8523411000 80-Disky pro laserové snímací systémy s kapacitou záznamu nepřesahující 900 megabajtů, jiné než mazatelné

8523 41 10-Disky pro laserové snímací systémy s kapacitou záznamu nepřesahující 900 megabajtů, jiné než mazatelné

Do této podpoložky patří zapisovatelné kompaktní disky (CD-R).
Disky CD-R jsou obvykle vyráběny z bezbarvého průhledného polykarbonátu o tloušťce 1,2 mm. Vrchní strana je potažena zlatou či stříbrnou reflexní vrstvou a může být potištěna. Spodní strana je potažena vrstvou barviva a ochrannou vrstvou. Mají průměr 8 nebo 12 cm nebo mohou mít podobu karty.
Kapacitu záznamu lze ověřit pomocí čtecích/zapisovacích přístrojů s příslušným záznamovým softwarem.
Ačkoli lze zápis na takovéto disky provést ve více krocích, zaznamenané informace není možné smazat.

8523 41 10

8523413000 80-Disky pro laserové snímací systémy s kapacitou záznamu převyšující 900 megabajtů, avšak nepřesahující 18 gigabajtů, jiné než mazatelné

8523 41 30-Disky pro laserové snímací systémy s kapacitou záznamu převyšující 900 megabajtů, avšak nepřesahující 18 gigabajtů, jiné než mazatelné

Do této podpoložky patří digitální víceúčelové disky s možností záznamu (DVD+/-R).
Na rozdíl od disků CD-R podpoložky 8523 41 10 jsou disky DVD+/-R složeny ze dvou polykarbonátových vrstev o tloušťce 0,6 mm, slepených dohromady. Tento fyzický rozdíl lze zjistit přezkoumáním vnějšího okraje disku. Mají průměr 8 nebo 12 mm.
Kapacitu záznamu lze ověřit pomocí čtecích/zapisovacích přístrojů s příslušným záznamovým softwarem.
Ačkoli lze zápis na takovéto disky provést ve více krocích, zaznamenané informace není možné smazat.

8523 41 30

8517180000 80-Ostatní

8517 18 00-Ostatní

Kromě telefonních přístrojů popsaných ve vysvětlivkách k HS k číslu 8517, části I), písmenu A), patří do této podpoložky tlačítkové telefonní přístroje, které mají čtecí zařízení magnetických karet, zobrazovací jednotku dat, desku elektronických obvodů s mikroprocesorem, několik datových pamětí, hodiny a modulátor-demodulátor (modem). Tyto přístroje lze používat nejen jako telefonní přístroje, ale také (například v supermarketech) jako datové terminály, např. pro ověřování magnetických kreditních karet či šeků nebo pro přenos dat o prodeji telefonními linkami do zařízení pro automatizované zpracování dat.

8517 18

KAPITOLA 85-ELEKTRICKÉ STROJE, PŘÍSTROJE A ZAŘÍZENÍ A JEJICH ČÁSTI A SOUČÁSTI; PŘÍSTROJE PRO ZÁZNAM A REPRODUKCI ZVUKU, PŘÍSTROJE PRO ZÁZNAM A REPRODUKCI TELEVIZNÍHO OBRAZU A ZVUKU A ČÁSTI, SOUČÁSTI A PŘÍSLUŠENSTVÍ TĚCHTO PŘÍSTROJŮ

KAPITOLA 85-ELEKTRICKÉ STROJE, PŘÍSTROJE A ZAŘÍZENÍ A JEJICH ČÁSTI A SOUČÁSTI; PŘÍSTROJE PRO ZÁZNAM A REPRODUKCI ZVUKU, PŘÍSTROJE PRO ZÁZNAM A REPRODUKCI TELEVIZNÍHO OBRAZU A ZVUKU A ČÁSTI, SOUČÁSTI A PŘÍSLUŠENSTVÍ TĚCHTO PŘÍSTROJŮ

KAPITOLA 85-ELEKTRICKÉ STROJE, PŘÍSTROJE A ZAŘÍZENÍ A JEJICH ČÁSTI A SOUČÁSTI; PŘÍSTROJE PRO ZÁZNAM A REPRODUKCI ZVUKU, PŘÍSTROJE PRO ZÁZNAM A REPRODUKCI TELEVIZNÍHO OBRAZU A ZVUKU A ČÁSTI, SOUČÁSTI A PŘÍSLUŠENSTVÍ TĚCHTO PŘÍSTROJŮ

Poznámky
1. Do této kapitoly nepatří:
a) elektricky vyhřívané přikrývky, dečky, polštáře, nánožníky nebo podobné výrobky; elektricky vyhřívané oděvy, obuv nebo
chránítka na uši nebo jiné elektricky vyhřívané předměty používané jako součásti oděvů;
b) výrobky ze skla čísla 7011;
c) stroje a přístroje čísla 8486;
d) odsávací přístroje druhů používaných pro lékařské, chirurgické, zubolékařské nebo veterinární obory (číslo 9018); nebo
e) elektricky vytápěný nábytek kapitoly 94.
2. Do čísel 8501 až 8504 nepatří výrobky, které jsou popsány v číslech 8511, 8512, 8540, 8541 nebo 8542.
Rtuťové usměrňovače s kovovou nádrží však zůstávají zařazeny v čísle 8504.
3. Číslo 8509 zahrnuje pouze následující elektromechanické přístroje za předpokladu, že se používají převážně v domácnostech:
a) leštiče podlah, přístroje k mletí a mixování potravin a lisy na ovoce nebo zeleninu, o jakékoliv hmotnosti;
b) ostatní přístroje za předpokladu, že jejich hmotnost nepřesahuje 20 kg. Do tohoto čísla však nepatří ventilátory, ventilační nebo
recirkulační odsávače s ventilátorem, též s vestavěnými filtry (číslo 8414), odstředivé ždímačky prádla (číslo 8421), myčky nádobí
(číslo 8422), pračky pro domácnost (číslo 8450), mandly nebo žehlicí stroje (číslo 8420 nebo 8451), šicí stroje (číslo 8452),
elektrické nůžky (číslo 8467) nebo elektrotepelné přístroje (číslo 8516).
4. Ve smyslu čísla 8523:
a) „Polovodičová energeticky nezávislá paměťová zařízení“ (například „rychle mazatelné paměťové karty (flash memory card)“ nebo
„rychle mazatelné elektronické paměťové karty (flash electronic storage card)“) jsou paměťová zařízení s připojovací zásuvkou,
která pod jedním uzavřením obsahují jednu nebo více rychle mazatelných (flash) pamětí ( např. „FLASH E2PROM“) ve formě
integrovaných obvodů montovaných na desce s tištěnými obvody. Mohou obsahovat řídící jednotku ve formě integrovaného
obvodu a diskrétní (jednotlivé) pasivní prvky, jako jsou kondenzátory a rezistory;
b) Výrazem „čipové karty“ se rozumí karty, které mají v sobě zabudovaný jeden nebo více elektronických integrovaných obvodů
(mikroprocesor, paměť s přímým přístupem (RAM) nebo permanentní paměť (ROM)) ve formě čipu. Tyto karty mohou obsahovat
kontakty, magnetický proužek nebo zabudovanou anténu, ale neobsahují žádné jiné aktivní nebo pasivní obvodové prvky.
5. Ve smyslu čísla 8534 jsou „desky plošných spojů“ obvody vytvořené jakýmikoliv způsoby tištění na izolační podklad (například
vytlačováním, plátováním, leptáním) nebo pomocí technologie „vrstvených obvodů“, vodivých prvků (spojů), kontaktů nebo jiných
tištěných komponentů (například indukčních reaktancí, rezistorů, kondenzátorů) samotných nebo vzájemně propojených podle
předem sestaveného schématu, jiných než prvků, které mohou vyrábět, usměrňovat, modulovat nebo zesilovat elektrické signály
(například polovodičové prvky).
Výraz „desky plošných spojů“ nezahrnuje obvody kombinované s prvky jinými než získanými během procesu tištění ani jednotlivé,
oddělené (diskrétní) rezistory, kondenzátory nebo indukční reaktance. Desky plošných spojů mohou však být vybaveny netištěnými
spojovacími prvky.
Tenkovrstvé nebo silnovrstvé vrstvené obvody, složené z pasivních a aktivních prvků vytvořených během stejného technologického
postupu, se zařazují do čísla 8542.
6. Ve smyslu čísla 8536 se „konektory pro optická vlákna, pro svazky optických vláken nebo pro kabely z optických vláken“ rozumějí
konektory, které jednoduše mechanicky připojují jeden konec optických vláken ke druhému konci v digitálních drátových systémech.
Takovéto konektory neslouží k žádné jiné funkci, jako je například zesilování, regenerace nebo modifikace signálu.
7. Do čísla 8537 nepatří bezdrátová infračervená zařízení pro dálkové ovládání televizních přijímačů nebo jiných elektrických přístrojů
(číslo 8543).
8. Ve smyslu čísel 8541 a 8542:
a) „diody, tranzistory a podobné polovodičové součástky“ jsou polovodičová zařízení, jejichž činnost spočívá ve změnách měrného
odporu vlivem elektrického pole;
b) „elektronické integrované obvody“ jsou:
1) monolitické integrované obvody, v nichž jsou jednotlivé prvky obvodu (diody, tranzistory, rezistory, kondenzátory, indukční
reaktance atd.) vytvořeny ve hmotě (převážně) a na povrchu polovodičového nebo složeného polovodičového materiálu (např.
dopovaného křemíku, arsenidu galia, germaniového křemíku, fosfidu india) a jsou spolu neoddělitelně spojeny;
2) hybridní integrované obvody, v nichž jsou pasivní prvky (rezistory, kondenzátory, indukční reaktance atd.), vytvořené
technologií tence nebo silně vrstvených obvodů, a aktivní prvky (diody, tranzistory, monolitické integrované obvody atd.),
vytvořené polovodičovou technologií, neoddělitelně kombinované pro všechny záměry a účely, vzájemným propojením nebo
propojovacími kabely, na jednom izolačním substrátu (sklo, keramická hmota atd.). Tyto obvody mohou též obsahovat
diskrétní (jednotlivé) komponenty;
3) multičipové integrované obvody sestávající ze dvou nebo více navzájem propojených monolitických integrovaných obvodů
neoddělitelně kombinované pro všechny záměry a účely, též na jednom nebo více izolačních substrátech, s montážním
rámečkem nebo bez něj, avšak bez jakýchkoliv jiných aktivních nebo pasivních obvodových prvků.
Pro zařazování výrobků definovaných v této poznámce, mají čísla 8541 a 8542 přednost před jakýmkoliv jiným číslem
v nomenklatuře, kromě čísla 8523, které by je mohlo zahrnovat, zejména, vzhledem k jejich funkci.
9. Ve smyslu čísla 8548 jsou za „nepoužitelné galvanické články, baterie a elektrické akumulátory“ považovány ty, které již nejsou,
vzhledem k jejich poškození, rozříznutí, opotřebování nebo z jiných důvodů, provozuschopné ani nejsou schopné opětovného nabití
(dobití).
Poznámka k položkám
1. Do položky 8527 12 patří pouze kazetové přehrávače s vestavěným zesilovačem, bez vestavěného reproduktoru, provozuschopné
bez vnějšího zdroje elektrické energie a o rozměrech, které nepřesahují 170 mm × 100 mm × 45 mm.
Doplňkové poznámky
1. Položky 8519 20 10, 8519 30 00 a 8519 89 11 nezahrnují přístroje pro reprodukci zvuku s laserovým čtecím systémem.
2. Poznámka 1 k položce se použije, mutatis mutandis, také pro podpoložky 8519 81 15 a 8519 81 65.
3. Pro účely podpoložek 8528 71 15 a 8528 71 91 výlučně platí, že termín „modem“ se týká zařízení nebo vybavení, které moduluje nebo
demoduluje příchozí a odchozí signály, např. modemy V.90 nebo kabelové modemy, a ostatních zařízení, která používají obdobné technologie
k získávání přístupu na Internet, např. WLAN, ISDN a ethernet. Rozsah přístupu na Internet může omezit poskytovatel služby.
Přístroje těchto podpoložek musejí umožnit obousměrný komunikační proces nebo obousměrný tok informací pro účely poskytování interaktivní
výměny informací.

KAPITOLA 85

8423815000 80-Váhy používané v prodejnách

8423 81 10 až 8423 89 00-Ostatní přístroje a zařízení k určování hmotnosti

Do těchto podpoložek patří elektromechanické váhy, v nichž se hmotnost předmětu převádí na elektrický signál (proudový) pomocí převodníku umístěného ve váhách, tento proud se pak měří měřicím zařízením, které je zabudováno v těchto váhách. Zpravidla měřicí převodníky v takových váhách sestávají z dynamometru nebo tyčí s tenzometry (elektrické odpory) zapojených tak, aby vytvářely elektrický můstek. Síla vyvolávaná váženou hmotou deformuje dynamometr a způsobuje změnu délky tenzometru (smrštění nebo prodloužení) a tím změnu odporu, která je úměrná vážené hmotě a která se přenáší ve formě změny proudu do měřicího zařízení na stupnici můstkem, jenž měří odpor.
Kromě měřicího zařízení, známého jako vážící jednotka, váhová zobrazovací jednotka nebo indikátor vážení, které se normálně nachází pod jedním uzavřením, mohou mít elektromechanické váhy také jiné jednotky, které jsou navzájem propojeny (např. klávesnice, paměťová jednotka, tiskárna, VDU, regulátor a čtecí zařízení štítků nebo karet pro kontrolu vstupu do vah). V systémech vážení tohoto typu lze několik vah připojit ke společnému měřicímu přístroji (známé také jako „dálkové vážící terminály“).
Váhy uvedené výše je rovněž možné vybavit propojovací jednotkou („interface“), přes kterou lze váhy připojit k jednotce automatizovaného zpracování dat.
Elektromechanické váhy se pokládají za „elektronické váhy“, jsou-li do měřicího zařízení vah zabudovány mikroprocesory, například, aby počítaly cenu váženého množství za pomoci jednotkové ceny (např. ceny za kilogram) zavedené do vah.

8423 81 50

8423815010 80-Využívající elektronické prostředky k určování hmotnosti

8423 81 10 až 8423 89 00-Ostatní přístroje a zařízení k určování hmotnosti

Do těchto podpoložek patří elektromechanické váhy, v nichž se hmotnost předmětu převádí na elektrický signál (proudový) pomocí převodníku umístěného ve váhách, tento proud se pak měří měřicím zařízením, které je zabudováno v těchto váhách. Zpravidla měřicí převodníky v takových váhách sestávají z dynamometru nebo tyčí s tenzometry (elektrické odpory) zapojených tak, aby vytvářely elektrický můstek. Síla vyvolávaná váženou hmotou deformuje dynamometr a způsobuje změnu délky tenzometru (smrštění nebo prodloužení) a tím změnu odporu, která je úměrná vážené hmotě a která se přenáší ve formě změny proudu do měřicího zařízení na stupnici můstkem, jenž měří odpor.
Kromě měřicího zařízení, známého jako vážící jednotka, váhová zobrazovací jednotka nebo indikátor vážení, které se normálně nachází pod jedním uzavřením, mohou mít elektromechanické váhy také jiné jednotky, které jsou navzájem propojeny (např. klávesnice, paměťová jednotka, tiskárna, VDU, regulátor a čtecí zařízení štítků nebo karet pro kontrolu vstupu do vah). V systémech vážení tohoto typu lze několik vah připojit ke společnému měřicímu přístroji (známé také jako „dálkové vážící terminály“).
Váhy uvedené výše je rovněž možné vybavit propojovací jednotkou („interface“), přes kterou lze váhy připojit k jednotce automatizovaného zpracování dat.
Elektromechanické váhy se pokládají za „elektronické váhy“, jsou-li do měřicího zařízení vah zabudovány mikroprocesory, například, aby počítaly cenu váženého množství za pomoci jednotkové ceny (např. ceny za kilogram) zavedené do vah.

8423 81 50 10

8423815090 80-Ostatní

8423 81 10 až 8423 89 00-Ostatní přístroje a zařízení k určování hmotnosti

Do těchto podpoložek patří elektromechanické váhy, v nichž se hmotnost předmětu převádí na elektrický signál (proudový) pomocí převodníku umístěného ve váhách, tento proud se pak měří měřicím zařízením, které je zabudováno v těchto váhách. Zpravidla měřicí převodníky v takových váhách sestávají z dynamometru nebo tyčí s tenzometry (elektrické odpory) zapojených tak, aby vytvářely elektrický můstek. Síla vyvolávaná váženou hmotou deformuje dynamometr a způsobuje změnu délky tenzometru (smrštění nebo prodloužení) a tím změnu odporu, která je úměrná vážené hmotě a která se přenáší ve formě změny proudu do měřicího zařízení na stupnici můstkem, jenž měří odpor.
Kromě měřicího zařízení, známého jako vážící jednotka, váhová zobrazovací jednotka nebo indikátor vážení, které se normálně nachází pod jedním uzavřením, mohou mít elektromechanické váhy také jiné jednotky, které jsou navzájem propojeny (např. klávesnice, paměťová jednotka, tiskárna, VDU, regulátor a čtecí zařízení štítků nebo karet pro kontrolu vstupu do vah). V systémech vážení tohoto typu lze několik vah připojit ke společnému měřicímu přístroji (známé také jako „dálkové vážící terminály“).
Váhy uvedené výše je rovněž možné vybavit propojovací jednotkou („interface“), přes kterou lze váhy připojit k jednotce automatizovaného zpracování dat.
Elektromechanické váhy se pokládají za „elektronické váhy“, jsou-li do měřicího zařízení vah zabudovány mikroprocesory, například, aby počítaly cenu váženého množství za pomoci jednotkové ceny (např. ceny za kilogram) zavedené do vah.

8423 81 50 90

8423819000 80-Ostatní

8423 81 10 až 8423 89 00-Ostatní přístroje a zařízení k určování hmotnosti

Do těchto podpoložek patří elektromechanické váhy, v nichž se hmotnost předmětu převádí na elektrický signál (proudový) pomocí převodníku umístěného ve váhách, tento proud se pak měří měřicím zařízením, které je zabudováno v těchto váhách. Zpravidla měřicí převodníky v takových váhách sestávají z dynamometru nebo tyčí s tenzometry (elektrické odpory) zapojených tak, aby vytvářely elektrický můstek. Síla vyvolávaná váženou hmotou deformuje dynamometr a způsobuje změnu délky tenzometru (smrštění nebo prodloužení) a tím změnu odporu, která je úměrná vážené hmotě a která se přenáší ve formě změny proudu do měřicího zařízení na stupnici můstkem, jenž měří odpor.
Kromě měřicího zařízení, známého jako vážící jednotka, váhová zobrazovací jednotka nebo indikátor vážení, které se normálně nachází pod jedním uzavřením, mohou mít elektromechanické váhy také jiné jednotky, které jsou navzájem propojeny (např. klávesnice, paměťová jednotka, tiskárna, VDU, regulátor a čtecí zařízení štítků nebo karet pro kontrolu vstupu do vah). V systémech vážení tohoto typu lze několik vah připojit ke společnému měřicímu přístroji (známé také jako „dálkové vážící terminály“).
Váhy uvedené výše je rovněž možné vybavit propojovací jednotkou („interface“), přes kterou lze váhy připojit k jednotce automatizovaného zpracování dat.
Elektromechanické váhy se pokládají za „elektronické váhy“, jsou-li do měřicího zařízení vah zabudovány mikroprocesory, například, aby počítaly cenu váženého množství za pomoci jednotkové ceny (např. ceny za kilogram) zavedené do vah.

8423 81 90

8423819010 80-Využívající elektronické prostředky k určování hmotnosti

8423 81 10 až 8423 89 00-Ostatní přístroje a zařízení k určování hmotnosti

Do těchto podpoložek patří elektromechanické váhy, v nichž se hmotnost předmětu převádí na elektrický signál (proudový) pomocí převodníku umístěného ve váhách, tento proud se pak měří měřicím zařízením, které je zabudováno v těchto váhách. Zpravidla měřicí převodníky v takových váhách sestávají z dynamometru nebo tyčí s tenzometry (elektrické odpory) zapojených tak, aby vytvářely elektrický můstek. Síla vyvolávaná váženou hmotou deformuje dynamometr a způsobuje změnu délky tenzometru (smrštění nebo prodloužení) a tím změnu odporu, která je úměrná vážené hmotě a která se přenáší ve formě změny proudu do měřicího zařízení na stupnici můstkem, jenž měří odpor.
Kromě měřicího zařízení, známého jako vážící jednotka, váhová zobrazovací jednotka nebo indikátor vážení, které se normálně nachází pod jedním uzavřením, mohou mít elektromechanické váhy také jiné jednotky, které jsou navzájem propojeny (např. klávesnice, paměťová jednotka, tiskárna, VDU, regulátor a čtecí zařízení štítků nebo karet pro kontrolu vstupu do vah). V systémech vážení tohoto typu lze několik vah připojit ke společnému měřicímu přístroji (známé také jako „dálkové vážící terminály“).
Váhy uvedené výše je rovněž možné vybavit propojovací jednotkou („interface“), přes kterou lze váhy připojit k jednotce automatizovaného zpracování dat.
Elektromechanické váhy se pokládají za „elektronické váhy“, jsou-li do měřicího zařízení vah zabudovány mikroprocesory, například, aby počítaly cenu váženého množství za pomoci jednotkové ceny (např. ceny za kilogram) zavedené do vah.

8423 81 90 10

8423819090 80-Ostatní

8423 81 10 až 8423 89 00-Ostatní přístroje a zařízení k určování hmotnosti

Do těchto podpoložek patří elektromechanické váhy, v nichž se hmotnost předmětu převádí na elektrický signál (proudový) pomocí převodníku umístěného ve váhách, tento proud se pak měří měřicím zařízením, které je zabudováno v těchto váhách. Zpravidla měřicí převodníky v takových váhách sestávají z dynamometru nebo tyčí s tenzometry (elektrické odpory) zapojených tak, aby vytvářely elektrický můstek. Síla vyvolávaná váženou hmotou deformuje dynamometr a způsobuje změnu délky tenzometru (smrštění nebo prodloužení) a tím změnu odporu, která je úměrná vážené hmotě a která se přenáší ve formě změny proudu do měřicího zařízení na stupnici můstkem, jenž měří odpor.
Kromě měřicího zařízení, známého jako vážící jednotka, váhová zobrazovací jednotka nebo indikátor vážení, které se normálně nachází pod jedním uzavřením, mohou mít elektromechanické váhy také jiné jednotky, které jsou navzájem propojeny (např. klávesnice, paměťová jednotka, tiskárna, VDU, regulátor a čtecí zařízení štítků nebo karet pro kontrolu vstupu do vah). V systémech vážení tohoto typu lze několik vah připojit ke společnému měřicímu přístroji (známé také jako „dálkové vážící terminály“).
Váhy uvedené výše je rovněž možné vybavit propojovací jednotkou („interface“), přes kterou lze váhy připojit k jednotce automatizovaného zpracování dat.
Elektromechanické váhy se pokládají za „elektronické váhy“, jsou-li do měřicího zařízení vah zabudovány mikroprocesory, například, aby počítaly cenu váženého množství za pomoci jednotkové ceny (např. ceny za kilogram) zavedené do vah.

8423 81 90 90