8536691000 80-Pro koaxiální kabely

8536 69 10 až 8536 69 90-Ostatní

Do těchto podpoložek patří elektromechanické zástrčky a zásuvky, které umožňují vícecestné propojení, například mezi přístroji, kabely a deskami s konektory, pouhým zastrčením připojených zástrček do připojených zásuvek bez nutnosti montáže.
Konektory mohou mít zástrčku či zásuvku na obou stranách nebo zástrčku či zásuvku na jedné straně a jiné kontaktní prvky na straně druhé (například s dutinkou pro zamačkávaný spoj, svorkové, pájené nebo šroubové).
Do těchto podpoložek rovněž patří zásuvné spojky (se zásuvnými kontakty) skládající se ze zástrčky a páru zásuvek (dvou kusů). Každý z těchto výrobků, tvořených zástrčkou a zásuvkou má vždy jednu zásuvku a jeden jiný kontaktní prvek.
Do těchto podpoložek nepatří propojovací nebo kontaktní prvky, s nimiž je elektrické propojení vytvořeno jinými prostředky (například koncovky s dutinkou pro zamačkávaný spoj, šroubové, pájené nebo svorkové koncovky). Tyto prvky patří do položky 8536 90.

8536 69 10-Pro koaxiální kabely

Do této podpoložky patří pouze zástrčky a zásuvky používané pro koaxiální propojení, kterým lze koaxiální kabely trvale připojit ke kontaktům na druhém konci (viz příklady na obrázcích 1 až 4).

8536 69 10

8207703100 10-Z ostatních materiálů

8207 70 31-Se stopkou

Nástroje se stopkou mají válcovou nebo kuželovitou stopku, která jim umožňuje, aby byly upnuty do nástrojového držáku.
Obvykle mají následující vzhled:

8207 70 31

8207703100 80-Se stopkou

8207 70 31-Se stopkou

Nástroje se stopkou mají válcovou nebo kuželovitou stopku, která jim umožňuje, aby byly upnuty do nástrojového držáku.
Obvykle mají následující vzhled:

8207 70 31

KAPITOLA 64-OBUV, KAMAŠE A PODOBNÉ VÝROBKY; ČÁSTI A SOUČÁSTI TĚCHTO VÝROBKŮ

KAPITOLA 64-OBUV, KAMAŠE A PODOBNÉ VÝROBKY; ČÁSTI A SOUČÁSTI TĚCHTO VÝROBKŮ

Všeobecné vysvětlivky
1. Pro definici výrazů „zevní podešev“ a „svršek“ viz všeobecné vysvětlivky k HS k této kapitole, odstavce C) a D).
Kromě toho se u „svršků“ sestávajících ze dvou nebo více materiálů (poznámka 4 a) a doplňková poznámka 1 ke kapitole 64), použijí následující ustanovení:
a) „Svršek“ je ta část obuvi, která pokrývá strany a horní část chodidla a rovněž může pokrývat nohu. Dosahuje až dolů a je připevněn k podešvi. Může dokonce přecházet do podešve.
Základními materiály, které tvoří svršek, jsou takové materiály, jejichž povrch je částečně nebo zcela odkryt na vnějším povrchu obuvi. Proto podšívka není svrškem. Materiály svršku jsou mezi sebou navzájem připevněny.
Po odstranění doplňků a výztuh, když se počítá celkový povrch části materiálů tvořících svršek, se nezapočítávají ty části, které se nacházejí pod překrývajícími se částmi, kde byly materiály k sobě navzájem připevněny.
Například, useň (A), textilní materiál (B), část (C) je část textilního materiálu (B), která se nachází pod překrývající usní (A). Když se počítá celkový povrch materiálů tvořících svršek, nezapočítává se textilní část (C).
Nezapočítávají se žádné zapínací systémy, např. tkaničky, zapínací proužek suchého zipu atd. (viz všeobecné vysvětlivky k HS k této kapitole, část D), poslední odstavec).
b) „Podšívka“ může být vyrobena z jakýchkoliv materiálů. Může sestávat z jednoho nebo z více materiálů. Podšívka je v kontaktu s chodidlem a slouží jako vycpávka, ochrana nebo pouze jako ozdoba. Podšívka není odkryta na vnějším povrchu obuvi, s výjimkou vycpávky např. okolo horního okraje.
c) „Doplňky“ a „výztuhy“ jsou definovány v poznámce 4 a) ke kapitole 64 a v doplňkové poznámce 1 ke kapitole 64 a ve všeobecných vysvětlivkách k HS, část D), poslední odstavec.
Doplňky mají všeobecně ozdobnou funkci a výztuhy mají ochrannou nebo zpevňovací funkci. Jelikož jsou výztuhy příslušenstvím svršku, které mu dodávají dodatečnou pevnost, jsou připevněny k vnějšímu povrchu svršku a ne pouze k podšívce. Malá část podšívky se však může objevit pod výztuhou za předpokladu, že se tím nesníží její vyztužovací funkce. Výztuhy nebo doplňky mohou být, kromě svršku, rovněž připevněny k podešvi nebo mohou jít až do podešve. Materiál se nepovažuje za doplňky nebo výztuhy, ale považuje se za část svršku, za předpokladu, že způsob spojení spodních materiálů není trvalý (šití je příkladem trvalého způsobu spojení).
Ve smyslu poznámky 4 a) mohou být „podobným příslušenstvím“ rovněž např. loga nebo ozdoby špiček.
Při určování materiálu „svršku“ se nebere v úvahu částečně či zcela zakrytý jazyk (vnitřní jazyk).
Viz obrázek níže, kde je vnitřní jazyk označen přerušovanou čarou.
Obrázky a text níže ukazují příklady jak stanovit materiál „svršku“:
Bota na obrázcích výše je bota z usně a textilie. Aby bylo možno stanovit materiál „svršku“ ve smyslu kapitoly 64 a vyřadit „doplňky“ a „výztuhy“, bylo provedeno následující posouzení:
1 a 2. Odstranění usňové ozdoby špičky (1) a příštipku na špičce (2) odhalilo spodní textilní materiál (který není podšívkou). Vzhledem k tomu, že tyto části usně (1 a 2) mají ochranou funkci, považují se za výztuhy. Jelikož textilní materiál pod částmi usně (1 a 2) je částečně odkryt na povrchu, započítává se textilní materiál jako část svršku.
3. Odstranění části usně (3) odhalilo část textilie (na obrázku označené jako A) a část podšívkového materiálu umístěného pod částí 3. Vzhledem k tomu, že se textilie neprostírá zcela pod částí 3, vzhledem k tomu, že podšívka se nepovažuje za svršek, a jelikož je pod usní především podšívka, nevyztužuje tato část usně žádný svrchní materiál, a započítává se tak jako část svršku.
4. Tato část usně (4) byla našita na část textilie a též překrývá (A) část 3 usně. Vzhledem k tomu, že pod částí (4) je částečně odkrytý textilní materiál a pod překrytím (A) je částečně odkrytá část z usně (3), a jelikož část z usně (4) dodává dodatečnou pevnost straně svršku, část (4) se považuje za výztuhu. Tedy, část z usně (3) a textilní materiál pod částí (4), s výjimkou textilní části pod částí (3), se započítávají jako části svršku.
5. Odstranění této části z usně (5) odhalilo částečně odkrytý spodní textilní materiál. Vzhledem k tomu, že část z usně (5) je výztuhou svrškové části paty a jelikož je pod ní částečně odkrytý textilní materiál, useň se považuje za výztuhu.
6. Odstranění překrytí paty z usně (6) odhalilo část podšívkového materiálu a částečně odkrytý textilní materiál. Vzhledem k tomu, že se textilie neprostírá zcela pod usní, překrytí paty z usně (6) nemá výztužnou funkci pro materiál svršku, a proto se započítává jako část svršku (a ne jako výztuha).
7. Odstranění této části z usně (7) odhalilo pod ní částečně odkrytý textilní materiál. Vzhledem k tomu, že část z usně (7) dodává dodatečnou pevnost straně svršku, považuje se useň za výztuhu.
8. Odstranění loga z usně (8) odhalilo pod ním částečně odkrytý textilní materiál. Proto, a jelikož logo je „podobným příslušenstvím“ ve smyslu poznámky 4 a) ke kapitole 64, nejedná se o část svršku.
Po vypočítání procent částí z usně a procent textilních částí, které byly identifikovány jako části svršku, převažuje textilie (70 % textilního materiálu). Bota proto bude zařazena jako obuv se svrškem z textilních materiálů.
2. Výraz „kaučuk“ je definován v poznámce 1 ke kapitole 40 pro celou kombinovanou nomenklaturu; poznámka 3 a) k této kapitole, rozšiřuje rozsah tohoto výrazu pro účely této kapitoly.
3. Výraz „plasty“ je definován v poznámce 1 ke kapitole 39 pro celou kombinovanou nomenklaturu; poznámka 3 a) k této kapitole, rozšiřuje rozsah tohoto výrazu pro účely této kapitoly.
4. Pro účely této kapitoly je výraz „useň“ definován v poznámce 3 b) ke kapitole 64.
5. Výraz „textilní materiály“ je definován ve všeobecných vysvětlivkách k HS, části E) a F). Tedy, vlákna (např. textilní postřižky), nitě, textilie, plsti, netkané textilie, motouzy, šňůry, provazy, lana atd., jak jsou definovány v kapitolách 50 až 60, jsou „textilními materiály“ ve smyslu kapitoly 64. Pokud jde o textilie kapitoly 59, poznámky ke kapitole 59 jsou použitelné pouze s výhradou ustanovení poznámky 3 a) ke kapitole 64.

KAPITOLA 64-OBUV, KAMAŠE A PODOBNÉ VÝROBKY; ČÁSTI A SOUČÁSTI TĚCHTO VÝROBKŮ

Poznámky
1. Do této kapitoly nepatří:
a) jednorázové prostředky ke krytí nohou nebo obuv vyrobená z lehkých nebo málo odolných materiálů (například z papíru,
z plastových fólií) bez připevněných podešví. Tyto výrobky se zařazují podle jejich základního materiálu;
b) obuv z textilního materiálu bez přilepené, přišité nebo jinak upevněné nebo nahoře aplikované zevní podešve (třída XI);
c) obnošená obuv čísla 6309;
d) výrobky z osinku (azbestu) (číslo 6812);
e) ortopedická obuv nebo jiné ortopedické prostředky nebo jejich části a součásti (číslo 9021); nebo
f) obuv mající povahu hraček nebo obuv s připevněnými bruslemi nebo kolečkovými bruslemi; chrániče holení nebo podobné
ochranné sportovní potřeby (kapitola 95).
2. Pro účely čísla 6406 výraz „části a součásti“ nezahrnuje obuvnické kolíčky (floky), chrániče, očka, háčky, přezky, ozdoby, prýmky,
tkaničky, střapce a jiné lemovky (které se zařazují do svých odpovídajících čísel) nebo knoflíky nebo jiné zboží čísla 9606.
3. Pro účely této kapitoly:
a) výrazy „kaučuk“ a „plasty“ zahrnují tkaniny nebo jiné textilní výrobky s vnější vrstvou z kaučuku nebo plastu viditelnou pouhým
okem; pro účely tohoto ustanovení se nebere v úvahu žádná výsledná změna barvy; a
b) výraz „useň“ označuje zboží čísel 4107 a 4112 až 4114.
4. S výhradou ustanovení poznámky 3 k této kapitole:
a) za svrškový materiál se považuje základní materiál, který pokrývá největší plochu povrchu, nehledě na doplňky nebo výztuhy, jako
jsou obruby, chrániče kotníků, ozdoby, přezky a spony, poutka, očka nebo podobné příslušenství;
b) za základní materiál zevní podešve se považuje materiál, jehož plocha stýkající se se zemí je největší, nehledě na doplňky nebo
výztuhy, jako jsou špičky, hřeby, kolíky, cvoky, chrániče nebo podobné příslušenství.
Poznámka k položkám
1. Pro účely položek 6402 12, 6402 19, 6403 12, 6403 19 a 6404 11 se výraz „sportovní obuv“ používá pouze pro:
a) obuv, která je určena k provádění sportovní činnosti a je nebo může být opatřena špičkami, hřeby, kolíky, sponkami, pružinami
apod.;
b) bruslařská obuv, lyžařská obuv, běžkařská obuv, obuv pro snowboard, zápasnická obuv, boxerská obuv a cyklistická obuv.
Doplňkové poznámky
1. Ve smyslu poznámky 4 písm. a) jsou za „výztuhy“ považovány všechny kusy materiálů (např. plasty nebo useň) připevněné ke svrchnímu materiálu
svršku, aby jej dodatečně zpevnily, též připevněné k podešvi. Po odstranění výztuh musí mít viditelný materiál znaky svrchního, nikoli podšívkového
materiálu, a dostatečně chodidlo držet, aby uživatel mohl obuv se zachovaným původním upevňovacím systémem používat k chůzi.
Pro určení základního svrchního materiálu se musí brát v úvahu části pokryté doplňky a/nebo výztuhami.
2. Ve smyslu poznámky 4 písm. b), jedna nebo více vrstev textilního materiálu, který nemá charakteristiku obvykle požadovanou pro normální použití
zevních podešví (např. odolnost, trvanlivost, pevnost apod.), se neberou na zřetel pro klasifikační účely.

KAPITOLA 64

6110201000 80-Roláky

6110 20 10-Roláky

Za roláky v různém provedení se považují následující oděvy: lehké, těsně padnoucí jemně pletené oděvy, které zakrývají horní část těla, jsou jednobarevné nebo vícebarevné, s rukávy nebo bez nich a mají zarolovaný límec na nejrůznější způsob bez rozhalení.
Výraz „jemně pletené“ znamená jemné pletení tvořené nejméně 12-ti očky na cm jak ve vodorovném směru (řádky), tak i ve svislém směru (sloupky), počítáno na jedné straně vzorku, který má rozměry 10 × 10 cm.
Lehké roláky jsou zpravidla upleteny jako jednolícní pletenina (žerzej), žebrová pletenina (oboulícní pletenina) (1×1) nebo interlok.
Jednolícní pletenina (žerzej) je nejjednodušší forma zátažné pleteniny (Obrázek 1), očka na lícní straně vypadají jako malá „V“ nebo obrácená „V“ (Obrázek 2) a očka na rubu jako provázané smyčky (Obrázek 3).
Jemná pletenina žebrového typu (oboulícní pletenina) (Obrázek 4) má střídavě v každé řadě lícní a rubní očko (1×1)
(Obrázek 5); na jednom povrchu jsou tedy žebra, která odpovídají prolamování na povrchu druhém. Oba povrchy takové pleteniny vypadají stejně (Obrázky 6 a 7).
Interlok je dvojitá žebrová pletenina, která na obou stranách vypadá zcela stejně. Tento efekt se dosahuje provazováním
oček ze dvou oboulícních vazeb (Obrázek 8), takže na obou stranách pleteniny očko z jednoho žebra se střídá s očkem z odpovídajícího žebra na opačné straně textilie (Obrázek 9). Žebra na jedné straně pleteniny odpovídají tudíž žebrům na straně druhé (Obrázky 10 a 11).

6110 20 10

4504902000 80-Zátky a uzávěry

4504 90 20-Zátky a uzávěry

Do této podpoložky patří zátky a uzávěry z aglomerovaného korku, které nejsou válcovité. Takovéto zátky a uzávěry jsou například kónické a mohou mít též uprostřed otvor:

4504 90 20

3706102000 80-Obsahující pouze zvukový záznam; negativní; pomocné pozitivní

3706 10 20-Obsahující pouze zvukový záznam; negativní; pomocné pozitivní

Do této podpoložky patří:
1. originální filmové negativy;
2. pomocné pozitivní filmy kopírované z originálních negativů; v černobílém procesu jsou známy jako „duplikační pozitivy“, „kaštanové pozitivy“, „levandulové pozitivy“, „duplikační kopie“, „hlavní kopie“, „jemnozrnné hlavní kopie“, kdežto v barevném procesu jsou nazývány „duplikační pozitivy“, „mezipozitivy“ nebo „pomocné pozitivy“; jsou připevněny na podkladu, který je lehce nafialovělý nebo nahnědlý nebo není zabarvený; tyto filmy nejsou normálně používány pro projekci, ale jsou určeny pro zhotovení duplikátů originálních negativů. Nicméně výjimečně mohou být používány k prohlížení, editaci a následné postsynchronizaci filmů.
Jako pomocné pozitivy jsou rovněž zařazovány tři pozitivní černobílé extrakty získané prostřednictvím filtrů (modrého, zeleného a červeného) z originálních barevných negativů, používané k získání, pomocí obdobných filtrů, barevných mezinegativů určených pro tvorbu pozitivních kopií;
3. duplikáty negativů okopírované z pomocných pozitivních filmů a určené pro kopírování pozitivních kopií; jsou označovány jako „duplikační negativy“ v černobílém procesu a „mezinegativy“ v barevném procesu ( 1 );
4. vratné mezinegativy, které jsou v barevném procesu získány přímo inverzí z originálního negativu a z kterého budou kopírovány kopie určené k ukazování;
5. „matricové filmy“ (červený, zelený, modrý), které jsou v barevném procesu získávány z negativů a ze kterých budou kopírovány kopie.
Když je jejich šířka 35 mm nebo větší, všechny tyto filmy – s výjimkou „matricových filmů“ – mají obvykle perforaci typickou pro negativy (soudkovitou).
To umožňuje rozlišit pomocné pozitivní filmy s neobarvenou podložkou od pozitivních filmů určených pro projekci, které mají perforaci typickou pro pozitivy.
Nicméně musí být poznamenáno, že filmy z některých zemí (především z bývalého SSSR) vykazují jedinečný typ perforace (Dubray-Howell), který je velmi podobný normální pozitivní perforaci a rovněž se nachází u originálních negativních filmů, u pomocných pozitivů a negativů a také u pozitivních kopií určených pro ukázku nebo projekci.
„Matricové filmy“ mají perforaci typickou pro pozitivy, ale mohou být rozeznány podle jejich tloušťky (téměř dvojnásobná než u pozitivů), podle jejich převažující nahnědlé barvy a mírného reliéfu na snímcích.

3706 10 20

KAPITOLA 15-ŽIVOČIŠNÉ NEBO ROSTLINNÉ TUKY A OLEJE A VÝROBKY VZNIKLÉ JEJICH ŠTĚPENÍM; UPRAVENÉ JEDLÉ TUKY; ŽIVOČIŠNÉ NEBO ROSTLINNÉ VOSKY

KAPITOLA 15-ŽIVOČIŠNÉ NEBO ROSTLINNÉ TUKY A OLEJE A VÝROBKY VZNIKLÉ JEJICH ŠTĚPENÍM; UPRAVENÉ JEDLÉ TUKY; ŽIVOČIŠNÉ NEBO ROSTLINNÉ VOSKY

Všeobecné vysvětlivky
Pro účely podpoložek této kapitoly, kde se objevuje výraz „průmyslové účely“, se tento výraz týká pouze takových účelů, které zahrnují přeměnu základního produktu.
Na druhé straně výraz „technické účely“, který se nachází v některých podpoložkách, neznamená takovouto přeměnu.
Úpravy jako jsou vyčištění, rafinace nebo hydrogenace se nepovažují za „průmyslový účel“ ani „technický účel“.
Je třeba zdůraznit, že dokonce i výrobky vhodné k lidské výživě mohou být určeny pro technické nebo průmyslové účely.
Podpoložky této kapitoly, které jsou vyčleněny pro výrobky pro technické nebo průmyslové účely jiné než je výroba potravin pro lidskou výživu, zahrnují oleje a tuky pro výrobu potravy pro zvířata.
Doplňková poznámka 1 a) Tekutá frakce rostlinných olejů získaná oddělením od pevné fáze, například chlazením, použitím organických rozpouštědel, povrchově aktivních látek atd., nemůže být považována za surový olej.

KAPITOLA 15-ŽIVOČIŠNÉ NEBO ROSTLINNÉ TUKY A OLEJE A VÝROBKY VZNIKLÉ JEJICH ŠTĚPENÍM; UPRAVENÉ JEDLÉ TUKY; ŽIVOČIŠNÉ NEBO ROSTLINNÉ VOSKY

Poznámky
1. Do této kapitoly nepatří:
a) vepřový tuk nebo drůbeží tuk čísla 0209;
b) kakaové máslo, kakaový tuk a kakaový olej (číslo 1804);
c) jedlé přípravky obsahující více než 15 % hmotnostních výrobků čísla 0405 (zpravidla kapitola 21);
d) škvarky (číslo 2301) nebo odpady čísel 2304 až 2306;
e) mastné kyseliny, připravené vosky, léky, barvy, laky, mýdlo, voňavkářské, kosmetické nebo toaletní přípravky, sulfonované oleje
nebo jiné výrobky třídy VI; nebo
f) faktis (olejový kaučuk) čísla 4002.
2. Do čísla 1509 nepatří oleje získané z oliv extrakcí rozpouštědly (číslo 1510).
3. Do čísla 1518 nepatří tuky, oleje nebo jejich frakce pouze denaturované; tyto výrobky se zařazují do čísel, do kterých patří
odpovídající nedenaturované tuky a oleje a jejich frakce.
4. Mýdlové kaly, olejové sedliny a kaly, stearinová smola, glycerolová smola a zbytky tuku z ovčí vlny patří do čísla 1522.
Poznámka k položkám
1. Pro účely položek 1514 11 a 1514 19 výraz „olej řepky nebo řepky olejky s nízkým obsahem kyseliny erukové“ znamená stálý olej,
který obsahuje méně než 2 % hmotnostní kyseliny erukové.
Doplňkové poznámky
1. Pro účely položek a podpoložek 1507 10, 1508 10, 1510 00 10, 1511 10, 1512 11, 1512 21, 1513 11, 1513 21, 1514 11, 1514 91,
1515 11, 1515 21, 1515 50 11, 1515 50 19, 1515 90 21, 1515 90 29, 1515 90 40 až 1515 90 59 a 1518 00 31:
a) se stálé rostlinné oleje tekuté nebo pevné, získané lisováním, považují za „surové“, jestliže nebyly podrobeny jiné úpravě než:
— dekantaci v normálním časovém limitu,
— odstředění nebo filtraci za podmínky, že pro oddělení oleje od jeho tuhých částí byla použita pouze mechanická síla jako např. tíha, tlak nebo
odstředivá síla (s vyloučením jakéhokoliv adsorpčního filtračního postupu nebo jiného fyzikálního nebo chemického postupu);
b) stálé rostlinné oleje, tekuté nebo pevné, získané extrakcí, budou i nadále považovány za „surové“, nebudou-li moci být rozlišeny barvou, vůní
nebo chutí ani speciálními analytickými vlastnostmi od rostlinných olejů a tuků získaných lisováním;
c) výraz „surový olej“ se rozšiřuje rovněž na sójový olej, který již byl odslizen, a na bavlníkový olej, z něhož byl odstraněn gossypol.
2. A. Čísla 1509 a 1510 zahrnují pouze oleje získané výhradně zpracováním oliv, které mají následující analytické charakteristiky obsahu mastných
kyselin, stanovené pomocí metod uvedených v přílohách V, X-A a X-B nařízení Komise (EHS) č. 2568/91, a sterolů:
Tabulka I
Podíl mastných kyselin v % na celkovém množství mastných kyselin
Mastné kyseliny Procentuální zastoupení
Kyselina myristová ? 0,05
Kyselina palmitová 7,5–20,0
Kyselina palmitolejová 0,3–3,5
Kyselina heptadekanová ? 0,3
Kyselina heptadecenová ? 0,3
Kyselina stearová 0,5–5,0
Kyselina olejová 55,0–83,0
Kyselina linolová 3,5–21,0
Kyselina linolenová ? 1,0
Kyselina arachová ? 0,6
Kyselina ikosenová ? 0,4
Kyselina behenová (1) ? 0,3
Kyselina lignocerová ? 0,2
Tabulka II
Podíl sterolů v % z celkového množství sterolů
Steroly Procentuální zastoupení
Cholesterol ? 0,5
Brasikasterol (1) ? 0,1
Kampesterol ? 4,0
Stigmasterol (2) < Kampesterol Betasitosterol (3) ? 93,0 Delta-7-stigmasterol ? 0,5 Do čísel 1509 a 1510 nepatří chemicky změněný olivový olej (zejména reesterifikovaný olivový olej) a směsi olivového oleje s jinými oleji. Přítomnost reesterifikovaného olivového oleje nebo jiných olejů se zjišťuje za použití metod uvedených v příloze VII nařízení (EHS) č. 2568/91. B. Do položky 1509 10 patří pouze olivové oleje vymezené v níže uvedených podbodech 1. a 2., které byly získány výhradně mechanickými nebo jinými fyzikálními postupy za podmínek, při nichž nedochází ke změně oleje, a které nebyly podrobeny žádnému jinému zpracování než praní, dekantaci, odstřeďování nebo filtraci. Olivové oleje získané pomocí rozpouštědel, chemických nebo biochemických činidel nebo reesterifikací, jakož i jakékoli směsi s oleji jiných druhů, do této položky nepatří. 1. Ve smyslu podpoložky 1509 10 10 je za „panenský olivový olej na svícení“ považován, nezávisle na jeho kyselosti, olivový olej, který má následující vlastnosti: a) jeden z následujících obsahů vosků: i) obsah vosků nepřesahující 300 mg/kg nebo ii) obsah vosků převyšující 300 mg/kg, avšak nepřesahující 350 mg/kg za předpokladu, že: — celkový obsah alifatických alkoholů nepřesahuje 350 mg/kg nebo — obsah erythrodiolu a uvaolu nepřesahuje 3,5 %; b) obsah erythrodiolu a uvaolu nepřesahující 4,5 %; c) jednu z následujících dvou vlastností: i) obsah 2-glyceryl monopalmitátu nepřesahující 0,9 %, jestliže obsah kyseliny palmitové nepřesahuje 14 % celkového obsahu mastných kyselin; ii) obsah 2-glyceryl monopalmitátu nepřesahující 1,1 %, jestliže obsah kyseliny palmitové převyšuje 14 % celkového obsahu mastných kyselin; d) suma trans-isomerů kyseliny olejové nepřesahující 0,10 % a suma trans-isomerů kyselin linolové a linolenové nepřesahující 0,10 %; e) obsah stigmastadienu nepřesahující 0,50 mg/kg; f) rozdíl mezi výsledky HPLC a teoretickým obsahem triglyceridů s ECN42 je 0,3 nebo méně; a g) jednu nebo více následujících vlastností: 1. obsah těkavých halogenovaných rozpouštědel celkem nepřesahující 0,2 mg/kg a nepřesahující 0,1 mg/kg pro kterékoli z těchto rozpouštědel; 2. organoleptické vlastnosti s mediánem vad převyšujícím 3,5 v souladu s přílohou XII nařízení Komise (EHS) č. 2568/91. 2. Pro účely podpoložky 1509 10 90 se výrazem „panenský olivový olej“ rozumí olivový olej, který má následující vlastnosti: a) obsah kyselin, vyjádřený jako kyselina olejová, nepřesahující 2,0 g na 100 g; b) peroxidové číslo nepřesahující 20 milimolů aktivního kyslíku na kg; c) obsah vosků nepřesahující 250 mg/kg; d) obsah těkavých halogenových rozpouštědel nepřesahující celkem 0,2 mg/kg a nepřesahující 0,1 mg/kg pro každé z nich; e) koeficient extinkce K270 nepřesahující 0,25; f) odchylka koeficientu extinkce ?K v oblasti 270 nanometrů nepřesahující 0,01; g) organoleptické vlastnosti s mediánem vad nepřesahujícím 3,5 v souladu s přílohou XII nařízení Komise (EHS) č. 2568/91; h) obsah erythrodiolu a uvaolu nepřesahující 4,5 %; ij) jednu z následujících dvou vlastností: i) obsah 2-glyceryl monopalmitátu nepřesahující 0,9 %, jestliže obsah kyseliny palmitové nepřesahuje 14 % celkového obsahu mastných kyselin; ii) obsah 2-glyceryl monopalmitátu nepřesahující 1,0 %, jestliže obsah kyseliny palmitové převyšuje 14 % celkového obsahu mastných kyselin; k) suma trans-izomerů kyseliny olejové nepřesahující 0,05 % a suma trans-izomerů kyseliny linolové a linolenové nepřesahující 0,05 %; l) obsah stigmastadienů nepřesahující 0,10 mg/kg; m) rozdíl mezi výsledky HPLC a teoretickým obsahem trigliceridů s ECN42 je 0,2 nebo méně. C. Do položky 1509 90 patří olivový olej získaný zpracováním olivových olejů podpoložky 1509 10 10 a/nebo 1509 10 90, též smíšený s panenským olivovým olejem, který má následující vlastnosti: a) obsah kyselin, vyjádřený jako kyselina olejová, nepřesahující 1,0 g na 100 g; b) obsah vosku nepřesahující 350 mg/kg; c) koeficient extinkce K270 nepřesahující 0,90; d) odchylka koeficientu extinkce ?K v oblasti 270 nanometrů nepřesahující 0,15; e) obsah erythrodiolu a uvaolu nepřesahující 4,5 %; f) jednu z následujících dvou vlastností: i) obsah 2-glyceryl monopalmitátu nepřesahující 0,9 %, jestliže obsah kyseliny palmitové nepřesahuje 14 % celkového obsahu mastných kyselin; ii) obsah 2-glyceryl monopalmitátu nepřesahující 1,0 %, jestliže obsah kyseliny palmitové převyšuje 14 % celkového obsahu mastných kyselin; g) suma trans-izomerů kyseliny olejové nepřesahující 0,20 % a suma trans-izomerů kyselin linolové a linolenové nepřesahující 0,30 %; h) rozdíl mezi výsledky HPLC a teoretickým obsahem trigliceridů s ECN42 je 0,3 nebo méně. D. Pro účely podpoložky 1510 00 10 se výrazem „surové oleje“ rozumějí olivové oleje získané zejména z pokrutin, které mají následující vlastnosti: a) jeden z následujících obsahů vosků: i) obsah vosků převyšující 350 mg/kg nebo ii) obsah vosků převyšující 300 mg/kg, avšak nepřesahující 350 mg/kg, za předpokladu, že: — celkový obsah alifatických alkoholů převyšuje 350 mg/kg a — obsah erythrodiolu a uvaolu převyšuje 3,5 %; b) obsah erythrodiolu a uvaolu převyšující 4,5 %; c) obsah 2-glyceryl monopalmitátu nepřesahující 1,4 %; d) suma trans-izomerů kyseliny olejové nepřesahující 0,20 % a suma trans-izomerů kyselin linolové a linolenové nepřesahující 0,10 %; e) rozdíl mezi výsledky HPLC a teoretickým obsahem triglyceridů s ECN42 nepřesahující 0,6. E. Do podpoložky 1510 00 90 patří oleje získané zpracováním olejů podpoložky 1510 00 10, též smíšené s panenským olivovým olejem, a oleje, které nemají vlastnosti olejů uvedených v doplňkových poznámkách 2B, 2C a 2D. Oleje této podpoložky musí mít obsah 2-glyceryl monopalmitátu nepřesahující 1,4 %, sumu trans-isomerů kyseliny olejové nižší než 0,4 %, sumu trans-izomerů kyselin linolové + linolenové nižší než 0,35 % a rozdíl mezi výsledky HPLC a teoretickým obsahem triglyceridů s ECN42 nepřesahující hodnotu 0,5. 3. Do podpoložek 1522 00 31 a 1522 00 39 nepatří: a) zbytky ze zpracování tukových látek obsahující olej s jodovým číslem stanoveným podle metody uvedené v příloze XVI nařízení Komise (EHS) č. 2568/91 nižším než 70 nebo vyšším než 100; b) zbytky ze zpracování tukových látek obsahující olej s jodovým číslem vyšším než 70 nebo nižším než 100, u něhož plocha píku představující množství zadrženého betasitosterolu (1) stanovená podle přílohy V nařízení Komise (EHS) č. 2568/91 je nižší než 93,0 % celkové plochy píků sterolů. 4. Analytické metody stanovení vlastností výše uvedených výrobků jsou obsaženy v přílohách nařízení Komise (EHS) č. 2568/91. Pozornost je tudíž nutno věnovat rovněž poznámkám pod čarou přílohy I uvedeného nařízení. KAPITOLA 15

0713200000 80-Cizrna

0713 20 00-Cizrna (garbanzos)

Cizrny této podpoložky jsou rodu Cicer (hlavně Cicer arietinum) ať už k setí, lidské spotřebě nebo krmení zvířat.

0713 20

0708100090 80-Ostatní

0708 10 00-Hrách (Pisum sativum)

Do této podpoložky patří všechny hrachy druhu Pisum sativum, včetně krmného hrachu (Pisum sativum var. arvense).
Nepatří sem vigna (včetně černooké odrůdy), což jsou fazole patřící do podpoložky 0708 20 00, nebo cizrna rodu Cicer patřící do podpoložky 0708 90 00.

0708 10 00 90