710, část I).
Pokud jde o podpoložky týkající se produktů:
— určených pro specifické procesy,
— určených pro chemickou přeměnu,
viz doplňkové poznámky 5 a 6 k této kapitole a příslušné vysvětlivky.
I. Minerální oleje a oleje ze živičných nerostů (jiné než surové)
Do této skupiny patří směsi izomerů (jiných než stereoizomerů) nasycených acyklických uhlovodíků obsahujících méně než 95 % zvláštních izomerů nebo nenasycených acyklických uhlovodíků obsahujících méně než 90 % zvláštních izomerů, jejichž procentní obsah byl přepočítán na hmotnost dehydrovaného produktu.
Do této skupiny rovněž patří samostatné izomery výše zmíněných uhlovodíků majících čistotu méně než 95 % nebo 90 % hmotnostních, podle příslušnosti.
Do této skupiny patří pouze minerální oleje a oleje ze živičných nerostů:
1. které mají bod krystalizace, měřeno dle metody ASTM D 938 ekvivalentní k metodě ISO 2207, nižší než 30 °C; nebo
2. které mají bod krystalizace 30 °C nebo vyšší a
a) hustotu menší než 0,942 g/cm 3 při 70 °C podle EN ISO 12185, a penetraci pracovním kuželem (worked cone penetration), měřeno dle metody ASTM D 217 ekvivalentní k metodě ISO 2137, nejméně 350 při 25 °C; nebo
b) minimální hustotu 0,942 g/cm 3 při 70 °C podle EN ISO 12185 a jehlovou penetraci, měřeno dle metody EN 1426, nejméně 400 při 25 °C.
Pro účely odstavce I) výše se k minerálním olejům a olejům ze živičných nerostů řadí též takové oleje, do nichž byly přidány ve velmi malém množství různé látky, například jako aditiva pro zlepšení kvality nebo odstranění zápachu, značkovací sloučeniny, barvicí činidla.
Viz též schéma uvedené níže:
Rozlišovací kritéria pro určité ropné produkty podpoložek 2710 12 11 až 2710 19 99 a čísel 2712 a 2713 (jiné než přípravky podpoložek 2710 12 11 až 2710 19 99)
II. Přípravky jinde neuvedené ani nezahrnuté, obsahující 70 % hmotnostních nebo více minerálních olejů nebo olejů ze živičných nerostů, jsou-li tyto oleje základní složkou těchto přípravků, jiné než obsahující bionaftu
Aby mohly být zařazeny do těchto podpoložek, musí tyto přípravky vyhovovat následujícím podmínkám:
1. poměr hmotnosti minerálních olejů nebo olejů ze živičných nerostů, jak je definováno v části I) výše, musí být 70 % nebo více.
Tento poměr je nutno zjišťovat analýzou a ne podle množství přidaných materiálů;
2. nesmí být nikde jinde ani uvedeny, ani zahrnuty;
3. minerální oleje nebo oleje ze živičných nerostů musí ve směsích představovat základní složku přípravku, to znamená podstatnou složku s ohledem na použití.
Mezi přípravky těchto podpoložek nepatří:
a) nátěrové barvy a laky (čísla 3208, 3209 a 3210 00);
b) kosmetické přípravky a kosmetika založená na minerálních olejích (všeobecně čísla 3304 nebo 3307);
c) ropné sulfonáty (čísla 3402 nebo 3824).
Ropné sulfonáty jsou obvykle ve formě suspenzí v minerálních olejích nebo v olejích ze živičných nerostů. Obsah čistého sulfonátu je obvykle tak velký, aby bylo vyloučeno jeho přímé využití jako mazadla;
d) přípravky na leštění, ochranu nebo jinou úpravu dřeva, nátěrů, kovu, skla nebo jiných materiálů (hlavně číslo 3405);
e) dezinfekční prostředky, insekticidy atd., ale připravené, sestávající z roztoků nebo disperzí účinných složek v minerálním oleji nebo oleji ze živičných nerostů (číslo 3808);
f) připravené apretury používané v textilním průmyslu (číslo 3809);
g) připravená aditiva pro minerální oleje (nazývané též dopanty) (číslo 3811);
h) složená organická rozpouštědla a ředidla (např. číslo 3814 00);
ij) pojidla pro licí jádra (podpoložka 3824 10 00);
k) některé antikorozní přípravky, zejména:
i) připravené například z lanolinu (asi 20 %) rozpuštěného v lakovém benzinu (podpoložka 3403 19 10);
ii) obsahující aminy jako účinné složky (podpoložka 3824 90 92).

2710 19 11 až 2710 19 29-Střední oleje

Viz doplňková poznámka 2 c) k této kapitole.

2710 19 21-Palivo pro tryskové motory

Do této podpoložky patří petrolej typu palivo pro tryskové motory. Toto palivo pro tryskové motory splňuje ustanovení doplňkové poznámky 2 c) k této kapitole.
Plynově-chromatografický profil petroleje pro tryskové motory, například nejpoužívanější palivo pro tryskové motory A- 1, je charakteristický pro olej získaný pouze procesem destilace surového oleje. Délka řetězce alkanů se pohybuje mezi přibližně 10 a 18 atomy uhlíku. Destilační rozmezí podle metody EN ISO 3405 ekvivalentní k metodě ASTM D 86 je přibližně 130 °C až 300 °C. Obsah aromátů může být až 25 % objemových. Jeho bod vzplanutí je zpravidla nad 38 °C podle metody ISO 13736.
Palivo pro tryskové motory může obsahovat tato aditiva: antioxidanty, inhibitory koroze, inhibitory zamrzání a značkovací barviva.
Plynově-chromatografický profil paliva pro tryskové motory typu A-1 (petrolej)
Rozšířená metoda SIMDIS ASTM D 2887 (ekvi- valentní k metodě ISO 3924) 2
Název vzorku: P a l i v o p r o t r y s k o v é m o t o r y
Získán dne: 22.3.2007 5:51:24 PM
Zpracován dne: 4.4.2007 12:01:26 PM
Datový soubor: D07032211F1101.D
Nádobka: 1
Nástřik: 1
Bod varu (°C)
Retenční čas (min)
Korelace pro EN ISO 3405 (ekvivalentní k metodě ASTM D 86) (STP 577) – distribuce
Předestilova- né množství Bod varu Předestilo- vané množství
Bod varu Předestilo- vané množství
Bod varu Předestilo- vané množství
Bod varu
% obj. °C % obj. °C % obj. °C % obj. °C
Začátek de- stilace 139,7 20,0 167,3 70,0 210,1 Konec de- stilace 260,7
5,0 153,0 30,0 174,3 80,0 221,5
10,0 159,4 50,0 190,1 90,0 234,9

–

2710 19 21

2710192100 20-Petrolej (kerosen)

2710 12 11 až 2710 19 99-Minerální oleje a oleje ze živičných nerostů (jiné než surové) a přípravky jinde neuvedené ani nezahrnuté, obsahující 70 % hmotnostních nebo více minerálních olejů nebo olejů ze živičných nerostů, jsou-li tyto oleje základní složkou těchto přípravků, jiné než obsahující bionaftu a kromě odpadních olejů

Pro definici těchto produktů, viz poznámka 2 k této kapitole a vysvětlivky k HS k číslu 2710, část I).
Pokud jde o podpoložky týkající se produktů:
— určených pro specifické procesy,
— určených pro chemickou přeměnu,
viz doplňkové poznámky 5 a 6 k této kapitole a příslušné vysvětlivky.
I. Minerální oleje a oleje ze živičných nerostů (jiné než surové)
Do této skupiny patří směsi izomerů (jiných než stereoizomerů) nasycených acyklických uhlovodíků obsahujících méně než 95 % zvláštních izomerů nebo nenasycených acyklických uhlovodíků obsahujících méně než 90 % zvláštních izomerů, jejichž procentní obsah byl přepočítán na hmotnost dehydrovaného produktu.
Do této skupiny rovněž patří samostatné izomery výše zmíněných uhlovodíků majících čistotu méně než 95 % nebo 90 % hmotnostních, podle příslušnosti.
Do této skupiny patří pouze minerální oleje a oleje ze živičných nerostů:
1. které mají bod krystalizace, měřeno dle metody ASTM D 938 ekvivalentní k metodě ISO 2207, nižší než 30 °C; nebo
2. které mají bod krystalizace 30 °C nebo vyšší a
a) hustotu menší než 0,942 g/cm 3 při 70 °C podle EN ISO 12185, a penetraci pracovním kuželem (worked cone penetration), měřeno dle metody ASTM D 217 ekvivalentní k metodě ISO 2137, nejméně 350 při 25 °C; nebo
b) minimální hustotu 0,942 g/cm 3 při 70 °C podle EN ISO 12185 a jehlovou penetraci, měřeno dle metody EN 1426, nejméně 400 při 25 °C.
Pro účely odstavce I) výše se k minerálním olejům a olejům ze živičných nerostů řadí též takové oleje, do nichž byly přidány ve velmi malém množství různé látky, například jako aditiva pro zlepšení kvality nebo odstranění zápachu, značkovací sloučeniny, barvicí činidla.
Viz též schéma uvedené níže:
Rozlišovací kritéria pro určité ropné produkty podpoložek 2710 12 11 až 2710 19 99 a čísel 2712 a 2713 (jiné než přípravky podpoložek 2710 12 11 až 2710 19 99)
II. Přípravky jinde neuvedené ani nezahrnuté, obsahující 70 % hmotnostních nebo více minerálních olejů nebo olejů ze živičných nerostů, jsou-li tyto oleje základní složkou těchto přípravků, jiné než obsahující bionaftu
Aby mohly být zařazeny do těchto podpoložek, musí tyto přípravky vyhovovat následujícím podmínkám:
1. poměr hmotnosti minerálních olejů nebo olejů ze živičných nerostů, jak je definováno v části I) výše, musí být 70 % nebo více.
Tento poměr je nutno zjišťovat analýzou a ne podle množství přidaných materiálů;
2. nesmí být nikde jinde ani uvedeny, ani zahrnuty;
3. minerální oleje nebo oleje ze živičných nerostů musí ve směsích představovat základní složku přípravku, to znamená podstatnou složku s ohledem na použití.
Mezi přípravky těchto podpoložek nepatří:
a) nátěrové barvy a laky (čísla 3208, 3209 a 3210 00);
b) kosmetické přípravky a kosmetika založená na minerálních olejích (všeobecně čísla 3304 nebo 3307);
c) ropné sulfonáty (čísla 3402 nebo 3824).
Ropné sulfonáty jsou obvykle ve formě suspenzí v minerálních olejích nebo v olejích ze živičných nerostů. Obsah čistého sulfonátu je obvykle tak velký, aby bylo vyloučeno jeho přímé využití jako mazadla;
d) přípravky na leštění, ochranu nebo jinou úpravu dřeva, nátěrů, kovu, skla nebo jiných materiálů (hlavně číslo 3405);
e) dezinfekční prostředky, insekticidy atd., ale připravené, sestávající z roztoků nebo disperzí účinných složek v minerálním oleji nebo oleji ze živičných nerostů (číslo 3808);
f) připravené apretury používané v textilním průmyslu (číslo 3809);
g) připravená aditiva pro minerální oleje (nazývané též dopanty) (číslo 3811);
h) složená organická rozpouštědla a ředidla (např. číslo 3814 00);
ij) pojidla pro licí jádra (podpoložka 3824 10 00);
k) některé antikorozní přípravky, zejména:
i) připravené například z lanolinu (asi 20 %) rozpuštěného v lakovém benzinu (podpoložka 3403 19 10);
ii) obsahující aminy jako účinné složky (podpoložka 3824 90 92).

2710 19 11 až 2710 19 29-Střední oleje

Viz doplňková poznámka 2 c) k této kapitole.

2710 19 21-Palivo pro tryskové motory

Do této podpoložky patří petrolej typu palivo pro tryskové motory. Toto palivo pro tryskové motory splňuje ustanovení doplňkové poznámky 2 c) k této kapitole.
Plynově-chromatografický profil petroleje pro tryskové motory, například nejpoužívanější palivo pro tryskové motory A- 1, je charakteristický pro olej získaný pouze procesem destilace surového oleje. Délka řetězce alkanů se pohybuje mezi přibližně 10 a 18 atomy uhlíku. Destilační rozmezí podle metody EN ISO 3405 ekvivalentní k metodě ASTM D 86 je přibližně 130 °C až 300 °C. Obsah aromátů může být až 25 % objemových. Jeho bod vzplanutí je zpravidla nad 38 °C podle metody ISO 13736.
Palivo pro tryskové motory může obsahovat tato aditiva: antioxidanty, inhibitory koroze, inhibitory zamrzání a značkovací barviva.
Plynově-chromatografický profil paliva pro tryskové motory typu A-1 (petrolej)
Rozšířená metoda SIMDIS ASTM D 2887 (ekvi- valentní k metodě ISO 3924) 2
Název vzorku: P a l i v o p r o t r y s k o v é m o t o r y
Získán dne: 22.3.2007 5:51:24 PM
Zpracován dne: 4.4.2007 12:01:26 PM
Datový soubor: D07032211F1101.D
Nádobka: 1
Nástřik: 1
Bod varu (°C)
Retenční čas (min)
Korelace pro EN ISO 3405 (ekvivalentní k metodě ASTM D 86) (STP 577) – distribuce
Předestilova- né množství Bod varu Předestilo- vané množství
Bod varu Předestilo- vané množství
Bod varu Předestilo- vané množství
Bod varu
% obj. °C % obj. °C % obj. °C % obj. °C
Začátek de- stilace 139,7 20,0 167,3 70,0 210,1 Konec de- stilace 260,7
5,0 153,0 30,0 174,3 80,0 221,5
10,0 159,4 50,0 190,1 90,0 234,9

–

2710 19 21

2710192100 80-Palivo pro tryskové motory

2710 12 11 až 2710 19 99-Minerální oleje a oleje ze živičných nerostů (jiné než surové) a přípravky jinde neuvedené ani nezahrnuté, obsahující 70 % hmotnostních nebo více minerálních olejů nebo olejů ze živičných nerostů, jsou-li tyto oleje základní složkou těchto přípravků, jiné než obsahující bionaftu a kromě odpadních olejů

Pro definici těchto produktů, viz poznámka 2 k této kapitole a vysvětlivky k HS k číslu 2710, část I).
Pokud jde o podpoložky týkající se produktů:
— určených pro specifické procesy,
— určených pro chemickou přeměnu,
viz doplňkové poznámky 5 a 6 k této kapitole a příslušné vysvětlivky.
I. Minerální oleje a oleje ze živičných nerostů (jiné než surové)
Do této skupiny patří směsi izomerů (jiných než stereoizomerů) nasycených acyklických uhlovodíků obsahujících méně než 95 % zvláštních izomerů nebo nenasycených acyklických uhlovodíků obsahujících méně než 90 % zvláštních izomerů, jejichž procentní obsah byl přepočítán na hmotnost dehydrovaného produktu.
Do této skupiny rovněž patří samostatné izomery výše zmíněných uhlovodíků majících čistotu méně než 95 % nebo 90 % hmotnostních, podle příslušnosti.
Do této skupiny patří pouze minerální oleje a oleje ze živičných nerostů:
1. které mají bod krystalizace, měřeno dle metody ASTM D 938 ekvivalentní k metodě ISO 2207, nižší než 30 °C; nebo
2. které mají bod krystalizace 30 °C nebo vyšší a
a) hustotu menší než 0,942 g/cm 3 při 70 °C podle EN ISO 12185, a penetraci pracovním kuželem (worked cone penetration), měřeno dle metody ASTM D 217 ekvivalentní k metodě ISO 2137, nejméně 350 při 25 °C; nebo
b) minimální hustotu 0,942 g/cm 3 při 70 °C podle EN ISO 12185 a jehlovou penetraci, měřeno dle metody EN 1426, nejméně 400 při 25 °C.
Pro účely odstavce I) výše se k minerálním olejům a olejům ze živičných nerostů řadí též takové oleje, do nichž byly přidány ve velmi malém množství různé látky, například jako aditiva pro zlepšení kvality nebo odstranění zápachu, značkovací sloučeniny, barvicí činidla.
Viz též schéma uvedené níže:
Rozlišovací kritéria pro určité ropné produkty podpoložek 2710 12 11 až 2710 19 99 a čísel 2712 a 2713 (jiné než přípravky podpoložek 2710 12 11 až 2710 19 99)
II. Přípravky jinde neuvedené ani nezahrnuté, obsahující 70 % hmotnostních nebo více minerálních olejů nebo olejů ze živičných nerostů, jsou-li tyto oleje základní složkou těchto přípravků, jiné než obsahující bionaftu
Aby mohly být zařazeny do těchto podpoložek, musí tyto přípravky vyhovovat následujícím podmínkám:
1. poměr hmotnosti minerálních olejů nebo olejů ze živičných nerostů, jak je definováno v části I) výše, musí být 70 % nebo více.
Tento poměr je nutno zjišťovat analýzou a ne podle množství přidaných materiálů;
2. nesmí být nikde jinde ani uvedeny, ani zahrnuty;
3. minerální oleje nebo oleje ze živičných nerostů musí ve směsích představovat základní složku přípravku, to znamená podstatnou složku s ohledem na použití.
Mezi přípravky těchto podpoložek nepatří:
a) nátěrové barvy a laky (čísla 3208, 3209 a 3210 00);
b) kosmetické přípravky a kosmetika založená na minerálních olejích (všeobecně čísla 3304 nebo 3307);
c) ropné sulfonáty (čísla 3402 nebo 3824).
Ropné sulfonáty jsou obvykle ve formě suspenzí v minerálních olejích nebo v olejích ze živičných nerostů. Obsah čistého sulfonátu je obvykle tak velký, aby bylo vyloučeno jeho přímé využití jako mazadla;
d) přípravky na leštění, ochranu nebo jinou úpravu dřeva, nátěrů, kovu, skla nebo jiných materiálů (hlavně číslo 3405);
e) dezinfekční prostředky, insekticidy atd., ale připravené, sestávající z roztoků nebo disperzí účinných složek v minerálním oleji nebo oleji ze živičných nerostů (číslo 3808);
f) připravené apretury používané v textilním průmyslu (číslo 3809);
g) připravená aditiva pro minerální oleje (nazývané též dopanty) (číslo 3811);
h) složená organická rozpouštědla a ředidla (např. číslo 3814 00);
ij) pojidla pro licí jádra (podpoložka 3824 10 00);
k) některé antikorozní přípravky, zejména:
i) připravené například z lanolinu (asi 20 %) rozpuštěného v lakovém benzinu (podpoložka 3403 19 10);
ii) obsahující aminy jako účinné složky (podpoložka 3824 90 92).

2710 19 11 až 2710 19 29-Střední oleje

Viz doplňková poznámka 2 c) k této kapitole.

2710 19 21-Palivo pro tryskové motory

Do této podpoložky patří petrolej typu palivo pro tryskové motory. Toto palivo pro tryskové motory splňuje ustanovení doplňkové poznámky 2 c) k této kapitole.
Plynově-chromatografický profil petroleje pro tryskové motory, například nejpoužívanější palivo pro tryskové motory A- 1, je charakteristický pro olej získaný pouze procesem destilace surového oleje. Délka řetězce alkanů se pohybuje mezi přibližně 10 a 18 atomy uhlíku. Destilační rozmezí podle metody EN ISO 3405 ekvivalentní k metodě ASTM D 86 je přibližně 130 °C až 300 °C. Obsah aromátů může být až 25 % objemových. Jeho bod vzplanutí je zpravidla nad 38 °C podle metody ISO 13736.
Palivo pro tryskové motory může obsahovat tato aditiva: antioxidanty, inhibitory koroze, inhibitory zamrzání a značkovací barviva.
Plynově-chromatografický profil paliva pro tryskové motory typu A-1 (petrolej)
Rozšířená metoda SIMDIS ASTM D 2887 (ekvi- valentní k metodě ISO 3924) 2
Název vzorku: P a l i v o p r o t r y s k o v é m o t o r y
Získán dne: 22.3.2007 5:51:24 PM
Zpracován dne: 4.4.2007 12:01:26 PM
Datový soubor: D07032211F1101.D
Nádobka: 1
Nástřik: 1
Bod varu (°C)
Retenční čas (min)
Korelace pro EN ISO 3405 (ekvivalentní k metodě ASTM D 86) (STP 577) – distribuce
Předestilova- né množství Bod varu Předestilo- vané množství
Bod varu Předestilo- vané množství
Bod varu Předestilo- vané množství
Bod varu
% obj. °C % obj. °C % obj. °C % obj. °C
Začátek de- stilace 139,7 20,0 167,3 70,0 210,1 Konec de- stilace 260,7
5,0 153,0 30,0 174,3 80,0 221,5
10,0 159,4 50,0 190,1 90,0 234,9

–

2710 19 21